7 C 232/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Ing. Tomášem Kubcem ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Vienna Insurance Group, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 2 069 720 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 20 647,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 5. 12. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zbytku, tedy co do částky 2 049 072,50 Kč s příslušenstvím se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Účastníci jsou povinni zaplatit rovným dílem České republice na náhradě nákladů řízení na účet zdejšího soudu částku 7 793 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou u zdejšího soudu domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 2 069 720 Kč spolu s příslušenstvím jakožto nedoplatku pojistného plnění za pojistnou událost spočívající ve vyhoření rodinného domu na adrese V. , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, , jehož vlastníkem je žalobce (dále jen „dům“). Požadované pojistné plnění chtěl žalobce vyplatit na základě uzavřené pojistné smlouvy ze dne 7. 8. 2014 s žalovanou, jejímž prostřednictvím nechal dům pojistit na novou cenu s pojistnou částkou ve výši 2 600 000 Kč. Žalobce nesouhlasil s postupem žalované ohledně vyřízení pojistné události, když tato stanovila pojistné plnění v časové ceně domu, přičemž od časové ceny domu dále odečetla 33,33 % z důvodu absence trvalého obývání domu. Žalobci tak žalovaná vyplatila pouhých 291 222 Kč. Žalobce po příslibu žalované o doplacení pojistného plnění do nové ceny domu provedl opravu domu a doložil žalované faktury za vykonané práce na znovupořízení domu, žalovaná nicméně žalobci dodatečně uhradila částku pouhých 238 058 Kč. Žalobce zdůraznil, že dům byl jak v době uzavření pojistné smlouvy, tak i v době pojistné události trvale obydlen. Ačkoli náklady na znovupořízení domu dle tvrzení žalobce přesáhly pojistnou částku, žalobce činí předmětem sporu pouze žalovanou částku, tj. rozdíl mezi pojistnou částkou 2 600 000 Kč a doposud vyplaceného pojistného plnění ve výši 529 280 Kč a sjednanou spoluúčastí ve výši 1 000 Kč. Žalobce je toho názoru, že žalovaná poskytnutím částečného pojistného plnění svůj dluh co do důvodu a výše uznala.

2. Žalovaná se ve věci samé vyjádřila k žalobě tak, že v ní uplatněný nárok neuznává ani co do základu, ani co do výše. Jednak namítla neplatnost právního jednání – uzavření pojistné smlouvy, neboť podpis žalobce na pojistné smlouvě není podpisem žalobce a dále poukázala na to, že ač byla pojistná smlouva uzavírána, jako by šlo o dům v dobrém technickém stavu, který je trvale obydlen, dům byl ve skutečnosti ve velmi špatném technickém stavu, v domě byl tři roky odpojen elektrický proud a dům byl pouze příležitostně obýván bezdomovci. Žalovaná tak krátila plnění o 33 % adekvátně výši pojistného, které mělo být správně placeno u neobývané nemovitosti (roční pojistné domu činilo 1 950 Kč, přitom roční pojistné u trvale neobydleného objektu by činilo 2 925 Kč, tedy o 33 % více než v případě pojistného domu, o němž žalobce dle hodnocení žalované nepravdivě uvedl, že je trvale užíván) a dále plnila v časové výši plnění neboť nebyly splněny smluvní podmínky pro vyplacení pojistného plnění na novou cenu.

3. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce je vlastníkem domu. Sporné bylo, zda byla řádně uzavřená pojistná smlouva, zda nemovitost byla trvale obydlená a zda byly splněny podmínky pro pojistné plnění ve výši nové ceny.

4. Z podepsané pojistné smlouvy pro pojištění rodinného domu , Anonymizováno, ze dne 7. 8. 2014 spolu s pojistnými podmínkami (dále jen „pojistná smlouva“) mezi stranami , soud zjistil, že je v ní uvedeno, že konstrukční prvky domu (mj. nosné konstrukce) jsou udržované a nepoškozené. Pojištění (uzavřené na dobu neurčitou) bylo sjednáno na cenu novou, pojistná částka byla stanovena na 2 600 000 Kč, spoluúčast pro případ vyhoření domu činila 1 000 Kč. Žalobce vzal na vědomí, že k pojistné smlouvě se váží též všeobecné pojistné podmínky a zvláštní pojistné podmínky.

