7 C 287/2020-610

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví částečným rozsudkem takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], a žalovaného [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], k nemovitým věcem zapsaným u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to k pozemku parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 616 m2, jehož součástí je stavba [adresa] - bydlení, a k pozemku parc. č. st. [číslo] o výměře 1082 m2, jehož součástí je stavba bez čp/če – zem. stav., se zrušuje.

II. Shora uvedené nemovité věci zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to pozemek parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 616 m2, jehož součástí je stavba [adresa] - bydlení, a pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře 1082 m2, jehož součástí je stavba bez čp/če – zem. stav., vč. všech součástí a příslušenství, se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo].

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vypořádání podílového spoluvlastnictví dle výroku II. tohoto rozsudku částku 1 200 000 Kč, a to do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Podílové spoluvlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo], a žalovaného [celé jméno žalovaného], [rodné číslo], k nemovitým věcem zapsaným u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], a to k pozemku parc. [číslo] – ostatní plocha, o výměře [výměra] a pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra], se zrušuje.

V. Pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v obci a [katastrální uzemí], vzniklý na základě rozdělení pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], podle geometrického plánu [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], vyhotoveného [celé jméno znalce], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce [celé jméno žalobce], [rodné číslo].

VI. Pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v obci a [katastrální uzemí], vzniklý na základě rozdělení pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a katastrální území Velká Turná, dle geometrického plánu [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], vyhotoveného [celé jméno znalce], a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v obci a [katastrální uzemí], se přikazují do výlučného vlastnictví žalovaného [celé jméno žalovaného], [rodné číslo].

