7 C 240/2020 - 598

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená dne [Datum narození žalobce B] oba bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A] se sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] se sídlem [Adresa advokátky B] za účasti vedlejších účastníků na straně žalované: 1) [Jméno žalované A], narozený dne [Datum narození žalované A] 2) [Jméno žalované B], narozená dne [Datum narození žalované B] oba bytem [Adresa žalované B] 1 oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky C] se sídlem [Adresa advokátky C] 3) [Jméno advokátky D], narozený dne [Datum narození advokátky D] bytem [Adresa advokátky D] 1 zastoupený advokátkou [Jméno advokátky E] se sídlem [Adresa advokátky E] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví [Anonymizováno] a [Jméno žalobce A] a [adresa] k pozemku parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha o výměře 222 m2, zapsaném na LV č. [hodnota], vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro obec [adresa], k.ú. [adresa], se zrušuje.

II. Do společného jmění [jméno FO] a [Jméno žalobce A] se přikazuje část pozemku, nově označená par.č. [Anonymizováno] o výměře 85 m2, odděleného z parcely č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], a to geometrickým plánem pro rozdělení pozemku, číslo [hodnota], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, který za oprávněnou společnost [právnická osoba]., zeměměřičská kancelář, vyhotovil [tituly před jménem] [jméno FO], úředně oprávněný zeměměřičský inženýr č. [Anonymizováno].

III. Do výlučného vlastnictví [žalovaného] se přikazuje část pozemku, označená par.č. [Anonymizováno] o výměře 137 m2, po rozdělení parcely č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], a to geometrickým plánem pro rozdělení pozemku, číslo [hodnota]-[Anonymizováno], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, který za oprávněnou společnost [právnická osoba]., zeměměřičská kancelář, vyhotovil [tituly před jménem] [jméno FO], úředně oprávněný zeměměřičský inženýr č. [Anonymizováno].

IV. Na vyrovnání podílů je žalovaný [adresa] povinen zaplatit žalobcům [Anonymizováno] a [jméno FO] částku [částka] do 20 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobci [Anonymizováno] a [Jméno žalobce A] jsou povinni zaplatit České republice – do pokladny Okresního soudu ve Vyškově, na nákladech zálohovaných státem částku, [částka], do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobci [Anonymizováno] a [Jméno žalobce A] jsou povinni zaplatit žalovanému na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku [částka], k rukám [Jméno advokátky E], advokátky se sídlem [Adresa advokátky E], do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobci [Anonymizováno] a [Jméno žalobce A] jsou povinni zaplatit vedlejším účastníkům [Jméno žalované A] a [Jméno žalované B] na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku [částka], k rukám [Jméno advokátky E], advokátky se sídlem [Adresa advokátky E], do tří dnů od právní moci rozsudku.

VIII. Žalobci [Anonymizováno] a [Jméno žalobce A] jsou povinni zaplatit vedlejšímu účastníku [tituly před jménem] [jméno FO] na nákladech řízení před soudy obou stupňů částku [částka], k rukám [Jméno advokátky E], advokátky se sídlem [Adresa advokátky E], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum] domáhali se žalobci, aby soud vypořádal podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti – pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaném na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj – Katastrálním pracovištěm [adresa]. Žalobci požadovali přikázání celého pozemku do svého společného jmění manželů s tím, že vyplatí žalovanému vypořádací podíl.

2. Svůj návrh odůvodnili tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky předmětného pozemku, žalobci i žalovaný – každý ve výši ideální nemovitosti. Nemovitost je veřejným prostranstvím. Žalobci dopisem ze dne [datum] požadovali po žalovaném odkup pozemku do svého společného jmění manželů, avšak žalovaný tento návrh na vypořádání podílového spoluvlastnictví odmítl. Žalobci mají zato, že předmětný pozemek není možné fakticky rozdělit tak, aby vznikly dva, výměrou, umístěním i účelovým využitím, rovnocenné pozemky. Předmětný pozemek tvoří funkční celek s nemovitostmi ve vlastnictví žalobců.

3. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] zajišťuje přístup pro jednotlivé vlastníky pozemků v dané lokalitě. Jde o pozemek ve společném jmění žalobců, pozemek ve společném jmění vedlejších účastníků manželů [jméno FO] a pozemky ve spoluvlastnictví rodiny [jméno FO]. V územním plánu [adresa] je dotčený pozemek zařazen do plochy veřejného prostranství (pozemek, přístupný každému bez omezení, sloužící obecnému užívání, bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru).

4. Již v červenci 2018 navrhl žalovaný žalobcům odkoupení id. pozemku parc. č. [Anonymizováno] ostatní plocha v k. ú. [anonymizováno], na němž je vybudována místní komunikace ve vlastnictví žalovaného. Žalobci však požadovali směnu za pozemek parc. č. [Anonymizováno], k čemž však žalovaný nepřistoupil právě s ohledem na charakter dotčeného pozemku, který zabezpečuje vlastníkům sousedních pozemků k nim přístup. Tuto skutečnost sdělil žalovaný žalobcům již v prosinci 2018 a navrhl reálné rozdělení dotčeného pozemku podle skutečného užívacího stavu v terénu. Návrh na rozdělení společné věci dle reálného užívacího stavu považoval žalovaný za účelný a vhodný z důvodu zajištění přístupu pro vlastníky pozemků sousedících s dotčeným pozemkem parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

5. Na uvedený písemný návrh reálného rozdělení nebylo žalobci nijak reagováno. Až dne [datum] obdržel žalovaný předžalobní výzvu k vypořádání spoluvlastnictví k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] ve které žalobci uvádějí, že nadále trvají na směně spoluvlastnických podílů na jednotlivých pozemcích.

