7 C 316/2020

Plný text

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní JUDr. Dagmar Grenarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. Kateřinou Perthenovou sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 97 871 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 209 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 63 209 Kč od 26. 5. 2020 do 24. 7. 2020, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 61 209 Kč od 25. 7. 2020 do zaplacení, pohledávku ve výši 11 260 Kč a úrok ve výši 8,20 % ročně z částky 61 391 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 93 204 Kč, to vše do tří dnů právní moci rozsudku.

II. Soud zamítá žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 21 706 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 706 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení, pohledávky ve výši 3 696,64 Kč, úroku ve výši 102,09 % ročně z částky 8 046,24 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 93,89 % z částky 61 391 Kč od 26. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 842,68 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání platebního rozkazu, kterým by byla žalované stanovena povinnost zaplatit jí částku 97 871 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 7. 1. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované spotřebitelský úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaná zavázala spolu s poplatky vrátit v 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 518 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 7. 1. 2020. Žalovaná však svému závazku nedostála a měsíční splátky pravidelně nehradila, proto došlo ze strany úvěrující k zesplatnění celého úvěru a vzniku práva na zaplacení smluvních pokut. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení částky odpovídající nové dlužné jistině ve výši 81 517,06 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuty ve výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu za prodlení s úhradou nové dlužné jistiny ve výši 0,1 % denně od 26. 5. 2020 do data podání žaloby, tedy částku 14 956,64 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši nominální úrokové sazby 102,09 % ročně z původní dlužné jistiny 69 437,24 Kč ode dne 26. 5. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 70 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr řádně a včas splácet v 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 6 518 Kč, přičemž splatnost splátek byla stanovena k 18. dni v měsíci. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že první splátka byla splatná dne 18. 2. 2020 a poslední dne 18. 7. 2022. Celková dlužná částka při zápůjční úrokové sazbě 102,09 % ročně (RPSN 166,39 %) činila 195 540 Kč a sestávala se z jistiny 70 000 Kč a ceny úvěru ve výši 125 540 Kč.

4. V bodě 2. 1. smlouvy bylo uvedeno, že úroky se počítají jako roční nominální úroková míra, když v každém roce je 12 stejných měsíců s tím, že délka každého roku (včetně přestupního) je 365 dnů. Dle bodu 2. 2. smlouvy o úvěru běží sjednané úroky za poskytnutí úvěru od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, přičemž tento úrok běží i po datu zesplatnění úvěru, kdy přirůstá k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby jejího úplného splacení. Z dokladu o vyplacení úvěru vzal soud za prokázané, že žalobkyně vyplatila úvěr na účet žalované dne 7. 1. 2020.

5. Účastníci se dohodli, že žalobkyně je oprávněna požadovat na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, částku v maximální výši 120 % celkové částky úvěru. Podle bodu 4. 1. smlouvy se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu se sjednanými úroky v dohodnutých měsíčních splátkách, jejichž výše se podle bodu 4. 2. smlouvy nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a úroku, přičemž poměr mezi splátkou jistiny a úroku se postupně mění, když úrok zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti příslušené splátky. Poměr rozložení jistiny a úroku v rámci každé splátky je uveden ve splátkovém kalendáři. Z karty klienta soud zjistil, že žalovaná na úhradu úvěru zaplatila celkem částku 12 000 Kč.

6. Podle bodu 6. 1. smlouvy vzniká žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, ohledně níž se ocitla v prodlení o délce 30 dnů. Podle bodu 6. 2. smlouvy má žalobkyně vůči žalované právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované, a to ve výši 200 Kč za každou splátku, ohledně níž je žalovaná v prodlení o délce 15 dnů. Dle bodu 6. 3. smlouvy dojde automaticky k zesplatnění celého úvěru, jestliže se žalovaná ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce trvání 65 dnů. Dnem zesplatnění se stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky přirostlé ke dni zesplatnění a veškeré smluvní pokuty a náhrady nákladů. Ke dni zesplatnění úvěru se podle bodu 6. 4. smlouvy stává z dosud nezaplacené jistiny úvěru a k ní přirostlých úroků nová jistina splatná k datu zesplatnění, přičemž po tomto datu se úroky z prodlení počítají z této nové jistiny. Podle bodu 6. 5. smlouvy náleží žalobkyni smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Z výzev k zaplacení ze dne 20. 3. 2020 a 20. 4. 2020 a z oznámení o zesplatnění ze dne 24. 5. 2020 vyplývá, že v důsledku prodlení s úhradou splátky v úvěru o délce 65 dnů došlo v souladu s bodem 6. 3. smlouvy o úvěru k zesplatnění celého úvěru ke dni 24. 5. 2020.

7. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 11. 2020 a poštovního archu má soud za prokázané, že žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

8. Z provedených důkazů vyplývá, že není dán důvod pro postup dle § 110 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť samotná smlouva o spotřebitelském úvěru obsahovala informace o zápůjční úrokové sazbě, výši RPSN i celkové částce, kterou měla žalovaná zaplatit. Veškeré tyto informace žalovaná současně obdržela v písemné formě. Žalobkyně rovněž v souladu se zákonem posoudila úvěryschopnost žalované.

9. Soud shledal, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 an. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 70 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2014, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.

11. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

12. Podle § 580 o. z. přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Jako referenční hodnotu pro zjištění obvyklé sazby spotřebitelského úvěru soud použil statistické údaje shromažďované ČNB v databázi ARAD a z nich zjistil, že průměrná výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR na spotřebu v lednu 2020 činila 8,20 % ročně.

14. Z výše uvedeného vyplývá, že nominální úroková sazba sjednaná ve výši 102,09 % ročně více než dvanáctinásobně převyšuje obvyklou roční úrokovou sazbu uplatňovanou bankami, z čehož soud dovozuje, že se zcela zjevně příčí dobrým mravům.

15. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalované poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem ve výši 102,09 % ročně, celkem tedy částku ve výši 195 540 Kč. Ujednání ve smlouvě o nominálních úrocích z úvěru ve výši 102,09 % ročně je ujednáním, které je v rozporu s dobrými mravy, když tato sazba více jak dvanáctinásobně přesahuje obvyklé sazby bank u obdobných úvěrů sjednaných v rozhodném období. Taková výše úroků z úvěru je zcela nepřiměřená, a to i při zohlednění toho, že žalobkyně coby nebankovní subjekt může nést vyšší riziko při poskytování úvěrů a právě vyšší úrokovou mírou toto riziko kompenzuje.

16. Z dikce § 2395 o. z. vyplývá, že základním pojmovým znakem úvěru je zaplacení úroků. Jak soud výše dovodil, smluvená výše úroků 102,09 % ročně je v rozporu s dobrými mravy, a tedy absolutně neplatná. Podle § 1802 o. z. není-li ujednána výše úroků a není-li jejich výše stanovena ani právním předpisem, platí dlužník úroky ve výši odpovídající obvyklým úrokům požadovaným bankami. V souladu s výše uvedeným a ustanoveními § 577 a § 1802 o. z. soud tedy změnil výši úrokové sazby na 8,20 % ročně.

17. Žalované tedy vznikla povinnost uhradit úvěr ve 30 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 589 Kč, přičemž celková částka k zaplacení činí 77 670 Kč. Žalovaná dosud na dluh uhradila dne 20. 4. 2020 částku 10 000 Kč a dne 24. 7. 2020 částku 2 000 Kč, dohromady tedy částku 12 000 Kč.

18. Soud tedy vyšel z toho, že žalované byla poskytnuta částka 70 000 Kč dne 7. 1. 2020, do 20. 4. 2020 k ní přirostl úrok ve výši 1 391 Kč, přičemž úhradou ve výši 10 000 Kč byl uhrazen přirostlý úrok a dlužná jistina se snížila na 61 391 Kč.

19. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s 2. splátkou o 65 dní, došlo v souladu s bodem 6. 3. smlouvy automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni 24. 5. 2020. K datu zesplatnění činí nová jistina částku 61 811 Kč (dlužná původní jistina 61 391 Kč a přirostlé úroky ve výši 420 Kč).

20. Žalované vznikla podle bodu 6. 1. smlouvy povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 998 Kč, neboť se k datu zesplatnění dostala do prodlení o délce 30 dnů se 2 splátkami. Dále žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů podle bodu 6. 2. smlouvy ve výši 400 Kč, neboť s žalovaná ocitla v prodlení se dvěma splátkami o délce 15 dnů. Celková dlužná částka tedy činila 63 209 Kč.

21. Úhradou ze dne 24. 7. 2020 ve výši 2 000 Kč se nová dlužná jistina úvěru snížila na 61 209 Kč.

22. Maximální souhrnná výše částky, kterou je možné požadovat na úrocích za poskytnutí úvěru, vypočtená v souladu s bodem 2. 2. smlouvy jako 120 % z celkové částky, kterou má klient zaplatit (77 670 Kč), činí 93 204 Kč.

23. V souladu s bodem 6. 5. žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z nové dlužné jistiny k datu vyhotovení žaloby (23. 11. 2020). Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru nesmí souhrn všech uplatněných smluvních pokut přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč, v tomto případě tedy smluvní pokuta nesmí přesáhnout částku 35 000 Kč. Výše smluvní pokuty za období od 26. 5. 2020 do 24. 7. 2020 (60 dnů) z částky 63 209 Kč činí 3 792,50 Kč. Výše smluvní pokuty za období od 25. 7. 2020 do 23. 11. 2020 (122 dnů) z částky 61 209 činí 7 467,50 Kč. Celková výše smluvní pokuty tak činí 11 260 Kč.

24. Žalovaná se včasným neuhrazením dlužné jistiny dostala do prodlení a žalobkyni tak vzniklo právo požadovat dle § 1970 o. z. úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena dle § 2 NV č. 351/2013 Sb. (v platném znění) způsobem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí.

25. Těmito úvahami se soud řídil, když rozhodl o žalobě tak, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná částka činila k datu vyhlášení rozsudku 157 453,04 Kč, přičemž soudem přiznaný nárok dosahoval k tomuto datu částky 80 870,65 Kč, podle zásady částečného úspěchu ve věci má tedy žalobkyně právo na náhradu 2,75 % nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 894 Kč, odměnou advokáta podle § 7 bod 5., § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (v platném znění, dále jen „advokátní tarif“) ve výši 20 080 Kč (4 úkony právní služby po 5 020 Kč), paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 1 200 Kč (4 úkony po 300 Kč) podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH 21 %, celkem tedy 30 642,80 Kč. Výrokem III. tohoto rozsudku se proto žalobkyni přiznává náhrada nákladů řízení ve výši jejího úspěchu (2,75 %), tedy v částce 842,68 Kč.