7 C 298/2021-146

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa žalovaného] o zaplacení 12 406 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se ohledně částky ve výši 409,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení, částečně zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 996,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 7 637 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z částky 4 359,15 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 13 799, 40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě nákladů řízení státu částku 375,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě nákladů řízení státu částku 11 001,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal na žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na péči hrazenou ze zdravotního pojištění. Žalobu odůvodnil tím, že v příčinné souvislosti s úrazem svého pojištěnce pana [jméno] [jméno] (dále též jen„ poškozený”) uhradil pokračující náklady léčení poškozeného v celkové výši 12 406 Kč. Ve vztahu k úrazu [jméno] [jméno] žalobce doplnil, že se stal dne [datum] kolem 21:00 hod. v ulici [ulice] na mostě J. [příjmení] ve [obec], a to tak, že jej žalovaný po předchozí slovní rozepři udeřil pěstí do levého oka. Následkem rány poškozený utrpěl otok víček a zhmoždění levého očního bulbu, došlo k utržení závěsného aparátu oční čočky, dále k průniku sklivce přes zornici do přední komory oční, k výlevu krve do sklivcové dutiny i do přední komory, k natržení okraje zornice, k traumatickému prosáknutí duhovky a krvácení do spojivky. Žalovaným způsobené zranění si vyžádalo ošetření na oční ambulanci [nemocnice] a. s. a následné ošetření vč. hospitalizace na očním oddělení [nemocnice], a. s. v době od [datum] do [datum]. Poškozený byl následkem úrazu od [datum] do [datum] v pracovní neschopnosti. Žalobce tvrdil, že v souvislosti s poškozením zdraví poškozeného uhradil smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní péči pojištěného ve výši 48 752 Kč, kterou mu žalovaný na základě Dohody o splátkách zcela zaplatil. Podotkl, že žalovaný byl srozuměn s tím, že tato částka není konečná, neboť léčení poškozeného nadále pokračuje. Za období od [datum] do [datum] žalobce smluvním zdravotnickým zařízením zaplatil za zdravotní péči poškozeného částku v celkové výši 7 637 Kč a za období od [datum] do [datum] částku 4 769 Kč. Žalobce ve vztahu k jednotlivým proplaceným lékařským výkonům a léčivům doplnil, že se jedná o náklady zaplacené [právnická osoba], x [právnická osoba], kde byl dne [datum] proveden signální výkon výdeje jednoho druhu léčivého přípravku ve výši 14 Kč a dále léčivého přípravku [anonymizováno] ve výši 176,80 Kč, dále u společnosti [právnická osoba] byl dne [datum] proveden výkon tonometrie bezkontaktní, kontrolní vyšetření oftalmologem a signální výkon klinického vyšetření, v celkové částce 241,46 Kč. Dále byly provedeny dne [datum] výkony u společnosti [právnická osoba], kde byla provedena tonometrie bezkontaktní, kontrolní vyšetření oftalmologem a signální výkon klinického vyšetření v částce 251,55 Kč a dále byl využit signální výkon klinického vyšetření ve výši 35 Kč. Dne [datum] byl rovněž vydán společností [právnická osoba] na recept léčivý přípravek [anonymizováno] v hodnotě 176,86 Kč a Cosopt v hodnotě 420,01 Kč a byly účtovány dva signální výkony výdeje tohoto přípravku po 15 Kč. Dne [datum] bylo provedeno cílené vyšetření oftalmologem ve výši 328,95 Kč, dne [datum] opět byl podán léčivý přípravek Luxfen a k tomu účtován signální výkon, celková částka činila 191,86 Kč. Další lékařský výkon byl dne [datum], kdy byla provedena tonometrie bezkontaktní ve výši 87,72 Kč, cílené vyšetření oftalmologem ve výši 328,95 Kč, výkon prohlídky dispenzarizované osoby za 12,90 Kč a dále pak signální výkon klinického vyšetření ve výši 35 Kč u společnosti [právnická osoba] Dne [datum] byl účtován kontakt lékaře s pacientem ve výši 49,02 Kč, téhož dne byl podán léčivý přípravek [anonymizováno] a [anonymizováno] bez konzervačních přísad a účtovány 2 signální výkony, v celkové částce 1 215 Kč. Dne [datum] byl vydán léčivý přípravek [anonymizováno] a k tomu účtován signální výkon výdeje, tj. v částce 195,80 Kč. Dne 24. 