7 C 234/2020- 130

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Morávkem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce a žalovaného] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o vrácení daru takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. na: - pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 171 m2, jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení, postavená na stavební parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, - budově [adresa] – objekt k bydlení, jež je součástí pozemku parc.č. st. [anonymizováno], - pozemku parc. [číslo] – orná půda, vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví], vedené Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce], se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému vyklidit a vyklizený žalobci předat dar, darovaný na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum], a to podíl o velikosti id. na: - pozemku parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 171 m2, jehož součástí je budova [adresa] – objekt k bydlení, postavená na stavební parcele [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, - budově [adresa] – objekt k bydlení, jež je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno], - pozemku parc. [číslo] – orná půda, vše v k.ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví], vedené Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, se zamítá.

III. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 57 182,20 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou vůči žalovanému domáhá určení, že žalobce je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální nemovitostí, a to pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], dále pozemku [parcelní číslo] – vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví], vedené Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce]. Dále se žalobce vůči žalovanému domáhal uložení povinnosti vyklidit a vyklizený žalobci předat dar darovaný na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 4.10.2012, a to podílu o velikosti ideální k pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], dále pozemku [parcelní číslo] – vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví], vedené Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce]. Návrh odůvodnil tím, že daroval žalovanému – svému synovi – dne 4.10.2012 podíl o velikosti ideální nemovitostí: pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], dále pozemek [parcelní číslo] – vše v k. ú. [obec] u [obec], obec Sázava, zapsáno na [list vlastnictví], vedené Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce]. Součástí darovací smlouvy byla i ujednání o zřízení věcného břemene – služebnosti užívacího práva pro žalobce jako doživotní a bezplatné bydlení v nemovitosti ke konkrétně vymezeným prostorům v budově [adresa]: kuchyň s obývacím pokojem v přízemí, ložnice v přízemí, pokoj v přízemí, chodba a prádelna v přízemí, sklepní prostory a garážový prostor nad sklepními prostory, dále doživotní a bezplatné užívání pozemku [parcelní číslo].

2. Žalobce k důvodům žaloby uvedl, že se dlouhodobě léčí s depresemi, které dosahují již třetího stupně. Léčí se v ambulanci u MUDr. [příjmení]. Léčba probíhá od května 2012, kdy psychický stav žalobce byl vyvolán v důsledku těžké reakce na úmrtí manželky. Zdravotní stav žalobce se začal zhoršovat poslední rok před podáním žaloby, k čemuž patrně dochází v důsledku dále popsaného jednání žalovaného.

3. Další částí žaloby žalobce vymezuje jednotlivé důvody pro podání žaloby. Před pěti lety se žalovaný oženil se svou současnou manželkou [jméno] [příjmení], se kterou společně s jejími dětmi užívá zbytek budovy [adresa], tj. prostory nevyhrazené dle služebnosti. Dohoda mezi účastníky stran spotřebovaných energií byla taková, že žalobce hradil měsíčně částku 2 200 Kč. Poměr, ve kterém úhradu energií zajišťuje žalobce a žalovaný, je však v rozporu se skutečnou spotřebou a s dobrými mravy. Dle čl. 4 darovací smlouvy by žalobce měl hradit spotřebované energie ve výši odpovídající poměru podlahové plochy. Jedná se však o prostorné místnosti, přičemž v některých prostorech, jako chodba, prádelna či sklep, je spotřeba energií minimální. Mimoto žalobce žije sám a většinu času tráví mimo domov, konkrétně u své dcery, a každý rok tráví celý měsíc v lázních. Žalovaný naproti tomu užívá prostory s dalšími osobami, provozuje bazén. Žalovaný přesto poslal žalobci předžalobní výzvu k úhradě záloh na energie spojené s užíváním nemovitostí datované dnem 28.7.2020. V uvedeném jednání žalobce spatřuje psychickou šikanu.

4. Dále žalobce žalovanému vytýká, že v místnostech vymezených služebností přespávali bez jeho vědomí a souhlasu cizí osoby. Jednalo se zřejmě o návštěvy manželky žalovaného. Další výtka žalobce vůči žalovanému směřuje v tom, že v minulosti byla mezi účastníky uzavřena dohoda o užívání společného mrazáku. V minulosti se opakovaně stalo, že ačkoliv byly mezi účastníky vymezeny konkrétní šuplíky, byly potraviny žalobce zkonzumovány někým jiným. Dle názoru žalobce toto svědčí o absolutní neúctě k právům a potřebám jeho osoby.

5. Žalobce dále vytýká žalovanému, že ten v něm vyvolává strach a úzkost tím, že v průběhu roku 2019 mu opakovaně sděloval, že v předmětném domě je pouze v nájmu a nic mu nepatří a že je plně odkázán pouze na žalovaného. Žalovaný se vůči žalobci dopustil dalších schválností a škodolibostí s cílem zaútočit na jeho nejhlubší city, jako např. tehdy, když v posledních třech letech opakovaně slepice žalovaného a jeho manželky žalobci poničily záhon okrasných květin. Žalovaný si je přitom vědom, že žalobce pěstuje květiny za účelem jejich pokládání na hrob své zesnulé manželky, která pro něj hodně znamenala.

6. Neuctivé a závadné jednání žalovaného vůči žalobci dále gradovalo v roce 2020. Dne 2.3.2020 v poledních hodinách, kdy si žalobce ohříval oběd, po jedné ze vzájemných konfrontací na něho žalovaný přivolal hlídku Policie ČR se sdělením, že žalobce vyhrožuje zapálením domu, což žalobce absolutně odmítá. Jednání žalovaného mělo na zdravotní a psychický stav žalobce negativní důsledky, neboť žalobce upadl pod vlivem úleku z dané situace do šoku a psychicky se zhroutil, což si vyžádalo dvoutýdenní hospitalizaci.

7. Další závadové jednání žalovaného žalobce spatřuje v incidentu dne 8.5.2020, když žalobce měl v úmyslu prodat svůj motocykl Jawa 250. Za tímto účelem si sjednal schůzku se zájemcem. Žalovaný opětovně přivolal hlídku Policie ČR s tím, že žalobce se pokouší prodat jeho majetek. Při této příležitosti se žalovaný vyjadřoval mj. slovy„ Ať si ji odveze ta pražská kurva“.

8. Jednání žalovaného dále vyústilo v situaci dne 13.5.2020. Uvedený den žalobce potřeboval odjet se svým automobilem na nákup, avšak garáž, ve které byl vůz zaparkován, byla uzamčena žalovaným, který zde také vyměnil zámky. Věc byla řešena Policií ČR. V této souvislosti žalobce poukázal na skutečnost, že 75letý senior, který je nucen sám si jezdit autem na nákup v době pandemie coronaviru, a žalovaný mu s tímto ani nenabídl pomoc, která by se rovnala základu lidské slušnosti.

9. Absolutní schválnost v jednání žalovaného žalobce dále spatřuje dále v jeho jednání ze dne 27.5.2020. Uvedeného dne žalovaný znemožnil žalobci odjet automobilem, neboť tento obložil movitými věcmi. V tu dobu již byl vůz žalobce zaparkován venku a žalobce byl nucen věci okolo vozidla sám odklidit, aby mohl s vozidlem odjet. V jednání žalovaného spatřuje nevyzrálost, škodolibost a absolutní absenci morálky.

10. Žalobce žalovanému dále vytýká, že jednoho dne v červnu roku 2020 žalovaný porušil zámek a nechal jeden odemčený pokoj, který dle vymezené služebnosti užívá žalobce.

11. Ze shora uvedeného je patrné, že žalovaný se dlouhodobým jednáním dopouští nevhodného zacházení s žalobcem, což lze považovat za nevděk ve smyslu § 2072 OZ. Žalovaný popsaným jednáním mimoto soustavně porušuje darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene ze dne 4.10.2012. Žalobce se svého jednání dopouští i přesto, že si je vědom složitého zdravotního, zejm. psychického, stavu žalobce. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu k navrácení daru pro nevděk, a to dne 31.8.2020. Žalobce spatřuje naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve skutečnosti, že není zapsán jako vlastník shora uvedené nemovitosti, a není tedy s ní v současnosti právo jakkoliv disponovat.

12. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Namítal, že skutečnosti tvrzené v žalobě jsou zčásti vymyšlené, zčásti zkreslené a zčásti vytržené z kontextu. Dále doplnil, že charakter vzájemných vztahů účastníků založil především svým chováním samotný žalobce. Žalovaný v současných vztazích, resp. jejich zhoršení, necítí žádný podíl viny, kdy za celou kauzou vnímá výraznou úlohu své sestry [jméno] [příjmení]. Dále poukázal na problematickou povahu žalobce a jeho povahové vlastnosti a vztahy v širší rodině a okolí. V širším okolí je žalobce vnímán jako společensky problémový člověk. Dle názoru žalovaného je třeba celou věc, tj. meritum sporu, objektivizovat a nikoliv subjektivizovat prizmatem žalobce ovlivněným jeho neurotickými problémy. Dále uvedl, že společně se svým otcem spolu od devadesátých let podnikali, následně spolu zakoupili pozemek v [obec] a postavili rodinný dům [adresa]. Ideální polovinu vlastnil žalovaný a druhou vlastnil žalobce ve společném jmění s manželkou. Po smrti manželky žalobce došlo v roce 2011 k majetkovému vypořádání pozůstalosti. Dnem 4.10.2012 pak došlo k realizaci darovací smlouvy. Následně žalovaný do nemovitosti investoval své výlučné prostředky, instaloval nový kotel, vybudoval solární ohřev vody, byla provedena částečná výměna oken a vybudována nová koupelna. Vztahy mezi účastníky byly bezproblémové – v domě žili sami. Ohledně nákladů na energie byli dohodnuti, že celkové náklady si budou dělit napůl. Předtím, než se žalovaný v roce 2016 oženil, činily náklady na energie 4 400 Kč měsíčně, a žalobce tak přispíval žalovanému 2 200 Kč měsíčně. Jelikož došlo k navýšení počtu osob v domácnosti žalovaného, účastníci se dohodli, že žalobce bude nadále přispívat částkou 2 200 Kč a zbývající částku bude hradit žalovaný. Takto žalobce hradil až do února 2020. Jelikož od té doby již žalobce nic nepřispívá, vyzval ho žalovaný dopisem ze dne 28.7.2020 k úhradě dlužné částky.

