7 C 26/2016-257

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Irenou Voštovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném [datum], zemřelém [datum], naposledy bytem [adresa].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 36 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu náklady řízení ve výši 314 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet zdejšího soudu.

Odůvodnění

1. Žalobou došlou soudu dne [datum], ve znění upřesnění při jednání dne [datum], se žalobkyně domáhala vydání rozsudku, kterým by soud určil, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli [jméno] [celé jméno žalovaného], narozeném [datum], zemřelém [datum], (dále jen„ zůstavitel“). Žalobu odůvodnila s tím, že zůstavitel zemřel bez pořízení závěti, proto nastala v rámci řízení o pozůstalosti vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] zákonná dědická posloupnost, když ve druhé dědické třídě připadal do úvahy žalovaný jako pozůstalý otec a ve třetí dědické třídě žalobkyně jako pozůstalá sestra. Žalobkyně v řízení o pozůstalosti namítla, že na straně žalovaného byl naplněn zákonný předpoklad dědické nezpůsobilosti ve smyslu ust. § 1481 občanského zákoníku, s čímž žalovaný nesouhlasil, soudní komisař proto odkázal žalobkyni na uplatnění svého práva žalobou u soudu.

2. K dědické nezpůsobilosti žalovaného žalobkyně uvedla následující. Vztah žalovaného a zůstavitele byl založen nezrušitelným osvojením zůstavitele žalovaným, jakožto třetím manželem matky zůstavitele. Žalovaný takto zřejmě učinil na přání matky zůstavitele. Po smrti matky žalobkyně a zůstavitele žalovaný ihned po jejím pohřbu tehdy [anonymizováno] žalobkyni předal do opatrovnické péče a čerstvě zletilému zůstaviteli v době jeho studia na [anonymizováno] těsně před maturitou znemožnil vstup do bytu, kde rodina po smrti matky žila. Zůstavitel byl proto nucen přespávat u svých kamarádů, následně na základě dohledu Orgánu péče o dítě byl ubytován v [anonymizováno] domě na [obec a číslo], příp. ho ubytovávala kolegyně a přítelkyně zesnulé matky [příjmení] [jméno] [příjmení], která se o něho starala. Naopak žalovaný bez právního důvodu podával na zůstavitele trestní oznámení z důvodu jeho údajné agrese, ta byla vždy odložena, neboť nebyl prokázán předmětný skutek, dokonce bylo policejní orgánem uzavřeno, že zůstavitel jako mladistvý zůstal zcela sám a bez prostředků, musel vyhledávat různá přístřeší po kamarádech atp. Přitom žalovaný v této době měl k dispozici byt na [obec a číslo], který bez souhlasu bytového družstva pronajímal za [částka] měsíčně, pročež byl následně z bytového družstva vyloučen. Zůstaviteli se v té době s ohledem na prožitá traumata rozvinulo těžké [anonymizováno] onemocnění [anonymizována dvě slova], byl opakovaně operován, když veškerou péči (zdravotní i osobní) mu namísto žalovaného poskytovala právě [anonymizováno] [příjmení]. Zůstavitel byl rovněž přinucen kvůli dlouhodobému neplnění zákonné vyživovací povinnosti ze strany žalovaného podat návrh na soud, avšak ani poté žalovaný svou vyživovací povinnost neplnil, výživné mu bylo uhrazeno až v rámci exekučního řízení, do té doby byl zůstavitel odkázán po smrti matky pouze na svůj invalidní důchod, když nebyl schopen se sám živit. To se projevilo na jeho zdravotním stavu, studium na [anonymizována dvě slova] tak nedokončil, v důsledku traumat začal zneužívat alkohol, byl [anonymizováno] hospitalizován a bylo mu soudem omezeno nakládat s finanční hotovostí. Zůstavitel si přál, aby byl žalovaný vyloučen z dědického nároku po něm,o vyřízení žádal svou opatrovnici. Avšak soudem jmenovaná opatrovnice [jméno] [příjmení] zpronevěřila jeho finanční prostředky, přičemž zůstaviteli slibovala, že pro něho zařídí pořízení poslední vůle ve prospěch žalobkyně, avšak nikdy tak neučinila. [příjmení] [jméno] [příjmení] v souvislosti se zpronevěrou finančních prostředků zůstavitele bylo vedeno trestní stíhání. Žalobkyně tak uzavřela, že důvody dědické nezpůsobilosti žalovaného spatřuje v tom, že se vůči zůstaviteli dopustil jednání majícího povahu úmyslného trestného činu, a to trestného činu zanedbání povinné výživy dle ust. § 213 trestního zákoníku platného v době, kdy k jednání došlo a dále trestného činu pomluvy dle ust. § 206 trestního zákoníku a křivého obvinění dle ust. § 174 trestního zákoníku. Žalobkyně proto navrhla, aby soud určil, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli.

