7 C 35/2023 - 55

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Jankem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o vrácení plnění ze zrušení smlouvy takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky jdoucím od 12. 10. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 2 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Tvrdil, že zakoupil od žalovaného osobní automobil [jméno FO], reg.zn. [SPZ], za kupní cenu 15 000 Kč. Při uzavření kupní smlouvy mu žalovaný pokračování - 2 - 7 C 35/2023 nesdělil, že je v automobilu jiný motor, než je uveden v technickém průkazu. V technickém průkazu je uveden motor o obsahu 1,6 l, ale v automobilu je motor o obsahu 1,4 l. Dne 11.10.2022 telefonicky nabídl vrácení vozu a požádal jej o vrácení kupní ceny, žalovaný však jeho nabídku odmítl a odkázal jej na třetí osobu s tím, že žalovaný nebyl vlastníkem vozidla. Žalobce proto doporučeným dopisem žalovanému sdělil, že od kupní smlouvy odstupuje.

2. Při jednání soudu dne 6.10.2023 žalobce doplnil, že s žalovaným sepsali kupní smlouvu, údaje se opisovaly z velkého technického průkazu a žalovaný neuváděl žádné změny na tom automobilu, které by nesouhlasily s velkým technickým průkazem. Druhý den, když auto se synem důkladněji kontrolovali, zjistili, že je v něm jiný motor, jiného obsahu, než je zapsán v technickém průkazu. Ještě ten den volal zpět žalovanému, sdělil mu, že chce vrátit peníze, že vrátí to auto. Žalovaný říkal, že peníze nevrátí, že on není majitel a že si mohl žalobce motor vyměnit sám. Žalobce pak žalovanému poslal výpověď z kupní smlouvy, kterou si nepřevzal, pouze si ji přečetl v emailu, a když ani nadále nereagoval, tak mu poslal předžalobní výzvu, tu si žalovaný také nepřevzal, a proto žalobce podal žalobu. Uvedl také, že spolu se zakoupeným vozidlem mu žalovaný dal ještě druhý automobil na náhradní díly. Ten automobil byl nepojízdný, bez motoru. Odvezl si jej již bez přítomnosti žalovaného a pán, co mu druhé auto předával, vytáhl ještě druhý motor z nějaké kůlny a dal mu ho do toho druhého auta. To druhé vozidlo, to ani v té době nevěděl, bylo ještě na někoho evidováno, zrušeno to bylo až po čtyřech měsících, což se dozvěděl od policie. Trval na tom, že v den, kdy vozidlo kupoval, mu nebylo sděleno nic o jiném majiteli vozidla ani o jiném motoru ve vozidle.

3. Žalovaný uplatněný nárok odmítl. Ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že prodej vozidla pouze zprostředkoval, nebyl jeho vlastníkem, vozidlo bylo na něho pouze registrováno. Na tuto skutečnost žalobce upozornil. Žalobce podrobně seznámil se stavem vozidla, výrazně byl upozorněn, že ve vozidle byl vyměněn motor. Na vozidlo dostal slevu 2 000 Kč, z původní kupní ceny 17 000 Kč a dostal k němu také automobil [jméno FO], reg.zn. [SPZ], na náhradní díly, ze kterého byl právě vymontován motor a namontován do žalobcem zakoupeného vozidla. Na nesoulad v technickém průkazu ho upozorňoval mechanik v autoservisu v [právnická osoba], kde si žalobce přebíral druhé vozidlo na náhradní díly. Sdělil mu také, co vše bylo na vozidla opravováno a žalobce dostal i další díly a sadu zimních kol. Z těchto důvodů neakceptoval žalovaný odstoupení od smlouvy. Přesto mu majitel vozidla prostřednictvím žalovaného nabídl schůzku a vrácení peněz na den 12.10.2022 v 19 hodin. Na tuto schůzku se ale žalobce nedostavil s tím, že to vozidlo nebude ještě vozit zpět, nechť si pro ně přijedou. Doplnil, že vozidlo druhý den po koupi přehlásil v registru vozidel na žalobce a na dobírku mu odeslal doklady. Žalobce si je nevyzvedl. S žalobcem komunikoval přes telefon, SMS, email ( [e-mail] ), neboť cestuje po Evropě a nezdržuje se doma. Kontakt na majitele vozidla [adresa] žalobce několikrát odmítl.

4. Při jednání dne 6.10.2023 žalovaný popsal, že ke koupi vozu přijel žalobce i se synem, bavili se navzájem. Ptali se, proč svítí kontrolky a proč to cuká. Říkal oběma, neboť u toho byli oba, že byl měněn motor, že to od té doby svítí, pocukávalo to, a podruhé to již nechtělo nastartovat. Načež uvedl syn žalobce, že s tím nemá problém, když dostane nějakou slevu, že si to opraví, že je automechanik. Žalovaný říkal, že ještě přidá druhé auto, z něhož byl ten motor vymontovaný, a že na tom druhém autu jsou nové gumy, jinak to auto bylo vrak, ale ať si to odvezou celé. Že by to dal jako bonus k tomu prvnímu autu, kde byl původní motor z toho auta a další náhradní díly (tedy v tom druhém autu) a říkal, že to auto stojí v servisu. Načež si plácli. Žalobce žalovaný upozorňoval, že auto je psáno na něj, ale že není jeho. Žalobce se ho ptal, jestli ho může prodávat, což říkal, že může. Načež uzavřeli obchod. Dohodli se na tom, že druhý den zajde žalovaný na úřad, přepíše auto a pošle to poštou. Poté pokračování - 3 - 7 C 35/2023 co příští den auto přepsal, volal odpoledne žalobce, že je tam problém s motorem, říkal mu, že ano, že se o tom bavili. Sdělil žalobci, že auto již přepsal a vše vyřídil. Řekl mu, že zjistí pohled majitele, aby si to vyřešil. Žalobci pak napsal dne 11.

10. SMS, ať přiveze auto zpět a dohodnou se s majitelem co a jak, že asi vrátí peníze. Ze svého mobilního telefonu citoval žalovaný zprávu ze dne 11. 10. 17:57, „ přijede ke mně zítra v 19 hodin, tak naložte ty zimní kola do kufru, jestli to chcete dál řešit. „ Žalobce volal druhý den, domlouvali se na druhý den na 19 hodin. Na schůzku žalobce nepřijel. Není pravdou, jak říkal žalobce u soudu, že přijel a že se žalovaný nechával zapírat. Žalovaný chtěl, aby přijel a řešil to s panem [jméno FO]. Žalobce odpovídal, že s panem [jméno FO] se nemá o čem bavit. Psal SMS, že odstupuje od kupní smlouvy, že to posílal již 27. 10., ale nereagoval na to, že by auto odvezl zpátky, říkal, že má přijet on žalovaný a odvézt si to. Potvrdil, že převzal 15 000 Kč po podpisu smlouvy. Uvedl přitom, že to předá majiteli. Opakoval, že říkal žalobci i jeho synovi, že je v technickém průkazu, ale že není majitel. A mluvil také o té výměně motoru. Uzavřel, že dne 10. 10. byla uzavřena kupní smlouva, 11. 10. to vozidlo přepsal a už ten den se domlouvali s žalobcem na tom, že se bude vracet. Ale domlouvali se na 12. 10. aby žalobce přijel. Podle esemesek, ale přijel žalobce dne 11. 10. večer, když žalovaný nebyl doma a poté již nepřijel. K vlastnictví vozidla, u něhož tvrdil žalovaný, že je jeho vlastníkem [adresa], zmínil žalovaný, že panu [jméno FO] na to auto půjčoval peníze. Neví, jestli se nedohodli tak, že to auto na něj přepíše, až mu vrátí ty peníze, aby měl nějakou záruku. A uvedl, že něco tam určitě bylo i písemně.

5. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

6. Žalobce jako kupující a žalovaný jako prodávající uzavřeli dne 10.10.2022 kupní smlouvu, jejímž předmětem byl automobil [jméno FO], reg. Zn. [SPZ], VIN: [Anonymizováno], za kupní cenu 15 000 Kč. V článku II. smlouvy je uvedeno, že prodávající prohlašuje, že je výhradním vlastníkem prodávaného vozidla. Žalovaný byl zapsán v osvědčení o registraci vozidla jako jeho vlastník ode dne 23.2.2022. V tomto technickém průkazu byl k danému vozidlu zapsán motor o zdvihové objemu 1 596 cm2, tj. motor 1,6 l. Ve vozidla byl však motor o obsahu 1,4 l. Nesporné bylo, že nevyplněná kupní smlouva byla předložena žalobcem a údaje do ní byla doplňovány oběma účastníky. Po uzavření smlouvy byla žalobcem žalovanému uhrazena částka 15 000 Kč ( kupní smlouva ze dne 10. 10. 2022, duplikát osvědčení o registraci vozidla číslo [Anonymizováno] - technický průkaz, fotografie ).