13. Dále žalovaný doplnil, že žalobce se již v létě 2019 domáhal vrácení daru. Tehdy žalovanému bez jakýchkoliv předchozích konzultací předložil návrh darovací smlouvy, s čímž žalovaný nesouhlasil. Na podpis darovací smlouvy na žalovaného telefonicky apelovala rovněž jeho sestra [jméno] [příjmení]. Od té doby se vztah mezi účastníky začal měnit k horšímu. Žalobce využívá každou možnou situaci k vyvolání střetu. V listopadu 2019 žalobce žalovanému oznámil, že již nadále nebude užívat společný mrazák a své potraviny vyklidil s tím, že požaduje vyplatit polovinu kupní ceny mrazáku. Žalobce pak hodnotu mrazáku samovolně započetl jako příspěvek na energie za dva měsíce. V této souvislosti žalovaný odmítl, že by žalobci konzumoval potraviny. Rovněž odmítl, že by v prostorách žalobce bez jeho souhlasu a vědomí přespávaly cizí osoby. Jednalo se o tři případy, kdy nevlastní dcera žalovaného vždy žalobce výslovně požádala o přespání kamarádů, s čímž žalobce souhlasil. Rovněž odmítl, že by se vůči žalobci dopouštěl psychického teroru. Pokud se týká rozhrabaného záhonu slepicemi, žalovaný připustil, že v jednom případě se tak stalo, nicméně se nejednalo o žádnou schválnost z jeho strany. Slepice pouze využily špatně dovřená vrátka a začaly hrabat potravu. Slepice rozhrabaly rovněž záhony žalovaného.

14. K incidentu ze dne 3.3.2020 uvedl, že hlídku Policie ČR skutečně přivolal on, a to na základě doporučení ošetřujícího lékaře žalobce. V uvedený den žalobce opakovaně vyhrožoval tím, že pokud nebude polovina na nemovitostech opět jeho, raději nemovitosti podpálí. Po příjezdu policejní hlídky z důvodu pokračujícího afektivního jednání žalobce byla zavolána RZP a následně nabízen odvoz žalobce do psychiatrické léčebny.

15. K události ze dne 8.5.2020 žalovaný namítl, že motocykl Jawa 250 byl v jeho vlastnictví, když motocykl nabyl od svého dědy. Vlastnické právo k motocyklu však nebylo nikde evidováno. Motocykl byl umístěný v dílně žalovaného. O úmyslu prodat motocykl ho informovala jeho manželka, a jelikož nebyl doma, zavolal hlídku Policie ČR, neboť jednání žalobce považoval za krádež. Na místě došlo ke slovní rozepři. Z důvodu, že vlastnické právo k motocyklu nebylo nikde evidováno, odmítla se policie věcí dále zabývat. Žalovaný se z důvodu hrozící další agrese žalobce rozhodl ze sporu ustoupit a žalobce dokončil podvodný prodej. Motocykl se nacházel v dílně žalovaného umístěné na jeho výlučném pozemku, od které měl žalobce klíče, neboť tuto používal se svolením žalovaného jako svoji garáž pro osobní vozidlo. Po tomto incidentu žalovaný vyzval žalobce, aby vyklidil z dílny všechny své movité věci s tím, aby se zdržel dalšího užívání dílny, že v dílně bude měněn i zámek. Žalovaný tak učinil z toho důvodu, aby žalobce žádné věci nemohl odcizit. Jelikož žalobce věci nevyklidil, žalovaný následně přistoupil k výměně zámku. V dílně se nacházelo rovněž nikde neevidované nářadí žalovaného a ten měl obavy, aby žalobce i tyto věci neprodával. Když dne 13.5.2020 žalobce zjistil, že je v dílně vyměněný zámek, žalovanému hned nevolal a namísto toho přivolal Policii ČR. Žalovaný dílnu otevřel, přičemž po zjištění, že dílna je v jeho výlučném vlastnictví se policie odmítla dále věcí zabývat.

16. Mezi účastníky docházelo k dalším konfliktům, kdy to byl naopak žalobce, který jednal záludně ve snaze vyvolat další střety, jako např. když dne 19.5.2020 zaslal žalovanému předžalobní výzvu k vyklizení společných prostor. Žalovaný neměl jinou možnost, než věci vyklidit do své dílny, kde se ovšem nacházely některé movité věci žalobce. Žalovaný proto tyto věci žalobce z dílny vyhodil a narovnal před garážové stání užívané na základě věcného břemene žalobcem. Nejednalo se z jeho strany o schválnost, nýbrž výpomoc se stěhováním, neboť žalovaný předpokládal, že žalobce si tyto věci následně odklidí do své garáže. Popírá, že by tyto věci bránily žalobci v odjetí s jeho vozidlem, žalobce s vozidlem bez problému odjížděl a následně se vracel. O tomto případu bylo také vedeno přestupkové řízení.

17. K tvrzenému incidentu z června 2020 se žalovaný nebyl schopen blíže vyjádřit, neboť o tomto mu nebyly známy žádné informace. Dále doplnil, že k vyhrocení vzájemných vztahů mezi účastníky došlo na přelomu roku 2019 2020, kdy žalobce přestal se žalovaným komunikovat, neodpovídal mu na pozdravení a pouze ho slovně uráží. Žalobce žalovaného v průběhu roku také o nic nepožádal. Dále žalovaný namítl, že žalobce je plně soběstačný a vyjma psychických zdravotních problémů nemá žádné jiné, pravidelně jezdí na kole, automobilem anebo vlakem do [obec].

18. Ze smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobce daroval žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti ideální na nemovitostech: pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], dále pozemek [parcelní číslo] – vše v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], zapsáno na [list vlastnictví], vedené Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, [stát. instituce]. Ve vztahu k darovaným nemovitostem bylo účastníky dojednáno věcné břemeno ve prospěch žalobce, a to v podobě práva bezplatného a doživotního užívání nemovitostí ke konkrétně vymezeným prostorům v budově [adresa]: kuchyň s obývacím pokojem v přízemí, ložnice v přízemí, pokoj v přízemí, chodba a prádelna v přízemí, sklepní prostory a garážový prostor nad sklepními prostory, dále doživotní a bezplatné užívání pozemku [parcelní číslo].

19. Žalovaný v rámci své účastnické výpovědi, shodně se svými tvrzeními obsaženými v jednotlivých písemných podáních (svou procesní obranou) uvedl, že ohledně placení energií v letech 2011 2016 byla dohoda taková, že tyto hradili napůl - poté, co se v roce 2016 oženil, došlo k zafixování cen, tak jako tam bydleli ve dvou – otec i nadále měl hradit 2 200 Kč, spotřebu nad rámec platil již on. Za vodné a stočné nebylo požadováno nic. Takto to fungovalo asi do listopadu 2019, kdy otec přestal platit. Opětovně mu pak zaplatil až v únoru 2020, kdy doplatil nedoplatky. Od března 2020 už přestal platit definitivně. Pokud se týká přespávání třetích osob, jednalo se o kamarádky nevlastní 16leté dcery, které přespávaly v jedné místnosti v přízemí, která byla oddělena od ostatních místností užívaných otcem. Pokaždé, když se tak stalo, se dostavila dcera za jeho otcem za účelem udělení jeho souhlasu a on vždy svolil. Pokud se týká mrazáku, jednalo se o velký mrazicí box zakoupený v roce 2011 a užívaný do roku 2019 společně. Tehdy otec prohlásil, že už dále box užívat nechce a přestal ho využívat. V květnu 2020 pak přišla od JUDr. [příjmení] výzva na vyklizení. Byl proto nucen box vyklidit do své garáže. Odmítl, že by kdokoliv z jeho rodiny konzumoval potraviny otce z mrazáku. Rovněž odmítl, že by svému otci vyhrožoval, nebo v něm nějak jinak vyvolával pocit strachu a úzkosti. Připustil, že v několika případech v důsledku špatně zajištěné branky se jeho slepice dostaly na zahradu a zde hrabaly. Zahrada má nicméně asi 2 000 m2 a mělo se jednat asi o 4 slepice. Ohledně události z března 2020 uvedl, že uvedeného dne byl na poště s tím, že přišla nějaká složenka od OSSZ. Na ní bylo pouze jméno, příjmení a bydliště. Přes rodné číslo následně dohledali, že se jedná o písemnosti pro otce. Rozhodl se tedy, že mu dopis přinese, avšak už když otevřel dveře, otec byl v silném afektu, vyhrožoval mu a nadával. Raději šel na 15 minut pryč do klidu. Nicméně otec dole pořád řval a vyhrožoval. Na to zavolal MUDr. [příjmení], co má dělat, že je otec rozrušený a vyhrožuje, že když dům nemůže mít on, že ho nemůže mít nikdo jiný a že ho zapálí. MUDr. [příjmení] doporučil, ať zavolá Policii ČR, což učinil. Po příjezdu policie je zavedl do bytu otce, kde nejprve zaklepali na dveře a poté vstoupili. Že zaklepali na dveře, zdůraznil z toho důvodu, že na základě podnětu sestry byla věc řešena Generální inspekcí bezpečnostních sborů. Otci sdělil, že je zde policie a zbytek už k řešení převzali oni. Na základě jejich rozhodnutí pak byla přivolána rychlá záchranná služba a otec následně transportován do nemocnice. Z chování otce byl v šoku, jeho chování nebylo normální. Změnu v jeho chování spatřoval někdy od roku 2019. Domnívá se, že za to může manipulace ze strany sestry. Usuzuje tak hned z několika skutečností. Sestra mu opakovaně volala, aby darovací smlouvu, která mu byla předložena, podepsal s tím, že je chce usmířit. Dříve sestra otce navštěvovala maximálně 2-3x do roka a vždy se ho pak dotazovala, jak to s ním vydrží. Dále poukázal na falešné oznámení na GIBS, které podávala sestra. Dále pak poukázal na okolnosti ohledně prodeje motocyklu s tím, že otec by nebyl schopen komunikovat na internetu, který navíc vůbec neměl. Dále při telefonátech v roce 2019 mu sestra říkala věci, které mu až následně vytýkal otec. Sestra také tvrdila, že jí okradl o dědictví, s čímž nesouhlasí. Po příjezdu rychlé záchranné služby byly otci podány uklidňující léky, otec naložen do sanitky a on jel do nemocnice s ním. Ve vztahu k motocyklu Jawa 250 uvedl, že tento dostal od svého dědy k 18. narozeninám. Manželka mu volala do zaměstnání, že otec uvedenou motorku nakládá a že ji asi prodává. Proto zavolal policii a uvolnil se v práci. Když přijel domů, policie tam již byla. Namítal, že se jedná o motorku v jeho vlastnictví. Při řešení situace docházelo i ke konfliktům, měl toho dost, byl rozčilen. Nicméně věděl, že otec je psychicky labilní a tak řekl, ať si motorku sežere a prodá. Byl přítomen rovněž strejda [příjmení], kterému řekl, ať si to ta pražská kurva sežere. Celá situace byla vyhrocená. Jednal v afektu. K uzamčení garáže uvedl, že motorka, která mu byla odcizena, byla umístěna právě v té garáži, kde parkoval otec auto. Jednalo se o jeho garáž, ke které otci nesvědčilo žádné právo. Při incidentu s prodejem motocyklu proto otci řekl, že z garáže už další věci ukradené nebudou, ať tuto vyklidí, že se vymění zámky a uzamkne ji. Otec se mu vysmál, že ji užívá na základě věcného břemene, na výzvu nereagoval. Garáž byla 6 dnů otevřená. Otec s vozidlem běžně odjížděl a přijížděl, a proto ji po uplynutí 6 dnů uzamkl a vyměnil zámky. Ohledně obložení automobilu otce movitými věcmi, otec rovněž neuvádí zcela pravdu. Toto souvisí právě s vyklizenou garáží. Otec si po odemčení garáže z této odvezl pouze vozidlo a motocykl a zbytek tam ponechal. S manželkou proto všechny movité věci z garáže vyklidili a umístili před garáž, kterou užíval otec. Věci nicméně byly u auta položeny tak, že otci neznemožňovaly výjezd. Otec s autem opětovně vyjížděl, jak dokládá fotodokumentace, kdy na jednom snímku je patrné, že vozidlo stojí předkem ke garáži a na jiné fotce zády ke garáži. Na těchto fotografiích jsou vidět i prkénka, která byla vyklizena. Jednalo se celkem o 6 kusů, kdy každé z nich vážilo asi 1,2 kg. V této souvislosti poukázal na otcem účelově tvrzenou nemohoucnost a nemožnost zajištění si potravin bez automobilu. V obci asi 400 m od domu je obchod s potravinami, kam otec mohl případně bez problémů zajít. Ohledně tvrzeného porušení zámku se dozvěděl poprvé až ze žaloby. Není pravdou, že by nenabízel otci pomoc a nedělal pro něho nákupy. Otec trpěl bolestmi zad, v důsledku toho byl v minulosti častokrát hospitalizován, např. v letech 2018, 2019. Z nemocnice ho vždycky dovážel, předtím mu vždy i nakoupil. Překvapilo ho proto, když ho jednou strejda [příjmení] nařknul, že pro otce nic nedělá, že jim otec volal, aby mu nakoupili. Dozvěděl se poté, že tyto skutečnosti otec strejdovi [příjmení] sděloval opakovaně. Postupem času si uvědomil, po zohlednění všech souvislostí, že se ze strany otce jednalo o účelové jednání s úmyslem ho znemožnit. Dále vypověděl, že po návratu z vojny s otcem začali jako OSVČ provozovat řemeslo. Měli pouze společný firemní účet, na kterém do roku 1995 už byly slušné prostředky. Následně zakoupili pozemek v [obec], kde byl vystavěn dvougenerační dům. Dům byl však koncipován jako jedna bytová jednotka a byl hrazen z firemního účtu. Byla domluva taková, že dům jednou připadne jemu. Když zemřela matka a probíhalo dědické řízení, pak sestra přišla s nápadem, se kterým nesouhlasil - navrhl ať se dědické podíly rozdělí na třetinu, s čímž sestra nesouhlasila. Chtěla chatu, kterou nakonec zanedlouho také prodala. V domě bydlel pak se svým otcem sám. Dům nicméně potřeboval již opravy a další investice. Otci proto sdělil, že nebude investovat do poloviny domu. Na základě toho se následně domluvili, že podíl otce bude převeden do jeho vlastnictví, o čemž byla sepsána smlouva v advokátní kanceláři. Až do listopadu 2019 vše fungovalo relativně v pořádku. O otce se nestarala sestra ale on. S otcem se vzájemně velmi často navštěvovali, pořádali rodinné sešlosti. Otec byl velmi vitální. Jezdil na dlouhé výlety na kole. Jel i trasu Tour de France. Vše se změnilo v tom listopadu 2019. Z celé situace byl tehdy znechucen, sdělil otci, že takto se žít nedá, že by to raději prodal, což by ale samozřejmě neučinil. Že otec dům podpálí dne 2.3.2020, s ohledem na aktuální stav otce věřil. S otcem se nyní vůbec nevídá. Vyhýbají se. Otce v nemocnici v březnu 2020 nenavštívil, neboť v tu dobu už byla pandemie Covid, návštěvy v nemocnici nemožné a i ošetřující lékařka mu sdělila, aby nechal otce raději v klidu. Když po něm otec se sestrou chtěli vrácení daru, investice ve smlouvě vůbec neřešili. Když je na to upozorňoval, otec mu sdělil, že jeho dluhy ho nezajímají. Do domu v letech 2015 2016 hodně investoval, jenom v materiálu přes 400 000 Kč, kdy investice spočívají ve výměně oken, instalování solárního ohřevu vody, nového plynového kotle, elektro a vodoinstalací v souvislosti s rekonstrukcí koupelny v prvém patře, kde byly špatně provedené hydroizolace a již docházelo k průsaku vody do dolního bytu. Pokud se týká společných prostor, pak ty po celou dobu užíval nerušeně a to až do května 2020, kdy přišel dopis od JUDr. [příjmení]. Domnívá se, že se k otci vždy choval uctivě. Otce pravidelně navštěvoval, pomáhal mu. Vše asi pramení z povahy otce, která je cholerická. Otec má špatný vztah i se svými sousedy. Rovněž taky s obecním úřadem. Pokud ví, tak komunikuje pouze s [anonymizováno].

