7 C 281/2023-62

Rubrum

Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Jelínkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalované k pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 252 m2, v katastrálním území Kojovice, obec Kropáčova Vrutice zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví [číslo].

II. Pozemek uvedený ve výroku I tohoto rozsudku se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], narozené [datum].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku na vypořádacím podílu částku ve výši 111 000 Kč.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 252 m2, v katastrálním území Kojovice, obec Kropáčova Vrutice zapsaného v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví [číslo] (dále též jako„ pozemek“ či„ předmětný pozemek“). V žalobě uvedla, že účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky pozemku, přičemž žalobkyni svědčí podíl 1/2 na pozemku a žalované rovněž podíl 1/2 na pozemku. Jelikož žalobkyně nemá zájem v takovém majetkovém společenství s žalovanou nadále setrvat a navrhuje jej zrušit, oslovila žalovanou ke zjištění jejího stanoviska a preferovaného způsobu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, ale bezvýsledně, když žalovaná na tuto snahu nereagovala. Žalobkyně nechala za účelem vypořádání podílového spoluvlastnictví vypracovat geometrický plán [číslo] 2023, dle něhož lze pozemek rozdělit na pozemek [číslo] pozemek [číslo]. Současně uvedla, že jelikož předmětný pozemek užívá zejména ve spojení se sousedním pozemkem p. [číslo] jehož je výlučným vlastníkem, k drobnému chovu hrabavé drůbeže, a současně tento pozemek udržuje výlučně na svůj náklad, má zájem o to, stát se výlučným vlastníkem pozemku. Z tohoto důvodu nechala zpracovat znalecký posudek, ve kterém je obvyklá cena předmětného pozemku v daném místě a čase určena po zaokrouhlení na částku ve výši 222 000 Kč, tj. cena spoluvlastnického podílu o velikosti 1/2 činí 111 000 Kč a žalobkyně je připravena tuto částku žalované jako náhradu za zrušení podílového spoluvlastnictví uhradit.

2. Žalovaná uvedla (čl. 38 spisu), že je ochotna žalobkyni přenechat svůj spoluvlastnický podíl na pozemku za částku ve výši 200 000 Kč, příp. za náhradní pozemek se zajištěným přístupem a vlakovým spojením. V případě, že by žalobkyně tuto částku neakceptovala, navrhla rozdělení pozemku za současného prodeje pozemku parc. [číslo] (zajišťuje přístup k pozemku z veřejné komunikace), o výměře 34 m2, ze strany žalobkyně žalované za částku ve výši 1 292 Kč. Současně poukázala na skutečnost, že ač byla spoluvlastnicí předmětného pozemku, obec nabídla svůj podíl na tomto žalobkyni, a navíc obec žalobkyni zvýhodnila v přístupu na pozemek.

3. Při jednání dne [datum] (čl. 53-55 spisu) žalovaná uvedla, že ochotna svůj spoluvlastnický podíl na pozemku odprodat žalobkyni za částku ve výši 250 000 Kč. Doplnila, že dle kupní smlouvy ze dne [datum] je cena za pozemek nižší než cena, za kterou pozemek v dražbě koupila žalovaná, která měla mít předkupní právo. Pozemek parc. [číslo] měla právo koupit od obce žalovaná, aby měla vstup na svůj pozemek. Žalobkyně se však domluvila s obcí, aby jí ho převedli. Aktuálně se bojí jít na pozemek, protože neví, zda tam žalobkyně nemá např. psa. Žalovaná rovněž žádala o zrušení kupní smlouvy ze dne [datum] (znění založené na čl. 40-41 spisu), aby měla možnost pozemek parc. [číslo] získat sama, přičemž na tento pozemek měla mít předkupní právo. Současně navrhla, aby po zrušení kupní smlouvy byl předmětný pozemek rozdělen dle výše spoluvlastnických podílů.

4. Při jednání učinily účastnice nesporným, že: a) jsou spoluvlastnicemi předmětného pozemku, přičemž žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 a žalované spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2, b) mezi účastnicemi jsou napjaté vztahy, c) obě účastnice mají zájem podílové spoluvlastnictví vypořádat a d) pozemek nemá přístup na veřejnou komunikaci.

5. Naopak mezi účastnicemi zůstalo sporné, a) jak má být podílové spoluvlastnictví zrušeno, když dle: žalobkyně přikázáním do jejího výlučného vlastnictví za 111 000 Kč, alt. reálným rozdělením dle geometrického plánu, žalované prodejem žalobkyni za 250 000 Kč/zajišt náhradního pozemku/rozdělením za současného prodeje pozemku parc. [číslo] žalobkyní žalované za částku 1 292 Kč, b) jaká je hodnota předmětu vypořádání, když dle: žalobkyně činí pozemku 222 000 Kč – znalecký posudek ze dne [datum], žalované činí hodnota nemovitosti 400 000 Kč, přičemž v druhém kole dražby mohla cena dosáhnout až 500 000 Kč.

6. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí] (čl. 5 spisu) ve spojení s informací o pozemku – pozemek parc. [číslo] pro [katastrální uzemí] (čl. 43 spisu) vyplývá, že účastnice jsou spoluvlastnicemi pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 252 m2, v [katastrální uzemí], obec Kropáčova Vrutice, zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví [číslo] přičemž žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 a žalované spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2. Pozemek není zatížen žádným věcným břemenem. Žalobkyně nabyla svůj spoluvlastnický podíl kupní smlouvou ze dne [datum] a žalovaná usnesením soudního exekutora o předražku Mgr. [jméno] [příjmení] č. j. 154 Ex [číslo] ze dne [datum].

8. Informace o pozemku – pozemek parc. č. st. 26 pro katastrálním území Kojovice (čl. 44 spisu) prokazuje, že je žalobkyně výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 26, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 561 m2, v katastrálním území Kojovice, obec Kropáčova Vrutice zapsaný na [list vlastnictví].

9. Informace o pozemku – pozemek parc. [číslo] pro katastrálním území Kojovice (čl. 45 spisu) prokazuje, že je žalobkyně výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, o výměře 34 m2, v katastrálním území Kojovice, obec Kropáčova Vrutice zapsaný na [list vlastnictví].

10. Informace o pozemku – pozemek parc. [číslo] pro katastrálním území Kojovice (čl. 46 spisu) prokazuje, že je žalobkyně výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 478 m2, v katastrálním území Kojovice, obec Kropáčova Vrutice zapsaný na [list vlastnictví].

11. Informace o pozemku – pozemek parc. č. st. [číslo] pro katastrálním území Kojovice (čl. 47 spisu) prokazuje, že je paní [příjmení] výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 538 m2, v katastrálním území Kojovice, obec Kropáčova Vrutice zapsaný na [list vlastnictví].

12. Informace o pozemku – pozemek parc. č. st. [číslo] pro katastrálním území Kojovice (čl. 48 spisu) prokazuje, že je paní [příjmení] výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 31 m2, v katastrálním území Kojovice, obec Kropáčova Vrutice zapsaný na [list vlastnictví].

13. Informace o pozemku – pozemek parc. č. st. 24 pro katastrálním území Kojovice (čl. 49 spisu) prokazuje, že je pan [příjmení] výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. 24, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 399 m2, v katastrálním území Kojovice, obec Kropáčova Vrutice zapsaný na [list vlastnictví].

14. Ze znaleckého posudku o ceně nemovitých věcí [číslo] 2023 ze dne [datum] (čl. 10-27 spisu) se podává, že obvyklá cena pozemku činí 220 000 Kč. Pozemek je užíván v jednotném funkčním celku s domem [adresa] a st. parc. [číslo] jako zahrada. Pro výstavbu samostatného rodinného domu není pozemek vhodný z důvodu velikosti a neošetřené možnosti přístupu přes cizí pozemky. Soud upustil od výslechu znalce, když měl znalecký posudek za přesvědčivý a řádně odůvodněný, a žádná z účastnic na výslechu znalce netrvala.

15. Z katastrální mapy předmětného území (čl. 50 spisu) soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] sousedí s pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 26, parc. [číslo] parc. č. st. 24, parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] a tento nemá přístup k veřejné komunikaci.

16. Z geometrického plánu [jméno] [příjmení] (čl. 9 spisu) vyplývá, že předmětný pozemek je rozdělitelný na 1) pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 125 m2, přičemž tento pozemek by sousedil s pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 26, parc. [číslo] parc. č. st. 24, parc. [číslo] parc. č. st. [číslo] a 2) pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 127 m2, přičemž tento pozemek by sousedil s pozemky parc. [číslo] parc. č. st. 24, parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo]. Předmětný pozemek ani žádný z nově vzniklých pozemků nemá přístup k veřejné komunikaci.

17. Z dopisu žalované ze dne [datum] (čl. 39 spisu) má soud za to, že žalovaná žalobkyni nabídla možnost prodeje svého spoluvlastnického podílu na pozemku za částku ve výši 200 000 Kč.

18. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] (čl. 6 spisu) včetně informace o doručení zásilky (čl. 7-8 spisu) se podává, že žalobkyně žalované odpověděla, že preferuje reálné rozdělení pozemku nebo odkup celého pozemku za výrazně nižší cenu než navrhovala žalovaná.

19. Kupní smlouva ze dne [datum] (čl. 40-41 spisu) prokazuje, že žalobkyně zakoupila svůj spoluvlastnický podíl na pozemku a pozemek parc. [číslo] o výměře 34 m2, od obce Kropáčova Vrutice za kupní cenu ve výši 6 400 Kč. Obec prohlásila, že prodej spoluvlastnického podílu na pozemku a pozemku parc. [číslo] byl schválen na zasedání Zastupitelstva obce Kropáčova Vrutice dne [datum], a že úmysl prodat nemovité věci byl zveřejněn na klasické a elektronické desce Obecního úřadu Kropáčova Vrutice. 20. [právnická osoba] ze dne [datum] (čl. 56 spisu) dokládá, že žalobkyně měla ke dni [datum] na svém bankovním účtu zůstatek ve výši 130 155 Kč.

21. Z usnesení [číslo] z jednání Zastupitelstva obce Kropáčova Vrutice ze dne [datum] (čl. 58-59 spisu) soud zjistil, že zastupitelstvo obce Kropáčova Vrutice schválilo dne [datum] záměr prodeje pozemku parc. [číslo] o výměře 126 m2, vedeného jako zahrada a pozemku parc. [číslo] o výměře 34 m2, vedeného jako ostatní plocha, a to za kupní cenu ve výši 40 Kč za 1 m2.

22. Z usnesení [číslo] z jednání Zastupitelstva obce Kropáčova Vrutice ze dne [datum] (čl. 57 spisu) má soud za prokázané, že zastupitelstvo obce Kropáčova Vrutice schválilo dne [datum] rozhodnutí schválení prodeje pozemku v k. ú. Kojovice, a to za kupní cenu ve výši 40 Kč za 1 m2. V zápise je konstatováno, že jednak záměr prodeje dotčeného pozemku byl vyvěšen na úřední desce od [datum] do [datum] a jednak, že jiní zájemci o koupi tohoto pozemku neprojevili zájem.

23. Z tvrzení žalované (čl. 54 spisu) má soud za prokázané, že obec Kropáčova Vrutice zveřejnila záměr prodat pozemky na úřední desce.

24. V rozsudku ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 29 Cdo 3197/2022 Nejvyšší soud České republiky uzavřel, že při dokazování ve sporném řízení soud není odkázán jen na formální návrh účastníka na provedení důkazu. Zákon připouští, aby rovněž ve sporném řízení soud provedl i jiné než účastníky navržené důkazy, jestliže během řízení vyšla najevo potřeba provedení těchto důkazů (jde-li o důkazy„ potřebné ke zjištění skutkového stavu“ a (současně) o důkazy, které„ vyplývají z obsahu spisu“ (§ 120 odst. 2 věta první o. s. ř.)). Oprávnění soudu provést účastníky nenavržené důkazy se uplatní především v souvislosti s právním posouzením věci tam, kde soud bude na skutkový základ aplikovat právní předpis kogentní (donucující) povahy. Jestliže má rozhodnutí soudu odpovídat hmotnému právu, pak soud musí mít možnost zjistit též skutečnosti rozhodné podle hmotného práva, aniž by účastníci k jejich prokázání navrhli všechny potřebné důkazy, jsou-li pro soud dosažitelné a vyplývají-li z obsahu spisu.

25. Soud ve věci provedl i jiné než účastníky navržené důkazy, když během řízení vyšla najevo potřeba provedení těchto důkazů (důkazy směřující ke zjištění vlastnických poměrů okolních pozemků a ke splnění zákonných náležitostí kupní smlouvy ze dne [datum]).

26. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: a) žalobkyně a žalovaná jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 252 m2, v katastrálním území Kojovice, obec Kropáčova Vrutice, zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav na listu vlastnictví [číslo] přičemž žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 a žalované spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 (bod [číslo] rozsudku), b) předmětný pozemek je rozdělitelný (bod [číslo] rozsudku), c) předmětný pozemek nemá přístup k veřejné komunikaci (bod [číslo] písm. d), 15, 16 rozsudku) a je obklopen pozemky žalobkyně a třetích osob (bod [číslo] rozsudku), d) mezi účastnicemi jsou napjaté vztahy (bod [číslo] písm. b) rozsudku), e) ač mají obě účastnice zájem podílové spoluvlastnictví vypořádat (bod [číslo] písm. c) rozsudku), mezi účastnicemi nedošlo k dohodě na ceně za přenechání spoluvlastnického podílu žalované žalobkyni (bod [číslo] rozsudku), f) obvyklá cena pozemku činí 222 000 Kč (bod [číslo] rozsudku), g) žalobkyně disponuje finančními prostředky na vyplacení žalované (bod č. 2014 rozsudku), h) žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl na pozemku od obce Kropáčova Vrutice na základě kupní smlouvy ze dne [datum] (bod [číslo] rozsudku), a to po schválení Zastupitelstvem obce a po předchozím oznámení záměru tento pozemek prodat (bod [číslo] rozsudku).

27. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:

28. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

29. Podle § 1140 odst. 2 o. z. může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

30. Podle § 1141 odst. 2 o. z. spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.

31. Podle § 1142 o.z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. Zemědělský pozemek může být rozdělen jen tak, aby dělením vznikly pozemky účelně obdělávatelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu. To neplatí, pokud má být pozemek rozdělen za účelem zřízení stavby nebo za takovým účelem, pro který lze pozemek vyvlastnit.

32. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

33. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

34. Podanou žalobu se žalobkyně podle shora citovaných ustanovení domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, kdy primárně navrhla, aby soud vypořádal zrušené spoluvlastnictví primárně přikázáním pozemku do jejího výlučného vlastnictví za současného vyplacení náhrady ve výši 111 000 Kč žalované, alt. rozdělením předmětného pozemku dle geometrického plánu, který byl přiložen k žalobě. Oproti tomu žalovaná navrhovala vypořádání zrušeného spoluvlastnictví primárně přikázáním pozemku do výlučného vlastnictví žalobkyně za současného vyplacení náhrady ve výši 250 000 Kč, alt. zajištěním náhradního pozemku či rozdělením předmětného pozemku dle geometrického plánu za současného prodeje pozemku parc. [číslo] žalobkyní žalované za částku 1 292 Kč.

35. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 10. 2007, 22 Cdo 2517/2006 je řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví patří mezi řízení, v nichž soud ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. není vázán žalobním návrhem účastníků. Soud tedy může podílové spoluvlastnictví účastníků vypořádat jiným způsobem, než navrhují. Může rovněž rozhodnout o přiměřené náhradě podle § 142 odst. 1 o. z. v jiné výši než účastníci požadují nebo zřídit věcné břemeno podle § 142 odst. 3 o. z., ačkoliv to nikdo nenavrhoval.

36. V rozsudku ze dne 9. 12. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 Nejvyšší soud České republiky uzavřel, že setrvání ve spoluvlastnictví není povinností, a tak kterýkoliv ze spoluvlastníků může žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví nebo o zrušení spoluvlastnictví jako celku (§ 1140 odst. 2 věta první o. z.). Právo spoluvlastníka domáhat se zrušení spoluvlastnictví tak mohlo být omezeno pouze na základě zákona nebo na základě smluvního závazku spoluvlastníka pokračovat ve spoluvlastnictví (§ 831 o. z.). Jinak odborná literatura zdůrazňovala, že„ nárok podílníkův na zrušení společenství jest podle zákona bezvýjimečný; podílník nemusí prokazovati zájem, který má na zrušení společenství“ (k tomu srov. [příjmení], F., [příjmení], J. a kol. Komentář k československému obecnému zákoníku občanskému a občanské právo platné na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl III. [obec], 1936, nákladem právnického knihkupectví a nakladatelství V. [jméno] v [obec], str. 605) a poukazovala na to, že každý spoluvlastník mohl„ kdykoliv žádati za zrušení spoluvlastnictví“ (k tomu srovnej [příjmení], J. Vlastnické právo. [obec]: Wolters Kluwer (reprint), 2012, str. 70).

37. Soud má z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území Kojovice, list vlastnictví [číslo] za prokázané, že žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2 a žalované náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 1/2, a to na pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Kojovice. Z přípisu žalované ze dne [datum] ve spojení s přípisem právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] a vyjádřeními účastnic při ústním jednání má soud za prokázané, že spoluvlastnice nebyli schopny se dohodnout na vypořádání spoluvlastnictví mimosoudně. Žádná z účastnic netvrdila (a ani tato skutečnost nevyšla v průběhu řízení najevo, srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 300/2016), že by ke zrušení spoluvlastnictví mělo dojít v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, tj. soud má za to, že je vhodná doba pro rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Dle soudu zde neexistuje ani žádná překážka vyjádřená v § 1142 o. z., která by zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bránila. Soud proto v souvislosti se zrušením spoluvlastnictví rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

38. Dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015 platí, že při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné; není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě; takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení přiměřené náhrady.

39. V rozsudku ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2163/2006 Nejvyšší soud České republiky konstatoval, že reálné rozdělení nemovitostí není dobře možné v případech, kdy by ani po adaptaci nemohly vzniknout rozdělením samostatné věci, a v případech, kde by části vzniklé rozdělením nemohly sloužit vlastníkovi způsobem odpovídajícím jejich povaze. U pozemků závisí toto posouzení na jejich rozloze, celkové ploše i tvaru. Lze-li pozemek rozdělit vzhledem k jeho poloze, velikosti a tvaru, určujícím pro možné rozdělení pozemku na dva nebo více pozemků jako samostatných věcí je zjištění, zda u nově vzniklých pozemků je zajištěn přístup ke komunikaci, a to buď přímo na komunikaci nebo cestou po cizím pozemku.

40. Ačkoli pozemek lze reálně rozdělit na dva obdobné pozemky (parc. [číslo] o výměře 125 m2 a parc. [číslo] o výměře 127 m2) tyto by neměly přístup na veřejnou komunikaci, stejně tak jako tento přístup nemá předmětný pozemek. Navíc vztahy mezi účastnicemi nejsou optimální, když tyto spolu nevychází. Za tohoto stavu soud uzavřel, že ač je pozemek reálně rozdělitelný, reálné rozdělení pozemku není v tomto případě možné z důvodu, že u nově vzniklých pozemků by nebyl zajištěn přístup ke komunikaci, a to buď přímo na komunikaci nebo cestou po cizím pozemku.

41. S ohledem na výše uvedený závěr ohledně nemožnosti reálného rozdělení pozemku bylo třeba zvážit další způsob vypořádání, kterým je přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Tento způsob vypořádání obecně předpokládá, že alespoň jeden ze spoluvlastníků přikázání věci do svého výlučného vlastnictví navrhuje a je současně schopen zaplatit za přikázání věci přiměřenou náhradu. Tyto předpoklady již v projednávané věci naplněny jsou, když žalobkyně v řízení prezentovala svůj zájem získat předmětný pozemek do svého výlučného vlastnictví s tím, že disponuje potřebnými finančními prostředky k úhradě příslušné částky vypořádacího podílu příslušejícího žalované. Jeho výše činí polovinu obvyklé (tržní) ceny předmětného pozemku, stanovené předloženým znaleckým posudkem, tj. částku 111 000 Kč. I další v řízení zjištěné skutečnosti je pak nutné hodnotit pouze ve prospěch žalobkyně, která má přes své další pozemky zajištěn přístup z předmětného pozemku k veřejné komunikaci, a která péči o pozemek v současné době výlučně zajišťuje a hodlá tak činit i nadále. Naopak žalovaná o pozemek neprojevila žádný zájem, neužívá je a žádným způsobem se nepodílí na jeho údržbě.

42. Na základě provedených důkazů tak dle názoru soudu nelze důvodně dospět k jinému než takovému meritornímu rozhodnutí, že výlučným vlastníkem předmětného pozemku bude určena žalobkyně, čímž bude stávající panující faktický stav užívání pozemku stvrzen i de iure. Za situace, kdy v řízení nebyly zjištěny žádné důvody pro případné zamítnutí žaloby (§ 1140 odst. 2 o. z.), proto soud podanému návrhu v plném rozsahu vyhověl a zrušil stejnodílné podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětnému pozemku za současného uložení povinnosti žalobkyni zaplatit žalované na úplné a konečné vypořádání zaniklého spoluvlastnictví odpovídající částku ve výši 111 000 Kč. Pro její úhradu byla s ohledem na její výši stanovena delší lhůta 30 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

43. Při stanovení výše vypořádacího podílu soud vycházel z obecné ceny pozemku dle znaleckého posudku o ceně nemovitých věcí [číslo] 2023 ze dne [datum] vypracovaného znaleckou kanceláří [právnická osoba] Žalovaná ač v průběhu řízení uváděla, že je ochotna žalobkyni přenechat svůj spoluvlastnický podíl za částku ve výši 200 000 Kč, resp. později navýšené na částku 250 000 Kč, k ocenění pozemku nevznesla námitky. Ohodnocení pozemku výrazně převyšuje částku, za níž žalobkyně v lednu 2023 (tj. cca pět měsíců zpět) svůj spoluvlastnický podíl nabyla (5 040 Kč). Soud tak má za prokázanou obecnou cenu pozemku ve výši 222 000 Kč. Podíl žalované proto činí 111 000 Kč (tj. z částky 222 000 Kč). Žalobkyně je povinna vyplatit žalované vypořádací podíl ve výši 111 000 Kč, když soud při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví vychází z obvyklé tržní ceny vypořádávané věci a nikoli z ceny požadované jedním ze spoluvlastníků.

44. Podle § 39 odst. 1 zákona [číslo] S., o obcích, záměr obce prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměr obce smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví obce obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné. Nemovitá věc se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a platnými ke dni zveřejnění záměru.

45. Podle § 85 písm. a) zákona [číslo] S., o obcích, zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních: nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce.

46. Zamýšlí-li obec prodat pozemek ve svém vlastnictví, je vždy povinna svůj záměr prodeje zveřejnit jeho vyvěšením na úřední desce, aby se tak každý mohl se záměrem seznámit, k záměru se vyjádřit, případně učinit svou nabídku ke koupi pozemku. Záměr musí být na úřední desce obce vyvěšen po dobu minimálně 15 dnů. Teprve poté, co je splněna podmínka vyvěšení záměru po stanovenou dobu, je možné, aby obec přistoupila ke schválení prodeje pozemku zastupitelstvem obce. Pokud by obec nesplnila řádně povinnost zveřejnění záměru nebo schválení prodeje pozemku zastupitelstvem, byla by kupní smlouva, kterou se pozemek prodával, neplatnou, a to absolutně.

47. Soud neshledal důvodnou ani námitku žalované ohledně neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum], na jejímž základě nabyla žalobkyně vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na předmětném pozemku a k pozemku parc. [číslo]. Tato smlouva je smlouvou platnou a účinnou, když předmětná smlouva splňuje všechny obecné zákonné náležitosti (specifikace nemovitosti a určitá kupní cena) i všechny zákonné náležitosti zvláštní (zveřejnění záměru na úřední desce obce, schválení prodeje nemovitostí zastupitelstvem obce).

48. Závěrem soud uvádí, že se nezabýval žalovanou tvrzeným porušením jejího předkupního práva v případě sousedícího pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Kojovice, když dle odborné literatury ([příjmení], Jiří. § [číslo] (Zákonné předkupní právo spoluvlastníků). In: [příjmení], [jméno], VÝTISK, [jméno], [příjmení], [jméno] a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. [číslo]) platí, že porušením předkupního práva zkrácený spoluvlastník se již nemůže dovolávat relativní (tím méně absolutní) neplatnosti převodní smlouvy. Na okraj však poznamenává, že zákon nezná předkupní právo ve vztahu k pozemku, který zajišťuje přístup k veřejné komunikaci.

49. Ve stanovisku ze dne [datum], sp. zn. Pl ÚS-st. [číslo] Ústavní soud uzavřel, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody.

50. Jelikož soud ve věci nenaznal žádné zvláštní důvodu, pro které by měl některé z účastnic přiznat náhradu nákladů řízení, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení