7 C 24/2022-214

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danielou Liscovou, jako samosoudkyní, ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupené advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o zaplacení 530 500 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce na žalované domáhá zaplacení částky 530 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11, 75 % ročně z částky 530 500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích 3 225,20 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 124 057,40 Kč, k rukám právního zástupce žalované, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 530 500 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že s žalovanou uzavřel smlouvu o dílo ze dne [datum], v níž se žalovaná jako zhotovitelka zavázala zrealizovat dílo„ [ulice] [obec] – revitalizace [anonymizována tři slova]“, přičemž přesný rozsah díla byl specifikován projektovou dokumentací zpracovanou [celé jméno svědka]. Dílo bylo žalovanou předáno žalobci dne [datum], přičemž od toho dne běžela záruční doba v délce 60 měsíců, kterou se žalovaná zavázala na dílo poskytnout. Dne [datum] v cca 21:30 došlo k pádu opěrné zdi, jež byla součástí výše uvedeného díla. Dne [datum] žalobce uplatnil u žalované reklamaci zjevně vadného díla, avšak žalovaná tuto reklamaci dne [datum] neuznala. Žalobce však na této reklamaci i nadále trval. Protože vady díla nebyly odstraněny, žalobce vůči žalované uplatnil smluvní pokutu z důvodu porušení smluvní povinnosti, neboť dle smlouvy o dílo ze dne [datum] (čl. X. odst. 3) se žalovaná zavázala v případě svého prodlení s odstraněním vad v záruční době zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý započatý den prodlení. Žalobce v tomto směru poukazoval na vyjádření [anonymizováno] [celé jméno svědka], podle kterého byla zásadní příčinou pádu zdi nedodržení technologického postupu při zdění pískovcového zdiva, a znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], jenž za hlavní příčinu pádu zdi označil chybnou projektovou dokumentaci a neodborné vedení stavby zhotovitelem (žalovanou). Žalobce poukázal na to, že to byla žalovaná, kdo se zavázal dílo provést řádně. Pokud by projektová dokumentace, podle níž prováděla činnost, byla vadná, i toto měla žalovaná řešit tím, že by žalobce na tyto možné vady projektové dokumentace upozornila, což však neučinila. Ani po pádu předmětné opěrné zdi žalovaná věc řádně neřešila a vady díla neodstranila. Žalobce tedy po žalované požaduje smluvní pokutu za její prodlení s odstraněním předmětné vady opěrné zdi, a to od [datum] (tedy den po neoprávněném odmítnutí reklamace žalovanou) do [datum], tj. za [anonymizována dvě slova] dní ve výši 530 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum].

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, zrekapitulovala průběh dané věci, přičemž trvala na neoprávněnosti reklamace ze strany žalobce. Pád zdi byl způsoben nedostatky projektové dokumentace vyhotovené Ing. Arch. [celé jméno svědka] a Ing. Arch. [příjmení], přičemž toto se projevilo až s odstupem času. Znalec [příjmení] [příjmení] ve svém posudku [číslo] 2019 ze dne [datum] v tomto směru jednoznačně prohlásil, že zhotovitel (žalovaná) postupoval v souladu se [anonymizováno] dokumentací, která však byla vadná. Uvedla, že na problematiku dané zdi bylo ze strany žalované upozorňováno již v průběhu realizace stavby, jak vyplývá z příslušného stavebního deníku. Dále poukazovala na to, že stavební práce byly stavebním úřadem řádně odsouhlaseny, přičemž realizované práce byly vždy odsouhlaseny odpovědnými pracovníky investora, technickým dozorem, případně statikem, tudíž jí nelze nic podle jejího názoru vyčítat. Dále se dovolávala toho, že realizace samotné stavby byla rovněž ovlivněna požadavky [anonymizována dvě slova] ústavu. Žalovaná v neposlední řadě poukazovala na to, že i když reklamaci neuznala, přistoupila k odstranění vzniklého stavu dne [datum]. Podle jejího názoru by mělo být přihlédnuto i k tomu, že žalobce v roce 2019 nespecifikoval způsob odstranění předmětné vady, resp. jaké stavební práce má žalovaná provést, když jej dne [datum] informovala o tom, že nelze provést stavební práce dle původní projektové dokumentace, která se ukázala býti vadnou. Žalobce tak žalované v tomto směru neposkytnul elementární součinnost. Žalovaná uvedla, že vadnost projektové dokumentace se projevila až pádem předmětné zdi; do té doby její závadnost nebyla nikým – a to ani stavebním dozorem, stavebním úřadem, či jinou osobou shledána. V okamžiku zjištění chyby této projektované dokumentace bylo toto oznámeno žalobci, ale to se stalo až při zkoumání příčin pádu předmětné opěrné zdi. Zeď v daném místě spadla již před událostí v [anonymizováno] [rok]. Žalovaná na vzniklou situaci vzápětí reagovala a spadlé kameny ze zdi ihned odvezla, přičemž místo i zabezpečila. Situaci byla dále ochotná řešit, a to i na základě uzavření další dohody, která by stanovila, že náklady na znovupostavení zdi ponese z třetiny žalovaná, z třetiny žalobce a z třetiny projektant, ale tato ústní jednání nakonec nevedla k uzavření příslušné dohody. Při těchto jednáních žalovaná upozorňovala žalobce na to, že nelze zeď postavit dle původní projektové dokumentace, neboť ta je zjevně vadná. Na předmětnou opravu nyní žalobce vypsal zcela novou [anonymizována dvě slova], v níž postupuje podle nově vypracované projektové dokumentace, která předpokládá výstavbu typově jiné zdi.

3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti:

4. Účastníci učinili nesporným, že žalobce s žalovanou uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaná jako zhotovitel zavázala žalobci coby objednateli provést dílo s názvem„ [ulice] [obec] - [anonymizována čtyři slova]“, jehož součástí byla mimo jiné i rekonstrukce opěrné zdi pod [anonymizována dvě slova]. Provedené dílo bylo žalovanou předáno žalobci dne [datum]. Toto dílo bylo žalovanou prováděno dle projektové dokumentace vypracované [celé jméno svědka] z května [rok], kterou jí předal žalobce. Mezi účastníky nebylo sporným, že tato projektová dokumentace je vadná.

5. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum], včetně příloh, vyplývá, že podle Čl. VIII. odst. 1„ Zhotovitel odpovídá za to, že dílo v době předání má a po stanovenou dobu bude mít vlastnosti stanovené obecně závaznými předpisy technickými normami, DZS a touto smlouvou, případně vlastnosti obvyklé.“ Podle čl. VIII. odst. 2 smlouvy o dílo„ Zhotovitel poskytne objednateli na dokončené dílo záruční lhůtu v délce trvání 60 měsíců ode dne předání a převzetí díla.“ Podle čl. VIII. odst. 5 smlouvy„ Objednatel má právo volby způsobu odstranění důsledku vadného plnění a dle svého uvážení je oprávněn v případě výskytu jakékoli vady požadovat odstranění vady opravou, slevu z ceny díla anebo od smlouvy odstoupit.“ Z čl. VIII. odst. 6 smlouvy vyplývá, že„ Termíny pro odstranění oprávněně reklamovaných vad, které se na dokončeném díle vyskytnou v záruční lhůtě a jejichž projev neohrožuje užívání díla budou sjednány při reklamačním řízení ve vazbě na charakter a rozsah výskytu těchto vad, přičemž však tyto termíny nesmějí být sjednány ve lhůtách delších než do 21-ti dnů od data doručení reklamačního dopisu objednatele zhotoviteli, pokud to bude technicky nebo v závislosti na klimatických podmínkách možné.“ Dle Čl. VIII. odst. 7 smlouvy„ Zhotovitel se zavazuje zahájit bezplatné odstranění vad díla, které svým projevem ohrožují nebo ovlivňují jeho užívání, nejpozději do 24 hodin od obdržení reklamačního dopisu dle odstavce 5 tohoto článku smlouvy.“ Dle čl. VIII. odst. 8 této smlouvy platí, že„ Zhotovitel se zavazuje odstranit případné vady díla reklamované objednatelem, za které odpovídá z důvodu poskytnuté záruky za jakost díla dle této smlouvy, ve lhůtách shora uvedených. Pokud reklamované vady díla ve shora uvedených lhůtách zhotovitel neodstraní, je objednatel oprávněn odstranit tyto vady sám, resp. zajistit jejich odstranění třetí osobou. Zhotovitel je v takovém případě povinen uhradit objednateli veškeré náklady, které objednateli v souvislosti s odstraněním reklamovaných vad díla vzniknou, včetně smluvní pokuty dle článku X, odst. 3, této SoD.“ Článek VIII. odst. 9 smlouvy říká, že„ Uplatněním vady díla v záruční lhůtě přestává běžet původní záruční lhůta a pro příslušnou součást stavebního díla běží nová záruční lhůta.“ Článek Čl. X. odst. 3 této smlouvy pak stanoví, že„ V případě prodlení zhotovitele s odstraněním vad v záruční době uhradí zhotovitel objednateli smluvní pokutu ve výši 500 Kč za nedodržení této povinnosti za každý započatý den prodlení.“ 6. Ve smlouvě o dílo je stanoveno, že přesný rozsah díla je specifikován projektovou dokumentací zpracovanou [celé jméno svědka], položkovým výkazem výměr a podmínkami realizace [anonymizována tři slova] ústav se k zamýšlenému dílu vyjádřil přípisem ze dne [datum].

7. Z dodatků dotčené smlouvy o dílo ([číslo] [číslo]) se podává, že v případě změn při zhotovování díla oproti projektové dokumentaci Ing. Arch. [celé jméno svědka] byly mezi účastníky sjednávané písemné dodatky smlouvy o dílo.

8. Ze zápisu o předání a převzetí stavby z [datum], se podává, že předmět smlouvy o dílo byl žalovanou žalobci předán dne [datum]. V odborném stanovisku v souvislosti se vznikem mimořádné události Ing. [jméno] [příjmení] z ledna 2019, je popsán stav zřícené části zdi. Stav zřícené zdi je zachycen i na fotodokumentaci, kterou byl proveden důkaz.

9. Ze spisu [územní celek] souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru [číslo] 2014 pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], včetně nákresů, detailů, technických zpráv, nákresu osvětlení, půdorysů, projektu, byly zjištěny podmínky stavby díla„ [ulice] [obec] – revitalizace zázemí zámeckého areálu, podklady vedoucí k souhlasu stavebního úřadu se stavbou, technické zprávy projekt, včetně projektové dokumentace [celé jméno svědka] z 05/ 2014. Dne [datum] vydal [stát. instituce], stavební úřad, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru [číslo] 2014, s tím, že stavba bude provedena podle projektové dokumentace, kterou vypracoval [celé jméno svědka].

10. Na základě zpracované dokumentace, souhlasu stavebního úřadu, žalobce dne [datum] zadal ve zjednodušeném podlimitním řízení veřejnou zakázku na stavební práce„ [anonymizováno] [obec] – [anonymizována čtyři slova]“.

11. Ze spisů [územní celek] [ustanovení právního předpisu EU] – společné povolení pod č.l. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí – změna stavby před jejím dokončením spočívající ve změně společného povolení pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí orgánu státní památkové péče pod č.j. [spisová značka] ze dne [anonymizováno] 2020, včetně závazných stanovisek, technických zpráv, výkresů, dokumentací, bylo zjištěno, že [stát. instituce], stavební úřad, rozhodnutím ze dne [datum] povolil změnu stavby [ulice] [obec] – obnova opěrné zdi pod [anonymizováno], s tím, že tato změna stavby bude provedena podle projektové dokumentace, kterou vypracoval ing. [jméno] [příjmení] v 02/ 2021. Součástí spisu je i projektová dokumentace Ing. [jméno] [příjmení] ([právnická osoba]) z 02/ 2021, ze které je zřejmé, že je zcela odlišná od projektové dokumentace [celé jméno svědka] z 05/ 2014, založená na jiných technologických postupech.

12. Mezi účastníky řízení je dále nesporné, a vyplývá z písemné komunikace mezi účastníky, přípisu žalobce z [datum], přípisu žalované z [datum], přípisu žalobce z [datum], přípisu žalované z [datum], přípisu žalované ze [datum], přípisu [celé jméno svědka] z [datum], fotografiemi spadlé zdi, přípisu právního zástupce žalované z [datum], včetně doručenky, přípisu žalobce z [datum], vyjádření Národního památkového ústavu z [datum]. Z těchto dokumentů vyplývá, že v noci ze dne [datum] na [datum] došlo k pádu opěrné zdi pod [anonymizována dvě slova], která byla předmětem dotčené smlouvy o dílo. Přípisem ze dne [datum] žalobce u žalované reklamoval vadu provedeného díla z důvodu pádu předmětné zdi. Žalovaná přípisem ze dne [datum] sdělila, že se k reklamaci vyjádří ve lhůtě do [datum], navrhla posouzení věci statikem s tím, že provede bezprostřední zajištění bezpečnosti místa. Reklamaci přípisem ze dne [datum] neuznala jako oprávněnou, s tím, že hlavním faktorem je statické poddimenzování zdi, žalovaná dílo provedla v souladu s předloženou projektovou dokumentací. Přípisem ze dne [datum] žalobce požadoval na žalované započetí stavebních prací souvisejících se zřícením části kamenné opěrné zdi s poukazem na projektovou dokumentaci, bez bližšího označení požadovaných prací. Přípisem právního zástupce žalované ze dne [datum] žalovaná sdělila žalobci, že původní projektová dokumentace vypracovaná Ing. Arch. [celé jméno svědka] je vadná, s tím, že pokud bude žalobce trvat na opravě zdi dle předložené projektové dokumentace, jedná se o nevhodný pokyn.

