7 C 256/2023 - 90

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] za níž jedná ČR - [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] pro zaplacení [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a uvedla, že se jedná o nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným výkonem veřejné moci.

2. Žalobkyně uvedla, že usnesením policie ze dne [datum] bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně ze spáchání zločinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odstavec 1,3 trestního zákoníku. Usnesením Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum] bylo toto usnesení zrušeno. Nezákonnému zahájení trestního stíhání předcházely ještě další kroky policejního orgánu, které žalobkyni způsobily nemajetkovou újmu. Žalobkyně byla v osobě jejího jednatele [jméno FO] od samého počátku prověřování označena za pachatele. Jednatel byl zadržen, vyveden v poutech z pracoviště, eskortován a zadržen jako podezřelý v policejní cele. Žalobkyně podala řadu podnětů a trestní oznámení na pracovníky firmy [jméno FO], přesto bylo zahájeno její trestní stíhání, ačkoli její vině nic nenasvědčovalo. Důkazy předkládané žalobkyní v průběhu prověřování nebyly brány v potaz. Již dlouho před vydáním předmětného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání prováděly orgány činné v trestním řízení úkony související se zadržením jednatele a rovněž k těmto úkonům musí být přihlédnuto. Z usnesení státního zástupce je přitom zřejmé, že zásadní důkaz, který vyvrací vinu žalobkyně, byl zjištěn již při ohledání místa činu. Z tohoto vyplývá, že jakékoli zavinění žalobkyně včetně jejího podílu na trestné činnosti bylo mimo vší pochybnost vyloučeno od počátku. Pokud se týká nezákonného postupu při zadržení jednatele žalobkyně, uvedla žalobkyně, že při zadržení dne [datum] policisté jednatele žalobkyně nepoučili o jeho právech, nebyl mu umožněn telefonický kontakt s obhájcem při zadržení, nebyla u něho provedena bezpečnostní prohlídka při zadržení, byla mu nasazena pouta, nebyl mu umožněn hovor s obhájcem bez přítomnosti policisty, byl eskortován s pouty na obvodní oddělení v [Anonymizováno] a následně byl eskortován na lékařské vyšetření do nemocnice v [Anonymizováno] rovněž s pouty, ačkoliv pro to nebyly žádné důvody. Porada s obhájcem mu byla umožněna až na naléhání obhájce a rovněž výslech byl proveden téhož dne, kdy byl zadržen, až na naléhání obhájce. Jednatel žalobkyně byl propuštěn [datum] v 21:45 hodin. Žalobkyně podrobně odůvodnila neoprávněnost zadržení jednatele s tím, že zde chyběla naléhavost zadržení, chyběly vazební důvody, chyběly důvody k podezření, že spáchal trestný čin, použití donucovacích prostředků bylo neoprávněné, uskutečnila se policejní eskorta jednatele žalobkyně v poutech na místě se zvýšeným pohybem lidí, tj. v nemocnici v [Anonymizováno], což ho bezdůvodně veřejně dehonestovalo.

3. Žalobkyně uvedla, že jí byla způsobena újma na dobré pověsti a dobrém jménu, neboť od samotné tragické události dne [datum] až do rozhodnutí státního zástupce o zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání byla prověřovaná rovněž žalobkyně mimo jejího jednatele. V důsledku toho byla poškozená pověst žalobkyně a její dobré jméno jak mezi zaměstnanci, tak u občanů obce a dále u dodavatelů a odběratelů. Vzhledem k tomu, že [jméno FO] je jediným jednatelem a společníkem žalobkyně, měly veškeré nezákonné postupy proti jeho osobě bezprostřední vliv na činnost žalobkyně, neboť měly vliv na činnost jednatele, který se tak nemohl plně věnovat řízení společnosti. Zadržení jednatele žalobkyně představovalo fakticky veřejný cejch, kterým byl označen jako pachatel, který je odpovědný za smrt člověka. Takto byla rovněž označena samotná žalobkyně v usnesení o zahájení trestního stíhání. Od zadržení jednatele žalobkyně dne [datum] do zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání uplynula doba více než 1 a půl roku. Jde o dobu nezanedbatelnou. Nezákonným jednáním státních orgánů došlo k újmě na podnikání a chodu žalobkyně s ohledem na to, že jednatel žalobkyně se nemohl plně věnovat řízení žalobkyně, neboť trávil mnoho času obhajobou, poradami s právním zástupcem a nebyl schopen soustředit se na řízení společnosti. V důsledku toho se nemohl dostatečně věnovat kontrole činnosti své asistentky [jméno FO]. Následně zjistil, že jmenovaná se průběžně dopouštěla zpronevěry finančních prostředků z bankovních účtů žalobkyně. Žalobkyně proto podala trestní oznámení [datum] proti [jméno FO]. Takovým jednáním jmenovaná způsobila žalobkyni škodu ve výši nejméně 2,5 mil. Kč. Újma na dobrém jménu a pověsti, kterou žalobkyně utrpěla, je trvalá a neodčinitelná. Jméno žalobkyně je trvale a neodstranitelně vyznačeno v operativních evidencích, především policie (ETŘ), ale i u státního zastupitelství (ISYZ), kde jsou údaje zachovány trvale. Lustrací jména žalobkyně bude navždy ve státních databázích zachována informace o jejím obvinění, což může do budoucna sloužit jako podklad pro další řízení. Typickým způsobem může být použití takové informace v řízení před NBÚ, kde žadatelé k vydání dokladu musí uvést všechny případy, kdy byli obviněni bez ohledu na to, jak trestní řízení dopadlo. Předmětné informace jsou rovněž postupovány v rámci mezinárodní spolupráce orgánům činným v trestním řízení a mohou mít závažné negativní dopady na podnikatelskou činnost žalobkyně. Negativní mediální prezentace a obvinění může žalobkyni poškodit i v řízení o přístupu k veřejným nabídkám, neboť je obecně známo, že informace z trestních spisů unikají směrem ke sdělovacím prostředkům. Policejní orgán nepostupoval řádně, v souladu s náležitou odbornou péčí, jinak by žalobkyně nebyla nikdy obviněna. Jedinou formou kompenzace je forma finanční prostřednictvím úhrady nemajetkové újmy. Neexistuje právní nástroj, jak dosáhnout, aby předmětná informace byla ze státního informačního systému odstraněna.

4. Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované výzvou ze dne [datum], která byla stejný den doručena. Žalovaná na výzvu nereagovala. Lhůta k vyřízení výzvy uplynula [datum] a od tohoto data požaduje žalobkyně úrok z prodlení.

5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že žalobkyně u ní dne [datum] uplatnila nárok na poskytnutí náhrady újmy. Žalovaná vyslovila žalobkyni omluvu za nezákonné trestní stíhání a nárok na finanční odškodnění odmítla, což sdělila svým stanoviskem ze dne [datum]. V daném případě došlo ohledně žalobkyně k vydání nezákonného rozhodnutí, za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání žalobkyně. Žalovaná má za to, že trestní stíhání může zasáhnout do fungování stíhané osoby v řadě rovin s větší nebo menší intenzitou. Vyslovení omluvy považuje žalovaná i nadále za dostačující zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmy. Přitom žalovaná poukázala na rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, zejména na to, že na prvním místě přichází v úvahu poskytnutí zadostiučinění formou konstatování porušení práva jako jedné z forem morální satisfakce. Peněžitá satisfakce připadá v úvahu pouze tehdy, pokud by morální satisfakce nebyla způsobené nemajetkové újmě adekvátní. Uvedla, že k odčinění nejistoty, frustrace a jiných negativ vnesených do života prostřednictvím trestního stíhání, které probíhalo po přiměřenou dobu v souladu s právními předpisy, zásadně postačují jiné, než peněžní formy odškodnění. Spravedlivé postihování činů nebezpečných pro společnost je jedním z klíčových úkolů právního státu. Přístup, kdy zahájené trestní stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem, je pokládáno na roveň nezákonného rozhodnutí, je přístupem velkorysým, k němuž dospěl dovolací soud rozšiřujícím výkladem zákona. Úmluva přitom na nic takového nepamatuje. Intenzitu nemajetkové újmy, která by vedla ke stanovení peněžní formy zadostiučinění, je třeba tvrdit a prokázat. Žalobkyně však neuvádí takové skutečnosti, pro které by mělo být přistoupeno k peněžité satisfakci. Vyslovenou omluvu proto žalovaná považuje za dostačující.

6. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá tvrzení tak, že uplatňuje nárok na způsobenou nemajetkovou újmu za poškození pověsti a dobrého jména. Délka prověřování žalobkyně byla neúměrná, neboť prověřování od zadržení jednatele společnosti trvalo od [datum] až do vydání usnesení státního zastupitelství ze dne [datum]. Jedná se o dobu jednoho a půl roku, kdy byla žalobkyně považována za pachatele, který způsobil smrt pracovníka. V důsledku zadržení jednatele žalobkyně na pracovišti a jeho eskorty v poutech byl tímto jednatel označen za pachatele. Konkrétní újma na pověsti a dobrém jménu se projevovala postupně, kdy zaměstnanci ukončovali pracovní poměr a jejich místa se nedaří obsadit do současné doby. V tomto případě nelze zcela přesně odlišit mezi újmou žalobkyně a jejího jednatele, neboť je jediným společníkem a jednatelem společnosti. Pokud by jednatel nebyl ihned ze zadržení propuštěn, mělo by to prakticky likvidační dopad na činnost žalobkyně. Žalobkyně neměla žádnou složitější organizační strukturu a veškeré činnosti organizoval přímo jednatel společnosti. Veřejným zadržením jednatele a jeho eskortou s pouty na rukou dal policejní orgán všem najevo, že za pachatele trestného činu považuje jednatele společnosti. Přestože samotná žalobkyně předkládala řadu pádných argumentů pro svou nevinu, policejní orgán žalobkyni přesto obvinil. Žalobkyně podniká v malé obci, z toho vyplývá, že o tragické události se dozvěděl prakticky každý v místě bydliště a v místě podnikání. Zadržení jednatele představovalo fakticky veřejný cejch, kterým byl jednatel společnosti označen za pachatele odpovědného za smrt člověka. Pokud se týká tvrzených dopadů neodstranitelných údajů v evidenci policie a státního zastupitelství, případně v dalších státních databázích a informačních systémech, žalobkyně uvedla, že žalobkyně je v těchto systémech vedena jako osoba, která byla obviněna. Z těchto databází pak čerpá NBÚ při řízeních o udělení bezpečnostní prověrky a takové vedení společnosti v těchto databázích by mohlo být v budoucnu překážkou pro udělení bezpečnostní prověrky. Konkrétně je žalobkyni známa existence elektronických záznamů o trestním stíhání v policejním systému ETŘ a dále v systému státního zastupitelství ISYZ.

7. U jednání uvedla žalobkyně, že došlo k zásahu do sféry dobrého jména a pověsti žalobkyně, protože od počátku nebyl důvod k zahájení trestního stíhání. I na základě podnětu od samotné žalobkyně byly od počátku zřejmí pachatelé a zásah vůči žalobkyni byl zcela nedůvodný. Tím to byla žalobkyně poškozena na své dobré pověsti. Jedná se o malou obec, takže důsledky byly takové, že do nynějška těžko shání zaměstnance. Ve státních evidencích zůstává záznam o zahájení trestního stíhání a pokud by se žalobkyně chtěla ucházet o dotace nebo účastnit státních řízení, musí tuto skutečnost uvádět do formulářů. Tímto je její újma neodstranitelná a trvalá. Na výzvu soudu pak žalobkyně konkretizovala a upřesnila své nároky tak, že se jedná o dvě roviny nároků, a to odškodnění za nezákonné rozhodnutí, tedy zahájení trestního stíhání, za které žalobkyně požaduje [částka] a dále nesprávný úřední postup, který spočívá v nařízení zadržení jednatele žalobkyně a ve způsobu jeho provedení, za který žalobkyně požaduje [částka]. Pokud se týká následků uvedených ve státních evidencích, je příliš brzy na to, aby se projevily. K průmětu do podnikatelské sféry může dojít až později, například není zřejmé, co bude stát všechno požadovat při povolení vývozu, dodávky do státních hmotných rezerv, ozbrojeným silám a podobně. V takových případech je požadována bezúhonnost, což může být dáno i formou bezpečnostní prověrky. Vedení trestního stíhání je závažná negativní okolnost. Bezúhonnost je požadována i ve vztahu k řízení o poskytnutí dotace. V současné době ani v dřívější době žalobkyně však žádnou takovou činnost nevyvíjela ani nevyvíjí, nic nevyvážela, nežádala o dotace, dodávky státu a podobně, ale reálně o tom uvažuje. Přitom odkázala na judikaturu ESPLP, kde se hovoří o právu být zapomenut.

8. K tomu uvedla žalovaná, že pokud se žalobkyně domáhá zadostiučinění v příčinné souvislosti se zadržením jednatele, pak se nedovolá újmy v příčinné souvislosti s vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání, tedy vydáním nezákonného rozhodnutí. Trvání negativního zásahu je ohraničeno dobou trvání řízení, tedy dobou působení ve sféře poškozené osoby.

9. Žalobkyně dále na výzvu soudu doplnila svá skutková tvrzení konkrétně tak, že ve sféře žalobkyně došlo k újmě na dobrém jméně a pověsti tím, že podniká v malé obci. Z toho vyplývá, že o tragické události se dozvěděl prakticky každý v místě jejího sídla a v místě jejího podnikání a informace se šířila rovněž v podnikatelských kruzích. Žalobkyně byla zasažena na dobrém jméně i pověsti jak u zaměstnanců, tak v blízkém okolí, neboť všichni o stíhání žalobkyně hovořili mezi sebou, a to i se svými známými a rodinnými příslušníky.

10. Žalobkyně dále uváděla, že újma na dobré jméně a pověsti spočívá v tom, že v důsledku zadržení jednatele žalobkyně a následného trestního stíhání byla fakticky ochromena podnikatelská činnost žalobkyně, která je do značné míry závislá na osobní účasti jednatele při běžných pracích. Dále tato újma spočívá v tom, že jednatel se nemohl kvůli trestnímu stíhání plně věnovat řízení svého podniku a nemohl se soustředit na řízení žalobkyně jako dříve. V důsledku trestního řízení a psychické zátěže jednatele žalobkyně mu nezbýval dostatečný prostor pro kontrolu zaměstnanců. Následně proto zjistil, že jeho asistentka [jméno FO] prováděla neschválené finanční transakce a způsobila žalobkyni škodu více než 2,5 mil. Kč. Pokud by jednatel žalobkyně nebyl v dlouhodobém psychickém stresu, nikdy by takové jednání nepřipustil. Jmenovaná před jednatelem žalobkyně zatajovala úřední korespondenci s finančním úřadem a státními orgány, zatajovala probíhající kontroly a jejich výsledky, nepředávala mu rozhodnutí finančního úřadu, nečinila další úkony vyplývající z její pracovní náplně, záměrně z datových schránek odstraňovala úřední korespondenci a jednatele žalobkyně o korespondenci neinformovala. V důsledku toho vznikla exekuce finančního úřadu k vymožení dluhu. Dále újma spočívá v tom, že docházelo k fluktuaci zaměstnanců žalobkyně, protože žalobkyně a její jednatel byli veřejně označeni jako osoby odpovědné za smrt člověka. Žalobkyně byla neustále držena v nejistotě, zda a jakým způsobem bude moci pokračovat v podnikání, a nakonec byla policejním orgánem obviněna. Už od okamžiku zadržení žalobkyně policií se v obchodních kruzích začaly šířit informace, že byl jednatel žalobkyně zadržen a některé podniky, které jsou konkurenty žalobkyně a mají zájem o půdu, tuto situaci mohly využít k přesvědčování majitelů zemědělských pozemků, k propachtování půdy ve svůj prospěch. Dále v případě dodavatele krmiv byla žalobkyně zařazena do zvýšeného dohledu a ztratila možnost získání bonusů ve formě slev. Velkou potupou a veřejným ponížením bylo zapečetění zemědělské farmy v [adresa].

11. Dále uvedla, že vzhledem k tomu, že jednatel byl současně jediným společníkem žalobkyně, mělo trestní řízení a trestní stíhání zásadní vliv na jeho psychickou pohodu a tím tedy i na schopnost řídit podnik a kontrolovat podřízené. Jednatel žalobkyně trpěl poruchami spánku, nervozitou, přidružily se k tomu další zdravotní potíže. V místě bydliště a v místě podnikání byl označován za odpovědného za úmrtí na farmě a šířily se fámy, že bude zavřený. Jeho přítelkyně nechtěla snášet útoky lidí, a proto se i s dětmi odstěhovala do [adresa]. Tím bylo narušeno harmonické rodinné soužití. V důsledku trestního stíhání se prohloubilo narušení vztahu s partnerkou, zvýšily se obavy jednatele žalobkyně, jeho úzkost, nejistota o další osud podnikání. Trestní řízení na jednatele žalobkyně působilo psychicky nepříjemně a tíživě a nemohl vést normální vyrovnaný a spokojený život.