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, a to k pozemku parc. [číslo] – pozemková parcela a pozemku parc. [číslo] – pozemková parcela, to vše v katastrálním území a obci [obec], okres [okres] (dále jen„ předmětné pozemky“, příp.„ pozemky za obcí“) tak, že budou přikázány do jeho výlučného vlastnictví za náhradu ve výši 675 000 Kč. Uvedl, že předmětné pozemky žalobce a žalovaný jakožto bratři nabyli na základě kupní smlouvy ze dne [datum] jako podíloví spoluvlastníci každý s podílem ve výši . Již v rámci koupě měli zájem provést reálné rozdělení pozemků, nicméně z důvodu urychlení koupě se dohodli, že rozdělení provedou až následně. I přes opakované snahy ze strany žalobce k rozdělení pozemků ani po osmi letech nedošlo. Žalobce se dozvěděl, že žalovaný svůj podíl nabízí k prodeji dalším příbuzným, také ho veřejně inzeruje. Žalobce má zájem pozemky zachovat pro rodinné potřeby, a proto je pro něj představa, že je má ve vlastnictví třetí osoba, velmi stresující. Pokoušel se se žalovaným dohodnout, to nejprve žalovaný zcela odmítal, následně formálně žalobci svůj podíl nabídl, avšak za částku vysoko nad hranicí obvyklé ceny. Přestože by žalobce rád spoluvlastnictví zrušil dohodou, s ohledem na postoje žalovaného je tento postup vyloučen, a proto navrhuje, aby předmětné pozemky byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že zaplatí náhradu určenou dle znaleckého posudku ve výši 675 000 Kč žalovanému. Dále uvedl, že účastníci mají ve spoluvlastnictví i pozemek parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří) a parc. č. st. [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), jeho součástí je stavba bez čp/če, zem. stav. (dále všechny nemovitosti společně jen„ statek“), jejichž dělení brání technické překážky (nevyhovující přístup na vzniknuvší celky). Rozdělení statku nepřichází v úvahu též pro vyostřené vztahy mezi účastníky. Žalovaný mu sice předestřel určitý způsob rozdělení statku, nicméně dle jeho představy by žalovaný obdržel cca 2/3, které představují 90 % hodnoty celého areálu, neboť připadla-li by žalovanému obytná část statku, bylo by nutné zohlednit, že má podstatně vyšší hodnotu, s čímž by byl spojen vysoký doplatek ze strany žalovaného, který by nebyl schopen uhradit. Dementoval, že by statek nadužíval. Popřel, že by žalovaný statek užíval k trvalému bydlení, neboť dlouhá léta pracuje v Německu. Je-li v České republice, zdržuje se u své partnerky. Letos na statku přespal maximálně dvakrát. Skutečnost, že žalobci byly rodiči darovány nějaké nemovitosti, je v dané věci bezpředmětná. Žalovaný neobdržel finanční kompenzaci, protože ji nepožadoval. Pořizovací cena předmětných pozemků i statku činila necelých 500 000 Kč. Žalobce je připraven podíl žalovaného odkoupit za 2 200 000 Kč, což je sice vyšší částka než ta určená dle posudku obvyklé ceny (2 025 000 Kč), nicméně jedná se o vstřícný krok. Tato částka by zahrnovala i investice žalovaného, které rozhodně neproběhly v jím uváděném rozsahu. Žalovaný však trvá na částce 2 600 000 Kč, jejíž výše je určena pocitově bez relevantních podkladů. Žalovaný se pokouší svůj podíl prodat třetí osobě, při jednáních se žalovaným zaznělo, že při neexistenci vyšší nabídky by podíl prodal i za cenu 2 200 000 Kč, ze strany žalobce ji však rezolutně odmítá. Žalovaný dokonce svůj podíl nabízí i na realitních serverech, jakož i obci [obec]. Žalobce zdůraznil, že žalovaný odmítl scénáře, při nichž by měl žalobci poskytovat jakékoli peněžité plnění, což zužuje možné způsoby vypořádání. V reakci na změnu stanoviska žalovaného při místním šetření realizovaným dne [datum] žalobce sdělil, že byl-li by mu přikázán statek a žalovanému předmětné pozemky, na vypořádacím podílu by žalovanému vyplatil částku 1 320 000 Kč. Nicméně preferuje přikázání celého statku do jeho výlučného vlastnictví s tím, že předmětné pozemky by měly být rozděleny, neboť k oběma nemovitostem je nutno přistupoval samostatně. Žalovaný statek nevyužívá a nikterak se o něj nestará, naproti tomu žalobce provádí veškerou údržbu i správu, užívá jej ke své podnikatelské činnosti. Žalobce zároveň sdělil, že zamýšlí-li soud, že by statek přikázal žalobci a předmětné nemovitosti žalovanému, pak část prostředků, které by byl schopen použít na vypořádání se žalovaným, by byla tvořena zápůjčkou od rodičů. Ti ovšem s ohledem na postoje a způsob jednání žalovaného zásadně nesouhlasí s tím, aby kompletní předmětné pozemky připadly žalovanému, za této situace žalobci zápůjčku neposkytnou. Proto dospěl-li by soud k nerozdělitelnosti statku, přicházelo by v úvahu jedině přikázání celého statku žalovanému a předmětných pozemků žalobci s doplatkem žalovaného vůči žalobci 820 400 Kč. I avizovanému sloučení a rozdělení předmětných pozemků na dva výměrou a cenou obvyklou totožné pozemky vnímá žalobce jako spravedlivé řešení s tím, že je připraven akceptovat kterýkoli z nich. Nelze přehlédnout, že o předmětné pozemky mají zájem oba účastníci řízení, o statek má zájem pouze žalobce, navíc jeho rozdělení není možné. K návrhu žalobce na prostou směnu podílu na pozemku za obcí za podíl na statku žalobce uvedl, že je absurdní, neboť žalovaný zcela ignoruje znalecký posudek, respektive hodnotu jednotlivých nemovitých věcí. Žalovaný navrhoval vypořádání v opačném gardu (kdy chtěl statek přikázat žalobci a pozemky sobě). V tomto případě požadoval vypořádací podíl ve výši 1 760 000 Kč. K námitce žalovaného o tom, že musí být upřednostněna jeho potřeba bydlení, žalobce doplnil, že žalovaný v dané nemovitosti fakticky nebydlí, ve [obec] nežije již desítky let, s kratšími přestávkami pracuje zhruba 10 let v Německu. Závěrem podotkl, že žalovaný v průběhu celého řízení neustále mění svůj názor na způsob vypořádání, je naprosto neukotvený, na rozdíl od něj, který je konzistentní. K žalovaným tvrzené bonitě žalobce poukázal na skutečnost, že je pochybná, jím tvrzené částky nejsou doložené, žalovaný by se (jak sám uvedl) úplně vydal z peněz a navíc uváděné finanční prostředky ani nejsou dostačující na jakékoli vypořádání.

2. Žalovaný navrhl, aby byly předmětem vypořádání veškeré nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] neboť vypořádání veškerých nemovitostí požadoval žalobce též v rámci předžalobní výzvy, tedy kromě předmětných pozemků i statek. Uvedl, že je třeba vypořádat nemovitosti jako celek, aby ustaly případné spory. Souhlasil, že nemovitosti byly společně kupovány v roce 2012. Postupem času žalovaný část nemovitostí zrekonstruoval, v domě [adresa] na pozemku parc. č. st. [číslo] bude bydlet. Investice činily 600 – 800 tisíc. Rodiče účastníků ještě za svého života vypořádali dědictví. Žalovaný na základě darování nedostal žádnou kompenzaci, pouze společná sestra účastníků, a to ve výši 1/3. Žalovaný žalobci nabídl, že mu nemovitosti odprodá za částku 2 600 000 Kč, čímž by se vyrovnaly investice i dědictví, nechápe, proč by tato nabídka měla být nepřijatelná, v tomto znění je ochoten uzavřít i smír. Předmětné pozemky dosud žádný z účastníků neužíval, pouze zde se souhlasem sekala trávu třetí osoba. [příjmení] vznikl tak, že celý prostor pozemků parc. č. st. [číslo] a [číslo] postupně zabral žalobce jako skladiště a dílnu a aktuálně využívá téměř 80 % obestavěného prostoru. Žalovaný udělal terénní úpravy včetně zatravnění, žalobce a jeho přítelkyně přes ně jezdí vozidly apod. Žalovaný proto primárně trval na rozdělení statku i předmětných pozemků, v krajním případě by byl ochoten svůj podíl odprodat, avšak za vyšší náhradu, než jakou nabízí žalobce. Následně žalovaný navrhl, že by měl být statek rozdělen dle pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] bez věcných břemen s dorovnáním hodnoty příslušnou výměrou na pozemcích parc. [číslo] případně aby pozemky p. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] připadly žalobci a pozemky parc. [číslo] žalovanému s odpovídajícím doplatkem. Při místním šetření soudu, které se konalo dne [datum], žalovaný uvedl, že původně sice měl o statek zájem, ale kvůli vyostřeným vztahům svoje stanovisko změnil. Současně prohlásil, že není solventní. Proto již má zájem jen o předmětné pozemky. V tomto případě by požadoval vyplatit částku 1 760 000 Kč. Následně za podíl na statku požadoval„ minimálně“ 820 000 Kč. Pak své stanovisko opět změnil, za předmětný pozemek chtěl žalobcův podíl na statku. V dalším průběhu řízení žalovaný podotkl, že preferuje vypořádání tím způsobem, že získá předmětné pozemky a bude mu vyplacen vypořádací podíl, jehož výši nebyl schopen sdělit. Poté doplnil, že nemá kde bydlet, a proto musí jeho potřeba bydlení dostat přednost. Rád by si změnil trvalý pobyt na adresu daného statku. Zájem o celý statek včetně navazujících pozemků nemá. Vzhledem k tomu, že pracuje v Německu (450 km daleko), cena nafty narůstá, navíc má o víkendech další práci, tak do České republiky jezdí pouze 1 x za měsíc, a to přebývá u bývalé přítelkyně, případně na statku (letos zde přespal 3 x nebo 4 x). Doplnil, že o statek po celou dobu řízení neměl zájem, neboť vycházel z toho, že je dlouhodobě mimo domov a že vztahy v rodině nejsou ideální, nicméně situace se mění. Nově uvedl, že i on je solventní. Do konce roku 2022 bude disponovat částkou v minimální výši 800 000 Kč. To jsou jeho veškeré peníze.