7. Žalobce druhý den zjistil, že ve vozidle je jiný motor, než který je zapsán v technickém průkazu a obrátil se na žalovaného nejprve telefonicky s žádostí o vrácení peněz ( a vozidla ). Podle předložené e-mailové komunikace, měl žalovaný nejprve reagovat tím, že si motor mohl vyměnit sám žalobce a měl sdělit, že není vlastníkem vozidla, nechť jedná žalobce s vlastníkem. V pozdější e-mailové komunikaci zmiňoval žalovaný, že na vyměněný motor, stejně tak jako na skutečnost, že žalovaný není vlastníkem vozidla, byl žalobce před koupí upozorněn. Podle tvrzení žalovaného v komunikaci měl být z dobré vůle majitele vozidla žalobce vyzván, aby hned druhý den, chce-li vozidlo vrátit, jej přivezl a budou mu vráceny peníze. Na schůzku se však žalobce dle žalovaného nedostavil. Žalovaný k tomuto tvrzení doložil SMS zprávu ze dne 11. 10. 17:57 ve znění „ Přijede ke mně zítra v 19 hodin, tak naložte ty zimní kola do kufru a přijeďte, pokud to chcete řešit. „ V průběhu řízení později žalobce potvrdil, že mu byla tato SMS doručena. A dále žalovaný doložil SMS zprávu bez data ve znění „ Dobrý den, jak je napsáno v kupní smlouvě, byl jste informován a seznámen se stavem a souhlasil jste, dostal jste slevu, a ještě k tomu navíc náhradní díly. A dále jsem vás upozornil, že nejsem majitel. S tímto jste souhlasil a vozidlo zakoupil. Vozidlo je na vás přehlášené, doklady jste si měl dle dohody převzít druhý den v 19 hodin. A to jste ani nepřijel, pokračování - 4 - 7 C 35/2023 a neozval se „ ( emailová komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne 1.12.2022, SMS zprávy z print screen obrazovky telefonu žalovaného na č.l. 29 – 34 ).

8. Dne 25.10.2022 zaslal žalobce žalovanému na jeho adresu uváděnou v kupní smlouvě odstoupení od smlouvy, ve kterém uvedl, že den po koupi zjistil, že ve vozidle je jiný motor, než je uvedeno v technickém průkazu, na což nebyl ze strany žalovaného upozorněn. Protože se jedná o vadu, která činí koupenou věc neupotřebitelnou a představuje podstatné porušení kupní smlouvy, podle § 2106 odst. 1, písm. b) žalobce od smlouvy odstoupil. Vyzval žalovaného, aby mu sdělil do 15.11.2022, zda je ochoten přijet a převzít zpět předmětný automobil s tím, že současně vrátí kupní cenu 15 000 Kč. Žalovaný na odstoupení od smlouvy nereagoval, žalovaný mu tedy dne 24.11.2022 zaslal předžalobní výzvu, kde opětovně žádal, aby si žalovaný automobil odvezl a vrátil žalobci 15 000 Kč. A uvedl, že je připraven domáhat se svého nároku soudní cestou. Následně proběhla mezi účastníky e-mailová komunikace zmíněná výše ( odstoupení od kupní smlouvy s datem 24.10.2022 s dodejkou, předžalobní výzva s podacími lístky, emailová komunikace mezi žalobcem a žalovaným ze dne 1.12.2022 ).

9. Jak bylo dohodnuto v kupní smlouvě, žalovaný vyřídil dne 11.10.2022 přepis vozidla na žalobce. Později, když mezi účastníky nebylo vozidlo a kupní cena vráceny, zaslal žalovaný žalobci dne 26.10.2022 na jeho adresu doklady od vozidla. Žalobce si však písemnost nepřevzal a ta se vrátila žalovanému zpět ( print screen části velkého technického průkazu s vyznačeným vlastnictvím vozidla registrační značky [SPZ] na žalobce, fotografie dodejky pošty adresované žalobci žalovaným s datem 26.10.2022 a vyznačením dobírka 921 Kč a podacího lístku k této zásilce – č.l. 12 až 14 ).

10. K předmětnému vozidlu bylo zjištěno, že dne 24.2.2022 uzavřeli kupní smlouvu žalovaný jako prodávající na straně jedné a [adresa] jako kupující na straně druhé. Dohodnuta byla kupní cena 25 000 Kč, kterou se kupující zavázal zaplatit ve splátkách dle svých finančních možností s tím, že při převzetí vozidla byla zaplacena částka 7 000 Kč. V článku IV. smlouvy bylo ujednáno, že vlastnické právo k vozidlu přechází na kupujícího až zaplacením sjednané kupní ceny. Vozidlo mělo být přepsáno až po úplném zaplacení ( kupní smlouva ze dne 24. 2. 2022 na č.l. 33 až 34 ).

11. Ve věci byl slyšen jako svědek [adresa] ( č.l. 39 – 40 ), automechanik, u něhož vyzvedával žalobce druhý vůz Ford Focus na náhradní díly. Uvedl, že je bratrem [adresa] a žalovaného zná. K věci vypověděl, že vozidla Ford Focus se prodalo, ví, že si přijeli pro něj a pro ten vrak. Prodaným vozidlem Ford Focus měl na mysli vozidlo, které používal jeho bratr, vrakem měl na mysli vozidlo jiné, které bylo odváženo od něj ze dvora. K dotazu, zda je mu známo něco o tom, co bylo sděleno kupci ve vztahu k vozidlu Ford Focus sdělil, že byl asi seznámen se vším, podle informací, co ví. Byl seznámen s tím, že stříbrný Focus byl zprovozněn, ze zeleného Focusu ( vrak ) se bral motor, aby bratr mohl jezdit. Nehledě na to si bral i věci ze starého vozidla, starý motor, náhradní díly, byl toho plný vozík. Páni, co přijeli pro obě vozidla k němu, byli seznámeni s tím, že tam byl motor měněný. K vlastnictví vozidla vypověděl, že teď už ví, že vlastníkem byl žalovaný, ale vozidlo používal jeho bratr. Rozdíl mezi tím, na koho je vozidlo psané a kdo je vlastník, svědek nerozlišoval. K dotazu žalovaného, co bylo sdělováno při odvozu vozidel, co svědek říkal osobám, které si pro vozidlo přijely, sdělil, že „ říkal jsem, že se dávala nová spojka, jestli má pan [jméno FO] na mysli tohle to. „ A doplnil, že „ od něho dostali informaci, že ve Focusu, který kupují, že byl měněný motor, který se rozbil… Ptali se na to, co je to za motor, věděli, který motor se dával a který byl vyndaný. A veškeré věci si brali. Zůstala tam snad jenom hlava. Ty motory jsou pokračování - 5 - 7 C 35/2023 typově stejný, není problém, proč by to nešlo vyměnit. Neřešili jsme, jestli je tam 1,4 nebo 1.

6. Ty motory jsou typově stejné… tam nepoznáte, jestli jde o motory 1,6 nebo 1,4. „ K dotazu žalobce vypověděl, že „ nekoukal do technického průkazu, nevěděl jaký motor je zapsaných v technickém průkazu. „ 12. Soud vyslechl také otce žalovaného [jméno FO] ( č.l. 40 – 41 ), který uvedl, že ví přibližně, co je předmětem sporu, jde o auto, které stálo před jeho barákem, kde si syn občas něco nechá, a kam si pro něj přijel žalobce. Podle svědka ohledně motoru, že je tam nějaký jiný, byla zmínka. Ale více se o to nezajímal. Neúčastnil se prodeje, šlo to mimo něj, byla to záležitost syna. Byl tam víceméně průběžně. K dotazu, když uváděl, že zaznamenal nějakou zmínku o motoru, jak ta zmínka zněla, uvedl „ Něco, že je tam vyměněný motor, ale konkrétně ? … šlo to mimo něj. „ 13. Svědek [jméno FO], syn žalobce, který se účastnil koupě vozidla vypověděl ( č.l. 41 – 43 ), si domluvili schůzku s žalovaným, který přijel s autem, které měli koupit. Sdělil jim, že má závadu na startéru a že je třeba jej vyměnit. Na skutečnost, že v autě je měněný motor upozorněni nebyli. Auto koupili, přijeli s ním domů, k tomu vozidlu dával ještě prodejce neprodejný vrak, tak se pak vraceli pro ten vrak do nějaké vesnice do autoservisu. K tomu vraku pán, co má ten autoservis, z kůlny vytáhl náhradní motor, ke kterému bylo řečeno, že je z toho vraku. S autem se dojelo domů a už cestou nebo druhý den začaly problémy s chodem motoru. Hledali závadu a zjistili, že ve voze je motor s jiným obsahem, než je psáno v technickém průkazu. Na to okamžitě volali, že chtějí odstoupit od smlouvy a žalovaný jim řekl do telefonu, že si motor mohli klidně vyměnit sami a že od smlouvy určitě neodstoupí. Ještě ten den se vydali za ním, ptali se vedle sousedů, ti řekli, kde bydlí, bouchali na něj, neotvíral, sousedé říkali přitom, že doma je. Pak to začal řešit táta, nějakým upozorněním, nějakou výzvou, a nakonec u soudu. K dotazu, zda k vozidlu bylo sdělováno ještě něco dalšího kromě vadného startéru a zda byl svědek u podpisu kupní smlouvy, vypověděl svědek, že sdělováno o vozidlu nebylo prakticky nic. Možná, že bylo sdělováno, že tam jsou horší pneumatiky a něco ke špatné kosmetice, ale zásadní vady, na to upozorněni nebyli, to by vozidlo nekoupili. U podpisu kupní smlouvy byl. K dotazu, co a kým bylo sdělováno, když si jeli pro ten vrak, sdělil svědek, že pokud si dobře vzpomíná, tak jim bylo sdělováno, že náhradní motor je z toho vraku a kdo toto sděloval, to si již nevzpomíná. Nevzpomínal si, co říkal ten člověk ze servisu k tomu pojízdnému vozidlu, něco, že tam proběhl nějaký servis, že se měnila spojka, že je nová, větší servisní úkony činěny nebyly. Nebyl si vědom toho, že by žalovaný navrhoval vrácení vozidla. Když chtěli vozidlo vrátit ihned poté, co jsme zjistili to o tom motoru, tak dle svědka žalovaný protestoval a říkal, že peníze už ani stejně nemá. Pokud by takový návrh padl, neví, auto chtěli vrátit hned ten první den po koupi.

14. Svědek [adresa], kamarád žalovaného, sdělil ( č.l. 43 – 44 ), že je mu známo, o čem je tento spor, a to i proto, že předmětem toho sporu je věc, týká se to i jeho, neboť to auto bylo jeho, byť na něj nebylo psáno. Dále vypověděl, že majitelem vozu v době prodeje byl žalovaný, protože ten byl psaný v technickém průkazu. Svědek vůz odkoupil, ale nedal žalovanému celou částku peněz, proto to nepřepisovali, ale auto bylo jeho. Po nahlédnutí do smlouvy zmínil, že to obsahuje i ta smlouva, že bude vozidlo přepsáno po doplacení. Kupní cenu toho vozu nedoplatil a řekl žalovanému, ať to auto prodá. O tom, že se automobil prodává, věděl. Po prodeji se údajně ozval ten, co ho kupoval, že ho chce vrátit, a ať vrátíme peníze. Domluvili se na tom, ale přijeli dříve nebo ne, nepřijeli v ten den, co se domluvili, přijeli v jiný den, tak se nesetkali. A pak se dozvěděl, že ten, kdo koupil to auto uvádí, že nevrátíme-li mu peníze tak, že podá žalobu. pokračování - 6 - 7 C 35/2023 15. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobce od žalovaného zakoupil dne 10.10.2022 automobil [jméno FO], reg. Zn. [SPZ], za cenu 15 000 Kč, kterou žalobce žalovanému téhož dne zaplatil. V okamžiku prodeje byl vlastníkem vozidla žalovaný. V kupní smlouvě, kterou předtím žalovaný předmětné vozidlo prodal [adresa] totiž strany kupní smlouvy sjednaly, že vlastnické právo k vozidlu přechází na kupujícího až zaplacením sjednané kupní ceny. [adresa] však kupní cenu v plné výši neuhradil a vlastníkem vozidla se proto nestal. Což potvrdil i žalovaný, že v okamžiku, kdy vozidlo bylo prodáváno, tedy 10. 10. 2022 ze strany pana [jméno FO] kupní cena doplacena nebyla. V rámci prodeje nebyl žalovaný upozorněn na skutečnost, že nesouhlasí motor, který je namontován ve vozidle, s motorem zapsaným v technickém průkazu. Tedy nebyl upozorněn na nesoulad v dokladech potřebných k provozu vozidla. Žalovaný sám netvrdil, že by na tuto skutečnost žalobce upozorňoval, zmiňoval, že žalobce upozornil na to, že byl ve vozidle měněn motor, což není totéž, když motor mohl být vyměněn a poté proveden přepis v TP. Ve vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že tuto skutečnost, tedy že motor ve vozidle má jiný obsah a jiný kód než motor zapsaný v technickém průkazu, žalobci sdělil mechanik v servisu v [právnická osoba]. Při svém výslechu však mechanik [adresa] vypověděl, že „ neřešili, jestli je tam 1,4 nebo 1,6 … a nekoukal do technického průkazu, nevěděl jaký motor je zapsaných v technickém průkazu. „ Tvrzení žalovaného o tom, že byl žalobce upozorněn na nesoulad v dokladech má proto soud za vyvrácené. Sporné bylo, zda žalobci bylo oznámeno vůbec již to, že byl u vozidla měněn motor. Žalobce to popíral. Svědci navržení žalovaným vesměs potvrzovali, že informace o výměně motoru byla žalovanému a jeho synovi dána. Svědek [adresa] to dával do souvislosti i s tím, že u něj si vyzvedával žalobce vrak druhého vozidla [jméno FO] bez motoru na náhradní díly a spolu s ním mu byl předán samostatně i motor. Vypověděl, že „ se na to ptali, co je to za motor, věděli, který motor se dával a který byl vyndaný. „ Podle svědka žalobce, jeho syna, však informaci o výměně motoru nedostali. K předávanému motoru mělo být řečeno, že je to motor z toho vraku. Na jedné straně tak stojí výpovědi svědků se vztahem k žalovanému potvrzující informaci o výměně motoru, na druhé straně výpověď svědka se vztahem k žalobci tvrdícímu, že o výměně motoru u prodávaného vozidla nebylo nic řečeno. Soud se přiklání k tvrzení žalobce, že na výměnu motoru u prodávaného vozidla žalobce upozorněn nebyl. K tomu pohledu ho vede zjištění, že poté, kdy se druhý den po koupi vozidla, tj. 11.10.2022, žalobce telefonicky obrátil na žalovaného s tím, že ve vozidle je jiný motor, než zapsaný v technickém průkazu, a proto chce od smlouvy odstoupit, bránil se žalovaný ( jak se podává z pozdější e-mailové komunikace mezi účastníky ) tím, že si motor mohl vyměnit sám žalobce. Soud je přesvědčen o tom, že žalobce by nevymýšlel tak komplikovanou konstrukci, ve které by v době, kdy ještě nebylo zřejmé, zda se strany nedomluví a zda nakonec vůbec dojde k soudnímu sporu, fabuloval v rámci komunikace s žalovaným a zakomponoval do této komunikace nepravdivou informaci o prvotní námitce žalovaného směřující k tomu, že si motor mohl žalobce vyměnit sám. Jestliže však připustíme, že prvotní reakcí žalovaného bylo, že si motor mohl vyměnit sám žalobce, pak je logické, že na jiný motor ve vozidle žalobce upozorněn nebyl. Neboť v případě, že by upozorněn byl, pak by automaticky první námitka žalovaného proti nároku žalobce byla ta, že na jiný motor přeci při prodeji upozorněn byl, že ho na to žalovaný upozorňoval. Nikoli, že si motor mohl žalobce vyměnit sám. Poté, když mezi účastníky nedošlo po dohodě k vrácení vozidla a kupní ceny, žalobce písemně dne 24.11.2022 od kupní smlouvy odstoupil. Jako důvod uvedl nesoulad mezi motorem namontovaným ve vozidle a motorem zapsaným v jeho technickém průkazu. V předžalobní výzvě pak opětovně požádal žalovaného o vrácení 15 000 Kč. pokračování - 7 - 7 C 35/2023 16. Podle § 2079 zák.č. 89/2012 Sb. ( dále jen o.z. ) kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

17. Podle § 2099 odst. 1 o.z. věc je vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

18. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

19. Podle § 2106 odst. 1, písm. d) o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy.

20. Podle § 2132 o.z. vyhradí-li si prodávající k věci vlastnické právo, má se za to, že se kupující stane vlastníkem teprve úplným zaplacením kupní ceny. Nebezpečí škody na věci však na kupujícího přechází již jejím převzetím.

21. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

24. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

25. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

26. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že jest prokázáno, že žalobce od žalovaného jako vlastníka předmětné vozidlo zakoupil a zaplatil za něj sjednanou kupní cenu ( § 2079 o.z. ). Pokud se žalovaný bránil tím, že vozidlo nebylo jeho, on že jeho prodej pouze zprostředkovával pro jeho vlastníka [adresa], jde o nesprávný pohled neodpovídající právní stránce věci. Bylo prokázáno, že byť žalovaný v předešlé době uzavřel s [adresa] kupní smlouvu týkající se předmětného vozidla a [adresa] měl vozidlo používat, k převodu vlastnictví mezi nimi nedošlo. V kupní smlouvě uzavřené mezi žalovaným a [adresa] byla zakotvena výhrada vlastnictví ve smyslu § 2132 o.z. a [adresa] plnou kupní cenu za vozidlo, do doby jeho prodeje žalobci, neuhradil, jak potvrdil, jak on, tak i žalovaný. V kupní smlouvě uzavřené s žalobcem také žalovaný potvrdil, že je vlastníkem pokračování - 8 - 7 C 35/2023 prodávaného vozidla. Vadou, pro kterou žalobce od kupní smlouvy odstoupil, byla skutečnost, že nesouhlasil motor ve vozidle, s motorem zapsaným v technickém průkazu. Jakmile žalobce tuto informaci zjistil, telefonicky kontaktoval žalovaného s žádostí o vrácení peněz, oproti vrácení vozidla. Od smlouvy tak žalobce nejprve telefonicky a poté i písemně odstoupil. Podle § 2099 odst. 1 věta třetí o.z. za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Závažné nedostatky v dokumentech mohou být kvalifikovány jako podstatné porušení smlouvy ve smyslu § 2002 odst. 1 o.z. Podle § 2106 odst. 1, písm. d) o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy. Nedostatek spočívající v nesprávně zapsaném motoru v technickém průkazu vozidla může dle názoru soudu způsobit uživateli vozidla problémy při jednání s úřady a vést až k nemožnosti vozidlo dále provozovat. Soud proto považuje tento nedostatek za závažný, splňující kritérium podstatného porušení smlouvy. Žalobce měl tedy právo od uzavřené smlouvy odstoupit, což v přiměřené době poté, kdy tento nedostatek zjistil, také učinil. Tím, že nemůže obstát kupní smlouva, neboť po jejím uzavření od ní žalobce odstoupil ( § 2 106 odst. 1, písm. d) o.z. ), částka 15 000 Kč, která byla žalobcem uhrazena žalovanému, se stává bezdůvodným obohacením žalovaného ( § 2991 o.z. ) a ten je povinen ji žalobci vrátit ( § 2993 o.z. ).

27. Právo na vrácení plnění ze zrušené kupní smlouvy mají obě strany ( § 2993 o.z. ). Oproti úpravě starého občanského zákoníku již není nutno synallagmatičnost tohoto vztahu vyjádřit v rozsudku, pokud to druhá strana nenamítá. Srovnej k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 23 Cdo 2042/2020, ze dne 19.4.2022 podle něhož synallagmatická povaha závazku vrátit si vzájemně poskytnutá plnění je tedy v § 2993 o. z. zachována k námitce toho, kdo je o vrácení plnění žádán. Oproti předešlé právní úpravě již žalobce nemusí při uplatnění práva na vrácení plnění z neplatné smlouvy v žalobě vyjadřovat vzájemnou podmíněnost plnění a soud v řízení prověří, zda je žalobou uplatněné právo na vrácení plnění provázáno s restituční povinností žalobce (a zjištěnou vzájemnost vyjádří ve výroku rozhodnutí), pouze k námitce, v níž bude žalovaný tvrdit, že jeho povinnost k plnění má být podmíněna tím, že i jemu bude vráceno plnění, které poskytl žalobci, příp. tím, že mu má být poskytnuta peněžitá náhrada, není-li vrácení plnění dobře možné (§ 2999 o. z.). Pokud však žalovaný takovou námitku uplatní, postupuje soud dále podle dosavadní praxe. Shledá-li žalovaným uplatněnou námitku vzájemného plnění opodstatněnou, promítne tuto skutečnost (bude-li shledán důvodným též žalobou uplatněný nárok žalobce) do výroku rozhodnutí, aniž by musel žalobce v tomto směru jakkoliv upravovat žalobní petit. Tam, kde půjde o vrácení vzájemných nepeněžitých plnění či o vrácení nepeněžitého plnění oproti vrácení peněžitého plnění, přičemž vrácení nepeněžitých plnění bude dobře možné, vyjádří soud ve výroku rozhodnutí i nadále vzájemnost plnění tak, že povinnost žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení naváže na povinnost žalobce vrátit to, co získal (např. „žalovaný je povinen zaplatit žalobci … oproti vydání … žalovanému“). Tam, kde si strany mají navzájem vracet peněžitá plnění nebo peněžitou náhradu ve smyslu § 2999 o. z., přizná soud žalobci pouze nárok na vrácení částky, o kterou peněžité plnění poskytnuté žalobcem žalovanému (peněžitá náhrada) přesahuje peněžité plnění (peněžitou náhradu) poskytnuté žalovaným žalobci [srov. obdobně Petrov, J. in: Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1919-1921, dále též Bílková, J.: Bezdůvodné obohacení v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2015, s. 293-294, nebo Eliáš, J., Adamová, H., Brim, L. in: Švestka, J., Dvořák, J., Fiala, J. a kol.: pokračování - 9 - 7 C 35/2023 Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). Systém ASPI, Wolters Kluwer, komentář k § 2993].

28. Žalovaný v řízení neuplatnil námitku, že vrácení plnění má být podmíněno tím, že i jemu bude vráceno plnění, které poskytl žalobci. Žalobě tak bylo možno vyhovět, přestože všechny vztahy mezi účastníky z titulu zrušené kupní smlouvy ze dne 10.10.2022 nejsou tímto rozhodnutím vypořádány.

29. Problematické je, že jak bylo v řízení konstatováno, žalobcem zakoupené vozidlo dne 30.7.2023, tj. dva dny poté, kdy žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání, někdo úmyslně zapálil. V rámci zakoupení vozidla byly také činěny i další úkony jako jeho přepis apod. Soud proto apeluje na účastníky, aby se i přes vydané rozhodnutí pokusili vyřešit své neshody smírně, aby nebylo nutno ve věci vést v rámci vypořádání jejich vztahů další soudní řízení.

30. Jelikož žalovaný nevrátil žalobci na jeho výzvu uhrazenou kupní cenu, je v prodlení s plněním peněžitého dluhu, a žalobci náleží též úrok z prodlení z dlužné částky. Nárok žalobce na úhradu úroku z prodlení vychází z výzvy žalobce žalovanému k vrácení kupní ceny, nepřesahuje zákonnou výši úroku z prodlení, je tedy důvodný ( § 1968 a 1970 o.z. ).

31. S ohledem na shora uvedené soud žalobě vyhověl.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 151 odst. 1 a § 142 odst.1 o.s.ř. a přiznal ve sporu úspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Tyto vyčíslil jako zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a náklady nezastoupeného účastníka, který nedoložil své hotové výdaje, ve výši dané § 2 odst. 3 vyhl.č. 254/2015 Sb., tj. 300 Kč za každý ze čtyř úkonů žalobce, tj. celkem 2 200 Kč.

Poučení