7 C 256/2020-541

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 691 125 Kč s příslušenstvím a o 371 499,59 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba se co do částky 319 117,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 319 117,30 Kč od [datum] do zaplacení a co do částky 14 229,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 229,80 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 372 007,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 372 007,70 Kč od [datum] do zaplacení a částku 357 269,70 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 357 269,70 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 52 970,36 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 9 270,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 12 315,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 691 125 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná bezplatně a bez právního důvodu užívá pozemek parc. č. [rok] v [katastrální uzemí], na kterém se nachází budova [číslo] ve vlastnictví žalované a dále část pozemku parc. č. [rok], pozemky žalovaná užívá celkem v rozsahu 921,5 m2. Žalobkyně požadovala uhrazení částky za užívání v období od června 2017 do června 2019. Zákonný úrok z prodlení dle podání ze dne [datum] požadovala z žalované částky od [datum].

2. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že je vlastníkem pozemků parc. č. [rok] a parc. č. [rok] v [katastrální uzemí] od [datum] na základě zákonné transformace užívacího práva na právo vlastnické podle § 879c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platný do [datum]. K podpisu souhlasného prohlášení přistoupili Česká republika a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dne [datum]. Žalobkyně dále nesouhlasila s tvrzením, že žalovaná užívá pozemky v menší míře, neboť pozemek parc. č. [rok] je zcela v rozsahu 603 m2 zastavěn budovou žalované a pozemek parc. č. [rok] užívá v rozsahu 318,5 m2, uložení inženýrských sítí není relevantní a uložení věcí žalobkyně není pravdivé.

3. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že pozemky parc. č. [rok] a parc. č. [rok] v [katastrální uzemí] získala ke dni [datum], neznalost vlastníka pozemků byla odstraněna nejpozději v dubnu 2019, žalovanou to však nezbavuje povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Fotografie, které žalovaná doložila k podání ze dne [datum], nijak nedokazují, že by užívala menší výměru a občasné užívání pozemku nemá na výši bezdůvodného obohacení vliv.

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že důležité je zjistit, zda prostory v budově [adresa] byly objektivně způsobilé k výdělečné činnosti. Stejně tak není podstatné zjišťovat, v jakém rozsahu byl využit celý prostor, který měla žalovaná objektivně k dispozici. Žalovaná měla pozemky parc. č. [rok] v části a parc. č. [rok] v [katastrální uzemí] objektivně k dispozici. Výkon výdělečné činnosti žalované je patrný z obchodního rejstříku, kdy žalovaná deklaruje, že podniká v oblasti výroby, obchodu a služby neuvedené v příloze [číslo] 3 živnostenského zákona. Žalované dále nic nebrání v užívání části pozemku parc. č. [rok], což vyplývá i ze znaleckého posudku [číslo] [anonymizováno] [jméno] [jméno]. Uvnitř objektu je díla s pracovními stoly, nářadím a rozmontovanou motokárou. Rovněž pracovní smlouva [jméno] [příjmení] prokazuje, že žalovaná má zaměstnance pro výkon práce mechanika a údržbáře. Prostory budovy jsou využívány pro bydlení [jméno] [příjmení] a pro skladování motokár. Pokud žalovaná tvrdí, že jí v užívání pozemku parc. č. [rok] brání plechové přístřešky, inženýrské sítě a další materiál žalobkyně, ta to činí sporným. Žalobkyně rovněž nenese žádnou odpovědnost za škodu na majetku žalované. Dále poukázala na skutečnost, že budovy [adresa] převedla dne [datum] společnost [právnická osoba] na žalovanou, ani [právnická osoba] [příjmení] za užívání pozemku nikdy neplatila, o čemž je veden spor u Okresního soudu v Českých Budějovicích, sp. zn. 27 C 249/2019 [právnická osoba] nabyla budovu od žalobkyně ještě v době, kdy byly obě společnosti personálně propojené.

5. Žalobkyně dále ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že bouda, která byla technickou zprávou [anonymizováno] [příjmení], která je v nákresu definována body 6,7,8 a 9 byla z celkové výměry vyjmuta. [ulice] plachta, na kterou žalovaná odkazuje, nebyla nikdy ve vlastnictví žalobkyně, patřila [právnická osoba] [anonymizováno]. Přístup k tenisovým kurtům žalobkyně je realizován z pozemku parc. č. [rok], nikoli ze sporovaného pozemku. Rovněž tvrzení o zamčených vratech nevede k závěru, zda žalovaná prostor fakticky využívá. Záběry z bezpečnostní kamery od října 2020 do současnosti dokládá, že žalovaná na pozemek jezdí vozidly. Dále odkázala na spor, který vedla s právní předchůdkyní žalované, [právnická osoba] [anonymizováno]., kdy uzavřely dohodu o narovnání a [právnická osoba] [anonymizováno]. uhradila za užívání pozemku částku 130 000 Kč za užívání pozemku od září 2016 do dubna 2017.

6. Žalovaná v odporu ze dne [datum] uvedla, že žalobkyně nabyla vlastnické právo k pozemkům parc. č. [rok] a parc. č. [rok] v [katastrální uzemí] až dne [datum], a proto do té doby nemůže vyžadovat vydání bezdůvodného obohacení ze strany žalované. Nadto žalovaná neužívá pozemky v tvrzeném rozsahu 921,5 m2, ale pouze v rozsahu 603 m2, z toho pozemek parc. č. [rok] v rozsahu 318,5 m2 a to pouze občas, kdy žalobkyně má na části pozemku inženýrské sítě a plachty. [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] přiložený ke znaleckému posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne [datum] neodpovídá skutečnosti. Stejně tak částka stanovená znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [jméno] za užívání pozemku zcela neodpovídá skutečnosti, neboť znalec tendenčně vybral při zpracování posudku pozemky jiného druhu. Cena obvyklá za pronájem pozemků v okolí se dle žalované pohybuje okolo 8 Kč/m2. Žalovaná rovněž namítla částečné promlčení, neboť žaloba byla podána dne [datum] a žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení již za červen 2017.

7. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že vlastníkem pozemku parc. č. [rok] byla až do května 2019 zapsána Česká republika. Žalované jsou dále způsobované škody na budově [adresa], které převyšují nároky žalobkyně. Na pozemku parc. č. [rok] se nachází plechové přístřešky, inženýrské sítě (šachta vodovodu a kanalizace) a další materiál (krycí plachty a stavební sutě) žalobkyně, výměru 318,5 m2 užívá pouze občasně a ne v plném rozsahu.

8. V podání ze dne [datum] žalovaná dále uvedla, že [anonymizováno] [jméno] [jméno] ve znaleckém posudku [číslo] použil nesprávnou metodu výpočtu, neboť pro určení obvyklé ceny použil k porovnání komerční pozemky. Dotčené pozemky jsou však použity jako plocha sportu a rekreace.

9. V doplnění ze dne [datum] žalovaná uvedla, že si nechala zpracovat znalecký posudek [právnická osoba], která stanovila obvyklé nájemné za užívání pozemků parc. č. [rok] (v rozsahu 318,5 m2) a parc. č. [rok] v [katastrální uzemí] za období od [datum] do [datum]. Dále žalovaná odkázala na usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. IV ÚS 2124/19, který odkazuje na praxi Nejvyššího soudu publikovanou například v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. 28 Cdo 3138/2012, který judikoval, že soudy mají přihlížet k pozemkům se závadou. Co se týká škody na budově [adresa] dle tvrzení žalované způsobenou činností žalobkyně, uvedla, že znalec, který věc ohledal dne [datum], ve znaleckém posudku [číslo] 2020 ze dne [datum] uvedl, že byl navýšen terén pozemku parc. č. [rok], že došlo k osazení nopové folie okolo západní stěny budovy [adresa], osazení folie zhoršuje namáhání stěny budovy [adresa], v době instalace nafukovací haly se potom dešťová voda nevsakuje rovnoměrně na pozemku, ale je sváděna k obvodové stěně u [adresa]. U oken budovy [adresa] na západní stěně jsou instalovány husté sítě s reklamou, které snižují denní osvětlení prostor v budově. Výskyt vlhkosti a zatékání vody stěnou v době intenzivních dešťů tak omezuje bezpečné užívání budovy, byly poškozeny omítky, výmalba, na podlaze jsou kaluže vody, trhliny ve zdi. Znalec odhadl škody na částku 280 000 Kč až 680 000 Kč. Žalovaná tak uplatní námitku započtení.

10. V podání ze dne [datum] žalovaná dále uvedla, že žalovaná v předmětném období užívala pozemek parc. č. [rok] jen pro parkování jednoho dodávkového automobilu v rozsahu 14 m2, přívěsného vozíku v rozsahu 12,88 m2 a osobního automobilu rozsahu 7,14 m2. Ostatní části byly žalovanou nebo osobami jí navštěvujícími užívány pouze pro průjezd či průchod. Ostatní části užívala žalobkyně pro průchod a průjezd do plechových přístřešků. Žalované také bylo zamezeno zřídit si vodovod a je tak nucena vodu kupovat a uchovávat v nádržích. Co se týká škody, ta objektivně vzniká na budově [adresa] stékáním vody z pozemku žalobkyně č. [rok], proto k započtení uplatňuje nárok v částce 280 000 Kč.

11. V doplnění ze dne [datum] uvedla, že žalovaná od počátku tvrdila, že předžalobní upomínka ze dne [datum] jí nikdy nebyla doručena.

12. V doplnění ze dne [datum] žalovaná uvedla, že v období od [datum] do [datum], užívaly fyzické osoby náležející žalobkyni označenou část pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [část obce], zejména členové volejbalového a nohejbalového oddílu a osoby k nim náležející a to jak pro průchod ke sportovištím, tak k průchodu k plechovým přístřeškům potřebným k provozování sportovních činností. Žalobkyně v rovněž uvedené užívala k průchodu k inženýrským sítím, uskladnění plachty o rozměrech 20 m2 a stavební sutě o rozsahu 16 m2. V bezprostřední blízkosti budovy žalované byl rovněž zaparkován automobil, aby bylo zabráněno přístupu žalované. Společně takto pozemek žalobkyně a žalovaná užívali do [datum]. Následně žalobkyně umožňovala průjezd a průchod přes část pozemku pouze po předchozí telefonické omluvě.

13. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

14. Ze znaleckého posudku [číslo] ústní výpovědi znalce [příjmení] [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že stanovil hodnotu obvyklého užívání pozemků parc. č. [rok] a parc. č. [rok] v [katastrální uzemí] porovnáním nájemného srovnatelných pozemků. Jednalo se o pozemky s komerčním využitím. Žalovaná v budovy [adresa] provádí komerční činnost v podobě oprav motorových závodní či jiných vozidel. Nabídky jiných nájmů získaných z informací realitních kanceláří ponížil o 20 %, což vychází z jeho zkušenosti při znalecké činnosti a stanovil hodnotu 30 Kč/m2/měsíčn. V případě, že by budova na pozemku nebyla, stanovil by znalec hodnotu za užívání pozemku ve stejné výši. Znalec vycházel z principu nejlepší využitelnosti pozemku, nikoli faktického využití pozemku. Celkovou cenu užívání pozemku o rozloze 921,50 m2 stanovil na 743 650 Kč, měsíčně 27 645 Kč, v hodnotě 30 Kč/m2/měsíc za období od 4. 4. 2017 do [datum]. Součástí znaleckého posudku byla technická zpráva zaměření užívané plochy určené oplocení na p. č. [rok] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum].