20. Dle lékařské zprávy vystavené MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 16.1.2020 byl žalobce v ambulanci léčen od května 2011 pro těžkou depresivní reakci v souvislosti s úmrtím manželky. Léčba byla ukončena v květnu 2012. Nyní v posledních čtyřech měsících žalobce uváděl významné zhoršení ve smyslu úzkostné a depresivní symptomatiky. Podle zprávy MUDr. [příjmení] ze dne 1.7.2019 žalobce do ambulance nedocházel. Z propouštění zprávy vystavené [nemocnice] Pardubického kraje, pracoviště [ulice] nemocnice, ze dne 16.3.2020 bylo zjištěno, že žalobce byl hospitalizován na psychiatrickém oddělení od 2.3.2020. Žalobce byl přivezen RZP na základě přivolání Policií ČR, kterou přivolal syn žalobce s tím, že žalobce chce podpálit jejich společný rodinný dům. Uváděl, že není pravdou, že chtěl dům podpálit, vymysleli si to na něj. Pobytem na psychiatrickém oddělení došlo k úpravě a stabilizaci psychického stavu, dle propouštěcí diagnózy byl přijat pro diagnózu reakce na těžký stres a poruchy přizpůsobení. Dle záznamů MUDr. [příjmení] ze dne 23.4.2020, 14.5.2020, 28.5.2020, 4.6.2020, 18.6.2020, 23.7.2020, 3.9.2020, 7.3.2022 žalobce uvádí problémy se synem, jezdí hodně na kole.

21. Dle závěrů znaleckého posudku [číslo] 2019 ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení], znalce z oboru zdravotnictví – psychiatrie nebyly zjištěny z hlediska psychiatrického poruchy, které by vysvětlili úplný výpadek vzpomínek v posuzované době – podpisu smlouvy dne 4.10.2012. Lze připustit, že v době podpisu přetrvávala u žalobce emoční labilita a nepohoda v souvislosti s úmrtím manželky, ale taková porucha by mu nebránila v tom, aby posoudil význam a následky podpisu darovací smlouvy.

22. Dle předžalobní výzvy ze dne 19.5.2020 žalobce vyzval prostřednictvím svého zástupce JUDr. [příjmení] žalovaného k vyklizení sklepních prostor a garážového prostoru nad sklepními prostory, kdy právo užívací dle věcného břemene náleží žalobci, přičemž žalovaný zde měl uložené své věci.

23. Předžalobní výzvou ze dne 28.7.2020 vyzval žalovaný žalobce k úhradě dlužných plateb energií a vody za měsíc březen až červenec 2020 v celkové výši 11 000 Kč a to s poukazem na čl. IV. darovací smlouvy. Žalobce na výzvu reagoval dopisem ze dne 24.11.2020, kdy nárok odmítl jako nemravný a v rozporu s dobrými mravy. Poukázal přitom na skutečnost, že dle předmětné smlouvy mu jsou přiděleny rozsáhlé prostory, kde je spotřeba energií minimální, avšak energie má hradit ve výši odpovídající poměru podlahové plochy. Mimo to je to žalovaný, který se svou manželkou a jejími dvěma dětmi užívá většinu spotřebičů.

