7 C 334/2019

Rubrum

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Blankou Rejškovou jako samosoudkyní v právní věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] oba bytem [adresa žalobkyně] zastoupeni advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M. sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [celé jméno žalovaného], [datum narození] 2) [celé jméno žalovaného], [datum narození] 3) [celé jméno žalované], [datum narození] všichni bytem [adresa žalovaného, žalovaného a žalované] všichni zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o žalobě na odstranění stromů takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku odstranit všechny stromy – túje, které se nachází na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] ve vzdálenosti cca 80 cm od společné hranice pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec].

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení 25 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha západ plnou náhradu nákladů řízení ve výši, která bude stanovena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, jímž by byla žalovaným uložena povinnost odstranit ve lhůtě 15 dnů ode dne právní moci rozsudku všechny stromy – túje, které se nachází na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] ve vzdálenosti do tří metrů od společné hranice pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Žalobu odůvodnili tím, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], který bezprostředně sousedí s pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], jenž mají žalobci ve společném jmění manželů. Žalobci užívají svůj pozemek jako užitnou zahradu, pěstují na ní celou řadu květin i užitných plodin, jako jsou rajčata, okurky, brambory, rybíz, maliny a další plodiny. Žalobci jsou již v důchodu a péčí o zahradu tráví většinu svého času. [příjmení] na svém pozemku užívají žalobci nejen k pěstování plodin, jimiž zásobují vlastní rodinu, ale i k rekreaci své a svých dětí. [příjmení] je pro žalobce nejoblíbenější částí domova a největším koníčkem. Na podzim roku 2018 vysadila matka žalovaných na pozemku žalovaných okrasné stromy – túje, a to tak, že 28 sazenic vysadila v řadě podél plotu žalobců ve vzdálenosti cca 50 cm od plotu a cca 50 cm ve vzdálenosti od sebe tak, aby tvořily živý plot. Žalobci tehdy nebyli na zahradě, a vysazených stromů si tudíž nevšimli. Hned následující den to však zjistili a okamžitě se obrátili na matku žalovaných, kteří jsou nezletilí, aby s ní o výsadbě tújí jednali. Pozemek žalovaných totiž sousedí s pozemkem žalobců z jihu, tudíž lze očekávat, že výsadba stromů, které dosahují několikametrové výšky, v budoucnu zastíní pozemek žalobců, přičemž takové množství stromů bude z pozemku žalobců odvádět vláhu. Žalobci se snažili s matkou žalovaných jednat celý podzim roku 2018, na jaře roku 2019 se obrátili na obecní úřad. Obecní úřad se snažil o smírné řešení a vyzval matku žalovaných, aby se žalobci jednala. Matka žalovaných poté žalobcům sdělila, že túje odstraní, resp. přesadí tři metry od plotu. Žalobci vyčkali do jara, neboť se domnívali, že matce žalovaných v přesazování stromů brání počasí. Túje však nebyly přesazeny ani na jaře, naopak přes zimu dobře zakořenily a začaly se rozrůstat. V červnu 2019 se tedy žalobci obrátili na svého právního zástupce a zaslali jeho prostřednictvím žalovaným předžalobní výzvu k odstranění stromů, přičemž uvedli, že vysazený živý plot považují za znehodnocení svého pozemku, a žádali, aby je žalovaní, resp. jejich matka, odstranila. Na tuto výzvu žalovaní nereagovali, stromy z jejich pozemku odstraněny nebyly. S ohledem na dosavadní postoj matky žalovaných k předmětnému sporu nemají žalobci důvěru v to, že by vysazené túje byly skutečně důsledně zastřihovány do výše 180 – 200 cm.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby s odůvodněním, že považují žalobu za nedůvodnou. Je pravdou, že došlo k výsadbě tújí podle plotu oddělujícího pozemek žalovaných od pozemku žalobců, přičemž tyto túje jsou vysazeny ve vzdálenosti asi 80 cm od plotu. Je počítáno s tím, že by se túje nechaly dorůst maximálně do výšky 180 až 200 cm tak, aby zastínění sousedního pozemku bylo minimální. V této výšce by byly dále stříhány a ošetřovány. S výškou, na jakou by byly túje pravidelně stříhány, souvisí i velikost kořenů, které rostou na tři strany a jejich velikost je úměrná výšce stromu. Takto vysoké a od plotu vzdálené stromy by neměly ohrožovat plot ani odebírat vodu sousednímu pozemku. Naopak polostín v těsné blízkosti plotu zabraňuje vysušení pozemku přímým slunečním svitem, kdy takovéto poměry svědčí většině rostlin, které žalobci na svém pozemku pěstují, více než přímý sluneční svit. Je pravdou, že zahrada žalobců slouží jak k pěstování rozmanitých plodin, zeleniny a drobného ovoce, tak k rekreaci, popř. relaxaci. Právě s ohledem na tuto skutečnost je oddělení pozemků živým plotem racionální a zcela odpovídající, neboť zachování určité intimity vlastního pozemku je v zájmu všech účastníků. Ostatně sami žalobci mají na svém pozemku vysazeny stromy a keře, které zahradu významně zastiňují. Je nesporné, že túje mohou dorůstat větší výšky než tři metry a jsou vysazeny v menší vzdálenosti od plotu než tři metry. Je však nutno přihlédnout k místním zvyklostem, kdy výsadba podobných živých plotů byla uskutečněna u řady nemovitostí v bližším či vzdálenějším sousedství a toto je obecně tolerováno a respektováno. Vzhledem k místním zvyklostem a k zamýšlené výšce živého plotu jsou obavy žalobců liché, nikoli rozumné, což svědčí o nedůvodnosti jimi podané žaloby. Pokud si žalobci nechali vypracovat studii zastínění jejich pozemku vysázenými tújemi, tato je nesprávná, neboť v zadání této studie je počítáno s výškou tújí čtyři metry, zatímco žalovaní uvažují o výšce 1,8 metru.

3. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a žalobci vlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Na pozemku parc. [číslo] byly při hranici pozemků účastníků vysazeny matkou žalovaných túje ve vzdálenosti do jednoho metru od průhledného plotu zhotoveného z montovaných plotových dílců. Plot má výšku cca 150 cm.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] bylo zjištěno, že žalovaní jsou v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, [list vlastnictví] pro obec Jeneč, k.ú. [obec] u [obec], zapsáni jako podíloví spoluvlastníci tohoto pozemku, přičemž každý ze žalovaných je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/3 vzhledem k celku.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí ohledně pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] bylo zjištěno, že žalobci jsou v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Praha-západ, [list vlastnictví] pro obec Jeneč, k.ú. [obec] u [obec], zapsáni jako vlastníci tohoto pozemku, a to v režimu společného jmění manželů.

6. Z fotografií na č.l. 7 – 10 bylo zjištěno, že při hranici pozemků účastníků jsou na pozemku žalovaných vysazeny túje, a to u průhledného plotu zhotoveného z montovaných plotových dílců, přičemž na pozemku žalobců jsou pěstovány květiny a keře.

7. Z mapy na č.l. 11 soud zjistil, že pozemky účastníků jsou pozemky přímo sousedícími.

8. Z dopisu ze dne [datum] na č.l. 12 s podací stvrzenkou bylo zjištěno, že právní zástupkyně žalobců zaslala matce žalovaných před podáním žaloby výzvu k odstranění okrasných stromů vysazených podél plotu žalobců, a to ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení této výzvy.

9. Z fotografie na č.l. 30 soud zjistil, že na pozemku žalobců roste na úrovni domu žalobců vysoký strom a podél plotu mají žalobci vysazené keře vyššího vzrůstu.

10. Ze studie zastínění pozemku z července 2020 vypracované [titul] [jméno] [příjmení] má soud za prokázané, že se jedná o studii zastínění živým plotem vysazeným na pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Zpracovatelem bylo zjištěno, že se jedná o rovný pozemek, a proto svažitost na rozsah zastínění nehraje roli. Pro vyhodnocení rozsahu zastínění byly zvoleny 4 měsíce, ve kterých byl vyhodnocen dopad zastínění pozemku v daný den (vždy 1. v měsíci). Jelikož je 21. června slunovrat (výška slunce nad horizontem je nejvyšší a den je nejdelší), nebyly následující měsíce vyhodnocovány. Výkresy studie zastínění pozemku znázorňují půdorys živého plotu z tújí na hranici pozemku o výšce čtyři metry, přičemž při jiné výšce živého plotu se poměrně mění i rozsah zastínění. Ve vegetačním období, tj. duben až červenec, zasahuje podle studie stín z tújí až do 4 metrů od plotu pozemku.

11. Z fotografie na č.l. 53 soud zjistil, kam až by zasahoval stín z tújí vysazených na pozemku žalovaných podle příslušné studie zastínění.

12. Z vyjádření Obecního úřadu Jeneč ze dne [datum] bylo zjištěno, že Obecní úřad Jeneč na návrh [příjmení] staveb a životního prostředí obce Jeneč sdělil na žádost o posouzení, zda patří k místním zvyklostem obce Jeneč vysadit bez souhlasu souseda stromy (např. túje) jako živý plot v těsné blízkosti hranice pozemků, že žádné zvyklosti v rámci výše uvedeného v [obec] nemají. Občanský zákoník teoreticky odkazuje například na výsadbu, která by tvořila rozhraní mezi jednotlivými pozemky místo plotů, ale ani takové zvyklosti v [obec] nejsou praktikovány.

13. Z fotografií z [obec] soud zjistil, že se jedná o čtyři kusy fotografií zachycující živé ploty z tújí na hranicích pozemků.

14. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] ze dne [datum] č. 2021 včetně dodatku bylo zjištěno, že na pozemku žalovaných jsou vysázeny zeravy západní (Thuja occidentalis) v řadě jako živý plot ve vzdálenosti 80 cm od hranice pozemku ve sponu +- 65 cm. Výška nejnižší túje je 90 cm, výška nejvyšší túje je 130 cm. Průměrná výška tújí je 110 cm. Túje jsou zdravé a bez viditelných poškození. Znalec souhlasí se studií zastínění pozemku vypracovanou [titul] Čápem. Pokud žalovaní dodrží uvažovanou výšku živého plotu 1,8 metru, sníží se vypočtené zastínění o více než padesát procent.

15. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že předmětné túje ve své domovině dorůstají až výšky 20 metrů, u nás dorůstají maximálně 15 metrů. Poté stromy vytvoří nahoře korunu a dole jsou vyholené. Mladé a udržované rostliny jsou zelené odspoda až nahoru. Pokud se túje nechají růst, samozřejmě vrhají stín, což by mohlo mít negativní vliv na kvetení sousedních dřevin. Pokud by byly ve stínu letničky, ty by měly v létě vykvést, trvalkám by se ve stínu nedařilo. Ale existují i trvalky, kterým stín vyhovuje. Co se týká spadu jehlic, túje mívají obvykle minimální spad, protože jehlice na túji uschne, zrezne a často zůstává na stromě. To, co spadne, je přirozeným mulčem, což vyhovuje rybízům, jostám i kamčatským borůvkám. Pokud by se túje nechaly vyrůst, potom by jehlice padaly daleko, tj. i na pozemek žalobců. Pokud by se mulč nevyužil, bylo by potřeba jej odstraňovat, prostor udržovat. Co se týká vláhy, vzrostlé túje by z tohoto hlediska ovlivňovaly široké okolí, včetně pozemku žalobců. Nahoře mívají túje jemné vlášení, které bere vláhu, hlavní kořen je dole a bere spodní vláhu. Pokud by se túje nechaly růst, ono vlášení by sílilo a mohlo prorůstat na pozemek žalobců. Túje obsahují jedovatý thunin, který se používá i k léčení. Pokud by byl člověk alergický a tújí se dotýkal, mohla by se u něj vypuknout alergická reakce. Jinak přenos na plody nebo zeleninu není možný. V případě, že by se předmětné túje nechaly volně růst, dorostly by až 15 metrů. Pokud by se túje nechaly volně růst bez zásahu, dosáhly by na každou stranu několika metrů šíře. Pokud jde o rychlost růstu předmětných tújí, jedná se o zerav západní Smaragd, který byl vyšlechtěn pro živé ploty a roste rychle, 20 cm – 30 cm za rok. Co se týká údržby tújí do výšky 1,8 m, existuje zahradní technika pro tyto účely. Do 1,8 metru člověk běžně dosáhne. Stříhají se boky, čela a vršek, a to ideálně dvakrát za rok. [příjmení] to tújím vyhovovalo, je doporučené stříhání v jarním období a potom v období do 15. listopadu v roce. Poté je třeba shrabat odpad, který může být vyhozen, nebo použit na mulčování např. pěšin či cest, aby tam nerostla tráva. Přitom běžně kolem takových cest z mulče rostou zahradní plodiny. Pokud by byla udržena výška tújí 1,8 metru, bylo by možné zahradu žalobců ve stávajícím rozsahu běžně užívat. Co se týká kamčatské borůvky, ta vyžaduje vlhkou půdu, stejně jako túje. Kamčatská borůvka a túje by se vzájemně ovlivňovaly s tím, že by túje onu kamčatskou borůvku potlačily. Túje znalec viděl téměř v každé zahradě kolem. Domnívá se, že to ty zahrady nijak zvlášť neovlivňuje. To by zde musely být pěstovány choulostivé rostliny, které stín ovlivňuje. Ovlivnění zahrady existencí tújí samozřejmě závisí na způsobu užívání zahrady. Znalec na místě neviděl, že by v okolí byly v blízkosti tújových plotů záhony. Vybavuje si jen ovocné stromy.

16. Z článku v rámci právní poradny časopisu [obec] DNES z října 2021 soud zjistil, že v něm bylo poukázáno na skutečnost, že občanský zákoník přesně stanovuje, v jaké vzdálenosti od hranice pozemku lze živý plot vysázet. Pro stromy, jejichž obvyklá výška dosahuje více jek tři metry, stanovuje zákon třímetrovou vzdálenost od sousedního pozemku, pro stromy menší pak 1,5 metru. V článku bylo rovněž poukázáno na to, že podle § 1017 občanského zákoníku má soused právo požadovat, aby tyto stromy nebyly vysazovány ani k plotu, který je s ním sdílený. Lidé by se měli zdržet takového jednání, které sousedům nepřiměřeně omezuje užívání pozemku. Nelze tudíž vysázet podél plotu vysoké túje, které by nepřiměřeně zastínily sousedův pozemek.

17. Z výslechu svědkyně [jméno] [celé jméno žalované], matky žalovaných, soud zjistil, že se do předmětné nemovitosti se nastěhovali v roce 2014 a již tehdy tam žalobci bydleli. Na pozemku žalovaných byly vzrostlé túje téměř po celém obvodu, s výjimkou hranice se sousedy, tedy se žalobci. Se žalobci komunikovali ještě v době, kdy žil její partner. Tehdy byl plot mezi jejich pozemky v havarijním stavu, byly o něj opřené eternitové desky a byla zde rozsypaná podezdívka. Partner svědkyně se žalobci komunikoval, říkal jim, že by výhledově chtěl podél plotu vysadit túje. Bylo to vyřčeno jednou, asi v roce 2015. Žalobci k tomu neměli připomínek. Následně dávali plot do pořádku, odstranili eternitové desky i suť. Protože byly děti malé, nebyl čas na výsadbu. Partner svědkyně zemřel v roce 2017. Žalobce tehdy svědkyni podal časopis [obec] věž, a nabízel tím svědkyni pomoc. Tím žalobci vyvolali ve svědkyni nedůvěru a obavy, nechtěla, aby žalobci její děti ovlivňovali, a proto vysadila plot, aby zamezila přímému kontaktu dětí se sousedy. Svědkyně byla v minulosti přítomna u komunikace jejího partnera se žalobci. Poté, co jim partner řekl, že má v plánu podél plotu vysadit živý plot, žalobci neřekli nic. Později se jich svědkyně proto neměla potřebu na cokoli ptát. Vzhledem k tomu, že při ostatních hranicích pozemku jsou vysazeny túje, ji ani jiný živý plot nenapadl. Při výsadbě plotu, která probíhala v roce 2018 na jaře nebo na podzim, svědkyně viděla, že ji sousedé sledovali, nahlíželi z okna. Onen živý plot vysazovala na několikrát, trvalo to několik dní. Až za nějakou dobu přišla od žalobců reakce, že si toto nepřejí. Co se týká údržby ostatních tújí po obvodu pozemku žalovaných, tyto túje byly vzrostlé již v době nastěhování žalovaných. Není důvod je zastřihovat, protože zde nedochází k žádnému nežádoucímu stínění. Sousedům tyto túje nevadí. Svědkyně túje zastřihává tak, aby byla dodržena předepsaná vzdálenost od elektrických drátů. V nemovitosti žije sama se svými dětmi. Je schopna zajistit stříhání tújí, dokázala ořezat i túje vysoké 7 metrů. Má k tomu techniku.

18. Z výslechu žalobkyně soud zjistil, že se žalobci do domu nastěhovali v roce 1994. Túje na sousedním pozemku vysazoval až později pan [příjmení], který tam bydlel před žalovanými. Túje vysázel k plotu do ulice v místě septiku a ke zdi na východní straně pozemku. Pan Balík o tom tehdy se žalobci nemluvil, protože se jich to v podstatě nedotýkalo. Nikdy nehovořil o tom, že by chtěl vysadit živý plot směrem k nim. Postavil při hranici s pozemkem žalobců provizorní kůlnu s tím, že ji v brzké době dá pryč. Za touto kůlnou byl stín. Tehdy tam žalobkyni odumřely dva keře. Kůlna byla o něco vyšší než stávající kovový plot. Co se týká komunikace žalobců s Gregorovými ohledně plotu a hranice, jediné, co pan [celé jméno žalovaného] říkal, bylo, že se mu líbí túje, neříkal však, že by je tam chtěl vysazovat. Sousedé potom začali hovořit o tom, že koupě toho domu byl omyl a že ho chtějí prodat. Proto žalobci ani neočekávali, že by zde začali vysazovat živý plot. V obci je zvykem, že výsadba při hranici pozemku je konzultována se sousedy. Na téma výsadba živého plotu však žalobci s Gregorovými nekomunikovali. [příjmení] je jejím velkým koníčkem a láskou. Nyní, když odešla do důchodu, jedná se o její pracovní náplň a radost ze života. [příjmení] má pro okrasu i pro užitek. Má velmi ráda rybíz, který zpracovává. U onoho plotu se sousedy jsou ovocné keře, ale také trvalky a bylinky. Žalobkyně zde má vysazenou mátu, meduňku, tymián i řepík. Pak je tam proužek trávy jako cestička a květinový záhon, kde má vysazeny jarní květiny jako tulipány, narcisky, hyacinty apod. a dále letničky, např. afrikány, krásenky a astry. Uprostřed záhonu jsou vysázeny růže a jedna dřevitá pivoňka. Onen umělý kovový plot je žalobců. Žalobkyně připustila, že plot mezi jejich pozemkem a pozemkem sousedním nebyl úplně v pořádku. Paní sousedka měla vůči stavu tohoto plotu námitky. Z tohoto důvodu, a také z toho důvodu, že k nim ze sousedního pozemku chodily slepice a utíkal pes, žalobci plot opravili. Dnes je zde umělohmotná podezdívka a drátěný plot. Ony ovocné keře jsou od plotu odhadem 50 cm, růže budou vzdáleny 1,5 až 2 metry. Při budování zahrady žalobcům pomáhal zahradní architekt. To bylo poté, co nemovitost koupili.

19. Provedeným místním šetřením na adrese [adresa žalovaného, žalovaného a žalované], dne [datum] bylo zjištěno, že přítomný znalec [celé jméno znalce] identifikoval na parcele [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] předmětné stromy jako túje, konkrétně„ Thuja occidentalis“ neboli„ zerav západní“. Měřením bylo zjištěno, že se řada tújí nachází cca 80 cm od plotu mezi předmětnými sousedními pozemky. Jednotlivé stromky jsou od sebe vzdáleny 55 cm až 65 cm. [příjmení] tújí je vysázena z jižní strany pozemku žalobců. Rovněž řada stromů při východní hranici pozemku žalovaných byla identifikována jako túje neboli zerav západní. Jedná se o více kmeny vzdálené od sebe cca 77 cm, od zdi jsou potom vzdálené 66 cm. Poslední řada tújí na pozemku parc. [číslo] je vzdálená 113 cm od plotu, mezi sebou 60 cm. Na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví žalobců se na nachází užitková zahrada. Nejblíže k plotu se nachází záhon s keři: angrešty, kamčatská borůvka, červený rybíz, černý rybíz a josta. Za chodníčkem z dlažby blíže k plotu se nachází podlouhlý záhon s květinami: růže, dřevitá pivoňka, jarní květiny, letničky apod. Živý plot na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je z tújí. Na druhé straně plotu se nachází trávník. Na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je zčásti živý plot z tújí a zčásti živý plot z cypřišků. Na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je živý plot z tújí. Na hranici pozemků parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je živý plot ze vzrostlých tújí. Na hranici pozemků [číslo] a [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je živý plot z tújí. Živý plot na pozemku parc. [číslo] při hranici s pozemkem [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je částečně z tújí a částečně z cypřišků. Naproti dětskému hřišti se nachází živý plot ze vzrostlých cyprišků za plotem mateřské školy.

20. Soud hodnotil důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti a učinil následující skutkový závěr: Nezletilí žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], přičemž vlastníky sousedního pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] jsou žalobci. Na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] byly při hranici pozemků účastníků vysazeny matkou žalovaných túje („ Thuja occidentalis“ neboli„ zerav západní“). [příjmení] tújí se nachází ve vzdálenosti cca 80 cm od hranice pozemků. Túje by mohly dorůst až do výšky 15 metrů. Jsou vysázeny z jižní strany pozemku žalobců. Pozemek žalobců parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] je užíván jako užitková zahrada. Nejblíže k plotu mezi předmětnými pozemky se nachází záhon s keři: angrešty, kamčatská borůvka, červený rybíz, černý rybíz a josta. Za chodníčkem z dlažby blíže k plotu se nachází podlouhlý záhon s květinami: růže, dřevitá pivoňka, jarní květiny, letničky apod. Rovněž na okolních pozemcích v obci se nachází živé ploty v bezprostřední blízkosti hranice pozemků, přičemž se vesměs jedná o živé ploty z tújí, popř. z tújí a cypřišků. Nikde však tyto živé ploty nesousedí s obdobnou užitkovou zahradou, jakou mají žalobci. Pokud by se túje nechaly vyrůst, dosáhly by na každou stranu několika metrů šíře, vrhaly by stín, což by mělo negativní vliv na kvetení sousedních dřevin a pěstování trvalek, jehlice by padaly na pozemek žalobců, kteří by museli s tímto přirozeným mulčem pracovat: buďto jej využívat, nebo odstraňovat. Z hlediska vláhy by vzrostlé túje ovlivňovaly široké okolí, včetně pozemků žalobců, kořenový systém by mohl prorůstat na pozemek žalobců.

21. Podle § 1017 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.

22. V daném případě se žalobci domáhali vůči žalovaným odstranění všech stromů – tújí, které se nachází na pozemku žalovaných parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] ve vzdálenosti do tří metrů od společné hranice pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Soud se tedy zabýval tím, zda je na straně žalobců, kteří jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], dán rozumný důvod k uplatnění práva na odstranění řady tújí podle ustanovení § 1017 obč. zák. Na základě provedeného dokazování, včetně místního šetření, soud zjistil, že pozemek žalobců je užíván jako pečlivě udržovaná užitná zahrada. Žalobci evidentně tráví spoustu času péčí o zahradu, která je pro ně velkým koníčkem. Dále bylo zjištěno, že na pozemku žalovaných byly z jižní strany od společné hranice předmětných pozemků vysazeny stromy - túje (zerav západní), a to ve vzdálenosti cca 80 cm od této hranice. Jak bylo zjištěno znaleckým posudkem, včetně výslechu znalce, tyto túje v našich podmínkách dorůstají až 15ti metrové výšky, rostou [číslo] cm za rok. Pokud by se nechaly růst, dosáhly by na každou stranu několika metrů šíře, vrhaly by stín, což by mělo negativní vliv na kvetení sousedních dřevin a pěstování trvalek, jehlice by padaly na pozemek žalobců, kteří by museli s tímto přirozeným mulčem pracovat: buďto jej využívat, nebo odstraňovat. Z hlediska vláhy by vzrostlé túje ovlivňovaly široké okolí, včetně pozemků žalobců, kořenový systém by mohl prorůstat na pozemek žalobců. Soud proto dospěl k závěru, že žalobci mají rozumný důvod pro uplatnění práv vyplývajících z ustanovení § 1017 obč. zák., neboť obavy žalobců se ukázaly být opodstatněnými. Nároky dle tohoto ustanovení mají prevenční charakter a lze je uplatnit bez ohledu na to, zda stromy již stíní, vyčerpávají podstatnou měrou podzemní vláhu či narušují kořeny sousední pozemek (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22Cdo 1554/2018). Proto není relevantní námitka žalovaných, že k nepříznivým vlivům tújí na pozemek nedojde, neboť předmětné stromy budou pravidelně zastřihovány tak, aby jejich výška nepřekročila 180 až 200 cm.

23. Co se týká námitky žalovaných, že je v místě obvyklé vysazování tújí v bezprostřední blízkosti hranic pozemků, soud uvádí, že tomu tak skutečně je. Nicméně nikde v okolí se na přilehlých pozemcích nenacházela obdobná užitková zahrada jako v tomto případě. Soud věc hodnotil s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu, tj. zejména zohlednil skutečnost, že výsadba tújí byla provedena z jižní strany pozemku žalobců a že zahrada žalobců je velmi pečlivě obdělávána i při samé hranici mezi předmětnými pozemky. Možný vliv výsadby tújí je v tomto případě mnohem podstatnější, než v případě výsadby živých plotů z tújí v okolí. Současně je velmi pravděpodobné, že okolní živé ploty byly vysazeny po dohodě sousedů.

24. Tvrzení žalovaných, že mezi účastníky existovala dohoda o výsadbě živého plotu z tújí, vyvrátila ve svém výslechu matka žalovaných, neboť uvedla, že asi v roce 2015 její partner sice žalobcům říkal, že by výhledově chtěl podél plotu vysadit túje, ale oni na to neřekli nic.

25. Co se týká požadavku žalovaných na zachování určité intimity vlastního pozemku, soud uvedené stanovisko chápe. Tomuto požadavku však lze jistě vyhovět i způsobem, který neohrozí zájmy žalobců. V průběhu řízení se např. žalobci nestavěli negativně k eventualitě výsadby keřů, které nedorůstají vyšších výšek.

26. S poukazem na shora uvedené soud podané žalobě vyhověl.

27. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů ode dne právní moci rozsudku, tedy v delší než obecné třídenní pariční lhůtě, aby žalovaní měli dostatek času na splnění jim uložené povinnosti.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 151 a 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení byli zcela úspěšní žalobci, a mají tedy právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady žalobců sestávají ze soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a nákladů právního zastoupení, tvořených odměnou stanovenou podle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 4, §11 odst. 1 a 2 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve výši 2 400 Kč za každý ze sedmi úkonů právní služby dle §11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] a jednání dne [datum] delším 2 hodin) a ve výši 1 200 Kč za jeden úkon právní služby dle §11 odst. 2 advokátního tarifu (účast na nezahájeném soudním jednání dne [datum]) a paušální náhradou výdajů stanovenou podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v částce 300 Kč za každý z výše uvedených osmi úkonů právní služby. Celkové náklady žalobců tedy činí 25 400 Kč Lhůta k plnění byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalovaných nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobců byla stanovena dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

29. O náhradě nákladů řízení státu rozhodl soud v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalovaným jakožto neúspěšným účastníkům řízení povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-západ plnou náhradu nákladů řízení, jejíž konkrétní výše bude stanovena v samostatném usnesení, neboť dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o znalečném vyplaceném státem v tomto soudním řízení.

Poučení