7 C 295/2021 - 250

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Danielou Liscovou, jako samosoudkyní, ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované osoby 1/0], [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 1/0], o žaloba na určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [datum], je výlučným vlastníkem nemovitosti v katastrálním území [adresa], obec [adresa], vedené Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota], a to pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno], objekt k bydlení, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zahrada, a pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ostatní plocha, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalované, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhá určení vlastnictví k podílu o velikosti na nemovitostech, citovaných ve výroku I. tohoto rozsudku (vrácení daru) s odůvodněním, že se v roce 2007 rozhodl, že za účelem ucelení rodiny a dalšího soužití daruje žalované podíl o jedné ideální polovině na nemovitostech a současně se s žalovanou dohodl na tom, že jakmile bude žalovaná dědit po své rodině, daruje žalobci podíl o jedné ideální polovině na veškerém majetku, který po své rodině nabude v rámci dědického řízení. V roce 2020 žalovaná dědila po svém otci, žalobci však nedarovala dle dohody nabytý majetek v rámci dědictví v rozsahu jedné ideální poloviny. Žalobce tak má za to, že se žalovaná dopustila úmyslného jednání proti žalobci v postavení dárce, které hrubě porušuje dobré mravy. Dále žalobce tvrdí, že ze strany žalované došlo k útokům na žalobce ze strany žalované, když došlo k násilnému vniknutí do obydlí žalobce a jeho rodiny žalovanou a dalšími osobami. V domě se dle žalobce nacházely osoby [jméno FO], narozená [datum], a [jméno FO], narozený [datum], přičemž tyto osoby jsou osobami blízkými vůči žalobci a jednáním žalované utrpěly újmu na zdraví, když od tohoto jednání provází [jméno FO] a [jméno FO] psychické potíže, tuto věc prošetřovala Policie ČR pod sp. zn. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]. V těchto jednáních – úmyslném vylákání podílů na nemovitostech s tím, že dle smluvených podmínek žalobce nikdy tento dar dle smlouvy nedorovná a kdy se dopustila zvlášť závažného jednání proti integritě obydlí žalobce a proti jeho rodině jsou dle žalobce naplněny zákonné podmínky uvedené v ustanovení § 630 občanského zákoníku.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a zdůraznila, že žalobce dům a veškeré nemovitosti užívá od roku 2015 sám, brání žalované, aby dům i přes její platný právní titul k nemovitostem užívala s žalobcem respektive, aby došlo k jejich vzájemného vypořádání. Zdůraznila též, že již jednou se žalobce žalobou na určení vlastnictví domáhal vrácení daru, věc byla vedena u [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]. V tomto směru vznesla námitku věci rozsouzené dle § 159a odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb. o. s. ř. (dále jen „o. s. ř.“). Uvedla, že mezi žalobcem a žalovanou nikdy nedošlo k žádnému jednání, natož pak k dohodě o jakémkoliv dědictví. Žalovaná se nikdy k ničemu takovému nezavázala, žalobcem tvrzená dohoda neexistuje. Žalobce netvrdí ani neprokazuje, jaký měl být obsah takové dohody, aby byl dostatečně určitý. Žalovaná žádný majetek, na který žaloba míří, nevlastnila ani vlastnit nemohla a tehdy ani nechtěla, majetek byl ve vlastnictví rodičů žalované. Taková dohoda by i vyžadovala písemnou formu s úředně ověřenými podpisy účastníků na jedné listině (v souladu s § 46 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), a § 560 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jelikož se mělo jednat o nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí. Žalovaná též odmítla, že by z její strany došlo k násilnému vniknutí do obydlí žalobce, naopak je to právě žalobce, který žalované po celou dobu trvání sporu brání silou a výhrůžkami v užívání její poloviny předmětné nemovitosti. Žalobce celý rodinný dům obývá se svojí novou rodinou a žalovanou do domu odmítá vpustit. [právnická osoba] darovací smlouvy uzavřené mezi účastníky dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce daroval žalované předmětné nemovité věci v rozsahu jedné ideální poloviny a žalovaná tento dar přijala a přebrala bezplatně do svého vlastnictví, není zde žádná zmínka o tom, že darování představuje kompenzaci za to, že žalovaná v budoucnosti daruje žalobci nějaký majetek (získaný z dědictví). [právnická osoba] řízení vedeném u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. [spisová značka] se žalobce domáhal vrácení stejného daru s poukazem na výzvu k vrácení daru ze dne [datum] s tím, že očekával, že se po rozvodu manželství v klidu dohodnou o vypořádání společného jmění manželů a o ostatních majetkových záležitostech s přihlédnutím k potřebám a zájmům jejich dětí, na místo toho jsou na žalobce podávány žaloby, kterými se žalovaná snaží žalobce dostat do finanční tísně a připravit jej fakticky i o druhou polovinu výše uvedených nemovitých věcí a připravit jej o střechu nad hlavou. S tím, že podání žalob žalovanou je jednoznačným projevem nevděku a zjevným porušením dobrých mravů a to vzhledem ke skutečnostem, že v domě se žalobcem bydlí i nezletilá dcera [jméno FO], která mu byla svěřena do péče, rovněž jejich syn [jméno FO] s rodinou, nemorální jednání žalované tedy postihuje a bezprostředně se dotýká osob blízkých, dětí, vnuka a rodiny syna [jméno FO]. S tím, že z manželství účastníkům vznikly závazky vůči otci žalované [jméno FO] v solidární odpovědnosti, přesto je po žalobci soudně vymáhána platba celých splátek (sp. zn. [spisová značka]). Tento postup žalobce považoval za snahu připravit jej o polovinu věcí nemovitých, které vlastní, protože se žalovaná sama na splátkách nepodílela a připravit žalobce i jejich děti o bydlení. Rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], byla zamítnuta žaloba na určení, že žalobce je vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na [Anonymizováno] číslo [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u [Anonymizováno] úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] dosud zapsaných jako vlastnictví žalované a to konkrétně jedné poloviny vzhledem k celku pozemku p. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], jehož součástí je stavba čp. [Anonymizováno], jedné poloviny vzhledem k celku pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a jedné poloviny vzhledem k celku pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. S ohledem na to, že v řízení vedením pod sp. zn. [spisová značka] byl úkon odvolání daru učiněn z jiných důvodů, než v tomto řízení, neshledal soud překážku věci pravomocně rozsouzené (§ 159a odst. 4 o. s. ř.).

5. Ze spisu [adresa], sp.zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vyplynulo, že žalovaná se dne [datum] dopustila jednání, kdy po předchozím upozorněním SMS zprávou, že se do nemovitosti dostaví, v době kolem 14:00 hodin v [adresa] po předchozím zvonění a bouchání vnikla po přeštípnutí jistícího oka vrat na pozemek domu č. p. [Anonymizováno], kde vnikla do domu po poškození skleněné výplně balkonových dveří a dům i s vedlejšími stavbami prošla a zkontrolovala. Usnesením města [adresa], komise pro projednávání přestupků ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla věc přestupku proti občanskému soužití dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 zákona č. 251/2016 Sb. o některých přestupcích v platném znění, kterého se měli dopustit [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [datum] a [jméno FO], narozený [právnická osoba]. [Anonymizováno] tím, že měli dne [datum] v době kolem 14:00 hodin v [adresa] po předchozím zvonění a bouchání vniknout po přeštípnutí jistícího oka vrat na pozemek domu č. p. [Anonymizováno], kde se měli za pomoci klíčů pokusit odemknout vstupní dveře do domu, což se jim z důvodu vložení klíčů z vnitřní strany nepodařilo a následně měli vniknout do domu po poškození skleněné výplně balkonových dveří a dům i s vedlejšími stavbami projít a zkontrolovat, kde [Jméno zainteresované osoby 1/0] je vlastníkem poloviny nemovitosti, ale v domě nežije a dům užívá vlastník druhé poloviny nemovitosti, její bývalý manžel [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [datum], společně se svojí manželkou [jméno FO], narozenou [datum] a jejím synem [jméno FO], narozeným [datum], který byl v předmětné době v domě, tedy měli úmyslně narušit občanské soužití tak, že se měli vůči jinému dopustit hrubého jednání, a podle ustanovení § 76 odst. 1 písm. a) zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, neboť došlé oznámení neodůvodňuje zahájení řízení o přestupku nebo předání věci. Správní orgán ze spisového materiálu shledal, že Policie ČR provedla ve věci zevrubné šetření, jež uzavřela s tím, že [Jméno zainteresované osoby 1/0] společně se svým synem [jméno FO] konala ve snaze provést kontrolu svého majetku, v čemž jí druhý vlastník domu dlouhodobě brání. Přičemž sice jednala nedovolenou svépomocí, avšak v přesvědčení, že je k tomu oprávněna. Správní orgán se ztotožnil s uvedeným závěrem policie a dodal, že ze strany podezřelých nedošlo k naplnění skutkové podstaty přestupku proti občanskému soužití, neboť zjevně nejednali v úmyslu občanské soužití narušit, což je obligatorní podmínkou posouzení skutku jako uvedeného přestupku a nedošlo ani k naplnění skutkové podstaty jiného přestupku uvedeného v zákoně o některých přestupcích, kdy k [podezřelý výraz] činu dle ustanovení § 178 odst. 1, 2 [podezřelý výraz] zákoníku neexistuje korespondující přestupek, proto byla věc odložena.

6. Ze spisu [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka], zejména usnesení [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum] bylo zjištěno, že v rámci řízení o projednání pozůstalosti po zůstaviteli [jméno FO], narozenému [datum], zemřelému dne [datum], nabyla žalovaná, dcera zůstavitele, ideální podíl o velikosti 2/3 na nemovitých věcech zapsaných na LV [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] a to k pozemku stavební parcela st. p. č. [hodnota] se vším příslušenstvím a součástmi, zejména budovou č. p. [Anonymizováno] v části obce [adresa], pozemku stavební parcela st. p. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří se vším příslušenstvím součástmi, zejména budovu bez čp./če. (jiná stavba), pozemku stavební parcela st. p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří se vším příslušenstvím součástmi zejména budovou bez čp./če. (jiná stavba), pozemku stavební parcela st p. č. [hodnota] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ostatní plocha, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda, pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] orná půda a dále nabyla nemovitou věc zapsanou na LV [Anonymizováno] pro katastrální území [adresa] a to pozemek pozemkovou parcelu p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dále nabyla v usnesení citované množství hypotečních zástavních listů, podílových listů, práva a povinnosti k zde uvedeným účtům, osobní automobil Mazda 3 a v usnesení uvedené pohledávky, mezi nimi i pohledávku zůstavitele u žalobce vzniklou na základě rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č. j. [spisová značka], k datu úmrtí zůstavitele ve výši [částka].

7. Svědkyně [jméno FO], narozená [datum], ve svém čestném prohlášení napsala, že byla osobně přítomna jednání mezi účastníky, kdy mezi nimi došlo k uzavření dohody, a to v průběhu roku 2007, kdy se rodiče dohodli na tom, že žalobce daruje žalované jednu polovinu domu na adrese [adresa], s tím, že mu žalovaná na oplátku daruje podíl o jedné ideální polovině na veškerém majetku, který nabude v rámci dědictví po svých rodičích.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že ohledně nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], tj. parcela p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zahrada, parcela p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa], bydlení, a parcely p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ostatní plocha, jsou v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], jako podíloví spoluvlastníci dotčených nemovitostí zapsáni žalobce a žalovaná, a to každý ohledně podílu o velikosti ideální jedné poloviny.

9. Soudu je z úřední činnosti známo, že ve věci [spisová značka] byl dne [datum] Okresním soudem v [Anonymizováno] v řízení o vypořádání společného jmění manželů a o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem schválen smír, podle kterého se účastníci domluvili na zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků mimo jiné k nemovitostem, zapsaným na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], s tím, že soud nařídil prodej nemovitostí ve veřejné dražbě a rozdělení výtěžku prodeje mezi účastníky řízení podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů (každému jednu polovinu), ze společného jmění účastníků byl do vlastnictví žalované přikázán nedoplatek půjčky ve výši [částka] vůči [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobce se zavázal zaplatit žalované částku ve výši [částka] ke dni doplacení nejvyššího podání ze strany vydražitele dotčených nemovitostí, nejpozději do [datum]. Usnesení o schválení smíru nabylo právní moci dne [datum]. Z usnesení [Anonymizováno] soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [spisová značka]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo zjištěno, že soud schválil oddlužení dlužníka - žalobce plněním splátkového kalendáře v kombinaci se zpeněžením majetkové podstaty. Z rozsudku [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který byl napaden odvoláním, bylo zjištěno, že [Anonymizováno] soudem v [Anonymizováno] byla žalobci uložena povinnost zaplatit žalované částku [částka] s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného za užívání nemovitých věcí v podílovém spoluvlastnictví účastníků zapsaných na LV č. [hodnota] u [Anonymizováno] úřadu pro [Anonymizováno][Anonymizováno]kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec a katastrální území [adresa], za užívání od měsíce září [Anonymizováno] do měsíce prosince [Anonymizováno].

10. Svědkyně [jméno FO], sestra žalobce, vypověděla, že jí v roce [Anonymizováno] na konci října žalobce oznámil, že se dohodli s žalovanou, že polovinu dotčené nemovitosti věnuje žalované a ona poté polovinu jejího dědictví, které zdědí, až odejdou její rodiče. Nemluvili o žádných konkrétních věcech, žalovaná říkala „dohodli jsme se“. Žalovaná o dohodě mezi účastníky vůbec nehovořila. Nepadlo nic o tom, co se týče obsahu či výše budoucího dědictví, žalovaná říkala „já budu mít jednu polovinu roudnického domu a manželovi dám jednu polovinu mého dědictví“, takto si to svědkyně pamatuje.

11. Svědek [jméno FO], švagr žalobce, vypověděl, že mu žalobce v minulosti říkal, že daruje žalované jednu polovinu domu v [adresa] a že se dohodli na tom, že žalovaná až zdědí nějaký majetek, že mu dá polovinu z tohoto dědictví. Žalovaná u toho byla, ale svědek již neví, zda na to něco řekla a co na to řekla. Později se o tom již spíše nehovořilo. Žalovaná projevila souhlas s tvrzním žalobce tak, že neprotestovala. Nehovořilo se o ničem konkrétním, jen, že žalovaná dá žalobci polovinu dědictví.

12. Svědkyně [jméno FO], dcera účastníků, uvedla, že byla přítomna u toho, když rodiče uzavřeli dohodu, posléze uvedla, že uzavření dohody mezi rodiči přítomna nebyla. V průběhu několika let poté se žalobce ujišťoval, zda platí, když dá žalované dům, že mu žalovaná dá palírnu. Hovořil o tom žalobce, žalovaná jen tak přitakávala. Odpovídala tak, aby se to dál neřešilo. Říkala na to, že „ano“, sama na to řeč nezavedla. V tomto směru se hovořilo o palírně.

13. Svědek [jméno FO], syn manželky žalobce, potvrdil, že byl svědkem toho, když žalovaná vnikla do domu v Lidické ulici, přijeli čtyři lidi, začali opakovaně zvonit, svědek jim neotvíral, stihl vše zamknout, zavolal státní policii a rodičům. Když prorazili dveře, tak vešli dovnitř a svědek utekl, když později všichni vycházeli ven, tak přijela policie, začalo se to řešit a přijeli i žalobce s manželkou, v tu chvíli se z toho svědek začal psychicky hroutit. Po této události se začal jeho psychický stav zhoršovat, hned šel na [podezřelý výraz], začal brát vyšší dávky antidepresiv, nedokázal se učit ani distančně, nedokázal chodit mezi lidi. Byl to celý rok, který se z toho snažil dostat. Léčil se již dříve, asi 1-2 roky, ale po této události se mu celý postup vymazal a zhroutil se. Psychický stav se mu hodně zhoršil. Neustále se bojí, když někdo zazvoní či slyší přijet auto, má hrozný strach, doma se již necítí tak bezpečně. Bojí se, že se to bude opakovat.

14. Svědkyně [jméno FO], manželka žalobce, vypověděla, že v době, kdy žalovaná vnikla do dotčeného domu, byli s manželem nakoupit na [adresa], syn jim volal, že tam jde paní s nějakými romy, že se dobývají do baráku, že se bojí a svědkyně také volala policii. Hned tam jeli. Syn se zhroutil, svědkyně také, syn se po předchozím stavu totálně sesypal. Bál se chodit do školy, bál se být sám doma, měl úzkostné stavy, bojí se, zvýšila se mu medikace. Svědkyně v té době čekala na [podezřelý výraz], byla v pracovní neschopnosti, přešla do péče [podezřelý výraz], předtím se u [podezřelý výraz] neléčila, začala se tam léčit po tomto incidentu, začala brát antidepresiva. Takto se léčila od října do konce července, pak již musela nastoupit do práce. Dnes už se v podstatě neléčí, má však úzkostné stavy.

15. Žalobce ve své výpovědi se podrobně vyjádřil k vývoji vztahů mezi účastníky, uvedl, že dotčené nemovitosti (podíl o velikosti té poloviny) převedl na žalovanou za předpokladu, že v budoucnu, až když žalovaná bude mít nějaké dědictví, že též na žalobce polovinu převede. Na tom se domluvili při cestě přes [adresa] v přítomnosti malých nezletilých dětí ve věku 4-5 let. Žalobce dohodu myslel tak, že se chtěl pojistit, aby nedošlo k tomu, že se znovu se žalovanou rozvedou a znovu se všechno rozbije. Dělal to proto, aby byla zachována rodina. V hádkách, kterým byly přítomny i děti, s žalovanou mluvili o tom, že žalobce bude chtít dotčené nemovitosti vrátit za podmínky, když bude anulována dohoda která, mezi nimi byla. Co se týče násilného vniknutí do domu, pak do nemovitosti šla žalovaná s kupci, vůbec žalovanou nezajímá, kde by žalobce bydlel. V dotčené nemovitosti žalovaná nežije od roku 2015 či 2014 odstěhovala se sama, žalobce přístup žalované do nemovitosti neumožňuje, protože v nemovitosti bydlí s rodinou. Žalovaná zasílala SMS zprávu, ve které upozorňovala na to, že se do nemovitosti dne [datum] dostaví s kupci, avšak žalobce nehodlal akceptovat prohlížení nemovitosti žalovanou, žádné kupce, nic, žalované odepsal, že v žádném případě. Dohoda, o které hovořil, byla mezi účastníky uzavřena ústně. Nebylo, konkrétně hovořeno o věcech, které by byly předmětem dohody, ani které by měla žalovaná zdědit, žalobce chtěl jen pojistit, nepřemýšlel nad tím, co žalovaná zdědí a jakou to bude mít hodnotu. Již v té době (v době uzavření dohody) žalované vlastnili nemovitost dům [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Za to, že žalovaná nemovitost neužívá, žalobce žalované ničeho neplatí.

16. Žalovaná ve své výpovědi též podrobně se vyjádřila k průběhu vztahu mezi účastníky, zdůraznila, že nikdy žalobci neslíbila žádné dědictví, žádnou dohodu, ve které by oproti darování dotčené nemovitosti žalobci slíbila, že v budoucnu na něho převede polovinu z dědictví, neuzavřela. Dohodli se na tom, že budou dále pokračovat ve společném soužití, ve společném budování. Žalobce převedl na žalovanou dotčené nemovitosti (podíl ve výši jedné poloviny), aby měli dále narovnaný vztah se vším ošetřený. Co se týče incidentu dne [datum], pak posílala předem SMS zprávu žalobci, že přijde, vždy když takto toto žalobci ohlásila, tak přišla. [jméno FO] z nemovitosti nevycházel, neukázal se, dokud nevnikli do domu, tak nevěděli, že je někdo doma, potvrdila, že do domu vnikla, plánovala, že kdyby nikdo neotevřel, že vnikne do domu násilím. Žalobce jí do nemovitosti zamezil přístup.

17. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO], syn manželky žalobce, je v péči dětské [podezřelý výraz] ambulance od února [Anonymizováno] pro úzkostně depresivní poruchu, [podezřelý výraz] ADHD a poruchu aktivity a pozornosti. Dne [datum] dle matky jmenovaného došlo k pokusu o vloupání do domu rodiny s následným zhoršením psychického stavu [jméno FO] a ve smyslu výrazného neklidu, úzkosti, zhoršené schopnosti se soustředit a poruchou spánku, [jméno FO] je medikován. Zůstal nadále v péči dětské [podezřelý výraz] ambulance.

18. Ze zprávy o psychologické intervenci u [jméno FO], syna manželky žalobce, společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] vyplynulo, že k nim [jméno FO] přišel poprvé [datum] na přání své matky. Absolvoval zde krátkodobou psychoterapeutickou intervenci, dohromady je navštívil 11x, psychoterapii po vzájemné dohodě ukončili k [datum]. Po krizové intervenci následující po traumatickém zážitku dne [datum] se v terapii zaměřovali hlavně na redukci úzkostných stavů, podporu tvorby vrstevnických vztahů se spolužáky a zvládání nároků školy.

19. Z lékařské správy [právnická osoba] ze dne [datum] ohledně [jméno FO] vyplynulo, že manželka žalobce je v jejich péči od [datum], předtím chodila k doktoru Lebduškovi a psychofarmaka antidepresiva ji předepsala praktická lékařka. Ordinaci navštívila v důsledku vniknutí do jejich domu, které pro ni představovalo katastrofickou zkušenost, na niž by reagoval jako na těžký stres téměř každý, to znamená pro potíže subsumované pod „posttraumatická stresová porucha“, na jejímž udržování se podílejí jednak táhnoucí se záležitosti kolem šetření věci a rozhodující měrou posttraumatická stresová porucha, která propukla u jejího syna a bohužel doposud trvá, synovi bylo tehdy [Anonymizováno] let, od té doby užívá antidepresiva doposud.

20. Ze zprávy společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] vyplynulo, že [jméno FO], manželka žalobce, k nim poprvé přišla [datum] na žádost [tituly před jménem] [jméno FO] po incidentu dne [datum], kterého byl svědkem její syn. V té době se jí zhoršil spánek, objevily se úzkostné stavy a pocity bezmoci a zvýšeného strachu o syna. Jmenovaná u nich absolvovala krátkodobou krizovou intervenci, celkem je navštívila 4x, naposledy [datum], posléze přešla do léčby v [podezřelý výraz] ambulanci [tituly před jménem] Borovanského.

21. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] se podává, že dne [datum] byla telefonicky kontaktována [jméno FO] se stresovou reakcí po incidentu dne [datum] pro reakci na těžký stres, jmenovanou odeslala do psychologické ambulance v [adresa], kde byla léčena, později byla převedena do [podezřelý výraz] ambulance v [adresa]. Ošetřujícím [podezřelý výraz] byla vedena v dočasné pracovní neschopnosti u jmenované se objevily příznaky strachu, nespavosti, napětí a depresí, užívala antidepresiva.

22. Z provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Darovací smlouvou ze dne [datum] daroval žalobce žalované podíl ve výši jedné poloviny na dotčených nemovitostech. Žalobou, doručenou do vlastních rukou žalované dne [datum], se žalobce na žalované domáhá vrácení daru z důvodu [Anonymizováno]. že se v roce [Anonymizováno] rozhodl, že za účelem ucelení rodiny a dalšího soužití daruje žalované podíl o jedné ideální polovině na nemovitostech a současně se s žalovanou dohodl na tom, že jakmile bude žalovaná dědit po své rodině, daruje žalobci podíl o jedné ideální polovině na veškerém majetku, který po své rodině nabude v rámci dědického řízení, což se nestalo, když žalovaná v roce 2020 dědila po svém otci, a [Anonymizováno]. že ze strany žalované došlo k útokům na žalobce ze strany žalované, když došlo k násilnému vniknutí do obydlí žalobce a jeho rodiny žalovanou a dalšími osobami, kdy se v domě dle žalobce nacházely osoby blízké vůči žalobci (manželka žalobce a její syn) a jednáním žalované utrpěly újmu na zdraví, když od tohoto jednání je provází psychické potíže. Na základě usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č. j. [spisová značka], nabyla žalovaná v řízení o pozůstalosti po svém otci [jméno FO], narozenému [datum], zemřelému dne [datum], nemovitosti, hypoteční zástavní listy, podílové listy, práva a povinnosti k účtům, osobní automobil a v usnesení uvedené pohledávky, jak citováno shora.

23. Z výpovědi účastníků a svědků [jméno FO] a [jméno FO] a spisu města [adresa] sp. zn. PŘ/55, 56/2021 má soud za prokázané, že dne [datum] žalovaná po předchozím upozornění SMS zprávou vnikla do domu v [adresa], poškozením skleněné výplně balkonových dveří a dům i s vedlejšími stravami prošla a zkontrolovala, v domě byl přítomen syn manželky žalobce [jméno FO]. S ohledem na tento incident se následně zhoršil psychický stav [jméno FO], zvýšila se jeho medikace a tento incident měl dopad i do psychického stavu manželky žalobce, která začala užívat antidepresiva. Zároveň z provedeného dokazování, a to výpovědí účastníků má soud za prokázané, že mezi účastníky panují dlouhodobě napjaté konfliktní vztahy. Žalobce odmítá žalovanou do dotčených nemovitostí vpustit, zkontrolovat je, odmítá umožnit žalované užívat dotčené nemovitosti a za to, že užívá výlučně nemovitosti sám se svou rodinou a znemožňuje žalované užívání nemovitosti, žalované ničeho neplatí. V procesně právním úkonu žalobě podané u Okresního soudu v Litoměřicích dne [datum] je obsažen i hmotněprávní úkon žalobce, a to výzva k vrácení daru (odvolání daru) a to ze dvou důvodů, 1) nedodržení ústní dohody uzavřené mezi účastníky o tom, že až žalovaná něco zdědí po rodičích, že z toho polovinu žalobci dá, 2) s ohledem na incident, ke kterému došlo dne [datum].

24. Z výpovědí účastníků má soud za prokázané (a bylo to též shodným tvrzením účastníků ve věci vedené u [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka]), že žalobce po rozvodu manželství s žalovanou zamezil žalované do předmětných nemovitostí přístup a nemovitosti tak užívá výlučně žalobce, což žalobce odůvodnil tím, že není možné, aby žalovaná nemovitosti nadále užívala, protože zde žalobce bydlí se svojí současnou manželkou a jejím synem. Soudu je známo z úřední činnosti, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jenž nabyl právní moci dne [datum]. Zpovědi účastníků má též za prokázané, že se žalovaná opakovaně pokoušela vstoupit do společných nemovitostí, což však žalobce odmítl. Z provedeného dokazování je evidentní, že mezi účastníky dlouhodobě panují vysoce konfliktní vzájemné vztahy. Konfliktní vztahy mezi účastníky zjevně panovaly již před rozvodem jejich manželství, což vyplývá i z odůvodnění rozvodového rozsudku.

25. V posuzované věci má žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť podání žaloby na určení vlastnictví nemovitých věcí v rozsahu jedné poloviny dosud zapsané jako vlastnictví žalované je jedinou možností, jak dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí, kde jsou za současného stavu zapsáni oba účastníci jako podíloví spoluvlastníci každý v rozsahu jedné poloviny.

26. Z hlediska požadavku určitosti právního úkonu projevu vůle dárce směřující k vrácení daru (§ 630 obč. zák.) pro náležitosti tohoto úkonu platí obecná ustanovení o právních úkonech obsažená v § 34 a následujících obč. zák. a proto k platnosti úkonu směřujícího k vrácení daru je nezbytné, aby v něm dárce uvedl zcela konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů vůči němu a to z důvodu jejich přezkoumatelnosti a tedy zákonnosti a právní jistoty. Pokud by takový projev vůle tyto zcela konkrétní skutečnosti neobsahoval a nebylo možno z jeho obsahu dovodit, které konkrétní jednání žalované pokládá žalobce za hrubé porušení dobrých mravů, a tedy za důvod pro vrácení daru nelze považovat takový písemný projev vůle za platný. Nic nebrání tomu, aby úkon směřující k vrácení daru byl obsažen přímo v žalobě. V tom případě za splnění zákonných předpokladů podle § 630 obč. zák. nastanou zamýšlené právní účinky jednostranného hmotněprávního úkonu dárce tj. zrušení darovací smlouvy a obnovení jeho vlastnictví ex nunc okamžikem doručení žaloby obdarovanému. Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Tohoto interpretačního pravidla je nutno použít v případě, kdy obsah právního úkonu není jednoznačný z hlediska jeho věcného obsahu a až za situace, kdy ani tímto způsobem nelze neurčitost obsahu odstranit je možno považovat tento úkon za neplatný pro neurčitost. Obsah žaloby zcela jednoznačně vyjadřuje vůli žalobce domáhat se z přesně specifikovaných důvodů vrácení daru a tato vůle nikterak neodporuje jeho jazykovému projevu v žalobě. Takovýto právní úkon nelze považovat za neplatný pro neurčitost jen proto, že se v žalobě výslovně neuvádí, že žalobce žádá žalovanou o vrácení darovaných nemovitostí. Stejnopis žaloby byl žalované řádně doručen do vlastních rukou dne [datum] a tak pokud by byly splněny zákonné podmínky pro vrácení daru podle § 630 obč. zák. obnovilo by se tímto dnem vlastnické právo žalobce k daru (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1620/2001).

27. K odvolání daru došlo žalobou, doručenou do vlastních rukou žalované dne [datum], tedy již za účinnosti nového občanského zákoníku - zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) a k závadovému jednání ze strany žalované mělo docházet v roce 2020 a 2021, tedy již za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy, to nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 2339/2019, přijal a odůvodnil závěr, že byla-li darovací smlouva uzavřena před [datum], je nutné nárok na vrácení daru vždy poměřovat zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem ve znění účinném do [datum], i když k chování obdarovaného porušujícímu dobré mravy, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po [datum]. Právo dárce žádat obdarovaného o vrácení daru je totiž úzce spjato se samotnou darovací smlouvou, pokud by tato uzavřena nebyla, respektive pokud by dárce obdarovanému dar neposkytl, nemohlo by logicky vzato nikdy vzniknout ani právo požadovat jeho vrácení (nyní vydání). Zákonem nastavené podmínky pro vrácení daru jsou součástí okolností, za kterých se darovací smlouva uzavírá a nemohou proto být později bez ohledu na vůli smluvních stran měněny novou právní úpravou mající dopad na právní poměr založený darovací smlouvou. Tedy za situace, kdy ke vzniku právního poměru účastníků z darovací smlouvy došlo před [datum], vzniklo legitimní očekávání, že dárce může žádat dar nazpět jen tehdy, zachová-li se v budoucnu obdarovaný k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě poruší dobré mravy dle § 630 obč. zák. (viz též rozhodnutí Nejvyššího soudu z 16. 7. 2020 sp. zn. 33 Cdo 1841/2020).

28. Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

29. Odborná literatura i soudní praxe je zajedno v tom, že k zániku darovacího vztahu tj. obnově vlastnictví dárce k věci dojde na základě dvou právních skutečností, a to hrubého porušení dobrých mravů obdarovaným vůči dárci, nebo členům jeho rodiny, a jednostranného právního úkonu dárce adresovaného obdarovanému směřujícího k vrácení daru (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2000 sp. zn. 33 Cdo 2425/98, ze dne 12. 2. 2004 sp. zn. 33 Odo 1192/2003 a ze dne 27. 9. 2012 sp. zn. 33 Cdo 767/2011).

30. Domáhá-li se dárce vrácení daru, musí uvést, jaké chování obdarovaného shledává vůči němu či členům jeho rodiny hrubě porušující dobré mravy. K naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci (nebo členům jeho rodiny), které se zřetelem na všechny okolnosti konkrétního případu z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného (nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce) pochybnosti o hrubé kolizi s dobrými mravy. Obvykle jde o porušení mravů značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci a podobně; ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi naplňuje znaky skutkové podstaty § 630 obč. zák. (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 27. 5. 2020 sp. zn. 33 Cdo 4112/2019).

31. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že vůlí obou účastníků bylo bezplatné darování předmětných nemovitostí žalobcem žalované za trvání jejich v pořadí druhého manželství. Soud nemá žádné pochybnosti o platnosti darovací smlouvy, na základě níž došlo k bezplatnému a dobrovolnému převodu vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem ze žalobce na žalovanou. O žádnou kompenzaci ve smyslu úplaty či finanční odměny se nejednalo, motivací posuzovaného právního úkonu bylo bezplatné a dobrovolné plnění ze strany žalobce, který se tak rozhodl učinit v době, kdy spolu účastníci začali opětovně vést společný rodinný život a investovali spolu finanční prostředky do předmětných nemovitých věcí, ve kterých společně žili a vychovávali své děti, taková motivace nemůže vést k závěru o neplatnosti darovací smlouvy (jak se podává též z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu ve věci [spisová značka]).

32. Co se týče namítaného úmyslného vylákání daru ze strany žalované, při uzavírání dotčené darovací smlouvy, s tím, že žalovaná měla žalobci slíbit, že jakmile bude dědit po své rodině, daruje žalobci podíl o jedné ideální polovině na veškerém majetku, který po své rodině nabude v rámci dědického řízení, pak nelze přehlédnout, že žalobce podal k [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] žalobu, vedenou pod sp. zn. [spisová značka], ve které se na žalované domáhal vydání poloviny nabytého dědického podílu k věcem nemovitým nabytým na základě usnesení [Anonymizováno] soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] právě s poukazem na uzavření ústní dohody spočívající v tom, že žalobce převede spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na nemovitostech v [adresa] na žalovanou za podmínky, že pokud žalovaná v budoucnu nabude dědické podíly po rodičích, případně jiných příbuzných, převede taktéž darem žalobci polovinu dědického podílu získaného na věcech nemovitých. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum] č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], bylo toto řízení zastaveno, protože žalobce nezaplatil soudní poplatek.

33. I přes poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. se žalobci nepodařilo unést důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že by taková dohoda mezi účastníky byla uzavřena. Dohoda měla být uzavřena před mnoha lety a uzavření této dohody měli být přítomni pouze nezletilé děti účastníků ve věku 4 - 5 let. Je krajně nepravděpodobné, že by si děti v tak úzkém věku pamatovaly až do současné doby přesné okolnosti i obsah uzavřené dohody mezi účastníky. Nutno též konstatovat, že výpověď svědkyně [jméno FO] je nevěrohodná, neboť sama svědkyně v úvodu své svědecké výpovědi potvrdila, že o celé věci s oběma účastníky hovořila. Hovořili o tom, co vše si pamatují, zda si to pamatují stejně, porovnávali si jejich pohledy na věc, aby to bylo objektivní. Svědkyně si vyslechla obě strany a podle toho si dala úhel pohledu odpověď, co považuje za vhodné, tedy uvedená svědkyně nevypovídala, co si ona sama pamatuje, čeho ona sama byla svědkem. Ani výpověďmi svědků [jméno FO] a [jméno FO]. žalobce neprokázal, že by taková dohoda mezi účastníky uzavřena byla. Nebyli přítomni uzavření dohody mezi účastníky, pouze vypovídali následně, kdy žalobce svědkům říkal, že daruje žalované jednu polovinu domu v [adresa] a že se dohodli na tom, že žalovaná až zdědí nějaký majetek, že mu dá polovinu z tohoto dědictví, toto však říkal žalobce, nikoliv žalovaná. Dle [jméno FO] i žalovaná se měla k uvedenému vyjádření žalobce vyjádřit tak, že manželovi dá jednu polovinu jejího dědictví, avšak její výpověď zůstala v komplexu všech provedených důkazů v tomto směru osamocená. Svědek [jméno FO] vypověděl, že žalovaná se k vyjádření žalobce nijak nevyjadřovala, pouze proti vyjádření žalobce neprotestovala. Soudu tak nezbylo než dospět k závěru, že se žalobci nepodařilo prokázat, že by taková dohoda mezi účastníky uzavřena byla. Navíc žalobcem tvrzená dohoda by byla neurčitá, dle žalobce ani nehovořili o žádných konkrétních věcech, o žádném konkrétním dědictví. I sám žalobce v žalobě ve věci [spisová značka] hovoří o tom, že mezi účastníky byla uzavřena dohoda ve znění, že žalovaná převede na žalobce darem žalobci polovinu dědického podílu získaného na věcech nemovitých, tedy v řízení vedeném podpisu značkou [spisová značka] žalobce tvrdí jiné znění uzavření dohody mezi účastníky, než které tvrdí v tomto řízení. Navíc, jak vyplynulo i z výpovědi samotného žalobce, již v té době, kdy měla být dohoda uzavřena, vlastnili rodiče žalované nemovité věci i tedy dle ustanovení Občanského zákoníku by takováto dohoda musela být uzavřena v písemné formě. I s odhlédnutím od nedostatku takovéto formy, má soud za to, že i kdyby se žalobci podařilo prokázat, že byla takováto dohoda mezi účastníky uzavřena, pak by byla neplatná z důvodu své neurčitosti, jednalo by se pouze o jakýsi slib žalované do budoucna a porušení takového slibu v souvislosti se všemi okolnostmi případu, kdy žalobce dlouhodobě neumožňuje žalované přístup do dotčené nemovitosti, mezi účastníky panují dlouhodobě vysoce konfliktní vztahy, žalobce neumožňuje žalované užívat svou část nemovitosti, brát z ní požitky, nehradí žalované nic za to, že žalovaná nemůže užívat svou část nemovitosti, neumožňuje do nemovitosti přístup ani za účelem kontroly stavu nemovitosti, pak by soud takové jednání žalované neposoudil za jednání které hrubě porušuje dobré mravy, tak jak má na mysli ustanovení § 630 občanského zákoníku 34. Co se týče jednání žalované dne [datum], pak nutno předně konstatovat, že nevhodné chování obdarovaného může směřovat přímo vůči dárci nebo vůči členům jeho rodiny vymezení pojmu „člen rodiny“ ve smyslu § 630 obč. zák. nelze zaměňovat s pojmem „osoba blízká“, jak je definován v § 116. Obvykle je traktováno, že vymezení v § 630 je užší a okruh členů rodiny je vykládán restriktivně. Za členy rodiny jsou především považováni manžel, partner, rodiče, děti, případně další příbuzní v řadě přímé a sourozenci. Další osoby v poměru rodinném či obdobném jsou za členy rodiny považovány zcela výjimečně s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne 29. dubna 2003, sp. zn. 33 Odo 134/2003, specifikoval, že do pojmu rodina ve smyslu ustanovení občanského zákoníku je nutno zahrnout vztah příbuzných v řadě přímé, kterými jsou nejen rodiče [právnická osoba], ale také prarodiče a jejich vnuci, eventuálně i pravnuci. [jméno FO], byť žije ve společné domácnosti žalobce, nelze považovat za člena rodiny žalobce, ale za osobu žalobci blízkou. [jméno FO] je manželkou žalobce, tedy členem jeho rodiny, vůči ní však jednání žalované nebylo vedeno. Jak se podává ze spisu města [adresa] sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] žalovaná se dopustila dne [datum] v době okolo 14:00 hodin v [adresa] jednání, kdy spolu s [jméno FO] po předchozím zvonění a bouchání vnikla po přeštípnutí jistícího oka vrat na pozemek domu [Anonymizováno], kde se za pomoci klíčů pokusila odemknout vstupní dveře do domu, což se jí z důvodu vložení klíčů z vnitřní strany nepodařilo, a následně vznikla do domu po poškození skleněné výplně balkonových dveří a dům i s vedlejšími stavbami prošla a zkontrolovala. Je však nepochybné, že žalovaná byla vlastníkem poloviny nemovitostí. Majitelem druhé poloviny nemovitostí byl žalobce. V nemovitosti byl přítomen pouze syn manželky žalobce [jméno FO], který vchodové dveře zamkl, a byť věděl, že žalovaná se do domu chce dostat, tuto i přes její výzvy do domu nevpustil. Ke skutku došlo za situace, kdy žalobce odmítl žalovanou do domu vpustit, jak vyplynulo mimo jiné z SMS komunikace mezi účastníky, a žalovaná dala dopředu žalobci vědět, že se toho dne do nemovitosti dostaví.

35. Je pravdou, že se po uvedeném incidentu zhoršil [podezřelý výraz] stav [jméno FO], kdy bylo nutno zintenzivnit jeho již probíhající léčbu, zvýšit medikaci, a odbornou lékařskou pomoc musela vyhledat i manželka žalobce, a užívat antidepresiva, předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce je však jen takové chování obdarovaného, které lze s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů, obvykle jde o porušení značného rozsahu a intenzity nebo o porušování soustavné (tj. opakované a časově související porušování dobrých mravů, které svědčí o hlubokém narušení vztahu mezi dárce a obdarovaným, přičemž jednotlivá jednání obžalovaného sama o sobě nedosahují intenzity hrubě porušující dobré mravy), a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci a podobně. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi naplňuje skutkovou podstatu § 630 občanského zákoníku, předpokladem aplikace tohoto ustanovení je (při zohlednění vzájemného jednání dotčených subjektů) kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2020 sp. zn. 33 Cdo 2425/98, ze dne 27. 10. 2009 sp. zn. 33 Cdo 4375/2007, ze dne 31. 1. 2012 sp. zn. 33 Cdo 3012/2009 ze dne 27. 9. 2012 sp. zn. 33 Cdo 767/2011, ze dne 30. 5. 2013 sp. zn. 33 Cdo 942/2012, ze dne 22. 1. 2014 sp. zn. 33 Cdo 1204/2013 a jiné). Není pochyb o tom, že si žalovaná nepočínala „slušně“, když si svépomocí zajistila vstup do dotčené nemovitosti dne [datum], avšak toto jednání nedosahuje intenzity hrubého porušení dobrých mravů. Ne každé porušení dobrých mravů lze kvalifikovat jako hrubé. Dne [datum] se žalovaná za pomoci klíčů nemohla to dotčené nemovitosti dostat, kdy v nemovitosti přítomný syn manželky žalobce [jméno FO] zamkl a zastrčil klíč do zámku, jak vyplynulo z přepisu hovoru na lince 112 z [datum], tedy sama osoba, ohledně které žalobce tvrdí, že vůči ní směřovalo jednání žalované, sama ke způsobu vniknutí žalované do dotčeného domu přispěla. Navíc vniknutí do domu žalovanou nebylo samoúčelné, žalovaná tam vnikla za účelem prohlídky nemovitostí a to i s potenciálním kupcem. Navíc žalovaná tak činila za situace, kdy žalobce zakázal žalované přístup do nemovitosti, dlouhodobě jí neumožňuje užívat její část nemovitosti či z ní brát užitky, za nadužívání svého spoluvlastnického podílu žalované nic neplatí, mezi účastníky dlouhodobě panují vysoce konfliktní vztahy, je mezi nimi vedena řada soudních sporů, a žalovaná se svým jednáním pokoušela realizovat své spoluvlastnické právo k dotčené nemovité věci, kdy vedla útok proti této (i své) věci, nikoli proti osobě žalovaného či členům jeho rodiny. I za situace, kdy toto jednání žalované vedlo ke zhoršení [podezřelý výraz] stavu syna manželky žalobce a manželky žalobce, jak uvedeno shora, a i kdyby soud pohlížel na [jméno FO] jako na člena rodiny žalobce, soud v daném případě s ohledem na všechny okolnosti případu dospěl k závěru, že toto ojedinělé jednání žalované, byť nebylo plně v souladu s dobrými mravy, nenaplnilo znaky hrubého porušení dobrých mravů ve výše uvedeném smyslu z hlediska intenzity.

36. Na základě všech shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žaloba ve věci není důvodná, a žalobu zamítl.

37. Žalovaná byla ve věci zcela úspěšná, má tak dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] (dle judikatury Nejvyššího soudu, např. rozsudku sp. zn. [spisová značka], nutno vycházet z hodnoty předmětu sporu, tj. hodnoty podílu ve výši na dotčených nemovitostech, stanovené ve znaleckém posudku č. [hodnota]-14/2019 [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] (č.l.150), když od této doby nepochybně hodnota dotčených nemovitostí vzrostla, jak je soudu známo z úřední činnosti, od roku 2019 došlo ke zvýšení hodnoty nemovitostí na trhu v České republice) sestávající z částky [částka] za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci, účast na jednání soudu dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum] (jednání přesáhlo dvě hodiny), účast na jednání soudu dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 40 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 3,9 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 40 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 3,9 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 40 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 3,9 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].Soud jako účelně vynaložený náklad neshledal úkon spočívající ve vyjádření ze dne [datum], neboť veškerá relevantní skutková tvrzení mělo již obsahovat vyjádření ze dne [datum].

38. Náhradu nákladů řízení je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). [adresa] k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení delší lhůty splatnosti či plnění ve splátkách.

Poučení