12. Dále uvedla, že dalším zásahem je skutečnost, že v důsledku poklesu počtu zaměstnanců po tragické události nejsou skutečně dostatečně efektivně využívány kombajny a sklízecí mlátičky, čímž došlo také k finančním ztrátám v řádu milionů. V době zásahu policie byli odvedeni všichni zaměstnanci, byly jim odebrány telefony a počítače, čímž byl bezprostředně ohrožen celý chod firmy. Na telefony jsou napojeny bezpečnostní alarmy, které střeží zabezpečení chovu kuřat, hlášení poruch v případě nebezpečí a podobně. Na mobilní telefony byly napojeny také bezpečnostní systémy na kanceláře, kamerový systém na ochranu objektu. Odebráním mobilu došlo k jejich odpojení a tím došlo k ohrožení chovaného hovězího dobytka.

13. Žalovaná namítala, že žalobkyně se domáhá odškodnění nemajetkové újmy jak jménem svým, tak zároveň jménem jednatele žalobkyně a jedná se v tomto případě o požadavek na odškodnění téhož. Pokud se žalobkyně domáhá náhrady nemajetkové újmy, která jí byla způsobena v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, pak za takové lze považovat pouze usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum], které bylo žalobkyni doručeno [datum]. Žalobkyně však zároveň tvrdí, že jí vznikla nemajetková újma již o rok a půl dříve před zahájením trestního stíhání, a to v příčinné souvislosti se zadržením jejího jednatele dne [datum]. Jestliže přitom žalobkyně odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 13. 1. 2022 sp. zn. I. ÚS 1029/21, pak se tedy jedná o újmu, kterou je třeba spojovat s nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání a nárok na náhradu této újmy tedy nepředstavuje samostatný nárok. Žalovaná namítala, že citovaný nález na posuzovanou věc nedopadá, neboť striktně má být nahrazena újma vzniklá až po zahájení trestního stíhání. K možnostem tvrzení a prokázání škody vzniklé před zahájením trestního stíhání je nezbytné přistupovat restriktivním způsobem, pouze při existenci konkrétních a výjimečných okolností. V citovaném ústavním nálezu tyto mimořádné okolnosti spočívaly v sebevraždě manželky stěžovatele v řádu pouhých několika dnů před zahájením trestního stíhání. Projednávaná věc se žádnými takovými výjimečnými okolnostmi nevyznačuje. Nemajetkovou újmu, která měla žalobkyni vzniknout na dobrém jménu a pověsti v příčinné souvislosti se zadržením jejího jednatele odvozuje přitom žalobkyně od dalšího jiného samostatného odpovědnostního titulu, kterým je nesprávný úřední postup. V tomto řízení tedy nelze na tvrzenou újmu vzniklou před zahájením trestního stíhání žalobkyně pohlížet jako na újmu způsobenou následkem usnesení o zahájení trestního stíhání. Současně žalovaná namítala, že postup orgánů činných v trestním řízení při zadržení jednatele žalobkyně a nasazení donucovacích prostředků nebyl nezákonný. Současně vůči všem nárokům, které vyplývají z příčinné souvislosti se zadržením jednatele žalobkyně dne [datum] vznesla námitku promlčení. Dále žalovaná uvedla, že podle vyjádření [adresa] v rámci podání vysvětlení dne [datum] bylo u žalobkyně zaměstnáno 6 lidí, a to včetně rodinných příslušníků jednatele žalobkyně a dále, že ve firmě vypomáhali dle potřeby dva Ukrajinci. Shodně o počtu zaměstnanců vypovídal také [právnická osoba]. To neodpovídá tvrzení žalobkyně o poklesu počtu zaměstnanců na polovinu. Uplatnění nemajetkové újmy za skutečnosti, které souvisí s odebráním a mobilů a počítačů při zadržení jednatele žalobkyně není evidentně újmou na dobrém jménu a pověsti žalobkyně a došlo k tomu před zahájením trestního stíhání. Rovněž uplatnění újmy utrpěné tím, že [jméno FO] se dopustila zpronevěry finančních prostředků, není v příčinné souvislosti se zahájením trestního stíhání, neboť podle trestního oznámení samotného jednatele žalobkyně mělo k takové činnosti [jméno FO] docházet již od roku 2019. Pokud se týká pověsti žalobkyně a jednatele žalobkyně bylo sděleno policistou, že jednatel žalobkyně se netěší dobré pověsti a bylo na něho podáno nespočet trestních oznámení. Dále namítla, že pokud jde o kritérium následků způsobených trestním stíháním v osobnostní sféře poškozené osoby, je nutno zohlednit též specifika, která plynou z odlišností právnických a fyzických osob, a zejména je třeba vzít v úvahu absenci psychické sféry a rodinných vztahů.

14. Z výpovědi jednatele žalobkyně soud zjistil, že poškození dobrého jména firmy se projevilo v následujícím jednom až dvou letech. Doneslo se mu, jaké pomluvy se vykládají po vesnici. Následně během roku dostali několik výpovědí z pronajatých pozemků bez udání důvodů. V průběhu dvou let odešli klíčoví pracovníci bez udání důvodu. Cítil se velmi vytížen v průběhu celého týdne i všech ročních obdobích, neboť musel zajišťovat provoz společně se zbylými zaměstnanci. Zbyla mu asi 1/2 zaměstnanců a i nadále nemůže zaměstnance sehnat. Mají strach, ani agentura, která dříve zajišťovala zaměstnance z Ukrajiny, s ním už nespolupracuje, nedošlo k prodloužení smlouvy. Ve vesnici si na něho ukazují, že je vrah a že k němu dělat nepůjdou. Podle jeho názoru není možno lidem situaci vysvětlit. Ve vesnickém i podnikatelském kruhu je velká konkurence, všichni čekají na jakékoli klopýtnutí. Ztratil také klienta ve výrobě krmných směsí. Všude se proslýchalo, že bude odsouzený, tak nebylo proč rozvíjet s ním nějakou spolupráci. Jednatel se opakovaně vyjádřil tak, že v nějakém řízení byl jeden a půl až dva roky, než byl všeho zproštěn, fungování společnosti bylo paralyzováno. Jednatel se opakovaně vyjádřil, že všechny obtíže nastaly hned od začátku, a to po jeho zadržení. Cítil se obviněný jeden a půl roku než došlo ke stažení obvinění. Spolupráci s Ukrajinci se nepodařilo obnovit, ve firmě pracují v podstatě rodinní příslušníci. Nedaří se mu nové lidi k zaměstnání přemluvit. Jednatel dále uvedl, že měl zdravotní a psychické potíže, nemá žádné myšlenky na rozvoj, snaží se pouze udržet chod firmy, v současné době je podáno trestní oznámení na jeho nejbližší zaměstnankyni, takže policie bývá znovu na farmě.

15. Jednatel při své výpovědi opakovaně uvedl, že se cítil stíhaný jeden a půl roku, že všechny potíže začaly bezprostředně hned po tragické události, že se po vesnici povídaly řeči, kterými byl obviňován ze smrti zaměstnance. Nevzpomíná si, kdy společnosti bylo doručeno usnesení o zahájení trestního stíhání, měl za to, že to bylo přibližně měsíc nebo dva po úmrtí zaměstnance. Ve vesnici nikdo nezná firmu, která to zavinila, ale naopak všichni ví, kdo si to objednal a kdo vlastní farmu, kdo ji provozuje a ten podle mínění vesnice a lidí za všechno může a je za to odpovědný, protože lidé nejspíš přijmou jednodušší vysvětlení. Když na farmě byly pásky zákazu vstupu a byla zde policie, lidi zajímalo, co se tam stalo, a proto jim řekl, že tam někdo umřel a že to vyšetřovala policie. Ve vesnici ho všichni znají.

16. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že je přítelkyní jednatele žalobkyně. Žijí společně od ledna 2016. Ihned, když došlo k tragické události na farmě, byla zde přítomna policie, hasiči, pohřební vůz, lidi byli všude kolem a všechno sledovali. Poté, kdy jejího přítele odvedla policie, měla starosti, kdo se bude starat o zvířata a o chod farmy. Její přítel měl velké zdravotní problémy, trpěl nespavostí, nervozitou, měl problémy s trávením. Utrpěl na dobré pověsti, ve vesnici mu dělali naschvály. Také na ni křičeli, jestli pracuje na farmě, kde se stalo neštěstí. Stejným způsobem lidé pokřikovali na její děti, že jsou z této farmy. Farma přišla o některé obchodní partnery, někteří s ní nechtěli spolupracovat. Stávalo se jí, že jí někdo řekl, že žije s vrahem. Vyčítali jí, s kým žije. Z tohoto důvodu se odstěhovala na farmu v Rakově, částečně bydlí v [adresa]. Její přítel pro celou vesnici představuje někoho, kdo je podnikatel, farmář, má firmy, je zde obrovská závist. Lidé je hned napadali, když teď viděli, že na farmu několikrát přijela policie. Každý se o tragické události dozvěděl a každý vidí jen to špatné. V obci se to rozkřiklo, nikdo nechtěl jít na farmu pracovat, protože se tam stalo neštěstí. K tomu přispělo i zatčení a skutečnost je farma byla oblepená a všichni to viděli. Firma přichází teď o půdu, kterou měla na základě pachtovních smluv.

17. Z výpovědi svědka [jméno FO] soud zjistil že s jednatelem žalobkyně spolupracuje jako obchodní partner. V průběhu let se z nich stali přátelé, mají stejný přístup, stejné názory pokud se týká zemědělství. Zprávy o tragické události na farmě se šířily velkou rychlostí i v obchodních kruzích. Následně se začaly objevovat nezaplacené faktury od firmy, tato se stala méně bonitním partnerem, a to bylo zemědělské veřejnosti známo. Vzhledem ke zpoždění s platbami pak nedosáhla firma na zvýhodnění. Dále zaznamenal, že krmiva, která od nich farma dříve nakupovala, používá jen pro svou potřebu, i když dříve dodávky zpracovávala a vyráběla krmné směsi pro další zákazníky. Například na obchodních seminářích se proslýchalo, že farma má problémy. Farma měla nedostatek zaměstnanců, případně ti, kteří tam byli, podle názoru svědka, neplnili všechny své povinnosti a nepracovali řádně.

18. Z usnesení policie ze dne [datum] čj. KRPM– [Anonymizováno]– [Anonymizováno] /TČ– [Anonymizováno] soud zjistil, že tímto usnesením bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně a současně i jednatele žalobkyně jako fyzické osoby. Byli obviněni ze spáchání zločinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odstavec 1, 3 trestního zákoníku, kterého se měly dopustit tím, že [jméno FO] objednal u [jméno FO] likvidaci skladištního škůdce ve skladované obilnině. Pověřil zaměstnance [adresa], aby deratizérům ukázal halu, kde má být ošetření obilí provedeno. [jméno FO] nechal z prostor dílen vyvést traktor, který měl jít na opravu. Dne 19. 2 .2021 dojeli deratizéři, kteří provedli samotnou fumigaci obilí. [jméno FO] po tuto dobu nebyl v areálu firmy přítomen. Až na základě telefonické výzvy deratizéra se dostavil dne [datum] v odpoledních hodinách a převzal provedenou práci. Byl poučen o tom, že do celého objektu nesmí po dobu 14 dnů nikdo vstoupit a vystavili protokol o převzetí prací. [jméno FO] nesdělil, že v objektu, ve kterém byla provedena deratizace, někdo přespává a o provedené deratizaci nijak neinformoval své ukrajinské zaměstnance, kteří v části haly běžně přespávali a [jméno FO] o tom věděl. Tímto jako zaměstnavatel nedostatečně reagoval na změnu situace a nevyhodnotil možná rizika. Nezajistil objekt proti vstupu jeho zaměstnanců a jiných osob, ačkoliv si nebezpečnosti byl vědom, když dal pokyn k vyvezení traktoru z garáže, aby se pro něho nemuselo vstupovat. Deratizéři ho upozorňovali na zákaz vstupu do objektu a [jméno FO] se nedotazoval [adresa] na průběh deratizace, jinak by se dozvěděl, že byl zaměstnanec deratizéry z objektu vykázán a že se zde nikdo nesmí zdržovat. Zaměstnavatel [adresa] nedostatečně informoval, jaké informace má poskytnout, popřípadě jaké informace má požadovat, aby mohla být přijata odpovídající opatření. Budova tedy nebyla uzamčena a bylo umožněno, aby se ukrajinští zaměstnanci dostali do prostoru šaten z garáže a dále do ubytovacích prostor, které jsou součástí haly, kde deratizace probíhala. Pokud se týká přímo žalobkyně, uvádí se v usnesení, že popsaným jednáním u jednotlivých obvinění mimo jiné i žalobkyně umožnila, aby v hale, kde probíhala deratizace obilí, se v nevhodných prostorách pohybovali a přespávali jeho zaměstnanci [jméno FO] a [právnická osoba]. V důsledku těchto pochybení došlo v prostorách šatny nad dílnou v areálu žalobkyně k usmrcení [jméno FO] s tím, že bezprostřední příčinou jeho smrti bylo dechové selhání, ke kterému došlo v důsledku výrazného negativního účinku vdechovaného fosfanu na plicní tkáň, tedy šlo o smrt násilnou v příčinné souvislosti s účinky vdechovaného fosfanu a dále v důsledku takových jednání došlo u poškozeného [právnická osoba] k hospitalizaci dne [datum], kdy byl přijat pro podezření otravy CO.

19. Z usnesení Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum] čj. [Anonymizováno] ZT [Anonymizováno]/ [Anonymizováno]-[Anonymizováno] soud zjistil, že výše uvedené usnesení policie o zahájení trestního stíhání bylo v části, která se vztahuje k osobě jednatele žalobkyně a k žalobkyni, zrušeno. Z odůvodnění vyplývá že ve vztahu k těmto osobám nebyl dán náležitý stupeň podezření nasvědčující, že by se tyto osoby jednání skutečně dopustily, neboť jejich jednání nebylo kryto jakoukoliv formou nedbalostního zavinění. Trestní stíhání bylo zahájeno proti těmto osobám, protože policejní orgán vyšel z tvrzení [jméno FO] a [jméno FO] (následně osob rovněž ve věci obviněných). Tato tvrzení však byla zpochybněna protokolem o ohledání místa činu, tvrzeními [adresa] a dalšími skutečnostmi.

20. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované výzvu k zaplacení částky [částka] jako nárok na vyplacení přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu z nesprávného výkonu veřejné moci a nezákonného rozhodnutí, spočívajících v nezákonném rozhodnutí (zahájení trestního stíhání) a dále v nezákonném postupu při zadržení jednatele společnosti.

21. Z dopisu žalované ze dne [datum] soud zjistil, že tato potvrdila žalobkyni příjem jejího podání, kterým se domáhá náhrady újmy.

22. Ze stanoviska ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná vyslovila žalobkyni omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Vzhledem k okolnostem případu pak žalovaná pokládá omluvu za dostatečné zadostiučinění za porušení práva. Žalovaná ve vyjádření dále uvedla, že velká část žádosti se vztahuje především k osobě jednatele a nikoli žalobkyní samotné. V uvedeném případě nešlo o nepřiměřenou délku řízení, neboť trestní stíhání trvalo pouze 1 a půl měsíce a jednatel byl zadržen na 9 hodin.

23. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala u Okresního státního zastupitelství v [adresa] trestní oznámení na [jméno FO], která měla v blíže neustanovené době před [datum] vniknout do počítačového systému žalobkyně a z tohoto systému neoprávněně stáhnout účetnictví společnosti a další důležitá a citlivá data. Tato data uložila na vzdáleném úložišti a původní data z místa původního uložení neoprávněně odstranila.

24. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala u Okresního státního zastupitelství v [adresa] trestní oznámení na [jméno FO], která jsem měla nejméně v období od [datum] do [datum] dopustit trestného činu zpronevěry, když zneužívala důvěry jednatele společnosti a svého přístupu k bankovnímu účtu a bez souhlasu jednatele společnosti převáděla finanční prostředky.

25. Ze spisu Okresního soudu v [adresa] spisová značka [spisová značka] soud zjistil, že při podání vysvětlení dne [datum] se [adresa] vyjádřil ohledně počtu zaměstnanců tak, že ve firmě je zaměstnaných 6 lidí včetně pana [jméno FO]. Jedná se o [jméno FO] sekretářku, sestru pana [jméno FO] [jméno FO] a jejího manžela a [jméno FO]. Ve firmě dále dle potřeby vypomáhají brigádně Ukrajinci, konkrétně teď tam byl zaměstnán [jméno FO] a [Anonymizováno]. Téhož dne se ohledně počtu zaměstnanců vyjádřila [jméno FO] tak, že přes agenturu u nich pracují Ukrajinci, běžně je to jeden, ale v současné době to byli dva, jelikož jednomu končilo pracovní vízum a druhý se měl zaškolit. Téhož dne se vyjádřil k počtu zaměstnanců [právnická osoba] tak, že je ve firmě málo stálých zaměstnanců a na výpomoc jsou zde Ukrajinci. Stálých zaměstnanců je pět a to pan [jméno FO], paní [jméno FO], sekretářka paní [jméno FO] a [adresa]. V současné době vypomáhali dva Ukrajinci [jméno FO] a [Anonymizováno]. Dále ze spisu soud zjistil, že v rámci vyjádření ze dne [datum] uvedl policista [právnická osoba], že na základě osobní a místní znalosti se zadržený [jméno FO] netěší dobré pověsti. Ve svém okolí je vnímán jako arogantní problémová osoba bez jakýchkoli morálních zásad. V evidenci se nachází nespočet trestních oznámení na jmenovaného pro podezření z vyhrožování poškozování cizí věci apod.

26. Z přípisu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala u Okresního státního zastupitelství v [adresa] podmět k prověření, zda se odpovědní pracovníci a zhotovitele [jméno FO] dopustili trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. Podání obsahuje podrobný popis objednávky žalobkyně, provádění činnosti firmou [jméno FO] v objektu žalobkyně [datum] při chemickém ošetření obilí.

27. Z odkazu žalobkyně a jejího návrhu na spojení věcí, vyjádření žalované z [datum] a dále ze shodných tvrzení účastníků a lustrace u zdejšího soudu má soud za prokázáno, že jednatel žalobkyně [jméno FO], podal u zdejšího soudu žalobu na přiznání náhrady nemajetkové újmy v příčinné souvislosti se zadržením jeho osoby dne [datum] a zahájením trestního stíhání ze dne [datum], přičemž konkretizace újmy je obsahově, tj. odůvodněním a uvedením skutkových okolností a důsledků shodná, jako u podání žalobkyně (věc je vedena pod sp.zn. [spisová značka]).

28. Podle § 1 odst.1 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

29. Podle § 5 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

30. Podle § 7 odst.1 zák.č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

31. Podle § 8 odst.1 zák.č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

32. Podle § 31a odst.1 zák.č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

33. Podle § 31a odst.2 zák.č. 82/1998 Sb. zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

34. Podle § 32 odst.3 zák.č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo.

35. Pokud se týká předmětu řízení, je soud toho názoru, že od počátku řízení byla předmětem nároku náhrada nemajetkové újmy vyčíslena částkou [částka]. Jestliže v doplnění ze dne [datum] je uvedeno uplatnění částky [částka], nebyla v tomto směru navržena změna žaloby ve smyslu jejího rozšíření. S ohledem na to, že v následujícím jednání dne [datum] žalobkyně žádné navýšení částky nezmínila a znovu výslovně opakovala, že jde o náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka] za nezákonné stíhání, dále v písemném podání ze dne [datum] uvádí opět v předmětu řízení částku [částka] a rovněž u jednání dne [datum] v rámci závěrečného návrhu výslovně uplatňuje nárok na částku [částka], má soud za to, že v písemném podání ze dne [datum] šlo pouze o chybu v psaní.

36. Soud dále posuzoval, zda je uplatněn nárok na částku [částka] jako nemajetkové újmy s tím, že část ve výši [částka] je požadována jako odškodnění za nezákonné rozhodnutí, tedy zahájení trestního stíhání žalobkyně a část ve výši [částka] je uplatněná za nesprávný úřední postup, který spočívá v provedení a nařízení zadržení a způsobu zadržení jednatele žalobkyně (jak bylo výslovně žalobkyní upřesněno na výzvu soudu ujednání dne [datum]) a nebo zda jde o uplatněný nárok na částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy za nezákonné stíhání žalobkyně s tím, že skutečnosti související se zadržením jednatele mají být zohledněny při stanovení výše náhrady za nezákonné rozhodnutí (jak žalobkyně uváděla u jednání dne [datum]). Původní upřesnění skutkových tvrzení učinila na výzvu soudu žalobkyně u jednání dne [datum]. U dalšího jednání však taková tvrzení změnila, v podstatě vyloučila, že by šlo o náhradu újmy za nesprávný úřední postup v souvislosti se zadržením jednatele, a ani na výzvu soudu neučinila návrh na změnu žaloby ve skutkových tvrzeních a tvrdila, že jde pouze o vysvětlení. Upřesnění skutkových tvrzení, tak jak bylo učiněno u jednání [datum], soud považuje za rozhodné. Pokud nedošlo procesním způsobem ke změně skutkových tvrzení a tím ke změně žaloby ve skutkových tvrzeních, soud projednával i nadále žalobu tak, jak byla ve skutkových tvrzeních upřesněna u jednání dne [datum]. To znamená, že předmětem řízení je uplatnění nároku na nemajetkovou újmu, kterou utrpěla žalobkyně nesprávným úředním postupem policejních orgánů v souvislosti se zadržením jejího jednatele, a to ve výši [částka] a dále nárok na nemajetkovou újmu, kterou žalobkyně utrpěla v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, tj. usnesení o zahájení trestního stíhání ve výši [částka]. K možné variantě posouzení uvedených skutkových tvrzení, takzvaného pouhého vysvětlení žalobkyně (u jednání [datum]), se soud vyjádří níže.

37. Újma utrpěná v důsledku postupu policie při zadržení jednatele žalobkyně dne [datum]

38. K tvrzené újmě způsobené nesprávným úředním postupem policie v souvislosti se zadržením jednatele žalobkyně došlo [datum], tedy k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu došlo [datum] a tehdy se žalobkyně o nesprávném úředním postupu dozvěděla. Pokud byla žaloba podána [datum] (resp. nárok u žalované byl uplatněn dne [datum]) je zřejmé, že promlčecí lhůta uplynula, a to ke dni [datum]. Pokud se týká ústavnosti ustanovení § 32 odst.3 zák.č. 82/1998 Sb., k tomu se opakovaně vyjádřil Ústavní soud ve svých nálezech sp.zn. IV ÚS 1615/12 ze dne 9.7.2012 a sp. zn. IV.ÚS 3252/12 ze dne 20.11.2012.

39. Jak je výše vysvětleno, soud nemohl, s ohledem na upřesněná skutková tvrzení a přesnou specifikaci nároku uvedenou u jednání dne [datum] posuzovat uplatněný nárok „jinak“ tj. jako okolnosti, ke kterým by soud měl přihlédnout při stanovení výše nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. Přesto soud považuje za vhodné se i k této možnosti vyjádřit.

40. Pokud se týká argumentace žalobkyně, že by k okolnostem zadržení jednatele měl soud přihlížet komplexně a dát je do souvislosti s újmou způsobenou nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání, soud dospěl k závěru, že úvahy Ústavního soudu v nálezu ze dne [datum] sp.zn. I ÚS 1029/21 na tuto konkrétní věc nedopadají. V této konkrétní projednávané věci nejsou důvody pro to, aby soud při posuzování utrpěné újmy vystoupil z rámce ohraničeného vydáním nezákonného rozhodnutí. Ústavní soud v citovaném nálezu přihlédl k mimořádným a výjimečným okolnostem, které se navíc udály bezprostředně (v řádu dnů) před vydáním nezákonného rozhodnutí, šlo zde o rozsáhlou medializaci. V tomto případě nelze události, které nastaly rok a půl před vydáním nezákonného (tj. později zrušeného) rozhodnutí, zohlednit. Přitom je třeba vzít úvahu, že okolnosti zadržení jednatele žalobkyně nelze ve vztahu k žalobkyni samotné srovnávat s účinky a mimořádnými a výjimečnými okolnostmi zmíněnými v citovaném nálezu Ústavního soudu.

41. S ohledem na shora uvedené závěry soud zamítl návrhy na provedení důkazů dalšími listinami z policejního a trestního spisu a výslechem svědků [jméno FO], [právnická osoba] Balódiho, neboť se týkaly prokazování okolností zadržení jednatele žalobkyně.

42. Újma utrpěná v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí. Soud má za prokázán následující skutkový stav:

43. Trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno usnesením [právnická osoba] ze dne [datum], které bylo žalobkyni doručeno [datum]. Toto usnesení bylo zrušeno usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [adresa] ze dne [datum]. Žalobkyně byla stíhána pro zločin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst.1, 3 trestního zákoníku. Současně s žalobkyní bylo trestní stíhání zahájeno rovněž proti jejímu jednateli [jméno FO]. Rovněž ve vztahu k jednateli žalobkyně bylo usnesení zrušeno. Důvodem zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání byla skutečnost, že není dán náležitý stupeň podezření nasvědčující tomu, že by se tyto osoby uvedeného přečinu dopustily, protože jejich jednání není kryto jakoukoli formou nedbalostního zavinění. Trestní stíhání bylo zahájeno proti těmto osobám, protože policejní orgán vyšel z tvrzení [jméno FO] a [jméno FO] (následně osob rovněž ve věci obviněných). Tato tvrzení však byla zpochybněna protokolem o ohledání místa činu, tvrzeními [adresa] a dalšími skutečnostmi. Žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě nemajetkové újmy (dne [datum]), kterou v souvislosti s tímto nezákonným rozhodnutím utrpěla a zahrnula v to rovněž jednání policejního orgánu vůči jednateli žalobkyně, který byl, dle jejího hodnocení, neoprávněně zadržen a byla mu přiložena pouta. Žalovaná dne [datum] vyslovila žalobkyni omluvu za nezákonný postup orgánů činných v trestním řízení, v jehož důsledku bylo vydáno nezákonné rozhodnutí o zahájení trestního stíhání. Vzhledem k okolnostem případu pak žalovaná pokládá omluvu za dostatečné zadostiučinění za porušení práva.

44. Dále má soud za prokázáno, že žalobkyně má jediného jednatele a společníka, a to [jméno FO]. Žalobkyně podala v červnu [Anonymizováno] trestní oznámení na [jméno FO] pro neoprávněné nakládání s daty a vyvádění finančních prostředků. V době úmrtí [jméno FO] pracovalo u žalobkyně celkem [hodnota] osob včetně jednatele a dále zde pomáhali dva Ukrajinci, a to výjimečně, jinak zde pracoval jeden, ale v té době jeden pracovník druhého zaučoval. Hned po tragickém úmrtí měla firma problémy, nedařilo se jí udržet chod firmy v celém původním rozsahu, docházelo k pomluvám v obci, na firmu se poukazovalo jako na tu, kde někdo umřel, pracovní agentura neobnovila spolupráci a neposílala dál pracovníky z Ukrajiny, firma se opožďovala v platbách a nedosáhla tak na bonifikaci při cenách, přestala dodávat některým firmám zpracovaná krmiva. V okruhu obdobných firem se vědělo, že žalobkyně má problémy.

45. Soud dospěl k závěru, že v souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp.zn. [spisová značka] může i právnické osobě vzniknout nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nezákonně zahájeným trestním stíháním. Nejvyšší soud dále v citovaném rozhodnutí zmínil, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění tom je třeba přihlížet i k jiným faktorům, jako je pověst společnosti, nejistota v plánování rozhodování, rozkol ve vedení společnosti, také (i když v menším stupni) úzkost, potíže způsobené členům vedení společnosti. Je třeba zohlednit kritéria, která se odvíjejí od jiných charakteristik, než je tomu u osoby fyzické. U právnických osob je vznik imateriální újmy specifický už z toho důvodu, že právnické osoby jsou fyzickými osobami vytvořené subjekty. Pro právnickou osobu je charakteristické, že svoji vůli nevytváří sama o sobě, ale jen prostřednictvím fyzických osob. Je tedy nepochybné, že mezi právnickou osobou a fyzickými osobami, které se podílejí na její činnosti, mohou vznikat vzájemné vztahy, které nemusí být jen vztahy právními. To se týká zejména fyzických osob, které jsou povolány vytvářet vůli právnické osoby. Zejména u těch vznikají blízké zájmové vazby a poměry právnické osoby se jich podstatným způsobem dotýkají. Mezi základní prvky imateriální újmy právnické osoby patří skutečnosti, které se váží k právnické osobě jako samostatnému právnímu celku. Nelze však zcela pominout ani nepříjemnosti projevující se ve vnitřních poměrech společnosti a je nutné zohlednit je při odškodnění právnické osoby, byť v omezené míře. U právnické osoby přicházejí v úvahu jiné konkrétní následky než u osoby fyzické. U právnické osoby přichází v úvahu spíše následek v podobě porušení práva na ochranu názvu, dobré pověsti a soukromí, v nejistotě při rozhodování, v zásahu do řízení společnosti a pod. Takové nepříznivé následky bude možno reparovat přiznáním zadostiučinění za nemajetkovou újmu právě a jen v tom rozsahu, v němž se neprojeví současně zmenšením jmění poškozeného subjektu, tedy v podobě samostatně odčinitelné škody. U právnické osoby lze obecně očekávat vznik spíše nižší nemajetkové újmy než v případě vzniklé za obdobné situace u osobě fyzické. Přitom je nutno vycházet z prokázaných okolností každého jednotlivého případu. Určujícím pro výši poskytovaného zadostiučinění je především povaha dané trestní věci, délka trestního stíhání, rozsah zásahu do sféry právnické osoby a následky jím vyvolané. Přitom je třeba zohlednit povahu právnické osoby, její dosavadní pověst, délku její činnosti, zda a jak se promítlo vedení trestního řízení do činnosti statutárních orgánů (s výjimkou situace, kdy takové osoby budou rovněž trestně stíhány, a budou tak přímými nositeli práva na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu). Poškozená právnická osoba musí vznik újmy nejen tvrdit ale i prokázat. Primární procesní povinností poškozeného je, aby vznik jím tvrzené nemajetkové újmy v řízení tvrdil, a to způsobem, z něhož bude zřejmé pojmenování a vysvětlení této újmy. Nepostačuje přitom pouhá obecná kvalifikace, že došlo k zásahu do práva na dobré jméno a pověst, neboť tento zásah představuje pouze možnou příčinu vzniku újmy, nikoli však újmu samotnou. Vznik nemajetkové újmy se zpravidla dovodí tehdy, jestliže by jakákoli osoba ve stejném postavení jako poškozený mohla výkon veřejné moci a jeho následky vnímat úkorně. Je tedy třeba zvážit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit dotčena ve své nemajetkové sféře. Nemajetková újma se jinak nazývá újmou morální. Jedná se tedy o utrpění na těch nehmotných hodnotách, které se dotýkají morální integrity poškozené osoby.

46. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23.7.2013 sp.zn. Pl ÚS 13/12 vysvětlil, že spravedlivé postihování činů nebezpečných pro společnost je jedním z klíčových úkolů právního státu a je raison d'etre (tedy smyslem, důvodem bytí) státu jako vůbec takového.

47. Dále Nejvyšší soud (usnesení ze dne 24.2.2022 sp. zn. 30 Cdo 3274/2021) odkázal na své dřívější usnesení ze dne 15.5. 2018, sp. zn. 30 Cdo 4525/2017, v němž vysvětlil, že vedení trestního stíhání negativně ovlivňuje sféru stíhané osoby a vnáší do jejího života nejistotu a způsobuje pocity frustrace. Na druhou stranu poukázal na klíčovou úlohu právního státu, jak je zmíněna ve výše citovaném nálezu Ústavního soudu. Dále dodal, že přístup, kdy je zahájeno trestní stíhání, které neskončilo odsuzujícím rozsudkem, pokládáno na roveň nezákonného rozhodnutí, je přístupem velmi velkorysým, k němuž dospěl dovolací soud rozšiřujícím výkladem zákona. I když stát v zásadě odpovídá osobám, které trestně stíhal a vůči kterým trestní stíhání neskončilo odsuzujícím rozsudkem, nelze uzavřít, že by rovněž každou takovou osobu v každém případě musel zásadně odškodnit penězi. K odčinění určité míry nejistoty, frustrace a jiných negativ vnesených do života prostřednictvím trestního stíhání, které probíhalo přiměřenou dobu v souladu s právními předpisy, zásadně postačují jiné než peněžní formy odškodnění.

48. K jednotlivým projevům a vysvětlením utrpěné újmy soud uvádí následující: - o tragické události se dozvěděl prakticky každý, informace se rozšířila v podnikatelských kruzích: Je zcela zřejmé a pochopitelné, že informace o úmrtí na pracovišti žalobkyně se rozšířily a rozhodně to není důsledkem zahájení trestního stíhání. Událost zcela pochopitelně vyšetřovala policie, informace o tak závažné věci se šířily, jak je obvyklé, a to bez přispění policie. Že došlo k úmrtí a vážnému zdravotnímu postižení další osoby je skutečnost poměrně závažná a výjimečná a za to, že k takové události došlo, nelze klást vinu policejnímu orgánu ani jinému orgánu státu. - k zasažení dobré pověsti došlo u zaměstnanců, v sídle i v místě podnikání, protože všichni o stíhání žalobkyně hovořili: V řízení bylo prokázáno, že obyvatelé menší obce o tragické události věděli, mluvili o ní, firmu označovali jako tu, kde někdo umřel, zaujali k firmě nedůvěřivý a obviňující postoj. Jak opakovaně uvedl jednatel i svědkyně [jméno FO], k tomu došlo v podstatě hned po tom, kdy se lidé o neštěstí dozvěděli (tentýž den), sledovali příjezd policie a dalších složek. Sám jednatel opakovaně uvedl, že lidem se nedá nic vymluvit, neznají okolnosti, nejraději přijmou jednoduché vysvětlení, že za to může ten, komu to patří, kdo si to objednal. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že lidé i podnikatelské okolí jednateli závidělo, je pro ně podnikatel, farmář, vidí jen to špatné. Je tedy zřejmé, že negativní ohlasy okolí, nedůvěra, obviňování, případná neochota ke spolupráci, neochota pronajímat pozemky, souvisí se samotným úmrtím, samotnou událostí, místem, kde k tomu došlo a ochotou lidí uvažovat tak, jak uvažují. Jak jednatel, tak svědkyně [jméno FO] to takto opakovaně hodnotili. Např. svědkyně [jméno FO] uvedla, že k negativním ohlasům od lidí dochází i v souvislosti s příjezdem policie na farmu, i když tato vyšetřuje trestní oznámení na [jméno FO]. Je zcela evidentní, že obecné povědomí, odsuzování, obavy, nedůvěra okolí, nejsou v příčinné souvislosti se zahájením trestního stíhání žalobkyně, ale s tragickou událostí samotnou. - v důsledku zadržení jednatele a následnému trestnímu stíhání došlo k ochromení podnikatelské činnosti žalobkyně, která je do značné míry závislá na osobní účasti jednatele na běžných pracích a jednatel se nemohl plně věnovat řízení podniku, soustředil se na porady, obhajobu a nebyl schopen se soustředit na řízení společnosti: Nárok uplatněný v souvislosti se zadržením jednatele je promlčen, jak bylo uvedeno výše (nesprávný úřední postup). Je pochopitelné a obvyklé, že v případě zahájení trestního stíhání musel jednatel vyvíjet i jinou činnost, směřující k obhajobě své i žalobkyně, byl tím zcela jistě zaměstnán, byl v nekomfortní situaci, mohl tím být odváděn od běžné řídicí činnosti společnosti, byl v nejistotě apod. Vzhledem k délce trvání trestního stíhání je však nutno považovat konstatování nezákonnosti rozhodnutí a omluvu za zcela postačující. Konkrétní ochromení činnosti a jeho rozsah nebyly v řízení prokázány a nebyly ani předmětem prokazování, neboť by se jednalo o újmu jednoznačně majetkovou. Soud tak hodnotil pouze nejistotu v plánování, potíže způsobené jednateli jako úzkost a nejistota, které se mohly projevit při řízení společnosti. V tomto směru mohlo dojít k nepříjemným důsledkům při způsobu vedení společnosti. I při zohlednění jednoduché struktury společnosti, tzn., že se vedení trestního stíhání promítlo do činnosti statutárního orgánu (jediného jednatele), je třeba konstatovat, že s ohledem na dobu trvání trestního stíhání je nutno omluvu považovat za postačující. - v důsledku trestního stíhání a psychické zátěže nezbýval jednateli čas na kontrolu zaměstnanců, co umožnilo [jméno FO] provést neschválené finanční transakce ve výši 2,5 mil.Kč, zatajovat korespondenci zejména s finančním úřadem a dalšími orgány, čímž vnikla exekuce ze strany finančního úřadu: Případnou trestnou činnost třetích osob nebo závažné neplnění povinností zaměstnanců žalobkyně nelze klást k tíži zahájenému trestnímu stíhání. Nelze pominout, že závažné neplnění povinností a vyvádění finančních prostředků sám jednatel žalobkyně klade do období dávno před zahájením trestního stíhání (i úmrtí na farmě). Jednatel navíc uvedl, že jednání paní [jméno FO] zjistil v květnu 2023, avšak trestní stíhání skončilo již v září 2022. Je tedy zcela zřejmé, že selhání kontrolních mechanismů žalobkyně nelze dávat do příčinné souvislosti se zahájením trestního stíhání. Nehledě na to, že vytýkané jednání paní [jméno FO] je dosud předmětem vyšetřování. Navíc je zcela zřejmé, že v takovém případě by se jednalo o újmu materiální a nikoli nemajetkovou újmu. - docházelo k fluktuaci zaměstnanců, dávali výpověď bez udání důvodu, nepodařilo se sehnat nové zaměstnance, z 12 až 13 zaměstnanců zbylo pouze 6, odešli klíčoví zaměstnanci: Z výpovědí zaměstnanců žalobkyně ihned po úmrtí ve firmě vyplývá, že jich zde kromě vypomáhajících pracovníků z Ukrajiny pracovalo 6 včetně jednatele a nikoli 12-13. Tvrzený úbytek zaměstnanců tak nebyl prokázán. Pokud nebyla prodloužena smlouva s pracovní agenturou a není možno dále zaměstnávat pracovníky z Ukrajiny, nejde o tak závažný dopad, kdy se jedná o jednu pomocnou sílu, kterou lze jistě jinak nahradit. V tomto směru (prodloužení smlouvy) soud výpovědi jednatele uvěřil, neboť důvody pro další nezaměstnávání pracovníků z Ukrajiny po úmrtí a těžkém postižení zdraví těchto pracovníků, jsou zcela pochopitelné a uvěřitelné. Zjevně však pro ukončení spolupráce mluví samotný fakt úmrtí, nikoli trestní stíhání žalobkyně. Lze totiž pochopit, že agentura nebude posílat své krajany tam, kde jeden z nich zemřel. - jednatel žalobkyně byl držen v nejistotě, zda a jak bude moct pokračovat v podnikání a byl nakonec obviněn, ačkoli se ničeho nezákonného nedopustil: Jedná se o nároky, které uplatňuje jednatel žalobkyně jako fyzická osoba, která byla rovněž trestně stíhána a je tak přímým nositelem práva na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. - od zadržení jednatele se začaly šířit informace v obchodních kruzích a některé podniky (konkurenti) mohly situaci využít k přesvědčování majitelů zemědělských pozemků o propachtování ve svůj prospěch: Že skutečně k takovému jednání a ztrátě pozemků nebo příležitosti k propachtování došlo, nebylo v řízení prokázáno. Pokud o takové skutečnosti vypovídal svědek [jméno FO], jednalo se pouze o jeho domněnku, že by k takovému jednání mohlo dojít, tedy čistě o spekulaci. V případě, že by takové skutečnosti byly prokázány, šlo by o újmu majetkovou. - u dodavatele krmiv byla žalobkyně zařazena do zvýšeného dohledu a ztratila možnost získání bonusů ve formě slev v budoucím období: z výpovědi svědka [jméno FO] vyplynulo, že ke ztrátě slev a zařazení mimo možnost získání bonusů došlo v důsledku pozdního plnění závazků žalobkyně. Navíc i v tomto případě se však jedná případně o újmu materiální. - jednatel byl současně jediným společníkem žalobkyně a trestní stíhání žalobkyně mělo zásadní vliv na jeho psychickou pohodu, trpěl poruchami spánku, nervozitou, přidružily se k tomu další zdravotní potíže, v místě bydliště a v místě podnikání byl označován za odpovědného za úmrtí na farmě a šířily se fámy, že bude zavřený. Jeho přítelkyně nechtěla snášet útoky lidí, a proto se i s dětmi odstěhovala do [adresa]. Tím bylo narušeno harmonické rodinné soužití. V důsledku trestního stíhání se prohloubilo narušení vztahu s partnerkou, zvýšily se obavy jednatele žalobce jeho úzkost, nejistota o další osud podnikání. Trestní řízení na jednatele žalobkyně působilo psychicky nepříjemně a tíživě a nemohl vést normální vyrovnaný a spokojený život: Jedná se o nároky, které uplatňuje jednatel žalobkyně jako fyzická osoba, která byla rovněž trestně stíhána a je tak přímým nositelem práva na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. - v důsledku poklesu počtu zaměstnanců po tragické události nejsou skutečně dostatečně efektivně využívány kombajny a sklízecí mlátičky, čímž došlo také k finančním ztrátám v řádu milionů. V době zásahu policie byli odvedeni všichni zaměstnanci, byly jim odebrány telefony a počítače, čímž byl bezprostředně ohrožen celý chod firmy. Na telefony jsou napojeny bezpečnostní alarmy, které střeží zabezpečení chovu kuřat, hlášení poruch v případě nebezpečí a podobně. Na mobilní telefony byly napojeny také bezpečnostní systémy na kanceláře, kamerový systém na ochranu objektu. Odebráním mobilu došlo k jejich odpojení a tím došlo k ohrožení chovaného hovězího dobytka: Jedná se o nároky, které by v případě jejich prokázání představovaly majetkovou újmu. Navíc část nároků se vztahuje k době před zahájením trestního stíhání žalobkyně. - potupou a ponížením bylo zapečetění celé farmy: Žalobkyně k tomu neuvedla žádnou příčinnou souvislost s konkrétní újmou, uvedla, že se jedná pouze o vysvětlení. Navíc je zřejmé, že k uvedeným opatřením došlo v souvislosti s řádným vyšetřením trestného činu a se zajištěním místa činu, které bylo zamořeno a přístup sem byl nebezpečný (s ohledem na zamoření).

49. Lze tedy shrnout, že pokud se týká uplatněné nemajetkové újmy, kterou žalobkyně utrpěla v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí (rozhodnutím, které bylo zrušeno), je nutno vzít v úvahu především újmu, která vznikla vnesením nejistoty v rozhodování a řízení společnosti. Jednatel byl rovněž trestně stíhán a jak pod vlivem stíhání svého, tak žalobkyně (jejímž je jediným společníkem a jednatelem) byl takovým trestním stíháním zasažen. Musel nepochybně věnovat činnost obhajobě a úsilí k vyvrácení trestního stíhání. Byly na něho kladeny zvýšené nároky při výkonu řídicí činnosti v souvislosti se zajištěním chodu firmy. Řízení proti žalobkyni trvalo necelého 1,5 měsíce (od [datum], resp.[datum] do [datum]), nedospělo do stadia podání obžaloby. Žalobkyni hrozil některý z trestů podle § 15 zák.č. 418/2011 Sb. Zde je nutno zmínit především možnosti peněžitého trestu, zákazu činnosti. Nedošlo k medializaci (ve smyslu zveřejňování tiskovými či jinými prostředky např. v celostátních mediích), ale vzhledem k tomu, že sídlo žalobkyně je v malé obci, je zřejmé, že o události (tj. úmrtí a zdravotním poškození pracovníků firmy) se téměř každý dozvěděl. K tomu však došlo vlivem události samotné a jejího vyšetřování a nikoli vydáním nezákonného rozhodnutí. Za těchto okolností soud dospěl k závěru, že poskytnutí zadostiučinění formou konstatování porušení práva a poskytnutá omluva ze strany žalované, je zcela adekvátní formou morální satisfakce.

50. Je nutno zdůraznit, že žalobkyně neustále považuje za trestní stíhání období od tragické události až do zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání, resp. má za to, že zásah do jejích práv i nadále pokračuje. Jednatel opakovaně uvedl, že byl více než rok a půl stíhán, nerozlišuje událost samotnou a zahájení trestního stíhání. Svou roli v tom hraje skutečnost zadržení jednatele. K právním důsledkům a hodnocení zadržení se však soud vyjádřil již výše. Nelze popřít, že určitým způsobem zadržení jednatele mohlo hrát určitou roli v utváření mínění okolí, avšak je zřejmé, že naprosto rozhodujícím faktorem je utváření mínění na základě události samotné. Ostatně takto se opakovaně vyjádřil jak jednatel, tak svědkyně [jméno FO]. Okolí vnímalo jednatele i firmu jako viníky, neboť proti nim panuje závist, konkurence, lidé snadno přijímají jednoduchá řešení a zjednodušující soudy. K takovým odsudkům zjevně dochází i bez toho, že by okolí vědělo (nebo vzalo v potaz) odvezení jednatele v poutech. Nakonec jednatel zmiňoval nenávistné a odsuzující komentáře a výroky na facebooku, a to i po delší době a evidentně bez souvislosti s jeho zadržením. Naproti tomu svědek [jméno FO] zmiňoval, že se na seminářích obdobných firem mluvilo pouze o podnikatelských či finančních potížích žalobkyně, nikoli však o podrobnostech trestného činu nebo toho, kdo je z něho obviněn.

51. Je zjevné, že jednatel žalobkyně vnímá vyšetřování celé události jako celek, který pro něho začíná samotným neštěstím a pokračuje zadržením a následně zahájením trestního stíhání. Jestliže pociťuje tíhu doby řešení celé události jako tíživé, je to pochopitelné. Nicméně snaha trvat na tom, aby byla co nevíce zkrácena doba mezi zjištěním trestného činu a zahájením trestního stíhání, by byla v rozporu se zájmem na řádném vyšetření trestné činnosti. V tomto konkrétním případě nelze vyvozovat nároky z trvání vyšetřování a z období od spáchání trestného činu do doby, kdy policie učinila závěr o tom, kterou osobu obviní.

52. Pokud se soud věnoval jednotlivým pojmenováním a projevům utrpěné újmy, je nutno uvést, že část z popsaných projevů se týká psychického stavu, zdraví a rodinného života jednatele žalobkyně, který je však přímým nositelem uplatnění práva na náhradu nemajetkové újmy, kterou také u zdejšího soudu ve stejných intencích jako žalobkyně uplatnil. V dalších popsaných bodech se jedná o nároky majetkového charakteru nebo nároky, které jsou postaveny pouze na hypotéze a spekulaci (účast ve výběrových a jiných řízeních, důsledky evidence ve státních systémech).

53. Při zvažování možnosti a výše náhrady nemajetkové újmy soud v tomto případě vycházel z povahy trestní věci, délky trestního stíhání, rozsah zásahu, dopadů trestního stíhání do sféry žalobkyně. Vzhledem k trvání trestního stíhání soud shledal, že je zde důvod pro poskytnutí pouze morálního zadostiučinění (jak připouští Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum] sp.zn. III ÚS 1976/09). Soud dále zohlednil strukturu žalobkyně a dopad, jaký mělo trestní stíhání na činnost statutárního orgánu v tom rozsahu, který se týká vedení společnosti. Naopak soud nepřihlížel k tomu, jak s trestní stíhání promítlo do poměrů statutárního orgánu jako takového, neboť jednatel byl rovněž trestně stíhán a je přímým nositelem práva na zadostiučinění, které také uplatnil. Soud dále nemohl přihlédnout k takovým okolnostem, které vedly nebo mohly vést k případné újmě majetkové. Pokud se týká dosavadní pověsti, délky činnosti, žalobkyně žádná konkrétní tvrzení a důkazy ani po poučení neuvedla, soud je tak nemohl zohlednit. Je nutno vzít v úvahu, že pověst právnické osoby je vytvářena především na základě zkušeností, které se subjektem mají obchodní partneři, zákazníci či jiné subjekty, které s ní přicházejí do kontaktu. K takovým skutečnostem žalobkyně nic konkrétního neuvedla. Naopak z pouhého vyjádření policisty, že jednatel žalobkyně nemá dobrou pověst, je považován za konfliktní osobu, na kterou byla opakovaně podávána trestní oznámení, nelze ohledně kvality obchodních vztahů a dosavadní pověsti žalobkyně učinit žádné relevantní závěry. Z vyjádření jednatele a svědka [jméno FO] však vyplývá, že nižší obchody, útlum činnosti byl způsoben spíše nezvládáním předchozího rozsahu podnikání než odklon obchodních partnerů.

54. Soud dále zamítl návrh na provedení důkazu ohledně vyžádání seznamu informačních systémů, ve kterých je žalobkyně evidována, včetně dokumentů a informací zde ohledně žalobkyně evidovaných a seznamu osob, které mají k údajům přístup. Žalobkyně ani na výzvu nedoplnila svá tvrzení o tom, v jakých jejích konkrétních činnostech by mělo dojít k jejímu omezení z důvodu evidence o zahájení trestního stíhání. Navíc je zřejmé, že získání informací o tom, z jakých konkrétních databází čerpá NBÚ informace při prověřování osob se jeví jako nereálné. Jinak jsou databáze ETŘ a ISYZ interní, má do nich přístup pouze policie a státní zastupitelství v rámci výkonu své funkce.

55. Morální satisfakce spočívají v konstatování nezákonnosti postupu orgánů činných v trestním řízení, konstatování nezákonnosti vydaného rozhodnutí o zahájení trestního stíhání a poskytnutí omluvy pouvažuje soud s ohledem na výše uvedené konkrétní okolnosti případu za zcela adekvátní. Proto soud žalobu na přiznání zadostiučinění v penězích zamítl.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka za 8 úkonů po [částka] podle vyhl. č. 254/2015 Sb. a cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 176 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 176 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 176 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) , cekem cestovné [částka].

Poučení