7 C 298/2024 - 57

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobce: Česká republika - [Jméno žalobce], IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] proti žalovaným: 1. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno], narozený [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] [Anonymizováno]-[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]

2. Stanescu Dorin Aurel, narozený 23. 1. 1943 bytem [Adresa žalované A] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] 3. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B], [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o určení vlastnického práva k nemovité věci takto:

Výrok

I. Určuje se, že pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře 599 m2, druh pozemku ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno] o výměře 35 m2, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře 40 m2, druh pozemku ostatní plocha, a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], o výměře 78 m2, druh pozemku ostatní plocha, které jsou zapsané v katastru nemovitostí na listu vlastnictví č. [hodnota] v k. ú. [adresa], vedeného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], jsou ve výlučném vlastnictví České republiky.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit na soudním poplatku částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala určení, že Česká republika je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (dále i jako „pozemky“). Tvrdila, že v katastru nemovitostí jsou duplicitně evidovaní žalovaní jako vlastníci každý 5/54 dílem, jejichž vlastnické právo bylo zapsáno na základě dědického usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kdy bylo dodatečně projednáno dědictví po paní [jméno FO]. Dále žalobkyně odkázala na rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kterým bylo určeno, že vlastníkem pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] stát a prozatímní správu vykonává Městská část [adresa]. [Jméno žalobce] byl pověřen hospodařit s pozemky dle Protokolu o převzetí nemovitostí č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. Dále ve vyjádření ze dne [datum] uvedla, že v případě duplicity zápisu vlastnického práva jí svědčí naléhavý právní zájem na jeho odstranění dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1875/2002. Dále odkázala na rozhodování v restitučním řízení rozhodnutím ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum], tímto rozhodnutím bylo konstituováno právo paní [jméno FO] k pozemku KN [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 2449 m2, svědčil jí titul dle § 6 odst. 1 písm. g) zákona o půdě. Dále bylo určeno, že paní [jméno FO] není vlastníkem nemovitosti dle PK části parcely [Anonymizováno] role o výměře 646 m2, dle KN [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], tyto nebyly vydány z důvodu ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 229/1991 Sb.

2. Žalovaní v podání ze dne [datum] a v podání ze dne [datum] s podanou žalobou nesouhlasili a nárok žalobkyně popírali. Žalobkyně neprokázala naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k pozemkům, neboť dle nálezu Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2006, sp. zn. I. ÚS 185/05, není k podání žaloby na určení vlastnického práva na základě zpochybnění skutečností, k nimž došlo hluboko v minulosti, naléhavý právní zájem. Dále zpochybnili platnost prohlášení finančního odboru ONV v Praze ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], na základě kterého došlo k přechodu vlastnického práva československý stát. Pro přechod dle § 453 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, musel vlastník projevit svoji vůli k opuštění věci, a toto ustanovení bylo zneužíváno k odejmutí vlastnického práva. Rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], je založen na nepřípustných důvodech, který je v rozporu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. z.n I. ÚS 696/02. Duplicitní právo České republiky bylo zapsáno na základě nezákonného a protiústavního rozhodnutí. Sama právní předchůdkyně žalovaných paní [jméno FO] iniciovala projednání dědictví po svém strýci [jméno FO], narozený [rodné přijmení] [datum], zemřelý dne [datum], naposledy bytem v [právnická osoba]. Dědictví bylo projednáno Obvodním soudem pro [adresa], sp. zn. [spisová značka], a tímto rozhodnutím bylo potvrzeno výlučné vlastnictví [jméno FO]. Žalovaní nabyli vlastnické právo k pozemkům ke dni smrti žalobkyně v roce 2002.

3. Z provedeného dokazování má soud prokázaný následující skutkový stav: Každý z žalovaných je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník podílu ve výši 5/54 na pozemcích parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/4[Anonymizováno] parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k.ú. [adresa], zapsaných na LV [Anonymizováno], duplicitní zápis vlastnického práva k celým pozemkům svědčí České republice, příslušnost hospodařit s majetkem má žalobkyně (Výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu [datum], týkající se LV [Anonymizováno], k.ú. [adresa], Protokol o převzetí nemovitostí, u kterých dle § 31 zák.č. 201/2002 Sb. přechází příslušnost k hospodaření na [Jméno žalobce], č.j. [Anonymizováno]/[č. účtu] a č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], Zápis o převzetí agendy prozatímní správy podle § 63 odst. 2 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/[č. účtu]). Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] a ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi těmito daty proběhla změna výměr operátu k pozemkům, u pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z 578 m2 na 599 m2, u parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z 34 m2 na 35 m2, u parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z 34 m2 na 40 m2 a u parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nezměnila (Výpisy z katastru nemovitostí k LV [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ze dne [datum] a [datum], Vyjádření [právnická osoba] ze dne [datum], PD-[č. účtu]-[Anonymizováno]).

4. Žalovaní jsou právními nástupci po [jméno FO] ohledně vlastnictví pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k. ú. [adresa], každý ve výši 5/54 podílu (Usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]). [jméno FO] je právní nástupkyní ohledně vlastnictví pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k. ú. [adresa] po [jméno FO], pěti osmnáctinami celku (Usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ve věci projednání dědictví po [jméno FO] č.j. [spisová značka], kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]). Obvodní soud pro [adresa] rozhodoval o vlastnictví pozemků č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]– díl I o výměře 2 449 m2, č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – díl II o výměře 78 m2, část č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 34 m2, část č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 34 m2 a část č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 612 m2, vlastnictví bylo určeno Českému státu v prozatímní správě Městské části [adresa] (rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

5. Žalobkyně se pokoušela o smírné vyřešené sporu, kdy žádala žalované o podpis souhlasných prohlášení, ty se nepodařilo žalovaným doručit (Souhlasná prohlášení – 3 kusy podle ust. § 66 vyhl.č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších přepisů, doklady o pokusech o doručení panu [jméno FO] a dr. [jméno FO]).

6. Spisem sp. zn. PÚ 4779/1992, [právnická osoba], bylo prokázáno, že [jméno FO] podala dne [datum] Návrh na zahájení správního řízení datované dne [datum]. kterým se domáhala vydání pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], který byl identifikovaný pod čísly [Anonymizováno]/[Anonymizováno] díl 1, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] díl 2, [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (Návrh na zahájení správního řízení ze dne [datum] podaný právě [jméno FO] a Rozšíření návrhu na zahájení správního řízení ze dne [datum]).

7. O návrhu paní [jméno FO] rozhodl Magistrát hlavního města Prahy, Pozemkový úřad, dne [datum], značka PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] tak, že dle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku je paní [jméno FO] oprávněnou osobou dle § 4 odst. 2 písm. e) citovaného zákona a je vlastníkem nemovitosti dle KN [Anonymizováno]/[Anonymizováno], orná půda o výměře 2449 m2. Není však vlastníkem nemovitosti dle PK část parcely [Anonymizováno] role o výměře 646 m2 (dle KN [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), kdy se uvádí, že celková výměra parcely [Anonymizováno] činila 3383 m2 a zbývající část zůstala ve vlastnictví původního vlastníka. V odůvodnění se dále uvádí, že na pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nachází pomník na památku padlých ve válce, proto byl vypracovaný geometrický plán č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], který odděluje část pozemku zastavěné pomníkem. Geometrický plán je přílohou a prokazuje, že pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 2527 m2 se rozdělil na pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 2449 m2 a pozemek [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 78 m2 ((rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, Pozemkového úřadu, ze dne [datum], zn. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v právní moci dne [datum] včetně geometrického plánu ze dne [datum], č. PÚ 4779/92/GK-1599, Věc: Oznámení ze dne [datum] od Magistrátu hl. m. Prahy, Pozemkového úřadu). Listinou identifikace parcel v spise PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] a dokumentem srovnávací sestavení parcel ze dne [datum] bylo prokázáno, že role [Anonymizováno] o výměře 3 383 m2 byla rozdělena na parcely [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 2 527 m2, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 22 m2, [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]o výměře 578 m2, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 34 m2, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 144 m2, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 34 m2, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 38 m2, [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 2 m2 a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 4 m2 (Listina identifikace parcel v spise PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] a dokumentem Srovnávací sestavení parcel ze dne [datum]).

8. Na základě žádosti ze [datum] adresované fondu ČR se [jméno FO] domáhala vydání náhradního pozemku dle rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy, Pozemkového úřadu, ze dne [datum], zn. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na Pozemkovém fondu ČR (Žádost oprávněné osoby o náhradní pozemek dle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., datovaná dne [datum]). [právnická osoba] dne [datum] uvedl, že nevydaný pozemek byl oceněn částkou [částka] (listina [právnická osoba] zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], věc: Zaslání registrace – na druhé straně Bezúplatný převod jiných pozemků ve vlastnictví státu za pozemky nevydané).

9. Geometrickými plány vztahujícím se k roli 2928 z let 1981, 1983, 1984, 1993 a výkazů výměr podle evidence nemovitostí a výkazů změn v archivu bylo prokázáno, jak postupně z role [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] vznikaly pozemky [Anonymizováno]/[Anonymizováno]–[Anonymizováno] (geometrické plány z let 18. 5. - [datum] č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] – [datum], č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], a výkazy výměr podle evidence nemovitostí a výkazy změn v archivu).

10. Česká republika, resp. čs. stát, se stala vlastníkem sporovaných pozemků (Listiny finančního odboru Obvodního národního výboru v [adresa] ze dne [datum], zn. Fin. 3 – Rp V-764/77, pod názvem Prohlášení).

11. Soud nezjistil žádné důležité informace z Dopisu ze dne [datum] pod názvem Č.j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], Vydání pozemku [Anonymizováno], k.ú. [adresa] (ve spise pozemkového úřadu), Žádost o zápis záznamu starosty MČ [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO].

12. Po právní stránce soud spor posoudil podle následujících zákonných ustanovení a judikatury:

13. Podle § 4 odst. 2 písm. e) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, účinnému v době 9. 2. 1996 - 31. 12 .2002, dále jen „zákon o úpravě vlastnických vztahů k půdě“, oprávněnými osobami jsou dle písm. e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.

14. Podle § 11 odst. 1 a 2 zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě pozemky nelze vydat v případě, že c) pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou,9b) nebo dočasnou,9c) nebo jednoduchou,9d) nebo drobnou 9e) a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Podle odstavce 2 v případě uvedeném v odstavci 1 pozemkový fond oprávněné osobě převede bezúplatně do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu postupem podle § 8 odst. 4 zákona České národní rady č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, a to pokud možno v téže obci, ve které se nachází převážná část pozemků původních, pokud s tím oprávněná osoba souhlasí. Na žádost oprávněné osoby může být oprávněné osobě převeden i pozemek lesního půdního fondu s trvalými porosty, a to v ceně přiměřené ceně výměry a kvality původního pozemku. To vše v cenách ke dni [datum].

15. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona 87/1991 Sb. o mimosoudních rehabilitacích, ve znění účinném od [datum] - [datum], povinnost vydat věc se vztahuje na ty případy, kdy v rozhodném období věc přešla na c) v případech, kdy občan zdržující se v cizině věc zanechal na území republiky.

16. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 28 Cdo 3719/2008, [C 7909], oprávněná osoba, jejíž nemovitost převzal stát v rozhodném období bez právního důvodu, se nemůže domáhat ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů (ani formou určení vlastnického práva) ani v případě, je-li žaloba podána z důvodu odstranění duplicitního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Pro rozhodnutí ve věci byl klíčový závěr, že dovolatelka nemá na požadovaném určení naléhavý právním zájem, neboť vydání těchto nemovitostí se mohla domáhat prostřednictvím žalob podle tzv. restitučních právních předpisů. Na tomto místě je nutné poukázat zejména na rozsudek velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2003, sp. zn. 31 Cdo 1222/2001 (veřejnosti dostupný na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz), v němž soud dospěl k závěru, že osoba, jejíž nemovitost převzal stát bez právního důvodu v období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990, se nemůže domáhat ochrany vlastnického práva podle obecných právních předpisů, tedy zejména podle § 126 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), a to ani formou určení vlastnického práva podle § 80 písm. c) o. s. ř. K tomuto závěru se přihlásil i Ústavní soud v mnoha svých rozhodnutích, zejména pak ve stanovisku pléna ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05, uveřejněném ve Sbírce zákonů pod č. 477/2005 (veřejnosti dostupný na internetových stránkách Ústavního soudu, http://nalus.usoud.cz). Tento závěr se přitom uplatní i v situacích, kdy je žaloba na určení vlastnického práva vyprovokována duplicitním zápisem v katastru nemovitostí (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 4. 2009, sp. zn. 28 Cdo 675/2008, veřejnosti dostupný na internetových stránkách Nejvyššího soudu, www.nsoud.cz).

17. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 4. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1875/2002, Skutečnost, že jako vlastník určité nemovitosti, která není předmětem spoluvlastnictví, je v katastru nemovitostí vedle žalobce zapsán i žalovaný (duplicitní zápis), odůvodňuje vždy naléhavý právní zájem žalobce na určení, že je vlastníkem takové nemovitosti. Rozsudek, jímž bylo ve sporu takových účastníků určeno vlastnictví žalobce k nemovitosti, nemůže být pro katastrální úřad okolností, kterou by vyjádřil v katastru nemovitostí dalším duplicitním zápisem vlastnictví; takový rozsudek naopak duplicitu zápisů odstraňuje.

18. Podle rozsudku Nevyššího soudu ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 401/2019, duplicitní zápis vlastnického práva sám o sobě nevylučuje závěr o nemožnosti domáhat se ochrany vlastnického práva žalobou na určení, bylo-li možné dožadovat se vydání věci podle restitučních předpisů. K možné argumentaci výsledky řízení o dědictví (odvozují-li žalobci tvrzené vlastnické právo od práva svého předchůdce, ve spojení s označenými rozhodnutími o dědictví) lze pak rovněž odkázat na ustálenou judikaturu, dle níž rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví, resp. o jeho vypořádání – jde-li o okruh děděním nabytého majetku – řeší závazně toliko vztahy mezi účastníky řízení o dědictví (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR ze dne 31. 1. 1990, sp. zn. 3 Cz 5/90, uveřejněné pod č. 14/1992 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); rozhodnutí v dědickém řízení, že zůstavitel byl vlastníkem věci, není závazné pro třetí osoby, které nebyly účastníkem tohoto řízení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 2. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1176/2001, uveřejněný v časopise Ad Notam, 2003, č. 2). Uvedené závěry uplatní se i v kontextu kvazirestitučním (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 28 Cdo 336/2013, či na něj navazující usnesení ze dne 22. 1. 2015, sp. zn. 28 Cdo 3908/2014, kdy ústavní stížnost proti němu podaná byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 7. 7. 2015, sp. zn. IV. ÚS 1154/15).

19. Po skutkovém a právním zhodnocení sporu měl soud žalobu za důvodnou.

20. Duplicitní zápis vlastnického práva ve prospěch žalovaných byl proveden na základě dědického usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kdy bylo dodatečně projednáno dědictví po paní [jméno FO]. Dle výše citovaného rozsudku Nevyššího soudu ze dne 26. 8. 2019, sp. zn. 28 Cdo 401/2019, rozhodnutí o nabytí dědictví je závazné pouze pro vztahy mezi účastníky dědického řízení, soud si tedy může otázku vlastnického práva k pozemkům posoudit samostatně.

21. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalovaných paní [jméno FO] (jako právní nástupkyně původního vlastníka pozemků jejího strýce [jméno FO]) se domáhala vydání sporovaných pozemků prostřednictvím návrhu podaného Magistrátu hlavního města Prahy – Pozemkového úřadu, její návrh byl projednáván pod sp. zn. PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Tento postup byl v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kdy osoba, jejíž nemovitost převzal stát bez právního důvodu v období od [datum] do [datum], se nemůže domáhat ochrany vlastnického práva podle obecných právních předpisů, ale pouze speciální restituční úpravy.

22. I to byl dle soudu důvod, proč paní [jméno FO] usilovala o vydání rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], kterým bylo určeno, že vlastníkem mimo jiné sporovaných pozemků je Česká republika, aby vrácení pozemků mohlo být projednáno v rámci restitučních předpisů a mohlo být rozhodnuto o její žádost z roku 1992.

23. Magistrát hlavního města Prahy – Pozemkový úřad pak nárok rozhodnutím ze dne [datum], značka PÚ 4779/92, vypořádal tak, že [jméno FO] byl vrácen pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa] o výměře 2449 m2. U pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v k. ú. [adresa], kdy byla uvedena nesprávně výměra 646 m2, rozhodl, že jí tyto pozemky nepříslušný, a náleží jí za ně náhrada.

24. Soud má za to, že rozhodnutí ze dne [datum] obsahuje ve výroku II. chybu, neboť dle Listin Identifikace parcel v spise PÚ [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] a Srovnávacího sestavení parcel ze dne [datum], měly samotné pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] rozlohu 646 m2 (578 + 34 + 34). Součástí rozhodnutí ze dne [datum] byl geometrický plán, který z pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] (původně o výměře 2 527 m2) vyděloval pozemek parc. č. [Anonymizováno]/9[Anonymizováno]o výměře 78 m2 a nový pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 2 449 m2. Právě pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o nové výměře 2 449 m2 byl dán do vlastnictví [jméno FO]. U pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], které měly dohromady výměru 724 m2 (649 + 78), se jejich vlastníkem paní [jméno FO] nestala a příslušela jí za ně náhrada. V šestém odstavci odůvodnění je pak vysvětleno, že na základě geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] dojde k oddělení části pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v části, kde je umístěn památník padlých, tou je právě parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], který měl výměru 78 m2, a tato výměra měla být rovněž uvedena ve výroku II. rozhodnutí ze dne [datum].

25. Současná výměra pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k. ú. [adresa] je odlišná od těch, o kterých rozhodoval pozemkový úřad v roce 1999. Srovnáním výpisu z katastru nemovitostí z dubna 2007 a dubna 2008 lze zjistit, že v mezidobí došlo k obnově operátu a ke změně výměr pozemků. To potvrdil i katastrální úřad ve vyjádření ze dne [datum], kdy uvedl, že v červnu 2007 došlo ke zpřesnění výměr, kdy u pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se změnila výměra z 578 m2 na 599 m2, u parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z 34 m2 na 35 m2, u parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] z 34 m2 na 40 m2 a u parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] se nezměnila.

26. Náhradu za nevydané pozemky parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v k. ú. [adresa] [jméno FO] požádala dne [datum] [právnická osoba] ČR, který nevydané pozemky nacenil v roce 2001 na částku [částka]. Pokud tedy bylo rozhodováno v dědickém řízení o dodatečném majetku paní [jméno FO], neměly být dodatečně projednány pozemky, ale pouze nárok na náhradu za ně. Nevypořádaná náhrada však ničeho nemění na tom, že paní [jméno FO] se vlastníkem pozemků nestala a její dědici si je nemůžou nárokovat.

27. Soud tedy závěrem uvádí, že pro posouzení nároku rozhodné, že sporované pozemky nabyl stát bez právního důvodu v období od [datum] do [datum], o jejich navrácení pak bylo pravomocně rozhodnuto prostřednictvím speciálních restitučních předpisů v roce 1999, právní předchůdkyně žalovaných měla nárok na náhradu za sporované pozemku namísto vydání pozemků. A nyní proto svědčí žalobkyni právní zájem na odstranění duplicity zápisu dle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jako jedinému vlastníku sporovaných pozemků, nejedná se o situaci dle nálezu Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2006, sp. zn. I. ÚS 185/05. Soud proto žalobě ve výroku I. vyhověl.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba, podání ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], příprava na jednání konané dne [datum] a příprava na jednání konané dne [datum], převzetí spisu). Soud přiznal odměnu žalobkyni i za přípravy na jednání a za převzetí spisu s ohledem na specifika postavení žalobkyně jako orgánu, který zastupuje stát v mnoha majetkových sporech, a jeho zaměstnanci se musí na jednání připravovat, neboť se nejedná o vlastní záležitost žalobkyně ve vlastním slova smyslu jako u jiných sporů v civilním řízení.

29. Podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve spojení s Položkou 4 odst. 1 a odst. 3 soud vyměřil žalovaným výrokem III. soudní poplatek ve výši [částka], splatný do tří dnů od právní moci rozsudku.

Poučení