5. Podle článku 15 odst. 2 písm. b) Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti občanů , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /14 (dále jen „VPP“) jsou pojistník a pojištěný povinni pravdivě a úplně zodpovědět písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění. Podle článku 28 odst. 1 VPP vznikla-li pojistná událost na věci pojištěné na novou cenu, jejíž zůstatková hodnota z nové ceny (v %) byla před vznikem pojistné události pod hranicí uvedenou ve zvláštních pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě poskytne pojistitel plnění v časové ceně, není-li uvedeno jinak. Podle článku 6 odst. 4 Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění budov a ostatních staveb , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „ZPP“) bude-li poškozena pojištěná věc, jejíž zůstatková hodnota byla před vznikem pojistné události nižší než 30 % její nové ceny, vyplatí pojistitel plnění v časové ceně.

6. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve svém znaleckém posudku vyloučil, že by podpis umístěný na pojistné smlouvě předložený žalovanou patřil žalobci. Na druhou stranu s jistotou potvrdil, že žalobcův vlastnoruční podpis je připojen na pojistné smlouvě předložené žalobcem.

7. Z výslechu svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně sjednávala a uzavírala s žalobcem pojistnou smlouvu. Svědkyně se s žalobcem setkala a žalobce pojistnou smlouvu podepsal. Nikdo za něj nejednal, ani paní Žáková; jednala přímo s ním. Žalobcem podepsanou smlouvu následně svědkyně vložila do systému.

8. Žalovaná vyplatila v souvislosti s pojistnou událostí žalobci pojistné plnění nejdříve ve výši 291 222 Kč (prokázáno oznámením o poskytnutí pojistného plnění ze dne 2. 7. 2015) a následně poskytla žalobci doplatek pojistného plnění ve výši dalších 238 058 Kč (prokázáno oznámením o poskytnutí pojistného plnění ze dne 20. 6. 2017).

9. Z odborného vyjádření k požáru , Anonymizováno, , Anonymizováno, kraje, územní odbor , adresa, , ev. č. , hodnota, ze 5. 12. 2014 soud zjistil, že došlo k pojistné události – požáru domu, který byl předmětem pojistné smlouvy, když požár vznikl v půdním prostoru domu po vstupu neznámého pachatele za využití dřevěného žebříku přistaveného k plechovému vstupu do půdních prostor domu. V objektu byla v době požáru odpojena elektroinstalace. Majitelem a uživatelem domu byl žalobce, vybavení domu však patřilo , jméno FO, , která v minulosti dům obývala spolu s polovičními bezdomovci.

10. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení u PČR-Obvodního oddělení , adresa, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /TČ-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, soud zjistil, že sám žalobce potvrdil, že elektrická energie byla v objektu odpojena, kdy on sám ji odpojil.

11. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení téhož oddělení PČR ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, /TČ-, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , Anonymizováno, zjištěno, že , jméno FO, měla v domě ještě nějaké věci, ale ty byly bez hodnoty. Z tohoto důkazu bylo rovněž zjištěno, že věc je řešena jako požár neobydleného domu.

12. Odpojení elektroinstalace potvrzuje rovněž zápis o poškození věcí movitých a nemovitých od společnosti , právnická osoba, ze dne 10. 4. 2015. V něm je dále uvedeno, že dům byl delší dobu opuštěn, neboť koncem roku 2014 se původní majitelé z domu vystěhovali, načež se do domu dostali bezdomovci.

13. Z posouzení tržní ceny nemovitosti č. 07/2014 od , jméno FO, vzal soud za prokázané, že dům byl ve velmi špatném technickém stavu, v domě byl 3 roky odpojen elektrický proud. Všechny místnosti byly mokré s plesnivými stropy. Nosné zdi domu byly popraskané.

14. Z výslechu svědka , jméno FO, bylo zjištěno, že v domě přebývali nějací bezdomovci, s paní , jméno FO, tam popíjeli alkohol. Tři až čtyři bezdomovci byli v domě přítomni rovněž v době prohlídky nemovitosti svědkem.

15. Svědkyně , jméno FO, ve věci vypověděla, že dům prohlížela pouze zvenčí, neboť dům byl obýván nepřizpůsobivými osobami, kteří v domě popíjeli alkohol.

16. Svědek , jméno FO, před soudem v rámci svého výslechu uvedl, že dva až tři roky před požárem byl dům obýván , jméno FO, , za kterou tam chodili její kamarádi, které lze označit jako bezdomovce či nepřizpůsobivé. Svědek viděl, že žalobce je odtamtud minimálně ve třech případech vyháněl. Dva roky před požárem domu by svědek dům hodnotil jako starší užívaný a vybavený dům.

17. Z výslechu svědka , jméno FO, vzal soud za prokázané skutečnosti, že dům několik let před požárem obývali hluční lidé bez domova, kteří tam konzumovali alkohol. Dům byl do poslední chvíle před vznikem požáru obýván právě těmito lidmi, kteří v domě bydleli i ve stanech a topili si tam v sudech.

18. Svědek , jméno FO, se podílel na likvidaci pojistné události. Konstatoval, že se nejedná o totální škodu. Nosné konstrukce nebyly poškozeny totálně. Dle hodnocení svědka žalobce porušil svou povinnost, když uvedl dům jako trvale obývaný, přestože měl být pojištěn jako rekreační objekt. Proto svědek snížil pojistné plnění o třetinu. V případě obývání domu bezdomovci bez dohody s vlastníkem nelze dle svědka dům považovat za obývaný.

19. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že svědkyně v domě nikdy nebyla, viděla ho pouze na fotografiích. Při cestách kolem domu viděla, že dům je obýván nějakými lidmi (bezdomovci); v domě se svítilo. Při sjednávání pojistné smlouvy svědkyně přítomna nebyla.

20. Svědek , jméno FO, před soudem vypověděl, že pro žalobce v domě dělal zednické práce po instalaci kabelů, a to cca. půl roku až rok před tím, než došlo k požáru. V době provádění prací byl byt vyklizen, nikdo v něm nebydlel. Po dokončení prací vídal v okolí domu nějaké osoby.

21. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, -48/2022 ze dne 10. 9. 2022 dospěl soud ke skutkovému zjištění, že dům byl dle fotodokumentace ve velmi špatném technickém stavu. Novou cenu domu znalec stanovil na částku 1 373 730 Kč, cenu časovou na částku 824 850 Kč. Opotřebení stavby ke dni 5. 12. 2014 činilo 74,20 %.

22. Žalobce vyzval žalovanou v dostatečném předstihu před podáním žaloby k plnění nevyplaceného pojistného plnění (prokázáno výzvou k výplatě pojistného plnění ze dne 27. 11. 2017).

23. Z ostatních provedených důkazů (zejména z četných faktur předložených žalobcem, kterými hradil práce a materiál na znovupořízení domu, ale též ze svědecké výpovědi , jméno FO, ), soud neučinil žádná pro rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.

24. Soud provedl veškeré účastníky řízení předložené listinné důkazy založené ve spise, včetně znaleckého posudku z oboru písmoznalectví navrženým žalovanou a znaleckého posudku z oboru ekonomika navrženým žalobcem. Soud rovněž provedl výslech devíti svědků (převážně z řad sousedů a známých žalobce), přičemž na posledním jednání dne 5. 9. 2023 soud zamítl návrh na provedení důkazu výslechem poslední svědkyně, paní , jméno FO, , neboť tento důkaz nemohl vést k detailnějšímu objasnění věci, když k tehdejším poměrům v domě a k jeho technickému stavu byli již dříve slyšení mnozí svědci, a to právě z řad sousedů žalobce, jakož i provedeno mnoho listinných důkazů. Za této situace proto soud považoval tento důkazní návrh za nadbytečný. K tomu je nutné ještě podotknout, že , jméno FO, má trvalé bydliště hlášené na adrese úřadu, tedy je vysoce nepravděpodobné, že by se na předvolání k soudu dostavila. Nadto žalobce na ústním jednání soudu dne 25. 1. 2022 výslovně uvedl, že na výslechu , jméno FO, netrvá. , adresa, návrh na provedení důkazu výslechem této svědkyně tak lze považovat za rozporný s koncentrací řízení, ke které mezitím došlo.

