7 C 238/2021 - 185

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], nar. [Datum narození žalobkyně], bytem [Adresa žalobkyně], zastoupena advokátem [Jméno advokáta A], se sídlem [Adresa advokáta A], proti žalovanému: [Jméno žalovaného], nar. [Datum narození žalovaného], bytem [Adresa žalovaného], zastoupenému advokátem [Jméno advokáta B], se sídlem [Adresa advokáta B], o zaplacení částky 84 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,05 % ročně, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu pro Prahu západ na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s tím, že je výlučným vlastníkem bytu č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a garáže č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území (k.ú.) [adresa], obci [adresa] (dále také jen „byt“). Žalovaný užívá byt přesto, že jej žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyzvala k vystěhování z bytu nejpozději k [datum]. Ve věci vyklizení bytu je u Okresního soudu [adresa] západ vedeno paralelně běžící řízení. Jelikož byt žalovaný nevyklidil a protiprávně jej užívá, bezdůvodně se obohacuje na úkor žalobkyně. Obvyklé nájemné se v případě srovnatelného bytu pohybuje ve výši minimálně [částka] měsíčně. Za měsíce březen 2021 až červen 2021 se tímto způsobem žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku minimálně ve výši [částka]. Dne [datum] žalobkyně doručila žalovanému předžalobní výzvu, kterou jej vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši [částka] společně s úrokem z prodlení. Ani po doručení předžalobní výzvy však žalovaný dlužnou částku neuhradil. K zápočtům uplatněným ze strany žalovaného žalobkyně uvedla, že se jedná o zápočty pohledávek, které neexistují, tj. nevznikly, a pro případ, že by jakákoli z těchto pohledávek vnikla, žalobkyně uplatila námitku promlčení. Dále poukázala na to, že zápočty jsou neplatné, nejedná se o vzájemné pohledávky a nejsou to pohledávky způsobilé k zápočtu.

2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta s tím, že byt žalovaný užívá na základě platného právního titulu ústně uzavřené nájemní smlouvy se žalobkyní, přičemž za užívání bytu platí žalobkyni nájemné. V předmětném období platil žalobkyni na nájemném minimálně částku [částka] měsíčně. Za měsíce březen až červen 2021 zaplatil žalovaný žalobkyni v březnu 2021 v hotovosti částku [částka], [částka] a [částka], v dubnu částku [částka] a dne [datum] za květen 2021 částku [částka]. Tyto částky byly zaplaceny v hotovosti. Uvedl, že účastníci byli životními partnery, měli spolu dvě nezletilé děti. Za účelem společného soužití žalovaný našel předmětný byt a účastníci se rozhodli, že jej koupí. Žalovaný zaplatil částku [částka] na kupní cenu a dále zaplatil rezervační poplatek ve výši [částka]. V kupní smlouvě však byla jako kupující uvedena pouze žalobkyně. Následně byl byt rekonstruován, žalovaný do něj investoval více než [částka]. Dále byla na účet žalobkyně poukázána částka ve výši [částka] z prodeje bytu ve výlučném vlastnictví žalovaného. Žalovaný v rámci vztahu se žalobkyní jednal v dobré víře. Žalobkyně se po rozchodu partnerství účastníků odmítá se žalovaným vypořádat. Žalovaný započetl do výše žalované částky částku [částka] zaplacenou žalovaným dne [datum] na kupní cenu bytu. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že uvedená pohledávka není způsobilá k zápočtu, žalovaný započetl proti žalované částce pohledávku ve výši [částka], kterou žalovaný zaplatil jako zálohu na kupní cenu bytu zprostředkovateli v souladu se smlouvou o rezervaci. Tato záloha byla zaplacena před uzavřením kupní smlouvy dne [datum]. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že ani tato pohledávka není způsobilá k zápočtu, potom žalovaný započetl proti žalované pohledávce částku [částka] odpovídající části investic žalovaného do předmětného bytu. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že ani tato pohledávka není způsobilá k započtení, potom žalovaný započetl proti žalované pohledávce částku [částka], což je část kupní ceny za prodej nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného poukázaná na účet žalobkyně v roce 2016.

