7 C 285/2022 - 147

Rubrum

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Rutarovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] o určení, že vlastnicí nemovitých věcí byla ke dni 1. 9. 2022 [Jméno advokáta B] takto:

Výrok

I. Určuje se, že [Jméno advokáta B], nar. 31. 8. 1941, byla ke dni svého úmrtí, tj. ke dni 1. 9. 2022 vlastnicí nemovitých věcí v obci [adresa], katastrálním území [adresa] na Moravě, evidovaných na listu vlastnictví č. 17[Anonymizováno] a to pozemku p. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 160 m2, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno] – rodinný dům, a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – zahrada o výměře 581 m2.

II. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na nákladech řízení částku 27 133 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Třebíči náklady řízení státu ve výši 14 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 26. 10. 2022 domáhá se žalobkyně určení, že [Jméno advokáta B] byla ke dni svého úmrtí vlastnicí nemovitých věci specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku a dále též id. pozemku p. č. st. 111 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 130 m2, jehož součástí je stavba č.p. 73 – objekt k bydlení. Žalobu odůvodnila tím, že [Jméno advokáta B] (dále též jen „[jméno FO]“) trpěla v době uzavření darovací smlouvy dlouhodobě závažným duševním onemocněním a nebyla proto schopna rozpoznat důsledky svých jednání. Darovací smlouvou přitom předmětné nemovitosti převedla do vlastnictví žalovaného, přičemž právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni 8. 4. 2021. Usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne 17. 8. 2021 sp. zn. [spisová značka] byla opatrovníkem [jméno FO] jmenována žalobkyně. Žalobkyně namítla neplatnost právního jednání, neboť její matka [Jméno advokáta B], o kterou pečovala, si vždy přála spravedlivé rozdělení majetku mezi své děti, ale v posledních letech si s tím již nevěděla rady. Zemřela přitom dne 1. 9. 2022. Žalobkyně se snažila o mimosoudní dohodu se svým bratrem (žalovaným). Žalovaný nemoc matky bagatelizoval a mimosoudní řešení sporu podmiňoval znaleckým posudkem o duševním stavu [jméno FO]. Právním zástupcům se však nepodařilo zajistit znalce, který by byl ochoten posudek zpracovat.

2. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a uvedl, že darovací smlouvu na straně dárců podepsali oba manželé [jméno FO], a proto lze předpokládat, že by jeden z nich nejednal, měl-li by za to, že ten druhý nemá projev vůle dostatečně kvalitní. U podpisu smlouvy byl navíc [tituly před jménem] [jméno FO], který by logicky odmítl právní úkon (prohlášení pravosti podpisu) provést, kdy by měl za to, že kdokoliv z účastníků není způsobilý samostatně právně jednat. Rodiče žalovaného byli dlouhodobě ve shodě o tom, že žalovanému nemovité věci darují, neboť s nimi celý život sdílí domácnost. Žalovaný má za to, že jeho matka byla způsobilá samostatně právně jednat, i kdyby mělo jít o světlou chvilku. Šlo totiž o projev vůle, který byl předchozím rozhodnutím stabilizovaný mnoho let.

3. Při jednání konaném dne 6. 3. 2023 vzala žalobkyně svoji žalobu zpět ohledně id. pozemku p. č. st. 111 – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 130 m2, jehož součástí je stavba č.p.

73. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil a soud proto jednání v této části předmětu řízení v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též jen „o.s.ř.“) zastavil.

4. Z úmrtního listu [právnická osoba] [adresa] bylo zjištěno, že [Jméno advokáta B], nar. 31. 8. 1941, zemřela dne 1. 9. 2022.

5. Z usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 17. 8. 2021 č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že opatrovníkem [jméno FO] byla jmenována [Jméno žalobkyně] (žalobkyně).

6. Z lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] z Psychiatrické ambulance [adresa] ze dne 26. 8. 2020 bylo zjištěno, že výsledek vstupního MMSE [Jméno advokáta B] činil 23/30. Uvedeného dne se dostavila k lékařce dcera (žalobkyně) se žádostí o zprávu k příspěvku na péči. V závěru lékařské zprávy je uvedeno, že pacientka je lucidní, orientována všemi směry, výsledek MMSE činí 22/30. V myšlení pacientky dominovala paranoidita.

7. Z lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 22. 4. 2021 vyplývá, že [jméno FO] trpí depresivní poruchou s příznaky paranoidity, špatně se orientuje v realitě a počíná u ní demence Alzheimerova typu s poruchou krátkodobé paměti a zmateností. [jméno FO] není schopna rozpoznat důsledky svých jednání a není schopna správného úsudku.

8. Z lékařské zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] z Psychiatrické ambulance [adresa] ze dne 29. 3. 2022 vyplývá diagnóza smíšená demence s Alzheimerovou složkou a organická porucha nálady. Poslední výsledek MMSE ze 8/2020 je 16/30. Zpráva byla předána žalobkyni jako opatrovníkovi [jméno FO]. Z další zprávy téže lékařky ze dne 4. 10. 2022 vyplývá, že dle dcery (žalobkyně) je stav [jméno FO] setrvalý, cítí se dobře. Ze zprávy bylo dále zjištěno, že od 28. 11. 2018 byla u [jméno FO] zjištěna smíšené demence Alzheimerovského typu s plynule progredientním průběhem a pozvolna se zhoršujícími kognitivními funkcemi. V roce 2018 byl výsledek MMSE 23/30, v srpnu 2021 byl výsledek MMSE 16/30.

9. Právní zástupkyně žalobkyně sepsala dne 25. 10. 2021 předžalobní výzvu adresovanou žalovanému se žádostí o stanovisko k možnosti smírného vyřešení sporu.

10. Z přípisu právní zástupkyně žalobkyně ze dne 28. 4. 2022 adresovaného právnímu zástupci žalovaného vyplývá, že žalobkyně považuje vypracování znaleckého posudku za zbytečně vynaložený výdaj.

11. Ze seznamu nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] na Moravě vyplývá, že vlastníkem parcely č. st. 111, parcely č. st. 115 a parcely č. 154/8 je žalovaný.

12. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene uzavřené mezi [jméno FO] st. a [Jméno advokáta B] jako dárci a osobami z věcného břemene oprávněnými a [jméno FO] ml. (žalovaným) jako obdarovaným a osobou z věcného břemene povinnou bylo zjištěno, že dárci vlastnili nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku ve společném jmění manželů, přičemž tyto byly zapsány na LV č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa] na Moravě. Veškeré tyto nemovitosti darovali svému synovi (žalovanému) a tento je přijal. Obdarovaný uvedenou smlouvou zřídil ve prospěch dárců věcné břemeno spočívající v právu doživotního spoluužívání předmětných nemovitostí. Věcné břemeno bylo sjednáno jako bezplatné. Smlouva je datována dnem 31. března 2021 a je podepsána všemi třemi účastníky. Ke smlouvě je připojeno prohlášení o pravosti podpisu na listině nesepsané advokátem, ve kterém [tituly před jménem] [jméno FO] potvrzuje, že smlouvu před ním vlastnoručně podepsali všichni její účastníci. Prohlášení o pravosti podpisu je opatřeno datem 8. 4. 2021.

13. Z propouštěcí zprávy [právnická osoba], interní oddělení vyplývá, že [jméno FO] zde byla hospitalizována ve dnech 20. – 21. 5. 2021. V diagnostickém souhrnu je mimo jiné uvedena i demence. Ze zprávy vyplývá, že se jedná o imobilní pacientku s demencí, od níž nelze pro zmatenost a demenci odebrat validní anamnézu. Pacientka při přijetí vůbec neví, proč v nemocnici je. Jedná se o dezorientovanou ženu omezeně spolupracující. V závěru zprávy je uvedeno „pacient poučen o svém zdravotním stavu. S navrženým postupem souhlasí, byly mu zodpovězeny všechny dotazy.“ 14. Rozhodnutím Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v [adresa] (dále též jen „ÚP [adresa]“) byl [jméno FO] zvýšen příspěvek na péči z částky 4 400 Kč na 19 200 Kč měsíčně od září 2021. [jméno FO] byla v tomto řízení zastoupena žalobkyní jako opatrovníkem.

15. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], oddělení správní a přestupkové, ze dne 14. 6. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný byl shledán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití, za což mu byla uložena pokuta ve výši 5 000 Kč. Jednalo se o napadení [Jméno žalobkyně] (žalobkyně) a urážku její dcery [jméno FO]. Ke spáchání přestupku došlo 29. 3. 2020.

16. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že byl dlouholetým kolegou [jméno FO]. Darovací smlouvu napsal on jako fyzická osoba a byl také přítomen podpisu smlouvy. Podpisy na smlouvě ověřoval [tituly před jménem] [jméno FO]. Podpisu byli přítomni oba manželé [jméno FO] a jejich syn. [jméno FO] byla v době podpisu smlouvy duševně v pořádku a fit byl i pan [jméno FO] st., který se v důsledku mrtvice podepisoval levou rukou. [jméno FO] smlouvu podepsali ve stejný den, kdy byly ověřeny podpisy. Smlouva se podepisovala v Kojeticích, kam svědek přivezl advokáta. Obsah smlouvy svědek projednával se žalovaným. Detaily smlouvy se dojednávaly na parkovišti u Alfy, kam žalovaný svoje rodiče přivezl. [jméno FO] st. byl v té době již nepohyblivý. [jméno FO] vždy mluvila o tom, že všechny nemovitosti chce převést na syna.

17. Ze znaleckého posudku č. 31/2023 z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie vypracovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] dne 22. 9. 2023 vyplývá, že zdravotní stav [jméno FO] ke dni 8. 4. 2021 odpovídal demenci u Alzheimerovy choroby středně těžkého až těžkého stupně. Jedná se o závažnou trvalou duševní poruchu, způsobenou strukturálním postižením mozkové tkáně s rychle probíhajícím zhoršováním stavu. Projevuje se narušenou funkcí mozku, především s poruchou paměti, orientace, řeči, osobnosti a intelektu a s postupnou ztrátou soběstačnosti. Negativně byla ovlivněna i její pozornost, vůle a schopnost úsudku. Současně byla stižena i organickou depresivní poruchou s psychotickými příznaky. Jedná se o nevratnou duševní poruchu související s postižením struktury a funkce mozku projevující se mimo jiné zkreslením reality pod vlivem poruchy myšlení. Ke dni podpisu darovací smlouvy, tj. 8. 4. 2021, byly u posuzované vlivem výše uvedených duševních poruch rozpoznávací a ovládací schopnosti zcela vymizelé. V té době již nedokázala smysluplně číst, uměla se pouze podepsat a nebyla schopna domyslet důsledky svého jednání, resp. nebyla schopna chápat obsah a smysl učiněného právního jednání, tedy uzavření darovací smlouvy a jeho důsledky. Posuzovaná se v době podpisu darovací smlouvy mohla jevit lucidní (bdělá) a mohla vyhovět případným instrukcím ohledně podpisu předmětné smlouvy. V té době však již byla postižena pokročilým stupněm demence a organickou depresivní poruchou s bludy v důsledku trvalého narušení struktury mozku a z toho plynoucím nevratným postižením orientace, komunikace, pozornosti a schopnosti srozumitelně číst a psát. S ohledem na uvedený charakter poruchy nemohla u [jméno FO] v době podpisu darovací smlouvy nastat ani chvilková „úprava stavu bez klinických projevů demence“ a tedy ani tzv. lucidní interval. V závěru posudku znalkyně uvedla, že na přesnost závěrů posudku má vliv podstata lidského těla jako živého organismu reagujícího na vnější i vnitřní podněty a také právo posuzovaného uvádět jakékoliv okolnosti a důkazy sloužící v jeho prospěch. Biologický charakter zkoumaného objektu vylučuje z povahy věci vyslovení absolutně jednoznačných závěrů o etiopatogenezi zjištěných nálezů.

18. Z výslechu znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že na závěrech písemného znaleckého posudku trvá. Při jeho zpracování vycházela ze spisového materiálu, žádné další informace k dispozici neměla. V případě, že třetí osoba nemá bližší informace o zdravotním stavu posuzované osoby, může se dle znalkyně krátkodobě jevit, že je tato osoba v pořádku, když uvede že všemu rozumí a podobně. Nicméně toto je pouze zdání a laik bez bližších informací a odborných znalostí nemůže stav posuzované objektivně posoudit. Znalkyně spatřuje rozpor v lékařské zprávě [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 26. 8. 2020, a to mezi diagnózou a popsaným stavem pacientky. Stupeň demence se těžko popisuje, neboť každý z lékařů může pacienta vidět v jiné situaci. Dle názoru znalkyně je rozpor v propouštěcí zprávě [právnická osoba] dán tím, že v závěru je použitá obecná formulace, avšak pro znalkyni byl zásadní objektivní nález, a sice že pacientka [jméno FO] byla dezorientovaná a jako diagnóza byla uvedena demence.

19. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že byl požádán o ověření podpisu na smlouvě. Datum 31. 3. 2021 napsal do smlouvy [tituly před jménem] [jméno FO], který smlouvu sepisoval. Smlouva byla podepsána až dne 8. 4. 2021, kdy svědek ověřil všechny podpisy. Smlouva se podepisovala v rodinném domku, kde všichni tři účastníci bydleli. Smlouva byla vypracovaná předem, nesepisovala se toho dne, kdy se ověřovaly podpisy. [tituly před jménem] [jméno FO] byl přítomen podpisu smlouvy. [jméno FO] byl po mrtvici a byl problém s jeho podpisem. [jméno FO] byla veselá a žádný problém u ní nebyl. Oba měli platné občanské průkazy. [jméno FO] rozuměla tomu, že má předložit občanský průkaz a že má smlouvu podepsat. Problém byl s panem [jméno FO] starším.

20. Z připojeného spisu ÚP [adresa] sp. zn. UP/[č. účtu]/SS bylo zjištěno, že dne 16. 4. 2020 udělila [jméno FO] plnou moc [jméno FO] pro řízení ve věci žádosti o přiznání příspěvku na péči.

21. Z posudku o zdravotním stavu ze dne 5. 10. 2020 vypracovaného posudkových lékařem OSSZ [adresa] bylo zjištěno, že posuzovaná [jméno FO] je závislá ve II. stupni a z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu zdravotního stavu potřebuje pomoc při orientaci, oblékání a obouvání, tělesné hygieně, péči o zdraví a domácnost a v oblasti osobních aktivit. Existující porucha zdraví není léčebně zásadně ovlivnitelná, a proto je posudek platný bez omezení. Uvedený stupeň závislosti u posuzované vznikl ke dni 24. 6. 2020.

22. Oznámení o poskytovateli pomoci ve věci příspěvku na péči ze dne 3. 6. 2021 je podepsáno [Jméno advokáta B] s tím, že péči ji bude nadále poskytovat žalovaný.

23. Dne 26. 7. 2021 požádala [jméno FO] o změnu adresy pro výplatu příspěvku na péči, kterou také podepsala.

24. Poučení o právech a povinnostech žadatele o příspěvek na péči podepsala [jméno FO] jako žadatelka dne 6. 10. 2021.

25. Z posudku vypracovaného dne 22. 9. 2021 posudkovou lékařkou OSSZ [adresa] bylo zjištěno, že u [jméno FO] se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje její funkční schopnosti nutné ke zvládání základních životních potřeb. Rozhodující příčinou je u posuzované významný pokles fyzické kondice a kognitivních schopností se souběhem komorbidit, zejména demence (MMSE 16/30 – středně těžká demence). Posuzovaná je dezorientovaná časem a osobou, má zpomalené a neproduktivní myšlení a chybí jí náhled. Je nutný trvalý dohled a pomoc druhé osoby při běžných denních činnostech. Zdravotní stav [jméno FO] odpovídá přiznání příspěvku na péči IV. stupně. Toto je přiznáno trvale, neboť není předpoklad zlepšení.

26. Ostatní provedené důkazy neměly význam pro rozhodnutí v této věci.

27. Návrh žalobkyně na doplnění znaleckého posudku lékařskými zprávami [tituly před jménem] [jméno FO] byl zamítnut, neboť dle názoru soudu zprávy této lékařky, které byly provedeny jako důkaz a které znalkyně zohlednila při vypracování znaleckého posudku, jsou dostačující pro jeho tohoto posudku i pro skutkové závěry soudu.

28. Pokud se jedná o návrh žalovaného na vypracování revizního znaleckého posudku z oboru psychiatrie, tento soud zamítl jako nadbytečný, neboť znalkyně si dle názoru soudu obhájila svůj znalecký posudek v rámci své výpovědi. Vypracování revizního znaleckého posudku by proto bylo v rozporu se zásadou rychlosti a ekonomie řízení.

29. Na základě provedené dokazování učinil soud následující skutkové závěry:

30. Dne 31. 3. 2021 sepsal [tituly před jménem] [jméno FO] darovací smlouvu a smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou [Jméno žalovaného] st. a [Jméno advokáta B] darovali svému synovi, [jméno FO] ml. pozemek p. č. st. 111, jehož součástí je stavba č.p. 73, zapsáno na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] na Moravě a dále [Jméno advokáta B] synovi darovala pozemek p. č. st. 115, jehož součástí je stavba č.p. 104, zapsáno na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] na Moravě. Současně bylo zřízeno bezplatné věcné břemeno užívání všech těchto nemovitostí ve prospěch manželů [jméno FO]. Smlouva byla podepsána dne 8. 4. 2021 za přítomnosti všech stran smlouvy a dále [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] – advokáta, který ověřil pravost všech podpisů na smlouvě. [Jméno advokáta B] se od roku 2020 léčila na psychiatrii. V srpnu uvedeného roku byla ještě orientována všemi směry, avšak v jejím myšlení dominovala paranoidita a měla již snížený výsledek testu MMSE (22/30). Ke dni podpisu sporné smlouvy, tj. 8. 4. 2021, trpěla [Jméno advokáta B] demencí u Alzheimerovy choroby středně těžkého až těžkého stupně. Současně byla stižena i organickou depresivní poruchou s psychotickými příznaky. V důsledku uvedených psychických poruch nebyla [Jméno advokáta B] ke dni podpisu smlouvy schopna rozpoznat následky svého jednání, ani své jednání ovládat. Nebyla také schopna chápat obsah svého jednání v podobě uzavření darovací smlouvy.

31. Dle ust. § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o.z.“) není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

32. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že darovací smlouva týkající se předmětných nemovitostí je dle ust. § 581 o. z. neplatná, neboť v době jejího uzavření jednala [jméno FO] v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat. Soud přitom všechny provedené důkazy hodnotil jak jednotlivě, tak ve vzájemné souvislosti. Žádný z účastníků v průběhu řízení nezpochybnil pravost podpisu [jméno FO] na předmětné smlouvě, neboť všechny podpisy na smlouvě byly ověřeny advokátem [tituly před jménem] [jméno FO]. Nejasnosti vyvstaly pouze ohledně data uzavření smlouvy, resp. jejího podpisu. Výpověďmi svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] bylo objasněno, že k sepsání smlouvy došlo dne 31. 3. 2021, avšak k jejímu podpisu všemi smluvními stranami došlo až dne 8. 4. 2021. Sporným v tomto řízení bylo, zda [jméno FO] byla v době podpisu smlouvy, tj. ke dni 8. 4. 2021 schopna právně jednat či nikoliv. Obsahem všech lékařských zpráv založených ve spise, písemným znaleckým posudkem i výslechem znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] má soud za prokázané, že [jméno FO] nebyla dne 8. 4. 2021 schopna právně jednat, neboť trpěla demencí středně těžkého až těžkého stupně a depresivní poruchou s příznaky paranoidity. To vyplývá mj. ze zprávy její praktické lékařky ze dne 22. 4. 2021. Tuto zprávu dle názoru soudu nelze zpochybňovat, neboť praktický lékař je ve většině případů lékařem, kterého pacienti (obzvláště staršího věku) navštěvují často a pravidelně, na rozdíl od lékařů odborných. Ačkoliv je zpráva datována 14 dní po podpisu sporné smlouvy, nelze předpokládat, že stav [jméno FO] by se za tuto dobu tak výrazně změnil k horšímu. Ze všech lékařských zpráv, které byly provedeny k důkazů totiž vyplývá, že stav [jméno FO] se neustále zhoršoval v průběhu času, avšak k náhlým výrazným změnám nedocházelo.

33. Pokud se jedná o námitku právního zástupce žalovaného ohledně propouštěcí zprávy z [právnická osoba] ze dne 21. 5. 2021, pak je pravdou, že v závěru této zprávy se uvádí: „Pacient poučen o svém zdravotním stavu. S navrženým postupem léčby souhlasí. Byly mu zodpovězeny všechny dotazy.“ Tuto formulaci však nelze vytrhávat z kontextu. Je totiž zřejmé, že se jedná o formuli obsaženou pravidelně v každé propouštěcí zprávě, jak uvedla také znalkyně a soud s tímto zcela ztotožňuje. V citovaném textu se hovoří o pacientovi, naproti tomu, když je popisován skutečný zdravotní a psychický stav [jméno FO], hovoří se o pacientce. Ve zprávě je zmiňována její demence, zmatenost, pro kterou nelze odebrat anamnézu při přijetí, dále se uvádí že je dezorientovaná a spolupracuje omezeně. Z nemocnice přitom byla propuštěna hned následující den. Je samozřejmě chybou na straně nemocnice, pokud obsah celé zprávy vyznívá takto a závěrem je uvedena obecná formulace používaná v případech pacientů, kteří nemají problém s orientací a spolupracují na běžné úrovni. To však není předmětem tohoto řízení.

34. Žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce napadal objektivitu a validitu posudku podaného [tituly před jménem] [jméno FO]. Dvěma námitkám lze přitom přisvědčit, a sice, že znalkyně tučně označila pasáže textu svědčící ve prospěch jejích závěrů a že v jednom případě vycházela z tvrzení samotné žalobkyně, aniž by ověřila zdroj. I přes tyto výhrady k podanému znaleckému posudku, považuje soud jeho závěry za nezpochybnitelné, neboť zcela korespondují s lékařskými zprávami založenými ve spise. Zejm. s lékařskou zprávou [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 22. 4. 2021, tak i s lékařskými zprávami ošetřující psychiatričky [tituly před jménem] [jméno FO]. Z těchto zpráv je patrné, že již dne 28. 11. 2018 diagnostikovala u [jméno FO] smíšenou demenci s Alzheimerovou složkou. Výsledek testu MMSE byl v roce 2018 23/30, v srpnu 2020 byl výsledek tohoto testu 22/30 a v srpnu 2021 již byl výsledek MMSE pouze 16/30. Z výsledů testů je patrné, že mezi roky 2020 a 2021 došlo u [jméno FO] k výraznému zhoršení kognitivních schopností.

35. Výsledky svědků [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nejsou v rozporu se znaleckým posudkem, neboť znalkyně uvedla, že při krátkých setkáním, pokud se neřešily nějaké složitější otázky, nemusel člověk vnímat, že je s [jméno FO] něco v nepořádku. Byla schopná se podepsat, splnit zadání jednoduchého úkolu. Její diagnóza, zjištěná již v roce 2018, která postupem času progradovala (viz výsledky MMSE v průběhu let), je však nevratná a způsobuje nevratné organické poškození mozku. Ačkoli se tedy chvílemi [jméno FO] mohla jevit jako lucidní a orientovaná, její mozek byl již poškozen takovým způsobem, že nebyla schopna chápat důsledky svého jednání.

36. Pokud právní zástupce žalovaného v závěrečné řeči uvedl, že přece není logické, aby čtyři svědci neviděli, že [jméno FO] není schopná smlouvu podepsat, pak k tomu soud uvádí následující. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že [jméno FO] před podpisem smlouvy dlouho neviděl, resp. viděl ji jednou v autě, když probírali obsah smlouvy, datum a dobu trvání schůzky neupřesnil. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] viděl pouze při podpisu smlouvy. Je tedy možné a v souladu se závěry znaleckého posudku, že v době podpisu smlouvy se [jméno FO] chvilkově mohla jevit jako lucidní. Pokud se jedná o [jméno FO] staršího, ten byl dle svědka [jméno FO] ve špatném zdravotním stavu, kdy měl problém smlouvu vůbec podepsat, což je z podpisu i patrné. Žalovaný pak měl zájem na tom, aby jeho matka smlouvu podepsala bez ohledu na její stav. Pokud se jedná o svědky [jméno FO] a [jméno FO], tito se s [jméno FO] setkali pouze krátce a neměli tak možnost poznat její skutečný zdravotní stav, resp. její duševní schopnosti. Ani jeden z nich není lékařem v oboru psychiatrie.

37. V této souvislosti soud odkazuje na odůvodnění rozsudku Nevyššího soudu ČR ze dne 7. 5. 2020, sp. zn. [spisová značka], v němž se jednalo o obdobný případ. Z odvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že „proto v těchto případech „hodnocení“ chování posuzované osoby při jejím jednání v inkriminovaném období třetími osobami, které nejsou odborníky v odvětví psychiatrie, zpravidla není validní a pro rozhodující soud by nemělo být zásadně významné; otázku možné (míry) laické verifikace jednání posuzované osoby by měl především soudu objasnit znalec, a to právě s přihlédnutím k diagnostikování té které duševní poruchy a defektu té které schopnosti posuzované osoby z pohledu jejích ovládacích (určovacích) a (nebo jen) rozpoznávacích schopností.“ Nejvyšší soud dále uvádí: „Není ničím výjimečným, že znalci z odvětví psychiatrie posuzují jednání mnohdy již nežijící osoby v inkriminovaném období i při absenci odpovídající zdravotní dokumentace vztahující se k posuzovanému období. To však neznamená, že i v těchto případech nelze dospět ke znaleckému závěru, že posuzovaná osoba (zůstavitel) v předmětné období byla stižena duševní poruchou a její ovládací (určovací) a (nebo) rozpoznávací schopnosti byly zcela či podstatně vymizelé, což má relevanci pro následný závěr rozhodujícího soudu o neplatnosti předmětného právního úkonu (jde-li o poměry podle dosavadní civilní úpravy) podle § 38 odst. 2 obč. zák. Tak je tomu v případech, kdy – byť již o mnohem dříve, než došlo k inkriminovanému právnímu úkonu – byla u posuzované osoby zjištěna duševní porucha, respektive příslušné psychiatrické onemocnění s predikcí (s jistotou) postupně se zhoršujícího zdravotnického (psychiatrického) stavu…“ 38. Pokud svědek [jméno FO] uvedl, že o darování nemovitostí synovi hovořila [jméno FO] dlouhodobě, pak toto soud nijak nezpochybňuje, nicméně v době podpisu smlouvy byl mozek [jméno FO] objektivně (dle výsledků MMSE) již natolik organicky poškozen, že nebyla schopna chápat důsledky svého jednání.

39. S ohledem na vše shora uvedené soud žalobě ve znění po jejím částečném zpětvzetí vyhověl.

40. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení 146 odst. 2 o.s.ř. a dále dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Důvody hodné zvláštního zřetele opodstatňující mimořádnou aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. soud v projednávaném případě neshledal.

41. Soud proto žalobkyni přiznal výrokem II. proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení, vyčíslenou jako součet následujících položek: a) zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, b) náklady řízení do doby částečného zpětvzetí žaloby: c) odměna advokátky za 2 poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) ve výši [právnická osoba] 500 Kč, tj. celkem 5 000 Kč, d) 2 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4, AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, tj. celkem 600 Kč. e) Tyto náklady soud zkrátil o 1/3, neboť předmětem žaloby byly tři nemovitosti a ohledně jedné z nich vzala žalobkyně žalobu zpět, nikoli však pro chování žalovaného. Náklady řízení zde proto činí 3 733 Kč. f) náklady řízení po částečném zpětvzetí žaloby: g) odměna advokátky za 3 poskytnuté úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) ve výši 3 x 2 500 Kč, tj. celkem 7 500 Kč, h) 3 x 300 Kč jako paušální částky náhrady výdajů podle ustanovení § 13 odst. 4, AT příslušející jednotlivě za shora uvedené úkony právní služby, tj. celkem 900 Kč. i) záloha na znalečné ve výši 10 000 Kč.

42. Způsob úhrady nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně nachází své opodstatnění v ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.; lhůta k jejich úhradě vychází z ustanovení § 160 odst. 1 téhož právního předpisu, když soud v této souvislosti neshledal žádné důvody pro aplikaci věty za středníkem tohoto ustanovení.

43. Dle ust. § 148 o.s.ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

44. Vzhledem ke skutečnosti, že stát vydal prostřednictvím zdejšího soudu na nákladech řízení částku 12 500 Kč jako znalečné za písemný znalecký posudek a částku 2 000 Kč jako znalečné za účast znalkyně u jednání soudu, činí náklady řízení státu celkem 14 500 Kč. Znalečné bylo přitom vyplaceno na základě platebních poukazů ze dne 11. 10. 2023 a 7. 3. 2023, tj. po částečném zpětvzetí žaloby, resp. po částečném zastavení řízení. Plně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, a soud proto povinnost nahradit státu náklady řízení uložil žalovanému jako neúspěšnému účastníku řízení. Částku 14 500 Kč je žalovaný povinen zaplatit na bankovní účet Okresního soudu v Třebíči č. [č. účtu], pod VS [RČ] v obecné zákonné lhůtě.

Poučení