7 C 273/2019-176

Rubrum

Okresní soud ve Vyškově rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ilony Láníkové a přísedících Marie Vinklerové a Anny Vémolové v právní věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o neplatnost skončení pracovního poměru takto:

Výrok

I. Návrh, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru výpovědí danou žalovanou dne [datum] žalobkyni je neplatné, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 40.690 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna nahradit České republice – do pokladny Okresního soudu ve Vyškově na nákladech zálohovaných státem částku 503 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem, podaným u Okresního soudu ve Vyškově dne [datum] domáhala se žalobkyně, aby soud určil, že rozvázání pracovního poměru výpovědí, danou žalobkyni žalovanou dne [datum], je neplatné. Svůj návrh odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] pracovní smlouva, na jejímž základě vznikl pracovní poměr se sjednaným druhem práce„ pracovnice technické přípravy výroby“. Dne [datum] obdržela výpověď ze dne [datum] a to z důvodu organizační změny, schválené téhož dne, kdy cílem této organizační změny bylo zvýšení efektivnosti práce a snížení nákladů zaměstnavatele z důvodu nadbytečnosti žalobkyně, účinnost organizační změny byla ke dni [datum]. Žalobkyně je přesvědčena, že fakticky k dané organizační změně žalovaného nedošlo. Žalobkyně má za to, že tvrzení žalované je pouze účelové a uměle vykonstruované, neboť pracovní pozice žalobkyně zrušena nebyla, neboť na tuto pozici byli přijati dokonce noví zaměstnanci a to v době, kdy žalobkyně čerpala mateřskou a následně rodičovskou dovolenou.

2. Žalobkyně doplnila žalobu ještě v účastnické výpovědi, když uvedla, že na mateřskou dovolenou odešla již v roce 2010, to ještě pracovala u firmy [anonymizováno]. Pak došlo k fúzi se žalovanou. V roce 2017 žalovaná hodně lidí propustila, ale nově tam nastoupil pan [příjmení]. Když jí byla dána výpověď, chtěla to nějak řešit, že by třeba chodila na nějaký kurz, nebo se něco doučila, ale bylo jí řečeno, že celá technická příprava byla zrušena a její místo zaniklo. Je pravdou, že ještě před ukončením rodičovské dovolené se uskutečnila u žalované schůzka, kde jí nabídli místo v konstrukci. Žalobkyně má však pouze střední školu. Skutečnost, že žalovaná chce se žalobkyní rozvázat pracovní poměr, jí tedy byla známá. Žalobkyně si myslí, že když přijde z rodičovské dovolené, tak by jí měl zaměstnavatel nabídnout alespoň podobné místo, jako má v pracovní smlouvě. Je pravdou, že nový systém, ve kterém se u žalované pracuje, žalobkyně nezná. Objednávací proces žalobkyně neřídila, pouze se starala, aby se všechno dostalo tam, kam má. Je pravdou, že výrobní procesy neřídila, pouze to předávala, potom už to bylo na vedoucích výroby. S panem [příjmení] měli shodnou pracovní činnost. Angličtinu po ní nikdo nevyžadoval, v anglickém jazyce nedokáže pracovat. Pan [anonymizováno] pracuje v novém informačním systému, už se nedělá v excelu, firma je propojená softwarově, programově a je to jiné. V roce 2010 odešla na první mateřskou dovolenou, pak na rodičovskou. Před nástupem na druhou mateřskou pracovala u žalované v období od [datum] do [datum]. Objednávky netvořila, nic neobjednávala, na své pozici nic neřídila, tedy ani změnová řízení, rovněž neprověřovala ani nehlídala finální strukturu výrobku, to se dělá až v novém systému. Žalobkyni také nikdy nebylo nabídnuto, aby činila objednávky, nebo aby řídila změnové řízení, nebo dělala finální strukturu. Žalobkyně si však myslí, že by se vše doučila.

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu s odůvodněním, že žalobkyně vykonávala u žalované práci jako„ pracovnice technické přípravy výroby“ na základě pracovní smlouvy ze dne [datum]. Až do [datum] čerpala mateřskou, později rodičovskou dovolenou. Rozhodnutím žalované o organizační změně ze dne [datum] žalovaná s účinností od [datum] zrušila pracovní místo žalobkyně podle § 52 písm. c) zákoníku práce za účelem zvýšení efektivnosti práce u žalované a snížení nákladů. Výpověď byla žalobkyni doručena při osobním jednání v místě výkonu práce žalobkyně a za přítomnosti svědků. U žalované došlo v průběhu let 2017 2019 k řadě změn a stav zaměstnanců se u žalované snížil o cca 40 zaměstnanců.

4. Soud provedl důkazy pracovní smlouvou žalobkyně, výpovědí z důvodů nadbytečnosti, rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně, přípisem žalobkyně ze dne [datum], oznámením o překážkách v práci, mailovou korespondencí, pracovními smlouvami [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], výpovědí z pracovního poměru u [jméno] [příjmení], dohodou o ukončení pracovního poměru s [jméno] [příjmení], ukončením pracovního poměru dohodou s [jméno] [příjmení], svědeckými výpověďmi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

5. Dle ustanovení § 52 písmeno c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu, o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

6. V souladu s ustanovením § 334 odst. 2 zákoníku práce, písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.

7. Provedeným dokazováním dospěl soud ke skutkovému zjištění, že účastníci uzavřeli dne [datum] pracovní smlouvu se dnem nástupu do zaměstnání [datum] na pracovní pozici„ pracovnice technické přípravy výroby“.

8. Žalobkyně převzala dne [datum] výpověď z pracovního poměru ze dne [datum]. Výpověď byla žalobkyni dána z důvodů nadbytečnosti podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce s odůvodněním, že se s účinností od [datum] ruší pracovní místo„ pracovnice technické přípravy výroby“, zastávané žalobkyní. Téhož dne převzala žalobkyně i rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně, ve kterém zaměstnavatel rozhodl s účinností od [datum] zrušit místo„ pracovnice technické přípravy výroby“ z důvodu nadbytečnosti tohoto pracovního místa, a to za účelem zvýšení efektivnosti práce u zaměstnavatele a snížení nákladů zaměstnavatele. Rovněž dne [datum] převzala žalobkyně„ oznámení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele“, ve kterém se uvádí, že zaměstnavatel bohužel nemůže žalobkyni přidělovat v práci v období od [datum] do uplynutí výpovědní doby.

9. Přípisem ze dne [datum] vyslovila žalobkyně nesouhlas s organizační změnou, kterou považuje za ryze účelovou z důvodu fiktivního zrušení pracovního místa, proto trvá na dalším zaměstnávání a přidělování práce.

10. Mailovým přípisem ze dne [datum] se žalobkyně připomínala, že jí končí v srpnu 2019 rodičovská dovolená a ráda by věděla, jestli se může vrátit. Přípisem ze dne [datum] jí bylo sděleno, že není jisté, zda se bude moci, vzhledem k organizačním změnám, vrátit na své původní místo, nebo zda bude otevřená nějaká jiná pozice. Přípisem ze dne [datum] bylo žalobkyni sděleno, že její původní pracovní místo bylo zrušeno.

11. Žalovaná uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno] [příjmení] na pozici„ pracovník technické přípravy výroby“ se dnem nástupu do zaměstnání [datum] Pracovní smlouva s [jméno] [příjmení] byla sepsána stejného dne jako pracovní smlouva se žalobkyní. Pracovní poměr s [jméno] [příjmení] byl ukončen výpovědí ze strany zaměstnavatele z důvodu odchodu do starobního důchodu s tím, že jeho pracovní poměr skončil dnem [datum].

12. Žalovaná uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno] [příjmení] na pozici„ [anonymizována dvě slova]“ se dnem nástupu do zaměstnání [datum] Pracovní smlouva s [jméno] [příjmení] byla sepsána stejného dne jako pracovní smlouva se žalobkyní. Pracovní poměr s ní byl rozvázán dohodou ke dni [datum] z organizačních důvodů – zrušení pracovního místa.

13. Žalovaná uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno] [příjmení] na pozici„ zaměstnanec technické přípravy výroby“ se dnem nástupu do zaměstnání [datum].

14. Žalovaná uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu s [jméno] [příjmení] na pozici„ pracovník technické přípravy výroby“ se dnem nástupu do zaměstnání [datum] Pracovní smlouva s [jméno] [příjmení] byla sepsána stejného dne jako pracovní smlouva se žalobkyní. Pracovní poměr s [jméno] [příjmení] byl ukončen dohodou ke dni [datum].

15. Svědek [titul] [jméno] [příjmení] soudu uvedl, že je zaměstnán u žalované na pozici vedoucí přípravy výroby. Když do funkce nastoupil, tedy 7 let zpátky pracovalo u žalované celkem 6 technických pracovníků, dnes jsou tam tři a svědek, tedy čtyři celkem. Se žalobkyní se nikdy nesetkal. Během doby došlo ke komplexní změně oddělení pod svědkem, byli přijati noví zaměstnanci, ale na jiné pozice, které mají také jinou pracovní náplň. Na pozici vedoucího je svědek již 6 let. [jméno] [příjmení] nevykonával shodnou práci jako žalobkyně.

16. Svědek [příjmení] se také vyjadřoval k pracovní náplni [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] Tito zaměstnanci však byli přijati ve stejný den jako žalobkyně, takže v žádném případě se nemůže jednat o„ náhradu“ za žalobkyni. Navíc všichni tři zaměstnanci také ukončili u žalované pracovní poměr, právě z důvodu organizačních změn u žalované. K nahrazení žalobkyně jiným zaměstnancem nedošlo.

17. Svědek [příjmení] rovněž potvrdil, že se účastnil jednání, při kterém bylo žalobkyni předáno ukončení pracovního poměru výpovědí. Žalobkyni bylo řečeno, že její pracovní místo bylo zrušeno. Bylo také řešeno, že je možné jí nabídnout jiné místo, ale jediné volné místo bylo místo strojního konstruktéra, které však pro žalobkyni nebylo vhodné. Také jí bylo nabídnuto ukončení pracovního poměru dohodou. Žalobkyně však s dohodou nesouhlasila. Žalobkyně před svědkem rovněž podepsala předané rozhodnutí o organizační změně.