15. Ze znaleckého posudku [číslo] 2020 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že stavební úpravy na pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [část obce] mohou vést k poškození budovy [adresa] na pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [část obce]. Znalec odhadl, že opravě poškození by byla potřeba částka 280 000 Kč – 680 000 Kč.

16. Ze znaleckého posudku [anonymizována tři slova] [číslo] [rok] včetně dodatku [číslo] ústní výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že jejich snahou bylo opatřit si srovnatelných vzorek nájmů pozemků sportovišť, na kterých stojí cizí stavba, což bylo nereálné. Protože srovnatelný vzorek nenašli, přistoupili k ocenění výnosovým způsobem dle předpisů Ministerstva financí ČR, tedy z tržní hodnoty sportovišť a určily simulované nájemné ve výši 5 % tržní ceny sportovišť. Cenu sportovišť pak určili porovnáním tržních cen pozemků – sportovišť vybraného vzorku. Jednalo se však o pozemky bez stavby a znalecká kancelář hodnotila využití pozemku pro sport, nikoliv pro podnikání. Při ocenění nepřihlíželi ke skutečnosti, že pozemek je dle územního plánu z více než 20 % zastavěn stavbou pro komerční využití. Pokud někdo znemožní užívání pozemku, tak tam je poté tržní hodnota pozemku nulová. Stejnou hodnotu určili i pro část pozemku č. [rok] v k. ú. [část obce], neboť se jedná o pozemek související společně využitelný s budovou. Tržní nájemné pak určili za období od [datum] do [datum] na částku 168 343 Kč při standardních podmínkách, v roce 2017 by se jednalo o částku 6 136 Kč měsíčně, v roce 2017 o částku 6 271 Kč měsíčně a v roce 2019 o částku 6 428 Kč měsíčně. S ohledem na omezující vlivy však není předpoklad ochotně jednající poptávky a tržní nájemné neexistuje.

17. Ze znaleckého posudku [číslo] 2021 ze dne [datum] znaleckého ústavu [právnická osoba], a ústní výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že porovnávací metody je v daném případě prakticky vyloučené, protože není možné získat reprezentativní vzorek nájmů. Proto se v těchto případech využívá výnosová metoda. K odhadu tržní ceny pozemků znalecký ústav použil cenovou mapu, jejíž výhodou je, že vychází ze skutečných kupních smluv, nikoliv z nabídkových cen. Kapitalizační mírou určil znalecký ústav v souladu s [anonymizována tři slova] míru 5 %, která je obvyklá pro daný typ zastavěnosti pozemků. Rizikovost byla posouzena na 5 % - 2 % za dlouhodobou stabilizovanou míru inflace, 1 % stavební/technickou přirážku, 1% ekonomickou rizikovou přirážku. Cenová mapa stanovila cenu pozemku v daném období na částku 8 050 Kč/m2. Hodnota nájmu tak vychází na 403,50 Kč/m2/rok, [číslo] Kč/m2/den. Násobením počtu dní a výměry pak znalecký ústav došel k částce 777 374 Kč, srážka pak činila 50 % a přiznal 388 687 Kč. Stavby cizích vlastníků na pozemku představují reálné omezení vlastnického práva, který se promítne do prodejní ceny pozemku ve výši poloviny ceny, kdy vyjadřuje hodnotu napůl mezi stavem bezvadným a vadným. Rovněž pokud však je pozemek nepřístupný, hodnota činí 0 Kč. Při ústním podání znaleckého posudku znalec dále uvedl, že pro rozšířené období lze použít původní výpočty, pokud žalobkyně požaduje částku nižší, neboť v mezidobí došlo k navýšení cen dle cenové mapy na částku 8 560 Kč za m2 ročně, čemuž odpovídá denní sazba 1,173 Kč/m2.

18. Z informace o pozemku na č. l. 56 spisu týkající se parcelního č. [rok] a [rok] v k. ú. [část obce] bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku je žalobkyně a že se na pozemku p. č. [rok] nachází stavba [adresa]. Z informace o stavbě [adresa] na pozemku p. č. [rok] v k. ú. [část obce] bylo zjištěno, že vlastníkem je žalovaná.

19. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku, údaje platné ke dni [datum], týkající se žalované, bylo zjištěno, že jednatelkou je paní [jméno] [příjmení], v minulosti to byl PaeDr. [jméno] [příjmení].

20. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ke dni [datum], bylo zjištěno, že předsedou jednoty je [jméno] [příjmení], v minulosti to byl PaeDr. [jméno] [příjmení]. Členem výboru je [jméno] [příjmení].

21. Z rozsudku Obvodního soudu ro Prahu 3 dne 24. 6. 2020, č.j. 17 C 272/2019-99, který však byl zrušen ve výrocích I., II. a VI. usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 2020, č.j. 16 Co 323/2020-131, bylo zjištěno, že spor se vede ohledně zabránění imisí – vnikáním vody do vnikání vody do budovy [adresa], postavené na pozemku parc. č. [rok], v k.ú. [část obce].

22. Ze souhlasného prohlášení uzavřeného v souladu s ust. § 66 odst. 1 písm. a) vyhlášky [číslo] o katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo zjištěno, že Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových jako předávající a žalobkyně jako přejímající prohlásili, že k pozemkům parc. č. [rok] a parc. č. [rok] v [katastrální uzemí], že ke dni [datum] trvalo právo trvalého užívání žalobkyně k těmto pozemkům a že vlastnické právo k těmto pozemků od [datum] dle ustanovení § 879c odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, není sporné.

23. Z fotografií na č. l. 80-97 spisu bylo zjištěno, že se na nich nachází nedatované záběry, u plechových garáží je vidět, že vstup je natočený směrem k pozemku parc. č. [rok] v k.ú. [část obce].

24. Z pracovní smlouvy [jméno] [příjmení] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl u žalované zaměstnán jako mechanik a ostraha objektu.

25. Z nabídky na odkoupení nemovitosti budovy s [adresa] na pozemku p. č. [rok] nedatované bylo zjištěno, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nabízí žalobkyni prodej budovy [anonymizováno] za 800 000 Kč.

26. Ze znaleckého posudku na budovu [adresa], [číslo] bylo zjištěno, že znalec [příjmení] [jméno] [jméno] odhadl cenu budovy na částku 550 000 Kč.

27. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že jím byla povolena rekonstrukce dílen a budova je kolaudována jako dílna.

28. Z potvrzení o stavbě [adresa] ze dne [datum], bylo zjištěno, že úřad městské části potvrzuje, že budova [adresa] se nachází na pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [část obce].

29. Z návrhu na vklad do katastru nemovitostí ze dne [datum] budovy [adresa] se nacházející se na pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [část obce], bylo zjištěno, že vkladatelem je společnost [právnická osoba] a nabyvatelem [právnická osoba]

30. Z kupní smlouvy ze dne [datum], týkající se budovy [adresa], bylo zjištěno, že žalovaná ji jako kupující nabývá od společnosti [právnická osoba] za částku 1 500 000 Kč.

31. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] ke dni [datum] bylo zjištěno, že současným jednatelem je [jméno] [příjmení], v minulosti to byl [jméno] [příjmení].

32. Z kupní smlouvy [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že ta nabyla budovu [adresa] za částku 800 000 Kč 33. Z žádosti o zřízení úplatného věcného břemene průchodu, průjezdu a parkování na části pozemku p. č. [rok] v k. ú. [část obce] obec Praha bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] navrhnul dne [datum] Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových zřízení věcných břemen. Z odpovědi dne [datum] Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových bylo zjištěno, že příslušnost hospodařit s uvedeným pozemkem dle § 4 zákona č. 172/1991 Sb., má žalobkyně.

34. Z výzvy žalobkyně k úhradě bezdůvodného obohacení ze dne [datum] zaslané žalované včetně doručenky bylo zjištěno, že požaduje bezdůvodné obohacení ve výši 1 296 550 Kč za období od [datum] do [datum] za užívání předmětných pozemků.

35. Z fotografií na č. l. 294-297 spisu bylo zjištěno, že zobrazují nedatovaný stav části pozemku parc. č. [rok], na němž se nachází kontejner a poničená plachta.

36. Z fotografií na č. l. 488-494 spisu bylo zjištěno, že zobrazují nedatovaný stav části pozemku parc. č. [rok], kdy částečně ukazují zablokování průchodu pro pěší ze strany od [anonymizováno], dále ukazují kontejner s naloženou plachtou a prostranství s kontejnerem.

37. Z fotografií CD na č. l. 514 bylo zjištěno, že se jedná o fotografie pořízení kamerovým systémem žalobkyně zachycují část pozemku parc. č. [rok] v k.ú. [část obce] vedle budovy [adresa] v období od prosince 2020 do září 2021. Na fotografiích se nacházejí zejména různá vozidla, dále kontejner se sutí, dětské hračky.

38. Z výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne [datum], včetně odeslaných zpráv žalované a i zástupci žalované bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývá žalovanou k úhradě dlužné částky za bezdůvodné užívání pozemku ve výši 371 499,50 Kč za období od [datum] do [datum].

39. Z fotografie na č.l. 489 spisu fotografie bylo zjištěno, že zachycuje nedatovaný stav vedle budovy č. p. a vozidlo, které zabraňovalo tomu vcházení a vycházení.

40. Z výzev k odstranění [značka automobilu] [anonymizována tři slova] [číslo] ze dne [datum] a ze dne [datum] od žalované adresované žalobkyni a [obec] [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žádá, aby vozidlo bylo odstraněno, neboť blokuje přístup k budově [adresa].

41. Z žádosti o prošetření okolností, nasvědčujících spáchání trestného činu, nebo přečinu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalovaná obrací na státní zastupitelství se žádostí o prošetření instalace kamerového systému na budovu na pozemku parc. č. [rok] v k.ú. [část obce] a rovněž umístění [značka automobilu] [anonymizována tři slova] [číslo].

42. Z usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne19. 1. 2022, č. j. 27 C 249/2019 – 409, zpětvzetí žaloby ze dne [datum] a dohody o narovnání ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se společností [právnická osoba] smírně vyřešila spor o užívání stejných pozemků za předcházející období.

43. K protokolu z jednání u Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. srpna 2021 bylo zjištěno, že pan [příjmení] byl vyslýcháni u tohoto soudu a uvedl, že budovu [adresa] měli nejprve v nájmu, později ji koupili. Žádnou užívací smlouvu k budově nikdy neměli.

44. Z výzvy k zaplacení bezdůvodného obohacení ze dne [datum] včetně detailu odeslané datové zprávy zaslaného žalobkyní žalované bylo zjištěno, že požaduje úhradu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. č. [rok] a části parc. č. [rok] v k. ú. [část obce] za období od [datum] do [datum] ta dobu 731 dní ve výši 371 499,50 Kč a to do [datum].

45. Z e-mailové komunikace (na č.l. 36) mezi zástupcem žalobkyně a zástupcem žalované ohledně schůzek, týkajících se předmětu sporu, ze srpna a září roku 2019 bylo zjištěno, že se domlouvají na schůzce. Zástupce žalované v e-mailu ze dne [datum] výslovně odkazuje na zaslané sdělení týkající se uplatněného nároku za užívání pozemků.

46. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 743 650 Kč za užívání pozemků v období od [datum] do [datum].

47. Z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně zasílal žalované poštovní zásilku.

48. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že do areálu žalobkyně docházel od roku 2016 2017 do roku 2020. Pomáhal při opravách motokár, frekvence návštěv se řídila podle závodů. Vždycky zaparkoval na silnici u zahrádek, dovnitř jezdil málokdy, prošel přes otevřený plot toho areálu a pak potom do budovy. Z druhé strany od [anonymizováno] to bylo vždycky zadělané, stálo tam auto. V roce 2018 to zavřeli z obou stran, umístili tam auto. Pan [anonymizováno] si tam pak musel udělat vrátka přímo do budovy, ze strany, jak je silnice od zahrádek. Na místě pak byli volejbalisté, nohejbalisté, pohybovali se v tom prostranství vedle budovy, vedle kurtů měli postavená i kola, některá byla opřena i o dům. V tom prostoru byly také nějaké igelitové plachty a suť, z druhé strany domu byla posilovna.

49. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v budově měl uschované sportovní vozidlo [značka automobilu], někde v prostřední části budovy, kam se dalo vjet vraty. Vozidlo tam skladoval přibližně 3-4 roky od roku 2018 do roku 2021, místo navštěvoval zhruba 2x do měsíce. Do areálu jezdil od zahrádek, vrata byla většinou otevřená, nebyl s tím v té době, kdy tam to auto skladoval, žádný problém. Pohybovali se v prostoru vedle budovy další lidé, sportovci z vedlejších kurtů. Neměli jinou možnost tam vstoupit, než právě tímto místem, vzpomíná si, že z druhé strany to tam bylo nějaké zavřené. Pamatuje si, že v meziprostoru byly zbytky ze stavebních činností a kovové přístřešky. Když si loňského roku odvážel vozidlo, museli se spojit s lidmi, kteří udržovali ten okolní areál, a cítil neochotu, kdyby tam vozidlo chtěl vrátit.

50. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že u žalované působí jako ostraha a údržbář a budovy od roku 2014, rovněž působí jako mechanik. Servisuje motokáry. V budově [adresa] bydlí. Od doby, kdy se žalobkyně stala vlastníkem pozemků, je jim bráněno dostat se k budově. Původně byla volná cesta od zahrádek, cesta od [anonymizováno] byla uzavřená vždycky. Původně byl průjezd užší, byly tam různé přístřešky od roku 2014 do roku 2020 u volejbalových kurtů. Stejně dlouho tam byly tenisové plachty. Byla tam i suť, kterou v roce 2020 uklidili. Pak je tam vyvýšený stupínek, ze kterého je vedena voda ke kurtům. Frekvence vstupu žalobkyně se špatně odhaduje, někdy je to 10 krát denně, někdy nepřijdou vůbec, větší provoz je v sobotu a v neděli. Museli si udělat vlastní vstup, protože před vrata od zahrádek postavili vraky. Rovněž nemají přístup k přívodu vody. Když poprvé vrata od směru od [anonymizováno] zamkli někdy v červnu 2016, zavolali policii. Poté jim řekli, ať vždycky zavolají, když bude potřeba odemknout. Cesta od [anonymizováno] je ale komplikovaná, jsou tam další zábrany. Proto si udělali vlastní vstup do budovy ze strany od zahrádek.

51. Z opakované svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že původně otevřený vchod od zahrádek byl někdy v roce 2020 – 2021 uzavřený. Z druhé strany od [anonymizováno] to bylo uzavřené vždycky, dalo se procházek pouze brankou pro pěší, ale to od konce roku 2020 také nešlo. Nakonec bylo postavené auto i zevnitř od zahrádek, proto si udělali boční vchod. Když to bylo ještě otevřené, tak tam do toho společného prostoru mezi budovou a kurty chodili chlapi tenisu, měli tam i položené plachty, byl tam i přístup k těm garážím i ke kanalizaci. Do společného prostoru chodili i volejbalisté, nohejbalisté, najížděli tam i autem, vždycky žádal, aby tam nějaký pruh, kterým by mohli všichni projet, nyní se tam ti sportovci dostávají dírou v plotu, kterou naznačuje vedle té nyní zavřené brán a zablokované autem. Vedle kurtu je plechová bouda, kde si tenisté schovávají různé vybavení. Dříve byly na zemi složené i plachty, kterou odvezl pan [příjmení] od žalobkyně. Žalovaná pak odvážela suť. Při předložení fotografií na CD na č.l. 514 svědek uvedl, že na fotografiích od prosince 2020 do září 2021 jsou vozidla náležející žalované.

52. Soud zamítl provedení důkazu nájemními smlouvy s okolními uživateli pozemku žalobkyně, neboť ta tvrdila, že žádné nemá. Z potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov] z roku 2016 nebyly zjištěny žádné rozhodné okolnosti, z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] z [datum], ze záznamu o jednání s dlužníkem ze dne [datum]

53. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně se stala na základě transformace užívacího práva na právo vlastnické podle § 879c zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, vlastníkem pozemku parc. č. [rok] a parc. č. [rok] v k. ú. [část obce]. Žalovaná se na základě kupní smlouvy ze dne [datum] stala vlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [část obce].

54. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“), v platném znění.

55. Podle ustanovení § 2991 o. z. odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

56. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 věty první o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

57. Podle ustanovení § 879c odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, právo trvalého užívání pozemku podle § 70 zákona č. 109/1964 Sb., hospodářský zákoník, zastavěného budovou nebo stavbou ve vlastnictví osoby, v jejíž prospěch bylo právo trvalého užívání zřízeno, a pozemku na něj navazujícího, jestliže takový pozemek souvisí s provozem této budovy nebo stavby, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se mění uplynutím jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona na vlastnictví právnické osoby, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno. Podle odstavce 4 pokud právnická osoba, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno, nepožádá stát o změnu tohoto práva na vlastnictví ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona, ke změně práva podle odstavce 1 nebo 2 na vlastnictví nedojde a právo trvalého užívání zaniká uplynutím lhůty jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona. Podle odstavce 4 pokud právnická osoba, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno, nepožádá stát o změnu tohoto práva na vlastnictví ve lhůtě jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona, ke změně práva podle odstavce 1 nebo 2 na vlastnictví nedojde a právo trvalého užívání zaniká uplynutím lhůty jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona.

58. Po zhodnocení všech důkazů a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi stranami nebylo sporné, že žalovaná nemá užívací titul k pozemku pod budovou [adresa] a že částečně užívá i přiléhající pozemek. Nárok žalobkyně tak soud posoudil jak bezdůvodné obohacení ze strany žalované.

59. Soud se nejprve zabýval námitkou žalované, že žalobkyně nabyla vlastnické právo ke sporovaným pozemkům až dne [datum], a proto do té doby nemůže vyžadovat vydání bezdůvodného obohacení. Dle soudu není tento názor žalované správný, neboť žalobkyně nabyla vlastnické právo k pozemku jeho transformaci z užívacího práva na vlastnické ke dni [datum] dle § 879c odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Tato skutečnost byla potvrzena souhlasným prohlášením Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a žalobkyně ze dne [datum] a poté bylo vlastnické právo žalobkyně zapsáno v katastru nemovitostí. I pokud by žalovaná i přes personální propojení žalobkyně a žalované tuto skutečnost nevěděla, ke dni zaslání předžalobní výzvy žalobkyně v červenci 2019, už bylo postaveno najisto, kdo je vlastníkem sporovaných pozemků. Žalovaná netvrdila, že by do té doby hradila užívání pozemku někomu dalšímu, resp. vlastníku uvedenému v katastru nemovitostí.

60. Co se týká konkrétní výše bezdůvodného obohacení, to bylo posouzeno podle ustanovení § 2991 o. z. a § 2999 odst. 1 věty první o. z., kdy bylo nutné zjistit výši ceny obvyklé, tedy prospěch, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal (§ 2999 o. z.), o nějž obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Soud při stanovení výše ceny obvyklé postupoval podle následující judikatury.

61. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, na kterou odkázalo i rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 540/2020, pro poměry zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci (v daném případě pozemku) bez platné smlouvy (např. smlouvy o nájmu) či jiného titulu opravňujícího věc užívat. Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 2999 odst. 1 o. z.). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce byl za obvyklých okolností povinen platit podle nájemní …Výše plnění za užívání cizí věci (pozemku) bez právního důvodu se proto odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal (§ 2999 o. z.), tedy o nějž obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4874/2014). Zjištění výše obvyklého nájemného v daném místě a čase není otázkou právní, nýbrž otázkou skutkových zjištění (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1663/2009, či usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. IV. ÚS 710/09).

62. Uvedené potvrdil i pro poměry užívání pozemku pod stavbou Nejvyšší soudu v rozsudku ze dne 3. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 3465/2018, kdy se žalovaná obohatila tím, že využívala po určitou dobu pozemek žalobkyně skrze stavbu na něm zřízenou. Poněvadž uživatel nemovitosti bez právního důvodu není takto získané bezdůvodné obohacení schopen vrátit, je povinen poskytnout vlastníku nemovitosti peněžitou náhradu ve výši odpovídající obvyklému nájemnému (viz kupříkladu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 1. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4565/2014, a v něm citovaná judikatura). Zásadním předmětem nalézací činnosti soudů tudíž byla objektivizovaná cena, za niž by žalovaná mohla užívat jiný srovnatelný pozemek například formou nájmu.

63. Dále dle nálezu Ústavní soud, IV. ÚS 2124/19, (ÚS 2498/2020) je správné při zohlednění konkrétních okolností případu, pokud soudy použily redukční koeficient 50 % s vysvětlením, že jde o zastavěný pozemek. Takový postup je však v souladu s dosavadní rozhodovací praxí a nelze mu nic vytknout. Obecné soudy přesvědčivě vysvětlily, že snížení výše obvyklého nájemného zde bylo odůvodněno zohledněním faktických poměrů představovaných zejména tím, že je vlastník pozemku ve svém užívacím právu značně limitován na něm situovanou stavbou ve vlastnictví jiného subjektu, neboť tento prakticky trvale determinovaný vztah podstatně omezuje či spíše znemožňuje plnohodnotné užívání pozemku.

64. V rozsudku Nejvyšší soud ze dne 1. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 946/2013, (C 12924), konstatoval, že v situaci, že ani jedna ze stran vztahu nemá možnost vybrat si jiného smluvního partnera, než právě jednoho konkrétního, nemůže být obvyklá výše nájemného být určena za použití porovnávací metody, která je determinována deformovanou výší nájemného dosahovanou u pronajímatelů sousedících pozemků, kteří se tržně nechovají.

65. Soud měl k dispozici tři znalecké posudky – [anonymizováno] [jméno] [jméno], [právnická osoba] a znaleckého ústavu [právnická osoba] Znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] vycházel ze srovnání nájmů komerčních pozemků podle zásady nejlepší využitelnosti pozemku napříč Prahou a nijak nezohlednil zastavěnost budovou, zjištěné pak modifikoval vlastní úvahou, kdy nájemné snížil o 20 % [právnická osoba] postupovala podle cen pozemků sportovišť, protože nebylo reálné najít nájmy pozemků sportovišť, na kterých stojí cizí stavba. Užívání pak ocenili dle tržní hodnoty sportovišť a určili simulované nájemné ve výši 5 % tržní ceny sportovišť. Znalecký ústav [právnická osoba] vycházel z cenové mapy pozemků, která vychází ze skutečně realizovaných smluv, nikoliv z nabídkových cen. Kapitalizační mírou určil znalecký ústav v souladu s [anonymizována tři slova] míru 5 %, která je obvyklá pro daný typ zastavěnosti pozemků. Rizikovost byla posouzena na 5 % - 2 % za dlouhodobou stabilizovanou míru inflace, 1 % stavební a technickou přirážku, 1% ekonomickou rizikovou přirážku.