25. Soud z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobce spolu s žalovanou uzavřel pojistnou smlouvu o pojištění domu, který byl žalobcem označen jako dům trvale obývaný a v dobrém technickém stavu. Pojištění bylo sjednáno m.j. pro případ požáru domu. Pojistná částka byla sjednána na novou cenu do výše 2 600 000 Kč, spoluúčast ve výši 1 000 Kč. Dne 5. 12. 2014 došlo k pojistné události, během níž vyhořela část domu. Požár byl způsoben neznámým pachatelem, který do půdních prostor domu vnikl po žebříku. Dům nebyl v době pojistné události trvale obýván, nýbrž se v něm srocovaly skupiny nepřizpůsobivých osob, které byly považovány za bezdomovce. Tyto osoby v domě požívaly alkoholické nápoje a svým chováním rušily obyvatele okolních domů. Právní titul k užívání domu žádné z těchto osob nenáležel. Dům byl v době pojistné události odpojen od elektrické sítě, byl ve velmi špatném technickém stavu a nosné konstrukce podléhaly vlhkosti a vyskytovala se na nich plíseň. Časová cena domu byla stanovena na částku 824 850 Kč. Opotřebení stavby ke dni pojistné události činilo 74,20 %. Žalovaná žalobci doposud vyplatila pojistné plnění ve výši 529 280 Kč.

26. Soud se v prvé řadě zabýval otázku platného vzniku závazkového vztahu s ohledem na zpochybnění pravosti podpisu smlouvy žalobcem. Znalecký posudek zpracovaný , tituly před jménem, , jméno FO, označil žalobcův podpis na pojistné smlouvě předložené žalovanou za nepravý na druhém stejnopisu smlouvy naopak za pravý. Nicméně pojišťovací zprostředkovatelka (svědkyně , jméno FO, ), tak svědkyně , jméno FO, shodně a nezávisle na sobě (každá vypovídala při jiném jednání) uvedly, že pojistnou smlouvu sjednával a podpisoval žalobce osobně. Přestože znalecký posudek odmítá, že by podpis na pojistné smlouvě předložené žalovanou byl zhotoven žalobcem, svědecké výpovědi , jméno FO, a , jméno FO, svědčí o opaku. Soud i s ohledem na to, že se následně strany podle smlouvy chovaly, uvěřil výše uvedeným svědkyním, které důvěryhodně vylíčily okolnosti uzavírání pojistné smlouvy, když zejména z výpovědi svědkyně , jméno FO, jednoznačně vyplynulo, že svědkyně sjednávala a nakonec i uzavřela pojistnou smlouvu pouze s žalobcem, dokonce si vzpomněla i na jejich osobní setkání za účelem podpisu smlouvy; ingerenci třetí osoby do procesu sjednání a podepsání pojistné smlouvy vyloučila. Nadto nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že , jméno FO, neměla na uzavření pojistné smlouvy jakýkoli zájem, když dům je ve výlučném vlastnictví žalobce. S ohledem na zásadu § 574 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné, soud posoudil smlouvu jako platně uzavřenou.

27. Po právní stránce soud smluvní vztah hodnotil podle § 2758 a násl. o.z., dle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.

28. Podle § 2774 odst. 1 o. z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost.

29. Dle § 2788 odst. 1 o. z. dotáže-li se pojistitel v písemné formě zájemce o pojištění při jednání o uzavření smlouvy nebo pojistníka při jednání o změně smlouvy na skutečnosti, které mají význam pro pojistitelovo rozhodnutí, jak ohodnotí pojistné riziko, zda je pojistí a za jakých podmínek, zodpoví zájemce nebo pojistník tyto dotazy pravdivě a úplně. Povinnost se považuje za řádně splněnou, nebylo-li v odpovědi zatajeno nic podstatného.

30. Podle § 2800 o. z. bylo-li v důsledku porušení povinnosti pojistníka nebo pojištěného při jednání o uzavření smlouvy nebo o její změně ujednáno nižší pojistné, má pojistitel právo pojistné plnění snížit o takovou část, jaký je poměr pojistného, které obdržel, k pojistnému, které měl obdržet.

31. Jelikož soud neshledal neplatnost smlouvy pro absenci podpisu, zabýval se další stěžejní otázkou pro toto řízení, tedy kritériem trvalého obývání domu. Trvalé obývání domu a jeho definice jakožto rodinného domu měla totiž vliv na pojistné plnění, resp. její pravdivé uvedení by bývalo mělo vliv již na stanovení výše pojistného. Bylo nade vší pochybnost prokázáno četnými výpověďmi svědků, jakož i dalšími listinnými důkazy, že dům trvale obýván nebyl, byl pouze občasně používán bezdomovci a nepřizpůsobivými osobami bez užívacího titulu. Soud k tomuto zjištění dospěl zejména po provedení výslechů svědků ale i z důkazů z nichž plynulo, že dům nebyl ani v době sjednání pojistné smlouvy, ani v době vzniku pojistné události elektrifikován, resp. elektřina byla v domě odpojena, což uvedl sám žalobce. Dům nejenže nebyl trvalé obýván, ale pro jeho velmi špatný technický stav k tomuto nebyl ani uzpůsoben. Příležitostné obývání domu bezdomovci či dřívější majitelkou nelze dle názoru soudu považovat za jeho trvalé obývání. Nižší pojistné u užívaných nemovitostí je nepochybně odůvodněno vyšší ochrannou užívaných nemovitostí před vandaly a zloději a tedy i nižším pojistným rizikem. Taková ochrana u nemovitosti používané bezdomovci nepochybně dána není, ba naopak. Soud proto hodnotí kladnou odpověď žalobce na formulářový dotaz, zda je rodinný dům trvale obýván jako porušení jeho povinnosti pravdivě vylíčit okolnosti rozhodné pro uzavření pojistné smlouvy podle § 2788 odst. 1 o. z.

32. S ohledem na výše uvedené se proto soud zcela ztotožnil s postupem žalované a důvody, pro které pojistné plnění poměrně krátila. Žalovaná tím pouze naplnila zákonem předvídaný postup v § 2800 o. z., když pojistné plnění krátila o procentní vyjádření rozdílu mezi pojistným za pojištění rekreačního objektu a trvale obydleného rodinného domu (1 950 Kč oproti 2 925 Kč, tedy o 33 % více). Žalovaná dle hodnocení soudu použila naprosto transparentní postup a výpočet krácení pojistného plnění, když zohlednila, že za pojištění rekreačního objektu by účtovala vyšší pojistné. V tom soud spatřuje zcela logické uplatnění pravidla vázanosti výše pojistného na míru pojistného nebezpečí. Lze se přiklonit k závěru, že pojištění rekreačního objektu s sebou nese vyšší míru pojistného nebezpečí, a tím pádem i vyšší pojistné, neboť rekreační objekt zpravidla není trvale užíván, čímž pádem hrozí vyšší nebezpečí spočívající v tom, že škody případně vzniklé na rekreačním objektu při nahodilé události nebudou odvráceny, jelikož se v něm zkrátka nikdo trvale nezdržuje.

33. Podle článku 28 odst. 1 , Anonymizováno, platí, že vznikla-li pojistná událost na věci pojištěné na novou cenu, jejíž zůstatková hodnota z nové ceny (v %) byla před vznikem pojistné události pod hranicí než 30 % nové ceny, vyplatí pojistitel plnění v časové ceně.

34. Vzhledem k výše uvedeným smluvním ujednání žalovaná nepochybila, když pro výpočet pojistného plnění použila časovou cenu domu. Opotřebení domu totiž ke dni pojistné události činilo dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, 74,20 %. Tím byla naplněna úprava obsažená v čl. 28 odst. 1 VPP a čl. 6 odst. 4 ZPP, dle které žalovaná mohla aplikovat časovou odměnu, neboť zůstatková hodnota před vznikem pojistné události činila pouhých 25,80 %. Časová cena domu byla dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, stanovena na 824 850 Kč.

35. Časová cena domu byla stanovena na částku 824 850 Kč. To po shora odůvodněném po krácení pojistného plnění o 33,33 % odpovídá pojistnému plnění ve výši 549 927,50 Kč, které měla žalovaná žalobci vyplatit. Jelikož žalovaná vyplatila žalobci pojistné plnění 529 280 Kč (původně vyplacených 291 222 Kč + 238 058 Kč na doplatku plnění), zbývá k doplacení pojistného plnění částka 20 647,50 Kč. Výrokem I. proto žalobě v této části vyhověl a výše vedenou částku uložil žalované zaplatit žalobci spolu se zákonným úrokem z prodlení. Ve zbytku soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť ačkoli byla žalovaná v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, přiznané pojistné plnění záviselo na znaleckém posudku, zejména na stanovení míry amortizace nemovitosti.

37. Výrok III. je odůvodněn § 148 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. S ohledem na to, že obě strany sporu měly úspěch ve věci pouze částečný, uložil oběma soud zaplatit rovným dílem náklady, které státu po dobu tohoto řízení vznikly, tj. část znalečného nepokrytého zálohou vyplaceného znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , na základě usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, C , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , ve výši 7 793 Kč. O vrácení nespotřebovaných záloh účastníků řízení bude rozhodnuto v samostatném usnesení.