6. Dle názoru žalovaného není důvodné ani účelné, aby celý pozemek soud přikázal žalobcům do jejich společného jmění manželů, neboť ve svých důsledcích – jak je patrno ze samotných žalobních tvrzení žalobců, by přikázání celého dotčeného pozemku do vlastnictví žalobců generovalo následné soudní spory. Z čl. III. žaloby, odst. 1) totiž jednoznačně vyplývá, že uvedenou žalobou chtějí zabránit výstavbě rodinného domu svých „sousedů“ manželů [jméno FO], coby vlastníků pozemku p. č. st. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a dovozují, že jim vznikne škoda v důsledku „průjezdu těžké techniky“ na jejich pozemku a že uvedený pozemek zakoupili manž. [jméno FO] s tím, že příjezdová cesta k němu neexistuje. Dále žalobci argumentují, že rodina [jméno FO] dotčený pozemek jako přístupovou cestu ke svým nemovitostem nepotřebuje a že žalovaný hodlá odprodat pozemek právě manželům [jméno FO]. Pravým důvodem celé žaloby, je snaha zabránit sousedům, aby na svém pozemku mohli realizovat výstavbu rodinného domu, nikoliv případně spory se žalovaným, coby id. spoluvlastníkem dotčeného pozemku.

7. Reálnému rozdělení dotčeného pozemku se žalobci evidentně brání, resp. odmítají jej s argumentem, že rozdělení není ani dobře možné, „neboť předmětný pozemek není dostatečně široký… a neřešil by přístup na pozemky jiných subjektů“ a dále, že „na odděleném pozemku by pravděpodobně vznikla cesta ve prospěch pozemku sousedního p. č. [Anonymizováno] a namítají, že reálné rozdělení by generovalo vznik dalších soudních sporů.“ Tato argumentace žalobců je zcela zavádějící; reálné rozdělení pozemku by bylo s ohledem na stav věci nevhodnějším a racionálním řešením. Reálným rozdělením by byly veškeré soudní spory eliminovány, neboť by vlastníci sousedních pozemků získali přístup na své pozemkové parcely v dané lokalitě.

8. Žaloba – jak jednoznačně vyplývá ze skutkových tvrzení žalobců – je šikanózní a účelová s tím, že jediným cílem žalobců není skutečný zájem vypořádat spoluvlastnictví k věci nemovité, ale zamezit výstavbě rodinného domu na pozemku p. č. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] s cílem uzurpovat si vlastnictví celého dotčeného pozemku p. č. [Anonymizováno] bez ohledu na zájmy žalovaného a potažmo třetích osob.

9. Vedlejší účastníci na straně žalovaného v rámci vyjádření uvedli, že není dán ze strany žalobců naléhavý právní zájem na takovém vypořádání, jaké navrhují. Vedlejší účastnici uvádějí, že není pravdou, že by předmětný pozemek tvořil funkční celek s nemovitostmi žalobců, proto mají zato, že by mělo dojít k vypořádání reálným rozdělením.

10. Podle ustanovení § 3028 odstavec 2 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (účinný od 1. 1. 2014), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry, týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

11. V souladu s ustanovením § 1141 odstavec 1 občanského zákoníku, spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

12. Dle ustanovení § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci.

13. V daném případě postupoval soud v souladu s ustanovením § 1143 občanského zákoníku, neboť dohoda o vypořádání podílového spoluvlastnictví uzavřena nebyla.

14. Z ustanovení § 1140 občanského zákoníku vyplývá, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dohoda účastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, s ohledem na postoj žalobkyně, není možná.

15. Podle ustanovení § 1147 občanského zákoníku není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

16. Soud důkazy hodnotil podle § 132 občanského soudního řádu, tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům:

17. Žalovaný na XII. řádném zasedání [Anonymizováno] konaného dne [datum] schválil záměr prodeje podílu id. pozemku p. č. [Anonymizováno] ostatní plocha v k. ú. [adresa], s tím, že budoucí vlastník se musí zavázat zachovat přístup k pozemkům p. č. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. p. č. [Anonymizováno] st. p. č. [Anonymizováno] a st. p. č. [Anonymizováno] ve prospěch vlastníků těchto pozemků (viz doložené Usnesení).

18. Žalobci na tento záměr žalovaného reagovali návrhem na vydání předběžného opatření, ukládající žalovanému povinnost nenakládat s jeho vlastnickým právem v rozsahu id. k pozemku parc. č. [Anonymizováno] (předmětný pozemek). V průběhu celého řízení žalobci zastávali stanovisko, že vedlejší účastníci mají přístup na své pozemky z pěší nezpevněné cestičky, vedoucí podél řeky Haná. Že tento přístup mají i žalobci, to však neuváděli.

19. Žalobci zaslali žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k vypořádání spoluvlastnictví k pozemku p. č. [Anonymizováno] a pozemku p. č. [Anonymizováno], ve kterém navrhují, že celý pozemek připadne do jejich společného jmění manželů a žalovanému zaplatí vypořádací podíl (viz předžalobní výzva).

20. Žalovaný reagoval na výzvu žalobců tak, že navrhl reálné rozdělení pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], podle faktického užívacího stavu v terénu (viz přípis ze dne [datum]). Své stanovisko ještě doplnil přípisem ze dne [datum], ve kterém uvedl, že s ohledem na charakter pozemku p. č. [Anonymizováno] jenž tvoří přístupy i pro vlastníky sousedních pozemků, není účelné realizovat žalobci navrhovanou směnu. Jako řešení bylo navrženo vypořádat podílové spoluvlastnictví reálným rozdělením pozemku (viz přípis ze dne [datum]).

21. Spoluvlastnictví žalobců a žalovaného k předmětnému pozemku dokladuje i výpis z katastru nemovitostí, vedený Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro LV č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (doložený výpis z KN). Žalobci nabyli ideální nemovitostí do svého společného jmění manželů kupní smlouvou ze dne [datum] (viz doložená kupní smlouva).

22. Další doložené výpisy z Katastru nemovitostí dokládají společné jmění manželů – žalobců k pozemku p. č. [Anonymizováno]/1 a na něm stojící nemovitosti – rodinnému domu a pozemku p. č. [Anonymizováno] Pozemky p. č. [Anonymizováno]/2 a [Anonymizováno]/2 jsou ve společném jmění vedlejších účastníků – [Jméno žalované A] a [Jméno žalované B]. Pozemky p. č. [Anonymizováno]/2 s na něm stojícím objektem bydlení, p. č. [Anonymizováno]/1 s na něm stojícím objektem bydlením a pozemek p. č. [Anonymizováno] jsou v podílovém spoluvlastnictví vedlejšího účastníka [jméno FO] a dalších.

23. Žalobci již v předchozích letech navrhovali žalovanému výměnu ideální pozemku p. č. [Anonymizováno] za ideální pozemku p. č. [Anonymizováno]. K žádnému jednání mezi účastníky nedošlo. Žalovaný sdělil, že vzhledem k charakteru pozemku p. č. [Anonymizováno], jenž tvoří přístup i pro vlastníky sousedních pozemků p. č. [Anonymizováno], p. č[Anonymizováno] [Anonymizováno], st. p. č. [Anonymizováno] st. p. č. [Anonymizováno], není účelné navrhovanou směnu realizovat. Je však možné vypořádat podílové spoluvlastnictví, a to reálným rozdělením pozemku. Tato korespondence probíhala mezi účastníky již v období roku 2018.

24. Vedlejší účastníci – [Jméno žalované A] a [Jméno žalované B] jsou účastníky stavebního řízení, vedeném Městským úřadem [adresa], Stavebním úřadem sp. zn.: [anonymizováno]. Jedná se o novostavbu rodinného domu [adresa] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]2, který je v jejich společném jmění manželů. V rámci stavebního řízení podali žalobci připomínky k novostavbě, které odůvodnily tím, že stavební úřad opomenul postavení žalobců, coby spoluvlastníků ideální pozemků parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] a rovněž tu skutečnost, že stavebník nemá k těmto pozemkům žádné užívací právo (viz odvolání účastníka stavebního řízení). Žalobci v rámci odvolacího řízení uvedli, že žádost stavebníka omezuje jejich vlastnické právo k pozemku parc. č. [Anonymizováno], aniž berou v potaz, že z pozemku parc. č. [Anonymizováno] přístup právě k pozemkům ve vlastnictví vedlejších účastníků a rovněž neberou v potaz, že předmětný pozemek mají nikoliv ve výlučném vlastnictví, ale ve spoluvlastnictví se žalovaným. Tento jejich postoj nesvědčí o dobré vůli zachovat přístup pro vlastníky ostatních nemovitostí, na které je z předmětného pozemku jediný možný přístup. Rozhodně nelze brát za přístup žalobci uváděnou stezku pro pěší, podél řeky Haná, jak uváděli žalobci v rámci řízení.

25. Z odvolání žalobců v rámci stavebního řízení je vidět snaha žalobců, zamezit zamýšlené stavbě vedlejších účastníků na svém pozemku (viz odvolání žalobců ze dne [datum]).

26. Spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku je zapsané na LV č. [hodnota], vedeném v Katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], kde je mimo jiné vyznačeno zástavní právo pro [právnická osoba]., [adresa] k id. spoluvlastnického podílu k povinnosti pro žalobce (viz výpis z LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa]). Na dotaz soudu [právnická osoba]. uvedla, že v případě reálného rozdělení pozemku souhlasí s výmazem zástavního práva pro část pozemku, která nadále nebude ve společném jmění žalobců.

27. Žalovaný doložil ověřený přípis [právnická osoba]., se sídlem [adresa], IČO [IČO], ze dne [datum], ve kterém uvádí, že s účinností ke dni právní moci rozhodnutí soudu, na základě něhož dojde k reálnému rozdělení pozemku parc.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k.ú. [adresa] dle GP [Anonymizováno], tak, že nově vzniklý pozemek parc.č. [Anonymizováno] o výměře 137 m2 bude soudem přikázán do vlastnictví [adresa]. Ve smyslu ustanovení § 1377 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku se vzdává zástavního práva k dle geometrického plánu [Anonymizováno] nově vzniklého pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] o výměře 137 m2, které je evidované v katastru nemovitostí pod číslem [Anonymizováno] a které bylo zřízeno na základě Smlouvy o zástavě nemovitosti/Zástavní smlouvy k nemovitostem reg. č. [hodnota] ze dne [datum]. Zástavní právo k ostatním nemovitostem, jež nejsou výslovně uvedeny v tomto prohlášení a jsou předmětem zástavy podle uvedené Zástavní smlouvy, není tímto vzdáním se práva dotřeno a trvá i nadále. 28. [tituly před jménem] [jméno FO] vypracoval dne [datum] znalecký posudek č. [Anonymizováno], který se zabýval posouzením možností rozdělení pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Znalec jednoznačně uvedl, že předmětný pozemek lze rozdělit na dvě části v rámci vypořádání spoluvlastnictví. Jako podmínku uvedl pouze souhlas zástavního věřitele (viz doložený znalecký posudek). Zástavní věřitel vyslovil souhlas s reálným rozdělením nemovitosti tak, že část nemovitosti o výměře 85 m2 přikáže soud do společného jmění manželů [jméno FO] a část o výměře 137 m2 přikáže soud do výlučného vlastnictví [žalovaného] [adresa] (viz přípis [Anonymizováno] ze dne [datum]). Znalec uvedl, že předmětný pozemek lze rozdělit dle dosavadního užívání, což doložil i fotodokumentací, ze které lze zjistit, kudy žalobci jezdí do své nemovitosti, a to z vyznačené jízdní trasy, neboť na ostatních částech je travnatá plocha. Znalec tuto trasu bral v potaz, při jeho vyznačení reálného rozdělení pozemku.

29. Žalobci poukazovali na to, že vedlejší účastníci mají přístup na své pozemky ze zadní strany, kde vede nezpevněná cesta pro pěší. Takový přístup však mají i sami žalobci, takže z jejich pohledu jim patrně není třeba jiný přístup. Takový názor je však více než zarážející, neboť nelze oprávněně požadovat, aby jediným přístupem k nemovitosti byla nezpevněná cestička pro pěší, když z druhé strany se lze k nemovitosti dostat vozem.

30. Vedlejší účastníci – [Jméno žalované A] a [Jméno žalované B] nabyli nemovitosti pozemek parc. č. st. [Anonymizováno]2 – zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště a pozemek parc. č. [Anonymizováno]/2 zahrada v k. ú. [adresa] kupní smlouvou, uzavřenou dne [datum].

31. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební, vypracovala dne [datum] revizní znalecký posudek č. [Anonymizováno], ve kterém se zabývala správností závěrů znaleckého posudku, vypracovaného soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO]. Vysoké učení technické v Brně vypracovalo rozsáhlý elaborát, ze kterého vyplývá, že návrhy znalce [tituly před jménem] [jméno FO] jsou použitelné pro další řízení. Závěry znaleckého posudku č. [Anonymizováno], vypracovaného soudním znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] jsou správné, a to i s přihlédnutím s rozdělením pozemku dle jeho faktického užívání.

32. U jednání dne [datum] doplnili zástupci Vysokého učení technického v Brně znal. posudek v tom, že [tituly před jménem] [jméno FO] nemá příslušnou autorizaci na dopravní stavby nebo navrhování dopravních staveb. (V daném řízení se však o žádné budování dopravní stavby nejedná). Existují čtyři varianty příjezdu k domu žalobců. Příjezdy na pozemky vedlejších účastníků znalecký ústav neřešil. Jedna varianta končí na rohu stavby žalobců a druhá končí na pozemku parc.č. [Anonymizováno]/2. Dále se znalecký ústav zabýval možným uložením sítí apod. pod povrchem pozemku. Autem se k pozemku žalobců dá přijet. Hasiči se musí dostat na 50 m od budovy. Transit dodávky není o moc delší než osobní vozidlo, takže dodávka tam najede. Osobní vozidlo s přívěsným vozíkem není standartní vozidlo. Varianta rozdělení pozemku, kterou navrhl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] je vyhovující. Tuto variantu jako jednu z možných uvedl i znalecký ústav ve znaleckém posudku jako variantu 2 a dle názoru znaleckého ústavu se nejvíce blíží tomu skutečnému užívání.

33. Znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [datum] stanovila soudní znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] cenu předmětného pozemku parc. č. [Anonymizováno] na částku [částka]/m2. Znalkyně vypracovala dne [datum] dodatek znaleckého posudku, ve kterém stanovila cenu předmětného pozemku částkou [částka]/m2.

34. Soud může provést způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, spočívající v přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu nebo v nařízení prodeje a rozdělení výtěžku, jen pokud není rozdělení věci dobře možné (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 2568/2009-168 ze dne 17. května 2011).

35. I při rozhodování o zrušení a vypořádání spoluvlastníků k souboru prostorově navazujících nemovitostí musí soud dbát o to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby nebyla podstatně snížena jejich hodnota a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen. Při reálném dělení společné nemovitosti v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví zpravidla nepůjde o podstatné snížení její hodnoty (§ 1144 odst. 1 o. z.) bude-li menší než 15 %. Je však třeba přihlížet ke všem okolnostem věci; nelze vyloučit odchylky od uvedeného poměru (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1450/2015 ze dne 17. 6. 2015).

36. Závěru o reálné dělitelnosti pozemků v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nepřekáží skutečnost, že pozemky po rozdělení bude možné užívat k určenému účelu s určitým omezením oproti dosavadnímu stavu. Proto také dovolací soud hodnotí rozsudek odvolacího soudu jako správný, poněvadž rozdělením vytvořené pozemky nadále slouží či mohou sloužit jejich vlastníkům takovým způsobem, jak odpovídá jejich dosavadní povaze, byť s určitým (nikoliv nevýznamným) omezením (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1825/2008 ze dne 23. listopadu 2010).

37. Nikoho nelze nutit ve spoluvlastnictví setrvávat (§ 1140 odst. 1 občanského zákoníku), vyjma případů uvedených v § 1140 odst. 2 občanského zákoníku. Zatímco dohodou mohou spoluvlastníci spoluvlastnictví zrušit a vypořádat kterýmkoli ze způsobů uvedených v § 1141 obč. zák., ustanovení § 1143 až 1147 obč. zák. ukládají soudu primárně vypořádat zrušené spoluvlastnictví reálným rozdělením věci. Pouze „není-li to dobře možné“, lze přikázat věc za přiměřenou náhradu spoluvlastníkovi, a jen nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, lze nařídit její prodej ve veřejné dražbě a rozdělit výtěžek mezi spoluvlastníky (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 3. 2020, sp. zn. 22 Cdo 4490/2018). V tomto rozsudku se dále uvádí:

38. Výčet způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem je v občanském zákoníku taxativní. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně dovodil ve věcech rozhodovaných podle obč. zák. (§ 142 odst. 1) závaznost pořadí tam uvedených způsobů při vypořádání prováděném soudem, které vyplývá jasně ze znění zákona (srov. např. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSR, sp. zn. Cpj 37/88, publikované pod č. 1/1989 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 1292/2004). Soud může provést způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, spočívající v přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu nebo v nařízení prodeje a rozdělení výtěžku, jen pokud není rozdělení věci dobře možné. Je-li takto věc možné rozdělit, nemůže soud zkoumat účelné využití věci, neboť se toto kritérium uplatňuje jen při rozhodování o přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu (srov. R 16/1967 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2568/2003, a ze dne 15. 10. 2007, sp. zn. 22 Cdo 3533/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3685/2008). Podle zákonem uvedené posloupnosti způsobů vypořádání je tedy soud povinen postupovat a nemůže jednotlivé způsoby libovolně upřednostňovat. Tento závěr vyplývající z dosavadní judikatury se uplatní i v poměrech nové právní úpravy podle § 1143, 1144, 1145 a 1147 obč. zák. (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015, ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1/2018).

39. K závaznosti zákonného pořadí vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem v podmínkách právní úpravy účinné od 1. 1. 2014 se přiklání i odborná literatura: „Přikázání věci jako další způsob vypořádání zrušeného spoluvlastnictví přichází do úvahy až tehdy, není-li rozdělení věci dobře možné. Jestliže by byly dány podmínky pro rozdělení věci, není možno postupovat přikázáním věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků, a to ani tehdy, pokud by pro takový postup obecně byly splněny předpoklady (zájem spoluvlastníka o věc a schopnost vyplacení přiměřené náhrady) a přikázání věci by se jevilo snad i jako vhodnější způsob vypořádání spoluvlastnictví, nebo tehdy, jestliže by s reálným rozdělením nesouhlasil žádný ze spoluvlastníků (zde by se ovšem soud nevyhnul podle okolností konkrétního případu zkoumání, zda s ohledem na nezájem spoluvlastníků o konkrétní formu rozdělení věci je rozdělení dobře možné. V tomto směru ovšem nelze činit žádné zobecňující závěry a šlo by o posouzení individuálních okolností konkrétního případu)” [srov. Spáčil, J. a kol. Občanský zákoník III. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 607–623].

40. Kromě toho, že zákon výslovně stanoví překážky, kdy reálné rozdělení věci není možné (viz § 1142 a § 1146 obč. zák.), se otázkou překážek reálné dělitelnosti věci zabýval Nejvyšší soud. Reálné rozdělení nemovitostí není dobře možné v případech, kdy by ani po adaptaci nemohly vzniknout rozdělením samostatné věci, a v případech, kde by části vzniklé rozdělením nemohly sloužit vlastníkovi způsobem odpovídajícím jejich povaze. U pozemků závisí toto posouzení na jejich rozloze, celkové ploše i tvaru. Lze-li pozemek rozdělit vzhledem k jeho poloze, velikosti a tvaru, určujícím pro možné rozdělení pozemku na dva nebo více pozemků jako samostatných věcí je zjištění, zda u nově vzniklých pozemků je zajištěn přístup ke komunikaci, a to buď přímo na komunikaci, nebo cestou po cizím pozemku, např. z titulu věcného břemene. O prvotním způsobu vypořádání spoluvlastnictví, tj. o reálném rozdělení společné věci, je třeba uvažovat zejména v případech, kdy se jedná o předmět spoluvlastnictví fakticky i funkčně dělitelný, což je dáno u nezastavěných pozemků (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2163/2006, ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2437/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3736/2016). Samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti při vypořádání spoluvlastnictví není optimální, ještě neznamená, že by šlo o dělení nemožné. Reálné rozdělení by nebylo dobře možné zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. To, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat s určitým omezením oproti předchozímu stavu, není významné. Reálné dělení věci je způsobem rozdělení spoluvlastnictví, při kterém jsou zpravidla nejvíc šetřena práva spoluvlastníků, takže má v zásadě přednost před ostatními způsoby vypořádání.

41. U pozemků se vychází z posouzení mimo jiné hledisek územního plánování, přístupu ke komunikacím a účelného technického způsobu navrhovaného řešení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 1970, sp. zn. 2 Cz 47/70). Důsledkem reálného rozdělení věci nemůže být zánik (destrukce) vypořádávané věci nebo zánik její hospodářské využitelnosti (užitné hodnoty), přičemž rozdělením vytvořené pozemky by měly nadále sloužit (či sloužit mohou) jejich vlastníkům takovým způsobem, jak odpovídá jejich dosavadní povaze, byť s určitým (nikoli nevýznamným) omezením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. 22 Cdo 1825/2008). Při úvaze, zda je vypořádání zrušeného podílového spoluvlastnictví k pozemku, na němž je postavena stavba nebo který přiléhá k zastavěnému pozemku, jeho reálným rozdělením dobře možné, soud vždy přihlíží k tomu, aby rozdělením pozemku nebyl vlastníku stavby umístěné na něm nebo na pozemku sousedícím znemožněn přístup k této stavbě.

42. Žalovaný uvedl, že rozdělený pozemek si ponechá ve svém vlastnictví, aby byl zajištěn přístup vedlejších účastníků do jejich/na jejich nemovitosti. Tento pozemek vždy sloužil jako veřejné prostranství, přístup na okolní pozemky.

43. V případě reálného rozdělení pozemku konstitutivním rozhodnutím soudu, ke kterému je připojen geometrický plán se všemi potřebnými náležitostmi, k rozdělení dochází dnem právní moci takového rozhodnutí (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1825/2008 ze dne 23. listopadu 2010).

44. Podrobným dokazováním bylo prokázané, že spoluvlastníci vzájemně a dále i vedlejší účastníci, mají mezi sebou neshody, proto je důvod pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

45. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vycházel soud ze skutečnosti, že lze pozemek reálně rozdělit, což bylo potvrzeno znaleckým dokazováním, shora podrobně rozvedeným. Jiným způsobem může soud vypořádat podílové spoluvlastnictví jen v případě, že reálné rozdělení není možné, což na daný případ nedopadá.

46. K reálnému rozdělení pozemku bylo přistoupeno na základě dosavadního užívání, jak je uvedeno výše a jak vycházeli i znalci ve znaleckých posudcích. Cena za vypořádání byla stanovena znaleckým dokazováním a znalkyně Ing. [jméno FO] stanovila v dodatku svého posudku cenu ve výši 457 Kč/m2.

47. Žalobcům byla přikázána do jejich společného jmění manželů ta část pozemku, kterou doposud užívají a která slouží jako příjezd k jejich nemovitosti a do jejich nemovitosti. Soud při rozhodování bral v úvahu tu skutečnost, že předmětný pozemek slouží jako přístupová cesta k nemovitostem ve vlastnictví vedlejších účastníků. Tuto skutečnost si plně uvědomuje žalovaný, když nesouhlasil s návrhem žalobců na odprodej svého podílu do jejich společného jmění manželů. Takovýto postup by vedl k dalšímu řízení, nejméně o zřízení věcného břemene pro vedlejší účastníky.