66. Dle hodnocení soudu správně určil cenu obvyklou za užívání pozemku znalecký ústav [právnická osoba] [jméno] vycházel z nabídek komerčních nájmů bez ohledu na zastavěnost budovou. Jak uvedl citovaný rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 946/2013, vlastník budovy je omezený ve výběru smluvního partnera, není možné použít porovnávací metodu (přestože znalec nabídky modifikoval 20 %). Navíc [anonymizováno] [jméno] srovnal pozemky čistě komerční, nezohlednil, že využitelnost sportovišť dle územního plánu k podnikání je možná jen z 20 % [právnická osoba] jako srovnávací vzorek vybrala pozemky – sportoviště. Výběr však až na lokalitu v [část obce] nezohledňovaly polohu sporovaných pozemků v širším centru [obec] a rovněž se nejednalo o pozemky s budovou. Základem postupu [anonymizována tři slova] bylo rovněž srovnání cen pozemků, kdy ale pro takto specifický případ bylo obtížné najít srovnatelný pozemek. Soudu se pak jeví jako nejvíce přiměřené užití cenové mapy, která odráží skutečné prodeje pozemků v dané lokalitě [katastrální uzemí] a s kapitalizační mírou 5 %, která zohledňuje konkrétní podmínky lokality.

67. Soud při stanovení rozlohy vycházel z náměru technické zprávy [anonymizováno] [příjmení] v rozloze 921,5 m2. Žalovaná sice nejprve tento rozsah sporovala, že užívala jen výměru rovnající se dodávce a průchodu a průjezdu, později však sama s touto výměrou počítala. Z dokazování měl soud za prokázané, že žalovaná měla k dispozici pozemek, který zakreslení odpovídal technické zprávě [anonymizováno] [příjmení]. Soud rovněž při výpočtu zohlednil dvě námitky promlčení žalované za období od [datum] do [datum], neboť žaloba byla podána dne [datum] a za období od [datum] do [datum], neboť rozšíření žaloby bylo soudu doručeno dne [datum].

68. Bezdůvodné obohacení znalecký ústav stanovil ve výši 1, 103 Kč den/ m2, rozloha 921,5 m2. Za období od [datum] do [datum] soud určil dlužné užívání následně: od [datum] do [datum] – promlčené od [datum] do [datum] – 186 dní od [datum] do [datum] – 365 dní od [datum] do [datum] – 181 dní Za následující období [datum] do [datum]: od [datum] do [datum] – promlčené od 29. 7 2019 do [datum] - 156 dní od [datum] do [datum] – 366 dní od [datum] do [datum] – 181 dní 69. Celkově tak soud přiznal částku 372 007,70 Kč (732 dní * 1,103 * 921,5/2 = 372 007,70 Kč) a částku 357 269,70 Kč (703 dní* 1,103 * 921,5/2 = 357 269,70 Kč). Co do rozdílu pak soud žalobu zamítl – u období od [datum] do [datum] v částce 319 117,3 Kč a za následující období v částce 14 229,80 Kč společně se zákonnými úroky z prodlení. U částek 372 007,70 Kč a 357 269,70 Kč soud přiznal i zákonným úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně (byť správně měl být 10 %, ale žalobkyně požadovala méně) a ve výši 15 %.

70. Z výpočtů je zřejmé, že soud získanou částku bezdůvodného obohacení krátil polovinou. U pozemku parc. č. [rok] v k. ú. [část obce] soud použil Ústavním soudem (nálezu Ústavního soudu, IV. ÚS 2124/19, (ÚS 2498/2020)) aprobovaný redukční koeficient pro stavbu jiného vlastníka na pozemku. Žalobkyně nemůže volně nakládat s pozemkem parc. č. [rok], nemůže je pronajmout komukoliv, neboť je omezena tím, že celé rozloze pozemku je budova jiného vlastníka. Co se týká druhého pozemku, tedy části pozemku [rok] v k. ú. [část obce], z přiložených fotografií bylo zřejmé, že žalovaná pozemek v období od [datum] do [datum] užívala, jednak k průjezdu a průchodu, jednak k odstavení vlastních vozidel (vozidel pana [příjmení], jeho dcery a přítelkyně), jak uvedl pan [příjmení] při výpovědi. Na fotografiích ze září 2021 bylo zřejmé, že se na pozemek bylo možné dostat i vozidly. Pokud později nebylo možné se na pozemek dostat, je to již mimo žalované období. Žalobkyně tvrdila, že tuto část pozemku využívala výlučně žalovaná a pokud žalobkyně odklízela nadbytečnou plachtu z tohoto prostoru, nebyla to její plachta a neznamená to, že by pozemek užívala. Ze svědeckých výpovědí pánů [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení] však vyplynulo, že sporovanou část pozemku parc. č. [rok] užívali i sportovci z přilehlých kurtů, kteří patřili k žalobkyni. Rovněž železné přístřešky, které se nachází u plotu u východu k tzv. zahrádkám, mají dveře směrované pouze do sporovaného pozemku, jinak se k nim dostat nedá. V době, kdy byl vchod od zahrádek volně přístupný, měli sportovci dle svědeckých výpovědí najíždět vozidly i z této strany, měli si opírat kola o budovu. Přestože dle tvrzení žalobkyně měli i jinou přístupovou cestu ke kurtům, soud neměl důvod výpovědím svědků nevěřit. Pokud v listopadu roku 2020 žalobkyně zamezila užívání části pozemku parc. č. [rok] ať již zamčením brány od zahrádek, nebo postavením vozidla, bylo to její rozhodnutí, část sporovaného pozemku mohla užívat jak dosud. [jméno] žalobkyně na jednání u soudu uvedla, že jedno z vozidel bránících otevření brány postaveného uvnitř, bylo její. Soud proto i ohledně užívání části pozemku parc. č. [rok] rozhodl, že žalovaná je povinna hradit bezdůvodné užívání ve výši jedné poloviny, neboť žalobkyně i žalovaná měly tento pozemek stejnou měrou k dispozici k užívání. Jak skutečně v průběhu doby pozemek užívaly jako například které konkrétní dny, nebo kolik osob v daný den, není ani možné za období od června 2017 do června 2021 zjistit.