8. byla u společnosti [právnická osoba] provedena tonometrie bezkontaktní, kontrolní vyšetření oftalmologem, výkon prohlídky dispenzarizované osoby v částce 264,45 Kč a k tomu účtován signální výkon klinického vyšetření ve výši 41 Kč. Dne 7. 9. a [datum] byl účtován kontakt lékaře s pacientem, za oba dva výkony v částce 98,04 Kč. Dne 7. 9. byl vydán léčivý přípravek [anonymizováno] a účtován signální výkon výdeje jednoho druhu léčivého přípravku ve výši 195,80 Kč. Dne [datum] byl realizován kontakt lékaře s pacientem ve výši 49,02 Kč. Dne [datum] byl podán opět léčivý přípravek [anonymizováno], a účtován signální výkon výdeje ve výši 195,80 Kč, a léčivý přípraven [anonymizováno] a signální výkon výdeje za 1 027,20 Kč. Dne [datum] byl účtován kontakt lékaře s pacientem ve výši 49,02 Kč společností [právnická osoba] Dne [datum] byl opět vydán léčivý přípravek [anonymizováno] a účtován signální výkon výdeje léčivého přípravku ve výši 195,80 Kč. Dne [datum] byla provedena společností [právnická osoba] tonometrie, cílené vyšetření oftalmologem a výkon prohlídky dispenzarizované osoby ve výši 429,57 Kč a k tomu účtován signální výkon klinického vyšetření ve výši 41 Kč. Dne [datum] byl společností [právnická osoba] účtován kontakt lékaře s pacientem ve výši 42 Kč. Dne [datum] byl účtován léčivý přípravek [anonymizováno] a [anonymizováno] a 2 signální výdeje léčivého přípravku v celkové výši 1 217 Kč [právnická osoba] byl dále zaplacen výkon – minimální kontakt lékaře s pacientem dne [datum] ve výši 42 Kč. Dne [datum] byl poškozenému vydán léčivý přípravek [anonymizováno], za který byla [právnická osoba], s. r. o. zaplacena částka 176,80 Kč, a signální výkon výdeje tohoto přípravku ve výši 16 Kč. Dne [datum] poškozený podstoupil u společnosti [právnická osoba] vyšetření (tonometrie bezkontaktní, cílené vyšetření oftalmologem, výkon prohlídky dispenzarizované osoby), za které bylo společnosti [právnická osoba] vyplaceno 374,85 Kč a dále signální výkon klinického vyšetření ve výši 35 Kč. Dne [datum] se jednalo o minimální kontakt lékaře s pacientem ve výši 42 Kč a dne [datum] byl poškozenému vydán léčivý přípravek [anonymizováno] v hodnotě 176,80 Kč, za který byl dále [právnická osoba], s. r. o. uhrazen signální výkon výdeje tohoto přípravku ve výši 16 Kč. Léčivý přípravek [anonymizováno] byl poškozenému dále vydán dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], za který byla [právnická osoba], s. r. o. zaplacena pokaždé částka 176,80 Kč a dále signální výkon výdej tohoto léčivého přípravku po 16 Kč. Ve dnech [datum] a [datum] pak byl [právnická osoba], s. r. o. vyúčtován léčivý přípravek [anonymizováno] v hodnotě 1 008,20 Kč a za každé výdej tohoto přípravku signální výkon po 16 Kč. Dne [datum], [datum], [datum] a [datum] byl vyúčtován společností [právnická osoba] minimální kontakt lékaře s pacientem po 42 Kč. U společnosti [právnická osoba] poškozený absolvoval cílené vyšetření oftalmologem a výkon prohlídky dispenzarizované osoby dne [datum] (v celkové hodnotě 299,25 Kč) a dále dne [datum] cílené vyšetření oftalmologem a tonometrii bezkontaktní vč. výkonu prohlídky dispenzarizované osoby v hodnotě 374,85 Kč, dále byl vyúčtován signální výkon klinického vyšetření ve výši 35 Kč. Ve vztahu k platbám za signální výkon žalobce doplnil, že se jedná o paušální platbu, která je účtována za každý jednotlivý úkon (vyšetření či vydání léčivého přípravku). Žalobce dále tvrdil, že veškeré shora uvedené částky jednotlivým společnostem uhradil, což vyplývá z jednotlivých vyúčtování, které potvrdilo ekonomické oddělení žalobce. Žalobce zdůraznil, že poškozený se se zvýšeným nitroočním tlakem před úrazem neléčil s tím, že sekundární glaukom vznikl jako následek traumatu. Uzavřel, že trvalé následky, jimiž poškozený trpí, vznikly v souvislosti s daným úrazem s tím, že kdyby k úrazu nedošlo, neměl by poškozený ani zvýšený oční tlak. Krátkozrakost, jíž poškozený trpěl, nepovažuje za okolnost, která by vedla ke krácení náhrady škody. Veškerá vyúčtovaná a žalobcem proplacená péče byla poškozenému poskytnuta v souvislosti s úrazem, který poškozenému způsobil žalovaný.