3. Po provedeném dokazování má soud z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví [číslo] zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec], za prokázané, že účastníci jsou zapsáni jako podíloví spoluvlastníci pozemkových parcel parc. [číslo] o výměře [výměra] a parc. [číslo] o výměře [výměra], každý s podílem . a dále parcely č. st. [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří) a parcely č. st. [číslo] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba bez čp/če, zem. stav. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Jakožto nabývací titul je uvedena kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu k [datum]. Ze smlouvy o rezervaci [číslo] uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobcem vyplývá, že se žalobce seznámil se stavem předmětných pozemků a statku, prohlédl je a hodlá k nim nabýt vlastnické právo za kupní cenu 499 000 Kč. Z předžalobní výzvy datované dne [datum] se podává, že žalobce žalovaného kontaktoval se svým požadavkem na zrušení spoluvlastnictví. Z fotografie došlé telefonické korespondence z telefonního čísla [číslo] (kontakt uložený jako„ Ladas“) se podává, že žalovaný sdělil, že podíl žalobci ani sestře pod 2,6 mil. neprodá. Ze Stanovení ceny nemovitých věcí v místě a čase obvyklé vyhotoveném [jméno] [příjmení], realitní expertkou [právnická osoba] reality holding a. s. dne [datum] se podává, že objekt k bydlení v obci [adresa žalovaného a žalobce], postavený na pozemku parcelní číslo st. [číslo], zemědělská stavba bez č. p. nebo č. e., postavená na pozemku parcelní číslo st. [číslo] a dále pozemky parc. [číslo] vše zapsané na listu vlastnictví 562 v [katastrální uzemí] u [stát. instituce], [stát. instituce], byly celkově oceněny částkou 4 050 000 Kč, kdy 2 700 000 Kč připadá na cenu objektu k bydlení a zemědělské stavby a na pozemky připadá 1 350 000 Kč. Z kopie katastrální mapy s vyznačením přístupů do areálu statku vyplývá, že statek je sice přístupný ze dvou směrů, nicméně horní přístup je užší. Z katastrální mapy, v níž je zakreslen dle žalobce žalovaným požadovaný způsob rozdělení statku, vyplývá, že horní část statku (která by měla připadnout žalobci) představuje přibližně 1/3 celku. Z katastrální mapy soud zjistil, že v okolí statku se nachází sousední statek, který je svou z katastrální mapy dispozicí a velikostí obdobný předmětnému statku. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že spoluvlastnictví podílu o velikosti pozemku ležícího v [katastrální uzemí], obci [obec] a okrese [okres] na listu vlastnictví [anonymizováno], tedy stavební parcela č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra] (zastavěná plocha a nádvoří), jejíž součástí je stavba pro bydlení s číslem popisným 19, byl prodán za kupní cenu 250 000 Kč. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] [číslo] jehož předmětem bylo ocenění pro daň z nabytí sousedního statku, byla zjištěná cena 785 750 Kč. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi Ing. [jméno] [příjmení] a obcí [obec] vyplynula kupní cena za pozemek parc. č. st. 32 o výměře 1171 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož součástí je stavba – budova [adresa] v č. o. [obec], objekt k bydlení stojící na tomto pozemku, zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek] ve výši 700 000 Kč. Směnnou smlouvou ze dne [datum] byli mezi obcí [obec], [jméno] [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení] směněny pozemky v obci [obec]. Podkladem smlouvy byl geometrický plán pro rozdělení pozemku a změnu hranice pozemku Ing. [jméno] [příjmení] a znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení]. Ze zápisu zastupitelstva [územní celek] [číslo] (na fotografii obecní desky) vyplývá, že spolumajitel statku a předmětných pozemků oslovil obec s poptávkou, zda a za kolik by byla ochotna odkoupit jeho spoluvlastnický podíl. Zastupitelstvo o podíl nemělo zájem z důvodu nepotřebnosti, vysoké nabídkové ceny a zatížení soudním řízením, proto schválilo jednomyslně usnesení nekupovat tento podíl (usnesením [číslo]).

4. Při místním šetření dne [datum] soud zjistil stav statku a předmětných pozemků. Byl zaměřen (horní) vjezd na pozemek parc. č. st. [číslo] o šířce 2,8 metru s tím, že do něj ještě nahoře přesahuje střecha sousední nemovitosti. Žalobce při místním šetření sdělil, že se živí jako truhlář, že zadní částí by potřeboval vjíždět traktorem a další technikou, kterou potřebuje ke svému podnikání, což by nebylo možné.