3. Na jednání dne [datum] žalovaný k dotazu soudu uvedl, že co se týká částky [částka], byl se žalobkyní domluven, že bude platit náklady bytu. Jednalo se o poplatky kromě hypotéky. Následně žalovaný po konzultaci se svojí právní zástupkyní doplnil, že celá částka [částka] byla na platby kolem bytu. Jednalo se o platbu hypotéky, nájmu a poplatků. Nad rámec toho žalovaný platil žalobkyni další náklady, např. náklady na revizi kotle.

4. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaný od března do června 2021 byt užíval.

5. Ze žádosti o sdělení stanoviska, výzvy k opuštění bytu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzývala žalovaného k vyjádření k jejímu návrhu o úpravě poměrů nezletilých dětí účastníků a zároveň žalobkyně vyzvala žalovaného k vystěhování z bytu nejpozději k datu [datum].

6. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-443/2020 zhotovitele [právnická osoba] ke dni [datum] soud zjistil, že znalecký ústav stanovil obvyklou hodnotu tržního nájemného bytu v daném místě a čase po zaokrouhlení ve výši [částka] měsíčně.

7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky [částka] spolu s příslušenstvím, a to do 7 dnů od obdržení předžalobní výzvy s tím, že nedojde-li ve výše uvedené lhůtě ke splnění této povinnosti, je ze strany žalobkyně pověřen domáhat se uspokojení nároku soudní cestou. Z potvrzení o doručení ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zasílal e-mailovou zprávu s předmětem „Předžalobní výzva k úhradě dlužné částky“ dne [datum] na adresu [e-mail], doručení tomuto příjemci bylo dokončeno, ale cílový server neodeslal oznámení o doručení.

8. Ze seznamu nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] soud zjistil, že je v katastru nemovitostí jako vlastník bytu evidována žalobkyně.

9. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve věci sp. zn. [spisová značka] vedené zdejším soudem soud zjistil, že žalobkyně jakožto matka v opatrovnickém řízení vypověděla, že jí žalovaný, jakožto otec společných nezletilých dětí, na děti nedává žádné peníze. Pokud se jedná o finanční prostředky, které od otce obdržela, tak za 14 měsíců obdržela platbu 8x, a to po [částka], a jednalo se o náklady za byt, který užívá otec. Byla domluva, že se jedná o platbu za byt, kde otec bydlí v podstatě bez svolení žalobkyně. Z téhož protokolu o jednání soud zjistil, že žalovaný vypověděl, že k rukám žalobkyně dává [částka] s tím, že to bylo myšleno tak, že [částka] bude na bydlení a [částka] na alimenty [právnická osoba]. [adresa] 000 Kč platí od srpna 2020 hotově.

10. Z potvrzení o vkladu hotovosti na účet [č. účtu] soud zjistil, že dne [datum] byla na tento účet vložena částka [částka] se zprávou pro příjemce „7 a 8/2021 alimenty + 7 a 8/2021 nájem“. Z potvrzení o vkladu hotovosti na stejný účet soud zjistil, že žalovaný vložil na účet částku [částka] se zprávou pro příjemce „nájem + inkaso 9 + 10/2021“. Z informace o platbě z účtu [č. účtu] soud zjistil, že byla na účet žalobkyně připsána částka [částka] se zprávou pro příjemce „nájem a inkaso za 11/2021 [Jméno žalovaného] pro [Jméno žalobkyně]“. Z potvrzení o vkladu hotovosti na účet ze dne [datum] soud zjistil, že byla na účet žalobkyně vložena částka [částka] se zprávou pro příjemce „inkaso [částka], alimenty 5 [spisová značka]“. Z potvrzení o vkladu hotovosti na účet ze dne [datum] soud zjistil, že na účet žalobkyně byla vložena částka [částka] se zprávou pro příjemce „nájem a inkaso za leden 2022 [Jméno žalovaného] pro [Jméno žalobkyně]“.

11. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud zjistil, že opatrovnický soud při rozhodování o výživném pro nezletilé děti účastníků zohlednil platby žalovaného ve výši cca [částka] měsíčně (8x po [částka] a 1x [částka]) a dospěl k závěru, že ani jednomu z rodičů dluh na výživném nevznikl. Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudek zdejšího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum] byl ve výrocích III. IV. a V. potvrzen a bylo rozhodnuto o dlužném výživném za období od [datum] do [datum]. Odvolací soud se ztotožnil s tím, jak otázku výživného posoudil soud I. stupně a neshledal důvody pro stanovení výživného zpětně, jak žádala matka, od [datum], neboť v období od ukončení společné domácnosti do vyhlášení napadeného rozsudku na výživu obou nezletilých dětí otec přispěl 9x [částka], tj. více, než je stanovené výživné, tedy otce svou vyživovací povinnost v tomto období zcela splnil. Výživné lze stanovit, pokud rodič svou povinnost neplní.

12. Z protokolu o jednání ze dne [datum] ve spise zdejšího soudu č.j. [právnická osoba] 110/2021 – 147 soud zjistil, že účastníci učinili nesporným, že od ukončení společné domácnosti žalovaný k rukám žalobkyně zaplatil osm plateb po [částka], potom za červenec a srpen 2021 jednu platbu ve výši [částka] a dále za měsíce září a říjen 2021 platbu ve výši [částka]. V rámci svého výslechu žalovaný uvedl, že v době, kdy žalobkyně oznámila ukončení vztahu, se účastníci dohodli na tom, že žalovaný bude v bytě dále bydlet a bude platit s tím, že měsíčně platil [částka]. Platil [částka] každý měsíc od té doby, kdy žalobkyně odešla. Dohoda byla taková, že žalovaný bude platit žalobkyni prakticky celé inkaso, elektriku, vodu, plyn s tím, že žalovaný k věci přistupoval tak, že nechápal, proč by měl za pronájem žalobkyni něco dávat, když ani ona jemu v minulosti nikdy nic neplatila za to, že užívala jeho byt. [částka] měsíčně, které žalobkyni dával, bylo v podstatě na náklady spojené s užíváním bytu. Z jeho strany logicky nemělo smysl platit žalobkyni něco za nájem. Se žalobkyní se nebavil o tom, jak dlouho má nájem či užívání bytu trvat. Žalobkyně mu párkrát řekla, aby byt opustil, nicméně on jí na to řekl, že nemá kam jít. Toto mu žalobkyně říkala v podstatě pokaždé, když přišla od právníků.

13. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [právnická osoba] 110/2021 – 168 soud zjistil, že bylo žalovanému uloženo vyklidit byt do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku, že soud vzal za prokázané, že mezi účastníky nebyla uzavřena nájemní smlouva, a to ani v žalovaným tvrzené ústní formě. Soud poukázal na to, že v průběhu řízení žalovaný opakovaně měnil tvrzené skutečnosti, z nichž dovozoval svůj právní titul byt užívat. Nejprve ve svém podání ze dne [datum] uváděl, že byt užívá, protože je v jeho spoluvlastnictví. Na ústním jednání dne [datum] však již jeho právní zástupce tvrdil, že žalovaný disponuje nájemní smlouvou, kterou soudu předloží, přičemž na tomtéž jednání uvedené tvrzení změnil a uvedl, že došlo k uzavření nájemní smlouvy ústní formou. Již z této skutečnosti plynou značné pochybnosti o tom, na základě jakého právního titulu měl žalovaný nemovitosti vlastně užívat a zda jeho tvrzení mohou být důvěryhodná. Žalovaný nadto při svém účastnickém výslechu výslovně vypověděl, že podle vzájemné dohody měl žalobkyni platit „prakticky celé inkaso, elektriku, vodu, plyn“ s tím, že „nechápe, proč by měl za pronájem žalobkyni něco dávat, když ani ona jemu v minulosti nikdy nic neplatila za to, že užívala jeho byt“, přičemž též vypověděl, že částku [částka] měsíčně dával žalobkyni „na náklady spojené s užíváním bytu“ a že z jeho strany „logicky nemělo smysl platit žalobkyni něco za nájem“. Ačkoli tedy měl soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s užíváním bytu žalobkyni skutečně poskytoval finanční prostředky, z jeho výpovědi vyplynulo, že tato částka představovala náklady spojené s užíváním bytu, přičemž za samotné užívání bytu žalovaný neplatil a nerozuměl tomu, proč by tak měl činit. Podstatnou náležitostí nájemní smlouvy je přitom sjednání úplaty za užívání předmětu nájmu, přičemž taková platba je poskytována vedle dalších nákladů s užíváním bytu souvisejících. Pokud sám žalovaný vypověděl, že za užívání bytu neplatil ničeho, nelze dospět k jinému závěru, než že nájemní smlouva uzavřena nebyla. Nájemní smlouva nebyla mezi stranami uzavřena též z toho důvodu, že by zjevně postrádala další náležitosti pro nájemní poměr typické, jež umožňují bezproblémové fungování nájemních vztahů. V rámci svého účastnického výslechu totiž žalovaný dále vypověděl, že mezi účastníky nebyla stanovena žádná splatnost plateb, nebylo zřejmé, na jak dlouho měla být smlouva uzavřena (dokonce nebylo zřejmé, zda se jedná o smlouvu na dobu určitou nebo neurčitou) a žalovaný ani neposkytl žalobkyni zálohu (kauci), jež se v souvislosti s uzavíráním smluv obvykle poskytuje. Samotná skutečnost, že žalovaný v souvislosti s užíváním bytu platil žalobkyni určitou finanční částku, neprokazuje, že platil nájemné jakožto úplatu za užívání bytu. Nepodstatné přitom bylo to, jak sám žalovaný označoval platby, které žalobkyni zasílal na její účet (tj., že dle potvrzení o vkladu hotovosti označoval své platby za platby alimentů a nájemného), neboť rozhodující v tomto ohledu bylo to, že tyto platby nebyly činěny na základě nájemní smlouvy a že byly určeny k úhradě toliko „provozních“ nákladů spojených s užíváním bytu, nikoli k úhradě úplaty za užívání bytu. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož došlo mezi účastníky k uzavření ústní dohody o tom, že žalovaný bude nemovitosti po rozchodu účastníků užívat s tím, že žalovaný hradil pouze náklady související s jejich užíváním. Žalovaný nemovitosti užíval od července 2020 a dopisem ze dne [datum] byl žalobkyní vyzván k vyklizení do [datum]. Nájemní poměr musí být vždy úplatný, neboť úplatnost je jeho podstatným znakem. Pokud není sjednána úplata za užívání bytu, tj. nájemné, nemůže dojít k řádnému uzavření nájemní smlouvy. Není relevantní, že žalovaný žalobkyni hradil náklady související s užíváním nemovitosti, protože tato částka není nájemné. Bezúplatné užívání nemovitosti předpokládá výpůjčka podle § 2193 občanského zákoníku. Podstatným znakem tohoto smluvního typu je ovšem jeho dočasnost. Není-li sjednána, nejedná se o výpůjčku. Tomu je tak proto, že v případě výpůjčky se neuplatní dispozitivně stanovená doba neurčitá (§ 2204 o.z.). Je-li výpůjčka sjednána, aniž by byla doba určena přímo (určitá či neurčitá) či nepřímo (stanovením účelu), jde o výprosu podle § 2189 o.z. V projednávané věci proto soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena výprosa podle § 2189 o. z., resp. její modifikace ve smyslu § 1746 odst. 2 o.z. Z toho pak plyne, že podle § 2190 odst. 1 o. z. byla žalobkyně oprávněna požadovat vyklizení bytu libovolně a žalovaný byl povinen bez dalšího nemovitost vyklidit. Vyzvala-li žalobkyně žalovaného opakovaně ústně k vyklizení nemovitostí a učinila-li tak prostřednictvím svého zástupce také písemnými výzvami ze dne [datum] a [datum], pak právní titul žalovaného opravňující ho k užívání nemovitosti skončil, a to nejpozději ke dni [datum]. Od tohoto data žalovaný nebyl oprávněn nemovitosti užívat. Z usnesení zdejšího soudu ze dne [datum] soud zjistil, že řízení o odvolání, které žalovaný podal proti rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [právnická osoba] 110/2021 – 167 bylo zastaveno.