2. V průběhu řízení vzal žalobce s ohledem na závěry doplňku znaleckého posudku [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], [příjmení] žalobu ohledně nákladů vynaložených za vyšetření poškozeného dne [datum], tedy ohledně částky ve výši 374,85 Kč a 35 Kč se zákonným úrokem z prodlení, částečně zpět.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Skutečnost, že došlo k předmětnému úrazu, nezpochybňoval. Připustil, že poškozeného udeřil pěstí do levého oka. Nepopíral ani tu skutečnost, že jednotlivé platby, jež jsou předmětem daných vyúčtování v celkové výši 12 406 Kč, žalobce poskytovatelům zdravotní péče za výkony a léčivé přípravky poškozenému fakticky zaplatil. Nic nenamítal ani proti výši nákladů za jednotlivé úkony a výši plateb za signální výkon klinického vyšetření či výdeje léčivého přípravku. Bránil se však tím, že poškozený se již před daným úrazem léčil pro těžkou krátkozrakost a tupozrakost levého (zraněného) oka s tím, že tato těžká krátkozrakost má vliv na důsledek zhmoždění bulvy. S touto vadou poškozený pravidelně navštěvoval svou oční lékařku. Krátkozrakost je jedním z významných faktorů pro zvýšení nitroočního tlaku. Podotkl, že ve zdravém oku je závěs čočky pevnější a k luxaci dojde jen při extrémním násilí. Žalovaný však žádné extrémní násilí nevyvinul. Pokud by se jednalo o zdravé oko, jednání žalovaného by nezpůsobilo takové následky a následná péče by již nebyla potřeba. Žalovaný má proto za to, že na zvýšení očního tlaku se podílely i jiné okolnosti (oční vada poškozeného – krátkozrakost). Domnívá se, že následky, jimiž poškozený trpí, jsou dány z důvodu předcházejících zdravotních problémů. U zdravého oka by k těmto potížím nedošlo. K danému následku došlo právě z důvodu predispozice poškozeného. Nárok žalobce na náhradu všech vynaložených nákladů tak nepovažuje za důvodný, neboť veškerá poškozenému poskytnutá péče nesouvisela s jednáním žalovaného.

4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že dne [datum] kolem 21:00 hod. došlo k úrazu [jméno] [jméno], který byl v předmětnou dobu pojištěncem žalobce. Úraz byl způsoben žalovaným, který poškozeného udeřil pěstí do levého oka. Poškozenému byl útokem způsoben otok víček a zhmoždění levého očního bulbu, došlo k utržení závěsného aparátu oční čočky, k průniku sklivce přes zornici do přední komory oční, k výlevu krve do sklivcové dutiny i do přední komory, k natržení okraje zornice, k traumatickému prosáknutí duhovky a krvácení do spojivky. Zranění si vyžádalo ošetření na očním oddělení [nemocnice], x [právnická osoba] a následnou hospitalizaci na očním odd. [nemocnice], a. s. od [datum] do [datum] a pracovní neschopnost [jméno] [jméno] od [datum] do [datum]. Za zdravotní péči poskytnutou poškozenému a vyúčtovanou smluvními zdravotními zařízeními žalobci ve shora uvedeném období žalovaný uhradil žalobci částku ve výši 48 752 Kč, a to na základě dohody o splátkách, v rámci níž byl žalovaný mj. upozorněn na skutečnost, že se nejedná o náklady konečné. V řízení dále vyšlo najevo, že již před daným úrazem byl poškozený léčen na oční ambulanci pro těžkou krátkozrakost a tupozrakost levého oka. Veškeré shora uvedené skutečnosti byly mezi účastníky nesporné. Z usnesení Okresního státního zastupitelství ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] – [anonymizováno], jež nabylo právní moci dne [datum], vyplynulo, že trestní stíhání žalovaného pro skutek, jímž byl způsoben daný úraz, bylo podle § 307 trestního zákoníku podmíněně zastaveno, neboť žalovaný se ke svému jednání zcela doznal. I tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná.

5. Z listiny označené jako„ Věc: Obviněný [celé jméno žalovaného], ublížení na zdraví”, kterou vyhotovil dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví oční lékařství, vyplynulo, že vzhledem k předchozí těžké tupozrakosti poškozeného oka nedošlo k významnému omezení funkce. Poškozený má tři trvalé následky, a to afektie (nepřítomnost čočky v oku), iridorhexe (natržení okraje zornice) a sekundární glaukom (zvýšený nitrooční tlak). První dva trvalé následky ve srovnání se stavem před úrazem nemění kvalitu vidění poškozeného. Následek poslední je spojen s potřebou dlouhodobé terapie kapkami. Z listiny označené jako „ Věc: Obviněný [celé jméno žalovaného], ublížení na zdraví”, kterou vypracoval dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalec z oboru zdravotnictví, odvětví oční lékařství, se podává, že těžká krátkozrakost je faktor, který má vliv na důsledek úrazu – zhmoždění bulbu s tím, že tupozrakost levého oka na vznik způsobeného zranění vliv neměla žádný.

6. Jednotlivé realizované úkony, poskytnutá zdravotní vyšetření a ošetření poškozeného a jemu vydané léčivé přípravky i jejich cenu má soud za prokázanou z Vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Skutečnost, že vyúčtovanou zdravotní péči a vydané léčivé přípravky vč. paušálních plateb za jednotlivé úkony žalobce fakticky uhradil, byla mezi účastníky nesporná. [příjmení] byla i výše vyúčtovaných nákladů za jednotlivé výkony, léčiva a signální výkony. Z listiny označené jako„ Stanovisko [anonymizována tři slova] datované dne [datum] se podává, že revizní lékařka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sdělila, že požadované náklady léčení jsou oprávněné, neboť poškozený se před úrazem se zvýšeným nitroočním tlakem neléčil a sekundární glaukom levého oka vznikl jako následek traumatu s tím, že další léčba a pravidelné kontroly jsou nutné. Veškeré vyúčtované náklady (opakované kontroly, bezkontaktní tonometrie, léky na snížení očního tlaku [anonymizováno] a [anonymizováno]) se týkají právě léčby zvýšeného nitroočního tlaku a sekundárního galukomu.

7. Podepsaný soud opírá své rozhodnutí i o další důkazy, které byly ve věci provedeny, a to o znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], [příjmení] a jeho doplněk. Ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], [příjmení], soudním znalcem z oboru zdravotnictví, specializace oftalmologie, má soud za prokázané, že současný zdravotní stav poškozeného je z oftalmologického hlediska následkem úderu pěstí. Trvalým následkem daného úrazu je druhotný zelený zákal, který vyžaduje každodenní aplikaci kapek snižujících nitrooční tlak a pravidelné oční kontroly v intervalu 3 – 4 měsíce. Zelený zákal může vest k poškození periferního vidění, které bylo u poškozeného dosud funkční. Dalším trvalým následkem předmětného úrazu je natržená duhovka při zornicovém okraji, což snižuje funkci zornice jakožto clony regulující množství světla přicházejícího do oka. Při úrazu poškozený dále přišel o oční čočku, což však vzhledem k jeho tupozrakosti (kterou trpí od dětství) vidění neovlivnilo. Ve vztahu k předchozím predispozicím poškozeného soudní znalec uvedl, že vysoká krátkozrakost zvyšuje riziko vzniku poúrazových komplikací (ztráty čočky i druhotného zeleného zákalu). Rovněž znamená vyšší riziko poúrazového odchlípení sítnice, která z tohoto důvodu byla preventivně ošetřena laserem. Naopak ztráta čočky a poranění obecně neznamenaly snížení zrakové ostrosti, neboť vidění bylo vzhledem k těžké tupozrakosti již před úrazem na úrovni slepoty. Soudní znalec se dále vyjádřil k poskytnuté péči poškozeného. Uvedl, že veškerá péče zachycená ve vyúčtováních [číslo] – 4 byla poškozenému poskytnuta v souvislosti s předmětným úrazem. Z Doplnění znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného [anonymizováno] [celé jméno znalce], [anonymizováno], [příjmení] dne [datum] soud zjistil, že zelený zákal se může po úderu pěstí do oka rozvinout i u zcela zdravého oka s tím, že u oka krátkozrakého je pravděpodobnost zvýšení nitroočního talku vedoucího k zelenému zákalu vyšší. Na otázku, zda by za situace, kdy by poškozený netrpěl vrozenou krátkozrakostí a tupozrakostí, trpěl po úrazu vyšším nitroočním talkem a zeleným zákalem, dle soudního znalce jednoznačně odpovědět nelze. K vyššímu nitroočnímu tlaku a zelenému zákalu jsou krátkozraké oči náchylnější, tupozrakost roli nehraje. V rámci doplňku ke znaleckému posudku se soudní znalec dále vyjádřil k nákladům za vynaloženou zdravotní péči poškozenému specifikovaným ve vyúčtování [číslo]. Uvedl, že poškozený již před úrazem docházel 1 x ročně na oční kontroly, proto by i bez úrazu bylo 1 x za rok účtováno: [číslo] 2 x tonometrie bezkontaktní, [číslo] cílené vyšetření oftalmologem a [číslo] signální výkon klinického vyšetření, který byl realizován dne [datum]. Veškeré ostatní položky uvedené ve vyúčtování [číslo] pak byly účtovány v souvislosti s poškozením zdraví žalovaným. Doplnil, že pro poúrazový glaukom je nutné pravidelné sledování (dispenzarizace) s tím, že doporučený interval je 3 – 4 měsíce. Poškozený absolvoval kontroly v intervalech čtyř měsíců. Dále je nutné pacientovi pravidelně vystavovat recepty na léčiva – antiglaukomatika, a proto byl oprávněně vyúčtován minimální kontakt lékaře s pacientem s tím, že tato léčiva pak musí lékárna pacientovi vydat.