13. Ze zápisu z jednání konaného dne [datum] se podává, že se sešli zástupci žalobce, žalované, a projektant a autorský dozor [celé jméno svědka], ohledně řešení spadlé části opěrné zdi, kdy bylo dohodnuto, že projektant připraví projektovou dokumentaci pro potřebné znovu provedení stavby na své náklady, město zajistí smlouvu s architektem na vypracování nové projektové dokumentace, žalovaná ihned započne s přípravou staveniště a deponií materiálu v místě staveniště dle usouzení zhotovitele, s tím, že po odevzdání nové projektové dokumentace bude opětovně svoláno jednání.

14. Emailovou zprávou ze dne [datum] zástupce žalobce ([celé jméno svědka] na základě podnětu vedoucího odboru rozvoje p. [příjmení]) sdělil žalované, že jednání dne [datum] ve věci havárie opěrné zdi pod [anonymizována dvě slova] je zrušeno, s tím, že o následujícím jednání bude žalovaná informována.

15. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované bylo zjištěno, že jejím předmětem podnikání je mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování.

16. Předžalobní výzvou k zaplacení smluvní pokuty ze dne [datum] vyzýval žalobce žalovanou k úhradě žalované částky ve lhůtě do [datum].

17. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] 2019, vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], vyplývá, že příčinami pádu opěrné zdi byly chybná projektová dokumentace a neodborné vedení stavby zhotovitelem. Vadu projektové dokumentace znalec spatřuje ve zvolení tvaru zárubní zdi namísto masivní opěrné zdi nebo opatření opěrné zdi zárubní betonovým zásypem, který nevyvozuje vodorovné síly. Projektová dokumentace je vadná, protože navrhuje nestabilní způsob řešení opěrné zdi, která ale není schopná zadržet vodorovný tlak zásypové zeminy. Znalec dále vysvětlil, že zásypová zemina u subtilní zdi musí být smísena s vápnem nebo cementem tak, aby po zvlhnutí a vytvrdnutí navodila stav poloskalní horniny bez vodorovného tlaku na opěrnou zeď, přičemž provápněný nebo cementem promísený zásyp se musí opírat o vodorovnou plochu.

18. Znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud rovněž vyslechl. Znalec stvrdil závěry svého znaleckého posudku, k otázce neodborného vedení stavby zhotovitelem jako důvodu pádu předmětné zdi vysvětlil, že projektová dokumentace vycházela z předpokladu provedení opěrné zárubní zdi na skále, avšak po odkrytí svrchní zeminy mělo být zjištěno, že tato jednoduchá opěrná zárubní zeď nemůže být na daném místě provedena, neboť je nutné postavit masivní opěrnou zeď. Jako chybu projektu označil to, že tam mělo být uvedeno, že v případě změny poměrů, tedy že skutečný stav neodpovídá předpokladům obsaženým v projektové dokumentaci, je nutné přistoupit ke změně projektové dokumentace. To, že poměry na místě neodpovídají předpokladům obsaženým v projektové dokumentaci, měl poznat technický dozor objednatele a stavbyvedoucí zhotovitele. Znalec se dále vyjádřil ke znaleckým posudkům vyhotoveným v rámci [anonymizováno] řízení, s tím, že zde problém spočíval v tom, že byla postavena pouze zárubní zeď, ačkoli reálná situace na místě po odstranění původní stavby vyžadovala, aby byla použita tížná zeď. Správně mělo být postupováno tak, že mělo dojít ke změně stavby a měla být vypracována nová projektová dokumentace. Ohledně náprav této vady stavby znalec uvedl, že k vlastní realizaci by zhotovitel potřeboval tak 3 měsíce, např. na změnu subdodavatelských vztahů. Jestliže by chtěli novou projektovou dokumentaci, tak na její změnu by museli čekat až 2 měsíce. Znalec odhadl, že celkem by práce na tížné zdi stály okolo 800 tis. Kč. V případě položkového rozpočtu, který je obvyklý u [anonymizováno] staveb, tak příprava stavby může trvat i pět měsíců, pak teprve může být provedena samotná stavba v délce stanovené výše.

19. Soud provedl výslech svědkyně [celé jméno svědkyně], která v roce 2015 pracovala na odboru [anonymizováno] žalobce jako dozor investora. Uvedla, že žalovaná stavěla dle projektové dokumentace, přičemž předpokládala, že mohlo dojít k odchylkám od projektové dokumentace, ale to bylo možné pouze po vyhotovení a odsouhlasení změnového listu a projednání věci s [anonymizováno] ústavem. Svědkyně si nevzpomněla, že by žalovaná někdy na vadnou projektovou dokumentaci upozornila. Svědkyně sice projektovou dokumentaci považovala za nestandardní, ale nebyla schopná posoudit její vadnost.

20. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], správce [anonymizováno] [obec], vyplynulo, že na stavbě působili jako„ správcovská organizace“, přičemž se účastnili kontrolních dnů jako„ pozorovatelé“, neboť objednatelem stavby byl žalobce, tudíž nebyli oprávněni do stavby jakkoli zasahovat. Nebyl si vědom toho, že by žalovaná upozorňovala žalobce na vady projektové dokumentace, resp. že by žalovaná zpochybnila kvalitu projektu. Ohledně postupu žalované sdělil, že si není vědom toho, že by žalovaná udělala během stavby nějaké chyby.

21. K věci dále vypovídal [celé jméno svědka], který měl jako pracovník žalobce stavbu opěrné zdi zpočátku na starost jako stavební dozor. Měl za to, že stavba probíhala standardně. Pokud mělo dojít k nějakým odchylkám, vždy se toto muselo řešit zápisem do stavebního deníku a následným odsouhlasením radou [anonymizováno]. Ohledně projektové dokumentace uvedl, že věřil projektantovi, kterého v tomto směru považoval za odborníka. Nadto projektovou dokumentaci schválil stavební úřad. Nevyloučil, že by žalovaná na něco upozorňovala, ale nemohl si vzpomenout, že by upozorňovala na vady projektu. Svědek si rovněž nevzpomněl na to, že by žalobce cokoli žalované vytýkal, spíše v průběhu realizace požadoval jisté změny, ale to se řešilo změnou smlouvy. Zdůraznil, že žalovaná prováděla dílo dle zadání žalobce a projektové dokumentace, resp. v souladu s příslušnými dodatky. Svědek v neposlední řadě soudu potvrdil, že předmětná zeď není dosud opravena, musely se ale provést nějaké odklízecí práce.

22. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že řešil sanaci již zbořené stavby, k čemuž dodával statické výpočty. Stěna byla deformována asi vzhledem k zemnímu vodorovnému tlaku. Zdůraznil, že věc se musela řešit s ohledem na požadavky [anonymizováno] ústavu, který odmítal použití železobetonové stěny. Věc však řešil s panem [celé jméno svědka], nikoli se žalobcem, neboť pan [celé jméno svědka] si u něj objednal provedení těchto výpočtů. Před pádem zdi však statiku této opěrné zdi neřešil.

23. Soud provedl výslech svědka [celé jméno svědka], jednatele společnosti [právnická osoba], která subdodavatelsky prováděla vlastní stavební činnost na předmětné opěrné zdi. Svědek primárně odkazoval na obsah stavebního deníku, kde by měly být uvedeny veškeré údaje k postupu prací. Svědek si nepamatoval, že by on na vady projektové dokumentace upozorňoval. Po zřícení této zdi věc řešil s žalovanou, ale nebyl účasten jejího jednání s žalobcem. Věděl o tom, že se měli na něčem domlouvat, ale pak věc utichla. Společnost [právnická osoba] na daném místě tak do dvou týdnů po pádu zdi pouze odstranila kamení ze zřícené zdi, dále pouze čekala na to, jak dopadne jednání mezi žalovanou a žalobcem.

24. Svědkyně [celé jméno svědkyně] vypověděla, že v minulosti měla na starosti jménem žalobce [anonymizováno]. Věc tak řešila pouze po„ projektové stránce“, projektovou dokumentací se nezabývala. Párkrát se tak z titulu své funkce účastnila kontrolních dnů z důvodu monitorování [anonymizováno]. Nebyla si však vědoma, že by někdo upozorňoval na vady projektové dokumentace. Nový projekt na opravu téže zdi již nemůže ale být řešen v rámci dotačního programu. Projektová dokumentace byla na původní opravu zadávána z toho důvodu, že to bylo nedílnou součástí žádosti o dotaci.

25. Svědek [celé jméno svědka], výrobní ředitel žalované, vypověděl, že ihned po pádu zdi věc opakovaně řešil. Ihned na místě samém provedli odstranění spadlého zdiva a učinili zabezpečovací práce. Poté opakovaně intenzivně jednali s [anonymizováno], jak danou situaci řešit s tím, že se domluvilo, že bude třeba vypracovat novou projektovou dokumentaci včetně nového statického návrhu, neboť bylo zřejmé, že nelze postupovat podle původní projektové dokumentace. Tato jednání probíhala tak v prvních dvou až třech měsících po pádu zdi, větší schůzka měla být provedena na konci léta, ale tu město zrušilo. Ptali se, proč jednání nepokračují, přičemž jim neoficiálně bylo sděleno, že se bude čekat na výsledek trestního řízení, resp. že se čeká na novou projektovou dokumentaci. Svědek potvrdil zápis jednání ze dne [datum] a uskutečnění tam popsané schůzky. V té době však podle svědka byly určitě provedené odklízecí práce. Věc i nadále neoficiálně při ústní komunikaci s pracovníky žalobce řešili, ale bezvýsledně. Jednání však došlo tak daleko, že existovala předběžná dohoda, že na nové opravě se žalovaná, žalobce a projekt budou podílet na třetiny; k realizaci této předběžné dohody však nedošlo. Zdůraznil, že nelze zahájit stavbu bez stavebního povolení, je rovněž nutná součinnost zadavatele, který musí předat stavbu. Podle svědka nelze zřídit staveniště, když stavební společnost neví, co se bude dále dělat.

26. Svědek [celé jméno svědka], zaměstnanec žalobce, potvrdil, že se účastnil jednání mezi účastníky, bylo dohodnuto, že se nechá vypracovat nová projektová dokumentace od Ing. Arch. [celé jméno svědka], tuto nechali zpracovat, posléze ji předložili znalci od [anonymizováno] a zjistili, že tato nová dokumentace nebyla v pořádku, že by se zeď podle ní postavená mohla zbortit, požádali tak o novou dokumentaci, kterou zpracovala [právnická osoba]. Sepisoval dle pokynů zápis z jednání dne [datum], žalovaná splnila to, co jí dle zápisu bylo uloženo, ihned započala s přípravou staveniště a deponií materiálu. Uvedl, že žalovaná měla zeď opravit dle nové projektové dokumentace zpracované Ing. Arch. [celé jméno svědka] po schůzce [datum]. Neví, proč nedošlo k dalšímu jednání mezi účastníky, nepamatuje si, že by někdo žalované novou projektovou dokumentaci předkládal.

27. Svědek [celé jméno svědka], bývalý zaměstnanec žalobce, potvrdil závěry jednání dne [datum], kterého se účastnil, s tím, že co bylo ujednáno, žalovaná splnila. Ing. Arch. [celé jméno svědka] opravenou projektovou dokumentaci dodal. To, co by měla žalovaná dělat, kdyby se zjistilo, že projektová dokumentace byla špatná, to bylo odvislé od další schůzky., závěrem jednání bylo, že se domluví na dalším postupu, až bude nová projektová dokumentace. Neví, proč nedošlo k další schůzce mezi účastníky.

28. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], vyplynulo, že věc obžalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], týkající se zřícení předmětné části opěrné zdi, s tím, že Ing. [jméno] [příjmení] ze své pozice oprávněné osoby na zjištěné nedostatky projektové dokumentace nikoho neupozornil na nutnost odstranění těchto nedostatků a prostřednictvím subdodavatele [právnická osoba] nechal zahájit stavbu opěrné zdi, a [celé jméno svědka] se řádně neseznámil s projektovou dokumentací a ze své pozice odpovědné soby na zjištěné nedostatky nikoho neupozornil a jako subdodavatelská společnost zahájil stavbu opěrné zdi, řádně nedohlížel na průběh její výstavby, přičemž nechal použít spojovací maltu, která vykazovala extrémně nízkou, prakticky nulovou pevnost, následkem těchto pochybení se dne [datum] v ranních hodinách zeď samovolně sesunula do přilehlé [anonymizováno], která byla poškozena a na chodník ulice [ulice], přičemž mohlo dojít k ohrožení zde procházejících osob, a tím měli způsobit škodu v minimální výši [částka], v čemž bylo spatřováno spáchání [anonymizována tři slova] z [anonymizováno] podle [ustanovení pr. předpisu], byla postoupena [stát. instituce], neboť soud dospěl k závěru, že nebyly naplněny znaky skutkové podstaty uvedeného [anonymizováno], nicméně skutek by mohl být posouzen jako [anonymizováno] ve smyslu [ustanovení pr. předpisu].