18. U žalované probíhaly organizační změny, jak potvrdil svědek [příjmení]. Výroba se zúžila, firmu opustilo hodně zaměstnanců, ve výrobě se kompletně zrušila 2. směna, na oddělení technické přípravy se zrušila celá administrativa. Teď se používá elektronický systém [anonymizováno], což je informační systém pro řízení dokumentace a pro řízení výroby. Žalobkyni na jejím místě nikdo nenahradil. Svědek uvedl, že se jednalo o rozsáhlé organizační změny, které u žalované probíhaly. Pokud se týká [jméno] [příjmení], tento začal pracovat v informačním systému, to znamená po změně oddělení a po nainstalování informačního systému začal pracovat jako výrobní konfigurátor. Popis práce, kterou vykonává [jméno] [příjmení], je ze 70 % jiná, než vykonávala žalobkyně. Pan [anonymizováno] řídí dokumentaci ve výrobě, konfiguruje výrobu, skládá kompletní dokumentaci podle zadání konstruktérů a provádí i realizaci v systému [anonymizováno], tzn. kompletuje v systému [anonymizováno] dokumentaci, pracuje s kompletním systémem a řídí dynamický objednávací proces.

19. V současné době na oddělení technické přípravy výroby mimo svědka pracují dále [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] pracuje u žalované mnoho let, přešel ještě od firmy [anonymizováno]. Žádný z těchto pracovníků žalobkyni na její pozici nenahradil.

20. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] byla v zaměstnaneckém poměru k žalované od [datum] do [datum] a zastávala pozici personalisty a vedoucí personálního oddělení. V době, kdy svědkyně zastávala předmětnou funkci, nebyl k žalované na oddělení technické přípravy přijat žádný nový pracovník. Dnem [datum] odešel do starobního důchodu pan [příjmení]. Pozice žalobkyně byla v rámci provedené organizační změny zrušena. Rozhodnutí o organizační změně bylo žalobkyni předloženo dne [datum] a žalobkyně si toto rozhodnutí převzala, stejně jako výpověď. Obě listiny podepsala žalobkyně z vlastní vůle. Zhruba 2 měsíce před tímto datem se uskutečnila se žalobkyní ještě jedna schůzka, na které byl přítomen také [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla informována, že její pracovní místo bylo zrušeno. Schůzka se uskutečnila asi dne [datum], dá se to dohledat. Jediné volné místo bylo místo strojního konstruktéra, avšak žalobkyně nesplňovala požadavky, na to pracovní místo kladené.

21. Svědkyně [příjmení] také potvrdila, že u žalované došlo v důsledku organizačních změn ke snížení počtu zaměstnanců řádově o 40 až 50 osob. Žalobkyni nemohla být dříve dána výpověď, protože čerpala rodičovskou dovolenou. Na místo žalobkyně nebyl přijat žádný jiný pracovník a rovněž žádný pracovník nebyl přijat ani na místo pana [příjmení], který odešel na konci kalendářního roku. I když je označení pozice shodné –„ pracovník technické výroby“, tak pracovní náplň nemusí být totožná. Pokud se týká pracovní náplně žalobkyně tak přibližně 4 nebo 5 bodů jsou shodné s pracovní náplní [jméno] [příjmení], dalších 7 nebo 8 bodů je odlišných.

22. Svědek [jméno] [příjmení] soudu uvedl, že v zaměstnaneckém poměru k žalované byl až do roku 2015 na pozici technická příprava výroby. Práci, kterou vykonával svědek, byla totožná s prací, kterou vykonávala žalobkyně. Po odchodu žalobkyně na mateřskou dovolenou převzali její pracovní náplň svědek a pan [příjmení]. Pracovní poměr svědek ukončil výpovědí z jeho strany. Když nastoupil pan [příjmení], vykonával stejnou práci, ale neví, zda ji vykonával i dále, protože svědek ukončil pracovní poměr. Svědek potvrdil, že požadavky na určení časů na výrobu a montáž přijímal pan [příjmení] a svědek už jen zpracovával jeho zadané časy do excelu. Výrobní dokumentace přicházela z konstrukce. Odhady pracnosti dělal pan [příjmení], který vypracoval technologický proces a svědek přebíral jeho vyplněné časy a ty„ zaznačoval do excelu“. Zadávání výroby a montáže měl na starosti pan [příjmení]. Co bylo zpracováno, šlo vedoucímu výroby, který to dále předával mistrovi. Kontrolu dodržování termínů výroby a montáže konzultoval pan [příjmení] s panem [příjmení]. Přijímání a ukládání výrobků měl na starosti pan [příjmení], jako vedoucí výroby, který měl na starosti i plán, podklady pro kontrolu a také předání výrobní dokumentace. Svědek pouze archivoval výkresy, také měl na starosti správu ochranných pomůcek. Jeho práce u žalované spočívala v zapisování dat do excelu. Jednalo se o reálné časy z výroby. Výkresy spolu s montážním postupem se zpětně vracely a svědek zapisoval reálné časy do kolonky. Finální strukturu výrobků dle zákaznické objednávky nikdy svědek nehlídal. O způsobu vedení změn zadaných do výroby nerozhodoval. V anglickém jazyce svědek nikdy u žalované nepracoval. Žalobkyně před odchodem na mateřskou dovolenou zapisovala data do počítače a potom zase zpětně po vrácení, zapisovala reálné časy, jak z výroby, tak z montáže a také archivovala výkresy.

23. Svědek [jméno] [příjmení] soudu potvrdil, že nastoupil k žalované v roce 2015 na částečný úvazek jako výpomoc. Pomáhal s kompletací dokumentace, archivací a podobně. Na začátku roku 2016 přešel na plný úvazek, a to již nastoupil na pozici, na které je dosud. Jeho pracovní náplní je pomocí [anonymizováno] informačního systému vytvářet dynamické objednávky, řídit změnová řízení a komunikace s firmou, která zodpovídá za informační systém žalované. S těmi řeší problémy. S touto firmou komunikuje v českém jazyce.

24. Svědek [příjmení] dále uvedl, že pan [příjmení] a pan [příjmení] dělali v tom aktuálním systému, byly to excelovské soubory. Svědek v tomto nedělal, ale dostával to, co ten systém vyprodukoval, což byl list, na kterém byly napsány operace, a svědek to dával dohromady s příslušným výkresem. Tuto práci mohli pan [příjmení] a pan [příjmení] také vykonávat, ale vykonávali ji jen, když bylo mnoho práce a nestíhalo se. Práce svědka se změnila, když se zavedl informační systém, což bylo o rok později, v roce 2016 Pan [anonymizováno] chodil na nějaké školení [anonymizováno], ale u ostrého běhu už tam nebyl. Svědek primárně nastoupil na tohle místo. Jeho pracovní náplní je zpracování dynamických objednávek. Přejímání konstrukční dokumentace dělá pan [jméno] [příjmení]. Svědek si to tiskne až na pokyn zadávacího listu. Pak provádí sestavení výrobní a montážní dokumentace. Technologické postupy nevytváří, používá je hotové a provádí to kolega. S dalším pracovníkem se dělí o zadávání výroby a montáže předáním dokumentace vedoucím příslušných oddělení. Svědek dále provádí zpracování aktualizace, sledování a kontrolu stavu náplně pracnosti, zpracování požadavků výrobních kooperací, výroby a montáže, změnové řízení – správu a obsluhu změnového řízení. Správa konfigurace spočívá v tom, že když svědek dostane zadání od kolegů již ve zpracovaném stavu, tak svědek vytváří skrz nástroj [anonymizováno] dynamické objednávky, musí celý produkt nějak postavit. Potřebuje vědět, so si přesně zákazník objednal, jak je to nadefinovaný, aby věděl, jakým způsobem se ta položka následně dostane ze skladu k tomu zákazníkovi. Jsou případy, kdy je ten projekt od počátku postaven nesprávně a je na svědkovi, aby toto odhalil, protože potom se mu to okamžitě vrací z oddělení, kde s tím mají problémy. Primárně tuto práci vykonává svědek, může to dělat i jeho vedoucí, ale ten má jiné povinnosti.

25. Svědek dále uvedl, že musí rozumět výkresům, které jsou s popisy v anglickém jazyce. Poměrně stabilně přicházejí takové výkresy ze Švédska, občas přijdou denně, občas týdně, občas měsíčně, je to nárazové. Když kolegové chystají postup a neví si rady s poznámkami, tak mohou za svědkem přijít a svědek jim to přeloží. Co se týká např. katalogu kokpitu, kříží se tu zrovna několik věcí skrz projektovou definici a svědek si vybavuje, že u tohoto projektu to bylo špatně. Na jeho pokyn se pak celá objednávka předělávala. [příjmení] se debata spolu s vedoucím konstrukce a projektovým manažerem a aktivně bylo řešeno, co si zákazník vlastně objednal. Svědek se tedy musí v tom orientovat tak, aby mohl podle požadavků zákazníka upravit produktovou definici, na kterou pak následně vytvoří dynamické objednávky. U žalované je svědek hodnocen velmi dobře.

26. Svědek [jméno] [příjmení], soudu uvedl, že je manžel žalobkyně. U žalované pracuje od [datum] jako konfigurační manažer. Do tohoto data byl vedoucím servisního oddělení. Funkce konfiguračního manažera je nová funkce, svědek od nikoho práci nepřebíral. Úkolem svědka je nastavit u žalované procesy, související se správou konfigurace, ale potom samotná konfigurace znamená identifikaci položek, které je třeba sledovat a správa dokumentace k těm položkám a sledování změnového řízení. Pan [anonymizováno] a žalobkyně vykonávali shodnou práci. Pan [anonymizováno] dělal obdobnou práci, ale časem se změnila použitím jiných nástrojů. Používá se jiný software, než se používal. Dynamické formuláře se dělají v tom novém softwaru, který v době, kdy žalobkyně u žalované pracovala, nebyl zaveden. Žalobkyně nehovoří anglicky, takže v anglickém jazyce nepracovala.

27. Svědek [jméno] [příjmení] soudu uvedl, že u žalované pracuje od května 2011 na pozici manažer kvality. Pracoval také ve [právnická osoba], kde byl přímý nadřízený žalobkyně. Pracoval nejprve jako vedoucí technické přípravy výroby a později jako vedoucí výroby. Žalobkyně pracovala jako pracovnice technické přípravy výroby. Její pracovní náplň byla administrativní, dělala jednoduchou administrativní práci, konkrétně to bylo, že konstruktér donesl výkresovou dokumentaci do oddělení svědka. Úkolem žalobkyně bylo tuhle výkresovou dokumentaci rozdělit podle znaků třídění, která byla v té rozpisce, ty znaky třídění určoval konstruktér. Následně na tu výrobní dokumentaci obtiskla razítko a opsala údaje z té rozpisky. Dále potom k té výkresové dokumentaci přišila technologický postup, ten byl univerzální, na každý výkres stejný. Potom měla za úkol tu výkresovou dokumentaci donést do skladu materiálu, kde se k té vyjádřili pracovníci skladu a ti tu dokumentaci vrátili zpátky do přípravy výroby. Když ta dokumentace byla takhle nachystána, tak ji potom žalobkyně svědkovi, jako vedoucímu výroby, donesla a svědek jí třídil na jednotlivé výrobní procesy. Žádné dynamické objednávky žalobkyně neprováděla. Žalobkyně prováděla jen administrativní práci, nic složitého, nic technicky náročného, žádnou výrobkovou strukturu neřešila, finální strukturu výrobku nehlídala, odhady sama netvořila. Žalobkyně pracovala v excelovské tabulce, kde mohla dohledat u již vyrobené dokumentace pracnost výrobku. Když v tabulce údaj našla, tak ho opsala. Za kontrolu průběhu výroby a montáže odpovídal svědek. Žalobkyně chodila po výrobě, sbírala výkresovou dokumentaci a nosila ji svědkovi. Pracovní pozice zůstaly stejné i u žalované, ale někdy v roce 2015 se změnil celý systém. Svědek odešel na kvalitu a výroba se sloučila s technickou přípravou výroby. Od května 2011 již není nadřízený žalobkyni. U žalované nastaly změny v obsazení technického úseku, který přešel pod pana [příjmení], tedy výrobního ředitele a ten změny provedl. Když odešel pan [příjmení] do důchodu, jeho práci převzal pan [příjmení] s jeho oddělením (pan [příjmení], pan [příjmení] a pan [příjmení]). Pracují nyní v jiném systému.

28. Svědek [příjmení] [příjmení] soudu potvrdil, že byl zaměstnancem žalované až do roku 2017. Byl přímým nadřízeným žalobkyně v době, kdy tam pracovala. Svědek byl výrobním ředitelem a oddělení technické přípravy výroby spadalo pod něj. Technicky to vedl pán, na jehož jméno si svědek nemůže vzpomenout. V podstatě všichni, kdo tam pracovali, dělali papírovou přípravu výroby, tištění výkresů, tištění průvodek, roznášení těchto věcí šéfům výroby a montáže, kromě pana [příjmení], který odborně vyhodnocoval výkresy, do technologického postupu zaznamenával, na která pracoviště půjde a dělal odhady pracnosti jednotlivých operací. V době, kdy svědek u žalované pracoval, tak výkresy v anglickém jazyce nebyly.

29. Okolnost, že ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce blíže charakterizuje povahu přijatého organizačního opatření, popřípadě uvádí jeho hospodářský účel, neznamená, že obsahuje více zákonných důvodů, které mohou být podkladem výpovědi. Pouze demonstrativní výčet skutečností, které jsou zde uváděny jako možný důvod přijetí organizačního opatření, odůvodňuje závěr, že ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce obsahuje jediný zákonný důvod výpovědi, jímž je nadbytečnost zaměstnance v důsledku (jakékoliv) organizační změny. Ke skutkovému vymezení tohoto důvodu výpovědi v souladu s ustanovením § 50 odst. 4 zákoníku práce proto postačuje, aby bylo z výpovědi (po jejím případném výkladu) zjevné, že byla zaměstnanci dána pro jeho nadbytečnost v důsledku organizační změny, a o jakou organizační změnu šlo (viz Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4429/2017 ze dne 23. 1. 2018).

30. Okolnost, co bylo důvodem přijetí organizačního opatření spočívajícího ve zrušení pracovního místa žalobkyně, není významná. Rozhodující je pouze to, zda o uvedené organizační změně přijala žalovaná rozhodnutí, zda se podle tohoto rozhodnutí stala žalobkyně pro žalovanou nadbytečnou a zda tu je příčinná souvislost mezi její nadbytečností a přijatou organizační změnou, tj. zda se žalobkyně stala právě a jen v důsledku takového rozhodnutí nadbytečnou (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 4429/2017 ze dne 23. 1. 2018).

31. Při zkoumání toho, co zaměstnavatel opravdu sledoval svým opatřením, je třeba posuzovat jednání zaměstnavatele vždy v jeho úplnosti a logické návaznosti. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným, rozhoduje výlučně zaměstnavatel (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5022/2017 ze dne 21. 2. 2018).

32. Zákoník práce nebo jiné právní předpisy nestanoví, že by rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách muselo být přijato (vydáno) vždy jen písemně, a ani nepředpokládají, že by muselo být zaměstnavatelem„ vyhlášeno“ nebo jiným způsobem zveřejněno. Zaměstnanec, jehož se rozhodnutí o organizační změně týká, s ním však musí být seznámen; postačí ovšem, jestliže se tak stane až ve výpovědi z pracovního poměru (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5022/2017 ze dne 21. 2. 2018).

33. Žalobkyně prokazatelně byla seznámena s organizační změnou a to ještě před podáním výpovědi, jak sama uvedla ve své výpovědi a což také potvrdili svědkové [příjmení] a [příjmení]. Rozhodnutí o organizační změně převzala spolu s výpovědí z organizačních důvodů. I když organizační změna byla u žalované provedena již v době rodičovské dovolené žalobkyně, s touto právě pro její čerpání rodičovské dovolené nemohl být pracovní poměr ukončen, proto její pracovní místo bylo zrušeno v den ukončení její rodičovské dovolené. rozhodnutí o organizačních změnách jde tehdy, jestliže sledovalo změnu úkolů zaměstnavatele, technického vybavení, snížení počtu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo jinou organizační změnu, pomocí níž zaměstnavatel zamýšlí regulovat počet svých zaměstnanců a jejich profesní nebo kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém profesním nebo kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 5022/2017 ze dne 21. 2. 2018).

34. Rozvázání pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost zaměstnance není podmíněno absolutním snížením počtu zaměstnanců, naopak může k němu dojít i při zvyšování počtu zaměstnanců. Zákon zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám. O výběru zaměstnance, který je nadbytečným rozhoduje výlučně zaměstnavatel (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 262/2012 ze dne 18. 12. 2012).

35. K předpokladům pro podání výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce patří podle ustálené judikatury soudů to, že o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách přijal zaměstnavatel (nebo příslušný orgán) rozhodnutí, že se podle tohoto rozhodnutí konkrétní zaměstnanec stal pro zaměstnavatele nadbytečným a že tu je příčinná souvislost mezi nadbytečností zaměstnance a přijatými organizačními změnami, tj. že se zaměstnanec stal právě a jen v důsledku takového rozhodnutí (jeho provedením u zaměstnavatele) nadbytečným. Pro výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zák. práce je současně charakteristické, že zaměstnavatel i nadále může (objektivně vzato) zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy (v důsledku rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách zaměstnavatel neztrácí možnost přidělovat zaměstnanci práci, kterou pro něj dosud podle pracovní smlouvy konal), avšak jeho práce není (vůbec nebo v původním rozsahu) pro zaměstnavatele v dalším období potřebná, neboť se stal nadbytečným vzhledem k rozhodnutí o změně úkolů organizace, technického vybavení, o snížení stavu pracovníků za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Zákon uvedeným způsobem zaměstnavateli umožňuje, aby reguloval počet svých zaměstnanců a jejich kvalifikační složení tak, aby zaměstnával jen takový počet zaměstnanců a v takovém kvalifikačním složení, jaké odpovídá jeho potřebám (viz. Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 21 Cdo 1520/2011 ze dne 26. září 2012).

36. Rozhodovací praxe soudů již dospěla k názoru, že nadbytečným je zaměstnanec též tehdy, jestliže podle rozhodnutí o organizační změně odpadne jen část jeho pracovní náplně nebo pouze některá z více dosud vykonávaných prací.

37. Na závěru o nadbytečnosti žalobkyně nemůže tak nic změnit ani skutečnost, že žalovaný od [datum] přijal do pracovního poměru na pracovní místo "zaměstnanec technické přípravy výroby" nového zaměstnance a to [jméno] [příjmení], neboť jeho pracovní náplň se od činností žalobkyně odlišuje - jak připouští i žalobkyně ve své výpovědi a jak zejména uvedl svědek [příjmení]. Z důvodu zrušení nabídkové povinnosti, a nemožnosti dalšího zaměstnání žalobkyně, oprávněně žalovaná přistoupila k výpovědi z organizačních důvodů.

38. Podstata organizační změny nemusí tkvět v absolutním snížení počtu zaměstnanců, nýbrž ve změně jejich složení spočívající ve zrušení pracovního místa žalobkyně (administrativa) a v následném vytvoření nového pracovního místa "výrobní konfigurace". Smyslem a účelem této organizační změny, kterou žalovaná sledovala, je zefektivnění její organizační struktury.

39. Na základě provedených důkazů a po jejich zhodnocení a to jednotlivě i v jejich souvislostech, dospěl soud k závěru, že návrh žalobkyně oprávněný není.

40. K žalované do pracovního poměru dne [datum] nastoupili 4 zaměstnanci na základě pracovních smluv, sepsaných stejného data a to [datum]. Jednalo se o [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a žalobkyni. [příjmení] [jméno] [příjmení] byl pracovní poměr ukončen ke dni [datum] z organizačních důvodů. rovněž z organizačních důvodů byl pracovní poměr ukončen s [jméno] [příjmení] a to ke dni [datum]. Žalobkyni byla dána výpověď z organizačních důvodů dnem, kdy nastoupila do zaměstnání po rodičovské dovolené, tedy dnem [datum] a [jméno] [příjmení] ukončil pracovní poměr odchodem do starobního důchodu dne [datum]. Se všemi čtyřmi pracovníky tak byl ukončen pracovní poměr. Bylo ze strany žalované velmi korektním jednání, že s [jméno] [příjmení] ukončila pracovní poměr jeho odchodem do starobního důchodu a ne již současně se žalobkyní.

41. Pokud se týká nového zaměstnance [jméno] [příjmení], jeho pracovní náplň je odlišná, jak potvrdil svědek [příjmení] a rovněž [jméno] [příjmení]. Žalobkyně vykonávala pouze administrativní činnost, žádnou rozhodovací.

42. Žalovaná vydala rozhodnutí zaměstnance o organizační změně dne [datum] s podpisem statutárního zástupce žalované. Organizační změnou bylo zrušení pracovního místa„ Pracovnice technické přípravy výroby“ z účinností od [datum] z důvodu nadbytečnosti tohoto pracovního místa, a to za účelem zvýšení efektivnosti práce u zaměstnavatele a snížení nákladů zaměstnavatele. Organizační změna navazovala na další organizační změny, provedené u žalované v letech předchozích, kdy došlo ke zrušení nejméně 40 pracovních míst. Rovněž v oddělení technické přípravy výroby probíhaly organizační změny a poslední změnou bylo zrušení místa žalobkyně, které končila dne [datum] rodičovská dovolená. Žalovaná nemohla dříve se žalobkyní z důvodu organizační změny pracovní poměr ukončit, proto tak musela učinit až po návratu žalobkyně z rodičovské dovolené. Bylo tak prokázáno, že se v žádném případě nejednalo o ojedinělou organizační změnu, ale o velmi rozsáhlé organizační změny, které byly u žalované přijaty a jejichž důsledkem bylo rovněž zrušení pracovního místa žalobkyně.

43. Jakl bylo prokázáno výpověďmi svědků, shora podrobně rozvedenými, na technické přípravě výroby byla zrušena celá administrativa. Bylo prokázáno, že došlo k ukončení pracovního poměru s [jméno] [příjmení], s [jméno] [příjmení] a nyní i se žalobkyní. Na technické přípravě výroby zůstaly pouze odborné funkce. Až do odchodu do důchodu ještě zůstávala zachována funkce: plánování a normování, kterou zastával [jméno] [příjmení]. Po jeho odchodu do starobního důvodu byla i tato pozice zrušena a normování převzal k pozici materiálového specialisty [jméno] [příjmení].

44. Svědeckými výpověďmi bylo také prokázáno, že [jméno] [příjmení] je odborným pracovníkem, pracuje v novém systému a také v případě potřeby v anglickém jazyce, neboť popisy výkresů jsou nyní v jazyce anglickém. Jeho pracovní náplň je zhruba v 70 % rozdílná od pracovní náplně, kterou vykonávala žalobkyně.

45. Žalobkyně byla na mateřské dovolené a následné rodičovské dovolené od roku 2010 až do [datum] s velmi krátkou přetržkou v období od [datum] do [datum]. U žalované tak pracovala pouze měsíc a půl, jinak byla od uzavření pracovní smlouvy se žalovanou nepřetržitě na mateřské a následně rodičovské dovolené. Po žalované tak nelze spravedlivě požadovat, aby za celou dobu neprovedla žádné organizační změny za účelem zefektivnění práce. Pracovní pozice, které s ohledem na nový systém práce, již nebyly potřebné, tedy efektivní pro žalovanou, tato zrušila. Zrušila tak celou administrativu, začleněnou do oddělení technické přípravy výroby. Ovšem nejednalo se o ojedinělou organizační změnu, jak bylo potvrzeno, zejména svědeckou výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], která potvrdila, že u žalované došlo v průběhu let 2017 2019 ke snížení počtu zaměstnanců řádově o 40 až 50 osob. Jednalo se tedy o rozsáhlé organizační změny, jejichž součástí bylo také zrušení celé administrativy v oddělení technické přípravy výroby. Skutečnost, že žalobkyně prováděla pouze administrativní práce, potvrdil svědek [jméno] [příjmení], který se žalobkyní pracoval ještě předtím, než odešla na první mateřskou dovolenou, tedy ještě u firmy [anonymizováno].

46. Svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že v roce 2015 došlo u žalované ke změně celého systému. Výroba se sloučila s technickou přípravou výroby. Žalovaná pracuje v novém softwaru. Rovněž svědek [jméno] [příjmení] potvrdil, že u žalované proběhly rozsáhlé organizační změny, výroba se zúžila, firmu opustilo poměrně hodně zaměstnanců, ve výrobě se kompletně zrušila 2. směna, na oddělení technické přípravy výroby se zrušila celá administrativa. Nyní žalovaná používá elektronický systém [anonymizováno], což je informační systém pro řízení dokumentace a pro řízení výroby, tím se žalobkyně stala nadbytečnou a její místo bylo zrušeno. Svědek [jméno] [příjmení] rovněž potvrdil, že pracovní náplň [jméno] [příjmení] je ze 70 % jiná, než byla pracovní náplň žalobkyně.

47. Jak vyplývá ze všech svědeckých výpovědí, u žalované proběhly organizační změny. V letech 2014 2015 na technické přípravě výroby pracoval vedoucí ([jméno] [anonymizováno]), administrativa ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]), technologie ([jméno] [anonymizováno]) a plánování a normování ([jméno] [anonymizováno]).

48. V letech 2016 2017, kdy již nastal ostrý start [anonymizováno] systému, na technické přípravě výroby byly obsazeny tyto pozice: vedoucí ([jméno] [anonymizováno]), administrativa ([jméno] [anonymizováno]), technologie ([jméno] [anonymizováno]), plánování a normování ([jméno] [anonymizováno]), výrobní konfigurace ([jméno] [anonymizováno]), materiálový specialista ([jméno] [anonymizováno]) a výrobní konstrukce ([jméno] [anonymizováno]).

49. V letech 2018 2019 nastaly změny v obsazení technické přípravy výroby a byla obsazeny tyto pozice: vedoucí ([jméno] [anonymizováno]), materiálový specialista ([jméno] [anonymizováno]), výrobní konstrukce ([jméno] [anonymizováno]), plánování a normování ([jméno] [anonymizováno]) a výrobní konfigurace ([jméno] [anonymizováno]).

50. V roce 2020 došlo po odchodu [jméno] [příjmení] do starobního důchodu k další změna a nyní jsou obsazeny pouze čtyři pozice a to: vedoucí technické přípravy výroby a výroby ([jméno] [anonymizováno]), materiálový specialista a normování ([jméno] [anonymizováno]), výrobní konstrukce ([jméno] [anonymizováno]) a výrobní konfigurace ([jméno] [anonymizováno]).

51. Žalovaná tak využila možnosti změnit kvalifikační složení oddělení technické přípravy výroby a takto učinila v rámci přijaté organizační změny. Žalobkyni byla výpověď z pracovního poměru z důvodu přijaté organizační změny dána oprávněně a žalovaná splnila všechny zákonné podmínky, dané pro výpověď z organizačních důvodů.

52. Žaloba byla, jako nedůvodná v plném rozsahu zamítnuta.

53. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť z provedených důkazů, shora podrobně rozvedených, bylo zcela jasně prokázáno, že u žalované proběhla organizační změna, v důsledku níž bylo zrušeno pracovní místo žalobkyně.

54. Další navržené důkazy soud neprováděl, neboť z již provedených důkazů dospěl soud k jednoznačnému závěru, že návrh žalobkyně není důvodný, jak je shora podrobně rozvedeno a další navržené důkazy nemohly již provedené důkazy, shora podrobně rozvedené, vyvrátit.

55. Náklady zálohované státem byly učiněny zcela v souladu s ustanovením § 148 odstavec 1, dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady zálohované státem činí vyplacené svědečné [jméno] [příjmení] ve výši 503 Kč.

56. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu, kdy žalovaná byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalobkyni, která úspěch ve věci neměla. Náklady řízení představují účelně vynaložené náklady právního zastoupení dle § 9 odst. 3 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 8 hlavních úkonů po 2.500 Kč (převzetí a příprava, sepis vyjádření k žalobě, doplnění vyjádření ze dne 3. 6. 2020, ze dne [datum] a ze dne 2. 12. 2020 a účast na jednání dne 21. 5. 2020, dne 4. 6. 2020 a dne 4. 3. 2021), 8x RP po 300 Kč a ztráta času při jízdném k jednání u procesního soudu, vždy 10 x hod. po 100 Kč při cestě ke každému jednání, celkem tedy 30 x 100 Kč.

57. Odměna advokáta činí celkem 25.400 Kč, ke které byla připočtena 21 % sazba DPH (v souladu s ustanovením § 23a zákona č. 85/96 Sb., o advokacii v platném znění), ve výši 5.334 Kč.

58. Rovněž bylo přiznáno cestovné k jednání dne [datum] a dne [datum], vždy ve výši 3.388 Kč (celkem za obě jízdy 6.776 Kč) osobním vozem [anonymizováno], [registrační značka] [obec] – [obec] a zpět (vždy 500 km, při průměrné spotřebě 8,1 l [číslo] km, ceně nafty 31,80 Kč l a sazbě 4,20 Kč km) a cestovné k jednání dne [datum] ve výši 3.180 Kč osobním vozem [anonymizováno], [registrační značka] [obec] – [obec] a zpět (500 km, při průměrné spotřebě 8,3 l [číslo] km, ceně nafty 27,20 Kč l a sazbě 4,40 Kč km) Cestovné celkem činí 9.956 Kč.

59. Náklady řízení celkem činí 40.690 Kč a byly přiznány k rukám zástupce.

60. Lhůta k placení je stanovena dle ustanovení § 160 odstavec 1 občanského soudního řádu.