8. K úhradě dlužné částky vyplývající z vyúčtování [číslo] – 4 žalobce žalovaného vyzval dne [datum], a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy, což soud zjistil z Výzvy k zaplacení náhrady nákladů. Skutečnost, že tato výzva byla žalovanému fakticky doručena, se podává z Doručenky ze dne [datum]. Z Výzvy k zaplacení náhrady nákladů ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce žalovaného vyzval i k náhradě nákladů za uhrazené služby specifikované ve vyúčtování [číslo] to rovněž ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy. Také tato výzva byla žalovanému doručena, což se podává z Dodejky ze dne [datum]. Ze shora uvedených výzev dále vyplynulo, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn na možnost vymáhání nároku soudní cestou. Na obě tyto výzvy žalovaný reagoval, což vyplynulo z listin datovaných dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum].

9. Předně soud uvádí, že s ohledem na výsledek trestního řízení v dané věci neexistuje rozhodnutí, kterým by byl soud vázán (§ 135 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále jen „o.s.ř.”), avšak vzhledem k tomu, že bylo vydáno rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, tak soud z něho vychází (§ 135 odst. 2 o. s. ř.; srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 584/2018 ze dne 10. 1. 2019).

10. Podle § 55 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

11. Zdravotní péče se osobám účastným zdravotního pojištění poskytuje zásadně bezplatně a pojištěný zdravotnickému zařízení platí pouze za ty zákonem vymezené výkony, které jsou poskytovány za plnou nebo částečnou úhradu. Za výkony zdravotní péče poskytované bez přímé finanční úhrady získává zdravotnické zařízení odpovídající úhradu od zdravotní pojišťovny, jejímž je pojištěncem a který na výdaje zdravotního pojištění přispívá platbami pojistného. Ustanovení § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění upravuje právo zdravotní pojišťovny požadovat od třetí osoby, která jejímu pojištěnci zaviněně způsobila poškození zdraví, náhradu nákladů vynaložených na jeho ošetření a léčení. Jde o právo na náhradu škody vyplývající ze speciálního předpisu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 9. 1999 sp. zn. 2 Cdon 2079/97).

12. Zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny je, že pojišťovna hradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu, příčinná souvislost a zavinění. Třetí osoba pak pojišťovně odpovídá pouze v tom rozsahu, v jakém je její zaviněné protiprávní jednání v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. Na náhradu nákladů na zdravotní péči, které byly sice vynaloženy zdravotní pojišťovnou na péči o jejího pojištěnce, avšak nebyly zapříčiněny jednáním třetí osoby, však zdravotní pojišťovna nárok nemá. Protiprávní jednání třetí osoby pak nemusí být jedinou příčinou vzniku škody. Postačí, jde-li o jednu z příčin, avšak příčinu důležitou, podstatnou a značnou. Vždy je třeba zkoumat spoluzavinění pojištěnce, příp. dalších třetích osob, resp. zjistit, v jakém rozsahu se na vzniku škody podílelo protiprávní jednání třetí osoby. V rozsahu, v němž se na vzniku nákladů podílely jiné okolnosti, popř. v jakém byl způsoben spoluzaviněním pojištěnce, třetí osoba za škodu zdravotní pojišťovně neodpovídá, neboť zde není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněným jednáním třetí osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 2003 sp. zn. 25 Cdo 1113/2002 a ze dne 21. 11. 2016 sp. zn. 21 Cdo 4323/2015).

