7 C 25/2022- 345

Rubrum

Okresní soud v Rakovníku rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Evou Pechlátovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] [anonymizována dvě slova] 54, [příjmení], [příjmení] republika Německo zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [jméno], Ph.D. sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 2 208,01 Eur zastavuje.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná zaplatila zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žaloba se v části, aby žalovaná zaplatila zákonné úroky z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], zamítá.

V. Žaloba se co do části [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 449,98 za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce, coby nositel zákonného úrazového pojištění, se žalobou ze dne [datum] domáhal takového rozhodnutí, kterým by bylo uloženo žalovanému zaplatit v záhlaví tohoto rozsudku uvedenou částku a to z titulu regresu čili postižního práva. Svůj nárok odvozoval z toho, že se jedná o částku příspěvku sociálního pojištění, která byla vyplacena žalobcem zdravotní pojišťovně působící na území SRN [anonymizováno] Plus. Uvedená zdravotní pojišťovna vyplácela poté pojistné poškozenému zaměstnanci [jméno] [příjmení], narozenému [datum], který utrpěl dne [datum] úraz při vykládce-přečerpávání hydroxidu soudného (louhu) v areálu žalovaného. [jméno] [příjmení] byl zaměstnancem zaměstnavatele [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] 73, [číslo] [příjmení]. Svou aktivní legitimaci žalobce, který je nositel zákonného úrazového pojištění v Německu, odvozoval z nařízení Evropského parlamentu a rady ([příjmení] [číslo]) o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, článku 85 a z německého sociálního zákoníku (dále jen SGB) § 116 SGB X). Poškozený Jindříšek byl pojištěn dle zákona SGB § 2 odst. 1, 7. VII knihy německého sociálního zákoníku z titulu pracovního poměru, který uzavřel u německého zaměstnavatele, který za svého zaměstnance platil povinné sociální, respektive úrazové pojištění. V případě pracovního úrazu či nemoci z povolání má pak příslušný sociální pojistitel povinnost vyplácet pojištěnému zaměstnanci jednotlivé dávky. Příspěvky byly hrazeny přímo nositeli zdravotního pojištění, tedy zdravotní pojišťovně AOK Plus – Die [anonymizováno] für [anonymizováno] und [anonymizováno] a náhrada za ambulantní vyšetření byla hrazena přímo u [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Podle § 116 SGB X (10.kniha sociálního zákoníku) na sociálního pojistitele přechází nárok na náhradu škody, pokud má povinnost na základě škodní události poskytnout sociální plnění poškozenému, které slouží k napravení spáchané škody a vztahuje-li se na stejné období jako náhrada škody, které je povinen poskytnout škůdce. Na žalobce tak přešly nároky vůči žalovanému s tím, že podle článku 85 nařízení č. 883/2004 ze dne [datum] o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, je toto převzetí uznávané každým členským státem Evropské unie, neboť zařízení je závazné a přímo použitelné ve všech členských státech EU. Odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 1011/21 ze dne [datum] pak žalobce odvozoval svůj nárok na zaplacení regresu, byť se nejedná o situaci totožnou, nýbrž jde pouze o analogii. Dále uvedl, že podle Evropského soudního dvora je nutné článek 85 nařízení č. 883/2004 vnímat jako normu kolizní povahy, která pro soud členského státu rozhodující žalobu, ve které je uplatněn vůči třetí straně regresivní nárok instituce, která poskytla poškozenému dávky, určuje jako rozhodné právo členského státu, kterému podléhá instituce, která dávky poskytla. Rozhodné právo instituce, která dávky poškozeného poskytla, přitom dopadá jak na otázku určení, zda instituce přebírá nárok příjemce dávek vůči třetí straně, tak i na určení povahy a rozsahu nároku, které instituce převzala, nebo které může požadovat vůči třetí straně. Ohledně určení kolizní normy podle které je třeba určit příslušné hmotné právo, žalobce uvedl, že s ohledem na shora uvedený nález Ústavního soudu by bylo rozhodné právo určeno podle místa nehody, tedy právo české. Žalobce s odkazem na tento závěr uvedl, že žalovaný je povinen škodu žalobci nahradit podle § 2924 občanského zákoníku, kdy se jedná o škodu vzniklou z provozu, kdy ke škodě došlo použitím věci, tedy hadice, která praskla při přečerpávání hydroxidu sodného. Uvedl, že o škodu z provozní činnosti se jednalo, protože poškozený [příjmení] byl účasten při přečerpávání louhu, ale nebyl v žádném a ani v pracovně právním vztahu k žalovanému.

2. Žalovanému byla žaloba doručena dne [datum]. Žalovaný se bránil tím, že za škodu způsobenou na zdraví poškozeného pana [příjmení] neodpovídá, neboť ničeho ze strany žalovaného nebylo porušeno, což mělo vyplývat i ze závěrů Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj, který u žalovaného provedl kontrolu zaměřenou na dodržování povinností vymezených v § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, se zaměřením zejména na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Uvedl, že byly ověřeny parametry čerpací hadice prasklé při přečerpávání hydroxidu sodného NAOH (louhu) do okolí a uvolněným louhem byl právě poškozený pan [příjmení] zasažen. Nejednalo se však o onu konkrétní prasklou hadici. Zkoumalo se datum instalace předmětné hadice a její stav v době čerpání, kdy tato byla bez viditelného defektu, zkoumala se vhodnost hadice pro tuto činnost, správnost instalace a bylo zjištěno, že bylo vše učiněno řádně v souladu s návodem od výrobce a tedy nebyly zjištěny žádné nedostatky na straně žalovaného. Uvedl, že se o škodu z provozní činnosti nemůže jednat, neboť samotný poškozený byl účasten této provozní činnosti. Dále se bránil tím, že žalovaný dbá na dodržování bezpečnosti práce a toto může doložit a dále se bránil tím, že s poškozeným [příjmení] uzavřel dne [datum] dohodu o narovnání, kdy poté co mu poškozený sdělil, že žádné náhrady vzniklé újmy mu zaplaceny nebyly, tomuto uhradil částku [částka]. Co se týkalo výzvy ze strany žalobce k tomu, aby ze strany žalované bylo zaplaceno 30 000 Eur, tak k této nemohlo být žalovaným přihlíženo, neboť se v ní uvádí, že jde o zálohu na výdaje, které budou později vyčísleny. Tedy se jednalo o výzvu nekonkrétní, která nemohla založit prodlení na straně žalované s vyplacením částky. Pro nekonkrétnost této výzvy žalovaný žalobci vyhovět nemohl.