24. Svědkyně [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) v rámci své svědecké výpovědi sdělila, že její současný vztah k bratrovi je negativní. Otec se na ni obrátil, abych mu pomohla řešit problémy v nastalé situaci, která se vyvíjela dlouhodobě. Otec ji sděloval, že má problémy a konflikty v soužití se synem. Hovořila o tom i s bratrem, který ji vždy situaci popsal ze svého úhlu pohledu. Takto několik let fungovala jako prostředník mezi otcem a bratrem. Situace se změnila někdy od roku 2019, kdy docházelo k dalšímu vyhrocování. I bratr s ní postupně přestával komunikovat. Po smrti mámy na tom byl otec špatně asi dva roky, pak se začal zlepšovat a byl klidnější. Následně ji sděloval a do telefonu popisoval jednotlivé situace, jednalo se o drobnosti, avšak ve svém souhrnu obtěžující, kdy otec nevěděl, co má dělat. Ve svém domě si připadal jako vězeň. Cítil se bezmocný, když mu slepice poničily záhony s kytkami, které pěstoval na hrob své manželky, anebo když si musel kupovat vajíčka, ačkoliv v rodině slepice byly. V důsledku všech těchto banalit se otec začínal cítit méněcenný. S otcem byla v kontaktu zejména telefonicky, asi dvakrát do roka za ním jezdila. Naposledy byla v domě na Vánoce 2018 či 2019. V červenci 2019 ji přišlo rozhodnutí městského úřadu o zrušení trvalého pobytu v [obec], to ji odradilo od dalších návštěv domu, tedy do domu, kam má zakázaný vstup. Zákaz vstupu vyplývá z rozhodnutí, resp. bratr to tam asi zapomněl dodat. Pokud se týká přespávání cizích lidí v domě či vyjedení potravin z mrazáku anebo tvrzení ohledně toho, že otci v domě nic nepatří a je plně odkázán na žalovaného, pak tyto skutečnosti má zprostředkovány od svého otce, u těchto situací osobně nebyla. Pokud se týká tvrzení ohledně rozhrabání záhonu okrasných květin slepicemi, říkal ji to otec a také dcera, která byla tehdy u svého dědy na návštěvě, jednalo se o situaci jedné sezony. U incidentu z 2.3.2020 přítomna nebyla, z sms zprávy od bratra se dozvěděla, že otec je hospitalizovaný. Má úvahu takovou, že bratr vědom si psychického stavu otce, zinscenoval policejní přepadení, snažila se informovat, kde to šlo, od té doby do věci začala aktivně vstupovat. O tvrzeném podpálení domu se dozvěděla až z propouštěcí zprávy. Považuje to za nesmysl, otec ten dům sám budoval vlastníma rukama. Rovněž u události z 8.5.2020 osobně nebyla, nicméně v inkriminovanou dobu s otcem hovořila telefonicky. Bylo slyšet něco o motorce, o tom, že je volána policie, byl u toho tátův švagr. Celá věc se nakonec vyřešila, motorka se prodala. Motorka byla odjakživa otce, děda mu ji za života daroval. O události z 13.5.2020 se dozvěděla opětovně telefonicky od svého otce. Ví, že byla volána policie a následně také vedeno přestupkové řízení, u kterého byla přítomna jednání, neboť účast už byla s ohledem na stav otce, potřebná. Považuje za hyenismus, že někdo uvedeným jednáním znemožní svému 75letému otci, který se o sebe musí starat sám, nikdo mu nepomůže. U události z 27.5.2020 rovněž přítomna nebyla. Po fyzické stránce je otec v pořádku, avšak musí podstoupit některá vyšetření, neboť se začal zhoršovat v chůzi. Fyzický stav mu však zhoršují deprese. Otec vozidlo mohl nechat stát např. na ulici, ale proč by to dělal, když za tímto účelem byla vybudována velká dvougaráž. Prostor bývalé kůlny, kam měl otec vozidlo parkovat, dle bratra, je nevhodný pro parkování vozidel. Neví, kde otec nyní parkuje. Vyloučila, že by otec bratrovi něco odcizil. K osobě otce uvedla, že ten je takový zásadový člověk, ke kterému když se jiný chová slušně, je vše v pořádku. Mnohými by jistě byl hodnocen jako ochotný. Pokud se však otec vyskytne ve špatné resp. negativní situaci, pak může dojít ke konfliktní situaci. Když např. vidí nalomenou větev na stromě, která hrozí pádem, jde na úřad to nahlásit a oni mu sdělí, ať se nestará, pak nastane konfliktní situace. Otec má problémy se sousedem [příjmení], v souvislosti se společným plotem anebo případně stavu vrácených věcí. O problémech s panem [příjmení] neví, o problémech s panem [příjmení] ano, ten pán si vybudoval nelegálně autolakovnu a zápach z ní šel přímo na tátův dům. Jak již uvedla, pokud se otec vyskytne v situaci, která se vyvíjí negativně, tak je konfliktní. S rodinou ze strany její matky otec vychází, z tátovy strany je situace komplikovanější pro vzájemné vztahy. Pokud se týká domu, ten se začal stavět někdy v první polovině 90. let. Bratr byl v té době po maturitě, maturoval později, než bylo obvyklé a také po vojně. Na domě bratr, stejně tak jako ostatní, vypomáhal. Postupně se dům stavěl, otec je velmi šikovný a pracovitý a tak toho dělal hodně sám. Otec s bratrem založili společnou firmu. Ona sama v [obec] nebydlí od roku 2011. Otec ji začal pravidelněji navštěvovat někdy v loni, pokud ne každý víkend, tak ob víkend, na tři až čtyři dny. Za tuto dobu ona ani její manžel s otcem neměli žádné konflikty. Při jejich návštěvách v [obec] byla přítomna v domácnosti otce celé řady drobností, které ji však ve svém souhrnu zarážely, jako např. že u otce nenašla žádná vajíčka, ačkoliv u bratra jich mají celá plata, nebo otec měl v šuplíku zplesnivělý chléb, ačkoliv nahoře se dělá domácí. Otec je takový, že si nikdy o nic neřekne, musí se mu to prostě dát. Bratr ví, jaký otec je. Je jí známo, že otec s bratrem hovořil o vrácení daru na přelomu roku 2019 2020, v té souvislosti byl kontaktován doktor [příjmení].

25. Na nedatovaných 2 fotografiích předložených žalobcem (čl. 99) je zachyceno osobní vozidlo značky Renault, na straně u řidiče obložené prkny a přívěsným vozíkem. Vozidlo stojí před objektem se sedlovou střechou opatřené garážovými vraty. V prostoru před vozidlem, neznámo však v jaké vzdálenosti stojí další přívěsný vozík.

26. Na třech fotografiích uvozených datem 26.5.2020 předložených žalovaným (čl. 57 číslo 1) je zachyceno osobní vozidlo značky Renault, na straně u řidiče obložené prkny a přívěsným vozíkem. Vozidlo stojí před objektem se sedlovou střechou opatřené garážovými vraty, zádí vozu k vratům. Na dalších dvou fotografiích uvozených datem 29.5.2020 předložených žalovaným (čl. 57 číslo 1) je zachyceno osobní vozidlo značky Renault stojící před týmž objektem se sedlovou střechou opatřené garážovými vraty, tentokrát přídí vozu k vratům s tím, že volně ložená prkna se nacházejí na straně vozu u spolujezdce.

27. Na pěti fotografiích uvozených datem [datum] předložených žalovaným (čl. 57 číslo 1) je zachyceno nakládání motocyklu Jawa na přívěsný vozík za motorové vozidlo. Na fotografiích je zachycen starší muž (vždy zády, případně šikmo z boku, žalovaným označen jako jeho otec) a dále mladší muž. Motocykl byl nakládán zdvihem přes hranu nákladové plochy vozíku, bez viditelného použití nájezdu. Mladší muž má na ústech roušku – straší muž nikoliv.

28. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že její vztah k žalobci je takový, že ho vždy respektovala jako otce svého manžela, oslovovala ho dědo, pravidelně se navštěvovali. Vztahy byly bezproblémové až někdy do května 2019, kdy děda manželovi sdělil, že chce vrátit polovinu domu, nesdělil důvody, proč chce dar vrátit, od té doby se vztahy změnily. Vzájemně se s dědou nevyhledávali, nicméně vždy, když jel manžel do města, tak se dědy zeptal, zda něco nepotřebuje anebo naopak, když něco potřeboval děda, takto manželovi sdělil. Takto to fungovalo do podzimu 2020, kdy byla manželovi doručena předžalobní výzva. Vánoce 2019 trávili ještě společně, byla přítomna i sestra manžela. S manželem a jejími dvěma dětmi užívají první patro domu a děda přízemí. Mezi manželem a dědou hádky ještě v době roku 2019 neprobíhaly, panovala mezi nimi pouze neshoda ohledně vrácení daru. Ohledně energií měli dohodu, že hradil každý vše na půl. Poté, co se s dětmi v roce 2015 nastěhovala, tak veškeré energie, co byly nad rámec původního odběru, hradí oni. Děda platil stále stejnou částku nicméně už asi jeden a tři čtvrtě roku za energie neplatí. Krom plateb 2 000 Kč na energie nemusel platit nic jiného a o nic se starat. V domě přespávali kamarádi dětí ve dvou nebo třech případech, a to v místnosti pod schodišti a to vždy se souhlasem dědy. Z části dědova mrazáku nikdy nic nebrali, děda nikdy nic neříkal o tom, že by mu mizely potraviny z mrazáku. Ke zhoršení vztahů pak došlo v roce 2020. Pamatuje si, že jednoho dne přišla složenka na jméno dědy. Když mu ji šel manžel předat, slyšela z přízemí domu dědovi hysterické výlevy, vyjadřoval se tak, že se necítí jako doma, že by chtěl, aby bylo vše jako dřív. Slyšela zespodu, jak děda vyhrožuje, že podpálí barák s tím, že pokud nebude jeho, že nebude nikoho. S manželem se domluvili a zavolali MUDr. [příjmení], který sdělil, že se nemůže dostavit a ať zavoláme policii. Že děda vyhrožuje zapálením domu slyšela, všude byly otevřené dveře. S manželem zavolali policii, kterou po příjezdu zavedli do kuchyně k dědovi. Děda měl opětovně hysterické výlevy a pláč. Manželovi vytýkal, že na něho volá policii. Děda agresivní nebyl. Stále seděl za stolem a neustále opakoval, že chce, aby bylo vše jako dřív. Prohlašoval, že ta nahoře je to největší zlo. Před policií již o zapálení domu nehovořil. Na základě jeho chování hlídka vyhodnotila situaci tak, že zavolala rychlou záchrannou službu. Po příjezdu záchranné služby s manželem odpovídali na dotazy paní ze záchranky. Děda stále opakoval, že chce, aby vše bylo jako dřív. S manželem sdělili, že mají strach, že děda vyhrožoval, že zapálí dům. Po vyhodnocení situace dědu odvezli do [příjmení] nemocnice. Manžel jel s ním. Děda tam byl hospitalizován asi 14 dnů. Dovezli mu tam všechny potřebné věci, které mu doma přechodně sbalila. Za celých 14 dnů v nemocnici dědu nenavštívili, protože už byla pandemie Covid, na zdravotní stav se neinformovali. O tom, co se stalo, manžel informoval svoji sestru formou SMS, kdy jí napsal kontakt na nemocnici. Po návratu domů, manžel ani ona s dědou nadále nekomunikovali, ani se nevídali. Manžel zhodnotil, že bude lepší dědu nestresovat. Nicméně dědu vídali, jak jezdí autem nebo chodí pěšky. Jezdila za ním také manželova neteř. Někdy v září 2020 přišla předžalobní výzva na vyklizení sklepa. Ještě předtím se v květnu 2020 stala ta událost ohledně motorky. V manželovi garáži, byla zaparkovaná stará motorka, o které ji vždy manžel říkal, že patřila jeho dědovi a ten že mu ji dal. Motorku nicméně spravil a užíval tchán. Jednoho dne, když byl manžel v práci, zahlédla, jak tuto motorku děda ještě s jedním pánem nakládají na vozík. Zavolala proto manželovi, který ji sdělil, ať za nimi zajdu, že je to jeho motorka a že on volá policii. Na místo se dostavila policie a rovněž manžel. Začalo zjišťování toho, komu motocykl patří. Manžel se snažil vysvětlit, že mu motorku daroval jeho děda. Komunikace následně přerostla v hádku, kdy manžel s dědou na sebe také řvali. Manžel v rámci této hádky také sdělil, že za vše může ta kurva z [obec]. Všemu byl přítomen rovněž švagr dědy pan [příjmení]. Nakonec manžel řekl, že už má všeho dost, ať si pán motorku odveze a děda ať si nechá peníze. Dále manžel dědovi sdělil, že tímto skončil, že ať do pondělí vyklidí dvougaráž, která náleží manželovi s tím, že potom budou vyměněny zámky. Garáž zůstala do úterý otevřena, avšak děda ji nevyklidil. S manželem poté koupili zámek a někdy v úterý v podvečer vyměnili zámky. Dědovi tuto informaci nijak nesdělili ani telefonicky, ani osobně, ani dopisem. Manžel měl obavy za svým otcem jít a sdělit mu to s tím, že tak učiní ve středu za pomocí třetí osoby. Ve středu jí od manžela pak přišla SMS, ať odemkne garáž, že mu volala policie, kde děda událost nahlásil. Děda s autem vyjel a auto zaparkoval do garáže u domu, kterou předtím vyklidili. Vyklizená byla tak, že se do ní dalo zajet autem. Věci vyklidili tak, jak je zachyceno na fotografiích žalobce (čl. 99 spisu). Věci nebylo možné umístit jinam, neboť na část zahrady užívaným dědou se již nevešly a na manželovu část je umisťovat nechtěli, aby nevznikly další problémy. S autem se dalo ale normálně popředu vyjet. Vyklizení bylo provedeno v reakci na předžalobní výzvu ze dne 19.5.2020. Připustila, že občas se stane, že slepice špatně zavřela a tak se stalo, že rozhrabaly záhon dědy, ale ony si nevybíraly a hrabaly i jejich záhony. Takto se to mohlo stát jednou až dvakrát do roka. Pokud se týká údajně porušeného zámku, pak o tom s nimi děda nikdy nehovořil. Děda je takový hrdý člověk. Nikdy si o pomoc sám neřekl, a to ani v době, kdy měl problémy se zády a oni mu pomoc nabízeli. Děda je takový svérázný člověk, se kterým se musí naučit člověk vycházet. Má spíše negativní pohled na věc. Když nebylo po jeho, tak byl konfliktní. Starostu obce nesnáší ze samotné podstaty. Říká, že je to člověk, co tam nemá co dělat. To pramení z toho, že ho vždy starosta odmítl. Děda se pak s nimi i hádal. Děda je fyzicky zdatný a šikovný. Na kole ujede i 150 km. Leze po žebříku, opravuje komín, apod.

29. Ze spisového materiálu PČR KŘP Pardubického kraje, Odboru vnitřní kontroly [číslo jednací] a [číslo jednací] soud zjistil, že byl na základě podnětu [jméno] [příjmení] prověřován zásah policistů OOP [obec] ze dne 2.3.2020 v rodinném domě [adresa] – zasahující policisté prap. [příjmení] [příjmení], prap. [jméno] [příjmení] a prap. [jméno] [jméno]. V rámci prošetření věci se vyjádřil žalovaný shodně jako v rámci své procesní obrany, tj. že PČR volal na základě vyhrožování otce, že zapálí dům. Žalobce se v rámci šetření vyjádřil tak, že uvedeného dne k němu do bytu vtrhli dva policisté a syn, lekl se a zhroutil a policisté mu zavolali záchranku s doplněním, že na něho byl vyvíjen psychický nátlak. Dle sdělení ošetřujícího lékaře žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], byl žalobce ve špatném psychickém stavu již před příjezdem PČR. [příjmení] [jméno] [příjmení] a řidič [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedli, že žalobce byl ve špatném psychickém stavu, přičemž v jejich přítomnosti nebyl na žalobce ze strany policistů vyvíjen psychický nátlak, jak žalobce uvádí. S ohledem na tvrzení paní [příjmení] bylo vyžádáno vyjádření rovněž Městské policie [obec], která sdělila, že uvedeného dne na místě nezasahovali. Dle sestavené časové osy v 10:39 volal žalovaný [příjmení] [příjmení], v 10:45 DS OOP [obec] dalo pokyn k výjezdu, v 11:03 volána policisty RZS.

30. Z předloženého spisového materiálu PČR KŘP Pardubického kraje, Územní odbor [obec], OO [obec] [číslo jednací], zejména úředního záznamu [číslo jednací] ze dne 8.5.2020 bylo dále zjištěno, že uvedeného dne hlídka ve složení prap. [příjmení] a pprap. [příjmení] prověřovali oznámení žalovaného v obci [adresa] s tím, že jeho otec prodává bez jeho souhlasu motocykl JAWA ČZ 250 bez registračních čísel. Po příjezdu na místo byl zde přítomen žalobce, manželka žalovaného a kupující [jméno] [příjmení]. Bylo zjištěno, že předmětný motocykl je trvale vyřazen z evidence vozidel, majitel [jméno] [jméno] [rodné číslo]. Na místě se žalobce a žalovaný přeli o vlastnictví motocyklu, oba s tvrzením, že motocykl byl v minulosti jmenovaným [jméno] [jméno] darován jemu. Žalovaný nakonec souhlasil s tím, že žalobce může motocykl prodat. O výsledku šetření vyrozuměna rovněž paní [příjmení], se kterou žalobce telefonicky hovořil.

31. Z obsahu spisu [stát. instituce] sp.zn. OPP/13916/2020 KLo/67 [číslo], zejména usnesení přestupkové komise ze dne 20.11.2020 bylo zjištěno, že bylo zastaveno přestupkové řízení proti žalovanému zahájené na základě oznámení PCR OO [obec] ze dne 16.5.2020 a 11.6.2020 a to z důvodu, že osoba přímo postižená spácháním přestupku vzala svůj souhlas se zahájením řízení zpět. Přestupek žalovaného měl spočívat v jeho jednání v době od 11.5.2020 do 13.5.2020, kdy vyměnil bezpečnostní vložku zámku, čímž znemožnil přístup do garáže svému otci – dále v jednání spočívajícím v tom, že v době od 26.5.2020 do 27.5.2020 zarovnal osobní vozidlo svého otce stojící před garáží věcmi – konečně v souvislosti se zarovnáváním vozidla věcmi, mělo dojít k poškození tohoto vozidla.

32. Svědek [jméno] [příjmení], vypověděl, že oba účastníky znám ze své služební povinnosti. V jejich bydlišti zasahoval dvakrát. Plně odkázal na obsah úředního záznamu ze dne 8.5.2020, který soudu zaslal, nemá nic, čím by tento záznam chtěl doplnit. V průběhu řešení tohoto incidentu na sebe účastníci hovořili zvýšeným hlasem a snažili se takto vše vyříkat. S kolegou se snažili celou situaci zklidnit, vyzývali oba účastníky, aby se domluvili. Hovořil rovněž s potencionálním kupcem, zda za dané situace si nechce koupi rozmyslet. Pan [celé jméno žalobce a žalovaného] mladší nakonec přistoupil k tomu, že kupující motocykl odvezl. Asi měsíc před tímto incidentem v domě účastníků s kolegy zasahovali ještě jednou, a to na základě oznámení pana [celé jméno žalobce a žalovaného] mladšího, který sděloval, že otec vyhrožuje zapálením domu. Když na místo dorazili, pan [celé jméno žalobce a žalovaného] starší byl v kuchyni silně rozrušen. Před nimi nehovořil o tom, že chce dům zapálit. Pana [celé jméno žalobce a žalovaného] staršího se nicméně dotazovali, zda skutečně vyhrožoval zapálením domu. Na to jim sdělil, že je možné, že v hádce něco v tomto smyslu zaznělo, ale že tak učinil v obraně, že již nevěděl kudy kam. Dále sdělil, že zapálení domu neměl v úmyslu. Záchrannou službu volal jeden z příslušníků policie, neboť vyhodnotili, že pan [celé jméno žalobce a žalovaného] starší je značně rozrušen a měli obavy, aby se jeho zdravotní stav dále nezhoršil, aby nezkolaboval. Zásah samotný probíhal tak, že pan [celé jméno žalobce a žalovaného] mladší je pozval dovnitř, zaťukali na dveře a vstoupili do kuchyně, kde seděl pan [celé jméno žalobce a žalovaného] starší. Pokud se týká tvrzení vazeb na městskou policii, resp. na manželku žalovaného, pak toto odmítl a zcela vyloučil. S panem [celé jméno žalobce a žalovaného] starším se zde přítomný žalovaný bavil zcela normálně, společně s ním odjel sanitním vozem. Kategoricky vyloučil, že by na pana [celé jméno žalobce a žalovaného] staršího byl kýmkoliv za dobu jejich přítomnosti vytvářen jakýkoliv nátlak. Manželka žalovaného za nimi dolů přišla asi 10 minut poté, co dorazili na místo. Ani zde z její strany neshledal žádné nevhodné jednání. S panem [celé jméno žalobce a žalovaného] starším bylo jednáno s ohledem na jeho zdravotní stav.

33. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že žalobce je jeho švagr, žalovaný synovec. Co je předmětem tohoto řízení ví z předvolání a od svého švagra. Nevděkem je situace, kdy dětem byl odkázán majetek s tím, že se děti mají o své rodiče postarat. Spolu s manželkou byl opakovaně přítomen skutečnostem a situacím, které tomu nenapovídaly, například před 14 dny, kdy byl švagr nemocný, nákup musel zajistit on. Někdy v květnu roku 2019 byl přítomen situaci ohledně prodeje motocyklu. Na místo se dostavil na základě telefonické žádosti švagra. Stalo se to, že švagr prodával motocykl, avšak synovec se domníval, že motocykl je jeho. Jednalo se o velkou roztržku. Synovec švagra posílal kamsi. Domnívá se, že motocykl patřil švagrovi. Motocykl původně užíval jeho tchán, a když v roce 1980 šel do důchodu, tak ho odstavil do zahradního altánu. Odtud ho švagr posléze odvezl na chatu do [obec], kde ho opravil a do této opravy investoval nemálo času a peněz. Komu ve skutečnosti byl motocykl darován tchánem, neví. U prodeje motocyklu byl švagr, synovec a jeho manželka, kupující, někteří sousedi a asistovala u toho i Policie ČR. Vulgární výrazy slyšel pouze od synovce. Švagr byl nervově zcela vykolejen, on se léčí na nervy. V souvislosti s prodejem motocyklu synovec tituloval švagra slovy jako„ jdi do prdele, to je můj motocykl“ anebo„ ta kurva z [obec], ať do toho nekecá“. Hovořil velmi nahlas. Pokud se týká stavby domu, který byl darován, pak si pamatuje, že ještě, když byl synovec na vojně, švagr začal uvažovat o koupi pozemku a stavbě domu. V roce 1992 měl již plány a stavební povolení. Na jaře v roce 1994 pak začala stavba, kdy v dubnu začaly být vylívány základy. Dále si pamatuje, že když končila [příjmení] [jméno] v roce 1993, pak si švagr nakoupil velké množství vybavení. Švagr byl velmi šikovný, uměl mnoho řemesel a měl v úmyslu se svým synem začít podnikat. Okolnosti ohledně výstavby domu a například i vylívání základů si pamatuje i po tak dlouhé době, neboť tehdy pomáhal. Neví o tom, že by synovec prováděl na domě nějaké investice či rekonstrukce. Pamatuje si, že v období někdy po úmrtí švagrové byl švagrovi a synovcovi pomáhat pověsit bojlery, kdy se dělalo topení. Byla to práce asi na hodinu. Nepamatuje si již přesně, kdy se tak stalo. V současné době švagra nenavštěvuje, on navštěvuje je, asi 1x za 14 dnů. Při návštěvách většinou řeší nemoci a doktory. Když je nemocný, tak žádá o zajištění nákupu jeho. Při návštěvách si také stěžuje na hluk v domě, nevyváženost plateb za energie a podobně. Dále si pamatuje, že mezi švagrem a synovcem byl velký rozpor ohledně vyklizení garáže. Bylo to někdy po roce 2015, kdy ho švagr pozval a zároveň vyzval, abych si odvezl věci, které se mi budou hodit. Synovec na vozík naložil věci švagra, které tam měl nastřádány za celou dobu užívání. Bylo tam všechno možné, mimo jiné i součástky motocyklových motorů. V tu dobu jsem si také všiml vozidla zaparkovaného na dvoře, kolem kterého byly obložené věci. Nepamatuji si, o jaké roční období se jednalo. Švagr mu nikdy neřekl, že podpálí dům, nicméně si dokáže představit, že v absolutním rozčílení a v hádce takovou věc člověk může říct. Pokud se týká sousedů, s žádným o vztazích se švagrem nikdy osobně nehovořil. Švagr mu říkal, že s jedním sousedem má problémy kvůli vyjíždění autem, s druhým sousedem měl například problémy ohledně odklizení ostříhaného plotu v zahradě. Vyplynulo mu to z toho, že švagr nemá dobré zkušenosti se sousedy. Ví, že byl švagr hospitalizován v nemocnici. Synovec mu to volal, že nechal tátu odvést. To mu volal asi v 13:30 odpoledne. Zanedlouho na to mi volal švagr, zda mu můžu dovést nějaké prádlo a osobní věci. Jel do bytu švagra, kde se synovcem mu věci sbalili a on mu je poté s manželkou odvezl. Pak tam byl ještě jednou asi za tři dny. To se stalo někdy v létě 2019. Když dojel za švagrem do nemocnice, měl už tam asi holení. To mu přivezl asi synovec už předtím. Pamatuje si, že mu švagr říkal o tom, že požádal JUDr. [příjmení] o pomoc ohledně řešení právních záležitostí, ale o vyklizení nic neví. Švagr mu v roce 2019 pomáhal při stavbě domu po rodičích, dělal tam celé léto, například zednické práce, zazdívání futer, odpady a podobně. Nemyslí si, že je to nějak fyzicky náročná práce, když mu někdo pomáhá. Švagr sílu má, ale je fyzicky opotřebovaný. Pokud se týká prodeje motocyklu, domnívám se, že kupující musel mít společníka, ale byl tam takový shluk lidí, že neví. Kupujícího si pamatuje přesně. Kdo nakládal motocykl, si již nepamatuje.