14. Z výslechu jednatele znaleckého ústavu [právnická osoba] soud zjistil, že co se týká obvyklé ceny užívání bytu v období od března do června 2021, bylo by nutné vypracovat nový znalecký posudek. Nicméně dle předběžných propočtů znaleckého ústavu lze uvést, že pokud majetek zůstal ve stejném stavu, činilo by obvyklé nájemné [částka] měsíčně. Obecně lze říci, že i v době pandemie realitní trh pokračoval dále, neskončil. V roce 2021 začaly být banky obezřetnější při poskytování úvěrů a bydlení, což znamenalo méně poskytnutých úvěrů a větší poptávku po nájemním bydlení. Pandemie proto neměla většího vlivu na tento segment realitního trhu.

15. Ze sešitu označeného „Finance – vysavač, [jméno FO], Emánek + [jméno FO], Alenka“, soud zjistil, že je zde v měsíci březnu 2021 uvedena položka ALENKA HYPO + NÁJ [částka], dále položka HYPO + přeškrtnutý NÁJEM ZÁLOHA [částka], přeškrtnutá položka HYPO + NÁJEM [částka], přeškrtnutá položka NÁKUP + NÁJEM [částka], položka HYPO + přeškrtnutý NÁJEM [částka]. Na stránce pro měsíc duben 2021 je uvedena položka HYPO + NÁJEM + POPLATKY [částka], na stránce květen 2021 je uvedena položka HYPOTÉKA + přeškrtnutý NÁJEM + NĚCO [částka]. Na stránce červen 2021 je uvedeno NÁJEM NENÍ ZAPLACEN.

16. Z výslechu svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že účastníci jsou její rodiče. Po předložení sešitu „Finance – vysavač, [jméno FO], Emánek + [jméno FO], Alenka“ svědkyně uvedla, že se jedná o sešit, který viděla u táty doma. Je to tátův sešit, do kterého zapisuje svoje náklady, aby měl přehled. Byla u předávání peněz mezi rodiči. Táta předával peníze mámě. Jednalo se o nájem za byt. Táta platil peníze mámě, protože máma je vlastníkem bytu, kde bydlí. Táta si to zapisoval do sešitu, máma mu to jednu dobu podepisovala. K předávání peněz a podpisům docházelo, když máma pro ni k tátovi jezdila. Táta u toho také byl. Peníze si předali a máma to v sešitě podepsala. Sešit měl táta položený na stole. Někdy táta posílal mámě peníze po svědkyni. Svědkyně poznala v sešitě podpis žalobkyně na stránce březen 2021 u položky „[jméno FO]“ a [jméno FO]“, podpis u položky „HYPO +“ nepoznala. Dále poznala podpis žalobkyně u položky „HYPO + POPLATKY [částka]“ v lednu 2021 a u položky „ALENKA POPLATKY + HYPO“ v září 2020.

17. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že oba účastníky zná velmi dobře, asi 15 let. V roce 2021 užíval předmětný byt žalovaný s dětmi. Teprve se spory mezi účastníky se dozvěděl od žalovaného, že má platit nájem za byt, na který mu svědek půjčoval peníze a který žalovaný rekonstruoval. Celou dobu si myslel, že byt je obou účastníků. Ví jen to, že žalovaný jednou platil nájem před ním, je to tak 1 a roku až 2 roky. Bylo to před domem, kde se nachází byt. Byl u toho žalovaný, žalobkyně a svědek. Svědek nejdříve něco probíral se žalobkyní, potom se žalobkyně zeptala žalovaného, jestli má pro ni nájem. Žalovaný žalobkyni poté předával nějakou částku. Jednou také žalovaný telefonoval se žalobkyní, řešil s ní styk se synem, a ona opáčila, že jí ještě nepřišly peníze. On odpověděl, že peníze doveze, až pojede pro kluka. Také se žalovaný obrátil na svědkovu manželku s tím, jestli by nemohla posílat ze svého účtu u [právnická osoba] peníze na účet žalobkyně. Je to tak pět, šest nebo sedm měsíců. Od té doby to tak funguje. Žalovaný přináší peníze v hotovosti a svědkova manželka je zasílá na účet žalobkyně. Žalovaný nemá vlastní účet, svědek neví proč.

18. Z přehledu plateb – historie – z účtu žalobkyně č. [č. účtu] soud zjistil, že žalobkyně od března do června 2021 platila SIPO inkasní platbu [částka], zálohu na elektřinu [částka] měsíčně, internet [adresa] Kč měsíčně, platbu za byt ve výši [částka] měsíčně, zálohu na dodávku plynu [částka] měsíčně. Dne [datum] zaplatila pojistné ve výši [částka]. Dne [datum] zaplatila daň z nemovitosti ve výši [částka]. A každý měsíc platila splátky úvěru ve výši [částka]. Z periodického výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že v březnu 2021 žalobkyně zaplatila inkaso ve prospěch [právnická osoba] ve výši [částka], internet Za [adresa] ve výši [částka], plánovanou splátku úvěru/úroku ve výši [částka], elektřinu ve výši [částka], platbu SIPO [částka], platbu za plyn [částka], platbu za byt [částka] a opětovně inkasní platbu ve prospěch [právnická osoba] ve výši [částka]. V dubnu 2021 zaplatila plánovanou splátku úvěru/úroku ve výši [částka], internet [adresa] Kč, elektřinu [částka], platbu SIPO [částka], platbu za plyn [částka], platbu za byt [částka], inkasní platbu ve prospěch [právnická osoba] [částka]. V květnu 2021 zaplatila plánovanou splátku úvěru/úroku [částka], internet [adresa] Kč, elektřinu [částka], daň z nemovitosti [částka], platbu SIPO [částka], platbu za plyn [částka], platbu za byt [částka], inkasní platbu ve prospěch [právnická osoba] [částka]. V červnu 2021 zaplatila plánovanou splátku úvěru/úroku ve výši [částka], internet [adresa] Kč, elektřinu [částka], platbu SIPO [částka], pojistku byt [částka], platbu za plyn [částka], platbu za byt [částka], inkasní platbu ve prospěch [právnická osoba] [částka].

19. Soud rozhodl, že neprovede dokazování navrženými důkazy k zápočtu částky [částka], k zápočtu částky [částka], částky [částka] a částky [částka] a dále důkaz účastnickým výslechem žalobkyně, znaleckým posudkem k pravosti podpisu žalobkyně a znaleckým posudkem ohledně originálnosti doručenky ze dne [datum], pro nadbytečnost. Soud považuje zjištěný skutkový stav věci za dostatečný pro rozhodnutí ve věci. Další dokazování by bylo v rozporu s principem rychlosti a ekonomie soudního řízení.

20. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný v období od března do června 2021 užíval byt ve vlastnictví žalobkyně. Žalovaný k tomuto užívání neměl právní titul. Žalované platil náklady spojené s užíváním bytu a výživné pro nezletilé děti účastníků, nikoli úhradu za užívání bytu. Obvyklá cena užívání bytu v období od března do června 2021 je min. [částka] měsíčně.

21. Podle §2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatil zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle §1982 občanského zákoníku dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

23. Podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

24. Podle § 1989 promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

25. Podle §3028 odst. 1 občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 stejného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 stejného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

26. Podle § 581 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, započíst nelze pohledávky promlčené, pohledávky, kterých se nelze domáhat u soudu, jakož i pohledávky z vkladů. Proti splatné pohledávce nelze započíst pohledávku, která ještě není splatná.

27. Podle § 107 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

28. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný v žalovaném období užíval byt ve vlastnictví žalobkyně. Soud se plně ztotožnil se závěrem zdejšího soudu v pravomocně skončené věci sp. zn. [právnická osoba] 110/2021, že žalovaný původně užíval byt na základě tzv. výprosy podle § 2189 občanského zákoníku a že po výzvě žalobkyně k vyklizení bytu právní titul k užívání bytu skončil nejpozději ke dni [datum]. Pro stručnost soud odkazuje na argumentaci rozsudku ze dne [datum] č.j. [právnická osoba] 110/2021 – 168 uvedenou výše. Jestliže žalovaný užíval byt ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu, potom se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacoval ve smyslu §2991 občanského zákoníku. Výše bezdůvodného obohacení potom odpovídá obvyklé ceně užívání bytu. Tato byla stanovena znaleckým ústavem ke dni [datum] ve výši [částka] měsíčně. Jednatel znaleckého ústavu vypověděl, že podle předběžných propočtů by v období od března do června 2021 činilo obvyklé nájemné [částka] měsíčně. Účastníci na vypracování nového znaleckého posudku netrvali, soud s jejich souhlasem vychází z toho, že obvyklá cena užívání bytu činí v předmětném období minimálně [částka] měsíčně. Žalobkyni tedy mělo být za měsíce březen až červen 2021 zaplaceno na bezdůvodném obohacení min. [částka], což odpovídá výši žalované jistiny.

29. Žalovaný tvrdil, že žalobkyni za užívání bytu (nad rámec plateb spojených s užíváním bytu), v předmětných měsících zaplatil. Toto jeho tvrzení však bylo v přímém rozporu s tím, co žalovaný uváděl opatrovnickém řízení, v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [právnická osoba] 110/2021 a konečně i v tomto řízení. V opatrovnickém řízení na jednání dne [datum] žalovaný vypověděl, že k rukám žalobkyně dává [částka] s tím, že to bylo myšleno tak, že [částka] bude na bydlení a [částka] na alimenty [právnická osoba]. Opatrovnický soud potom platby částky [částka] měsíčně jako platby výživného zohlednil. Ve věci zdejšího soudu č.j. [právnická osoba] 110/2021 na jednání dne [datum] žalovaný vypověděl, že [částka] měsíčně, které žalobkyni dával, bylo v podstatě na náklady spojené s užíváním bytu. Z jeho strany logicky nemělo smysl platit žalobkyni něco za nájem. Na jednání v předmětné věci dne [datum] potom žalovaný k dotazu soudu uvedl, že co se týká částky [částka], byl se žalobkyní domluven, že bude platit náklady bytu. Jednalo se o poplatky kromě hypotéky. Jestliže tedy žalovaný platil k rukám žalobkyně [částka], z toho [částka] představovalo výživné pro nezletilé děti a [částka] náklady spojené s užíváním bytu, potom nebylo placeno ničeho za užívání bytu. Soud tedy uzavírá, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši [částka].

30. Z výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl. Nevyhověl pouze v části požadovaného zákonného úroku z prodlení od [datum] do [datum], neboť žalobkyně neprokázala doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení již dne [datum]. Z potvrzení o doručení ze dne [datum] soud zjistil pouze to, že zástupce žalobkyně zasílal e-mailovou zprávu s předmětem „Předžalobní výzva k úhradě dlužné částky“ na elektronickou adresu žalovaného [e-mail] a že doručení tomuto příjemci bylo dokončeno, přičemž cílový server neodeslal oznámení o doručení. Domněnka doby dojití upravená v §573 občanského zákoníku se týká pouze doručování písemných zásilek prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Ústavní soud se doručováním elektronickými prostředky (emailem) zabýval v nálezu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 32/15, a v odůvodnění uvedl, že doručování veřejnou datovou sítí na elektronickou adresu (emailem) nelze považovat za „zcela spolehlivé“. K tomuto hodnocení se přihlásil též v nálezu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 23/20, což v obou případech vedlo ke zrušení zákonného ustanovení o doručování prostřednictvím emailu. Nelze proto vyjít z domněnky či fikce dojití (doručení) emailové zprávy adresátu na základě pouhé skutečnosti že email byl odeslán odesílatelem na správnou emailovou adresu, jak bylo doloženo v projednávané věci, neboť to nemá oporu v platném právu a nejedná se o garantovaný způsob doručování. Pokud nebylo adresátem potvrzeno nebo jiným způsobem zjištěno, že zpráva došla do emailové schránky adresáta, nelze její dojití presumovat. Žalobkyní předložená zpráva Microsoft Outlook, že doručení příjemci bylo dokončeno, ale cílový server neodeslal oznámení o doručení, není dokladem o doručení emailu do emailové schránky žalovaného [e-mail]. Vyplývá z něj pouze, že poštovní systém přijal email k doručení a zařadil ho do fronty. Tím však proces doručení není dokončen, ale probíhá např. antivirová a antispamová kontrola. Během následného procesu může proto dojít k vyřazení emailu a nedoručení do schránky adresáta. Soud vycházel z toho, že byla výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení doručena až dnem doručení žaloby žalovanému v pátek [datum]. K zaplacení mohlo dojít bez zbytečného odkladu v pondělí dne [datum], dne [datum] se žalovaný dostal do prodlení a od tohoto dne soud žalobkyni přiznal nárok na úroky z prodlení. Výše přiznaného úroku z prodlení je stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

31. K zápočtům provedeným ze strany žalovaného soud uvádí: Pro způsobilost pohledávek k započtení řídících se různými právními úpravami (jedna pohledávka právní úpravou účinnou do [datum] a druhá pohledávka právní úpravou účinnou od [datum]), bude vždy rozhodná právní úprava týkající se dané pohledávky (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka]). Tvrzená pohledávka žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka] (platba na kupní cenu bytu) by byla promlčená a se žalovanou pohledávkou žalobkyně by se nesetkala. Žalovaný dle svého tvrzení zaplatil tuto částku dne [datum], promlčecí doba by dle § 107 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, skončila dne [datum]. Žalovaná pohledávka vnikla a stala se splatnou až v roce 2021. Rovněž tvrzená pohledávka žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení ve výši [částka] (platba na zálohu kupní cenu bytu) by byla promlčená a se žalovanou pohledávkou žalobkyně by se nesetkala. Částka byla dle tvrzení žalovaného zaplacena [datum], promlčecí doba by dle § 107 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, skončila dne [datum]. Žalovaná pohledávka vnikla a stala se splatnou až v roce 2021. Stejně tak tvrzená pohledávka žalovaného z titulu bezdůvodného obohacení v důsledku investic do bytu ve výši [částka] by byla promlčená a se žalovanou pohledávkou žalobkyně by se nesetkala. Žalovaný měl dle svého tvrzení vynaložit tuto částku v období července a září roku 2012, promlčení doba by dle § 107 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, skončila v červenci a září roku 2014. Žalovaná pohledávka vnikla a stala se splatnou až v roce 2021. Co se týká tvrzené pohledávky žalovaného ve výši [částka] (část kupní ceny za prodej nemovitosti ve vlastnictví žalovaného poukázaná na účet žalobkyně v roce 2016), která měla vzniknout již za účinnosti nového občanského zákoníku, soud nedospěl k závěru, že by byla promlčená, vzhledem k tomu, že dle § 645 občanského zákoníku nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží u práv mezi osobami žijícími ve společné domácnosti. Přitom účastníci spolu žili ve společné domácnosti do června roku 2020. Tato pohledávka je však sporná ve smyslu §1987 odst. 2 občanského zákoníku. Vzájemná žaloba žalovaného o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím ze dne [datum] byla vyloučena k samostatnému řízení vedenému u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto běžícím řízení žalobkyně nárok žalovaného na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím neuznává, tvrdí a prokazuje, že se jednalo o částku žalovaným určenou k úhradě potřeb rodiny. Soud dospěl k závěru, že námitka započtení vznesená ze strany žalovaného by s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné žalobou (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu, že pohledávky započítávané ze strany žalovaného nejsou pohledávkami způsobilými k započtení, neboť jsou buďto promlčené, nebo nejisté, soud námitky započtení nezohlednil.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 a § 142 odst. 1 a § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla neúspěšná jen v poměrně nepatrné části žalované částky. Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a nákladech právního zastoupení: odměna advokáta za 12 úkonů právní služby dle §7, §8 a §11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, žaloba, replika ze dne [datum], další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], účast na jednání dne [datum], další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], účast na jednání dne [datum], další porada s klientem přesahující jednu hodinu dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]), paušální náhrada hotových výdajů dle §13 advokátního tarifu po [částka] za každý z výše uvedených úkonů právní služby + DPH v sazbě 21% z uvedených částek, s výjimkou soudního poplatku, celkem [částka].

33. Soud rozhodl podle §148 odst. 1 o.s.ř., že žalovaný, který nebyl v řízení úspěšný, je povinen zaplatit České republice –Okresnímu soudu pro Prahu západ na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Jedná se o znalečné vyplacené státem znaleckému ústavu dle usnesení ze dne [datum] č.j. [spisová značka].

Poučení