29. Kloknerův ústav [obec] [anonymizována tři slova] ve znaleckém posudku ze dne [datum], [číslo] 2020 [číslo], vypracovaném ve věci vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], dospěl [anonymizována dvě slova], že opěrnou zeď lze typově zařadit mezi stavby inženýrské. Stran předložené dokumentace ústav konstatuje, že podle ní není možné předmětnou zeď vystavět, protože zejména neuvádí parametry zdi (rozměry zdi, kromě výškových údajů; sklon líce zdi; parametry základových konstrukcí v podobě jejich rozměrů, požadované kvalitě betonu, vyztužení). Ústav konstatoval, že dokumentace nevyhovuje požadavkům kladené na ni prováděcími vyhláškami, neboť chybí údaj o zpracovateli projektové dokumentace, podrobný a kontrolovatelný statický výpočet a řádné provedení výkresů půdorysů nosných konstrukcí. Chybí plná identifikace autorů, technická zpráva, výkresy základů. K otázce určení příčiny zřízení opěrné zdi ústav konstatoval, že předmětná zeď byla stavěna zjevně běžnými metodami zdění, avšak spojovací malta vykazovala extrémně nízkou, prakticky nulovou pevnost. Za příčiny pádu zdi bez pořadí důležitosti ústav označil neurčité zadání projekčních prací, zpracování projektu (absence předprojektového průzkumu, absence statického výpočtu, absence jakýchkoli dimenzí opěrné zdi včetně základových konstrukcí, řešení odvodnění rubu opěrné zdi), vlastní provedení zdi spočívající v nulové pevnosti spojovací malty a jejího drolení, další okolnosti v podobě odstranění betonového roštu, který by měl za úkol zřejmě zpevnit a stabilizovat plochu mezi zdí a [anonymizováno], jenž však byl v průběhu realizace stavby odstraněn. Za dominantní příčinu pádu zdi ústav označil s vysokou pravděpodobnosti kumulaci vody za rubem zdi v důsledku nevyjasněného odvodnění, navíc s pravděpodobně nadprůměrnými srážkami v [anonymizováno] [rok] v kombinaci s extrémně nízkou pevností malty. Ústav dále uvedl, že podle jeho názoru s ohledem na výklad zákona č. 360/2012 Sb. Ing. Arch. [celé jméno svědka] neměl příslušné oprávnění k vytvoření předmětné projektové dokumentace, to však za předpokladu, že stavba je zařazena do inženýrských konstrukcí. K dalším zjištěním Ústav uvedl, že technická zpráva tvrdí, že projektová dokumentace byla vyhotovena na základě obhlídky místa, avšak zjevně nebyla provedena žádná sonda, která mohla odhalit existující železobetonové konstrukce ani existující základy zřícené části opěrné zdi. Dále Ústav poukázal na to, že reálně došlo k záměně základových konstrukcí, aniž by došlo k posouzení tohoto základu (ověření tvaru, pevnosti, hloubky základové spáry), že malta měl být ověřena na vzorku, přičemž chybí zápis o takové zkoušce, a že nebyla dořešena (zjištěna) drenáž.

30. Ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], [číslo] 2019, ve věci vedené u [název soudu] pod sp.zn. [spisová značka], vyplývá, že předložená realizační projektová dokumentace postrádá náležitosti dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. Znalec konstatoval, že opěrná zeď nebyla řádně navržena, staticky vyřešena a naddimenzována tak, aby při své výšce téměř 4m mohla odolávat zemním tlakům od terasy [anonymizováno] a zatížení od [anonymizována dvě slova], kde byly vybourány původní železobetonové konstrukce, které zemní tlaky od terasy přenášely. Znalec měl za to, že v místě založení opěrné zdi měl být proveden inženýrsko-geologický průzkum, na jehož základě mělo dojít k posouzení a naddimenzování základů opěrné zdi a její konstrukce. Znalec proto konstatoval, že z prováděcí dokumentace vyplývá, že opěrná zeď nebyla naddimenzována a nebyla posouzena její stabilita jako náročné geotechnické konstrukce. Opěrná zeď patří do kategorie inženýrských konstrukcí, tudíž Ing. Arch. [celé jméno svědka] nebyl oprávněn takovou konstrukci navrhovat. Havárii opěrné zdi tedy způsobily hrubé chyby projektu, jenž neobsahuje příslušné konstrukční výkresy a statické geotechnické výpočty; odstranění stávající železobetonové konstrukce pod hranou terasy sýpky, což vedlo k tomu, že celý svah za touto opěrnou zdí působil zemním tlakem na celou její výšku; izolování rubu opěrné zdi jílem a vložení drenážní hadice, což vedlo k tomu, že voda byla přivedena do základové spáry zdi. Jelikož opěrná zeď byla stavěna bez řádného a úplného realizačního projektu, měl na toto dodavatel (žalovaná, resp. subdodavatel [právnická osoba] s.r.o.) zadavatele upozornit a do vyřešení přerušit práce na stavbě. Znalec dále popsal, že zdivo z důvodu použité malty nedrželo při sobě, tudíž jednotlivé pískovcové bloky kamenné zdi nevytvořily kompaktní celek a mohly se tak snadno oddělovat. Znalec zjistil, že opěrná zeď neměla navíc řádný základ, který by přenesl celková napětí od svislého a vodorovného zatížení od zeminy za rubem opěrné zdi. Znalec se rovněž pozastavil nad tím, že projekt ignoruje (rovněž na to nikdo z přítomných na místě neupozornil), že pod [anonymizováno] se nachází rozsáhlé stabilní sklepení zaklenuté cihelnými křížovými klenbami. Znalec proto konstatoval, že vedení stavby zhotovitelem vedlo k nutnému zřízení předmětné opěrné zdi, ačkoli tento měl možnost vznést námitku vůči chybám projektu či požadavkům [anonymizováno].

31. Zdejší soud z trestního spisu vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] konstatoval výpověď Mgr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [celé jméno svědkyně]. Soud neprovedl jejich osobní výslech, s ohledem na již zjištěný skutkový stav (zejména s ohledem na již ve věci slyšené svědky), a vyčerpávající obsah jejich výpovědi v [anonymizováno] řízení. Mgr. [jméno] [příjmení] k věci uvedla, že dělá dohled nad obnovou kulturních památek, mezi něž patří i předmětná opěrná zeď. K ní se vyjádřila tak, že v rámci správního řízení vydávaly jako správní orgán písemné vyjádření, které slouží jako odborný podklad, přičemž následně chodí na stavbu buď v rámci kontrolních dnů i mimo ně a dohlížejí na to, jestli je stavba realizována podle závazného stanoviska. Ve vztahu k předmětné opěrné zdi a kontrolním dnům si však nebyla schopna nic konkrétního vybavit, vše by mělo být zapsáno ve stavebním deníku. Vyjádření orgánu k této zdi bylo bez připomínek. Určitě řešili otázku použité malty, neboť to se běžně v památkové péči řeší. Nedokázala říct, zda odstranění kovových nosníků bylo součástí projektové dokumentace, anebo to vzniklo během kontrolních dnů. [jméno] [příjmení] sdělil, že v době výstavby byl [anonymizováno] pro rozvoj, tudíž se účastnil kontrolních dnů, na jejichž základě pak předával informace radě [územní celek]. Technické věci však neřešil. Nevzpomínal si, že by se během kontrolních dnů zapisovaly nějaké zásadní technické problémy. Ze strany zhotovitele nezaznamenal nějaké námitky k projektové dokumentaci. Věděl o tom, že byly problémy s dalšími zdi v daném areálu, u kterých se prováděly sondy, přičemž se mělo jednat o opěrné zdi u zahradnického pavilonu. Svědek si rovněž vzpomněl, že v průběhu realizace, nebo ještě před jejím zahájením se objevily skryté železobetonové desky, které se musely odstranit, aby se tam mohla položit dlažba nebo mlat; toto bylo ze strany investora odsouhlaseno. Ing. [jméno] [celé jméno svědkyně] uvedla, že se na stavbě nepodílela, protože působila na příspěvkové organizaci [ulice] [obec], na pozici ředitelky. Připustila však, že se někdy účastnila kontrolních dnů. I po pádu zdi věc řešili spíše úředníci žalobce. Co se projektové dokumentace týče, tak tu viděla, ale protože není stavař, tak z ní nebyla schopna získat nějaké informace.

32. Soud v neposlední řadě provedl důkaz zápisy ze stavebního deníku k předmětné stavbě, přičemž z těchto zápisů nevyplynulo, že by žalovaná vznesla námitky vůči projektové dokumentaci, či že by upozornila žalobce na nevhodnost jeho pokynů.

33. Soud ve věci neprovedl dokazování výslechem svědků [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení], místním šetřením, přípisem nazvaným reklamace z [datum] čl. 103, přípisem žalované z [datum] čl. 104, zápisem o předání a převzetí stavby z [datum] čl. 105 a fotodokumentací, emailovou komunikací čl. 109, neboť tyto důkazy s ohledem na zjištěný skutkový stav považoval za nadbytečné.

34. Žalovaná soudu předložila tisk stránek portálu [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] žalobce k [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], včetně zprávy o posouzení a hodnocení [anonymizováno] na plnění [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] a smlouvy o dílo ze dne [datum] včetně příloh, s tím, že žalobce vyzval k [anonymizována dvě slova] na [anonymizována dvě slova]„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] pod [příjmení] [anonymizováno] v [obec]“, a to na základě projektové dokumentace zpracované [právnická osoba] v souladu s vydaným rozhodnutím o změně stavby před jejím dokončením č.j. [spisová značka] z [datum rozhodnutí], a následně ohledně uvedeného díla uzavřel smlouvu o dílo se třetí osobou.

35. Na základě provedeného dokazování, zejména smlouvy o dílo ze dne [datum] a spisu [územní celek] souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru [číslo] 2014 pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dílo„ [ulice] [obec] - [anonymizována čtyři slova]“. Za účelem provedení díla, poskytnutí [anonymizováno], stavební řízení a vyhlášení [anonymizována dvě slova] nechal žalobce [příjmení] [celé jméno svědka] vypracovat projektovou dokumentaci, na jejímž základě vydal stavební úřad souhlasné stanovisko s provedením díla, byla nedílnou součástí žádosti o [anonymizováno], byla podkladem pro výběrové řízení, na jejímž základě byla mezi účastníky sjednána smlouva o dílo, včetně položkového rozpočtu a sjednané ceny za dílo. Žalovaná se zavázala, že dílo zpracuje právě dle žalobcem předložené projektové dokumentace, Jak bylo zjištěno z výpovědi svědků, zejména [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně], [jméno] [příjmení], a zápisů ve stavením deníku, žalovaná podle této projektové dokumentace dílo provedla, v průběhu realizace stavby na nevhodnost pokynů žalobce (vadnou projektovou dokumentaci) žalovaná neupozornila. Následně, po provedení a předání díla, došlo k sesuvu části opěrné zdi pod [anonymizováno] dne [datum]. Jak se podává ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2019, příčinou pádu zdi byla vadná projektová dokumentace předložená žalobcem a neodborné vedení stavby zhotovitelem, kdy oba účastníci stavby jsou povinni dbát dle stavebního zákona na její bezpečnost a jsou osobami odpovědnými za vady díla. [anonymizováno] ústav [anonymizováno] ve znaleckém posudku ze dne [datum] [číslo] 2020 [číslo] dospěl k závěru, že předmětná zeď byla stavěna zjevně běžnými metodami zdění, avšak spojovací malta vykazovala extrémně nízkou, prakticky nulovou pevnost, příčinou pádu zdi bylo neurčité zadání projekčních prací, zpracování projektu, vlastní provedení zdi a další okolnosti v podobě odstranění betonového roštu. Ing. Arch [celé jméno svědka] neměl příslušné oprávnění k vytvoření předmětné projektové dokumentace za předpokladu, že stavba je inženýrskou konstrukcí, s tím, že opěrnou zeď lze typově zařadit mezi stavby inženýrské. Ing. [jméno] [příjmení] ve znaleckém posudku [číslo] 2019 podrobně popsal, že projektová dokumentace nesplňovala zákonné náležitosti, opěrná zeď nebyla řádně navržena, staticky vyřešena, Ing. Arch. [celé jméno svědka] neměl oprávnění tuto projektovou dokumentaci zpracovávat. Havárii opěrné zdi způsobily hrubé chyby projektu, odstranění stávající železobetonové konstrukce pod hranou terasy sýpky, izolování rubu opěrné zdi jílem a vložení drenážní hadice. Jak se podává z korespondence mezi účastníky, po havárii opěrné zdi žalobce u žalované reklamoval vady díla a požadoval opravu díla, žalovaná reklamaci neuznala, s tím, že postupovala dle žalobcem předložené projektové dokumentace. Jak vyplynulo z výpovědi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a zápisu z jednání dne [datum], účastníci se dohodli na dalším postupu tak, že žalobce zajistí novou projektovou dokumentaci, žalovaná provede přípravu stanoviště a úklid materiálu, vyčkají na novou projektovou dokumentaci a svolají další schůzku. Žalovaná domluvený úkol splnila, jak potvrdili svědci [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že žalovaná měla dle dohody vyčkat na novou projektovou dokumentaci a novou schůzku, kde se vše dořeší, dle svědka [celé jméno svědka] měla vyčkat na novou projektovou dokumentaci a dílo opravit dle nové projektové dokumentace. Ing. Arch. [celé jméno svědka] následně vypracoval novou projektovou dokumentaci (v srpnu 2019, jak se podává ze spisu [spisová značka]), která dle svědka [celé jméno svědka] též nebyla v pořádku, a tak požádali o novou projektovou dokumentaci [právnická osoba], která projektovou dokumentaci vypracovala v únoru 2021 a tato projektová dokumentace se stala pokladem pro stavební řízení o změně stavby před dokončením, podkladem zadání nové [anonymizována dvě slova] a uzavření nové smlouvy o dílo., jak se podává zejména ze spisů [územní celek] [ustanovení právního předpisu EU] – společné povolení pod č.l. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí – změna stavby před jejím dokončením spočívající ve změně společného povolení pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], rozhodnutí orgánu státní památkové péče pod č.j. [spisová značka] ze dne [anonymizováno] 2020. Následná schůzku mezi účastníky po jednání dne [datum] se neuskutečnila, schůzku sjednanou na den [datum] žalobce odvolal e-mailem dne [datum] bez udání důvodů, s tím, že o následujícím jednání bude žalovanou informovat.