71. Co se týká námitky započtení, kterou uplatnila žalovaná na částku 280 000 Kč, soud ji v souladu s ustanovením § 1987 o. z. shledává jako nejistou a nezpůsobilou k započtení, k jejíž prokázání by musel vést dlouhé samostatné dokazování, které by významně prodloužilo řízení. Jednak je sporné, že tvrzená škoda na budově [adresa] vzniká z důvodu terénních úprav vedlejších tenisových kurtů, které měly zapříčinit zatékání do této budovy. Řízení vedené u zdejšího soudu ohledně imisí do budovy, sp. zn. 17 C 272/2019, nebylo pravomocně skončeno. Jednak není známa ani výše škody. Znalecký posudek [anonymizováno] [příjmení] sice obsahuje výčet prací potřebných pro nápravu stavu v různých alternativách a na základě toho určil rozmezí opravy škod, nicméně tento posudek nesplňuje předpoklady pro určení výše škody – není známý rozsah potřebných prací, jaká je jejich cena apod. Soud proto hodnotil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu, velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, započítávanou pohledávku jako nejistou a neurčitou a proto se jí nezabýval.

72. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 970,36 Kč (12 186,84 Kč + 40 783,52 Kč). Před rozšířením žaloby je tato částka ve výši 12 186,84 Kč a představuje 7,66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53,83 % a úspěchu žalované v rozsahu 46,17 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 691 125 Kč sestávající z částky 11 100 Kč za každý z deseti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum] v rozsahu dvou úkonů právní služby, ohledání nemovitosti dne [datum] a porada s klientem dne [datum]) a z částky 5 550 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva o jejímž zaslání svědčí doručenka ze dne [datum] a rovněž e-mail zástupce žalované, který na ni odkazuje a vyjádření ze dne [datum], kde žalobkyně formulovala jednu otázku na znalecký ústav) včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 125 700 Kč ve výši 26 397 Kč a dále zálohy na náklady spojené s provedením důkazu dle § 141 odst. 1 OSŘ v částce 7 000 Kč. Po rozšíření žaloby se jedná o náhradu nákladů řízení v částce 40 783,52 Kč, přičemž tato částka představuje 37,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,63 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,37 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 1 062 624,50 Kč sestávající z částky 12 580 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (rozšíření žaloby ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], porada s klientem dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], závěrečná řeč ze dne [datum]) a z částky 6 290 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva ze dne [datum], účast na vyhlášení rozsudku dne [datum]) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 90 460 Kč ve výši 18 996,60 Kč.

73. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne [datum], neboť žalobkyně v rámci dvou odstavců se vyjadřuje k podacímu lístku ohledně předžalobní výzvy, tato tvrzení měla být již součástí žalobních tvrzení a soud nepovažoval tento úkon právní služby za účelně vynaložený. Dále soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne [datum], kterým se žalobkyně domáhala uložení separace nákladů řízení žalované, neboť soud návrh usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5. 5. 2022, č. j. 7 C 256/2020 – 399, zamítl.

74. Co se týká zaslání předžalobní výzvy k prvnímu uplatněnému období, to žalovaná sporovala, tvrdila, že nikdy nepřišla do sféry její dispozice. Soud připomíná rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013, kdy konstatoval, že absence předžalobní výzvy není důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů v případech, kdy žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí. Rovněž z e-mailové komunikace na č. l. 36, mezi zástupcem žalobkyně a zástupcem žalované vyplývá, že žalované bylo známo uplatnění bezdůvodného obohacení, zástupce žalované dokonce odkazuje na zaslané sdělení týkající se uplatněného nároku za užívání pozemků. Ani po takových jednání žalovaná dobrovolně nárok neuhradila a žalobkyně se proto obrátila na soud.

75. Podle § 148 o. s. ř. soud uložil oběma účastnicím zaplatit státu náhradu nákladů řízení spočívajících v zaplaceném znalečném. Znalečné bylo přiznáno usnesením ze dne 1. 9. 2021, č. j. 7 C 256/2020 – 302, v částce 2 178 Kč, usnesením ze dne 5. 10. 2021, č. j. 7 C 256/2020 – 320, v částce 1 149,50 Kč, usnesením ze dne 11. 1. 2022, č. j. 7 C 256/2020 – 370, v částce 10 000 Kč a usnesením ze dne 10. 8. 2022, č. j. 7 C 256/2020 – 461, v částce 21 109,10 Kč před rozšířením žaloby. Po rozšíření žaloby bylo znalečné přiznáno usnesením ze dne 24. 10. 2022, č. j. 7 C 256/2020 – 482, v částce 1 149,50 Kč Celkem náklady řízení byly v částce 35 586,10 Kč, na které každá ze stran uhradila 7 000 Kč na záloze. Částku 34 436,60 Kč (2 178 Kč + 1 149,50 Kč + 10 000 Kč + 21 109,10 Kč) rozdělil při předmětu řízení 691 125 Kč v poměru 46,2 % ku 53,8 % mezi žalobkyni (372 007,70 Kč) a žalovanou (318 118 Kč). Na žalobkyni tak připadlo 15 909,70 Kč a na žalovanou 18 526,90 Kč Poslední znalečné ve výši 1 149,50 Kč soud rozdělil při předmětu řízení 1 062 624,20 Kč v poměru 31,4 % ku 68,6 % mezi žalobkyni (729 277,40Kč) a žalovanou (333 347,80 Kč). Na žalobkyni tak připadlo 360,90 Kč a na žalovanou 788,60 Kč. Po odečtení zaplacených záloh je tak žalobkyně povinna uhradit na náhradě nákladů řízení částku 9 270,60 Kč (15 909,70 + 360,90 – 7 000) a žalovaná 12 315,50 Kč (18 526,90+788,60 – 7 000).

76. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení