7 C 239/2021 - 140

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] pro zaplacení částky 15 755 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům částku 15 755 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8, 25 % ročně od 4.2.2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 23 073, 80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu prvního stupně dne 31. 3. 2021 se žalobci na žalované domáhali zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnili tím, že uzavřeli dne 1. 2. 2019 smlouvu o nájmu bytu v nemovitosti ve vlastnictví žalované na adrese [právnická osoba]. [adresa]. Nájemné účastníci sjednali ve výši 13 000 Kč měsíčně a spolu s nájemným hradili žalobci zálohu na služby ve výši 500 Kč na osobu, tj. celkem 1 000 Kč měsíčně. V čl. 5.4 nájemní smlouvy účastníci sjednali smluvní strany povinnost žalobců zaplatit peněžitou jistotu (kauci) ve výši 28 000 Kč. Žalobci dali výpověď z nájmu e-mailem ze dne 27. 8. 2020. Žalovaná výpověď akceptovala a s žalobci se domluvila, že výpovědní dobu zkrátí na jeden měsíc a nájemní vztah skončí 30. 9. 2020. Nájemné a zálohy na služby za měsíc září 2020 ve výši 14 200 Kč započetla žalovaná proti své povinnosti vrátit peněžitou jistotu. Zbývající část kauce ve výši 13 800 Kč žalovaná však nevrátila. Žalobce a) uzavřel smlouvu s dodavatelem plynu na dodávku plynu do předmětného bytu. Ke dni ukončení nájmu bytu a jeho předání žalované 30. 9. 2020 činil stav plynoměru dle předávacího protokolu 2 823 m3. Dle vyúčtování a konečné faktury vystavené dodavatelem plynu však stav plynoměru ke dni ukončení smlouvy činil 2 932 m3. Rozdíl, tj. 109 m3 spotřebovala žalovaná po ukončení nájemního vztahu a předání bytu. Žalobce fakturu poskytovateli plynu zaplatil, čímž se na jeho úkor žalovaná bezdůvodně obohatila. Částka 1 955 Kč žalobce vypočítal z celkové částky za spotřebu plynu dle faktury, tj. 6.870,57 Kč za dodávku celkem 383 m3 plynu. Žalobci vyzvali žalovanou k zaplacení žalované částky dopisem ze dne 22. 1. 2021, žalovaná na výzvu nereagovala a dlužnou částku neuhradila.

2. K podané žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že nárok žalobců neuznává. Namítla, že při předání bytu bylo zjištěno, že žalobci nezajistili vyčištění a kontrolu WaV a karmy, jak jim ukládá nájemní smlouva, když toto zajišťoval otec žalobce a), který k takové činnosti nemá příslušné oprávnění. Dále namítla, že při předání bytu ústně upozornila na nesouhlas s neoprávněnou instalací skříňky v koupelně, v důsledku čehož došlo k poničení obkladu. Uvedla, že složená kauce nepostačuje na pokrytí výdajů, když nedoplatek žalobců je ve výši 4 827 Kč. K neoprávněné spotřebovanému plynu pak uvedla, že byt nebyl obýván, neboť čeká na opravu, tvrdila, že stav na plynoměru ke dni předání bytu (2 823 m3) byl stejný i ke dni 2. 2. 2021, kdy proběhl odečet [právnická osoba]. Ve svém doplňujícím vyjádření pak doplnila, že nájemní vztah zanikl dohodou ke dni 30. 9. 2020. K tomuto dni došlo k protokolárnímu předání bytu. Z protokolu o předání a převzetí je zřejmé, že nedošlo k vyčištění karmy a WaV, když nebyl předán protokol o provedení těchto činností. Až následně žalovaná zjistila, že [jméno FO] (otec žalobce) nedisponuje příslušným oprávněním k revizi plynových zařízení. Tuto činnost byla nucena žalovaná provést následně a vynaložila na ní částku 1 150 Kč. Dále žalovaná na místo žalobců uhradila částku 855 Kč společnosti [právnická osoba]. Dále žalovaná byla nucena demontovat skříňku v koupelně, na což vynaložila částku 1 495 Kč. Dále byla nucena vynaložit částku 4 416 Kč za čištění kanalizace, což bylo povinností žalobců dle nájemní smlouvy. Dále žalovaná tvrdila, že vzhledem k tomu, že byl byt předán ve stavu neumožňujícím jeho další pronájem, jsou žalobci povinni zaplatit ušlý zisk ve výši 13 000 Kč odpovídající jednomu měsíčnímu nájmu. Pokud jde o opravu koupelny v důsledku nesprávně připevněné koupelnové skříně, tu žalovaná vyčíslila na částku 24 567,84 Kč na základě cenové kalkulace [jméno FO]. Pokud šlo o bezdůvodné obohacení žalované za odebraný plyn, k tomu žalovaná doplnila, že bylo povinností žalobce po ukončení nájmu převést odběrné místo plynu zpět na žalovanou, což žalobci neučinili a toto musela zařídit žalovaná. Z protokolu o provedení práce spočívající v demontáži plynoměru vyplývá, že stav plynoměru byl ke dni 7.2.2023 ve výši 2 823 m3, tedy ve shodné výši, jako byl zaznamenám v předávacím protokolu. Dále žalovaná s doplňujícím vyjádřením ze dne 8. 4. 2024 doložila soudu opravené vyúčtování služeb za rok 2020 s přeplatkem 275 Kč a tvrdila, že žalobci mají doplatit žalované 7 146 Kč, proto je žaloba nedůvodná. K dotazu soudu při projednání věci pak žalovaná výslovně uvedla, že jednotlivé pohledávky, jak je v řízení vylíčila, započítává jen do výše žalované částky, vzájemný nárok nevznáší.

3. Soud věc projednal, provedené důkazy hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění resp. závěr o skutkovém stavu věci.

4. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 1. 12. 2019 má soud za prokázáno, že žalobci měli v nájmu od žalované bytovou jednotku 2+kk na adrese [právnická osoba]. [adresa] o výměře 50 m2. Smlouva byla uzavřena dobu určitou do 31.1.2021. Nájemné bylo sjednáno ve výši 13 000 Kč, zálohy na služby spojené s užíváním bytu byly sjednány ve výši 500 Kč na osobu. Dále byla sjednána povinnost složit kauci ve výši 28 000 Kč (odst. 5.3.), kterou žalovaná ke dni ukončení nájmu byla povinna zúčtovat a navrátit žalobcům, přičemž z kauce byla oprávněna uhradit eventuální opravy nedostatků způsobených nájemcem, které jsou nad rámec běžného opotřebení užíváním a úhrady nedoplatků na nájemném a službách (čl. V., odst. 5.4.). Žalobci byli povinni hradit drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou (1x ročně čištění a seřízení karmy a WaV, čištění odpadů, mytí oken etc.). Případné závady a poškození v bytě způsobené žalobci byli žalobci povinni odstranit a pokud se tak nestalo, žalovaná mohla, po předchozím upozornění, odstranit závady a poškození sama požadovat po žalobcích jejich úhradu.

5. Z oznámení o změně výše záloh bylo soudem zjištěno, že byly navýšeny zálohy na služby spojené s užíváním bytu, a to na částku 600 Kč měsíčně na osobu.

6. Z protokolu o předání a převzetí bytu č. 11 ze dne 1. 2. 2019 soud zjistil, že tohoto dne byl žalobcům předán byt ze strany žalované. Byt byl předán čistý a vymalovaný, WaV a karma seřízené a vyčištěné, vyčištěné odpady v bytě.

7. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že kauce ve výši 28 000 Kč byla ze strany žalobců složena na účet žalované. Tato skutečnost je pak potvrzena i výpisem z účtu [jméno FO] na jméno žalobce a) za období únor 2019, kdy kauce byla složena dne 5.2.2019.

8. Z protokolu o předání bytu č. 11 ze dne 30.9.2020 má soud za prokázáno, že nájem bytu byl ukončen ke dni 30. 9. 2020, a byt byl předán ve stavu čistém a vymalovaném, s vyčištěnou a seřízenou karmou a WaV s dovětkem, že protokol bude dodán, shodně tak bude dodána odhláška trvalého pobytu. V části „nedostatky, poznámky“ předávacího protokolu bylo uvedeno toliko to, že vyúčtování kauce bude dodáno po e-mailu. Koncový stav plynoměru je zaznamenán ve výši 2 823 m3 odebraného plynu.

9. Z protokolu o údržbě ze dne 28.9.2020 vstaveného společností [právnická osoba]. má soud za prokázáno, že byla provedena údržba průtokového ohřívače vody a plynových spotřebičů, kdy bylo provedeno vyčištění spotřebiče, odstranění prachu, kontrola instalace čidel termostatu a kontrola funkčnosti. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že předmětem podnikání této společnosti je tzv. volná živnost, a dále montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení a výroba, opravy a instalace elektrických strojů a přístrojů. Jednatelem společnosti je [jméno FO].

10. Z konečné faktury vystavení společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že ke konci zúčtovacího období (ke dni 17.11.2020, provedení odečtu) stav plynoměru v bytě vykazoval hodnotu spotřeby 2 932 m3, kdy za spotřebu 383 m3 bylo žalobcům vyúčtováno 6 870,57 Kč.

11. Z emailové komunikace mezi účastníky řízení ze srpna a září 2020 má soud za prokázáno, že se dohodli na ukončení nájmu ke dni 30. 9. 2020 s ohledem na finanční problémy na straně žalobců v důsledku ztráty zaměstnání při pandemii COVID - 19, přičemž ze strany žalované bylo žalobcům přislíbeno vrácení podstatné části kauce v den předání bytu, pokud bude vše v pořádku. Žalovaná vyjádřila politování nad tím, že žalobci musí nájem bytu ukončit z důvodu těžké ekonomické situace (viz. e-mail ze dne 10.9.2020)

12. Z potvrzení [právnická osoba]. má soud za prokázané, že žalobkyně [Jméno zainteresované osoby 1/0] zaplatila na bankovní účet [Anonymizováno] částku 885 Kč dne 12. 8. 2020 jako nedoplatek za odebranou elektrickou energii. Z faktury na doplatek za spotřebu elektrické energie u PRE na částku 885 soud z jistil, že tato faktura byla vystavena na žalovanou jako odběratele, datum splatnosti této faktury byl 10. 8. 2020.

13. Z předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2021 a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobci vyzvali žalovanou k zaplacení částky 20 135 Kč a to do 3. 2. 2021, přičemž výzva k plnění před podáním žaloby byla odeslána na adresu žalované dne 26. 1. 2021.

14. Z daňového dokladu ze dne 12.10.2020 vystaveného [jméno FO] Krabcem na částku 1 150 Kč soud zjistil, že tento doklad byl vystaven na jméno žalobce, za roční servis [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Z potvrzení [jméno FO] soud zjistil, že tato částka byla žalovanou uhrazena.

15. Z potvrzení ČSOB soud zjistil, že žalovaná uhradila dne 5.8.2020 částku 885 Kč na účet PRE. Z výpisu [Anonymizováno] za období 6/2020 – 10/2020 soud zjistil, že částka 885 Kč byla připsána na účet žalované, když tato částka byla žalovanou uhrazena dne 5.8.2020 a to dvakrát.

16. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky ze dne 1.2.2019 má soud za prokázáno, že žalobci odebírali plyn u společnosti [Anonymizováno].

17. Z protokolu o provedení práce ev.č. [hodnota] [právnická osoba] distribuce soud zjistil, že byla provedena demontáž plynoměru v předmětné bytě, a to dne 7.2.2023, kdy stav plynoměru měl k tomuto datu vykazovat spotřebu 2 823 m3.

18. Z reklamace faktury ze dne 15. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná reklamovala u [právnická osoba] chybné uvedení stavu spotřeby dle plynoměru a žádala o zrušení demontáže plynoměru.