36. Podle § 2594 odst. 1 o. z. zhotovitel upozorní objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věci, kterou mu objednatel k provedení díla předal, nebo příkazu, který mu objednatel dal. To neplatí, nemohl-li nevhodnost zjistit ani při vynaložení potřebné péče. Podle § 2594 odst.2 o. z. překáží-li nevhodná věc nebo příkaz v řádném provádění díla, zhotovitel je v nezbytném rozsahu přeruší až do výměny věci nebo změny příkazu; trvá-li objednatel na provádění díla s použitím předané věci nebo podle daného příkazu, má zhotovitel právo požadovat, aby tak objednatel učinil v písemné formě. Podle § 2594 odst. 3 o. z. lhůta stanovená pro dokončení díla se prodlužuje o dobu přerušením vyvolanou. Zhotovitel má právo na úhradu nákladů spojených s přerušením díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Podle § 2594 odst. 4 o. z. zachová-li se zhotovitel podle odstavců 1 a 2, nemá objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu.

37. Podle § 2630 odst. 1 o. z. bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor, b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru. Podle § 2630 odst. 2 o. z. se zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.

38. Podle § 2048 odst. 1 věty první o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

39. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení žalované částky nikoli z titulu odpovědnosti za vady, ale z titulu smluvní pokuty, avšak s ohledem na konstrukci smluvní pokuty upravené ve smlouvě o dílo ze dne [datum] se soud zabýval i otázkou, zda předmětné dílo v podobě stavby opěrné zdi mělo vady, zda za tyto vady nese odpovědnost žalovaná, vůči které byly tyto vady ze strany žalobce řádně uplatněny, a zda následně žalovaná tyto vady díla řádně a včas odstranila či nikoli (čl. X. 3. smlouvy). V čl. X. 3. smlouvy o dílo ze dne [datum] byla mezi účastníky pro případ prodlení zhotovitele s odstraněním vad v záruční době platně sjednána dle § 2048 odst. 1 o. z. smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každý započatý den prodlení. Sjednanou výši smluvní pokuty nemá soud za nepřiměřeně vysokou, a to i s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky (viz. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 772/2010 (navíc ve smlouvě o dílo se třetí osobou [datum] žalobce sjednal za totožné porušení povinnosti smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč denně).

40. Příčinou pádu části opěrné zdi byla chybná projektová dokumentace Ing. Arch. [celé jméno svědka] a neodborné vedení stavby žalovanou - vlastní provedení zdi (složení malty) a další okolnosti v podobě odstranění stávající železobetonové konstrukce pod hranou terasy sýpky, izolování rubu opěrné zdi jílem a vložení drenážní hadice, jak vyplynulo ze shora citovaných znaleckých posudků. Zdejší soud má přitom za to, že samotný fakt pádu předmětné opěrné zdi přibližně 4 roky po jejím dokončení dokládá, že tato zeď neměla takové vlastnosti, které by měly vyplývat z obvyklého funkčního určení předmětu plnění, tedy zde u stavby opěrné zdi. Naopak je zjevné, že tato zeď takovéto obvyklé funkční určení zjevně neplnila, když se relativně krátce po svém zhotovení sesula (zřítila). Soud tedy má za to, že skutečnost, že předmětná opěrná zeď nevydržela stát ani po dobu 4 let po svém postavení, dokládá, že tato stavba měla podstatnou skrytou vadu. V daném případě z provedeného dokazování nevyplynulo, že by za zřícení části opěrné zdi mohla výlučně chybná projektová dokumentace dodaná žalobcem (§ 2630 odst. 2 o. z.), a soud tak dospěl k závěru, že za vadu díla dle § [číslo] odst.1 písm. b) a c) odpovídá zhotovitel (žalovaná) a spolu sním společně a nerozdílně ten, kdo dodal stavební dokumentaci a ten, kdo prováděl dozor nad stavbou. Žalovaná se nezprostila své odpovědnosti za vady ani dle § 2594 odst. 4 o. z., když i přes poučení soudu neprokázala, že žalobce na nevhodnost jeho pokynů (chybnou projektovou dokumentaci) upozorňovala. Žalovaná je odbornicí v oboru, nevhodnost pokynů žalobce měla žalovaná zjistit nejpozději v okamžiku, kdy se se při realizaci stavby zjistilo, že ve skutečnosti panují na místě samém jiné podmínky, než které předpokládá projektová dokumentace, bylo zjištěno jiné podloží (a došlo k odstranění železobetonových pilotů), a dále nebylo možné z této původní projektové dokumentace bez jakýchkoli úprav či dalšího zkoumání vycházet. Právní úprava regulující smlouvu o dílo a samotná koncepce o. z. kladoucí zvýšené nároky na odborníky a profesionály (k tomu srov. § 5 o. z.) vede k závěru, že žalovaná coby podnikatel v oboru výstavby, tedy profesionál podnikající od roku 2005, měla danou situaci již v době původní výstavby zdi v roce 2015 více řešit, tedy měla upozornit na to, že projektová dokumentace není za dané situace použitelná, resp. že se podle ní nedá bez dalšího pokračovat. Na tomto závěru nemění nic to, že dokumentaci schválil stavební úřad a stavební dozor, neboť to byla ona, která by jako podnikatel vykonávající činnost v oboru výstavby mohla a měla vědět, že není na místě původně plánovaný a všemi zúčastněnými osobami domluvený postup bez dalšího dodržet. Jestliže bylo zjištěno, že situace byla na místě samém zjevně jiná, mělo být přistoupeno k provedení dalších průzkumů a ověření stavby statickými výpočty, ale zejména mělo dojít k přerušení stavby žalovanou dle § 2594 odst. 2 o. z. Žalobce neudělil žalované pokyn v písemné formě, aby nadále v díle pokračovala dle předložené projektové dokumentace. Pokud žalovaná takto nepostupovala a svou informační povinnost nesplnila, odpovídá za vadu díla (srov. např. též rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 4815/2010, sp. zn. 23 Cdo 3153/2019, sp. zn. 32 Cdo 1426/2019 aj.).

41. Soud se dále zabýval tím, zda žalovaná dle ujednání o smluvní pokutě vady odstranila či odstranit měla. Je evidentní, že vady díla žalovanou nebyly odstraněny. Nicméně dle názoru soudu nelze odhlédnout od toho, jakým způsobem měla žalovaná vady odstranit. Z písemné komunikace mezi účastníky a výpovědi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] vyplynulo, že účastníci se po pádu zdi snažili věc intenzivně řešit, žalovaná nechala dílo posoudit statikem a dospěli k závěru, že je třeba vady díla odstranit nikoli dle původní dokumentace, ale dle nové dokumentace. Domluvili se na tom, že žalovaná připraví staveniště a deponuje materiál, což udělala, a že dále vyčkají nové projektové dokumentace, k jejímuž zadání se zavázal žalobce (viz. též záznam z jednání ze dne [datum]). Ing. Arch [celé jméno svědka], kterému žalobce zadal zpracování nové projektové dokumentaci tuto zpracoval v srpnu 2019, i v řízení [spisová značka] byly provedeny znalecké posudky, a žalobce následně při opravě vad díla z nové projektové dokumentace Ing. Arch. [celé jméno svědka] nevycházel a zadal zpracování dokumentace [právnická osoba] s.r.o. Žádnou z těchto nových projektových dokumentací žalované nepředložil, naopak zrušil sjednanou schůzku na [datum]. Žalobce reklamoval vady díla přípisem ze dne [datum], s tím, že očekává návrh řešení do [datum], přípisem z [datum] žalovaná navrhla posouzení stavu statikem, přípisem z [datum] neuznala oprávněnou reklamace. Následně dne [datum] na žádost žalobce vypracoval Ing. [příjmení] znalecký posudek, který jednoznačně jako jednu z příčin označil chybnou projektovou dokumentaci, a poté žalovaná prostřednictvím svého zástupce přípisem ze dne [datum] upozornila žalobce na nevhodnost jeho pokynů, má-li být zeď opravena dle původní projektové dokumentace. Jak se podává z výpovědi znalce [příjmení] [příjmení], k řádné opravě zdi bylo třeba vypracování nové projektové dokumentace, a nějaký čas by si vyžádaly i samotné stavební práce (cca 5 měsíců). Navíc v samotné smlouvě o dílo (čl. VIII.6.) bylo sjednáno, že termíny pro odstranění oprávněně reklamovaných vad budou sjednány při reklamačním řízení, termín do 21 dnů od data doručení reklamačního dopisu v dané věci nebylo technicky možné dodržet. Za dané situace, kdy účastníci řešili způsob vyřešení reklamace (byť žalovaná reklamaci odmítla jako nedůvodnou), dohodli se na společném postupu na jednání dne [datum], který následně sám žalobce nedodržel (odvolal sjednanou schůzku, nepředložil žalované novou projektovou dokumentaci), nelze klást k tíži žalované, že neučinila více, než na čem se účastníci dohodli dne [datum]. Navíc nelze odhlédnout od toho, že žalovaná v mezidobí přípisem ze dne [datum] upozornila žalobce na nevhodnost jeho pokynů, a byla tak oprávněna práce„ přerušit“, tedy opravu zborcené zdi dle původní projektové dokumentace neprovádět. Je i logické, aby zeď nebyla opravována způsobem, který by vedl ke stejným vadám díla. Jak vyplynulo z následných kroků, zejména znaleckých posudků a projektové dokumentace [anonymizována dvě slova], zeď je třeba vystavět dle zcela odlišných technologických postupů, za zcela jiné náklady. Soud tak dospěl k závěru, že do doby dodání nové nikoli chybné dokumentace se žalovaná nemohla dostat do prodlení s odstraněním vad díla dle § 1968 o. z. do doby, dokud žalobce neposkytne potřebné spolupůsobení nutné k tomu, aby žalovaná mohla splnit svůj závazek (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 542/2006). S ohledem na to, že žalobce takovou dokumentaci žalované nepředložil, žalovaná nebyla v prodlení s odstraněním vad díla, a žalobci tak nevznikl nárok na smluvní pokutu dle čl. X.3. smlouvy.

42. Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že je na místě žalobu jako nedůvodnou zamítnout (výrok I.).

43. Ve věci byly státem zálohovány náklady řízení ve formě znalečného a svědečného 3 225,20 Kč (znalečné Ing. [příjmení] ve výši 1 995 Kč a svědečné Ing. [anonymizováno] 1 230,20 Kč). Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u něj nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě měl žalobce v řízení neúspěch, soud u žalobce neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, má tak povinnost dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit státu státem zálohované náklady řízení.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 124 057,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 530 500 Kč sestávající z částky 10 460 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 5 686,78 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 410,22 Kč za 132 ujetých km v částce 1 010,22 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,27 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 425,52 Kč za 134 ujetých km v částce 1 025,52 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,27 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 425,52 Kč za 134 ujetých km v částce 1 025,52 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,27 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 1 425,52 Kč za 134 ujetých km v částce 1 025,52 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,27 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 102 526,78 Kč ve výši 21 530,62 Kč.

45. Soud žalované nepřiznal odměnu za úkony právní pomoci jejího zástupce v podobě doplnění vyjádření ze dne [datum] a doplnění důkazních návrhů ze dne [datum], neboť soud má za to, že tyto úkony nebyly ze strany zástupce žalované vynaložena účelně. Tento závěr soud přijal na základě skutečnosti, že soud žalovanou vyzval dle ustanovení § 114b o. s. ř., která tak veškerou svou právní argumentaci měla k věci samé uvést ve svém prvotním vyjádření. Jestliže v mezidobí nedošlo k podstatné skutkové změně v dané věci, nevidí zdejší soud prostor k tomu, aby žalované přiznával náhradu za úkon, který měla a mohla v dané věci učinit již dříve. Soud tedy nesouhlasí s tím, aby byly přiznávány náhrady za postupně zasílaná vyjádření, která však mohla být soudu zaslána v prvním, souhrnném vyjádření žalované k věci. Co se týče požadavku na přiznání náhrady za úkon s názvem Doplnění důkazních návrhů ze dne [datum], pak soud k tomuto uvádí, že se jedná pouze o doplnění důkazního návrhu o adresy svědků, které žalovaná navrhovala vyslechnout. Soud má přitom za to, že pokud žalovaná učinila tento důkazní návrh bez příslušného jednání soudu, je toto řešeno v rámci náhrady úkonu právní služby spočívající v účasti na tomto jednání. Samotné uvedení doplňujících údajů ke svědkům, jež byly navrženy během jednání soudu, tak nemůže podle názoru zdejšího soudu zakládat právo na náhradu nákladů řízení za takovéto„ další“ podání. Ohledně výpočtů cestovného soudu pouze doplňuje, že nepřiznal zástupci žalované jím naúčtované parkovné ve výši 3x50 Kč, neboť vynaložení této částky nedoložil.

46. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud s ohledem na výši přiznané částky a organizační možnosti žalobce podle § 160 odst. 1 o. s. ř.,