13. Nejvyšší soud ČR dovodil, že k založení odpovědnosti za újmu na zdraví postačí, je-li porušení právní povinnosti jednou z příčin vzniku škody, a to důležitou, podstatnou a značnou s tím, že ji nelze vylučovat jen proto, že toto jednání dovršilo již stávající nepříznivý zdravotní stav poškozeného. Obecně platí, že predispozice (existence dříve vzniklého chorobného stavu) poškozeného nevylučuje příčinnou souvislost mezi škodnou událostí a vznikem újmy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 12. 2016 sp. zn. 25 Cdo 4301/2015 a ze dne 6. 2. 2008 sp. zn. 21 Cdo 1508/2007). Z hlediska příčinné souvislosti je nutné konstatovat, že za okolnosti přičitatelné poškozenému z hlediska následků vyvolaných škodní událostí nemůže být pokládán předchozí zdravotní stav poškozeného. Predispozice poškozeného jsou zcela přičitatelné škůdci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2021 sp. zn. 25 Cdo 2726/2020). Příčinnou souvislost proto nelze vylučovat (ani částečně) jen proto, že protiprávní jednání škůdce dovršilo již stávající nepříznivý zdravotní stav poškozeného (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2000 sp. zn. 25 Cdo 676/99).

14. Ve skutkové rovině má soud za prokázanou skutkovou verzi žalobce. Soud vychází z toho, že dne [datum] žalovaný udeřil poškozeného [jméno] [jméno] pěstí do levého oka. K tomuto činu se žalovaný doznal. Za této situace pak bylo jeho trestní stíhání podmíněně zastaveno. V době úrazu byl [příjmení] [jméno] pojištěncem žalobce. V důsledku tohoto zranění byl poškozený hospitalizován, opakovaně ošetřován a i nadále vyžaduje pravidelné kontroly poškozeného v oční ambulanci a rovněž užívání kapek ke snížení zvýšeného nitroočního tlaku. Soud rovněž učinil skutkové zjištění, že [příjmení] [jméno] se před daným léčil s levým okem pro těžkou tupozrakost a krátkozrakost. Po předmětné události se u poškozeného projevil zvýšený nitrooční tlak, jímž doposud netrpěl. Žalovaný zaplatil žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti uhrazením poskytnuté zdravotní péče poškozenému smluvním zdravotním zařízením za období od [datum] do [datum] ve výši 48 752 Kč. Skutkově má soud dále za to, že poškozenému byla v období od [datum] do [datum] smluvními zdravotními zařízeními žalobce poskytnuta zdravotní péče a vydány léčivé přípravky v celkové hodnotě 12 406 Kč, které žalobce fakticky zaplatil. S přihlédnutím k závěrům znaleckého posudku vč. jeho doplňku soud dále vychází z toho, že všechny žalobcem vynaložené náklady (které zůstaly po částečném zpětvzetí žaloby předmětem řízení) na zdravotní péči o poškozeného byly vynaloženy účelně, a to v souvislosti s daným úrazem.

15. Nejprve soud postupem dle § 96 o. s. ř. řízení na základě částečného zpětvzetí žaloby v rozsahu nároku na část vynaložených nákladů na léčení poškozeného (kontrola dne [datum], kterou by poškozený v důsledku své oční vady absolvoval i bez daného úrazu), se souhlasem žalovaného částečně zastavil, tedy co do částky ve výši 409,85 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucím z této částky od [datum] do zaplacení.

16. Následně se soud zabýval uplatněným nárokem na náhradu škody.

17. Vzhledem k tomu, že žalovaný danou událost nezpochybňoval, neboť se k ní doznal, tak se soud nemusel zabývat otázkou, zda ze strany žalovaného došlo k protiprávnímu jednání. Soud však musel posoudit, v jakém rozsahu se protiprávní jednání žalovaného podílelo na vzniku škody a zda zjištěné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce žalobce.

18. Soud proto nejprve posuzoval namítané spoluzavinění poškozeného z důvodu, že trpěl oční vadou – krátkozrakostí a tupozrakostí. Soud si je vědom té skutečnosti, že u krátkozrakého oka je pravděpodobnost zvýšení nitroočního tlaku vedoucího k zelenému zákalu vyšší než u oka zdravého, nicméně tato predispozice poškozeného odpovědnost žalovaného za vzniklou škodu nevylučuje ani částečně. V podrobnostech soud odkazuje na odůvodnění pod bodem 13. tohoto rozsudku. Za situace, kdy soud neshledal v dané věci jiné okolnosti, které se podílely na vzniku daných nákladů (a které vylučují či snižují nárok zdravotní pojišťovny na náhradu dle ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění), ani spoluzavinění poškozeného, dovodil, že náklady za výkony zdravotní péče, které vynaložil žalobce na léčení svého pojištěnce [jméno] [jméno], byly způsobeny výlučně zaviněním žalovaného, a proto soud shledal v souladu s ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění povinnost žalovaného zaplatit žalobci škodu vzniklou mu uhrazením nákladů léčení poškozeného. Vzhledem k tomu, že výše uplatněných nároků byla mezi účastníky nesporná, tak ji soud nehodnotil.