48. Nelze pominout ani tu skutečnost, že na pozemku ve společném jmění vedlejších účastníků – manželů [jméno FO], již dříve stavba existovala, protože v kupní smlouvě je uvedena zastavěná plocha – zbořeniště. Vedlejší účastníci mají zájem na svém pozemku vybudovat objekt bydlení. [právnická osoba], stavební úřad uvedl, že doposud nebyla dostatečně řešena dopravní infrastruktura, tedy otázka připojení požadovaného záměru rodinného domu na stávající dopravní infrastrukturu. Po rozdělení spoluvlastnictví může být tato otázka vyřešena.

49. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že předmětný pozemek lze reálně rozdělit, soud proto přistoupil k jeho rozdělení dle stávajícího užívání.

50. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že je splněna podmínka pro zákonné vypořádání podílového spoluvlastnictví reálným rozdělením, neboť pozemek lze reálně rozdělit.

51. Je právem každého spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Soud však musí dostatečně zkoumat důvodnost podání žaloby, zájem či nezájem každého z účastníků na případném mimosoudním zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, případně to, kdo z účastníků nutnost podání žaloby zavinil (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1795/2013 ze dne 10. prosince 2013).

52. Žalobci se neustále domáhali přikázání celého pozemku do svého výlučného jmění manželů, i když žalovaný navrhoval zrušení spoluvlastnictví reálným rozdělením, čímž by se předešlo danému sporu. Soud tuto skutečnost zohlednil při rozhodnutí o nákladech řízení.

53. Řízení o vypořádání spoluvlastnictví má zvláštní povahu, neboť jde o tzv. iudicium duplex, tedy o řízení, které může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků a přes formální označení, jež odpovídá znění zákona, jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně, nehledě na to, kdo žalobu podal. Nejde tedy o "klasické" sporné řízení, v němž by jedna z proti sobě stojících stran musela vyhrát a druhá prohrát. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájeno na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka, který se cítí být ve spoluvlastnictví nespokojen a nechce v něm setrvat. Nedohodnou-li se spoluvlastníci na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Rozhodnutí nesetrvávat nadále ve spoluvlastnickém vztahu je svobodným rozhodnutím spoluvlastníka, jehož vlastnické právo je chráněno čl. 11 odst. 1 Listiny, ovšem stejnou měrou jako vlastnické právo kohokoli jiného, tedy i ostatních spoluvlastníků. Ze zásady, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, a tedy účast spoluvlastníka nelze vynucovat proti jeho vůli, přitom vyplývá rovněž to, že žádný ze spoluvlastníků nemůže být sankcionován pro svůj návrh na oddělení ze spoluvlastnictví či na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (vyjma případů šikanózního návrhu, respektive případů zneužití práva). Zároveň platí, že nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody (ať již se jí brání z objektivních, nebo subjektivních důvodů), ačkoliv je smírné vyřešení věci žádoucí. Soud není vázán návrhy účastníků na vypořádání spoluvlastnictví (§ 153 odst. 2 občanského soudního řádu), je vázán pouze zákonným pořadím jednotlivých možností vypořádání podle § 1143 a násl. občanského zákoníku (rozdělení věci, přikázání věci jednomu či více spoluvlastníkům za náhradu, nařízení prodeje věci ve veřejné dražbě). Volba konkrétního způsobu vypořádání je v konečném důsledku na úvaze soudu, účastník řízení nad ním fakticky nemá kontrolu. Svůj návrh soudu sdělit může i nemusí, v průběhu řízení jej může měnit [například podle výsledků provedeného dokazování, zejména znaleckého zkoumání např. k (ne)dělitelnosti nemovité věci], aniž by změna návrhu žalobce byla považována za změnu žaloby podle § 95 občanského soudního řádu, která by podléhala schválení soudu. Této povaze řízení o vypořádání spoluvlastnictví by pak mělo odpovídat i rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (nález sp. zn. I. ÚS 262/20).

54. Judikatura Ústavního soudu k náhradě nákladů řízení ve věcech majících povahu iudicia duplex nebyla vždy jednotná, neboť existuje mnoho usnesení Ústavního soudu (viz např. ze dne 15. 7. 2009 sp. zn. III. ÚS 1637/09, ze dne 7. 4. 2011 sp. zn. III. ÚS 356/11, ze dne 25. 11. 2014 sp. zn. IV. ÚS 738/14, ze dne 14. 9. 2016 sp. zn. II. ÚS 2421/16, ze dne 13. 11. 2018 sp. zn. I. ÚS 2198/18, ze dne 27. 3. 2019 sp. zn. III. ÚS 697/18, ze dne 12. 11. 2019 sp. zn. III. ÚS 443/19 nebo ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. III. ÚS 4109/19), která akceptovala rozhodovací praxi soudů založenou na logice tzv. úspěchu ve věci, která však dostatečně nezohledňovala zvláštní povahu řízení typu iudicia duplex. Tato rozhodovací praxe soudů je založena na premise, že v řízeních, v nichž soud ruší a vypořádává spoluvlastnictví, má soud postupovat podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, v odůvodněných případech eventuálně podle § 142 odst. 2 téhož zákona (vycházeje již ze stanoviska Nejvyššího soudu Slovenské republiky sp. zn. Cpj 8/72 ze dne 8. 3. 1973, které je vzhledem k nezměněné právní úpravě stále uplatňováno). Nejvyšší soud také nabádal obecné soudy k tomu, aby při hodnocení úspěchu ve věci vycházely z toho, k jaké sporné skutečnosti bylo směřováno dokazování a jak byl spor řešen v rozhodnutí (např. usnesení ze dne 30. 5. 2017 sp. zn. 22 Cdo 935/2017, ze dne 26. 7. 2017 sp. zn. 22 Cdo 2767/2017 aj.). Nejvyšší soud také dodal, že procesní úspěch je třeba posuzovat z více hledisek, a to nejen ve vztahu k samotné žalobě, ale k celému průběhu řízení, závěrečným procesním stanoviskům účastníků řízení a s případným přihlédnutím k tomu, zda ze strany účastníka nejde o zneužití jeho procesních práv; rozhodnutí, zda a nakolik byl účastník procesně úspěšný, závisí podle Nejvyššího soudu na úvaze soudu (viz usnesení ze dne 30. 11. 2016 sp. zn. 22 Cdo 2882/2016). Nálezová judikatura Ústavního soudu se však nyní přiklání k principu, že v případě iudicia duplex (např. řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví) má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, kdežto rozhodnutí podle § 142 odst. 3 téhož zákona bude podmíněno zvláštními okolnostmi případu, zejména pak např. šikanózním výkonem práva či zneužitím práva (viz k tomu nález ze dne 12. 12. 2019 sp. zn. II. ÚS 572/19 (N 211/97 SbNU 260) a nález sp. zn. I. ÚS 262/20). V odůvodnění tohoto Stanoviska se dále uvádí:

55. Výjimku z obecného použití § 142 odst. 2 občanského soudního řádu na řízení typu iudicium duplex by měly tvořit případy, kdy jde o obstrukční chování spoluvlastníka, účastník řízení se nezajímá o konstruktivní vyřešení věci nebo jde o šikanózní výkon práva. V tomto případě však soud musí přesvědčivě vyložit, proč se v konkrétním případě rozhodl uložit účastníku řízení zaplatit druhému účastníkovi náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu (viz Nález Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 404/22 ze dne 5. dubna 2022).

56. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (viz Stanovisko Pléna Ústavního soudu st. 59/23 ze dne 13. září 2023). V odůvodněných případech pak lze některému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť způsob vypořádání spoluvlastnictví závisí na úvaze soudu. Zvláštními okolnostmi konkrétního případu může být např. obstrukční chování některého ze spoluvlastníků, nezájem o konstruktivní vyřešení věci nebo šikanózní výkon práva; soud také může zohlednit, zda jde o řízení nalézací či odvolací.

57. Nejvyšší soud formuloval pomocná kritéria individuálního posouzení vzniku práva na náhradu nákladů řízení (např. usnesení č.j. 22 Cdo 2816/2017-1276 ze dne 5. 10. 2017 takto: „Mezi individuální okolnosti konkrétní věci, které by měl soud zvažovat, patří i procesní aktivita účastníků v průběhu řízení, jakož i jejich postoje a snaha, popřípadě její absence, o konstruktivní přístup k rychlému a hospodárnému projednání a rozhodnutí věci, tedy ochota či neochota o smírné vyřešení věci v průběhu řízení.“ Přestože Ústavní soud přijatým stanoviskem konstatuje, že ústavně konformní výklad § 142 o.s.ř. vyžaduje, aby bylo na úspěch účastníků ve věci vypořádání zrušeného spoluvlastnictví nahlíženo v zásadě jako na částečný a žádnému z účastníků zpravidla nebyla náhrada nákladů řízení na úkor jiného přiznána, uvedené aspekty ovlivňující rozhodování soudce v konkrétní věci jsou z pohledu Ústavního soudu přiměřeně aplikovatelné i nadále.

58. Ústavní soud nevylučuje, že ve výjimečném případě, kdy jeden z účastníků obstruuje a nepostupuje konstruktivně z hlediska hospodárného skončení řízení, bude vhodné aplikovat § 142 odst. 3 o.s.ř. a takovému účastníku povinnost k náhradě nákladů řízení uložit; přijaté stanovisko nezabraňuje soudu ani zohlednit rozhodující skutečnosti v rámci individuálního posouzení věci.

59. Koncentrovaně vyjádřeno, v případě řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, platí obecně pravidlo, podle kterého každý z účastníků nese své náklady řízení a není povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody, které obecný soud odůvodnění konkrétními okolnostmi rozhodované věci. Těmito „zvláštními důvody“ jsou případy naznačené shora bude jimi např. situace, kdy se některý z účastníků bude v průběhu řízení dopouštět obdstrukčního jednání; nebude dlouhodobě ochoten k dohodě, byť proti této dohodě neuplatní žádné rozumné důvody; bude opakovaně podávat opravné prostředky a v důsledku toho neúčelně zvyšovat náklady řízení, apod. Zohlednění „důvodů hodných zvláštního zřetele“ je ostatně v rozhodovací praxi obecných soudů poměrně obvyklé a výslovně na ně pamatuje např. § 150 o.s.ř. Lze proto přiměřeně vycházet i z rozhodnutí Ústavního soudu, která se týkají ústavně konformního výkladu tohoto zákonného ustanovení (srov. např. nálezy sp. zn. II. ÚS 648/18 ze dne 30. 6. 2020 nebo sp. zn. III. ÚS 2856/21 ze dne 18. 1. 2022).

60. V daném případě soud přistoupil ve výroku o nákladech řízení k postupu dle ustanovení § 143 odst. 3 občanského soudního řádu a přiznal náklady řízení žalovanému a vedlejším účastníkům. Tento postup soudu vyplývá z celého kontextu, tedy z posouzení všech souvislostí.

61. V průběhu celého řízení je vidět snaha žalobců o ovládnutí pozemku jako přístupové cesty k ostatním nemovitostem, jak je shora uvedeno. Jde o šikanózní jednání, vedené snahou zabránit vlastníkům přilehlých pozemků v užívání pozemku, jež je veřejným prostranstvím, jako přístupové cesty.

62. Manželé [jméno FO] nabyli pozemky par.č.st. [Anonymizováno]/2 zastavěná plocha a nádvoří – zbořeniště a parc. č. [Anonymizováno]/2 do svého společného jmění manželů v srpnu 2017. Již v následujícím roce požadovali žalobci předmětný pozemek do svého výlučného vlastnictví a na nabídku reálného rozdělení pozemku nereflektovali. Od roku 2019 je vedeno stavební řízení – novostavba rodinného domu U [adresa] č.j. [anonymizováno]. Manželé [jméno FO] si na svém pozemku chtějí postavit rodinný dům. Na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno]2 byla již dříve umístěna stavba – rodinný dům, který vyhořel. V průběhu stavebního řízení však žalobci vznáší námitky – že stavebník nemá k pozemkům parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] žádné užívací právo. Dále, že na pozemku v jeho spoluvlastnictví má být bez jeho souhlasu postavena stavba přístupové cesty ke stavbě zřizované na sousedním pozemku. Konstrukčnímu řešení nejsou nakloněni.

63. Odprodeji id. předmětného pozemku bylo zabráněno vydáním předběžného opatření a manželé [jméno FO] nemohou realizovat zamýšlenou stavbu rodinného domu po dobu více jak pět let. Za tuto dobu se cena stavebního materiálu značně navýšila. Došlo nejen k navýšení materiálu, ale i stavebních prací. Soud postoj žalobců považuje za šikanózní. Tento postoj vyplývá i z průběhu celého řízení, kdy namítli, že vedlejší účastníci mají přístup na svoji nemovitost nezpevněnou cestičkou pro pěší. Již ze samotného historického pohledu, předmětný pozemek musel sloužit jako přístupová cesta pro dům, který na pozemku parc.č.st. [Anonymizováno] vyhořel. Také slouží jako přístup do nemovitostí [jméno FO] a spol., jak dokladuje doložená fotodokumentace.

64. K reálnému rozdělení pozemku již mohlo dojít dle návrhu žalovaného v roce 2018, avšak tomuto bránil nedůvodný a ryze účelový postoj žalobců. I v závěrečném návrhu žalobci požadovali přikázání celého pozemku do svého společného jmění manželů, i když bylo jednoznačně znaleckým dokazováním prokázáno, že pozemek lze rozdělit tak, aby byly zajištěny přístupové cesty na všechny přilehlé nemovitosti a do všech přilehlých objektů bydlení. Jak je shora podrobně rozvedeno i revizní znalec dospěl k závěru, že znalecký posudek, vypracovaný znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] je v příloze 7 vyhovující.

65. Obslužnost domu žalobců je i nadále zajištěna, neboť z přední strany navazuje na část pozemku, který se přikazuje do jejich společného jmění manželů. Z bočních stran domu jsou pozemky jiných vlastníků.

66. Zástupkyně žalobců navrhovala separaci nákladů řízení za jednání dne [datum] a [datum], ke kterým se nedostavila předvolaná znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO]. Nejednalo se však o zmařená jednání, protože obě jednání se uskutečnila, u jednání dne [datum] byly provedeny důkazy, a to oběma znaleckými posudky a další listinou. U jednání dne [datum] byli vyslechnuti zástupce znaleckého ústavu, který zpracoval revizní znalecký posudek. Soud proto návrhu na separaci nákladů nevyhověl.

67. Náklady řízení žalovaného činí 12 hlavních úkonů po 5 180 Kč (převzetí a příprava, písemné podání ve věci samé, doplnění vyjádření ze dne [datum], doplnění vyjádření ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a účast na jednání dne [datum], [datum], [datum] a [datum]) a dále 2 hlavní úkony po [částka] (společné zastupování i vedl. účastníků, tedy snížení o 20 % a to vyjádření k odvolání žalobců a účast na jednání soudu dne [datum]) a 14x režijní paušál po [částka]. Náklady řízení celkem činí [částka] a byly přiznány k rukám zástupce.

68. Dále byly přiznány náklady řízení vedlejším účastníkům. Do odvolacího řízení byli zastupováni [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem],[tituly za jménem] Tyto náklady činily za 9 hlavních úkonů po 4 144 Kč za zastupování tří účastníků celkem [částka] (převzetí a příprava, vyjádření ve věci samé, studium znaleckých posudků, studium dodatku znaleckého posudku a jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]). Dále byly přiznány režijní paušály 9 x [částka] za zastupování tří účastníků, tj. celkem [částka]. Rovněž byla přiznána ztráta času 10 půlhodin po [částka], tedy celkem [částka] a cestovné dne [datum] (celkem [hodnota] km při průměrné sazbě 4,9l/100 km, sazbě [částka]/1 km a ceně benzinu dle doložené stvrzenky [částka]/1 l). Cestovné celkem činí [částka]. Cestovné k jednání dne [datum] a dne [datum] (vždy celkem [hodnota] km při průměrné sazbě 4,9l/100 km, sazbě [částka]/1 km a ceně benzinu dle doložené stvrzenky dne [datum] v částce [částka]/1 l a dne [datum] v částce [částka]/1 l). Cestovné dne [datum] činí [částka] a dne [datum] částku [částka]. Cestovné k jednání dne [datum] a dne [datum] (94 km a dne [datum] – 114 km při průměrné sazbě 4,9l/100 km, sazbě [částka]/1 km a ceně benzinu dle doložené stvrzenky dne [datum] v částce [částka]/1 l a dne [datum] v částce [částka]/1 l). Cestovné dne [datum] činí [částka] a dne [datum] částku [částka]. Cestovné celkem činí [částka]. Rovněž byly přiznány náklady, vynaložené na vypracování znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] ve výši [částka]. Náklady řízení za zastupování předchozím právním zástupcem činí celkem [částka].

69. Dále byly přiznány za zastupování vedlejších účastníků náklady za vyjádření vedlejších účastníků k odvolání žalobců a také za účast na jednání u soudu dne [datum], tedy dva úkony po [částka] za zastupování tří vedlejších účastníků, tj. celkem [částka] a rovněž byl přiznán režijní paušál po [částka] za zastupování všech tří účastníků, tj. celkem [částka].

70. Za zastupování vedlejších účastníků přísluší celkem částka [částka], která byla podle počtu zastupujících rozdělena na tři díly. Za zastupování manželů [jméno FO] činí částka [částka] a za zastupování [jméno FO] činí částka [částka].

71. Náklady řízení za zastupování žalovaného a vedlejších účastníků, byly přiznány k rukám zástupce.

72. Výrok o náhradě nákladů zálohovaných státem byl učiněn v souladu s ustanovením § 148 občanského soudního řádu. Náklady zálohované státem tvoří vyplacené znalečné, které nebylo kryto uhrazenou zálohou (ve výši [částka]). Znalečné bylo vyplaceno (dle založených usnesení) v celkové výši [částka].

73. Lhůta k placení je v souladu s ustanovením § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.

Poučení