34. Z vyúčtování energií [anonymizována dvě slova] vztahující se k období roku 2015 2016 plyne, že na plyn byly hrazeny zálohy 2 700 Kč měsíčně a na elektřinu 1 680 Kč měsíčně.

35. Dopisem ze dne 31.8.2020 žalobce prokázal, že žalovaného před podáním žaloby vyzval k vrácení daru, kdy součástí předžalobní výzvy jsou výtky uplatněné shodně jako v žalobním návrhu. Dopisem ze dne 17.9.2020 žalovaný žalobci k předžalobní výzvě sdělil, že této nebude vyhověno.

36. Bylo rozhodnuto o zamítnutí důkazního návrhu žalobce na zpracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie a psychologie a to pro jeho nadbytečnost. Jak je uvedeno níže, věc bude posuzována po právní stránce dle jednotlivých ustanovení z.č. 40/1964 Sb. a dle kritérií právní úpravou a dosavadní judikaturou stanovených. Rovněž byly zamítnuty návrhy na pořízení audiozáznamů hovorů na tísňovou linku, rovněž pro jejich nadbytečnost, kdy o předmětných rozhodných událostech - o jejich průběhu na místě byl vyslechnut svědek (zasahující policista) [jméno] [příjmení] a byla k důkazu provedena spisová dokumentace. Mezi účastníky přitom ani není sporu o tom, kdo a kdy a na základě čeho volal na linku 158.

37. Z ostatních provedených důkazů nebyla soudem učiněna žádná rozhodná zjištění týkající se skutkového stavu věci.

38. S ohledem na okamžik uzavření darovací smlouvy mezi účastníky a s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR (rozsudek ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019) soud věc po právní stránce posuzoval dle zákona č. 40/1964 Sb. v tehdy platném znění (dále též obč. zák.). O tom byli účastníci poučeni v úvodu jednání dne 3.5.2022.

39. Podle § 630 obč. zák. dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

40. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle odst. 2 fyzické a právnické osoby, státní orgány a orgány místní samosprávy dbají o to, aby nedocházelo k ohrožování a porušování práv z občanskoprávních vztahů a aby případné rozpory mezi účastníky byly odstraněny především jejich dohodou.

41. Dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu. Takovéto hodnocení přísluší výhradně obecným soudům, není ani v možnostech ústavního soudu vnikat do oněch subtilních vztahů jednotlivců, pokud jejich jednání nesignalizuje porušení základních práv a svobod (usnesení Ústavního soudu ze dne 26.2.1998, sp.zn. II. ÚS 249/97).

42. Judikatura vyšších soudů se v průběhu praxe ustálila v závěrech, že předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku, nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kriterií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce. Dárce se jako důvodu k vrácení daru nemůže dovolávat skutkových okolností, jež nastaly či existovaly v době před darováním a za nichž byl právní úkon učiněn a o nichž obě strany při uzavírání smlouvy věděly. Za členy rodiny dárce se považují kromě rodičů a dětí i další příbuzní v řadě přímé a sourozenci (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.1.2001, sp.zn. 29 Cdo 228/2000).

43. Podle starší judikatury (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.10.1936, sp.zn. R I 835/36 (nicméně dle soudu na daný případ zcela přiléhající) platí, že urážlivé výroky obdarovaného pronesené v rozčilení proti dárci neodůvodňují "hrubý nevděk", jestliže byly dárcem vyvolány. Podle pozdější judikatury (usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.9.2008, sp.zn. 33 Odo 936/2006) nadále platí, že k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy.

44. Dalším přiléhavým rozhodnutím vyšších soudů na projednávanou věc soud shledává rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2011, sp.zn. 33 Cdo 2163/2009, podle kterého za důvod vrácení daru nelze považovat neumožnění užívání těch částí nemovitostí, které dříve jako dárce užíval, avšak ke kterým mu dnes podle práva nesvědčí žádné uživatelské oprávnění (právní titul).

45. Na základě zjištěného skutkového stavu věci, jeho právním posouzení ve světle shora citované judikatury dospěl soud k závěru, že žaloba na určení vlastnického práva (vrácení daru), není důvodná. Žalobci sice svědčí naléhavý právní důvod na požadovaném určení § 80 o.s.ř., nicméně nebylo shledáno naplnění podmínek pro vrácení daru ve smyslu ustanovení § 630 obč. zák. a proto soud rozhodl o zamítnutí žaloby (výrok I.).

46. Soud předně uvádí, že jednotlivé důkazy hodnotil nejen každý zvlášť, ale zejména ve svém souhrnu, významu a v logických a časových souvislostech. Ve světle zjištěného skutkového stavu věci hodnotil všechny okolnosti konkrétního případu, tj. zejména v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků a dospěl k závěru, že žalobcem vytýkané jednání žalovaného ve svých jednotlivostech a ani souhrnu nelze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, tj. jednání značné intenzity a ani jako jednání soustavně porušující dobré mravy (zejména ve vztahu k tvrzenému neposkytnutí potřebné pomoci, urážlivé výrazy apod).

47. Konkrétní chování obdarovaného, resp. stupeň závažnosti je třeba hodnotit podle objektivních kriterií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.1.2001, sp.zn. 29 Cdo 228/2000). Žalobce vymezil důvody pro vrácení daru v několika důvodech čistě ze svého subjektivního pohledu, přičemž objektivní skutečnosti zjištěná soudem, tomuto odporují. Tak jako v případě placení energií. Z účastnické výpovědi žalovaného, svědecké výpovědi manželky žalovaného, z vyúčtování energií [anonymizována dvě slova] a předžalobní výzvy ze dne 28.7.2020 má soud za prokázané, že do okamžiku nastěhování manželky žalovaného účastníci hradili dle vzájemné dohody energie každý v rozsahu , tj. asi 2 200 Kč. Po nastěhování manželky a jejich dětí je nepochybné, že došlo k nárůstu spotřeby. Za situace, kdy žalovaný mnoho času tráví mimo bydliště (svědek [anonymizováno]), by požadavek na platby energií dle plochy (vymezené v darovací smlouvě) bylo možné považovat jako nespravedlivé. Z provedeného dokazování však bylo zjištěno, že nastěhováním manželky žalovaného se pro žalobce nic nezměnilo, ten i nadále dle dohody účastníků má přispívat na spotřebu částkou 2 200 Kč s tím, že spotřebu nad rámec původní hradí žalovaný. Je to tak naopak žalobce, který na energie již delší dobu nic nehradí, kdo se ocitá v prodlení a nechová se jako otec vůči svému synovi v souladu se zásadami minimálně slušnosti.

48. Ve vztahu k tvrzenému přespávání cizích osob v bytě žalobce bylo soudem zjištěno, že se jedná o čistě účelové tvrzení. Podstatné v tomto směru jsou skutečnosti soudem zjištěné z účastnické výpovědi žalovaného a jeho manželky, zejména ty, že v prostorách věcných břemenem určených k užívání žalobcem sice přespávaly cizí osoby a to kamarádi dětí manželky žalovaného, avšak, a to je podstatné, s vědomím a souhlasem samotného žalobce. Sám žalobce tato zjištění nijak nerozporoval, nenavrhl k tomuto jediný důkaz. V žádném případě se tak v v důvodu tvrzeném nemohlo jednat o jednání, které by bylo vůči žalobci v rozporu s dobrými mravy.

49. Totéž platí rovněž o tvrzeném„ vyjídání mrazáku“, kdy žalobce tato svá tvrzení nikterak neprokázal – naopak provedené důkazy (výpověď žalovaného a jeho manželky) tato tvrzení vyvracejí.

50. Stejně tak tvrzení žalobce o tom, že mu mělo být žalovaným sdělováno, že mu v domě nic nepatří, že ho může z domu kdykoliv vystěhovat a tím v něm vzbuzovat úzkost a strach jsou čistě subjektivním názorem žalobce. Tyto skutečnosti nebyly v řízení žádným způsobem žalobcem prokázány. Žalovaný to v rámci své účastnické výpovědi naopak vyvrátil. Rovněž toto tvrzení o důvodu jednání v rozporu s dobrými mravy soud považuje za účelové. V této souvislosti soud posuzoval osobu samotného žalobce a to zejména s ohledem na žalobní tvrzení, že se jedná o duševně nemocného člověka, v souhrnu jednotlivých tvrzení de facto„ nemohoucího“ atd. Žalobce však takovou osobou v žádném případě není. Jak totiž vyplývá ze svědecké výpovědi manželky žalovaného, účastnického výslechu žalovaného, ale rovněž tak ze svědecké výpovědi dcery žalobce paní [jméno] [příjmení] a nepřímo svědka [jméno] [příjmení], pak žalobce je osobou plně svéprávnou, fyzicky zdatnou a zejména osobou zcela samostatně jednající dle (svých) zásad. Je schopen zcela samostatně hájit své zájmy v případě, že se mu nelíbí jednání souseda, je schopen vyvolat konfliktní situaci se starostou obce, když je odmítnuta jeho žádost o odstranění větve. Taková osoba zcela jistě nepodlehne úzkosti a strachu z domnělého (v řízení navíc neprokázaného) tvrzení žalovaného. Účelovost tvrzení žalobce soud spatřuje rovněž optikou dalších provedených důkazů. Zejména dle lékařské zprávy vystavené MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 16.1.2020 byl žalobce sice v ambulanci léčen od května 2011 pro těžkou depresivní reakci v souvislosti s úmrtím manželky, nicméně tato léčba byla ukončena v květnu 2012. Nově začal žalobce ordinaci pravidelně navštěvovat až počátkem roku 2020. Tedy v době, kdy mu byly známi závěry znaleckého posudku [číslo] 2019 ze dne 5.10.2019 MUDr. [jméno] [příjmení] a v době, kdy již několik měsíců před tím, byl neúspěšný jeho první pokus o navrácení daru, kdy žalovaný odmítl podepsat darovací smlouvu (o vrácení poskytnutého daru).

51. Ve vztahu k hrabání záhonů žalobce slepicemi žalovaného bylo zjištěno (nesporná tvrzení účastníků, výslechy manželky žalovaného, výslech paní [příjmení]), že k tomuto skutečně došlo. Lze připustit, že poškození záhonu okrasných květin by každého zahrádkáře zarmoutilo, tím spíše žalobce, který zde pěstoval květiny, které následně nosil na hrob své manželky. Pro posouzení projednávané věci je však podstatné, že se jednalo o ojedinělé jednání. Navíc jednání, které bezesporu nebylo dáno zlým úmyslem žalovaného, nýbrž náhodou a podstatou chování hrabavé drůbeže jako takové. Rozhrabání záhonu svou intenzitou, ojedinělostí, výsledkem nedbalostního jednání (špatně uzavřená vrátka), zcela jistě nenaplňují intenzitu jednání naplňující podmínky pro vrácení daru. Jiná situace by eventuálně mohla nastat, pokud by se jednalo o soustavné a úmyslné jednání žalovaného s úmyslem zasáhnout city žalobce, což bylo však provedenými důkazy vyvráceno.

52. Optikou právní úpravy a ustálené judikatury nejzávažnější události nastaly 2.3.2020 a dále 8.5.2020, 13.5.2020 a 27.5.2020. Z nesporných tvrzení účastníků, účastnické výpovědi žalovaného, svědeckých výpovědí, spisového materiálu PČR, přestupkové komise [územní celek] jednoznačně plyne, že v tuto dobu byly vzájemné vztahy účastníků již značně narušené a gradovaly.

53. Ve vztahu k události ze dne 2. 3. 2020 bylo v řízení prokázáno (účastnická výpověď žalobce, svědek [jméno] [příjmení], spisový materiál PČR KŘP Pardubického kraje, Odboru vnitřní kontroly [číslo jednací] a [číslo jednací], výslech manželky žalovaného), že policii zavolal žalovaný na doporučení ošetřujícího lékaře žalobce [příjmení] [příjmení] v situaci, kdy žalobce hrozil podpálením domu. S ohledem na skutečnost, že žalobce byl v tu dobu opětovně v péči MUDr. [příjmení], vztahové problémy účastníků byly značně vyhrocené a chování žalobce v daný okamžik, kdy vyhrožoval podpálením domu, bylo řešení zvolené žalovaným zcela adekvátní vzniklé situaci, v dané situaci by takto postupovala každá osoba. O vyhrožování žalobce podpálením domu přímo vypovídal žalovaný a jeho manželka, kdy soud nemá důvod těmto výpovědím nevěřit, neboť jsou zcela v souladu s ostatními provedenými důkazy. Skutečnost, že žalobce sám připustil předchozí vyhrožování podpálením domu, potvrdil zasahující policista (svědek [příjmení] [příjmení]). Obhajoba žalobce, že to nemyslel vážně, že již nevěděl kudy kam, může být sice eventuálně pravdivá, nicméně s ohledem na okolnosti a situaci to na věci nic nemění. O důvodnosti a správnosti postupu žalovaného svědčí nejen svědecká výpověď [jméno] [příjmení], ale i prostý fakt, že RZS byl zásah vyhodnocen tak, že žalobce v důsledku uvedeného následně byl hospitalizován 14 dnů na psychiatrickém oddělení. Svědecké výpovědi manželky žalovaného a [jméno] [příjmení] jsou ve vzájemném souladu s účastnickou výpovědí žalovaného a to i do podrobností ohledně vstupu do místnosti, kde se žalobce v danou dobu nacházel, projevech chování žalobce atd. Žádná jiná osoba uvedenému přítomna nebyla. Postup policie byl následně odborem vnitřní kontroly shledán jako adekvátní a to s ohledem i na vyjádření zasahujících záchranářů, vyjádření ošetřujícího lékaře žalobce [příjmení] [příjmení] a sestavenou časovou osou, kdy rovněž tato zjištění jsou v souladu s výpověďmi žalovaného, jeho manželky a svědka [příjmení]. Pokud žalobce, zejména prostřednictvím svých tvrzení a výpovědi svědkyně [příjmení] hovoří o opaku, jedná se o nepodložené a neprokázané skutečnosti vyplývající z jejich subjektivního pohledu a zejména snahy zlepšení svého procesního postavení v projednávané věci. Pokud se týká výpovědi svědkyně [příjmení], pak důležitou skutečností je fakt, že u jednání přítomna nebyla. [příjmení] to nelze přehlédnout její negativní vztah k žalovanému a zcela nekritické hodnocení sdělení jejího otce. Pouze pro doplnění třeba uvést, že žalovaný se zachoval zcela adekvátně a správně. [příjmení] rovněž své morální povinnosti vůči otci, kdy ho do nemocničního zařízení doprovodil a následně mu tam dovezl i osobní věci. Jednání žalovaného dne 2. 3. 2020 tak nelze považovat v žádném případě za jednání hrubě porušující dobré mravy.

54. Soud neshledal důvodnou žalobu ani ve vztahu k události ze dne 8.5.2020. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků plyne, že polici na místo prodeje motocyklu Jawa volal žalovaný. Z úředního záznamu OO [obec] bylo prokázáno, že předmětem sváru mezi účastníky byl prodej motocyklu Jawa, o kterém oba účastníci tvrdili, že je jejich vlastnictví s poukazem na poskytnutí daru tomu či onomu ze strany pana [jméno] (tchána žalobce, resp. dědy žalovaného). Skutečnost ohledně skutečném vlastníkovi motocyklu se však nepodařilo na místě vyřešit, neboť motocykl je trvale vyřazen z evidence vozidel, majitel [jméno] [jméno] [rodné číslo]. Nevyjasněné vlastnické vztahy k motocyklu přetrvaly rovněž v tomto řízení. Každý z účastníků se nadále odvolával na dar poskytnutý panem [jméno]. K věci vypověděla manželka žalovaného, svědkyně [příjmení] a svědek [příjmení], nicméně každý v této souvislosti se dovolával na údaje sdělené jim tím či oním účastníkem, u poskytnutí daru nebyl žádný z nich. Z nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že motocykl se nacházel v garáži ve výlučném vlastnictví žalovaného, na které nevázne věcné břemeno užívání ve prospěch žalobce. Tuto skutečnost žalobce nijak v řízení nesporoval. Soud se ztotožňuje s názorem žalovaného, že pokud k prodeji motocyklu žalobcem došlo bez ohledu na názor žalovaného, v jehož prostorech se motocykl doposud nacházel, jednalo se ze strany žalobce přinejmenším o schválnost. Slušností by bylo, předem záležitost projednat. S ohledem na spornost vlastnického práva, kdy žalovaný se domníval, že vlastnické právo svědčí jemu, důvodně mohl záležitost posuzovat jako krádež, a nelze tak považovat za jednání hrubě porušující dobré mravy přivolání policie. Jednalo se o legitimní ochranu vlastnického práva. Prodej motocyklu byl realizován v pracovní době žalovaného a ten se o prodeji motocyklu dozvěděl prostřednictvím své manželky.

55. Žalovaný učinil nesporným a soud má za prokázané rovněž ze svědecké výpovědi pana [příjmení], že v průběhu prodeje žalovaný použil ve směru k žalobci několik vulgarit (žalovaný měl žalobce posílat kamsi, případně pronášet„ pražská kurva“), které se částečně týkaly rovněž jeho sestry, dcery žalobce. Soud nicméně při zohlednění všech skutečností dospěl k závěru, že z hlediska svého rozsahu a intenzity, při zohlednění vzájemného jednání účastníků a s poukazem na zjevné rozčílení žalovaného v daný okamžik, vulgarity vznesené žalovaným nenaplňují ustanovení § 630 obč. zák. (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23.10.1936, sp.zn. R I 835/36, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.9.2008, sp.zn. 33 Odo 936/2006).

56. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že situace byla na místě prodeje motocyklu vzájemně vyhrocená, účastníci na sebe křičeli. Za situace, kdy žalovaný považoval motocykl za vlastní, dle svých tvrzení měl k motocyklu s ohledem na svého dědu citový vztah, prodej byl realizován v pracovní době, kdy se o věci dozvídal zprostředkovaně, mezi účastníky byly již velmi špatné vztahy (prodej dva měsíce poté co žalobce vyhrožoval podpálením domu, předchozí nezdůvodněné pokusy o vrácení daru), mohl jednání žalobce důvodně považovat za naschvál, lze tak pochopit jeho rozčílení a v tomto pronesené i výroky. Soudem bylo přihlédnuto rovněž k sebereflexi žalovaného, který s úmyslem věc dále nevyhrocovat nakonec souhlasil s prodejem motocyklu.

57. Soud neshledal žalobu důvodnou ani s ohledem na žalobcem tvrzené události ze dne 13.5.2020 a 27.5.2020, kdy se soud plně ztotožňuje s procesní obranou žalovaného, že se jedná o tvrzení o událostech, které se sice objektivně staly, avšak žalobce tyto zcela účelově vytrhl z důležitých kontextů, které mají pro posouzení věci zcela podstatný dopad (usnesení Ústavního soudu ze dne 26.2.1998, sp.zn. II. ÚS 249/97, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.1.2001, sp.zn. 29 Cdo 228/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2011, sp.zn. 33 Cdo 2163/2009).

58. Z provedených důkazů (spisový materiál přestupkové komise Města Lanškroun, výpovědi žalovaného a jeho manželky) má soud za prokázané, že žalovaný uvedeného dne vyměnil zámky garáže, kde parkoval své vozidlo žalobce. Z nesporných tvrzení účastníků a obsahu darovací smlouvy soud dále zjistil, že vozidlo žalobce bylo parkováno na základě předešlé dohody stran v prostorách ve vlastnictví žalovaného, ke kterému žalobci nesvědčilo právo plynoucí z věcného břemene. Žalobce však v rámci svých tvrzení – stanoviska zcela nezohlednil skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. S ohledem na vyhrocené vztahy účastníků a obavy z opakování prodeje movitých věcí žalovaného umístěných v jeho garáži žalobcem, vyzval žalovaný žalobce k vyklizení jeho věcí z garáže – obavy žalovaný měl s ohledem na předchozí prodej motocyklu žalobcem a celkovou změnu okolností, za kterých byl předchozí souhlas udělen (účastnický výslech žalovaného a jeho manželky). V této souvislosti soud doplňuje, že nemá důvod nevěřit výpovědi žalovaného a jeho manželky – žalobce naproti tomu nepředložil žádný důkaz vyvracející výpovědi jmenovaných, tyto jsou navíc v logickém kontextu sledu jednotlivých událostí, resp. mají své objektivní opodstatnění. Výzvu k vyklizení prostor lze kvalifikovat jako projev ochrany vlastnického práva - stejně jako následná výměna zámku od vstupních dveří garáže. Neméně důležité pro posouzení věci jest skutečnost, že žalovaný nepřistoupil k uzamčení garáže bezprostředně, nýbrž až min. 5 dnů po výzvě. Byť pro vyklizení nemovitosti slouží žaloba na vyklizení a užití institutu svépomoci ve smyslu § 14 o.z. je v projednávané věci zcela hraniční, resp. diskutabilní, lze takové jednání žalovaného ospravedlnit, právě zmíněnými obavami z„ odcizení“ jiných věcí s nedoloženým vlastnickým právem nacházejících se v předmětné garáži, předchozí jednání stran, resp. jejich vzájemných vztazích a v kontextu celé věci.

59. Uzamčením garáže žalovaný dle závěru soudu postupoval zcela na hraně zákona, při eventuální aplikaci § 14 o.z.. Nicméně závadný stav na základě pokynu policie odstranil a garáž žalobci zpřístupnil a ten s vozidlem odjel. Řízení o přestupku bylo následně zastaveno. Jednání žalovaného lze považovat za porušení dobrých mravů vůči svému otci, kdy bezpochyby měl postupovat jiným způsobem. V kontextu celé věci však nebylo naplněno podmínky ustanovení § 630 obč. zák., tj. hrubé porušení dobrých mravů a to právě s přihlédnutím na předchozí výzvu, vzájemné vztahy účastníků, pasivitu žalobce, bezprostřední nápravu stavu žalovaným, zastavení přestupkového řízení pro odvolání souhlasu žalobcem, případnou aplikaci § 14 o.z. pramenící v obavě žalovaného o další věci umístěné v garáži s ohledem na problematiku prodeje motocyklu uvedeného výše.

60. Obdobné platí rovněž o žalobcem namítaném jednání žalovaného ze dne 27. 5. 2020 spočívajícím v obložení vozidla žalobce jeho věcmi a v důsledku toho neumožnění výjezdu vozidla. I v tomto případě žalobce neuvedl, jednu z rozhodných skutečností mající podstatný vliv na sled jednotlivých událostí, resp. posouzení věci (zamítnutí žaloby). Z provedeného dokazování (výslechu žalovaného a jeho manželky a předžalobní výzvy) bylo soudem zjištěno, že celé události předcházela písemná výzva žalobce zaslaná žalovanému prostřednictvím právního zástupce JUDr. [příjmení] ze dne 19. 5. 2020, ve které žalovaného vyzval k vyklizení sklepních prostor a garážového prostoru nad sklepními prostory, kdy právo užívací dle věcného břemene náleží žalobci. Žalovaný výzvu splnil a přemístil své věci do své garáže, ze které z důvodu nedostatku místa musel vyklidit naopak věci žalobce. Za nejvhodnější místo k umístění těchto věcí zvolil prostor před garáží v užívání žalobce, před kterou měl zaparkované vozidlo.

61. Přesun věcí žalovaným byl tak v příčinné souvislosti (v logické reakci) na předžalobní výzvu učiněnou žalobcem. Fotodokumentace pořízená oběma stranami dokládá, jakým způsobem, v jakých rozestupech a jaké věci byly kolem vozidla žalobce žalovaným umístěny. Z pořízených fotografií není zcela zřejmá přesná vzdálenost umístěných věcí od vozidla, tj. zda jejich umístění znemožňovalo, případně ztěžovalo přístup žalobce do vozidla a jeho odjetí. Z pořízené fotodokumentace je však zcela zřejmé, že žalobce s vozidlem odjížděl a přijížděl, kdy fotodokumentace pořízená žalovaným jednoznačně prokazuje pohyb vozidla – na jedné sérii fotografií je vozidlo přídí k objektu a na další sérií zádí k objektu, přičemž charakter věcí zachycených na fotografiích a jejich umístění je prakticky totožné.

62. Tvrzení žalobce, že mu žalovaný obložením vozidla věcmi znemožnil užívání tohoto vozidla je tak nepravdivé, vyvráceno provedenými důkazy a z podstaty věci se tak žalovaný nemohl dopustit žádného závadného jednání vůči žalobci. Nadále přitom platí obdobně jak bylo uvedeno v případě uzamčení garáže stran institutu vyklizení, resp. svépomoci § 14 o.z.

63. Žalobce v řízení ke svým tvrzením nepředložil žádný důkaz k namítanému jednání žalovaného spočívajícího v porušení zámku pokoje užívaného žalobcem – naopak žalovaný v rámci své účastnické výpovědi a jeho manželka v pozici svědka tuto skutečnost vyvrátili.

64. A konečně soud neshledal žalobu důvodnou ani ve vztahu k žalobcem tvrzenému jednání žalovaného spočívající v tom, že mu ze strany žalovaného v době pandemie Covid nebyla nabídnuta pomoc, že mu žalovaný nepomáhal např. s nákupy.

65. Jak již bylo uvedeno výše, pak z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že žalobce je s ohledem na svůj zdravotní stav plně schopen se o sebe postarat včetně zajištění nákupů. Žalobce pravidelně jezdí za svojí dcerou do [obec] (výpověď [jméno] [příjmení]) a za svým švagrem p. [příjmení] (svědecká výpověď). Je schopen provádět i stavební práce (výpověď svědka [příjmení]), pravidelně jezdí na kole (zprávy MUDr. [příjmení]). Z provedeného dokazování nebylo naopak zjištěno, že by žalobce žádal žalovaného o jakoukoliv pomoc. S ohledem na vzájemné vztahy účastníků se soud ztotožňuje se stanoviskem žalovaného, že nelze klást k jeho tíži, že nenabídl pomoc otci v situaci, kdy ten o žádnou pomoc sám nežádal a potřeba takové pomoci ani nevyplynula z konkrétní situace. Žalobce v této souvislosti po celou dobu řízení poukazoval na své stáří a s tím spojená rizika v souvislosti s pandemií Covid. Soud je přesvědčen o účelovosti takových tvrzení s poukazem na pořízenou fotodokumentaci při prodeji motocyklu. Fotodokumentace zachycuje mladšího muže a staršího muže (zády, šikmo bokem) – dle tvrzení žalovaného, která žalobce nerozporoval a i s ohledem na svědecké výpovědi a účastnickou výpověď žalovaného, soud má za prokázané, že tímto starším mužem byl žalobce. Prodej se konal počátkem května 2020, kdy v ČR stále panovala první vlna nákazy Covid. Zatímco mladší muž má na ústech roušku, žalobce nikoliv. Pokud se tedy žalobce dovolává nevděku žalovaného odůvodněného tím, že mu v době covid neposkytl pomoc, přičemž je rizikovou skupinou, pak to jeho tvrzení zcela vyvrací, znevěrohodňuje. Rovněž nelze přehlédnou fakt, že motocykl žalobce nakládal ve dvou, motocykl, jehož hmotnost značně přesahuje 100 kg.

66. Jelikož byl zamítnut nárok žalobce ve výroku I. uvedený, rozhodl soud o zamítnutí žaloby rovněž v rozsahu uvedeném ve výroku II. neboť se jednalo o výrok navazující.

67. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl ve věci plně úspěšný (žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta), proto mu přísluší nárok na zaplacení nákladů řízení. Ty spočívají v nákladech na jeho právní zastoupení. Náklady zastoupení jsou tvořeny odměnou zástupce žalovaného, která činí 3 100 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 40 300 Kč za 13 úkonů (převzetí věci, vyjádření ve věci, účast na jednání u soudu dne 26.2.2021, 19.5.2021, 24.9.2021 jak 2 hodiny/, 27.10.2021 /déle jak 2 hodiny/, 4.2.2022, 18.3.2022 /déle jak 2 hodiny/, 3.5.2022 a sepis závěrečného návrhu dne 2.5.2022) dle §7 bod 5, § 9 odst. 3 písm. a/ ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b/ a § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ a paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč za úkon, celkem tedy 3 900 Kč za 13 úkonů ve věci (§ 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dále náklady na právní zastoupení představuje cestovné zástupce žalovaného k jednáním soudu v celkové výši 1 658 Kč v souladu s § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 589/2020 Sb. (jednání v roce 2021), kdy soud vycházel ze sazby na 1 km ve výši 5, 896 Kč, z délky cesty 38 km ([obec] [obec] a zpět k jednání - PHM ve výši 27,20 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky a průměrné spotřebě použitého vozidla dle jeho technického průkazu 5,5 l /100 km + dle § 1/b vyhlášky sazba základní náhrady 4,40 Kč/km – vyhláškou č. 511/2021 Sb. (jednání v roce 2022), kdy soud vycházel ze sazby na 1 km ve výši 6, 6855 Kč, z délky cesty 38 km ([obec] [obec] a zpět k jednání - PHM ve výši 36,10 Kč dle § 4 písm. c) vyhlášky a průměrné spotřebě použitého vozidla dle jeho technického průkazu 5,5 l /100 km + dle § 1/b vyhlášky sazba základní náhrady 4,70 Kč/km. Dále zástupci žalovaného náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby (§ 14 odst. 1 a 3 cit. vyhlášky) v celkové výši 1 400 Kč za čas strávený cestou k jednáním soudu. Jelikož zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH náleží mu dále 9 924,20 Kč. Celkové náklady řízení tak činí 57 182,20 Kč. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný zastoupen ve věci advokátem, je žalobce povinen zaplatit náklady řízení žalovaného k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Lhůta k zaplacení byla žalobci stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.

68. Pro úplnost soud dodává, že neshledal podmínky pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř.. Účastníci jsou sice rodinní příslušníci, nicméně s ohledem na spornost nároku, stanoviska účastníků a složitost po stránce právní a skutkové soud uzavřel, že žalovaný byl nucen vyhledat pomoc advokáta, přičemž nelze k jeho tíži klást neúspěch ve věci žalobce – jeho otce. Řízení si vyžádalo provedení celé řady jednání, právních rozborů a stanovisek, kdy tedy nelze po žalovaném spravedlivě požadovat, aby ve sporu, který nevyvolal, byl nucen hradit své náklady spočívající v právním zastoupení, které byly pro věc nezbytné a účelně vynaložené, tyto nesl ze svého.

Poučení