19. V právní rovině soud konstatuje, že nárok žalobce se opírá o ustanovení § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění. V dané věci byly naplněny veškeré předpoklady odpovědnosti žalovaného. Předmětný úraz zavinil svým protiprávním jednáním žalovaný. V důsledku jednání žalovaného pak žalobce ze zdravotního pojištění uhradil náklady na péči svého pojištěnce. Protiprávní jednání bylo bezprostřední příčinou daného následku, resp. vzniku škody, když na vzniku daných nákladů se nepodílely jiné okolnosti, ani nebyly způsobeny spoluzaviněním pojištěnce. Mezi škodní událostí a vzniklou škodou tak existuje příčinná souvislost.

20. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tedy podepsaný soud došel k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Za situace, kdy žalovaný odmítl předmětnou částku uhradit, resp. nezaplatil ji ve lhůtách stanovených ve výzvách k plnění, ocitl se v prodlení a je tak povinen ode dne následujícího hradit i úroky z prodlení, a to v souladu s ustanovením § 1970 o. z., když jejich výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění. Soud pro úplnost dodává, že k zaplacení částky ve výši 7 637 Kč žalobce žalovaného vyzval výzvou, v níž stanovil lhůtu k plnění 15 od doručení dané výzvy s tím, že tato mu byla doručena dne [datum] Lhůta k plnění tak uplynula dne [datum] a ode dne [datum] je tak žalovaný v prodlení. V této souvislosti soud podotýká, že žalobce uplatnil nárok na zákonný úrok z prodlení z této částky až ode dne [datum], což je později, než by měl nárok, avšak soud nemůže překročit předmět řízení, a proto mu byl přiznán nárok na úrok z prodlení až od jím požadované doby. Výzva k úhradě částky ve výši 4 769 Kč pak byla žalovanému doručena dne [datum]. Stanovená lhůta k plnění 15 dnů tedy uplynula dne [datum] a ode dne [datum] je tak žalovaný s plněním této částky v prodlení.

21. Ve vztahu k námitce žalovaného o tom, že v žalované částce nebylo zohledněno, že poškozený již dříve minimálně jednou ročně chodil na pravidelné kontroly k lékaři, soud uvádí, že si je vědom té skutečnosti, že ve vyúčtování [číslo] je uvedena dne [datum] tonometrie bezkontaktní ([číslo]) a kontrolní vyšetření oftalmologem ([číslo]), ve vyúčtování [číslo] figuruje dne [datum] tonometrie bezkontaktní ([číslo]) a kontrolní vyšetření oftalmologem ([číslo]) a ve vyúčtování [číslo] je zachycena dne [datum] a [datum] tonometrie bezkontaktní ([číslo]), cílené vyšetření oftalmologem ([číslo]) a výkon prohlídky dispenzarizované osoby ([číslo]) a dne [datum] tonometrie bezkontaktní ([číslo]), kontrolní vyšetření oftalmologem ([číslo]) výkon prohlídky dispenzarizované osoby ([číslo]). Soud však odkazuje na závěry znaleckého posudku soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce], [anonymizována dvě slova], který ve vztahu k těmto vyúčtováním uvedl, že veškerá péče byla poškozenému poskytnuta v souvislosti s předmětným úrazem s tím, že vysvětlil, že pro poúrazový glaukom je nutné pravidelné sledování (dispenzarizace) v intervalech 3 – 4 měsíců. Této frekvenci pak odpovídají realizovaná vyšetření poškozeného, a proto soud nemá důvod pochybovat o tom, že i tyto náklady byly vynaloženy v souvislosti s daným úrazem. Stejné závěry vyplynuly rovněž i ze stanoviska revizní lékařky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], která rovněž uvedla, že v případě sekundárního glaukomu jsou pravidelné kontroly, při nichž se mj. provádí i tonometrie, nutné. V tomto ohledu soud závěrem dodává, že není oprávněn přezkoumávat důvodnost a potřebnost jednotlivých zdravotních úkonů, neboť se jedná o otázku, k jejíž odpovědi je nutné odborné způsobilosti. Soudní znalec se ve svém znaleckém posudku jednotlivými úkony podrobně zabýval, některé úkony označil jako ty, které nebyly provedeny v důsledku předmětné události, a proto soud ve vztahu k účelnosti namítaných ošetření odkazuje na přesvědčivé závěry znaleckého posudku.