19. Z vyúčtování kauce ze dne 11. 3. 2024 soud z jistil, že touto listinou byla žalobcům ze strany žalované vyúčtována kauce s vyčísleným nedoplatkem ve výši 6 871 Kč. Z opravného vyúčtování kauce ze dne 11. 3. 2024 soud zjistil, že touto listinou byla žalovanou provedena oprava vyúčtování kauce, kdy původně vyčíslený nedoplatek se změnil na přeplatek 275 Kč s dovětkem, že tento bude započten proti vzniklým pohledávkám. Z vyúčtování kauce ze dne 29. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalobcům kauci s nedoplatkem 4 827 Kč.

20. Z faktury vystavené dne 29. 6. 2021 [jméno FO] [Anonymizováno] soud zjistil, že touto fakturou fakturoval [jméno FO] žalované částku 1 495 Kč za demontáž skřínky v koupelně, kdy nad rámec předmětu dodávky práce je uvedena poznámka: „nevhodné šrouby poničené dlaždičky“. Z potvrzení [právnická osoba] soud zjistil, že tato částka byla žalovanou uhrazena.

21. Z faktury č. [hodnota] ze dne 18. 4. 2019 na částku 4 416 soud zjistil, že touto fakturou bylo žalované účtované čištění kanalizace v [adresa].

22. Z vyúčtování služeb za období roku 1. 1. 2020 – 30. 9. 2020 ze dne 12. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná žalobcům vyúčtovala vodné a stočné, osvětlení spol. prostor, úklid spol. prostor a odvoz komunálního odpadu v celkové částce 10 382 Kč, kdy oproti zaplaceným zálohám ve výši 10 000 Kč vyúčtování vykazovalo nedoplatek ve výši 382 Kč.

23. Z fotodokumentace koupelny soud zjistil, jaká skříňka byla v koupelně žalobci umístěna a jakým způsobem byla upevněna, kdy připevnění skříňky bylo prováděno vždy výlučně ve spáře obkladu.

24. Z dalších provedených důkazů soud nic podstatného nezjistil s proto je sni dále nehodnotil a další dokazování neprováděl, neboť dospěl k závěru, že na podkladě důkazů shora vyjmenovaných byl prokázán skutkový stav v potřebném rozsahu umožňujícím právní posouzení věci a rozhodnutí ve věci samé.

25. Na podkladě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi žalobci a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva na předmětný byt, na základě které žalobci dotčený byt užívali. Vztahy mezi účastníky byly dobré, korektní, až přátelské, kdy ke sklonku doby nájmu žalovaná vyjadřovala lítost nad tím, že žalobci musí odejít z důvodu nepříznivé finanční situace, která u nich byla způsobena pandemií COVID-19 a s tím související ztráty zaměstnání. Účastníci se dohodli na předčasném ukončení nájmu ke dni 30. 9. 2020 a na úhradě nájemného a záloh na služby za září (14 200 Kč) ze složené kauce (28 000 Kč). Téhož dne pak proběhlo i předání bytu zpět žalované, které bylo bezproblémové. Ještě před předáním bytu žalovaná deklarovala, že bude - li předání bytu bezproblémové, vrátí žalobcům podstatnou část kauce bezprostředně po předání bytu, což se však nestalo, jakkoli stav zachycený v předávacím protokolu prokazuje, že byt byl předán bez jakýchkoliv výhrad. Ty nebyly ani vůči tomu, že kontrolu plynových spotřebičů prováděl p. [jméno FO] ze spol. [právnická osoba]. Výhrady ze strany žalované nebyly ani k umístění a uchycení skříňky, jakkoliv je z fotografií zjevné, že umístění a způsob uchycení skříňky musel být žalované při předání znám (byl viditelný) a v tomto stavu byt převzala, žádné výhrady nevznesla, a to ani včetně prokázání požadovaného čištění odpadů. Uvedené výhrady začala vznášet žalovaná až s odstupem času, poté, co žalobci vyjádřili požadavek na vrácení zbytku kauce, kterou prokazatelně složili, kdy přeplatek požadovali zjevně z toho důvodu, že byli v těžké životní a finanční situaci, o čemž svědčí skutečnost, že museli nájem ukončit předčasně, neboť nebyli schopni dostát svým závazků plynoucím z nájemní smlouvy. V tuto chvíli však začala žalovaná vznášet výhrady a uplatňovat náklady, které musela v souvislosti s užíváním bytu žalobci údajně nutně vynaložit. O tom svědčí i postup žalované, že kauci opakovaně žalobcům vyúčtovávala, pokaždé s jiným výsledkem, kdy pokud šlo o nedoplatek, žádala o jeho úhradu, když byla následně kauce zúčtována s přeplatkem, bylo avizováno jeho započtení oproti dalším pohledávkám. Soud na podkladě toho uzavřel, že jednání žalované nesměřovalo k poctivému a spravedlivému vypořádání mezi účastníky řízení, ale primárně k tomu, aby ze složené kauce nemusela žalobcům ničeho hradit, jakkoliv k tomu byla povinna. Pokud jde o vyúčtování služeb poskytovaných s nájmem dotčeného bytu, jak jej provedla žalovaná, dospěl soud k závěru o jeho absolutní nepřezkoumatelnosti. Z provedených důkazů je zjevné, že žalovaná s nájmem předmětného bytu poskytovala žalobcům i dodávky elektrické energie (žalovaná byla odběratelem elektřiny a spotřebu přeúčtovávala žalobcům), tyto náklady však ve vyúčtování služeb chybí, tato položka je účtována jakýmsi vedlejším způsobem, nadto žalobci prokázali úhradu zmíněného nedoplatku za el. energii ve výši 885 Kč, platba provedena dne 12. 8. 2020. Vyúčtování služeb za rok 2020 je dále nepřezkoumatelné i potud, že obsahuje jen jakési částky jednotlivých položek, aniž by bylo zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto položky žalovanou stanoveny, a to z hlediska jejich správnosti a ověřitelnosti. Pro zásadní nepřezkoumatelnost vyúčtování služeb spojených s užíváním dotčeného bytu pak soud dospěl k závěru, že takové vyúčtování není možné považovat za řádné a z něj plynoucí výsledek nemůže vykazovat splatnost závazku.

26. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

27. Podle ust. § 2201 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

28. Podle ust. § 2246 odst. 1 o.z. platí, že strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

29. Podle ust. 2247 odst. 1, 3 a 4 o.z. platí, že strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel, způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

30. Podle ust. § 2254 odst. 2 o.z. platí, že při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

31. Podle ust. § 2257 odst. 1 o.z. nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

32. Podle ust. 2293 odst. 1 a 3 o.z. nájemce odevzdá byt ve stavu, v jakém jej převzal, nehledě na běžné opotřebení při běžném užívání a na vady, které je povinen odstranit pronajímatel. Nájemce odstraní v bytě změny, které provedl bez souhlasu pronajímatele, ledaže pronajímatel nájemci sdělí, že odstranění změn nežádá.

33. Podle ust. § 2294 o.z. zařízení a předměty upevněné ve zdech, podlaze a stropu bytu, které nelze odstranit bez nepřiměřeného snížení hodnoty nebo bez poškození bytu nebo domu, přecházejí upevněním nebo vložením do vlastnictví vlastníka nemovité věci.

34. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 308/2015 Sb. běžnou údržbou bytu se rozumí udržování a čištění bytu včetně zařízení a vybavení bytu, které se provádí obvykle při užívání bytu. Jde zejména o malování, opravu omítek, tapetování a čištění podlah včetně podlahových krytin, obkladů stěn a čištění zanesených odpadů až ke svislým rozvodům.

35. Podle ust. § 1968 a § 1970 o.z. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Podle ust. § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb., Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

37. Podle ust. § 2999 o.z. platí, že kdo se bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když bezdůvodným obohacení je i to, co plnil druhy za jiného, který byl povinen plnit.

38. Soudní praxe je ustálena v závěru, že pouze řádné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu je způsobilé přivodit splatnost přeplatku popř. nedoplatků vykázaného ve vyúčtování (k tomu srovnej např. rozsudek NS ČR ze dne 18.10.2022, sp.zn. 26 Cdo 2181/2022)

39. Na základě shora uvedených zákonných ustanovení pak soud dospěl k následujícím právním závěrům.

40. Mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva ve smyslu ust. § 2201 o.z., kdy předmětem nájmu byl byt, což současně odůvodňuje použití ust. § 2235 an. o.z. Předmětem sporu nebylo placení nájemného, ale vypořádání kauce (jistoty) jak na ní pamatuje ust. § 2254 o.z. a vydání poměrné částky zaplacení žalobci za spotřebu plynu po ukončení nájmu, a to podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení. Jistotu je pronajímatel (zde žalovaná) povinen vrátit při skončení nájmu; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Toto dispozitivní ustanovení bylo mezi účastníky upraveno nájemní smlouvou, kdy žalovaná byla oprávněna na kauci započíst eventuální opravy a odstranění nedostatků způsobených žalobci, které jsou nad rámec běžného opotřebení užíváním a uhrazení eventuálních nedoplatků na nájemném a službách (odst. 5.4 nájemní smlouvy). Zde je potřeba připomenout, že žalovaná nad rámec tohoto ujednání započítávala převážně jiné domnělé pohledávky, jak jsou uvedeny shora. Takové započítávání bylo nad rámec zákona, i nad rámec ujednání účastníků v předmětné nájemní smlouvě, a proto z takového důvodu kompenzační projevy žalované, jakkoliv nebyly ani dostatečně určité, jak bude rozvedeno dále, nejsou způsobilé přivodit započtení. Žalobci byli podle § 2257 odst. 1 o.z. povinni provádět a hradit pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu, těmi je podle § 2 nařízení vlády míněno „čištění zanesených odpadů“. Bude-li proto ustanovení odst. 6.3 vykládáno ve smyslu ust. § 2 citovaného nařízení vlády, jak na něj poukazovala žalovaná, měli žalobci povinnost čistit odpady zanesené. Takovou povinnost však nelze zaměňovat s povinností k čištění odpadů v celém domě, jak ji žalovaná dokládala daňovým dokladem z roku 2019. Ostatně k otázce čistých odpadů žalovaná při předání bytu ničeho nenamítala a v tomto směru ani k poučení soudu neuvedla, jakým nevhodným způsobem žalobci byt užívali, že by muselo dojít ke kompletnímu čištění odpadů v domě, jak si jej žalovaná objednala v roce 2019. Shodně tak pokud jde o čištění a seřízení WaV a karmy, ani v tomto bodě nájemní smlouva nestanoví, že by mělo jít o „servis plynového spotřebiče“ prováděný k tomu odborně způsobilou osobou, jak tvrdila žalovaná a dokládala daňovým dokladem [jméno FO] [Anonymizováno], mimo to, žalovaná při předání bytu viděla, že čištění a seřízení karmy a WaV provádí otec žalobce a ničeho proti tomu nenamítala, chtěla toliko doložit protokol o provedení, který jí byl dodán. Ani potud tedy tato část namítaná žalovanou k započtení neobstojí. Shodně tak neobstojí ani pohledávka za údajné demontování skříňky, když tato skříňka, jako předmět upevněný ve zdi (k tomu viz. 2294 o.z.), se předáním bytu stal vlastnictvím žalované, proti umístnění a upevnění skříňky žalovaná ničeho při předání bytu nenamítala. Následné odstranění skříňky a náklady s tím spojené nemůže s úspěchem uplatňovat na žalobcích. Bylo dále povinností žalované provést a doručit žalobcům řádné vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu, jak jí stanoví ust. § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 67/2013 Sb. Této povinnosti však žalovaná nedostála, když žalobcům doručila vyúčtování zjevně nepřezkoumatelné, neobsahující základní náležitosti vyúčtování, z nichž by byly účtované částky ověřitelné, mimo to, účtování elektrické energie toto vyúčtování vůbec neobsahovalo, jakkoliv z daňového doklad [Anonymizováno] je zřejmé, že spotřeba elektřiny byla účtována na žalovanou (ta byla odběratelem) a následně přeúčtovávána žalobcům, potud je vyúčtování služeb i neúplné. Takové zjevně nepřezkoumatelné a neúplné vyúčtování služeb není řádným vyúčtováním a nemůže tak způsobit splatnost přeplatku, popř. nedoplatku, a proto ani s takovými částkami nelze pro zúčtování kauce počítat. Konečně pokud jde o spotřebu plynu, je nepochybně prokázáno, že žalobci platili za větší spotřebu plynu, než byla naměřena ke dni ukončení nájemního vztahu. Jakkoliv žalovaná namítala, že při demontáži plynoměru byla spotřeba shodná jako ke dni ukončení nájmu, takovému tvrzení soud neuvěřil, neboť z protokolu o provedení práce (demontáž) je zřejmé, že tento byl sepsán na počátku roku 2023, kdy je zhola vyloučeno, aby v bytě nebyl odebírán plyn (byt byl plynem vytápěn- WaV a plyn sloužil i k ohřevu vody- karma) po dobu cca 2,5 roku (od skončení nájmu ke dni 30.9.2020). To co plnili žalobci na spotřebu plynu po skončení nájmu je pak bezdůvodným obohacením na straně žalované podle ust. § 2999 o.z. Konečně pokud jde o požadavek žalované na úhradu jednoho nájmu z důvodu nezpůsobilosti bytu k dalšímu pronájmu po dobu 1 měsíce, tento soud považuje za zcela neoprávněný. Je zjevné, že byt byl způsobilý k dalšímu pronájmu, jak plyne z předávacího protokolu, když tomu nijak nebránilo ani to, že nebyl (přesně) ke 30.9.2020 proveden „servis plynového spotřebiče odborně způsobilou osobou“, jak namítala žalovaná. Všechny pohledávky namítané žalovanou k započtení proti kauci lze proto považovat za neoprávněné, přičemž nároky žalobců byly prokázány beze zbytku, a to jak potvrzením o složené kauci, nespornými tvrzeními účastníků (započet zářijového nájemného a služeb) tak doklady ke konečnému zúčtování plynu. Pro úplnost pak soud dodává, že i kdyby některé z dílčích nároku žalované byly oprávněné, kompenzační projev nebyl proveden platně, když k započtení namítané pohledávky přesahovaly žalovanou částku a žalovaná neurčila, které pohledávky započítává proti kterým, popř. do jaké výše (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2901/2021, ze dne 30. 11. 2022). Žalobci tedy prokázali, že z celkové kauce 28 000 Kč bylo na základě dohody účastníků započteno nájemné a zálohy na služby za září 2020 ve výši 14 200 Kč a částka uhrazena žalobci nad rámec v předávacím protokolu zachycené spotřeby plynu činí částku 1 955 Kč, celkově tak jistina dluhu činí žalovanou jistinu a dále vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila dluh ani k předžalobní výzvě v tam uvedené lhůtě do 3. 2. 2021, náleží žalobcům i zákonný úrok z prodlení podle ust. § 1968 o.z. ve spojení s ust. § 1970 o.z. od 4. 2. 2021 z dlužné částky. Ze všech shora rozvedených důvodu shledal soud nárok žalobců oprávněným a procesní obranu žalované za vyvrácenou, a proto žalobě zcela vyhověl.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 073, 80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 755 Kč sestávající z částky 1 740 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 740 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 1. 2021, z částky 1 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 3. 2023, z částky 1 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 1. 2023, z částky 1 740 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 9. 5. 2024, z částky 1 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 10. 4. 2024 a z částky 1 740 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 29. 5. 2024 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a DPH ve výši 21 % z částky 17 278, 80 Kč a dále náklady vynaložené žalobci na soudem nařízenou mediací, která se neuskutečnila z důvodu na straně žalované, a které žalobci doložili příjmovým dokladem ve výši 1 452 Kč (k tomu srov. ÚS ČR sp. zn. I. ÚS 2542/2021) a dále cestovní náhrada v celkové výši 2 928,10 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 1. 2023 náhrada 972,01 Kč za 69 ujetých km v částce 572,01 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 4. 2024 náhrada 984,08 Kč za 69 ujetých km v částce 584,08 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 5. 2023 náhrada 972,01 Kč za 69 ujetých km v částce 572,01 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 7,5 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., a dále DPH z částky 2 928,10 Kč ve výši 614, 90 Kč. Celkově tak náhrada nákladů řízení činí částku 23 073, 80 Kč.

42. Lhůta k plnění byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., místo plnění nákladů řízení podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.