5. Ze znaleckého posudku soudního znalce [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil obvyklou cenu předmětných pozemků ve výši 759 200 Kč a obvyklou cenu statku 2 400 000 Kč. Při ústním doplňku znaleckého posudku soudní znalec uvedl, že statek ve velikosti půl na půl v žádném případě rozdělit nejde. Šel by těžko rozdělit i jinak, protože je rozlehlý a vepředu jsou obytné části a vzadu hospodářské. Pokud je tvrzeno, že by to bylo možno rozdělit ho na pozemek [číslo] a [číslo], takto není klasické dělení ve velikosti podílů majetkových, ale je to dělení, na kterém se musí dohodnout strany. Zeď přes dvůr postavit jde, ale finanční hledisko je rozdílné. Přední obytná část by stála dva miliony korun a ta zadní, kde jsou hospodářské budovy ve špatném stavu a s omezeným vjezdem, by měla nízkou cenu. Šířka průjezdu je zde 2,85 m, takže se tam těžko dostane nákladní auto, aby se tam dalo podnikat. Co se týče předmětných pozemků, pak u nich by se způsob rozdělení našel, nechaly by se z nich udělat dvě slušné parcely. Ze situačního výkresu s návrhem na rozdělení pozemků vyplývá žalobcova představa o faktickém rozdělení předmětných pozemků. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] soudního znalce [celé jméno znalce] vyplývá, že sloučení parcel [číslo] a [číslo] v jednu není možné, neboť se jedná o různé druhy pozemků (ostatní plocha a zahrada). Na základě geometrického plánu proto vzniknou dva výměrově stejné podíly. Pozemek parc. [číslo] tak byl rozdělen s tím, že nově oddělený pozemek parc. [číslo] společně s celou pozemkem parc. [číslo] má výměru [číslo] + [anonymizováno] = [výměra], stejně jako zbytková parcela [číslo]. Při dělení parcely [číslo] je nutno umístit dělící znak na hranici se silnicí [číslo] (bod [číslo]) a na hranici s parcelou [číslo] (bod 2), v terénu jsou vyznačeny barvou na kameni (bod 1) a plastovým mezníkem (bod 2). Na základě toho byl vypracován geometrický plán [číslo] [spisová značka] ze dne 3. 6. 2022. Z výpovědi [celé jméno znalce] soud dále zjistil, že zaměření provedl opakovaně tak, aby měl přesné podklady pro vyhotovení geometrického plánu. Podotkl, že i po rozdělení jsou předmětné pozemky přístupné z veřejné komunikace. Pozemek parc. [číslo] je přístupný přes pozemek parc. [číslo] který vznikl oddělením od pozemku parc. [číslo]. Předpokládá se, že pozemek parc. [číslo] budou ve vlastnictví jedné osoby. Tuto variantu rozdělení pozemků považuje za nejoptimálnější. Ve vztahu k námitce žalovaného, že faktická šířka pozemku (podél silnice) je větší, než je zachyceno v geometrickém plánu, soudní znalec vysvětlil, že se jedná pouze o vzdálenost k prvnímu lomovému bodu s tím, že míry vztahující se k celé šířce pozemku neuvádí, neboť je to pro katastr nemovitostí irelevantní. Podstatné jsou pouze míry, které se vztahují k dělící čáře. Soudní znalec [celé jméno znalce] v doplňku znaleckého posudku (v odborném vyjádření) ze dne [datum] sdělil, že nově vzniklé výměrově stejné pozemky mají totožnou cenu. I po sloučení obou předmětných pozemků a rozdělení na dva stejné pozemky zůstává nezměněn územní plán a oba pozemky jsou výhledově zastavitelné, přičemž skutečnost, že se jedná o pozemky různého druhu, je irelevantní.

6. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] soud zjistil, že ke dni [datum] žalobce disponoval částkou ve výši 624 853,90 Kč. Z Čestného prohlášení ze dne [datum] vyplynulo, že [jméno] [jméno] [celé jméno žalovaného], rodiče účastníků, přislíbili pro účely vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků poskytnout žalobci finanční prostředky do výši 380 000 Kč, avšak pouze za předpokladu, že získá do výlučného vlastnictví statek a jeden z předmětných pozemků. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] na jméno [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento ke dni [datum] vykazoval zůstatek ve výši 221 815,52 Kč. Z výpisu z účtu ze stavebního spoření č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], jehož majitelem je [celé jméno žalovaného], nar. [rok], se podává, že zde byl ke dni [datum] zůstatek ve výši 164 058,27 Kč. Z Čestného prohlášení datovaného dne [datum] soud dále zjistil, že [jméno] [jméno] [příjmení] přislíbili žalobci poskytnout pro účely vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků finanční prostředky do výše 650 000 Kč, a to pod stejnou podmínkou jako jeho rodiče. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] vedeného na jméno [příjmení] [příjmení] soud zjistil, že na něm byl ke dni [datum] zůstatek ve výši 327 654,94 Kč. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba], jehož vlastnicí je [jméno] [příjmení], vyplynulo, že tato ke dni [datum] měla k dispozici částku ve výši 799 041,90 Kč.

7. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

9. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. Dle § 152 odst. 2 z. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jestliže to však je účelné, může soud rozsudkem rozhodnout nejdříve jen o její části nebo jen o jejím základu.

11. Ve skutkové rovině soud vychází z toho, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky (každý o velikosti ) předmětného statku a předmětných pozemků. Předmětný statek není reálně dělitelný, naopak předmětné pozemky ano. Obvyklá cena statku vč. všech součástí a příslušenství a k němu náležejících pozemků je 2 400 000 Kč. Obvyklá cena předmětných pozemků za obcí pak činí částku ve výši 759 200 Kč.

12. Předně soud uvádí, že z obsahu spisu a z postojů a stanovisek obou účastníků v průběhu celého řízení jednoznačně vyplývá, že nelze očekávat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví na základě dohody účastníků a za této situace jsou v dané věci vytvořeny podmínky pro to, aby rozhodl soud (§ 1143 o. z.).

13. Soud dále podotýká, že v zásadě může vypořádat spoluvlastnictví ke dvěma souborům nemovitostí odlišně s tím, že v takovém případě musí vypořádat samostatně spoluvlastnictví ke každému z těchto souborů, nezávisle na vypořádání druhého z nich. Jednotlivé nemovitosti tak mohou mít různý právní osud. Soud musí hledat cestu, aby (pokud je to možné) byly věci ve spoluvlastnictví účastníků rozděleny reálně, byť i takové řešení nevyhovuje všem účastníkům (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 5. 2016 sp. zn. 22 Cdo 5353/2015). Spoluvlastníkovi lze přikázat společnou věc za náhradu, pokud o přikázání společné věci do jeho výlučného vlastnictví projeví zájem a pokud je spoluvlastník solventní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 6. 2016 sp. zn. 22 Cdo 1942/2016).

14. Soud předmětné pozemky posuzoval individuálně, a to s ohledem na jejich samostatnou polohu, účel a funkční využití. Nejprve se zabýval otázkou, zda je dobře možné předmětné pozemky i statek reálně rozdělit. Soudní znalec ve svém posudku dospěl k závěru, že statek dělitelný není, a to s ohledem na jeho celkovou koncepci (vepředu jsou umístěny obytné budovy) i nemožnost vjezdu. Naproti tomu předmětné pozemky dělitelné jsou, jejich reálné rozdělení konečně provedl i soudní znalec [celé jméno znalce] v geometrickém plánu [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Dělitelnost předmětných pozemků a nedělitelnost statku konečně tvrdil rovněž i žalobce. Na základě těchto skutečností tedy soud dovodil, že předmětný statek vč. navazujících pozemků jsou nemovitosti reálně nedělitelné.

15. Soud dále zkoumal, zda lze statek a předmětné pozemky přikázat do vlastnictví některému z účastníků. Soud při tomto způsobu vypořádání přihlíží ke dvěma základním hlediskům, a to jak k subjektivnímu (tedy zda některý ze spoluvlastníků má o nemovitosti zájem a zda některý ze spoluvlastníků má na vyplacení vypořádacích podílů finanční prostředky, a to v přiměřené době), tak k objektivnímu (zejm. účelné využití). Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR může soud přikázat věc jen tomu spoluvlastníku, který prokáže schopnost zaplatit přiměřenou náhradu. Solventnost účastníka k vyplacení spoluvlastnických podílů musí být dána jak z hlediska schopnosti náhradu poskytnout, tak i z hlediska jejího včasného poskytnutí. Žalobce soudu sdělil, že o statek má zájem a je schopen přiměřenou náhradu žalovanému zaplatit (v případě, že získá do svého výlučného vlastnictví celý statek a jeden z pozemků za obcí). Na tomto svém tvrzení setrval v průběhu celého řízení. Uvedl, že polovinu vypořádacího podílu by vyplatil žalovanému ze svých prostředků a zbývající část z prostředků, kterému mu přislíbili poskytnout rodiče a rovněž i rodiče jeho partnerky. Solventnost pak žalobce v průběhu řízení prokázal. Dostačující množství finančních prostředků žalobce doložil výpisy z předmětných účtů. Naopak žalovaný v průběhu celého řízení tvrdil, že solventní není. Nejprve trval na rozdělení všech nemovitostí, avšak následně sdělil, že kvůli vyostřeným vztahům v rodině již o statek zájem nemá. V dalším průběhu řízení opětovně deklaroval, že má zájem zejména o oba pozemky za obcí a o statek nikoli. Statek dokonce nabízel k prodeji. V průběhu celého řízení opakovaně vznášel nabídky na vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, v nichž měnil své požadavky. Případný vypořádací podíl požadoval vyšší, než byla cena stanovená soudním znalcem. Po celou dobu uváděl, že nedisponuje finančními prostředky (neboť si i mimo jiné v průběhu řízení pořídil jinou nemovitost – stavební pozemek v [obec]), ze kterých by mohl přiměřenou náhradu žalobci zaplatit. Až na samém konci řízení žalovaný podotkl, že i on je solventní, neboť disponuje, resp. do konce roku bude disponovat finančními prostředky ve výši nejméně 800 000 Kč (na stavebním spoření má 430 000 Kč, na účtu u ČSOB má 100 000 Kč, a dále má na německém účtu cca 14 000 EUR), kterými by byl schopen ve lhůtě tří měsíců žalobce vyplatit. Nebyl však schopen specifikovat, jakou konkrétní část nemovitostí chce danými prostředky vyplácet. Setrval na svém stanovisku, že i nadále preferuje získání do svého vlastnictví obou pozemků za obcí. A dále uvedl, že určitě nemá zájem o celý statek. Pouze poukázal na jeho právo na zajištění bydlení. Vysvětlil, že trvalý pobyt má stále evidovaný u rodičů. Kdyby mu ho chtěli zrušit, tak si ho nemá kam přihlásit a v úvahu přichází právě předmětný statek (tam si chce trvalý pobyt přehlásit), kde si vybudoval byt, v němž příležitostně přespává. V řízení pak vyšlo najevo, že žalovaný v posledních deseti letech pracoval sedm a půl roku v Německu, aktuálně již téměř dva roky žalovaný pracuje cca 450 km od [obec], a že zde byl v letošním roce pouze párkrát (maximálně 4 x). Soud má tedy postaveno najisto, že žalobce, který má zájem o celý předmětný statek, který není reálně dělitelný, taktéž disponuje finančními prostředky, které mu umožní vyplatit žalovanému přiměřenou náhradu (vypořádací podíl) v krátké době. Naopak částka, jíž disponuje žalovaný, by k zaplacení vypořádacího podílu žalobce nestačila. Soud dále rovněž přihlédl k využívání předmětného statku. Žalobce ho využívá ke svému podnikání, žalovaný nemovitost nevyužívá, neboť pracuje v Německu a do České republiky se vrací sporadicky (což si soud potvrdil i v případě vhodných termínů k jednání). V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že žalovaný výslovně uvedl, že vzhledem k tomu, že pracuje 450 km daleko, tak do České republiky jezdí pouze jednou měsíčně s tím, že v letošním roce ve [obec] přespal čtyřikrát, ve zbylých případech se zdržoval u bývalé přítelkyně. V průběhu řízení uvedl, že vzhledem k tomu, že jejich rodinné vztahy nejsou dobré, tak se s [příjmení] [příjmení] již rozloučil a pořídil si pozemek v [obec], kde si chce zřídit nový domov. O právu na zajištění bydlení v předmětném statku se žalovaný poprvé zmínil až na samém konci řízení. S ohledem na shora uvedené však má soud za to, že žalovaný má aktuálně potřebu bydlení uspokojenou (prostřednictvím nájemního vztahu v Německu), v daném statku se dlouhodobě nezdržuje. Navíc pak přiměřená náhrada jeho spoluvlastnického podílu pomůže žalovanému k zajištění nového bydlení v České republice, může ji použít na stavbu rodinného domu v [obec]. Za této situace pak soud v žalovaným tvrzené nutnosti zajištění potřeby bydlení neshledal ani důvod pro zamítnutí žaloby (ve smyslu ust. § 1140 odst. 2 věta druhá o. z.), resp. tuto námitku nepovažuje za důvodnou.

16. Naproti tomu předmětné pozemky dle soudního znalce reálně dělitelné jsou. Rozdělením pozemku parc. [číslo] vzniknou dva samostatné celky, které jsou svou rozlohou, využitím a možností přístupu využitelné. V zájmu hospodárnosti proto soud tyto rozdělil mezi oba účastníky tak, že každému z nich přikázal nově vzniklé pozemky o téže velikosti a téže hodnotě, čímž dojde k minimalizaci vypořádacího podílu, navíc takové řešení žalobce v průběhu řízení navrhl a žalovaný se k němu v jednu chvíli též přikláněl. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že žalobce výslovně sdělil, že nepreferuje ani jeden z daných pozemků, výběr pozemku nechá na žalovaném, který však toto nevyužil a volbu neprovedl. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku V. a VI. tohoto rozsudku.

17. S ohledem na shora uvedené skutečnosti rozhodl soud o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětnému statku a přikázal ho do výlučného vlastnictví žalobce, přičemž výše náhrady za spoluvlastnický podíl, který je žalobce povinen vyplatit žalovanému, odpovídá poměru velikosti podílu žalovaného z ceny nemovitostí stanovené znaleckým posudkem (2 400 000 Kč x ). Ve vztahu k předmětnému znaleckému posudku soud podotýká, že od jeho vypracování neuplynuly více jak dva roky, a proto nebylo nutné aktualizovat ho (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2019 sp. zn. 22 Cdo 3956/2018 a ze dne 28. 7. 2021 sp. zn. 22 Cdo 1805/2021). Pro úplnost pak soud dodává, že v dané věci neshledal překážky bránící zrušení podílového spoluvlastnictví ve smyslu ust. § 1140 odst. 2 věta druhá o. z. Co se týče lhůty k plnění, s ohledem na výši náhrady se soud odchýlil od obecné zákonné třídenní lhůty k plnění a umožnil žalobci uhradit žalovanému částku 1 200 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. Toto odchýlení nemůže jakkoli poškodit žalovaného a jeho právo na úhradu v přiměřené době, a to s ohledem na charakter sporu a délku soudního řízení. Pro úplnost soud uvádí, že žalobcem provedená komparace se sousedním statkem, kde byl vypořádací podíl ve výši vypořádán částkou 250 000 Kč není relevantní, neboť sousední pozemek byl prodán, kupní cenu si určili účastníci kupní smlouvy a výše kupní ceny je modifikována i dalšími faktory, které soudu ani účastníkům řízení nejsou a nemohou být známy. Projednávanou věc soud posoudil individuálně, vycházel z obvyklé ceny zjištěné znaleckým posudkem. S ohledem na tuto skutečnost jednotlivé smlouvy (mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a obcí [obec] a dále směnná smlouva mezi obcí [obec], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) neměly pro rozhodnutí soudu význam.

18. Dále pak ve vztahu k předmětným pozemkům soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví k nim a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], v obci a [katastrální uzemí], vzniklý na základě rozdělení pozemku parc. [číslo] o výměře 3 185 m2, zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], podle geometrického plánu [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], vyhotoveného [celé jméno znalce], přikázal do výlučného vlastnictví žalobce a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], v obci a [katastrální uzemí], vzniklý na základě rozdělení pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], zapsaného u [stát. instituce], [stát. instituce], na listu vlastnictví [číslo] pro obec a [katastrální uzemí], dle geometrického plánu [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], vyhotoveného [celé jméno znalce], a pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra], v obci a [katastrální uzemí], přikázal do vlastnictví žalovaného. V tomto případě nemusel soud určovat výši náhrady, protože byly vytvořeny dva pozemky se zcela totožnou obvyklou cenou, které jsou svou rozlohou, využitím a možností přístupu srovnatelné.

19. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že předmětem vypořádání je (zjednodušeně vymezeno) jeden statek vč. příslušenství a s ním související pozemky (parc. č. st. [číslo] a [číslo]) a dále s ním nesouvisející pozemky na okraji obce (parc. [číslo]). Jedná se o vypořádání více nemovitostí, které netvoří prostorově navazující a funkčně spojené nemovitosti, resp. o dva samostatné soubory nemovitostí. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal opravdový zájem na přikázání a účelném využití statku a na něj navazujících pozemků a rovněž i solventnost, byl první soubor nemovitostí, a to daný statek se všemi jeho součástmi a příslušenstvím a pozemky parc. č. st. [číslo] a [číslo], které s ním tvoří jeden funkční celek, přikázány do výlučného vlastnictví žalobce. O druhém souboru nemovitostí, a to o pozemcích parc. [číslo] soud rozhodl tak, že v součinnosti se znalcem provedl reálné rozdělení a nechal vyhotovit oddělovací geometrický plán, na jehož základě vznikly dva nové pozemky stejně účelně využitelné jak vzhledem k rozloze, tak i k možnosti stálého přístupu, tedy o stejné výměře a hodnotě a každý z nich pak přikázal do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků.

20. Součástí tohoto rozsudku je geometrický plán [číslo] [spisová značka] vyhotovený dne [datum rozhodnutí] [celé jméno znalce].

21. O náhradě nákladů řízení pak soud nerozhodoval, neboť o nákladech řízení se v částečném rozsudku zpravidla nerozhoduje, poněvadž tímto rozhodnutím se řízení nekončí (není tedy znám ani jeho výsledek, podle kterého lze teprve úspěch stran posoudit (§ 142 odst. 1 o. s. ř.)). Výjimkou jsou případy, kdy se částečným rozsudkem věc vyřizuje ve vztahu k některému ze samostatných společníků, což není daný případ.

22. Závěrem pak soud pro úplnost připomíná, že v dané věci rozhodl částečným rozsudkem s tím, že po právní moci tohoto rozsudku bude v řízení pokračovat pro vypořádání investic.

Poučení