22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř. neboť žalobce byl ve věci převážně úspěšný. Náklady řízení tvoří paušální náhrada ve výši 2 700 Kč, která byla stanovena dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, a to za devět úkonů ve smyslu § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) uvedené vyhlášky (dvě výzvy k plnění, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, návrh ze dne [datum] obsahující rozšíření žaloby, vyjádření k odporu ze dne [datum], dvě přípravy na jednání soudu a dvě účasti na jednání soudu dne [datum] a [datum]). V souvislosti s účastí žalobce na zmíněných jednáních byla vykonána cesta dne [datum] z [obec] do [obec] a zpět, a to [značka automobilu], reg, zn. [anonymizováno]. Cestovné činí při kombinované spotřebě vozidla 5,3 l [číslo] km, počtu ujetých kilometrů 122 km a vyhláškové ceně za 1 litr benzinu 37,10 Kč, částku ve výši 813,30 Kč ( (5, [číslo] x 122 x 37,10) + (4,7 x 122)). Týmž osobním automobilem byla vykonána cesta ještě na jednání dne [datum]. Cestovné činí při kombinované spotřebě vozidla 5,3 l [číslo] km, počtu ujetých kilometrů 122 km a vyhláškové ceně za 1 litr benzinu 44,50 Kč, částku ve výši 861,20 Kč ( (5, [číslo] x 122 x 44,50) + (4,7 x 122)). Pro úplnost soud uvádí, že při přiznání jízdného vycházel z kombinované spotřeby paliva 5,3 l [číslo] km s přihlédnutím k metodice 2018 uvedené v technickém průkazu uvedeného vozidla. Výsledná částka (4 374,50 Kč) je dále pak ještě navýšena o žalobcem zaplacenou zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč a o soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 400 Kč. S ohledem na poměr procesního úspěchu (96,7%) a neúspěchu žalobce (3,3%) byla žalobci uložena povinnost k úhradě 93,4 % z této částky. Proto byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 13 799,40 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.). Závěrem soud dodává, že žalobci nepřiznal paušální náhradu za požadované převzetí a přípravu věci. Soud si je vědom, že výčet obsažený v § 1 odst. 3 vyhlášky je demonstrativní, neboť jeho ztaxativnění by vedlo k omezení těch atypických úkonů, jejichž potřeba může v průběhu řízení vzniknout, nicméně tento úkon není uveden v příkladném výčtu na prvním místě z logických důvodů. Žalobce (nezastoupený) sám nejlépe disponuje veškerými informacemi o žalovaném nároku, a proto je nelogické a neúčelné, aby věc od jakéhokoli subjektu převzal s tím, že administrativní příprava je skryta v jednotlivých dílčích úkonech výzvy k plnění či následně návrhu ve věci samé.

23. Na závěr pak soud s odkazem na § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil účastníkům řízení nahradit náklady řízení státu. Ty jsou tvořeny znalečným přiznaným soudnímu znalci [celé jméno znalce], [příjmení] ve výši 17 430 Kč na základě usnesení ze dne 6. 6. 2022 č. j. [číslo jednací] a ve výši 3 947 Kč na základě usnesení ze dne 11. 8. 2022 č. j. [číslo jednací]. S ohledem na skutečnost, že na náklady řízení státu byla zaplacená žalobcem záloha ve výši 10 000 Kč, k úhradě zbývá částka 11 377 Kč (17 430 + 3 947 = 21 377 Kč – 10 000 Kč). Žalobce byl ve věci neúspěšný z 3,3 %, a proto mu byla uložena povinnost uhradit náklady řízení státu ve výši 375,40 Kč, naopak žalovaný byl neúspěšný z 96,7 %, a proto mu bylo uloženo zaplatit na náhradě nákladů státu částku 11 001,60 Kč, a to u obou účastníků do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť ani v případě tohoto nároku soud neměl důvod odchýlit se od obecné zákonné třídenní lhůty k plnění. Pro úplnost soud dodává, že žalobcem složená záloha ve výši 10 000 Kč se promítne do jeho náhrady nákladů řízení.

24. Závěrem pak soud pro úplnost uvádí, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy (Usnesení Okresního státního zastupitelství ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací], Znalecký posudek na náhradu bolestného ze dne [datum], reakce žalobce ze dne [datum], [datum] a [datum]) neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam.