7 C 271/2019- 172

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem JUDr. Martinem Valehrachem v právní věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupen advokátkou: Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [název žalované], [IČO] se sídlem [adresa žalované a žalovaného] 2. [celé jméno žalovaného], narozen [datum] bytem [adresa žalovaného], starosta Městské části [obec a číslo] - [část obce] oba zastoupeni advokátem: Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa] o ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaní byli uznáni povinnými na nejbližším jednání zastupitelstva Městské části [obec] – [část obce] následujícím po právní moci tohoto rozsudku přečíst tuto omluvu: „ [ulice] část [obec] – [část obce], [IČO] a starosta Městské části [obec] – [část obce] pan [celé jméno žalovaného], [datum narození] se omlouvají panu [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce], že při jednání zastupitelstva dne [datum] nepravdivě informovali ohledně výsledku trestního řízení v trestní věci týkající se trestního oznámení, které podal [celé jméno žalobce] a které je vedeno pod [číslo jednací], když tuto informaci za nesouladnou s pravým stavem věci označilo Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] [datum], čímž starosta Městské části [obec] – [část obce] [celé jméno žalovaného] a [ulice] část [obec] – [část obce] zasáhli do osobnostních práv [celé jméno žalobce], a to zejména do jeho práva na čest, důstojnost, vážnost a dobrou pověst“, se zamítá.

II. Žalovaným se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce podal k soudu dne [datum] žalobu na ochranu osobnosti s návrhem, aby žalovaní byli uznáni povinnými publikovat na nejbližším jednání zastupitelstva Městské části [obec] - [část obce] a v nejbližším vydání časopisu [anonymizováno] zpravodaj omluvu žalobci a aby byli uznáni povinnými zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku [částka]. V průběhu řízení došlo k omezení žaloby a předmětem sporu zůstal výrok, o kterém bylo rozhodnuto v bodě I rozsudku. Žalobce podal žalobu s odůvodněním, že dne [datum] druhý žalovaný starosta Městské části [obec] - [část obce] v rámci tzv. interpelací na dotazy členů zastupitelstva městské části na členy rady městské části uvedl k dotazu:„ Jak to vypadá s dopisy pana [celé jméno žalobce], zda na ně policie už reagovala?“ následující odpověď: „ Ze zápisu Rady jste se dozvěděli, že jsme se obrátili na státní zastupitelství. Státní zastupitelství velmi zjednodušeně a zúženě zareagovala na část našeho podnětu. Z táto části vyplývá, že situace je velmi závažná a situace je plná lží a nebezpečných útoků a vyhrožování a je dále v šetření. Bylo mi doporučeno věc nekomentovat. Není vyloučeno, že to bude věcí prostě nějakých trestních záležitostí. Je to velmi nepříjemná situace. Pravda je přesně opačná, než se ten pán snaží peticí přesvědčit své okolí. Obávám se, že je tu nebezpečím přesně něco jiného někdo jiný, než jsou malé děti. Na základě uvedeného se žalobce obrátil na Policii ČR, obvodní ředitelství policie [obec] III, místní oddělení [část obce] a na Obvodní státní zastupitelství pro [část Prahy] (dále jen OSZ) a přál si seznámit se s dokumenty, které se jeho osoby a uvedeného sdělení týkají. Žalobce uvedl, že z policejního záznamu a sdělení OSZ bylo zjištěno, že neexistuje žádná písemnost vydaná OSZ Městské části [obec] [část obce] týkající se žalobce a výše uvedených sdělení, když tuto skutečnost měl konstatovat policejní orgán ve sdělení z [datum] a též OSZ ve sdělení z [datum]. Ze sdělení OSZ z [datum] žalobce zjistil: Ze sdělení obvodní státní zástupkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že, cituji:„ [celé jméno žalovaného] zcela zřejmě neinformoval zastupitelstvo ohledně výsledku tr. řízení v tr. věci týkající se trestního oznámení [celé jméno žalobce] vedené pod č.j.: KRPA [číslo] 2018 [číslo] v souladu s pravým stavem věci, když byl ze strany OSZ [obec a číslo] přípisem ze dne [datum], který byl doručen MČ [obec a číslo] - [část obce] dne [datum], informován, že věc byla policií odevzdána k projednání přestupku (státní zástupkyně ověřila nahlédnutím do všeobecného spisu zdejšího SZ vedeného pod sp. zn. [spisová značka]), přesto konstatoval, že situace je velmi vážná, plná lží, nebezpečných útoků a vyhrožování, a je stále v šetření. Dále konstatoval, že pravda je zřejmě opačná, než se ten pán (ozn. [celé jméno žalobce]) snaží peticí přesvědčit své okolí.“ Žalobce má za to, že tímto jednáním [ulice] část [obec] – [část obce] prostřednictvím starosty druhého žalovaného zasáhli do osobnostních práv žalobce deklarovaných čl. 10 Listiny základních práv a svobod a dále §§ 19 a 81 občanského zákoníku, když žalobce má za to, že toto sdělení bylo s odkazem na vyjádření OSZ [obec a číslo] provedeno vědomě zcela nepravdivě, když z jeho obsahu je zřejmé, že [ulice] část [obec] – [část obce] i pan starosta vědomě označili žalobce za osobu, která pravděpodobně či alespoň možná bude vystavena trestnímu stíhání či prověřování pro závažné jednání a za osobu, která lže. Tímto mělo být zasaženo do práva na dobrou pověst, důstojnost čest a vážnost žalobce, takové jednání je protiprávním a nezákonným zásahem do osobnostních práv, které může i nadále trvat, když audiozáznam z jednání zastupitelstva je volně přístupný na webu městské části. Státní zástupkyně OSZ [obec a číslo] konstatovala, že žalovaný jako starosta neinformoval o trestním řízení (dle trestního oznámení č. j.: [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo]) v souladu s pravým stavem věci. Sdělení z pozice starosty směrem k občanovi je dle žalobce sdělením autoritativním, které u občanů a u členů orgánů městské části požívá o to větší vážnosti. Byť to nebylo řečeno, zcela otevřeně, žalobce byl žalovanými označen za osobu, která neříká pravdu, ba naopak sděluje informace ve zjevném rozporu s pravdou, a to i přesto, že žalovaní byli seznámeni s pravým stavem věci, a to přípisem OSZ [obec a číslo]. Dle žalobce žalovaní společně zcela vědomě s odkazem na autoritu v podobě OSZ vyvolali podezření, že žalobce může být trestně stíhán, že lže a že v souvislosti s tím je zde velmi závažná situace v rovině trestněprávní. Státní zástupkyně nicméně konstatovala, že zásah není natolik intenzivní, aby naplnil skutkovou podstatu trestného činu pomluvy podle ustanovení § 184 odst. 1, popřípadě též odst. 2 tr. zák. s ohledem na to, že řečená nahrávka je neustále volně sdílená prostřednictvím sítě internet. Zásah do osobnostního práva žalobce byl však shledán, byť ne míře trestné dle tr. zákoníku, a proto nezbylo žalobci nic jiného než se proti zásahu do osobnostních práv bránit civilní žalobou. Žalobce se pokusil dohodnout s žalovaným na smíru, jeho snaha však byla opakovaně odmítnuta. Žalobce zdůraznil, že k zásahu do jeho práv došlo při jednání zastupitelstva, starostou městské části, tímto byla významně oslabena možnost žalobce bránit se difamačnímu výroku žalobce s odkazem na judikaturu (IV. ÚS 23/05, NS sp. zn. 30 Cdo 664/2007) konstatoval, že publikování nepravdivých, či zavádějících informací lze jen stěží zahrnout pod právo veřejnosti na informace, právo na svobodu projevu. Vzhledem k uvedenému požadoval žalobce omluvu ve vydání časopisu [anonymizována dvě slova], aniž z obsahu žaloby důvod vyplýval a na jednání zastupitelstva Městské části [obec] [část obce] a přiznání nemajetkové újmy ve výši [částka] bez bližšího odůvodnění. V průběhu řízení došlo k omezení žaloby, zpětvzetí pokud se týká publikace v [anonymizována dvě slova] a nemajetkové újmy v penězích. V průběhu řízení žalobce opakovaně rozvíjel svoji žalobu, doplňoval argumentaci, obsahově žaloba zůstávala v zásadě beze změny, respektive argumentace vycházela z širšího kontextu, aniž by došlo k rozšíření či tomu odpovídající změně žaloby. V reakci na vyjádření žalovaných žalobce poukazoval na to, že pan [celé jméno svědka], který si pronajal byt u otce žalobce a který měl dlouhodobě problémy se zákonem byl bývalým přítelem sestry žalobce, fyzicky týral sestru žalobce, pokud měl žalobce vyvolat nevoli v osobách ve vedoucím postavení spolku [příjmení], když se snažil o to, aby záměr spolku, zřídit v blízkosti bydliště žalobce dětskou skupinou, která je dozajista hlučná, byl zmařen, jelikož má rád klid, fakt, že jsou skutečně hluční uvedla i sama vedoucí [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova] s tím, že [příjmení] nepatří do zástavby rodinných domů z tohoto důvodu. Žalobce jednal pouze za pomoci legálních prostředků a nedopustil se nikdy protiprávního jednání, a proto není důvod, aby jeho čest, důstojnost a vážnost měla být ohrožena. Tvrzení žalovaných a [anonymizováno] o údajných vulgárních projevech žalobce nebyly prokázány. Žalobce též poukázal na to, že dle žalobce žalovaný [číslo] šikanózním způsobem podával podněty na přezkum duševního zdraví a podnět k odebrání zbrojního průkazu, tímto jednáním podnikl proti žalobci individuálně a záměrně několik jednání směřujících k obtěžování a ztěžování života žalobce, který musel jít lékaři a nechat si vystavit posudek, že je schopen držet zbraň. PČR s ním jednala jako s tím, kdo vyhrožuje a šíří poplašnou zprávu do doby než vyplynulo napovrch, že žalobce nic takového nikdy nedělal, že chová jako řádný občan, kterého žalovaní neprávem očernili. Žalobce má za to, že žalovaní zneužili svých práv a žalovaný [číslo] překročil svoji pravomoc. Pokud jde o pana [celé jméno svědka] je žalobce přesvědčen, že se jedná o recidivistu, a proto žalobce jednal v souladu se svým přesvědčením a považoval za vhodné jako občan, dát vedení Městské části [obec] - [část obce] najevo své přesvědčení, zda se nejedná o recidivistu, jak byl žalobce informován.

2. Žalovaní navrhovali žalobu zamítnout, protože výrok druhého žalovaného byl zcela přiměřený a představuje slovní hodnocení situace, kterou vyvolal žalobce svými dopisy, výroky je nutno vnímat v souvislostech a v kontextu, nikoliv izolovaně, výrok druhého žalovaného není možno chápat jako nepřiměřený zásah do osobnostních práv žalobce. Žalovaní uvedli, že na podzim roku 2018 vhazoval žalobce do poštovních schránek výzvu k protestu proti prvé žalované ve věci výběru nájemce budovy na adrese [adresa], která po přestěhování zůstala nevyužita, když rada žalované rozhodla o nájmu budovy pro spolek [příjmení] klub [příjmení] z. s . Výzva žalobce měla varovat před nepřiměřeným hlukem způsobeným provozem této„ mateřské školky“ a mobilizovat občany v sousedství k odporu. Následně začal žalobce psát na prvou žalovanou stížnosti, které se týkaly různých záležitostí. Žalované byla doručena [datum] stížnost na možný nepřiměřený hluk vyvolaný křikem dětí drnkáním na harfu, rytmickým tleskáním nebo bušením na buben, upozorňoval na nekontrolovaný pohyb osob ohrožujících bezpečnost, hrozbu zvýšeného výskytu toulavých koček z důvodu přítomnosti králíčků a morčátek na pozemku dětského klubu. Těmito vlivy měl být žalobce„ terorizován“ a hrozil, že by nesnesitelný hluk musel přerušovat frézou pro obrábění ocelových segmentů a požadoval proto jiného nájemce. Žalovaná reagovala [datum] dopisem, odpověď žalobce neuspokojila, proto„ přitvrdil“ a zaslal [datum], kdy zaslal druhému žalovanému, zastupiteli [příjmení], předsedkyni spolku [příjmení] [příjmení] a tajemnici úřadu žalované, které informoval o tom, že měl v roce 2013 vypátrat celostátně hledanou osobu, která by se mu měla mstít a vyvolat proti žalobci„ útok ozbrojené povahy“ při kterém by mohly být zraněny nebo zabity děti pohybující se v době útoku na zahradě dětského klubu, též upozorňoval na vzrůstající počet rasových teroristických útoků„ muslimských přivandrovalců“ v západní Evropě a požadoval převzetí odpovědnosti za šok, zranění či smrt dětí při případném útoku na jeho osobu. Na výše uvedený mail navázal dopis z [datum], který byl doručen žalované [datum], ve kterém konkretizoval osobu kriminálníka, kterého měl vypátrat s tím, že tato osoba by si měla najmout tzv. zločinecké profesionály k provádění útoku ozbrojené razantní povahy, přičemž motivací by měl být majetek, který žalobce nabyl, dále vyjmenovával možné scénáře ozbrojeného útoku, při kterém by mohly být ohroženy lidské životy, na závěr se věnoval vzrůstajícímu počtu teroristických útoků a prezentoval názory o rasistickém a diskriminační podtextu koránu a nevhodnost islámského náboženství pro Evropu, znovu v dopise byla výzva všem zastupitelům k převzetí odpovědnosti za šok, zranění či smrt dětí. Dle poslední věty měl být dopis zaslán i magistrátu. Dne [datum] byla doručena i listina označená jako„ hromadný požadavek 42 obyvatel [část obce] z přilehlých nemovitostí bývalé radnice na ulici [ulice a číslo] na vybrání jiného nájemce této budovy“, doplněný podpisovou listinou. Na dopis reagovala žalovaná dopisem ze [datum], ve kterém žádala s ohledem na vyslovení hrozby ozbrojeného útoku o poskytnutí listin, aby mohla přijmout příslušné kroky. Žalovaná považovala situaci za vážnou a nechtěla ji podcenit, protože nedisponuje prostředky ani pravomocemi, aby mohla na případnou hrozbu ozbrojeného útoku adekvátně reagovat, obrátila se [datum] na OSZ pro [část Prahy] žádostí o součinnost a prošetření hrozby, OSZ reagovalo zjednodušeně a pouze na část podnětu a sdělilo dne [datum], že policejní spis [číslo jednací] byl postoupen k projednání přestupku Úřadu městské části [obec a číslo]. Na výše uvedené navazovalo zastupitelstvo žalované konané [datum], když žalovaní učinili součástí svého vyjádření přepis části záznamu jednání zastupitelstva se stopáží 1:02:40 až 1:05:17, která obsahovala i pasáž, která je činěna předmětem sporu žalobcem. Na výše uvedené navazoval žalobce korespondenční aktivitou, ze které vyplývá [datum], že žalobce měl najít v poštovní schránce text propagující nacismus a vyhrožující mu fyzickou likvidací (zasláno druhému žalovanému), dne [datum] žalobce zaslal žalované listiny s žádostí, aby rodiče jejichž děti navštěvují klub [příjmení] stvrdili svým podpisem, že jsou informováni o hrozbě nebezpečí, které by mohlo hrozit dětem při ozbrojeném útoku na žalobce, dne [datum] měl žalobce zaslat mailovou zprávu 11 zastupitelům, kde sděloval, že mu mnohokrát bylo vyhrožováno fyzickou likvidací, že PČR vyšetřuje únos jeho dcery a že při případném útoku se zahrada a okna prostoru, který má v nájmu klub [příjmení] stane dopadištěm střel, dále žalobce podal trestní oznámení na druhého žalovaného pro podezření z trestného činu pomluvy, policejní orgán neshledal, že by se žalovaný dopustil trestného činu nebo přestupku a věc odložil, když tyto skutečnosti jsou žalovaným známy pouze z listin, které předložili zastupitelé, včetně vyrozumění o vyřízení stížnosti ze strany OSZ [obec a číslo] z [datum]. Dne [datum] měl žalobce poslat primátorovi hl. m. [obec] listinu označenou jako stížnost na zneužití pravomoci a pomluvy od starosty MČ [část obce] [celé jméno žalovaného], kde v dopise je uváděno, že žalovaný„ evidentně lhal“, když takové lhaní by si„ nedovolila ani ta nacistická a komunistická úřednická hovada, která tady vládla“, dále měl žalobce [datum] zaslat mailovou zprávu všem zastupitelům hl. m. [obec] týkající se jeho trestního oznámení, údajného lhaní a pomluvy ze strany druhého žalovaného s tím, že žalobce se neztotožňuje s vyhodnocením provedeným OSZ [obec a číslo] a pokládá jej„ zářný příklad úřednicko – policejně – mafiánské soudržnosti“, když lhaní žalovaného 2 připodobňuje k jednání„ pedofila, který znásilnil 4 holčičky“. Vzhledem k tomu, že žalobce opakoval své argumenty, odůvodňoval je trestním oznámením, žalovaná se opětovně obrátila na orgány činné v trestním řízení podáním z [datum] s žádostí o prošetření hrozby ozbrojeného útoku, který měl žalobci hrozit a prověření dalších skutečností, které žalobce ve svých dopisech uváděl, toto podání necílilo proti žalobci, ale na ochranu jeho a dalších osob. Výše uvedené oznámení bylo vyřízeno policií ČR [datum], které obdržela žalovaná [datum] s tím, že oznámení bylo prošetřeno, k podání vysvětlení vyzván žalobce, který uvedl, že mu žádný útok nehrozí nebo o tom aspoň neví, jelikož tedy policejní orgán nemá žádné poznatky k hrozícímu útoku, ukládá se oznámení žalobce ad akta. Žalovaný neví, proč se žalobce neustále obracel na žalovanou 1 se svým oznámením o hrozícím ozbrojeném útoku, namísto na orgány činné v trestním řízení za situace, kdy následně u policie uvedl, že žádný útok mu nehrozil a nedošlo k němu. Vzhledem k výše uvedenému mají žalovaní za to, že výrok, který činí žalobce předmětem sporu, byl přiměřený a nemohl zasáhnout do osobnostních práv žalobce, když to co činí žalobce předmětem sporu je zkrácené, nepřesné. Žalovaní zkonstatovali, že žalobce nebyl na dotaz zastupitele [příjmení] připravena, zkonstatoval, že OSZ zareagovalo pouze na část podnětu. Pokud žalovaný uvedl, že„ situace je velmi závažná a je plná lží a nebezpečných útoků a vyhrožování“ hovořil o věci jako takové, nikoliv o odpovědi státního zastupitelství s tím, že věc je třeba dokumentovat s tím, že je to nepříjemná situace. V odpovědi, žalovaného, není žalobce, nazýván, jako osoba, která lže. Pokud žalovaný uváděl, že nebezpečí nepochází od dětí, ale nikoho jiného, měl na mysli nebezpečného kriminálníka, který měl údajně vyhrožovat žalobci a jeho rodině. Výrok žalobce je obecný, neurčitý, protože v době výroku neměl žalovaný o celé věci dostatek informací. Pokud žalovaný uvedl, že není vyloučeno, že to bude věcí nějakých trestních záležitostí a že věc je v šetření a je úplně na začátku, žalovaní konstatují, že věc skutečně byla šetřena na základě podnětů ze strany žalovaného, konkrétně na základě oznámení [datum], dále žalovaný zkonstatoval, že na druhý dotaz zastupitele [příjmení] uvedl, že je nutné věc prošetřit, aby bylo možné potvrdit, co je pravda a co ne, když veřejnosti nemohlo být známo, co je obsahem„ dopisů pana [celé jméno žalobce]“ nezaujaté osobě nemohlo být známo, na co se vlastně zastupitel ptá, ze souvislostí je třeba dovodit, že záležitost byla předána policii, že se jedná o situaci vážnou, nepříjemnou, kterou se bude policie zabývat, rozhodně nebylo řečeno, že žalobce bude nebo mohl by být trestně stíhán. Druhý žalovaný ve svém sdělení odkazoval na zprávu OSZ [obec a číslo] z [datum], pokud žalobce cituje vyjádření OSZ [obec a číslo] z [datum], necituje žalobce celé sdělení, když za žalobcem citovaným textem je uvedeno„ v prvém případě hovoří [celé jméno žalovaného] o situaci, nenazývá adresně osobu oznamovatele lhářem či tím, kdo útočí nebo vyhrožuje, přičemž ani z kontextu vyjádření taková skutečnost zjevně neplyne, ve druhém případě se jedná o prezentaci jakési domněnky, nikoliv jednoznačného tvrzení. Dále žalovaní konstatovali, že mají za to, že druhý žalovaný není pasivně legitimován, protože výrok pronesl jako starosta prvé žalované, problém se týkal dopisu žalobce adresovaný prvé žalované, dopisy se týkaly pozemku, který má žalovaný ve správě, když o nájemním vztahu nerozhodl druhý žalovaný, ale rada žalovaného [číslo] pronesený výrok žalovaného se netýkal soukromé záležitosti. Nemohlo dojít k excesu z výkonu funkce starosty. Žalovaní dále svá vyjádření doplňovali v reakci na podání žalobce, zásadní procesní obrana však byla beze změny.

3. Soud provedl důkaz těmito listinami: -) předžalobní výzva z [datum], -) mailová korespondence z 28. 11. a [datum], -) reakce na předžalobní výzvu z [datum], -) vyrozumění OSZ [obec a číslo] z 9. 8. 2019 sp. zn. [spisová značka], -) dopis PČR npor. Mgr. [jméno] [příjmení] z [datum] (pravděpodobně torzo), -) výstup z registru ekonomických subjektů týkající se Městské části [obec a číslo], -) výstup z centrální evidence obyvatel týkající se žalovaného [celé jméno žalovaného], -) požadavek na vybrání nového nájemce v budově bývalé radnice v ulici [ulice] ze dne [datum], -) usnesení [číslo] rady Městské části [obec] [část obce], -) dopisy žalobce z [datum] a [datum], -) protokol o podání vysvětlení ze dne [datum], -) úřední záznam o podaném vysvětlení z [datum], -) mailová korespondence z [datum], -) čtyřřádkový dopis bez data a podpisu (č.l. 48), -) potvrzení o přijatém oznámení z [datum], -) anonymní dopis bez data s malůvkou na čl. 49 a 49 p. v., -) listina označená jako„ oznámení o prodeji drog“ z [datum], -) mailová korespondence s [datum], -) celkem 3 listy, na kterých je jen černý obdélník, -) dopis starosty Městské části [část obce] ze dne [datum], -) „ doslovný přepis sporné pasáže ze záznamu“ (soud konstatuje, že se jedná skutečně o zcela přesný přepis záznamu ze stopáže 1:02:40 až 1:06:05), -) listina datovaná dne [datum] adresovaná OSZ [obec a číslo] podepsaná starostou, -) mailová korespondence z 1. 11. a 21. 12, 2018, -) další dopis starosty ze [datum], -) dopisy OSZ [obec a číslo] z [datum], starosty z [datum], žalobce z [datum], -) petice označená jako„ [anonymizována tři slova] [část obce] [anonymizováno] v [anonymizována tři slova] …“ s 42 podpisy, -) mailová korespondence ze 4. až [datum], -) oznámení o hrozícím ozbrojenému útoku a žádost o prošetření hrozby podepsané zástupcem žalovaných z [datum] adresované Krajskému ředitelství policie hlavního města Prahy a obvodnímu ředitelství policie [obec] III s přílohami, -) dopis manželů [příjmení] bez data (č.l. 70), -) vyrozumění o vyřízení oznámení PČR z [datum], -) článek z [anonymizována dvě slova] z listopadu 2019 autora [jméno] [příjmení] zastupitele s titulkem: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] -) výstup z centrální evidence obyvatel týkající se [celé jméno svědka], -) mailová korespondence z [datum] a [datum], -) část článku s titulkem [anonymizováno 5 slov] z [anonymizována dvě slova] ze září 2018, zaškrtnutá pasáž, -) torzo listiny adresované všem zastupitelům – [jméno] obce MČ [část obce] s prezenčním razítkem prvého žalovaného z [datum], -) torzo listiny adresované žalobci datované [datum], -) usnesení komise pro projednávání přestupků Úřadu městské části [obec] [část obce] z [datum], -) zprávu o psychologickém vyšetření žalobce z [datum], -) ze spisu [anonymizováno] [číslo jednací] z 6. března 2019, -) úřední záznam o podaném vysvětlení [celé jméno svědka] z [datum], -) úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení] ze [datum], -) pokud byl navrhován výslech žalobce jako účastníka řízení, soud neshledal důvodu pro výslech žalobce, protože nebyly splněny podmínky uvedené v § 131 o.s.ř., protože jeho výslechem zjevně mělo být zjišťováno něco, co mohlo být a bylo zjišťováno jinými důkazními prostředky, pokud byl navrhován důkaz výslechem svědků zastupitelů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], nebylo na výslechu těchto svědků trváno, soud neshledává ani nezbytnost výslechu těchto svědků s ohledem na předmět sporu a ostatní provedené důkazy.

4. Žalobce podal žalobu původně nejen na stanovení povinnosti omluvit se žalobci, ale i přiznat nemajetkovou újmu ve výši [částka], v rozsahu nemajetkové újmy vzal žalobu zpět, pokud se týká omluvy, soud připustil změnu žaloby při jednání ve věci, předmětem sporu zůstala omluva, tak jak u ní bylo rozhodnuto v bodě I. rozsudku.

5. Dle § 81 odst. 1 a 2 obč. zák. chráněna je osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromý a jeho projevy osobní povahy.

6. Dle § 82 odst. 1 obč. zák., člověk, jehož osobnost byla dotčena má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

7. Soud zhodnotil provedené důkazy každý zvlášť a všechny ve vzájemné souvislosti s ohledem na uvedená hmotněprávní ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba, tak jak zůstala předmětem sporu, nebyla podána po právu. Pokud se týká druhého žalovaného, předmětem sporu byla jeho činnost jako starosty Městské části [obec] – [část obce], jako takový byl v žalobě i označen, soud shodně s žalovanými konstatuje, že žalobce činí předmětem sporu činnost žalovaného jako starosty, která se týkala činnosti Městské části [obec] – [část obce] v souvislosti se pronajímáním nemovitosti, v které bývalo sídlo městské části, v souvislosti s dopisy pana [celé jméno žalobce]. Soud konstatuje, že z provedeného dokazování nevyplynulo nic, z čeho by bylo možno dovodit, že žalovaný se dopustil excesu z práv a povinností starosty. Za činnost žalovaného odpovídá přímo [ulice] část [obec] – [část obce], protože činnost žalovaného je činností statutárního orgánu žalované. Pokud žalobce činil předmětem sporu odpověď žalovaného na dotaz zastupitele [příjmení]„ Jak to vypadá dopisy pana [celé jméno žalobce], zde na ně policie už reagovala?, část odpovědi, která byla předmětem sporu uvedená v žalobě jako 2., je hodnocením reakce státního zastupitelství na činnost žalovaného a žalované, když z podání žalobce, respektive jeho dopisů skutečně vyplývalo, že situace může být a je vážná, pokud bylo uváděno, že situaci je plná lží, nebylo uvedeno adresněji, že se to týká žalobce, že nebezpečné útoky a vyhrožování, které je v šetření se týká žalobce jako jejich původce, když skutečně je možné, že záležitost může mít nějaké trestní následky v souvislosti, když skutečně zdrojem jakéhokoliv nebezpečí nejsou malé děti, ale zdrojem by mohl být recidivista, kterého měl odhalit žalobce, o kterém skutečně bylo zjištěno, že byl v určitém kontaktu na žalobce, respektive jeho dceru. Z širokého kontextu důkazů, které byly provedeny, bylo zjištěno, že odpověď žalovaného sice nebyla zcela v souladu s dopisem OSZ, rozhodně však nelze konstatovat, že by se jednalo o protiprávní zásah do osobnostních práv, protože z toho, co žalobce činí předmětem sporu, nelze dovozovat, že by byl žalobce označován za osobu, která lže, že by měla být původcem nebezpečných útoků a vyhrožování, naopak bylo prokázáno, že věc šetřila k podnětu žalobce, respektive žalované policie a státní zastupitelství. Pokud žalobce dovozoval, že mu byl doručen dopis ukončený PF 2019 nacistická liga, respektive schéma šibenice se slovem„ jude“, soud neshledal, že by to mohlo být dáváno do příčinné souvislosti s předmětem sporu, pokud žalobce založil zprávu o psychologickém vyšetření s tím, že je způsobilý k držení zbraně, které si měl nechat vyhotovit v reakci na podnět k žalované, zde soud neshledává, že by podnět byl zásahem do osobnostních práv, který by byl protiprávní, protože byl logickou reakcí na„ zvláštní“ jednání žalobce, kdy vyfabuloval kvůli pronajmutí bývalého sídla Úřadu Městské části [část obce] nebezpečí pro děti, respektive další osoby ze strany recidivisty [celé jméno svědka].

8. S ohledem na obsah a text požadované omluvy soud konstatuje, že i kdyby soud shledal, že došlo k protiprávnímu zásahu do osobnostních práv, požadovaná omluva není přiměřenou satisfakcí s ohledem na předmět sporu a obsah přednesů žalovaného, který byl přesně prokázán audiozáznamem a jeho přepisem. Dalším důvodem je obsah listin vytvořených žalobcem, kdy zcela neadekvátně přirovnával činnost žalovaných k nacistickým a komunistickým úřednickým hovadům,„ lhaní“ žalovaného 2 připodobňuje k jednání„ [anonymizováno 5 slov]“. Za této situace není na místě žalobci poskytnout satisfakci, kdy sám se dopouští jednání, které lze hodnotit jako zásah do osobnostních práv žalovaných.

9. S ohledem na výše uvedené soud neshledal, že by tím co žalobce činil předmětem sporu, došlo k protiprávnímu zásahu do osobnostních práv, ať již ze strany starosty městské části, tak ze strany městské části samotné, nebylo prokázáno, že by došlo k zásahu do práva na vážnost, čest a důstojnost žalobce, který svým způsobem zájem o svoji osobu ze strany žalovaných a orgánů činných v trestním řízení způsobil sám vyfabulovanými možnými útoky na něj, respektive děti, kvůli možnosti, že by ho činnost [anonymizováno] mohla rušit. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítl.

10. V projednávané věci by v zásadě byl na místě výrok o náhradě nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého by úspěšní žalovaní měli v zásadě právo na náhradu nákladů řízení, avšak soud shledal, že jsou zde důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání těchto nákladů (§ 150 o.s.ř.), protože ač soud shledal, že nedošlo k protiprávnímu zásahu do osobnostních práv, informace, která odpovídala na dotaz zastupitele [příjmení], nebyla zcela korektní odpovídající realitě, když soud konstatuje, že osoby veřejného zájmu, respektive veřejně činné osoby a orgány musí snést větší míru zájmu a kritiky ze strany občanů.

Poučení