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, popis skutkových okolností označil za nepravdivý, účelový a spekulativní, postrádající příčinné souvislosti a s cílem poškodit žalovaného na jeho právech. Žalovaný uvedl, že žalobkyně v předmětné době navštěvovala mateřskou školku, její obraz skutečností je tak zjevně zkreslený. K tvrzení ohledně řízení o výživném uvedl, že toto se týkalo výlučně určení jeho výše (sp. zn. [spisová značka]), nikoliv jeho neplacení, neboť výživné bylo vždy hrazeno řádně, je proto zjevné, že žalovaný byl nepravdivě obviněn z trestného činu zanedbání povinné výživy. Rovněž tvrzení o spáchání trestného činu křivého obvinění a pomluvy jsou nepravdivá. Tvrdil, že jeho vztah se zůstavitelem byl velice přátelský, s odkazem na posudky předložené před [název soudu], u něhož bylo rozhodováno o nezrušitelném osvojení zůstavitele. V tomto řízení rovněž vyšlo najevo, že jejich vztah nebyl narušen ani trestním stíháním proti biologickému otci žalobkyně a zůstavitele, který rodině odcizil veškerý majetek. K tvrzení ohledně bydlení uvedl, že rodina měla volný byt na [obec a číslo] (tj. nikoliv na [obec a číslo]), jehož polovina náleží do [anonymizováno] zesnulé [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] (manželky žalovaného a matky žalobkyně a zůstavitele), která sama ukončila svůj život v roce [rok], a je tak součástí řízení o pozůstalosti vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Tragická smrt [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně] měla vážné psychické následky pro žalovaného, žalobkyni i zůstavitele. Zůstavitel poté pobýval u známých žalovaného, následně spolu s žalovaným v bytě na [obec a číslo]. Nabídku na vrácení se do bytu na [obec a číslo] neakceptoval a raději bydlel u [anonymizováno] [příjmení], přestože trvalý pobyt měl stále na [obec a číslo], jak si přála jeho matka, když do tohoto bytu měl neomezený přístup. Žalovaný se tak nikdy nedopustil žádného trestného činu vůči zůstaviteli, jehož zdravotní stav neodpovídal tvrzením žalobkyně, neboť zůstavitel pracoval u bezpečnostní agentury, měl zbrojní průkaz, absolvoval autoškolu, je proto zřejmé, že jeho stav byl výborný. V té době zůstavitel studoval, přičemž řádně dokončil pouze [anonymizováno], když byl 3x ze školy vyloučen. Invalidní důchod byl zůstaviteli přiznán až v roce [rok], tvrzení žalobkyně, že zůstavitel byl na invalidním důchodě závislý od roku [rok], je tak nepravdivé. Nadto mu žalovaný hradil pravidelně částku [částka] měsíčně a zůstavitel měl prostředky z pronájmu bytu cca [částka], úspor a dále pak z dědictví po babičce cca [částka]. Stejně tak je nepravdivé, že výživné bylo uhrazeno až v rámci exekučního řízení, neboť žalovaný počítal lhůtu k plnění od doručení rozsudku, exekuční úřad avšak už od vynesení rozsudku. Mimo jiné žalovaný namítal, že v řízení o určení výše výživného soud nesprávně stanovil výživné, resp. toto stanovil moc vysoké, neboť v tomto řízení bylo zjištěno, že na soudem určené výživné neměl mít zůstavitel nárok. Dlužné výživné pak za žalovaného uhradila jeho přítelkyně. Žalobkyně zcela záměrně zamlčela vážný zdravotní stav žalovaného, u něhož se projevily silné [anonymizována dvě slova] poruchy spolu s komplikovanou [anonymizováno] po smrti jeho manželky v roce [rok], které vygradovaly v důsledku odcizení veškerého majetku biologickým otcem žalobkyně a zůstavitele. V roce [rok] měl žalovaný vážnou autohavárii, kdy skončil v bezvědomí, jeho mozek byl poškozen a následně mu byl přiznán [anonymizováno] invalidní důchod [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kdy současně je závislý na pomoci druhých. Žalovaný ve svých vyjádřeních nad rámec shora uvedeného uvedl množství tvrzení, která však nebyla pro věc rozhodná. Žalovaný dále vznesl námitku promlčení a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu, neboť žalovaný se nikdy nedopustil žádného činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli.

4. V řízení bylo nesporné, že žalovaný se stal osvojitelem zůstavitele, jednalo se o nezrušitelné osvojení dle ust. § 74 tehdy platného zákona o rodině. Dále bylo nesporné, že zůstavitel spáchal sebevraždu skokem z okna dne [datum].

5. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzeného usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], právní moc dne [datum], soud v rámci řízení o pozůstalosti uložil pozůstalé sestře (žalobkyni), která tvrdí dědickou nezpůsobilost pozůstalého otce (žalovaného), aby do 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podala u zdejšího soudu žalobu proti žalovanému na určení, že žalovaný není dědicem zůstavitele [jméno] [celé jméno žalovaného].

6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že zůstavitel (t. č. ve věku 18 let) podal dne [datum] návrh na určení výživného pro zletilé dítě s tím, že je studentem na [anonymizováno] a žalovaný mu odmítá poskytnout jakékoliv finanční prostředky na jeho studium a žití. Žalovaný mu toliko poskytl pouze [částka] od smrti jeho matky a zajistil mu ubytování u jeho známých (rodina [příjmení]). Zůstavitel uvedl, že se vztahy s žalovaným velmi zhoršily, proto souhlasil s ubytováním v [anonymizována dvě slova]. Z přípisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] soud zjistil, že tato zůstavitele v řízení zastupovala. Z potvrzení o studia na [anonymizováno] [část obce] soud zjistil, že zůstavitel zde studoval od [anonymizováno] do [anonymizováno] [rok], dále soud zjistil, že z protokolu z jednání ze dne [datum], že zůstavitel byl dne [datum] zapsán na [anonymizována dvě slova] fakultu [anonymizováno], předtím studoval v pomaturitním studiu na jazykové škole. Z rozsudku ze dne [datum], [číslo listu] ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že žalovaný byl povinen platit zůstaviteli na výživném od [datum] do [datum] částku ve výši [částka] měsíčně, a od [datum] částku ve výši [částka] měsíčně, nedoplatek na výživném od [datum] do [datum] činil částku ve výši [částka]. Soud dále zjistil, že v [anonymizováno] [rok] zemřela matka zůstavitele, žalovaný v [anonymizováno] [rok] zůstavitele vykázal ze společné domácnosti a poté mu na výživu nepřispíval ničeho. Zůstavitel po smrti matky v roce [rok] pobýval s žalovaným, ten ho však na konci roku [rok] přesunul do [anonymizována dvě slova], a následně se přestěhoval v červnu [rok] k [anonymizováno] [příjmení], rodinné známé jeho matky, které nepřispíval ničeho, a v [anonymizováno] [rok] se přestěhoval k jejímu známému [anonymizována dvě slova] [příjmení]. Zůstavitel od roku [rok] studoval na různých [anonymizováno], kdy své studium zakončil v roce [rok] složením maturitní zkoušky. Přestože jeho studia mohly trvat déle, než je běžné, je zřejmé, že zůstavitel měl ztíženou sociální situaci v důsledku úmrtí matky a následného postoje žalovaného, který nedostál své povinnosti umožnit dítěti jeho právo bydlet u rodičů. Zůstavitel byl toliko odkázán na sirotčí důchod, neboť z dědictví po matce nezískal ničeho. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný byl (pozn. soudu: žalovaný zde doposud bydlí) vlastníkem bytu na adrese [adresa žalovaného], a dále automobilu [anonymizována dvě slova]. V řízení naopak nebylo prokázáno, že by zůstavitel někdy žalovanému vyhrožoval ublížením na zdraví atp., všechna trestní oznámení podaná žalovaným na zůstavitele byla odložena, rozpor s dobrými mravy pro přiznání výživného soud neshledal.

7. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitel udělil plnou moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro řízení po matce sp. zn. [spisová značka] a řízení o určení výživného sp. zn. [spisová značka].

8. Z„ upřesnění žaloby“ ze dne [datum rozhodnutí] ke sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že zůstavitel uvedl, že žalovaný po úmrtí jejich matky jeho a jeho sestru dal do péče ke svým známým v [část obce], žalovaný k nim neměl žádný vztah. Zůstavitel proto studoval [anonymizováno] v okolí, avšak poté se přestěhoval na [část Prahy] zde opět navštěvoval [anonymizováno]. V té době vyvrcholily rozpory s žalovaným, neboť žalovaný měl hanobit jeho matku. V té době byl jeho jediným příjmem sirotčí důchod [částka] a bydlel u [anonymizováno] [příjmení]. Žalovaný nikdy nepřispěl na jeho výživu, nikdy se nezajímal, z čeho bude hradit své životní potřeby, jeho zdravotní potíže zlehčoval. Zůstavitel ani nevěděl, kam žalovaný umístil jeho sestru, tedy žalobkyni.

9. Z návrhu na nařízení exekuce ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitel podal návrh na nařízení exekuce vůči žalovanému, když uvedl, že rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo žalovanému uloženo zaplatit oprávněnému na výživném od [datum] do [datum] částku ve výši [částka] měsíčně, a od [datum] částku ve výši [částka] měsíčně, nedoplatek na výživném od [datum] do [datum] činil částku ve výši [částka], a to do tří měsíců od právní moci rozsudku, když rozsudek nabyl právní moci dne [datum] a byl vykonatelný, když žalovaný nezaplatil ničeho. Z exekučního spisu [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] soudní exekutorka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vydala exekuční příkaz ve věci oprávněného zůstavitele proti povinnému žalovanému, a to na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum], sp. [značka automobilu] [rok], kterým byla nařízena exekuce pravomocného a vykonatelného rozsudku [název soudu], sp. zn. [spisová značka] k uspokojení pohledávky zůstavitele ve výši [částka], který byl žalovanému doručen dne [datum] Soudní exekutorka posléze vydala čtyři exekuční příkazy na [číslo listu], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] formou přikázáním pohledávky z účtu žalovaného. Žalovaný poté podal návrh na zastavení výkonu rozhodnutí, když uvedl, že dlužná částka byla dne [datum] zaplacena na účet soudní exekutorky, exekuce na majetek žalovaného tak byla usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], pravomocně zastavena.

10. Z vyjádření [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že tento na základě odvolání žalovaného v řízení o určení výživného sp. zn. [spisová značka], že studující [jméno] [celé jméno žalovaného], který v této rodině pobýval od [anonymizováno] [rok] po dobu [anonymizováno] měsíců, nikdy této rodině neodcizil žádný finanční obnos, nedopustil se krádeže a ani nemusel okamžitě opustit domácnost této osoby.

11. Z úředního záznamu ze dne [datum], [anonymizována dvě slova] – [číslo], soud zjistil, že bylo vedeno vyšetřování proti [anonymizováno] [jméno] [příjmení], biologickému otci žalobkyně a zůstavitele, který se měl dopustit napadení [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobkyně], vyhrožování žalovanému, odcizení věcí rodině [příjmení], zpronevěry peněz určených pro zůstavitele a mj. také neoprávněného bránění v užívání bytu rodinou [příjmení].

12. Z přípisu [anonymizováno] [obec] [obec a číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ve věci byl podezřelý zůstavitel, poškozený žalovaný, byla věc dne [datum] odložena.

13. Z usnesení Policie ČR, [anonymizována dvě slova] [část obce], ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], soud zjistil, že dne [datum] podal žalovaný trestní oznámení na zůstavitele pro spáchání několika trestných činů (krádež PC, nedovolené ozbrojování a poškození cizí věci atd.). Věc byla odložena, neboť se nejednalo o spáchání trestného činu a věc nešlo na místě vyřídit jinak.

14. Z usnesení Policie ČR, [anonymizována dvě slova] [část obce], ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka], soud zjistil, že žalovaný podal na zůstavitele (hlášeného na [obec a číslo]) trestní oznámení pro spáchání několika trestných činů (porušování domovní svobody, poškozování cizí věci, křivého obvinění apod.), toto oznámení bylo odloženo, neboť se nejednalo o podezření z trestného činu a věc nešlo na místě vyřídit jinak.

15. Z podnětu k zahájení vyšetřování pro podezření z trestného činu neoprávněného užívání cizí věci (§ 249 trestního zákona) ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitel k Obvodnímu státnímu zastupitelství [anonymizováno] [část Prahy] podnět, ve kterém uvedl, že žalovaný se o něho a žalobkyni po smrti jejich matky téměř bezprostředně po její smrti přestal starat.

16. Z rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum] a z rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný byl uznán plně invalidním ve II. stupni.

17. Z rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací], právní moc dne [datum], soud zjistil, že zůstavitel naposledy bydlel„ [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [ulice a číslo]“, když se jednalo o řízení, kde žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] (pozn. soudu: biologický otec žalobkyně a zůstavitele) požadoval po žalovaných (v tomto řízení žalobkyně, žalovaný a zůstavitel) zaplacení částky [anonymizována dvě slova] liber nebo [částka] z titulu bezdůvodného obohacení, žaloba byla zamítnuta.

18. Z usnesení [název soudu], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že zůstavitel zde měl uvedeno bydliště„ u [anonymizováno] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo]“.

19. Z usnesení [název soudu], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že zůstavitel zde měl uvedeno bydliště„ u [příjmení] [příjmení], [ulice a číslo], [obec a číslo]“.

20. Z usnesení [název soudu], č. j. [číslo jednací] a přípisu notáře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], soud zjistil, že zůstavitel na adrese na [obec a číslo] nebyl znám.

21. Z potvrzení o studiu [anonymizováno 5 slov] soud zjistil, že zde zůstavitel studoval od [datum] do [datum], kdy studium bylo ukončeno ze strany fakulty.

22. Z výpisu ze záznamu o jednání o posouzení zdravotního stavu ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitel byl od [datum] plně invalidní.

23. Ze sdělení [anonymizována dvě slova] [adresa] ze dne [datum] adresovaného [název soudu] ke sp. zn. [spisová značka], soud zjistil, že od [datum] byli v bytě hlášeni k přechodnému pobytu zůstavitel, žalobkyně a jejich matka. Od [anonymizováno] [rok] pronajal žalovaný tento byt [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno], když podnájem provedl proti zamítavému stanovisku tehdejšího [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], které ho opakovaně na protiprávní stav upozorňovalo. Vzhledem k přetrvávajícímu svévolnému počínání žalovaného byl posléze z [anonymizováno] družstva vyloučen. K [datum] pak byl podnájem zrušen.

24. Z dopisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], předsedkyně senátu [anonymizována dvě slova] na [název soudu], ze dne [datum], adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soud zjistil, že písemnosti se zůstaviteli doručují s obtížemi, šlo mu doručovat ještě, když byl na [anonymizováno], ale nyní je [anonymizováno] [příjmení] asi jediná osoba, která je s ním v kontaktu, neboť zůstavitel zřejmě po prožitých letech nemá chuť se sejít s nikým z účastníků ([anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] – žalovaný). Vzhledem k tomu byl zůstavitel prostřednictvím [anonymizováno] [příjmení] vyzván, zda by si nechtěl zvolit zástupce pro doručování, neboť na adrese trvalého bydliště na [obec a číslo] již dlouho nebydlí.

25. Z žádosti o udělení výjimky při přidělení bytu ze sociálních důvodů ze dne [datum] soud zjistil, že zůstavitel žádal [anonymizováno] [obec a číslo] – [anonymizována tři slova]. Svou žádost odůvodnil tak, že do smrti jeho matky žil na adrese [adresa], poté byl odsunut do [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] a žalovaný mu zamezil v užívání rodinného zázemí a do společně užívaného bytu ho odmítl vpustit. Rodina se zcela rozpadla, jeho jediná blízká osoba, tj. žalobkyně, byla žalovaným dána do pěstounské péče, zůstavitel tak pozbyl veškeré psychické i finanční podpory. Pro dokončení středoškolských studií však potřeboval zázemí, přijal bydlení u [anonymizováno] [příjmení], když přípravu na budoucí povolání a dokončení SŠ komplikovaly operace [anonymizováno]. I tak absolvoval pomaturitní školu anglického jazyka a od roku [rok] studoval na [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. Z odpovědi [anonymizováno] [obec a číslo] – odbor sociálních věcí ze dne [datum] soud zjisti, že žádosti zůstavitele nebylo vyhověno.

26. Z dopisu„ sdělení pro [anonymizována dvě slova]“ podepsaného zůstavitelem soud zjistil, že zůstavitel v něm uvedl, že mu vadí, jak dlouho trvají soudní spory, že cítí bezmoc, když soudní spory se týkají rozpadu rodiny. Po smrti matky došlo k rozpadu nové rodiny, když jeho biologický a adoptivní (tj. žalovaný) otcové vedli nesmiřitelné spory a navzájem odkazovali zůstavitele, aby bydlel u toho druhého. Dům na adrese [adresa]. Z potvrzení [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] soud zjistil, že jednou z příčin poškození mozku zůstavitele je i jeho osobní situace (dlouhodobé dědické řízení po matce, nepříznivá sociální situace, finanční náročnost jeho léčby, žití v chráněném bydlení)

27. Z žaloby na určení právní neúčinnosti právních úkonů dlužníka vůči zůstaviteli ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], soud zjistil, že zůstavitel podal tuto žalobu na určení neúčinnosti darovací a kupní smlouvy, kterými zůstavitel převedl na svou družku [jméno] [příjmení] bytovou jednotku v [anonymizováno] a automobil [anonymizována dvě slova], [registrační značka].

28. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], známé matky žalobkyně a zůstavitele, vyplynulo, že po smrti matky v roce [rok] došlo k rozpadu rodiny. Žalovaný tvrdil, že nestačí na výchovu zůstavitele a žalobkyně, takže je umístil ke svým známým [příjmení] do [část obce], zůstavitel tam byl [anonymizováno] měsíce, pak byl chvíli u žalovaného a následně na internátu na [obec a číslo], kde studoval s pomocí sociálního odboru [obec a číslo] [anonymizováno]. Zůstavitel měl po smrti matky zdravotní i psychické obtíže. Po operaci [anonymizována dvě slova] v roce [rok] si ho svědkyně vzala k sobě do rodinného domu na přechodnou dobu. V roce [rok] byla zůstavitelem požádána, zda by ho nedoprovodila do bydliště, resp. k žalovanému, kde měl svoje věci. Žalovaný posléze ji a zůstavitele obvinil, že ho vykradli, musela proto vypovídat na policii. Žalovaný podal cca 5 trestních oznámení, vždy v nevhodnou dobu, tj. když se začínalo řešit výživné, které nakonec zůstavitel dostal až v roce [rok] po soudním sporu. Žalovaný se o zůstavitele nezajímal, sám před svědkyní řekl, že už to není jeho syn a žalobkyni řekl, že jí zemřela maminka, ale on není její tatínek a nemůže se o ni starat. Žalobkyně se poté přes sociální péči apod. dostala do pěstounské péče. Žalovaný svědkyni odmítal sdělit, kde žalobkyně je. Na zůstavitele posílal žádosti do jeho škol, aby ho vyloučili, nepřál si, aby studoval, kvůli výživnému. Spolu s [anonymizováno] [jméno] [příjmení], právničkou, zůstaviteli pomohly odmaturovat, on poté rok studoval angličtinu a následně se rovnou dostal na medicínu. Po celou dobu probíhaly soudní spory s žalovaným o výživné, žalovaný nikdy neprojevil zájem o zůstavitele, řekl, že už to není jeho syn, vyměnil zámky od bytu, bránil mu vzít si jeho věci. Zůstavitelovi bylo [anonymizováno]. [příjmení] doporučeno, aby se dále rozvíjel, aby měl své vlastní bydlení a peníze, měl sirotčí důchod a usiloval o zaplacení výživného od žalovaného. Svědkyně a [anonymizováno]. [příjmení] našly zůstaviteli podnájem na [část obce], v té době dostudoval gymnázium a o pár bodů se nedostal na medicínu, šel tedy rok studovat angličtinu a poté už se dostal. Svědkyně mu opatřovala učebnice a s [anonymizováno]. [příjmení] ho také finančně podporovala, žalovaný se na jeho výdajích nijak nepodílel. V roce [rok] bylo zahájeno soudní řízení o výživné, a to na popud sociálního odboru [obec a číslo], jeho vedoucí zařídila pro zůstavitele bezplatně advokáta. V řízení žalovaný opakovaně tvrdil, že nemá peníze, má jen invalidní důchod, avšak nakonec vyšlo najevo, že byt v [obec a číslo] prodal a koupil si byt v [anonymizováno] za [anonymizováno] mil. Kč. Výživné bylo nakonec zůstaviteli zaplaceno až během exekuce, další už pak nebylo požadováno, neboť zůstavitel dosáhl 26 let. Zůstavitel měl dlouhodobé zdravotní a psychické problémy, byl v pracovní neschopnosti delší dobu. Na [část obce] bydlel do roku [rok], poté měl zůstavitel záchvat a dostal se na psychiatrii do [část obce], kde byl až do roku [rok], později se dostal do chráněného bydlení organizace [příjmení], pracoval v jejich chráněné dílně a následně bydlel v přiděleném bytu od [anonymizováno]. S žalovaným se stýkat nechtěl, měl z něj strach, ten o něj nejevil zájem. Sám zůstavitel říkal, že za jeho špatný zdravotní stav může rozpad rodiny, jeho odloučení od žalobkyně a chování žalovaného. Zůstavitel opakovaně říkával, že kdyby se s ním něco stalo, chce, aby vše dostala žalobkyně. Žádal o sepsání závěti, právník [příjmení] mu řekl, že to musí schválit opatrovnický soud. Opatrovnice zůstavitele ujišťovala, že žádost k soudu zaslala, ale při notářském řízení se zjistilo, že to neudělala.

29. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], pracovnice [stát. instituce], odbor sociální, vyplynulo, že zůstavitele znala od roku [rok] nebo [rok], když zůstavitel žádal o přidělení bytu z bytového fondu [anonymizováno]. Nejprve mu byla přidělena garsoniéra na [anonymizována dvě slova], kde byl krátce, měl asistenta, ale první samostatné bydlení nezvládl, poté se vrátil do komunity [příjmení]. Časem požádal znovu o přidělení bytu a v roce [rok] dostal byt na [obec a číslo] – [část obce], kde nakonec bydlel až do své smrti. Zůstavitel měl invalidní důchod a opatrovnici paní [příjmení], byla mu omezena způsobilost k právním úkonům, ale snažil se zlepšovat. Svědkyně znala [anonymizováno] [příjmení], blízkou kamarádku jeho tragicky zesnulé matky, znala i žalobkyni. Zůstavitele trápilo, že byl bez rodinného zázemí, vyhozen zřejmě otcem po smrti matky z domova a bydlel v nějakém náhradním ubytování. Vybavení do bytu apod. zařizovala [anonymizováno] [příjmení], nezařizoval to nikdo z rodiny.

30. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], klinického psychologa, t. č. působícího na [anonymizována čtyři slova], vyplynulo, že se se zůstavitelem seznámil na podzim roku [rok], provozoval [anonymizována dvě slova], tam ho doporučila neuroložka [anonymizováno] [příjmení], docházel cca rok až dva na vyšetření s pauzami. Zůstavitel trpěl poruchou koncentrace (ADHD), dále problémem„ perseverace“, tzv. ulpívání, kdy se často a opakovaně vracel ke vzpomínkám starým i 10 let. Vracel se k tomu, že zbyli sami se sestrou (žalobkyní), dostali se od sebe a že cítí odpovědnost za to, že přišli o dům a chce, aby žalobkyně dostala, co jí patří. Žalovaného nemohl vystát, nadával mu a říkal, že je to zloděj, že se chystá na soud. Zůstavitelovy materiální potřeby zajišťovala [anonymizováno] [příjmení], i když měl opatrovnici paní [příjmení], ale ta se prý starala špatně, zůstaviteli nedávala peníze. Zůstavitel říkával, že kdyby se s ním něco stalo, tak že se musí postarat, aby vše dostala sestra, ne pan [celé jméno žalovaného] (žalovaný). O chystání se na smrt, ale zůstavitel nemluvil. O žalovaném mluvil jako o„ hajzlovi a zloději“.

31. Z„ potvrzení o svobodné vůli [jméno] [celé jméno žalovaného]“ (zůstavitel), vydaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum], vyplývá, že zůstavitel, který byl v jeho dlouhodobé psychologické péči [anonymizováno] let, byl schopen volních, racionálně odůvodněných, v čase souvisejících úsudků a postojů, za kterými si stál a které soustavně opakoval. Zůstavitel tak opakovaně konstatoval z jeho pohledu nepřátelské chování žalovaného s tím, ten na něho podával trestní oznámení a chtěl jej připravit o zděděný dům. Zcela jasně se zůstavitel vyjadřoval, že žalovanému nechce nechat vůbec nic z dědictví a byl ochoten kvůli tomu podstoupit soudní spory. Tato jeho vůle byla jasná, trvalá a každému opakovaná. Dále podezříval z krádeže svých peněz svou opatrovnici paní [příjmení].

32. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se se zůstavitelem díky [anonymizováno] [příjmení] seznámila někdy v roce [rok], nejdříve za ním docházela do léčebny v [část obce], poté docházela za ním do komunity, do které byl začleněn. O žalovaném mluvil zůstavitel negativně, označoval ho jako„ pan [celé jméno žalovaného]“, nikdy jako otec. Zůstavitel jako mladistvý neměl finance, nevěděl, jak k nim přijít, přišel o finanční podporu, protože od žalovaného nedostával ničeho, i když ho opakovaně žádal. Vedl se spor o výživné. Po smrti matky jeho finanční potřeby hradila [anonymizováno] [příjmení], když byl ještě na střední škole. Žalovaný zůstavitele nechtěl pustit do vily na [obec a číslo], pak byl na internátě. Zůstavitel nebyl schopen se samostatně živit, neměl žádné zázemí, byl po mozkové lézi, měl organické poškození mozku, cítil se osaměle bez žalobkyně, od které ho odtrhl žalovaný. Zůstavitel jí říkal, jak se měl„ vloupat“ do bytu žalovaného, kam si šel s [anonymizováno] [příjmení] pro své věci, žalovaný na něho poté podal trestní oznámení. Posléze byla zůstavitelovi určena opatrovnice, která mu nepomohla, peníze od ní nikdy neviděl, měl zdědit peníze od matky, ale ty se k němu nedostaly. Sám zůstavitel uváděl, že chce sepsat závěť ve prospěch žalobkyně, ale opatrovnice mu řekla, že to nelze udělat platně a i když mu tvrdila, že tak učiní, tak neučinila.

33. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že se se zůstavitelem seznámil někdy v roce [rok], pracoval v hospici, seznámila je [anonymizováno] [příjmení], která ho požádala o pomoc pro zůstavitele, setkávali se jednou za 14 dní až do roku [rok], kdy zůstavitel zemřel. Zůstavitel se snažil začlenit do pracovních procesů i sociálních kontaktů, pracoval pro [příjmení] v sociálních dílnách. Když mluvil o žalovaném, používal vulgární výrazy ve vztahu k žalovanému jako např.„ Ten č…k nebude po mě nikdy dědit, kdyby se se mnou něco stalo“. Několikrát slyšel, jak zůstavitel mluví se svou opatrovnicí, aby napsala závěť v tom smyslu, aby vše dědila [anonymizováno] (žalobkyně). Životní potřeby zůstavitele hradila [anonymizováno] [příjmení]. Byly vedeny soudní spory, které podle zůstavitele zhoršovaly jeho zdravotní stav. Ve vztahu k žalovanému zůstavitel uváděl, že ten ho po smrti matky vyhodil z domu, nedával mu peníze, ocitnul se de facto na ulici.

34. Z výslechu svědky [příjmení] [jméno] [jméno] vyplynulo, že v roce [rok] byli se ženou vedeni jako zájemci o osvojení dítěte, tak se k nim do [obec] dostala žalobkyně, o jejích sourozencích se nebavili s žalovaným. Nakonec ji neosvojili, i když žalovaný dal souhlas, protože dospěli k závěru, že žalobkyně byla už jednou osvojená a že by to na ni bylo moc. Žalovaný uváděl, že se na výchovu necítí, že na ni nestačí, na výživné žalobkyně posílal každý měsíc [částka]. Se zůstavitelem se poznal asi [anonymizováno] let poté, co u nich žila žalobkyně, ta se se zůstavitelem poté scházela, dojížděli za sebou ([obec] [obec]). Předtím na sebe neměli kontakt. Zůstavitel nevypadal spokojeně, mluvil o konfliktech s žalovaným, v té době mu pomáhala [anonymizováno] [příjmení]. Žalobkyně měla o zůstavitele obavy, jeho zdravotní stav nebyl dobrý, zejm. po psychické stránce.

35. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že zhruba v roce [rok] – [rok] ho jeho známý [anonymizováno] [jméno] [příjmení] požádal o pomoc v záležitostech zůstavitele. Zůstavitel mu řekl, že mu žalovaný nechtěl platit výživné, žalobkyni dal do pěstounské péče a zůstavitele vyhodil z domova, nemohl si tam ani přijít pro věci, byl jím kriminalizován. Svědek vypracoval závěť pro zůstavitele, jeho opatrovnice se na to totiž vykašlala, ale měla tu jeho podat na soud ke schválení, ale ani to neudělala. Opatrovnice ho i přes výzvy zpět nekontaktovala. Zjistil, že opatrovnice nepsala ani pravidelné roční zprávy, v té době svědek pojal podezření, že se dokonce zajímá o majetek zůstavitele, že u ní dochází i ke zpronevěře, pak na ní podal trestní oznámení, ale neví, zda byla odsouzena. K obsahu závěti uvedl, že zůstavitel chtěl, aby vše dostala žalobkyně. Žalovanému dával zůstavitel za vinu, že matku dohnal k sebevraždě, byla tam velká vzájemná nenávist,vytýkal žalovanému, že mu neplatil výživné a z domu ho vyhnal se slovy„ Živ se, jak umíš“.

36. Z výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že měl zůstavitele v péči asi [anonymizováno] let, byl s ním v kontaktu asi měsíc před smrtí. O zůstavitele pečovala [anonymizováno] [příjmení]. Zůstaviteli poskytoval psychiatrickou péči. Vztah k žalovanému měl zůstavitel velmi negativní až nenávistný. Zůstavitel měl opatrovnici, ale finančně ho podporovala [anonymizováno] [příjmení], říkal, že existuje velká suma dědictví, ale není schopen se k ní dostat.

37. Z účastnického výslechu žalobkyně vyplynulo, že žalovaný ji osvojil jako [anonymizováno] a jejího bratra v roce [rok], matka zemřela v roce [rok], kdy se oběsila v jejich bytě. Matku nalezl zůstavitel. Po pohřbu přes [anonymizováno] ještě žalobkyně žila se zůstavitelem u žalovaného, stravovali se po hospodách. Poté byla žalobkyně dána ke známým žalovaného ([příjmení]). Zůstavitel žalobkyni poté říkal, že žalovaný ho nepouštěl do bytu, vykazoval ho s tím, že v bytě nemá co dělat, jednalo se o byt na [obec a číslo] v [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně v roce [rok] byla dána do pěstounské péče k manželům [příjmení], žalovaný hradil [částka] měsíčně, žalovaný ji nenavštěvoval, viděli se pouze u soudu. Zůstavitel pak už nevěděl, kde se žalobkyně zdržuje, až po [anonymizováno] letech ji vypátrala [anonymizováno] [příjmení] a zkontaktovala se zůstavitelem. Zůstavitel vystudoval střední školu, maturoval v roce [rok], pak byl na jazykové škole, lékařskou fakultu studoval rok, studium nedokončil kvůli zdravotním potížím, v té době i pil hodně alkohol, následně byl uznán invalidním. Zůstavitel měl po smrti matky psychické problémy, žalovaný se od něho odvrátil, výživné mu neplatil, bylo vedeno soudní řízení od roku cca [rok], žalovaný zaplatil část výživného až pod vlivem exekuce, pak už nehradil nic, ale nikdo neměl sílu to řešit. Žalovaný měl zařídit zůstaviteli bydlení na studentské koleji, ale to mu nevyhovovalo kvůli hluku a nočním můrám. O zůstavitele se starala [anonymizováno] [příjmení], poskytovala mu stravu, ošacení, bydlení, finančně ho podporovala. Zůstavitel se cítil osamělý.. Žalovaný měl se zůstavitelem nějaké spory, neboť žalovaný ho nechtěl pustit do bytu pro jeho věci, až s [anonymizováno] [příjmení] mu toto bylo umožněno. Zůstavitelova opatrovnice paní [příjmení] neustále oddalovala pořízení pro případ smrti požadované bratrem, poté finanční prostředky zůstavitele dokonce odcizila, neplatila za něho ani dluhy za elektřinu apod., nyní dluhy dosahují cca [částka].

38. Z lékařských zpráv týkajících se zdravotního stavu žalovaného v období mezi lety [rok] až [rok] soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti, neboť ohledně vyživovací povinnosti žalovaného vůči zůstaviteli vycházel v souladu s ust. § 135 o. s. ř. z pravomocného a vykonatelného rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

39. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci.

40. Po zhodnocení provedených důkazů vzal soud za prokázané následující skutečnosti. Zůstavitel spolu se sestrou (žalobkyní) byli v době trvání manželství žalovaného a matky zůstavitele a žalobkyně [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobkyně] nezrušitelně osvojeni žalovaným v roce [rok] Jejich. biologický otec [příjmení] [jméno] [příjmení] tak pozbyl rodičovské odpovědnosti, kterou nabyl žalovaný. Poté, co jejich matka sama ukončila svůj život v [anonymizováno] roku [rok], zůstaviteli bylo [anonymizováno] let a žalobkyni [anonymizováno] let, a velice se vyhrotily rodinné vztahy. Žalovaný rezignoval na své rodičovské povinnosti vůči svým osvojeným dětem, které posléze od sebe oddělil.. Žalobkyni a zůstavitele nejprve umístil ke svým známým (rodina [příjmení]) a poté žalobkyni předal do pěstounské péče (rodina [příjmení]), dal souhlas s jejím osvojením rodinou [příjmení], ke kterému však nikdy nedošlo, neboť rodina to nepovažovala za vhodné, protože žalobkyně již byla osvojena a ovlivněna jejím předchozím životem. Zůstavitel, tehdy studující střední školu, bydlel u rodiny [příjmení] [anonymizováno] měsíce bez jakýchkoliv problémů, poté byl chvíli u žalovaného. Posléze se vztahy mezi žalovaným a zůstavitelem velmi zhoršily, žalovaný ho vykázal ze společné domácnosti a zůstavitel byl proto ubytován na internátě na [obec a číslo], poté bydlel po známých a kamarádech, soudům se často nedařilo zjistit, kde se právě nachází. Zůstavitel se ocitl bez jakékoliv finanční či psychické podpory rozpadlé rodiny, nebyl schopen se sám živit, což potvrdil výslech několika svědků. V roce [rok] se ho ujala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která byla rodinnou známou zesnulé matky zůstavitele a žalobkyně, poskytla zůstaviteli bydlení a hradila většinu jeho výdajů, neboť zůstavitel měl toliko sirotčí důchod, když žalovaný mu odmítal poskytnout jakékoliv finanční prostředky na jeho žití a studium. Zůstavitel se proto domáhal určení výše výživného soudní cestou, a to v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto řízení pak bylo prokázáno, že zůstavitel od roku [rok] studoval na různých gymnáziích, kdy své studium zakončil v roce [rok] složením maturitní zkoušky. Přestože jeho studia trvala déle, než je obvyklé, bylo to zapříčiněno tím, že zůstavitel měl ztíženou sociální situaci v důsledku úmrtí své matky a následného postoje žalovaného, který nedostál své povinnosti umožnit dítěti jeho právo bydlet u rodičů a toliko nedostál ani své rodičovské odpovědnosti pečovat o dítě, o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj. Zůstavitel nebyl schopen se sám živit, byl toliko odkázán na sirotčí důchod a pomoc třetích osob (a to především [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která ho všestranně podporovala), neboť z dědictví po matce nezískal ničeho. Přesto zůstavitel po složení maturitní zkoušky studoval na pomaturitním studiu anglický jazyk a posléze i úspěšně složil přijímací zkoušky na [anonymizováno] lékařskou fakultu [anonymizována dvě slova]. Studium nedokončil kvůli zdravotním potížím, prodělal několik operací [anonymizováno], časem byl dokonce uznán invalidním. Zůstavitel měl po smrti matky psychické i jiné zdravotní problémy (poškození mozku), neboť, jak sám uváděl, žalovaný se od něho odvrátil, výživné mu neplatil, odtrhl ho od žalobkyně, byl proto osamělý. Žalovaný neposkytl zůstaviteli žádné rodinné, finanční ani psychické zázemí pro dokončení jeho studií a řádný život. Z výslechů svědků rovněž vyplynulo, že žalovaný dlouhodobě ztěžoval zůstaviteli život, kupř. opakovaně podával na zůstavitele (nedůvodná) trestní oznámení, přičemž všechna tato oznámení vždy byla odložena, také mu nechtěl umožnit si převzít své věci z bytu na [obec a číslo] v [anonymizována dvě slova], to mu bylo umožněno až tehdy, kdy přišel s [anonymizováno] [příjmení], avšak následně i na ně podal trestní oznámení. Zůstavitel byl v dlouhodobé péči psychologů, dokonce pobýval v psychiatrické léčebně v [část obce], jeho zdravotní stav nebyl dobrý, byl uznán invalidním. Výsledkem soudního sporu o určení výživného v roce [rok] pak bylo stanovení povinnosti žalovanému zaplatit zůstaviteli na výživném od [datum] do [datum] částku ve výši [částka] měsíčně, a od [datum] částku ve výši [částka] měsíčně, nedoplatek na výživném od [datum] do [datum] činil částku ve výši [částka]. Dlužné výživné zůstaviteli bylo žalovaným uhrazeno až v rámci exekučního řízení vedeného soudní exekutorkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod sp. [značka automobilu], která vydala několik exekučních příkazů, následně žalovaný dlužné výživné včetně nákladů exekučního řízení uhradil. Nelze nechat bez povšimnutí, že žalovaný v té době převedl svůj byt, kde doposud bydlí, a automobil [anonymizováno] na svoji družku, čímž u zůstavitele vyvolal důvodnou obavu, že se zbavuje svého majetku, aby z něho nemusel platit výživné, což přinutilo zůstavitele podat návrh na určení právní neúčinnosti právních úkonů žalovaného vůči zůstaviteli. Z výslechu několika svědků, o jejichž důvěryhodnosti nemá soud důvod pochybovat, vyšlo shodně najevo, že vztah žalovaného a zůstavitele byl velice problematicky, negativní až nenávistný. Zůstavitel kladl žalovanému za vinu, že přispěl k jeho zdravotním potížím, neboť zcela rezignoval na své rodičovské povinnosti, když ještě studujícího zůstavitele v podstatě vyhodil z domu. Zůstavitel pak opakovaně, konstantně a trvale uváděl, že si nepřeje, aby po něm žalovaný dědil, naopak si přál, aby případně vše dostala žalobkyně. Ohledně této věci žádal i svou opatrovnici, aby za něho vyřídila pořízení pro případ smrti,. aby vše dědila žalobkyně, avšak opatrovnice vše oddalovala a ke schválení opatrovnickým soudem nikdy nedošlo, n ávrh nepodala.

41. Na základě shora uvedeného skutkového závěru posoudil soud věc po právní stránce takto.

42. Dle ust. § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“), v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.

43. Dle ust. § 3062 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele (tj. k 27. 11. 2014).

44. Dle ust. § 1481 o. z., z dědického práva je vyloučen, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

45. Dle ust. § 1636 o. z. (druhá třída dědiců), nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Dědici druhé třídy dědí stejným dílem, manžel však vždy nejméně polovinu pozůstalosti.

46. Dle ust. § 1637 o. z. (třetí třída dědiců), nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele. Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědický podíl stejným dílem jeho děti.

47. Dle ust. § 85 odst. 1, 2 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění do 31. 12. 2013, vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit. Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů.

48. Dle usnesení Městského soudu v Praze č. j. 24 Co 19/96 -58 ze dne 31. 1. 1996, platí, že„ Usnesení dle § 175k odst. 2 OSŘ (pozn. soudu: nyní ust. § 170 z. ř. s.), kterým se odkazuje dědic, jehož dědické právo se jeví méně pravděpodobné, aby své právo uplatnil žalobou, je namístě jen když vzhledem k dědickému titulu, od kterého své právo odvozuje a vzhledem k obsahu žaloby, jejíž podání mu má být uloženo, se na základě tohoto postupu v případě úspěchu stane dědicem.“ 49. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2016, sp. zn. 21 Cdo 3074/2015, platí, že„ Pro závěr o dědické nezpůsobilosti není rozhodné, zda pachatel byl za úmyslný trestný čin proti zůstaviteli, jeho manželu, dětem nebo rodičům odsouzen či nikoli, případně, zda zanikla možnost trestního postihu v důsledku smrti pachatele, promlčení, amnestie nebo udělení milosti. Pravomocným rozsudkem trestního soudu o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo tento čin spáchal, je soud v řízení o dědictví vázán. Jestliže však takové rozhodnutí vydáno nebylo, posoudí si soud tuto otázku sám jako otázku předběžnou.“ 50. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5543/2015, platí, že„ O zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy může jít pouze v případě jednání, jímž se dědic snaží vyvolat uspořádání dědické posloupnosti v rozporu s vůlí zůstavitele.“ 51. Dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 754/2018, platí, že„ Ustanovení § 469 obč. zák. i ustanovení § 1481 o.z. upravují institut tzv. dědické nezpůsobilosti, která je důsledkem závadného, obecně neakceptovatelného, chování potencionálního dědice, kterého se dopustil vůči zůstaviteli, popř. dalším vyjmenovaným osobám, a znamená, že ten, kdo by jinak byl povolán za dědice, nedědí. Právní úprava podle uvedených předpisů není stejná. Občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 v ustanoveních § 1481 a § 1482 jednak konkretizoval a rozšířil důvody dědické nezpůsobilosti dříve upravené v obč. zák., jednak dřívější důvod„ kdo se dopustil úmyslného trestného činu….“, nově formuloval:„ kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu….“; tato formulace by měla odstranit především pochybnosti, zda i osoby trestně neodpovědné (pro nedostatek věku nebo nepříčetnost v době, kdy k činu došlo) jsou z dědění vyloučeny. Odlišně je upraveny také okruh osob, proti kterým směřuje konkrétní čin, a prominutí (odpuštění) závadného chování, které způsobilo dědickou nezpůsobilost, zůstavitelem. Zatímco dřívější úprava v tomto směru počítala kromě zůstavitele a jeho manžela pouze s rodiči zůstavitele nebo jeho dětmi a umožňovala odpuštění, aniž by byl stanoven způsob takového odpuštění (z toho bylo judikaturou dovozováno, že se tak může stát i konkludentně), nová právní úprava rozšířila tento okruh osob (kromě zůstavitele a jeho manžela) také na zůstavitelovy předky a jeho potomky a zakotvila výslovný projev vůle zůstavitele k prominutí činu, jehož se ve vztahu k němu nebo k vyjmenovaným osobám potencionální dědic dopustil.“ 52. Soud nejprve uvádí, že žaloba podaná účastníkem řízení o pozůstalosti na základě odkazu učiněného soudem v tomto řízení podle ust. § 170 z. ř. s. není žalobou o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, ve smyslu ust. § 80 o. s. ř., naléhavý právní zájem na určení právního vztahu z dědického práva proto není třeba tvrdit a ani prokazovat. Postavení strany žalující v řízení před soudem je určeno obsahem rozhodnutí soudu v rámci řízení o pozůstalosti, tj. usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], právní moc dne [datum], kterým bylo žalobkyni uloženo, aby podala žalobu na určení, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli, a to ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již dne [datum], byla žaloba podána ve lhůtě, tj. včasně. Námitku promlčení vznesenou žalovaným tak soud shledal nedůvodnou.

53. S ohledem na shora provedené dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný dlouhodobě neplnil své rodičovské povinnosti, resp. po smrti matky zůstavitele a žalobkyně v roce [rok] ani nezapočal plnit svou vyživovací povinnost vůči zůstaviteli, který v té době studoval střední školu a zcela zjevně tak nebyl schopen se sám živit. Z uvedeného je tak zřejmé, že žalovaný se od smrti matky zůstavitele a žalobkyně v roce [rok] až do roku [rok] o žalovaného nezajímal, neposkytoval mu žádné zázemí, ať už finanční, psychické nebo rodinné, neplatil mu ničeho a nechal ho tak„ napospas osudu“. Soud v dané věci zdůrazňuje, že nepřezkoumával závěry konečného rozhodnutí v řízení o určení výše výživného, když z tohoto v souladu s ust. § 135 o. s. ř. vycházel, nevzal tedy v potaz tvrzení žalovaného, že zůstavitel nestudoval řádně a neměla tedy být žalovanému uložena povinnost hradit mu výživné. Naopak přihlédl k tomu, že žalovaný uhradil dlužné výživné zůstaviteli až v rámci exekučního řízení. Ač má soud za prokázané, že žalovaný uváděl, že se na výchovu dětí„ necítil“, nezbavuje ho to jeho rodičovské zodpovědnosti, resp. vyživovací povinnosti vůči osvojenému zůstaviteli, který nebyl schopen se sám živit. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný se k zůstaviteli choval minimálně v rozporu s dobrými mravy, když mu ztěžoval již tak nelehký život. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že zůstavitel se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, když neplnil svou zákonnou povinnost vyživovat, zaopatřovat a starat se o zůstavitele (analogicky ust. § 213 tehdejšího trestního zákona), neboť naplnění této skutkové podstaty nevyžaduje, aby výživné bylo stanoveno rozhodnutím soudu. Soud v této souvislosti upozorňuje, že„ Zanedbáním povinné výživy ve smyslu § 213 tr. zák. se rozumí nejen neplnění výživného poskytovaného v penězích, ale i neplnění povinnosti vyživovat jiného v naturální formě a povinnosti zaopatřovat jiného, tedy neplnění povinnosti poskytovat dítěti stravu, ošacení, bydlení, pečovat o jeho zdraví a čistotu, vykonávat nad ním dohled a popř. opatřovat další prostředky potřebné pro jeho všestranný rozvoj ve smyslu § 33 odst. 1 zák. o rodině.“ (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z 27. 3. 1981 sp. zn. 11 Tz 9/81, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 4-5/1982, pod R 26/1982 tr.). Soud dále zdůrazňuje, že by bylo naopak proti dobrým mravům, kdyby žalovaný byl jediným dědicem po zůstaviteli, když žalovaný ho odvrhl, nestaral se o něj, neposkytoval mu žádné zázemí, ani mu neplatil výživné, ale naopak mu ztěžoval život, a navíc v situaci, kdy zůstavitel opakovaně, konstantně a zcela jasně si nepřál, aby po něm žalovaný dědil, ale aby po něm dědila žalobkyně, která mu jako jediná„ zbyla“ z rozpadlé rodiny. Soud tak na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že na straně žalovaného byl naplněn zákonný předpoklad dědické nezpůsobilosti ve smyslu ust. § 1481 o. z., a žalobě proto zcela vyhověl, když určil, že žalovaný není dědicem po zůstaviteli tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 500 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z 12 úkonů právní služby uvedených v ust. § 11 odst. 1 a. t., tj. příprava převzetí zastoupení, sepis žaloby, účast na jednání [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání [datum], účast na jednání [datum] (2x), vyjádření ze dne [datum], účast na jednání [datum] (2x) a účast na jednání [datum] (2x) včetně 12 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Dále náklady sestávají z nákladů nezastoupeného účastníka (resp. zastoupeného obecným zmocněncem) dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za 3 úkony uvedené v ust. § 1 odst. 3 této vyhlášky, tj. účast na jednání [datum] (2x) a závěrečný návrh ze dne [datum] po 300 Kč O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení byla žalovanému uložena k rukám žalobkyně v souladu s ust. § 149 odst. 3 o. s. ř.

55. O nákladech řízení státu soud rozhodl dle § 148 odst.l/o.s.ř., které uložil zaplatit žalovanému, který nebyl ve věci úspěšný,tyto náklady tvoří svědečné, které účtoval svědek [titul] při jednání dne [datum] jízdné [obec] [obec] a zpět- 2 krát125 Kč, jízdné po [obec a číslo] krát 32 Kč

Poučení