3. Z dohody o narovnání uzavřené mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], narozeným [datum], ze dne [datum] se zjišťuje, že se žalovaný s poškozeným [příjmení] dohodli na zaplacení částky [částka] s tím, že bylo ujednáno, že se jedná o úplné a konečné vypořádání všech nároků týkající se náhrady újmy, která vznikla poškozenému dne [datum] při přečerpávání louhu z cisterny nákladního automobilu (poškozený byl řidič vozidla) do zásobníku žalovaného, kdy došlo k protržení přečerpávací hadice a výstřiku hydroxidu sodného (louhu) do okolí a tím louhem byl zasažený i [příjmení].

4. Z korespondence mezi [jméno] [příjmení], právním zástupce svědka pana [příjmení] a žalovaným se zjišťuje, že dne [datum] byla na účet poškozeného [příjmení] vyplacena žalovaným částka [částka].

5. Z protokolu o kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj [číslo jednací] ze 3.5.2019 se zjišťuje, že kontrola byla zahájena [datum] na pracovišti [anonymizováno] & [právnická osoba], na adrese [adresa žalované]. Předmětem kontroly bylo dodržování povinností vymezených v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění se zaměřením na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce v souvislosti s pracovním úrazem zaměstnance žalovaného pana [jméno] [příjmení], který utrpěl úraz při obsluze zařízení při„ chemické výrobě“. Z popisu událostí pak bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] [datum] v 09:15 hodin začal proces stáčení louhu sodného z autocisterny do provozní nádrže žalovaného. Na místě stáčení byl společně s řidičem autocisterny [jméno] [příjmení], zaměstnancem [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Nejprve operátor stáčení surovin ([příjmení]) nastavil transportní trasu, řidič ([příjmení]) připojil stáčecí hadici na autocisternu, poté operátor stisknutím ovládacího vypínače„ start“ umístěného dva metry od čerpadla nastartoval transportní čerpadlo, poté otevřel ruční kulový ventil na sací části potrubí, pak došlo k prasknutí sací hadice v místě napojení, tedy 15 cm od pevné instalace. Při prasknutí hadice došlo k potřísnění louhem operátora i řidiče autocisterny, který stál vedle operátora [příjmení]. Záznam o úrazu pana [příjmení] byl zapsán do knihy úrazů na pracovišti [datum], stejně tak jako záznam o úrazu pana [příjmení]. V protokole se uvádí, že [příjmení] dle své výpovědi nedodržel přesně souslednost kroků v popsaném pracovním postupu (viz směrnici JSA [číslo]), když spustil čerpadlo a poté otevřel manuální ventil na sacím potrubí. Uvedl, že neumí vysvětlit nedodržení souslednosti kroků popsanou v záznamu o pracovním úraze. Jediný důvod vysvětlení, který uvedl, byl, že neviděl riziko vytvoření podtlaku transportním čerpadlem v takové míře, aby to ohrozilo sací část hadice. Bylo uvedeno v detailním popisu incidentu zaměstnavatelem, že tu hadici, která byla použita ke stáčení louhu soudného, tak tato měla správnou chemickou odolnost pro surovinu a stáří hadice bylo 6 měsíců a byla bez viditelného defektu. Instalaci žalovaný provedl v souladu s návodem výrobce. [obec] prasknutí zatím nebyla zjištěna a uvedl, že hadice byla poslána na expertízu, aniž by uvedl do které instituce. Dále se z protokolu zjišťuje poškozená prasklá sací hadice pro chemikálie, typ [anonymizována dvě slova] [spisová značka] [anonymizováno] délka 4 metry byla dodána [právnická osoba] – [právnická osoba] dne [datum] a instalována na pracovišti - výroba pracích prášků, konkrétně na stáčení tekutých surovin v říjnu 2018. Dále se v protokole uvádí, že poškozená hadice bude poslána na expertízu z důvodu nalezení základní příčiny prasknutí. Jedná se o stáčecí hadici na sací části instalace (před čerpadlem). Odolnost hadice proti podtlaku je 0,9 bar, nominální hodnota nejvyššího možného podtlaku je dle výrobce -0,78 bar. Dále se v protokolu uvádí, že výrobce hadic firma [právnická osoba] uvedl dne [datum], že se jedná o nejvyšší podtlak, který byl při prototypových zkouškách čerpadla naměřen, tudíž čerpadlem nemůže být vyvinut takový podtlak, který by navrhovanou savici - hadici poškodil. Z protokolu pak vyplývá, že zaměstnanci žalovaného [příjmení] a [jméno] [příjmení] uvedli, že v době čerpání byla hadice bez viditelného efektu. Kontrolou zjištěny nedostatky u žalovaného nebyly.

6. Z korespondence zaslané [jméno] [příjmení], advokátem právního zástupce žalovaného ze [datum] pak vyplývá, že tento sdělil právnímu zástupci žalovaného, že poškozený [příjmení] neobdržel žádné plnění v souvislosti s předmětným pracovním úrazem od jakéhokoliv subjektu se sídlem ve [příjmení] republice Německo. Z korespondence zaslané právním zástupcem [příjmení] [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], se zjišťuje, že tento právního zástupce žalovaného informoval o tom, že poškozený [příjmení] žádnou částku 30 000 Eur neobdržel.

7. Z výzvy k plnění u [právnická osoba] & [právnická osoba] zaslané právním zástupcem žalobce z [datum] se zjišťuje, že ve výzvě uvádí, že se jedná o nárok z titulu regresu v souvislosti se zraněním poškozeného [příjmení] ze dne [datum] při vykládce nákladu v prostorách žalovaného a uvádí se zde, že výdaje spojené se zraněním poškozeného v areálu společnosti dosud činily 30 000 Eur, která byla poškozenému vyplacena žalobcem na pojistném plnění. Uvádí, že vyzývají žalovaného k zaplacení zálohy na výdaje, které budou později přesně vyčísleny a to zálohu [částka] Eur. Zároveň vyzvali k zaplacení nákladů za právní zastoupení ve výši 1 085,65 Eur. Tyto částky měly být zaslány do 14 dnů od doručení výzvy.

8. Z korespondence zaslané právním zástupcem žalovaného právnímu zástupci žalobce ze [datum] (č.l. 65) vyplývá, že reaguje na výzvu žalobce,který vyzval žalovaného k úhradě částky 31 085,86 Eur, jakožto tvrzených výdajů, které měly být žalobcem vynaloženy k řešení a odškodnění nároků pana [příjmení]. Žalovaný uvádí, že má za to, že škodu na zdraví pana [příjmení] nezpůsobil, že za ní neodpovídá, a že se necítí být odpovědný ani v rámci náhrady za škodu způsobenou provozní činností, protože poškozený [příjmení] byl účasten na pracovní činnosti v místě výkonu provozní činnosti, a tudíž se nemůže jednat o škodu z provozní činnosti. Bránil se tím, že neporušil žádnou smluvní povinnost podle § 2913 občanského zákoníku. Dále byl žalobce právním zástupcem žalovaného vyzván k tomu, aby dostatečně tvrdil, jaké finanční částky ve věci pana [příjmení] vynaložil a že uvedenou částku 30 000 Eur poškozený neobdržel, což mu bylo poškozeným [příjmení] sděleno.

9. Z korespondence ze dne [datum] (čl. 76) zaslané soud zjišťuje, že za poškozeného [příjmení], respektive za zaměstnavatele poškozeného [příjmení] žalobce v době pracovní neschopnosti poškozeného odváděl odvody do systému sociálního pojištění. Z korespondence z [datum] se zjišťuje, že systém důchodového pojištění žalobci vracel část zaplaceného příspěvku na důchodové pojištění, a to ve výši 1 287,66 Eur (v žalobě se neuplatňuje).

10. Z daňového dokladu z [datum] [číslo] se zjišťuje, že zdravotní pojišťovna AOK žalobci vyúčtovala zdravotní a důchodové pojištění v částce 369,35 Eur. Z faktury na čl. 77 p.v., 78, se zjišťuje, že bylo pokračováno ze strany žalobce v platbě nemocenské za období od [datum] do [datum], kdy jde o souhrnnou částku 6 405,99 Eur.

11. Z faktury ze dne [datum] se zjišťuje, že byla vyúčtována zdravotní pojišťovnou žalobci částka 424,11 Eur za období od [datum] do [datum].

12. Z faktury ze dne [datum] se zjišťuje, že mezi stejnými účastníky byla vyúčtována za období od [datum] do [datum] částka 342,01 Eur, 13. z faktury z [datum] se zjišťuje, že mezi účastníky byla za období od [datum] do [datum] vyúčtována částka [částka].

14. Z faktury [číslo] ze dne [datum] se zjišťuje, že bylo Univerzitní klinice [jméno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] universitě [anonymizováno], vyplaceno 45,27 Eur, částka byla splatná [datum] za vědecky položený lékařský posudek ORL (viz. posudek č.l. 212).

15. Z vyúčtování nároku na náhradu z [datum] (čl. 81) se zjišťuje, že se jedná o platbu nemocenské poškozenému za období jednoho dne a to [datum] ve výši 205,18 Eur.

16. Z dokladu ze dne [datum] (čl. 82) soud zjišťuje, že zdravotní pojišťovna AOK Plus zaplatila poškozenému za období od [datum] do [datum] dávky nemocenské [částka] 197,88 Eur.

17. Z faktury ze [datum] se zjišťuje, že za období od [datum] do [datum] bylo zaplaceno zdravotní pojišťovnou a přeúčtováno žalobci celkem 410,40 Eur.

18. Z faktury z [datum] se zjišťuje, že mezi stejnými účastníky za období od [datum] do [datum] bylo vyúčtováno [částka].

19. Z faktury ze [datum] se zjišťuje, že za období od [datum] do [datum] bylo takto vyúčtováno 383,05 Eur.

20. Z faktury z [datum] se zjišťuje, že takto bylo za období od [datum] do [datum] vyúčtováno 437,75 Eur.

21. Z faktury z [datum] se zjišťuje, že za období od [datum] do [datum] bylo vyúčtováno celkem 383,04 Eur.

22. Z faktury na čl. 86 se zjišťuje, že byl vyúčtován zdravotní pojišťovnou žalobci nárok na náhradu částky 2 379,26 Eur, kterou vyplatila zdravotní pojišťovna za období od [datum] do [datum].

23. Z faktury z [datum] (čl. 87) se zjišťuje, že bylo žalobcem za období od [datum] do [datum] vyplaceno celkem 4 281,94 Eur.

24. Z vyúčtování nároku na náhradu (čl. 88) se zjišťuje, že v období od [datum] do [datum] bylo na náhradách vyplaceno 22 102,75 Eur.

25. Zároveň se ze shora uvedených vyúčtování zjišťuje, že se jedná o částky navýšené o platbu administrativních výdajů ve výši 1,5% z mezisoučtu úhrad za vyžádané výkony. (o tyto částky vzal žalobce posléze žalobu zpět)

26. Z pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou pro výdělečně činné zaměstnance mezi [právnická osoba] [příjmení] se zjišťuje, že uvedená [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] uzavřela uvedenou pracovní smlouvu s [jméno] [příjmení], kdy tato byla uzavřena na dobu určitou od [datum] na dobu 18 měsíců, kdy poškozený [příjmení] byl zaměstnán jako řidič motorových vozidel s odměnou měsíčně 2 200 Eur hrubého plus odměna za práci výkonovou v prémiích [částka] Eur hrubého v případě, že bude odpracována plná pracovní doba bez absence ze zdravotních důvodů a beze škod.

27. Z rozhodnutí žalobce [datum] (zákonná úrazová pojišťovna Okresní správa [anonymizováno]) se zjišťuje, že k [datum] měly u poškozeného [příjmení] pominout podle zdravotní dokumentace následky úrazu. Nedoslýchavost poškozeného existovala i v předchozí době a proto nebyla poškozenému přiznána renta.

28. Ze záznamu úrazu evidenční číslo úrazu 45 z [datum] se zjišťuje, že byl sepsán záznam o úrazu zaměstnance žalovaného [jméno] [příjmení] (čl. 248), který utrpěl [datum] v 09:30 hodin při čerpání louhu z autocisterny. Byl zkonstatován úrazového děj tak, že při stáčení louhu z autocisterny praskla hadice na sání čerpadla a louh zasáhl operátora i řidiče. Podle záznamu [číslo] byl sepsán tento záznam o úrazu, kdy jako další zraněná osoba vedle [jméno] [příjmení] je uvedený [jméno] [příjmení], [datum narození], jako řidič kamionu, který [datum] v 09:30 hodin při čerpání louhu z autocisterny utrpěl úraz za stejných okolností jako u pana [příjmení], kdy při stáčení louhu z autocisterny praskla hadice na sání čerpadla a louh zasáhl operátora. Jako navržené opatření je zde uvedeno nové technické řešení otevírání ventilu a kampaň na používání o OOP.

29. Žalovaný do spisu založil osvědčení o získání odběrné způsobilosti k zajišťování úkonu v prevenci rizik v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro [jméno] [příjmení], které je platné do [datum], RAK [anonymizována tři slova] jako dokument dokládající nulovou toleranci bezpečného chování u žalovaného včetně vystavených karet (čl. 252 – 257). Záznam o úrazu poškozeného [jméno] [příjmení], ze kterého se zjišťuje kromě jiného postup při přečerpávání louhu z autocisterny do provozní nádrže, kdy je řidičem autocisterny byl poškozený [příjmení], pak kde se uvádí, že po zastavení transportní trasy, kteroužto činnost provádí operátor a připojení stáčecí hadice na autocisterny, což provádí řidič autocisterny, tak operátor stáčení surovin nastartoval transportní čerpadlo zmáčknutím ovládacího vypínače start, který byl dva metry od čerpadla, poté otevřel ruční kulový ventil na sací části potrubí a tehdy došlo k prasknutí sací hadice v místě napojení cca 15 cm od pevné instalace. Z důvodu prasknutí sací hadice byl potřísněn kromě zaměstnance [příjmení] i řidič autocisterny [příjmení], který vedle operátora stál. Zastavili oba okamžitě čerpání, mělo se jednat o standardní čerpání, hadice byla stará 6 měsíců bez viditelného defektu. Správnost instalace za žalovaný, coby zaměstnavatel, konzultoval se zástupce dodavatelem hadic a instalována byla v souladu s návodem od výrobce. [obec] prasklé hadice zatím zjištěna nebyla a uvádí se, že hadice byla poslána na expertízu. Dále se uvádí, že operátor stáčení pan [příjmení] nedodržel přesně souslednost kroků v popsaném pracovním postupu, když spustil transportní čerpadlo, a poté otevřel manuální ventil na sacím potrubí a byla přijata k zabránění opakování pracovního úrazu následující opatření a to kontrola správnosti instalace a vhodnosti používané hadice, automatizace sacího ventilu a sekvence stáčení, tedy ovládání z dálky a zavedení používání chemického obleku při stáčení louhu sodného. Z bezpečnostního listu podle nařízení komise (EU) č. 2015 [číslo] z [datum] soud zjistil, že tato obsahuje pokyny pro práci s hydroxidem sodným (louhem, čl. 260). (viz rovněž spis Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj sp.zn. [číslo], [číslo], který je přílohou spisu).

30. Ze sdělení žalobce se zjišťuje, že mezinárodní číslo DIČ žalobce je [anonymizováno]. Právní zástupce žalobce uvádí, že z toho lze usuzovat právě na to, že žalobce tímto dokládá svoji existenci, tedy aktivní legitimaci, což doplňuje i o dohodu, která je uzavřena mezi zdravotní pojišťovnou AOK Plus a jednotlivými profesními sdruženími o tom, že si za vyplácení dávek bere [právnická osoba] Plus odměnu, avšak tato odměna není součástí žaloby. Dokládá správní dohodu z [datum] (č.l. 278), podle které nositelé úrazového pojištění pověřují zdravotní pojišťovny prováděním výpočtu a výplaty náhrad za ztrátu na výdělku v důsledku úrazu podle § 189 SGB VII ve spojení s § 88 SGB X. Podle odst. 4 výpočet náhrad za ztrátu na výdělku v důsledku úrazu včetně kontroly podmínek pro vznik nároku a oprávněnosti vyplácení bude nositel úrazového pojištění, v daném případě žalobce, uznávat ve vztahu ke zdravotní pojišťovně jako závazný.

31. Z korespondence žalovaného [jméno] [příjmení] z [obec] školy [anonymizováno] čl. 285 – 286 se zjišťuje, že žalovaný na příslušnou vysokou školu zaslal hadice s tím, že v případě prasknuté hadice v místě porušení nebyla standardní vnitřní krycí vrstva gumy, což by v kombinaci s efektem tlakového píku vodního kladiva mohlo vést k tomu, že hadice praskla. Sílu tlakového píku v důsledku efektu vodního kladiva při přečerpávání louhu by prokázalo až matematické modelování. K tomu žalovaný uvádí, že matematické modelování se nerealizovalo.

32. Ze zprávy o zkoušce podtlaku čerpadla/testu vodního rázu (čl. 289 – 291) se zjišťuje, že byl naměřen maximální podtlak -0,46 bar a maximální tlak (vodní ráz) 0,58 bar a pohyb hadice byl během testu zanedbatelný, hodnoty provozního tlaku nebyly překročeny. Byla použita k testu voda, nikoliv louh s tím, že pakliže se užije louh, hodnoty by měly být o něco vyšší.

33. Z nabídky GMS – [právnická osoba] zaslané žalovanému z [datum] se zjišťuje, že byly zaslány hadice Chemitec Superflex a to v délce 4m a 5m v množství 2 ks a 5 ks, termín dodání únor 2019. K tomu uvedl žalovaný, že toto založil, protože inspektorát práce, když došlo k pracovnímu úrazu, chtěl vědět, jaký typ hadice byl použit a tak žalovaný k dispozici dal všechny doklady, které se tohoto typu týkaly. K tomu uvedl žalobce, že je problémem to, že dokumentace neodpovídá té hadici, která v předmětném incidentu praskla, a která byla pořizována v roce 2016a instalována v roce 2018.

34. Z dodacího listu vyplývá, že hadice shora uvedené v počtu celkem 7 ks byly dodány [datum] žalovanému.

35. Z objednávky žalovaného zaslané [právnická osoba] – [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že byla objednána 1 GMS hadice na stáčení tekutých surovin s termínem dodání [datum].

36. Z technického listu hadice Chemitec Superflex EPDM/SPL tlaková a sací hranice pro chemikálie [číslo] soud nic podstatného pro rozhodnutí ve věci nezjistil.

37. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že do areálu žalovaného vozil cisternou louh jednou týdně. Dne [datum] přivezl louh, všechno obsluhoval operátor [anonymizováno], řidiči nemají právo obsluhovat nic. Když odcházel ze zadní části vozu, kde je výpusť, tak slyšel ránu, používala se hadice žalovaného, kromě zapojení hadice na cisternu nic nevykonával, vždy čekal v autě vždy asi hodinu. Hadice, která se používala k připojení a přečerpávání byla zavěšena na takovém rameni, stačilo jí dát pouze k přírubě. Týden předtím tam hadice stejná jako v době přečerpávání nebyla, týden předtím svědek zaměstnance žalovaného upozornil na to, že prokapává příruba u hadice, na které byly skvrny od louhu. (totéž vypověděl i před orgány PČR) V den úrazu [datum] tomu tak nebylo, nic nekapalo a ani na hadici nebyly skvrny od louhu. Uvedl, že mu byly vypláceny zdravotní pojišťovnou [anonymizováno] Plus nemocenské dávky. Uvedl, že dostal cca 35 000 Eur za dva roky. Dále uvedl, že u firmy [příjmení] [příjmení] byl zaměstnán od září 2017 do [datum], kdy [datum] ukončil pracovní poměr dohodou. Uvedl, že nemůže doložit účet, na který mu nemocenskou AOK [anonymizováno] posílala, tento již je zrušený. Svědek potvrdil, že dostal od žalovaného [částka] za úraz. Dále uvedl, že platby mu byly vypláceny ve výši 70% základu a uvedl, že nemocenská mu skončila [datum].

38. Z korespondence mezi [název žalobkyně] a poškozeným [příjmení] ze [datum] vyplývá, že žalobce sdělil poškozenému, že mu byly vypláceny náhrady z titulu úrazu do [datum] (viz. výměr ze [datum] a vyúčtování nároku ze dne [datum] - byl vystaven platební příkaz konečné vyúčtování na částku 6 311,32 Eur, jednalo se o dávky za úraz (č.l. 314-315).

39. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne [datum] v 09:15 hodin řidičem autocisterny [jméno] [příjmení], který byl zaměstnancem [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] začal společně se zaměstnancem žalovaného – operátorem stáčení surovin panem [příjmení] stáčet louh sodný z autocisterny do provozní nádrže žalovaného a to tak, že nejprve operátor stáčení surovin ([příjmení]) nastavil transportní trasu, řidič ([příjmení]) připojil stáčecí hadici na autocisternu, poté operátor stisknutím ovládacího vypínače„ start“ umístěného dva metry od čerpadla nastartoval transportní čerpadlo, poté otevřel ruční kulový ventil na sací části potrubí, pak došlo k prasknutí sací hadice v místě napojení, tedy 15 cm od pevné instalace, poté došlo k prasknutí hadice a louh potřísnil oba pracovníky. O obou úrazech byl sepsán záznam. Jak sám [příjmení] uvedl, nedodržel při stáčení louhu pracovní postup a porušil směrnici JSA [číslo]. Žalovaný proto nechal provést zkoušku podtlaku čerpadla postupem zvoleným [příjmení] při stáčení louhu soudného, avšak namísto s louhem sodným s vodou a žádné závažné následky nezjistil. Z korespondence žalovaného s VŠ báňskou soud zjistil, že žalovaný na příslušnou vysokou školu zaslal hadici s tím, že v případě prasknuté hadice v místě porušení nenacházela standardní vnitřní krycí vrstva gumy, což by v kombinaci s efektem tlakového píku vodního kladiva mohlo vést k tomu, že hadice praskla. Sílu tlakového píku v důsledku efektu vodního kladiva při přečerpávání louhu, by prokázalo až matematické modelování, které však žalovaný na VŠ neobjednal. Svědek [příjmení] ohledně používané sací hadice uvedl, že upozornil žalovaného na to, že na sací hadici používané týden před úrazem byly skvrny od louhu, což by dokládalo defekt hadice, avšak také uvedl, že prasklá hadice žádné skvrny nevykazovala. Dne [datum] na pracovišti žalovaného proběhla v souvislosti s úrazy zaměstnance [příjmení] a [příjmení] kontrola Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj, která podle protokolu o této kontrole [číslo jednací] byla zaměřena na dodržování povinností vymezených v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění se zaměřením na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce. V detailním popisu incidentu žalovaný uvedl, že hadice, která byla použita ke stáčení louhu soudného, měla správnou chemickou odolnost pro surovinu (louh sodný) a stáří hadice bylo 6 měsíců a byla bez viditelného defektu. Instalaci žalovaný provedl v souladu s návodem výrobce. Uvedl, že příčina prasknutí hadice zatím nebyla zjištěna, a že hadice byla za účelem zjištění příčiny defektu poslána na expertízu, aniž by uvedl do které instituce. Podle žalovaného se předmětnou hadici však již nepodařilo nalézt. Dále se v protokolu uvedlo, že se jednalo o sací hadici pro chemikálie, typ Chemitec Superflex EPDM/SPL DN80 délka 4 metry byla dodanou [právnická osoba] – [právnická osoba] dne [datum] a instalována na pracovišti - výroba pracích prášků, konkrétně na stáčení tekutých surovin až v říjnu 2018. Poškozený [jméno] [příjmení] byl zaměstnán jako řidič motorových vozidel s odměnou měsíčně 2 200 Eur hrubého plus odměna za práci výkonovou v prémiích [částka] Eur hrubého v případě, že bude odpracována plná doba bez absence ze zdravotních důvodů a beze škody u [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [příjmení] v SRN, pracovní poměr trval od [datum] do [datum], kdy v době trvání pracovní neschopnosti poškozený [příjmení] ukončil pracovní poměr dohodou. Pracovní neschopnost [příjmení] skončila [datum], kdy měly u poškozeného [příjmení] pominout podle zdravotní dokumentace následky úrazu. Žalobce za zaměstnavatele poškozeného [příjmení] odváděl odvody do systému sociálního pojištění. Žalobce jakožto jedno z profesních sdružení má uzavřenu dohodu se zdravotní pojišťovnou AOK Plus o tom, že coby nositel úrazového pojištění pověřuje zdravotní pojišťovnu prováděním výpočtu a výplaty náhrad za ztrátu na výdělku v důsledku úrazu podle § 189 SGB VII ve spojení s § 88 SGB X a zavázal se k tomu, že výpočet náhrad za ztrátu na výdělku v důsledku úrazu včetně kontroly podmínek pro vznik nároku a oprávněnosti vyplácení bude nositel úrazového pojištění, v daném případě žalobce, uznávat ve vztahu ke zdravotní pojišťovně jako závazný. Takto bylo zdravotní pojišťovnou AOK plus poškozenému vyplaceno na příspěvcích – náhradě za zranění 44 291,06 Eur, na příspěvcích na sociální pojištění [číslo] Eur, které za zaměstnavatele [příjmení] v době jeho pracovní neschopnosti odváděl do systému sociálního pojištění. Tyto bylo žalobci zdravotní pojišťovnou vyúčtováno za vyplácení dávek [právnická osoba] Plus vznikl nárok odměnu, která není součástí žaloby, v této části vzal žalobce žalobu zpět) . viz. správní dohodu z [datum] (č.l. 278). Částku [částka] žalobce zaplatil po vyúčtování za ambulantní vyšetření poškozeného přímo Universitní klinice v [anonymizováno]. Poškozený při výslechu uvedl, že plnění ve výši kolem [částka] neobdržel od žalobce, nýbrž že mu bylo vyplaceno zdravotní pojišťovnou. Tedy plnění vyplácené v souvislosti s jeho pracovním úrazem v průběhu trvání jeho pracovní neschopnosti obdržel, byť přesnou konkrétní částku si s ohledem na časový odstup již nepamatoval.

40. Důkazy svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] (manažera bezpečnosti žalovaného), osob zúčastněných na provádění testu podtlaku čerpadla/testu vodního rázu s použitím vody namísto louhu [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], M. [příjmení], znaleckým posudkem, (tento důkazní návrh byl dán pouze na zvážení soudu), který by se zabýval matematickým modelováním, a kterým by bylo prokázáno, že žalovaná užívala správné a vhodné typy zařízení tedy i sací hadice, soud shledal nadbytečnými s ohledem na prokázaný skutkový stav a proto nebyly soudem provedeny. Znalecké posouzení by bylo namístě pouze tehdy, aby se posoudila příčina prasknutí konkrétní sací hadice, která však k dispozici dle žalovaného již není.

41. Poté co právní zástupce [příjmení] informoval žalovaného o tom, že poškozený [příjmení] žádnou částku související s úrazem u žalovaného od žádného subjektu se sídlem ve [příjmení] republice Německo neobdržel, uzavřel dne [datum] žalovaný s [příjmení] dohodu o narovnání, kdy se žalovaný s [příjmení] dohodli na zaplacení částky [částka] s tím, že bylo ujednáno, že se jedná o úplné a konečné vypořádání všech nároků týkající se náhrady újmy, která vznikla poškozenému dne [datum] při přečerpávání louhu z cisterny nákladního automobilu a dne [datum] byla na účet poškozeného [příjmení] vyplacena žalovaným částka 400 000. Skutečnost, že žalovaný na základě dohody o narovnání vyplatil [příjmení] [částka], tento nerozporoval.

42. Z výzvy k plnění u [právnická osoba] & [právnická osoba] zaslané právním zástupcem žalobce z [datum] se zjišťuje, že ve výzvě uvádí, že se jedná o nárok z titulu regresu v souvislosti se zraněním poškozeného [příjmení], který tento utrpěl dne [datum] při vykládce nákladu v prostorách žalovaného a uvádí se zde, že výdaje spojené se zraněním poškozeného v areálu společnosti dosud činily 30 000 Eur, která byla poškozenému vyplacena žalobcem na pojistném plnění. Žalovaného žalobce vyzval k zaplacení zálohy [částka] Eur na výdaje, výdajů, které měly být žalobcem vynaloženy k řešení a odškodnění nároků pana [příjmení], které budou později přesně vyčísleny. Zároveň žalobce vyzval žalovaného k zaplacení nákladů za právní zastoupení ve výši 1 085,65 Eur. Splatnost těchto částek byla stanovena na 14 dnů od doručení výzvy. Právním zástupcem žalovaného bylo na výzvu k zaplacení reagováno dne [datum] (č.l. 65) tak, že škodu na zdraví pana [příjmení] nezpůsobil a ani za ní neodpovídá, a že se necítí být odpovědný ani v rámci náhrady za škodu způsobenou provozní činností, protože poškozený [příjmení] byl účasten na pracovní činnosti v místě výkonu provozní činnosti, a z toho usuzoval na to, že se nemůže jednat o škodu z provozní činnosti, že ani neporušil žádnou smluvní povinnost podle § 2913 občanského zákoníku. Dále byl žalobce právním zástupcem žalovaného vyzván k tomu, aby dostatečně tvrdil, jaké finanční částky ve věci pana [příjmení] vynaložil a že uvedenou částku 30 000 Eur poškozený neobdržel, což mu bylo poškozeným [příjmení] sděleno 43. Plnění, které žalobce poškozenému poskytl, je plněním, k němuž byl žalobce povinen ze zákona a vyplývá z vlastní činnosti a postavení žalobce, coby nositele zákonného úrazového pojištění.

44. Žalobce má proti žalovanému takzvané postihové právo na plnění a to za předpokladu, že došlo k takové skutečnosti, která zakládá její nárok na plnění. Toto postihové právo na plnění –nahrazení vyplacených dávek (náhrady za zranění, příspěvky sociálního zabezpečení) je nutno podřadit pod oblast sociálního zabezpečení na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne [datum], o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (dále jen Nařízení). Podle čl.85 odst. 1, písm. b) Nařízení obdrží-li určitá osoba dávky podle právních předpisů jednoho členského státu za úraz, jenž byl důsledkem událostí k nimž došlo v jiném členském státě, veškerá práva instituce odpovědné za poskytování dávek vůči třetí straně, která je povinna poskytnout náhradu za dotčený uraz, se řídí těmito pravidly: za a) převzala-li instituce odpovědná za poskytování dávek podle právních předpisů, které uplatňuje, nároky příjemce dávek vůči třetí straně, uznává toto převzetí každý členský stát, za b) má-li instituce odpovědná za poskytování dávek přímý nárok vůči třetí straně, uznává tento nárok každý členský stát.

45. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 3215/2021 ze dne 17.5.2022 řeší výklad a uplatnění shora uvedeného článku. Řeší, v jakém rozsahu vstupuje instituce poskytující dávky sociálního zabezpečení (podle předpisů jednoho členského státu EU) na které vznikl osobě nárok v důsledku úrazu, k němuž došlo v jiném členském státě, do nároků příjemce dávek vůči škůdci tak, že uzavřel, že nárok této instituce (žalobce) na regresní náhradu vyplacených sociálních dávek je dán. Rozhodným právem pro stanovení odpovědnosti za škodu způsobenou na území ČR je české hmotné právo, podle kterého škůdce odpovídá podle ustanovení o náhradě škody. V souzeném případě nese žalovaný odpovědnost za škodu způsobenou provozem dle § 2924 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Podle tohoto ustanovení kdo provozuje závod nebo jiné zařízení sloužící výdělečné činnosti, nahradí škodu vzniklou z provozu, ať již byla způsobena vlastní provozní činností, věcí při ní použitou nebo vlivem činnosti na okolí, v souzeném případě tedy věcí použitou při provozní činnosti. Povinnosti se zprostí, prokáže-li, že vynaložil veškerou péči, kterou rozumně lze požadovat, aby ke škodě nedošlo. Pro založení odpovědnosti provozovatele závodu za škodu je nutné, aby došlo ke splnění základních předpokladů této odpovědnosti. Jelikož soud má za prokázané, že událost vyvolaná provozem, spočívající v prasknutí žalovaným použité hadice a stejně tak vznik škody se staly a že mezi nimi existuje příčinná souvislost, nese žalovaný odpovědnost za škodu. Žalovaný se bránil tím, že vynaložil veškerou péči, kterou po něm lze požadovat, aby ke škodě nedošlo tak, že při provozu závodu postupuje s maximální péčí a absolutním důrazem na bezpečnost práce, předložil soudu detailní bezpečnostní směrnice týkající se jednotlivých pracovních postupů včetně přečerpávání hydroxidu sodného z autocisterny do zásobníků (směrnice JSA [číslo] viz č.l. 217) doložil, že pracovníci byli s jejím zněním seznámeni a její dodržování stejně jako ostatních bezpečnostních předpisů bylo k tomu aprobovanou osobou kontrolováno.

46. K otázce dodržování předpisů bezpečnosti práce na pracovišti žalovaného a jejich existenci tak jak ji dokládal žalovaný s tím, že nic ohledně dodržování bezpečnosti nebylo ze strany žalovaného zanedbáno (včetně závěrů Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj pro posouzení vlivu jejich dodržování na vzniklý následek - pracovní úraz poškozeného) není rozhodné, zda byly či nebyly dodržovány předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zda s nimi byli zaměstnanci řádně seznámeni, zda bylo jejich dodržování soustavně žalovaným vyžadováno a kontrolováno, neboť závěry o tomto jsou rozhodné pouze pro posouzení, zda by se žalovaný mohl zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem zaměstnance, nikoli však pro stanovení rozsahu povinnosti zaměstnavatele jako třetí osoby k náhradě nákladů na hrazené služby vynaložených zdravotní pojišťovnou v souvislosti s péčí o jejího pojištěnce, který utrpěl pracovní úraz (k tomu rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21Cdo 3845/2019 ze dne 29.4.2020). Jediné co by bývalo bylo relevantní pro posouzení zproštění povinnosti žalovaného nahradit škodu (liberační důvod) by bylo provedení odborné expertizy předmětné hadice, kterou však žalovaný již k dispozici neměl, odbornou expertizou rovněž nedisponoval, ačkoliv se k jejímu provedení zavázal Oblastnímu inspektorátu práce pro Středočeský kraj (viz protokol čl. 56-59, str.6 protokolu).

47. Dle § 22 odst.1 ad2 – prvního svazku Zákoníku o sociálním zabezpečení (dále jen SGB) podle právních ustanovení o zákonném úrazovém pojištění lze nárokovat kromě jiného léčebnou péči. Dle odst. 2 příslušná k uplatnění nároku jsou kromě jiných i oborová sdružení. dle § 114 sedmého svazku SGB nositelé zákonného úrazového pojištění (poskytovatelé úrazového pojištění) jsou za 1. oborová sdružení uvedená v Příloze1. odst.8, kdy žalobce spadá pod profesní sdružení pro dopravu, logistiku, pošty a telekomunikace viz čl. 141p Dle § 2 odst. 1 Sedmého svazku SGB ze zákona jsou pojištěni zaměstnanci. (poškozený Jindříšek byl zaměstnancem [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], tedy právnické osoby viz. výpis z obchodního rejstříku č. l.202 spisu, který byl od [datum] pojištěn u žalobce jako přepravní společnost a jeho zaměstnanci jsou ze zákona pojištěni u žalobce).

48. Podle § 116 odst. 1 Desáté knihy SGB, který řeší nároky vůči subjektům povinným k náhradě škody, nárok na náhradu škody spočívající na jiných zákonných předpisech přechází na nositele pojištění nebo sociální pomoci, pokud má povinnosti na základě škodní události poskytnout sociální plnění, sloužící k odstranění škody stejného druhu a vztahují se na stejné období, jako náhrada škody, kterou je povinen poskytnout škůdce. [příjmení] patří za 1. příspěvky, které se mají platit ze sociálních plnění a za 2. příspěvky na zdravotní pojištění, které by bylo třeba platit za dobu nároku na nemocenské dávky. Dle odst.7 pokud poškozený obdržel plnění od subjektu povinného k náhradě škody, na kterého nárok na náhradu škody s osvobozujícím účinkem vůči nositeli pojištění nebo sociální pomoci přešel, musí nositeli pojištění nebo sociální pomoci provedená plnění nahradit. Z uvedeného důvodu soud žalobě v části týkající se plnění poskytnutého žalovaným přímo poškozenému [příjmení] na základě dohody o narovnání nevyhověl.

49. Podle § 1970 obč.zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní nebo zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže není dlužník za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení se stanoví podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení.

50. Z uvedené výzvy žalobce k plnění zaslané žalobcem žalovanému ze dne [datum] nelze dovodit, v jaké výši má být žalovaným žalobci plněno, neboť se žalobce dožadoval pouze zaplacení zálohy s tím, že výše bude upřesněna, tedy se jednalo o výzvu neurčitého obsahu, která nemohla založit prodlení s plněním na straně žalovaného. Soud proto pro případné prodlení vycházel z toho, kdy byla doručena žaloba žalovanému, tedy dne [datum] a kdy mu uplynula lhůta bez zbytečného odkladu, tedy po uplynutí sedmého dne. První den prodlení na straně žalovaného mohl nastat [datum] (viz § 1958 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, lhůta pro plnění peněžitých závazků se uvažuje zhruba maximálně sedm až deset dnů od doručení výzvy).

51. V části [číslo] Eur vzal žalobce žalobu zpět s tím, že se jedná o odměnu za administrativní činnost související s vyplácením částek poškozenému zdravotní pojišťovnou a která dle správní dohody náležela zdravotní pojišťovně. Žalovaný s částečným zpětvzetím souhlasil a soud řízení dle § 96 o.s.ř. v této části zastavil (výrok I.). Jelikož co do příslušenství z této částky žaloba zpět vzata nebylo, soud žalobu v této části zamítl (výrok II.).

52. Jelikož žalovaný plnil částku [částka] přímo poškozenému, kterým byl ujištěn o tom, že žádné plnění z důvodu úrazu mu nebylo poskytnuto, pak při kurzu ČNB 25, [částka] za [částka] plnil v částce 15 449, [částka] (viz kurzovní lístek ČNB ke dni [datum]). V této části soud žalobu zamítl a to včetně úroku z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení (výrok V.).

53. Tedy žalovaný měl plnit rozdíl částky [částka] – 15 449, [částka], tedy měl zaplatit ještě [částka] toto snížené o částku, kterou vzal žalobce zpět tj. [částka], tedy rozdíl činí [částka], které uložil soud žalovanému zaplatit (výrok III.).

54. Jelikož žaloba byla doručena žalovanému [datum], pak ve lhůtě bez zbytečného odkladu měl žalovaný plnit, tedy v části, ve které soud žalobě vyhověl, nastalo prodlení s plněním na straně žalovaného den následující po uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu, tedy osmý den. Teprve poté mohl žalobce požadovat i zákonný úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V části týkající se úroku z prodlení za časový úsek od doby požadované v žalobě, tedy od [datum] do posledního dne lhůty bez zbytečného odkladu (7 mý den) soud proto žalobu zamítl (výrok IV.).

55. Lhůtu k plnění ve výroku III. soud stanovil dle § 160 odst.1 o.s.ř., podle kterého je-li uložena povinnost peněžitého plnění, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci.

56. O nákladech účastníků řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě žádný z účastníků neměl plný úspěch ve věci, soud proto rozhodl i s přihlédnutím k průběhu řízení tak, že žádný z nich nemá na jejich náhradu právo.

Poučení