7 C 249/2020-243

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní JUDr. Kateřinou Petrželkovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení 583 566 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 68 873 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 68 873 Kč za dobu od 15.10.2020 do zaplacení a dále částku 5 912 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, v němž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 458 895 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 458 895 za dobu od 15.10.2020 do zaplacení.

III. Řízení se v rozsahu částky 55 798 Kč zastavuje.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, náhradu nákladů řízení státu ve výši 2 066,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro , adresa, náhradu nákladů řízení státu ve výši 2 066,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 3.11.2020 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 583 566 Kč s příslušenstvím představující tři jednotlivé nároky žalobkyně, tj. peněžitou náhradu újmy na zdraví za ztížení společenského uplatnění ve výši 124 671,-Kč, další nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč a ztrátu na výdělku za období od 1.8.2018 do 31.12.2018 ve výši 358 895 Kč.

2. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tak, že dne 28. 2. 2018 došlo k dopravní nehodě, jejíž se stala žalobkyně účastnicí, a to na křižovatce silnice I/02 a III/12550 mezi obcemi , adresa, , když cestovala jako spolujezdkyně v osobním automobilu Citroën C4, RZ: , SPZ, (CZ), které řídil manžel žalobkyně , jméno FO, , nar. 8. 6. 1952, trvale bytem , adresa, , když z vedlejší komunikace č. III/12550 do křižovatky najel řidič , jméno FO, , nar. 20. 3. 1975, řidič automobilu , jméno FO, , RZ: , SPZ, (CZ), přičemž nerespektoval svislou dopravní značku P6 „Stůj, dej přednost v jízdě“ a nestačil zareagovat a způsobil tak kolizi vozidel. V důsledku předmětné dopravní nehody byla žalobkyně zraněna a musela být převezena vozidlem rychlé záchranné služby do nemocnice v , jméno FO, . Žalobkyně utrpěla frakturu osmi žeber, otřes mozku, zlomeninu kosti hrudní, kompresivní frakturu obratle L4, kontuzi bérce a fluidothorax.

3. Vozidlo viníka nehody (a zároveň vlastníka), , jméno FO, , RZ: , SPZ, (CZ), bylo ve smyslu § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zák. č. 168/1999 Sb.“), pro případ způsobení škody jeho provozem pojištěn u žalované. Žalobkyně je v souladu s § 9 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. oprávněna svoje nároky uplatňovat přímo u pojistitele vozidla viníka dopravní nehody, tj. u žalované.

4. Na základě toho žalobkyně požadovala zaplatit částku 124 671 Kč na náhradě za ztížení společenského uplatnění vypočtenou dle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví vzaté občanskoprávním a obchodním kolegiem Nejvyššího soudu na vědomí pod sp. zn. Cpjn 14/2014 ze dne 12.3.2014 (dále jen„ metodika“), představující rozdíl mezi částkou 314 466 Kč stanovenou za základě ohodnocení dle znaleckého posudku ze dne 8. 8. 2019, zpracovaného , jméno FO, . , jméno FO, , znalkyní z oboru zdravotnictví, stanovení nemateriální újmy na zdraví, podle metodiky a pojistného plnění vyplaceného žalovanou ve výši 180 682,-Kč. Žalobkyně uvedla, že v důsledku předmětné dopravní nehody utrpěla zranění, která jí způsobila nepříznivé důsledky v širokém spektru činností a zanechala tak citelné následky trvalého charakteru. Jedná se především o omezení v oblasti běžných každodenních činností, držení pozice těla, zvedání a nošení předmětů, psychické potíže. Žalobkyně je v souvislosti se zraněními, která utrpěla při předmětné dopravní nehodě, natolik omezena, že jí vznikla překážka lepší budoucnosti.

5. Dále žalobkyně požadovala zaplatit další nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč důvodu akutního psychického strádání, které žalobkyně prožívala proto, že se nemohla postarat o blízkou osobu, závislou na její péči, kterou byl její třiadevadesátiletý otec. Dočasné duševní útrapy s tím spojené tak podle žalobkyně představují další nemajetkovou újmu ve smyslu § 2958 občanského zákoníku. Navíc ještě za situace, kdy se o samotnou žalobkyni musela starat její dcera, a žalobkyně tak pociťovala strach, že se o jejího otce již nebude mít kdo postarat. K tomu se žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2635/2018, ze dne 2. 5. 2019. Otec žalobkyně zemřel 25. 12. 2019.

6. Dále žalobkyně požadovala zaplatit ztrátu na výdělku za období od 1.8.2018 do 31.12.2018 ve výši 358 895 Kč. Žalobkyně původně u žalované uplatnila ztrátu na výdělku za období od 6. 4. 2018 do 31. 3. 2019 ve výši 489.205,50 Kč. Na tento nárok žalovaná uhradila pro období od 6. 4. 2018 do 31. 7. 2018 částku ve výši 130.310 Kč a žalobkyně na základě podané žaloby žádá zaplatit rozdíl mezi jejím původním požadavkem a žalovanou uhrazeným pojistným plněním.

7. Žalovaná byla prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 25. 4. 2020 ve smyslu ustanovení § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalobkyní vyzvána, aby uhradila výše popsané nároky. Současně byla touto výzvou rovněž upozorněna, že v opačném případě bude žalobkyní zahájeno soudní řízení o zaplacení těchto nároků. Žalovaná na úhradu uplatněných nároků nezaplatila ničeho.

8. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uplatněné nároky neuznala. Za nesporné označila, že došlo k popsané dopravní nehodě dne 28.2.2018 na křižovatce silnice I/02 a III/12550 mezi obcemi , adresa, k situaci, kdy řidič , jméno FO, , nar. 20. 3. 1975, řídil osobní vozidlo tov. zn. , jméno FO, RZ: , SPZ, po vedlejší pozemní komunikaci k uvedené křižovatce. Při jízdě se nechoval ohleduplně a ukázněně, neřídil se pravidly provozu na pozemních komunikacích, nerespektoval svislou dopravní značku P6 "Stůj, dej přednost v jízdě", najel do křižovatky a hodlal jet vlevo ve směru na obec , adresa, . V tu dobu řídil řidič , jméno FO, , , datum, , vozidlo tov. zn. Citroën C4 RZ: , SPZ, po hlavní pozemní komunikaci ve směru od obce , adresa, a hodlal jet rovně ve směru na obec , adresa, . Nestačil již zareagovat a došlo ke střetu přední části vozidla Citroën a pravé přední části vozidla , jméno FO, . Ve vozidle Citroën seděla vpředu na místě spolujezdce žalobkyně. Požití alkoholu bylo u obou řidičů vyloučeno a všichni účastníci byli v dob dopravní nehody připoutáni. Při této dopravní nehodě utrpěla žalobkyně zranění spočívající ve otřesu mozku, zlomenině 4.-11. žebra vlevo, úrazový hemofluidothorax vlevo, zlomenina hrudní kosti, zlomenina obratle L4 s lehkým snížením, zhmoždění levého bérce. Vozidlo tov. zn. , jméno FO, RZ: , SPZ, bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalované v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, . Žalovaná tuto škodnou událost zaregistrovala pod číslem , hodnota, .

9. Po provedení šetření předmětné pojistné události žalovaná uhradila pojistné plnění, a to:1) bolestné, poplatek za posudek, cestovné a náklady léčení v celkové výši 96.718,- Kč2) cestovné ve výši 992,- Kč3) náklady léčení ve výši 210,- Kč4) ztrátu na výdělku po dobu PN od 6.4.2018 do 31.7.2018 ve výši 130.310,- Kč5) za ztrátu společenského uplatnění částku 180.682,- Kč a znalečné ve výši 9.113,- Kč10. K nároku na odškodnění ztížení společenského uplatnění žalovaná učinila nesporným, že na základě znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne 8.8.2019 uplatnila žalobkyně u žalované odškodnění trvalých následků úrazu, a to ve výši 314.466,- Kč. Žalovaná tento znalecký posudek podrobila revizi a na základě odborného lékařského stanoviska k posudku, které bylo vypracováno soudním znalcem , jméno FO, . , jméno FO, dne 10.9.2018 dle metodiky, vyplatila žalobkyni odškodnění ve výši 180.682,- Kč a dále náhradu nákladů v podobě znalečného za znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, ve výši 9.113,- Kč. Z toho důvodu si žalovaná nejdříve vyžádala odborné lékařské stanovisko od , jméno FO, . , jméno FO, ze dne 10.9.2018 a po prostudování všech souvisejících podkladů vyplatila žalobkyni pojistné plnění v intencích závěrů , jméno FO, . , jméno FO, , který konstatoval, že v případě žalobkyně se jedná o polymorbidní pacientku trpící mnoha zdravotními obtížemi a onemocněními i bez ohledu na utrpěná zranění při dopravní nehodě ze dne 28.2.2018. S ohledem na tvrzené obtíže byly podle odborného lékařského stanoviska , jméno FO, . , jméno FO, u žalobkyně stanoveny diagnózy, které nemají žádnou souvislost s poraněními vzniklými při dopravní nehodě dne 28.2.2018. Jedná se o diagnostikovaný chronický vertebrogenní algický syndrom, Wenegerovu granulomatózu a zhoubné onemocnění levého prsu s následnou ablací prsu a exenterací axily. Pokud jde o samotný vertebrogenní algický syndrom žalovaná odkazuje na znalecký posudek č. , Anonymizováno, vypracovaný , jméno FO, . , jméno FO, ke stanovení přiměřené doby trvání pracovní neschopnosti žalobkyně pro následky úrazu utrpěného při dopravní nehodě ze dne 28.2.2020. V tomto znaleckém posudku , jméno FO, . , jméno FO, mimo jiné vyloučil, že by bolesti v bederní páteři, které se u žalobkyně objevily po několika měsících bezpříznakového období, mohly souviset s poraněními utrpěnými při dopravní nehodě ze dne 28.2.2018.

11. Nárok na odškodnění další nemajetkové újmy ve smyslu ust. § 2958 z. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o.z.“) částkou 100.000,- Kč, žalovaná taktéž neuznala a odkázala se na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, ze dne 1. 11. 2017 a současně uvedla, že žalobkyně ve smyslu ust. § , právnická osoba, .ř. nepředkládá k tomuto nároku dostatečná skutková tvrzení a ani důkazní návrhy, které by byly způsobilé uplatněný nárok prokázat.

12. Pokud se týká nároku na náhradu ztráty na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 358.895,- Kč, pak ani tento nárok žalovaná neuznala. Žalovaná žalobkyni na tento nárok uhradila částku ve výši 130.310,- Kč, a to za období od 6.4.2018 do 31.7.2018. Žalovaná stanovila výši pojistného plnění v návaznosti na znalecký posudek č. , Anonymizováno, vypracovaný , jméno FO, . , jméno FO, , který nechala vypracovat ke stanovení přiměřené doby trvání pracovní neschopnosti žalobkyně pro následky úrazu utrpěného při dopravní nehodě ze dne 28.2.2020. Ze znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, podle názoru žalované mimo jiné vyplývá, že pracovní neschopnost v příčinné souvislosti s dopravní nehodou trvala od 6.4.2018 nejpozději do 31.7.2018. Další pracovní neschopnost, trvající nejpozději od 1.8.2018, pak nastala v důsledku obecných onemocnění žalobkyně, nikoli z důvodu poranění vzniklých při dopravní nehodě dne 28.2.2018. V této souvislosti žalovaná poukázala na skutečnost, že i před dopravní nehodou byla žalobkyně v dlouhodobé pracovní neschopnosti pro jiná obecná a vážná onemocnění. Znalec , jméno FO, . , jméno FO, dále konstatoval, že z pracovnělékařského hlediska je rakovina prsu, pro kterou byla žalobkyně v roce 2017 dvakrát operována a pak následně ozařována až do dne 6.2.2018 (a pro niž byla stále sledována a nebylo na ní možno pohlížet jako na vyléčené onemocnění, jehož léčba byla ukončena), zvláště ve spojení s Wegenerovou granulomatózou (autoimunitní onemocnění), kontraindikací pro výkon práce v riziku ionizujícího záření. Dle znalce , jméno FO, . , jméno FO, by tak bylo v rozporu s vyhláškou č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, pokud by bylo žalobkyni umožněno vykonávat i nadále práci radiologického asistenta, pakliže by při ní byla vystavena působení ionizujícího záření.

13. Soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

14. Mezi stranami bylo nesporné, že dne 28.2.2018 došlo k žalobkyní popisované dopravní nehodě způsobené vozidlem, ohledně něhož bylo pojištění odpovědnosti za újmu z provozu sjednáno u žalované na základě pojistné smlouvy č. , hodnota, a že žalovaná tuto škodnou událost zaregistrovala pod číslem , hodnota, . Dále bylo mezi stranami nesporné, že při nehodě byla žalobkyně zraněna, přičemž její zranění spočívala v otřesu mozku, zlomenině 4.-11. žebra vlevo, úrazovém hemofluidothoraxu vlevo, zlomenině hrudní kosti, zlomenině obratle L4, zhmoždění levého bérce. Dále bylo nesporné, že žalovaná uhradila žalobkyni následující pojistné plnění:1) bolestné, poplatek za posudek, cestovné a náklady léčení v celkové výši 96.718,- Kč2) cestovné ve výši 992,- Kč3) náklady léčení ve výši 210,- Kč4) ztrátu na výdělku po dobu PN od 6.4.2018 do 31.7.2018 ve výši 130.310,- Kč5) za ztrátu společenského uplatnění částku 180.682,- Kč a znalečné ve výši 9.113,- Kč15. Žalobkyně byla po předmětné nehodě ošetřena a hospitalizována v , jméno FO, pro zlomeniny žeber, sterna a bederního obratle. Následně byla přeložena do nemocnice v Kutné Hoře. Po propuštění byl doporučen klidový režim, chůze o podpažních berlích, následovala rehabilitace. K ustálení zdravotního stavu došlo ke dni 5.8.2019 (zjištěno shodně ze znaleckého posudku vypracovaného , jméno FO, . , jméno FO, ze dne 8. 8. 2019, z odborného stanoviska vypracovaného , jméno FO, . , jméno FO, ze dne 10.9.2018 a ze znaleckého posudku vypracovaného , jméno FO, . , jméno FO, dne 12.11.2021). Mezi stranami byl sporný rozsah trvalého zdravotního poškození žalobkyně, resp. ztížení společenského uplatnění žalobkyně v důsledku utrpění zranění při dopravní nehodě dne 28.2.2018, dále nárok žalobkyně na náhradu na ztrátu na výdělku za období od 1.8.2018 do 31.12.2018 a dále nárok žalobkyně na odškodnění další nemajetkové újmy ve výši 100 000,-Kč spočívající v akutním psychickém strádání žalobkyně z důvodu nemožnosti postarat se o svého třiadevadesátiletého otce, resp. existence této psychické újmy žalobkyně. Jednotlivými nároky uplatněnými žalobkyní se soud zabýval jednotlivě a postupně.

16. Pokud se týká ztížení společenského uplatnění žalobkyně, pak podle znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, , vypracovaného písemně na základě zadání společnosti , Anonymizováno, pod č. , hodnota, – , Anonymizováno, 8.8.2019, pro účely hodnocení ztížení společenského uplatnění žalobkyně dle metodiky znalkyně shledala, že zdravotní stav žalobkyně se ustálil dne 5. 8. 2019. Znalkyně provedla osobní vyšetření žalobkyně a zkonstatovala, že žalobkyně byla při vyšetření plačtivá a depresivní, že měla psychický blok, bojí se jezdit autem, byť dříve běžně řídila, nyní jede pouze výjimečně jako spolujezdec, po ozařování se těšila do práce, má vertigo, chodí na rehabilitace, stále ji bolí záda, má problém doma uklidit či pověsit záclony, donést nákup, vadí ji dlouhé sezení či stání, má bolesti v oblasti žeber, má problém ležet na zádech či na levém boku, jakákoli fyzická námaha je pro ni problém. Znalkyně výslovně poukázala na psychické potíže žalobkyně v důsledku dopravní nehody, které taktéž zahrnula do ohodnocení ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Celkový rozsah ztížení společenského uplatnění znalkyně ohodnotila včetně psychických potíží na 2,7395833333 % a při uplatnění modifikačního koeficientu 90 % z důvodu věku žalobkyně v době dopravní nehody vyčíslila výši ztížení společenského uplatnění při zohlednění výchozí rámcové částky 12 754 000 na částku 314 466 Kč (vše zjištěno z uvedeného posudku ze dne 8.8.2019). Znalkyně dále uvedla, že při posuzování ztížení společenského uplatnění brala ohled na předchorobí a potíže související s předchozím onemocněním nehodnotila, hodnotila pouze a jedině potíže související s předmětným úrazem ze dne 28.2.2018. Svůj postup při hodnocení jednotlivých obtíží žalobkyně včetně konkrétních položek a včetně psychických potíží znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, obhájila a logicky vysvětlila na ústním jednání dne 5.3.2024, když soud neshledal v hodnocení znalkyně k jednotlivým posuzovaným položkám žádné nejasnosti či nesrovnalosti, její hodnocení bylo logické a vzájemně do sebe zapadající (vše zjištěno z uvedeného posudku ze dne 8.8.2019 a z výslechu znalkyně dne 5.3.2024).

17. Podle odborného stanoviska k dodanému posudku , jméno FO, . , jméno FO, vypracovaného prof. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, dne 10. 9. 2018 na základě zadání žalované, značka , Anonymizováno, se jedná o polymorbidní pacientku, která trpí mj. diagnózami, které s úrazem nemají žádnou souvislost, a to: 1) chronický VAS, 2) Wegenerova granulomatóza, 3) zhoubné onemocnění levého prsu. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, současně v odborném stanovisku uvádí, že znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, správně použila modifikační koeficient 90 % pro věk žalobkyně v době úrazu ve výši 65 let, nicméně celkově hodnotí znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, jako mírně nadhodnocený, když uvádí, že posuzované obtíže jistě má, rozhodnutí, jaké obtíže jsou v příčinné souvislosti s úrazem a jaké již pouze z chronického onemocnění je obtížné až nemožné. Současně uvádí, že pro hodnocení psychických obtíží není v doložené dokumentaci objektivní podpora. Osobní vyšetření žalobkyně , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, neprováděl. Celkový rozsah ztížení , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, ohodnotil na 1,5740740741 % a při uplatnění modifikačního koeficientu 90 % z důvodu věku žalobkyně 65 let v době dopravní nehody vyčíslil výši ztížení společenského uplatnění při zohlednění výchozí rámcové částky 12 754 000 na částku 180 682 Kč. Oproti posudku , jméno FO, . , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, rozporoval položku D240 – zvládání obtíží, když uvedl, že nepříznivý psychický stav žalobkyně, jakož užívání preparátu Elycea, který je indikován při úzkostných stavech a depresivních poruchách mají pravděpodobně vliv i jiné faktory než úraz. Dále , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, rozporoval jako nadhodnocené položky D230, D475, D850 a D920 (vše zjištěno z uvedeného odborného stanoviska , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, k dodanému posudku ze dne 10.9.2018).

18. Soud ve věci ustanovil k podání znaleckého posudku znalce z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie se specializací traumatologie, stanovení nemateriální újmy na zdraví, , jméno FO, . , jméno FO, , který podal písemný posudek č. 97/47/2021 datovaný 12.11.2021 a byl též soudem vyslechnut na ústním jednání dne 21.6.2021. Znalec shledal, že u žalobkyně došlo v důsledku dopravní nehody ze dne 28.2.2018 k následujícímu poškození zdraví: zlomenina sterna, zlomenina žeber vlevo No IV-XI, zlomenina obratle L4, zhmoždění levého bérce, podvrknutí krční páteře. Znalec dále uvedl, že pacientka před nehodou absolvovala oboustrannou operaci plic pro Wegenerovu granulomatózu a následně podstoupila odstranění prsu pro zhoubný novotvar, která byla následně doplněna o exenteraci axily s následným ozářením v Protonovém centru. Tyto obtíže mohou způsobovat bolesti v oblasti hrudníku, psychické potíže a omezenou hybnost LHK pro exenteraci axily s následným ozářením. Znalec vyšel z data ustálení zdravotního stavu žalobkyně shodně jako , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, dne 5.8.2019, přičemž stav byl posuzován 12.11.2021. Podíl onemocnění na bolesti hrudníku nelze podle znalce přesně určit. Celkový rozsah ztížení společenského uplatnění žalobkyně znalec ohodnotil na 2,, tel. číslo, % a při uplatnění modifikačního koeficientu 90 % z důvodu věku žalobkyně 65 let v době dopravní nehody vyčíslil výši ztížení společenského uplatnění při zohlednění výchozí rámcové částky 12 754 000 na částku 236 480 Kč (vše zjištěno z uvedeného posudku , jméno FO, . , jméno FO, č. 97/47/2021 ze dne 12.11.2021). Znalec se dále vyjádřil k otázce, kdy nejpozději skončilo trvání pracovní neschopnosti žalobkyně vzniklé v příčinné souvislosti s dopravní nehodou ze dne 28.2.2018 s tím, že uvedl, že doba léčení je vždy podle nejzávažnějšího úrazu, což je v tomto případě zlomenina obratle L4, přičemž doba léčení je 4 – 5 měsíců, tj. léčení do konce července 2018.

19. Pokud se týká nároku na náhradu ztráty na výdělku za období od 1.8.2018 do 31.12.2018, pak žalobkyně byla bezprostředně před dopravní nehodou v dlouhotrvající pracovní neschopnosti v důsledku dřívějších onemocnění, zejména v důsledku onemocnění onkologického. Žalobkyně měla po ukončení své pracovní neschopnosti po operaci s onkologickou diagnózou zajištěno pracovní místo zástupce vedoucí radiologické asistentky v Nemocnici v Kutné Hoře, na RDG pracovišti, příp. místo administrativní pracovnice, pokud by jí její zdravotní stav nedovolil vykonávat práci radiologické asistentky (zjištěno z prohlášení Prim. , jméno FO, . , jméno FO, ze dne 6.9.2021 včetně sdělení zaměstnavatele o pravděpodobném výskytu rizik při výkonu činnosti zaměstnance odpovídajících jeho výše uvedenému pracovnímu zařazení ze dne 26.3.2019).

20. Ze znaleckého posudku Doc. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , vypracovaného písemně na základě zadání žalované pod pořadovým č. znaleckého deníku , Anonymizováno, dne 16.5.2019, pro účely posouzení zdravotních následků úrazu žalobkyně utrpěného při dopravní nehodě, k níž došlo dne 28.2.2018, vyplynuly následující závěry:- pokud by nedošlo k poranění žalobkyně při dopravní nehodě dne 28.2.2018, je možné, že její předchozí dočasná pracovní neschopnost by k datu 6.4.2018 skončila. Po ukončení této dočasné pracovní neschopnosti by se však žalobkyně pro své obecné onemocnění nemohla vrátit ke své původní profesi, pakliže šlo o práci spojenou s expozicí ionizujícímu záření. Nejpozději ode dne 1.8.2018 by však u žalobkyně existovala další pracovní neschopnost pro její obecná onemocnění;- pro zdravotní následky úrazu, který žalobkyně utrpěla při dopravní nehodě dne 28.2.2018, by žalobkyně byla v pracovní neschopnosti, pokud by netrpěla žádným obecným onemocněním, max. do dne 31.7.2018;- žalobkyně nemůže s ohledem na svá obecná onemocnění vykonávat práci radiologického asistenta považovanou za rizikovou z hlediska působení ionizujícího záření na zdraví. Její obecné nemoci jsou tak závažné, že kdyby byla v produktivním věku, s pravděpodobností blízkou jistotě by jí s ohledem na ně byla přiznána invalidita nejméně 2. stupně.

21. K této otázce se dále vyjádřil v rámci soudem zadaného znaleckého posudku soudem ustanovený znalec z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie se specializací traumatologie, stanovení nemateriální újmy na zdraví, , jméno FO, . , jméno FO, , který podal písemný posudek č. 97/47/2021 datovaný 12.11.2021. K otázce, kdy nejpozději skončilo trvání pracovní neschopnosti žalobkyně vzniklé v příčinné souvislosti s dopravní nehodou ze dne 28.2.2018, , jméno FO, . , jméno FO, uvedl, že doba léčení je vždy podle nejzávažnějšího úrazu, což je v tomto případě zlomenina obratle L4, přičemž doba léčení je 4 – 5 měsíců, tj. léčení do konce července 2018 (vše zjištěno z uvedeného posudku , jméno FO, . , jméno FO, č. 97/47/2021 ze dne 12.11.2021).

22. Pokud se týká nároku na odškodnění další nemajetkové újmy ve smyslu ust. § 2958 o.z. částkou 100.000,- Kč, pak po dopravní nehodě ze dne 28.2.2018, při které žalobkyně utrpěla zranění, se o otce žalobkyně starala dcera žalobkyně , jméno FO, , která zajišťovala především nákupy a dále sociální služba zajišťovala úklid. V této době se o třiadevadesátiletého otce žalobkyně starala sociální služba Dingo a Červený kříž (zjištěno z účastnické výpovědi žalobkyně ze dne 5.3.2024 a z prohlášení dcery žalobkyně ze dne 2.1.2021 , tituly před jménem, , jméno FO, ).

23. Z dalších provedených důkazů (včetně svědecké výpovědi , jméno FO, . , jméno FO, ze dne 5.3.2024, přičemž svědek si konkrétní skutkové okolnosti praovní neschopnosti žalobkyně příliš nepamatoval a vypovídal spíše v obecnější rovině) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.

24. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že dne 28.2.2018 došlo k dopravní nehodě, která byla způsobena provozem vozidla pojištěného na odpovědnost za újmu z provozu u žalované, při této nehodě byla zraněna žalobkyně i její manžel pan , jméno FO, . V důsledku nehody došlo u žalobkyně k trvalým poškozením zdravotního stavu, tj. ke ztížení společenského uplatnění, resp. ztráty lepší budoucnosti, resp. k omezením žalobkyně v běžných, každodenních činnostech a dále v psychických problémech souvisejících zejména s jízdou automobilem; míra obtíží byla znalci dle metodiky stanovena na 2,7395833333 % (, jméno FO, . , jméno FO, ), resp. 1,5740740741 % (, jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, ) a 2,, tel. číslo, % (, jméno FO, . , jméno FO, ). Pokud se týká hodnocení znaleckých posudků , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, , kteří byli taktéž soudem vyslechnuti při ústních jednáních, pak soud má jednoznačně za to, že žalobkyni vznikla překážka lepší budoucnosti spočívající mj. taktéž v psychických potížích, které jí byly způsobeny v důsledku dopravní nehody, jak hodnotila , jméno FO, . , jméno FO, . Tento závěr soud učinil jednak po výslechu znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, dne 5.3.2024, jednak na základě účastnické výpovědi žalobkyně, která taktéž proběhla dne 5.3.2024, při které byla žalobkyně evidentně rozrušená a plakala. Dále pak v této souvislosti nelze odhlédnout od užívání preparátu Elycea žalobkyní, který je indikován při úzkostných stavech a depresivních poruchách, když je zcela logické, že způsobená poranění i samotná účast na dopravní nehodě k špatnému psychickému stavu žalobkyně zcela jistě musely významně přispět, když se celkově jedná o traumatizující a nepříjemný zážitek zasahující do lidské psychiky. Taktéž je zcela běžné, že lidé po dopravní nehodě trpí strachem z jízdy automobilem, který je v dalším životě nepříjemně omezuje. Podle názoru soudu nelze s jistotou učinit exaktní vymezení psychických obtíží, které zcela jistě s nehodou nesouvisí. Pokud se týká dalších sporných položek mezi jednotlivými znaleckými posudky zpracovanými , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, , pak i v těchto případech má soud za to, že se jedná o natolik drobné rozdíly, u kterých nelze s jistotou stanovit, že předmětné potíže žalobkyně v míře uplatněné a odpovídající finančnímu žalobnímu návrhu žalobkyně objektivně nemá, resp. soud má i na základě osobního vnímání žalobkyně při ústním jednání dne 5.3.2024 za odpovídající vymezení jejich obtíží, které v rámci svého znaleckého zkoumání provedla , jméno FO, . , jméno FO, , jejíž znalecké zkoumání proběhlo bezprostředně po ustálení zdravotního stavu žalobkyně, přičemž znalecké zkoumání , jméno FO, . , jméno FO, proběhlo až s časovým odstupem v roce 2021. Pokud se týká odborného stanoviska zpracovaného , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, pak toto vycházelo pouze z listinných podkladů a taktéž z hlediska síly důkazu jej soud hodnotí jako důkaz nižší důkazní síly, než je znalecký posudek stvrzený výslechem znalce při ústním jednání.

25. Pokud se týká nároku žalobkyně na náhradu ztráty na výdělku za období od 1.8.2018 do 31.12.2018, pak soud má na základě zcela shodných závěrů znaleckého posudku Doc. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , vypracovaného písemně na základě zadání žalované pod pořadovým č. znaleckého deníku 4597/2019 dne 16.5.2019 a na základě znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, , který podal písemný posudek č. , Anonymizováno, datovaný 12.11.2021 na základě ustanovení soudem za prokázané, že doba léčení poranění žalobkyně v důsledku úrazu způsobeného dopravní nehodou ze dne 28.2.2024, tj. pracovní neschopnost žalobkyně z tohoto důvodu by trvala maximálně do konce července 2018 s tím, že by se odvíjela od nejzávažnějšího úrazu, což je v tomto případě zlomenina obratle L4, přičemž doba léčení je 4 – 5 měsíců, tj. léčení do konce července 2018. Delší trvání pracovní neschopnosti žalobkyně bylo podle názoru soudu po provedeném dokazování způsobenou v důsledku dřívějších onemocnění žalobkyně, od kterých objektivně nelze odhlížet, a to právě s ohledem na oba znalecké posudky, které byly v řízení provedeny k důkazu. Soud taktéž považuje za velmi pravděpodobný závěr, že žalobkyně by s ohledem na svá obecná onemocnění nemohla vykonávat práci radiologického asistenta považovanou za rizikovou z hlediska působení ionizujícího záření na zdraví a celkové náročnosti tohoto zaměstnání. Svědecká výpověď ošetřujícího lékaře žalobkyně , jméno FO, . , jméno FO, opačné závěry taktéž nepřinesla.

26. Pokud se týká nároku na odškodnění další nemajetkové újmy ve výši 100.000,- Kč spočívající v nemožnosti žalobkyně postarat se o třiadevadesátiletého otce žalobkyně. Pak soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že otce žalobkyně starala dcera žalobkyně , jméno FO, , která zajišťovala především nákupy a dále sociální služba Dingo a Červený kříž. S ohledem na provedené dokazování, zejména s ohledem na závěry znaleckého posudku Doc. , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , vypracovaného písemně na základě zadání žalované pod pořadovým č. znaleckého deníku 4597/2019 dne 16.5.2019, má dále soud za to, že s ohledem na dřívější obecná onemocnění žalobkyně nemohla být žalobkyně objektivně schopná se o svého otce plnohodnotně starat již před dopravní nehodou, když sama trpěla závažnými onemocněními a prodělávala náročnou léčbu, viz. operace, ozařování v Protonovém centru.

27. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném ke dni 28.2.2018, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému, mimo jiné, způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal. Podle § 9 odst. 1 téhož zákona poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

28. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2927 odst. 1 o. z., kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu; stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

29. Podle § 2958 o. z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

30. Podle § 2962 odst. 1 o. z. náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

31. Dle konstantní judikatury může být příčinou škody může pouze taková okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. 25 Cdo 3585/2007). V projednávané věci soud shledal za prokázané, že předmětná nehoda byla podstatnou příčinou následku vzniklého u žalobkyně z titulu překážky lepší budoucnosti, tj. ztížení společenského uplatnění v rozsahu široké škály běžných činností včetně potíží psychických spojených s cestováním automobilem. Zda byl tento následek doplněn či umocněn tím, že žalobkyně měla další onemocnění, je pak právně již irelevantní. Podkladem pro stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění, bude zpravidla posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví. Pouze v jednoduchých případech se lze spokojit s odborným vyjádřením. Znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, nepřísluší, aby na základě Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o. z.) sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Účelem znaleckého posudku je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný lékařský závěr o míře vyřazení poškozeného z životních činností definovaných v Metodice tak, aby soud mohl učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu (srov. NS 7 Tdo 1485/2019). Snížení náhrady nemajetkové újmy podle § 2953 o. z.. v obecné rovině u bolestného a ztížení společenského uplatnění stanoveného podle § 2958 o. z. není vyloučeno, bude však přicházet do úvahy spíše výjimečně, neboť toto snížení lze použít jen z důvodů zvláštního zřetele hodných. Výjimečnost takového postupu je daná i hodnotově vyšším zájmem na ochraně zdraví oproti finančním poměrům obviněného, protože zásah do zdraví poškozeného je nesouměřitelně závažnější než zásah do majetku škůdce. Snížit náhradu nemajetkové újmy bude však možné jen tehdy, jestliže kritéria, na jejichž základě lze uvedené moderační ustanovení uplatnit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14), nebyla brána do úvahy již při určení vlastní výše nemajetkové újmy (srov. NS 8 Tdo 190/2017, Rt 39/2018). K tomu soud uvádí, že v daném případě všechny tři znalecké posudky týkající se ohodnocení ztížení společenského uplatnění (, jméno FO, . , jméno FO, , , jméno FO, . , jméno FO, i , jméno FO, . , jméno FO, ) vyčíslily ztížení nemajetkové újmy v penězích. Soud však vyšel z procentuálního ohodnocení potíží žalobkyně v jednotlivých posudcích a shledal, že nejsou dány žádné důvody pro neakceptování nejvyššího procentuálního ohodnocení potíží žalobkyně, které vychází ze znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, a které se stalo podkladem pro vyčíslení nároku žalobkyně z titulu ztížení společenského uplatnění. Výpočet dle pravidel metodiky tomuto závěru odpovídá.

32. S ohledem na to shledal soud nárok žalobkyně na odčinění ztížení společenského uplatnění co do částky 124 671 Kč uplatněné žalobou důvodným a žalobě vyhověl v rozsahu částky 68 873 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za požadovanou dobu od 15.10.2020 (datování žaloby) do zaplacení a dále co do částky 5 912 Kč představující kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 55 798 Kč, kterou žalovaná žalobkyni uhradila v průběhu řízení dne 26.3.2024, za období od 15.10.2020 (datování žaloby) do 26.1.2022, kdy byla právnímu zástupci žalobkyně ze strany žalované zaslána nabídka na úhradu částky ve výši 55 798,-Kč (výrok I.).

33. Co do částky 55 798,-Kč soud řízení v souladu s § 96 odst. 1 a odst. 2 o.s.ř. zastavil, když po úhradě této částky žalovanou žalobkyni dne 26.3.2024, vzala žalobkyně žalobu co do jistiny částky 55 798,-Kč z titulu ztížení společenského uplatnění svým podáním ze dne 24.4.2024 zpět (když dále požadovala na nároku na ztížení společenského uplatnění uhradit pouze částku 68 873,-Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15.10.2020 do zaplacení a kapitalizovaný úrok z prodlení z částky 55 798 Kč ve výši 5 912 Kč od 15.1.2020 do 26.1.2022. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila svým podáním, doručeným soudu dne 6.5.2024 (výrok III).

34. Pokud se týká nároku žalobkyně na náhradu ztráty na výdělku za období od 1.8.2018 do 31.12.2018 ve výši 358 895,-Kč se zákonným úrokem z prodlení, pak soud má na základě provedeného dokazování za to, že tento nárok žalobkyně není po právu, když v řízení bylo prokázáno, že pracovní neschopnost žalobkyně v důsledku úrazu způsobeného dopravní nehodou by skončila nejpozději ke konci července 2018 a další trvání pracovní neschopnosti bylo způsobeno obecnými onemocněními žalobkyně.

35. Pokud se týká nároku žalobkyně na odškodnění další nemajetkové újmy ve výši 100.000,- Kč spočívající v nemožnosti žalobkyně postarat se o třiadevadesátiletého otce žalobkyně, pak soud má za to, že v řízení bylo prokázáno, že o otce žalobkyně starala jak dcera žalobkyně , jméno FO, , která zajišťovala především nákupy a dále sociální služba Dingo a Červený kříž. V této souvislosti soud odkazuje např. na rozhodnutí 25 Cdo 2245/2017 –… další nemajetkové újmy jsou novou kategorií nároku náhrady za újmu na zdraví, kterou nelze jednoduše definovat, avšak jež má vystihovat nekonečnou variabilitu soukromého života a různých životních situací, které dosud odškodňovány nebyly. Další nemajetkové újmy při ublížení na zdraví jsou spojeny se zásahem do zdraví, který nespočívá v přechodné bolesti ani ve fyzické či psychické újmě dlouhodobého (trvalého) charakteru; jde o specifické okolnosti vymykající se obvyklému průběhu léčby a stabilizace zdravotního stavu, tedy okolnosti, které nenastávají pravidelně, ale zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví nad obvyklou míru (např. nečekaně závažné komplikace spojené s léčením a z nich plynoucí omezení, jako je mnohatýdenní přišití končetiny v nepřirozené poloze za účelem tvorby a přenosu laloků při rekonstrukční chirurgii, nemožnost zúčastnit se pracovní či studijní stáže, sportovního utkání nebo jiné pro poškozeného významné plánované aktivity, potrat těhotné poškozené způsobený psychickým otřesem, nikoli škodnou událostí samotnou, atd.). Nepřiměřené rozšíření zbytkové kategorie další nemajetkové újmy by vedlo k vynětí standardních situací z rámce odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění a tím k nesystémovému stírání rozdílů mezi jednotlivými druhy nemajetkových újem na zdraví. Dále soud odkazuje na rozhodnutí 25 Cdo 263/2018, dle kterého: Další nemajetková újma ve smyslu § 2958 o. z. může spočívat i v tom, že poškozený se není dočasně schopen postarat o osobu blízkou, závislou na jeho péči, a má důvodnou obavu, že se o takovou osobu nepostará někdo jiný. K posouzení existence a rozsahu další nemajetkové újmy není zpravidla (na rozdíl od posouzení bolesti) potřeba znalecký posudek ani odborné vyjádření z oboru zdravotnictví (srov. NS 25 Cdo 2635/2018, Rc 12/2020). Pokud se týká nároku na odškodnění nemajetkové újmy byla žalobkyně soudem opakovaně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř., že dostatečně neprokazuje vznik nemajetkové újmy spočívající v její obavě, že se o jejího otce nebude mít kdo postarat, resp. že se o něj nemohla řádně postarat sama. Výzvy a poučení byly žalobkyni soudem poskytnuty na ústním jednání dne 5.3.2024 (dle § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř.) a 7.5.2024 (§ 118a odst. 3 o.s.ř.). Jak již bylo uvedeno výše, soud má dále za to, že s ohledem na dřívější obecná onemocnění žalobkyně nemohla být žalobkyně objektivně schopná se o svého otce plnohodnotně starat již před dopravní nehodou, když sama trpěla závažnými onemocněními a prodělávala náročnou léčbu.

36. Z těchto důvodů soud v rozsahu uplatněných nároků žalobkyně na náhradu ztráty na výdělku za období od 1.8.2018 do 31.12.2018 ve výši 358 895,-Kč a na odškodnění další nemajetkové újmy ve výši 100.000,- Kč, tj. celkem v rozsahu částky 458 895,-Kč žalobu zamítl (výrok II.).

37. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byly uplatněny tři hlavní nároky, na náhradu za ztížení společenského uplatnění žalobkyně (v částce 124 671 Kč), na náhradu na ztrátu na výdělku (v částce 358 895,-Kč) a na náhradu nemajetkové újmy vzniklé žalobkyni v souvislosti s nemožností postarat se o otce (v částce 100 000 Kč); ve smyslu judikatury (zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2021, sp. zn. 25 Cdo 3771/2020) je tarifní hodnota prvního a třetího nároku, bez ohledu na odlišnou požadovanou částku, shodná, a to vždy 50 000 Kč. Současně, pokud se týká uplatněného prvního a druhého nároku žalobkyně, pak jejich posouzení a vyčíslení záviselo jak na znaleckých posudcích, tak na úvaze soudu (srov. analogicky § 142 odst. 3 o.s.ř.). Žalobkyně byla v rozsahu prvního nároku zcela úspěšná (přičemž rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu a na znaleckém zkoumání), lze ji tedy pro účely náhrady nákladů řízení považovat za plně úspěšnou s nárokem na odčinění ztížení společenského uplatnění. V druhém a ve třetím nároku byla žalobkyně zcela neúspěšná, nicméně taktéž posouzení nároku na náhradu na ztrátu na výdělku záviselo výhradně na znaleckém zkoumání. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (výrok IV.).

38. Dále soud rozhodl o nákladech řízení státu, který v tomto řízení platil náklady na znalecké dokazování, a to znalečné znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, za účast při podání znaleckého vysvětlení, resp. výslechu na ústním jednání dne 5.3.2024. To činilo celkem 4 133,36 Kč a bylo znalkyni uhrazeno z rozpočtových prostředků. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu na výslech , jméno FO, . , jméno FO, soud rozdělil mezi účastníky řízení rovným dílem, tj. žalobkyni uložil soud uhradit náklady státu ve výši 2 066,68 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a žalované uložil soud uhradit náklady státu ve výši taktéž 2 066,68 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení vůči druhé straně, a tedy je spravedlivé, aby náklady státu nesli účastníci rovným dílem. Pokud se týká složené zálohy žalovanou ve výši 15 000,-Kč, pak tato byla vynaložena na revizní znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, a jeho výslech k důkaznímu návrhu žalované, přičemž provedení těchto důkazů neodůvodnilo nepřiznání nároku na ztížení společenského uplatnění žalobkyně. Soud tedy ponechal tento náklad řízení k tíži strany žalované s tím, že na základě samostatného usnesení bude žalované vrácena nespotřebovaná část zálohy ve výši 430,15 Kč, a to po právní moci samostatného usnesení.

39. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.