7 C 371/2021 - 271

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [právnická osoba] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o vydání věci takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna vydat žalobci technologické zařízení betonárny výrobního označení PR 750, tvořené zásobníkem kameniva ZCK 3*7, třemi zásobníky cementu ZC, míchačkou PR 750 S, skipovým výtahem, tenzometrickými vahami na kamenivo, cement a vodu, dávkování cementu, dávkování plastifikátoru a řídícím BET kontrol, vše umístěné na pozemcích parc. č. st. 155 a parc. č. 43/1, v katastrálním území [adresa], zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota], do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 30 096,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení do 3 dnů od právní moci samostatného usnesení na účet Obvodního soudu pro [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 18. 8. 2021 domáhal vydání technologického zařízení betonárny výrobního označení [Anonymizováno] tvořené zásobníkem kameniva [Anonymizováno], třemi zásobníky cementu ZC, míchačkou [Anonymizováno], skipovým výtahem, tenzometrickými vahami na kamenivo, cement a vodu, dávkováním cementu, dávkování plastifikátoru a řídícím systémem BET kontrol, vše umístěné na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] (dále jen „betonárna“). Tvrdil, že betonárnu nabyl na základě veřejné dražby, tato dražba nebyla zpochybněna podáním žaloby o neplatnosti dražby. Řízení o vyloučení betonárny v rámci insolvenčního řízení bylo zastaveno usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 3. 2021, č. j. 71 ICm 932/2016 – 316. Žalovaná užívá betonárnu bez právního důvodu. V podání ze dne 19. 11. 2021 žalobce dále uvedl, že vlastnictví betonárky na něj přešlo udělením příklepu ve veřejné dražbě, kdy předmětem dražební vyhlášky byla stavba betonárky PR 750 na pozemku st. p. č. [hodnota] v obci [adresa] a k. ú. [adresa], nedílnou součást objektu tvořeného stavbou skladu, mechanizační dílny a výrobnou betonu, včetně instalace technologického zařízení [adresa], a to po provedených stavebních úpravách a přístavby ke stávající hale v areálu firmy a pozemku p. č. st. 155 a p. č. 43/1. Betonárna tak byla v dražební vyhlášce uvedena jako součást pozemků. Rovněž znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 4. 2020, č. j. 492-22/20 potvrdil, že předmětnou betonárnu nelze bez větší újmy přemístit na jiné místo a dále ke svému účelu provozovat.

2. V podání ze dne 11. 12. 2021 žalobce dále uvedl, že vycházel z popisu dražební vyhlášky v dobré víře z toho, že betonárna je součástí pozemku p. č. st. 155, u níž je vlastnické právo dlužníka [jméno FO] – stavby s. r. o. nesporné. V soupisu majetkové podstaty se pak betonárna nenachází, neboť byla součástí stavby na pozemku p. č. st. 155 v k. ú. Blšany u Loun. Pokud žalovaná tvrdila, že stavba betonárny byla do soupisu pojata neoprávněně, měla se bránit cestou žaloby na vyslovení neplatnosti dražby. Pokud je zde tvrzený rozpor mezi popisem předmětu dražby v dražební vyhlášce a soupisem majetkové podstaty dlužníka, je pro žalobce relevantní vymezení předmětu dražby v dražební vyhlášce. [právnická osoba] podání ze dne 21. 4. 2022 žalobce dále uvedl, že insolvenční správkyně v podání ze dne 1. 7. 2016 jako vyjádření k vylučovací žalobě žalované u insolvenčního soudu uvedla, že nečiní sporným, že stavba (tak označuje stavbu betonárny) byla sepsána do majetkové podstaty dlužníka pod bodem 3.1, kdy tuto stavbu insolvenční správkyně považovala součást stavby na pozemku parc. č. st. 155 a dle správkyně se pak u betonárny jednalo o přístavbu původní stavby. V odpovědi na dotaz policie šetřící trestní oznámení na ni uvedla, že vlastníkem provozovny na výrobu betonových výrobků je dlužník, a nosná ocelová konstrukce osazená talířovou míchačkou RTM 750, je usazená v betonových základech, čímž se stala součástí stavby parc. č. st.. Dále při výslechu na policii insolvenční správkyně uvedla, že o vylučovací žalobě věděla a rovněž v dražební vyhlášce to označila za vadu zpeněžovaného majetku, pokud by betonárna nebyla součástí zpeněžovaného majetku, proč by insolvenční správkyně považovala vylučovací žalobu o na vyloučení betonárny z majetkové podstaty jako vadu draženého majetku. Insolvenční správkyně pak s betonárnou neudělala žádnou jinou dispozici než tu, že ji převedla prostřednictvím dražby. O zahrnutí betonárny do majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba]. věděla i žalovaná, protože dne 9. 9. 2016 podávala trestní oznámení na insolvenční správkyni a uváděla, že podala vylučovací žalobu, neboť správkyně zapsala do majetkové podstaty dlužníka betonárnu, již je žalovaná vlastníkem. Rovněž na uvedených nemovitostech není nic jiného, co by mohlo být přístavbou. Insolvenční správkyně rovněž v podání ze dne 20. 9. 2017 insolvenčnímu soudu uvedla, že je nutné celý areál zpeněžit najednou, jedná se o památkově chráněný areál, částečné zpeněžení není možné.

4. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a dne 11. 10. 2021 navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že stavba betonárny není součástí pozemku p. č. st. 155, neboť vlastník pozemku a stavby je odlišný a stavba betonárny tak nebyla pojata do majetkové podstaty dlužníka [jméno FO] – stavby s. r. o. V podání ze dne 30. 11. 2021 dále uvedla, že žalovaná nikdy vlastnické právo žalobce k betonárně neuznala, v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 71 Icm 932/2013 bylo provedeno místní šetření a znalec učinil závěr, že stavba betonárny není nijak stavebně, technicky, či jinak spojena s okolními nemovitými věcmi, se kterými by tvořila součást věci, nebyla jejich příslušenstvím. Další znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] pak vyčíslil náklady na přestěhování betonárny. Rovněž insolvenční správkyně v reakci na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, kdy uvedl, že dne 15. 12. 2018 oznámila insolvenční správkyně, že betonárna byla prodána ve veřejné dražbě [Jméno zainteresované osoby 0/0], že došlo ke zpeněžení nemovitých věcí, a to pozemku č. 43/2 a pozemku p. č. st. 155, v podání ze dne 27. 8. 2021 na dotaz zástupce žalované, insolvenční správkyně uvedla, že tvrzení, že prodala betonárnu, neodpovídá skutečnosti. Zpeněžila soubor nemovitých věcí – pozemku p. č. 43/2 a pozemku parc. č. st. 155, jehož součástí je stavba bez čp/čev. Stavba betonárny nebyla součástí majetkové podstaty dlužníka [jméno FO] – stavby, s.r.o., neboť není v soupisu ze dne 12. 6. 2015 uvedena. Pokud v dražební vyhlášce insolvenční správkyně popsala předmět dražby v rozporu se soupisem majetkové podstaty, mohla tím žalobci způsobit škodu.

5. V podání ze dne 21. 4. 2022 žalovaná dále uvedla, že v dražební vyhlášce č. [hodnota] není vymezená betonárna RTM 750 výslovně, resp. je vymezena neurčitě, že nelze učinit závěr, že byla předmětem dražby. Ani původní vlastník pozemků p. č. st. 155 a pozemku p. č. ani insolvenční správkyně se k betonárně nechovali jako vlastníci. Pokud by pak betonárna měla být součástí zpeněžovaného majetku, pak by se jednalo o nezákonné zpeněžení majetkové podstaty a aplikovalo by se ustanovení § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Insolvenční správkyně nevyčkala meritorního rozhodnutí o excindační žalobě, čímž porušila zákaz stanovený v § 225 insolvenčního zákona, ke zpeněžování majetku dotčeného excindační žalobou. Dále odkázala na komentář Wolters Kluewer k § 225 odst. 4 insolvenčního zákona, podle kterého lze majetek zpeněžit při současné podané vylučovací žalobě jen při odvracení hrozící újmy.

6. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví 460, k. ú. [adresa], bylo zjištěno, že pozemek parc. č. st. 155 jako zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, zem. Stav, která stojí na pozemku p. č. st. 155, a parc. č. 43/1 a 43/2 jako manipulační plochy, v katastrálním území [adresa], jsou ve vlastnictví žalobce.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku žalované ze dne 27. 7. 2021 bylo zjištěno, že jednatelkou a zároveň společnicí je paní [jméno FO], 9. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 4. 2020, č.j. 492-22/20, bylo zjištěno, že vyl vypracován pro jednání ve věci č. j. 71 ICm 932/2016. Cílem bylo posoudit přemístitelnost betonárny na pozemku p. č. [Anonymizováno], obec [adresa], k. ú. [adresa]. Dle znaleckého posudku se technologickým zařízením rozumí betonárna PR 750, základem je pevná ocelová konstrukce uložená na zhutněném podloží a sestává se ze zásobníku kameniva ZXK 3*7, tří zásobníků cementu ZC, míchačky PR 750 S, skipového výtahu, tenzometrických vah na kamenivo, cement a vodu, dávkování cementu, dávkování plastifikátoru a řídícího systému BET kontrol. Náklady na přestěhování betonárny činily 2 367 240 Kč. Účetní hodnotu betonárny pak vyčíslil na 245 000 Kč.

10. Z dražební vyhlášky č. [hodnota] o konání veřejné dražby dobrovolné ze dne 25. 7. 2018 bylo zjištěno, že navrhovatelkou dražby je [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] jako insolvenční správce dlužníka [jméno FO] – stavby, s. r. o. V části IV. Označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství s popisem stavu, v němž se předmět dražby nachází, je uveden mimo jiné pozemek p. č. st. 155, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 732 m2, součástí je stavba bez čp/če, zem. Stavba – dle kolaudačního rozhodnutí [právnická osoba] v Lounech, č. j. MULN/2387/2011/SU/Im, ze dne 29. 8. 2011, které nebylo právní moci dne 17. 9. 2011, je tato stavba součástí objektu tvořeného stavbou skladu, mechanizační dílny a výrobnou betonu a betonových výrobků včetně instalace technologického zařízení [adresa], a to po provedených stavebních úpravách a přístavby ke stávající hale v areálu firmy na pozemku st. p. 155, st. 215 a 216 (nyní p. č. st. 15 a p. č. 43/1), k. ú. [adresa]. Dále je uveden pozemek p. č. 42/1, ostatní plocha, o výměře 121 m2, a pozemek p. č. 43/1, ostatní plocha, o výměře 5 455 m2. Dále je uvedeno, že navrhovatel prohlašuje, že k dnešnímu dni je v souvislosti s nemovitostmi vedeno řízení žalobce, společnosti [právnická osoba]., [adresa], PSČ 13002, [adresa], IČ [IČO], o vyloučení věci z majetkové podstaty dlužníka; toto řízení je vedeno pod sp. zn. 71 ICM 932/2016, u Krajského soudu v [adresa]. Předmět sporu tvoří následující movitý nemovitý majetek: Stavba betonárky PR 750 na pozemku p. č. st. 155, k. ú. [adresa]. Dle výpisu z veřejného registru se na něm nachází výlučně stavba bez čp/če, zem. stavba, u níž je vlastnické právo dlužníka nesporné. Dále navrhovatel uvádí, že v souladu s kolaudačním rozhodnutím [právnická osoba] v Lounech, č. j. MULN/2387/2011/SU/Im, ze dne 29. 8. 2011, tvoří následující sporný majetek: Stavba betonárky PR 750 na pozemku p. č. st. 155, k. ú. [adresa], nedílnou součást objekt tvořeného stavbou skladu, mechanizační dílnou, výrobnou betonu a betonových výrobků včetně instalace technologického zařízení [adresa], a to po provedených stavebních úpravách a přístavby ke stávající hale v areálu firmy na pozemku st. p. 155, st. 215 a 216 (nyní p. č. st. 15 a p. č. 43/1), k. ú. [adresa]. Dále je v dražební vyhlášce uvedeno, že žalovaná navrhovatelce oznámila, že zvažuje podání žaloby, na základě které by soud prohlásil, že se zřizuje, nebo že existuje užívací právo žalované k části nemovitostí na pozemku p. č. 43/1. Dále bylo uvedeno, že žalovaná navrhovatelku informovala, že byla podána žalovanou žaloba o určení neplatnosti právní jednání a o zřízení práva stavby, které je vedeno u Krajského soudu v [adresa], pod sp. zn. 71 ICM 1341/2016. Dále je uvedeno, že k draženým nemovitým věcem jsou uzavřeny nájemní smlouvy, jednou z nich je smlouva ze dne 1. 11. 2008, kde nájemcem je žalovaná a týkají se nájmu parcely č. 43/1, o výměře 5 455 m2, ostatní plocha a parcely č. 43/2 o výměře 2662 m2, ostatní plocha, a část železobetonové haly o výměře 345,30 m2, dle plánku v nájemní smlouvě. Dále je zde informace, že insolvenční soud vydal dne 11. 12. 2017 usnesení, č. j. KSUL 71 INS 519/2015 – B – 91, kterým povolil prodej nemovitostí veřejnou dražbou, a to na základě žádosti insolvenčního správce, zda je oprávněn 11. Z protokolu o provedené veřejné dobrovolné dražbě č. [hodnota] ze dne 5. 9. 2018 bylo zjištěno, že předmět dražby byl vydražený za 9 milionů Kč.

12. Z potvrzení o doplacení ceny dosažené vydražením u dražby č. [hodnota] a potvrzení o zaplacení dražební jistoty u dražby č. [hodnota], obě ze dne 27. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalobce uhradil částky 8 550 000 Kč a 450 000 Kč.

13. Z potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu veřejné dražby dobrovolné vydané dle § 31 zák. č. 26/2000 Sb. ze dne 27. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalobce uhradil částky 8 550 000 Kč a 450 000 Kč.

14. Ze smlouvy číslo [hodnota] o provedení veřejné dražby dobrovolné bylo zjištěno, že ji uzavřela navrhovatelka dražby [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] jako insolvenční správce dlužníka [jméno FO] – stavby, s.r.o. a dražebník [právnická osoba]

15. Z dotazu zástupce žalované ze dne 24. 8. 2021 adresovaného insolvenční správkyni bylo zjištěno, že se jí dotazuje na informaci obsaženou v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 2021, č. j. 71 Cm Icm 932/2016-329, že [Jméno zainteresované osoby 0/0] vydražil betonárku ve veřejné dražbě.

16. Z vyjádření insolvenční správkyně ze dne 27. 8. 2021 adresované zástupci žalované bylo zjištěno, že sdělila insolvenčnímu soudu dne 11. 12. 2018, že došlo ke zpeněžení souboru nemovitých věcí ve veřejné dobrovolné dražbě a to pozemků p. č. 43/2 a p. č. st. 155, jehož součástí je stavba bez čp/čev. Informace obsažená v usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 2021, č. j. 71 Cm Icm 932/2016-329, že [Jméno zainteresované osoby 0/0] vydražil betonárku ve veřejné dražbě tak zcela neodpovídá skutečnosti.

17. Ze znaleckého posudku č. 179/6/19 – XII ze dne 30. 12. 2019 znalce [tituly před jménem] [jméno FO], bylo zjištěno, že znalec konstatuje, že stavbu betonárny tvoří tři nadzemní části a jedna část podzemní, což jsou železobetonové základy a sběrná jímka oplachové vody. Nadzemní část se skládá z nosné ocelové konstrukce, jednořadého třífrakčního zásobníku, strojové části se skipem a velínem a silových zásobníků cementu. Stavbu betonárny RTM 750 (ocelovou konstrukci, namontovanou technologii míchání, dopravy betonové směsi a doprovodné technologie) považuje za samostatnou věc, kterou lze bez výrazné újmy přemístit na jiné místo, neboť samostatná ocelová konstrukce betonárny lze přemístit. Ohledáním na místě rovněž shledal, že betonárna se nachází na pozemku p. č. 43/1, nikoli na pozemku p. č. st. 155 v katastrálním území [adresa].

18. Z nájemní smlouvy o nájmu nebytových prostor a pozemku ze dne 1. 11. 2008 uzavřené mezi pronajímatelem [jméno FO] – stavby s.r.o. a nájemcem žalovanou bylo zjištěno, že se týkala nájmu pozemku parc. č. 43/1 o výměře 5455 m2 a pozemku parc. č. 43/2 o výměře 262 m2. [právnická osoba] se nájem týká části železobetonové haly o výměře 345,30 m2 na pozemku parc. č. 43/1 dle plánku, který je přílohou smlouvy.

19. Ze spisu Krajského soudu v [adresa], sp. zn. 71 ICm 932/2016, byly zjištěny následující skutečnosti. Z podání zástupce žalované ze dne 21. 3. 2016 bylo zjištěno, že podal žalobu na vyloučení stavby betonárny PR 750 z majetkové podstaty dlužníka na pozemku p.č.st. 155 v k. ú. [adresa].

20. Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 12. 6. 2015, ze dne 11. 11. 2015, ze dne 17. 10. 2015 a ze dne 31. 3. 2017 bylo zjištěno, že z nemovitých věcí jsou její součástí nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], parcela p. č. st. 155, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 732 m2, jejíž součástí se stavba bez čp a če, pozemek p. č. 43/1, o výměře 5 455 m2, ostatní plocha a pozemek p.č. 43/2 o výměře 2662 m2, ostatní plocha.

21. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2021 zaslané zástupcem žalobce zástupci žalované bylo zjištěno, že žádá o ukončení provozu betonárny a vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši 640 000 Kč.

22. Z podání zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], Ph.D ze dne 1. 7. 2016, bylo zjištěno, že uvádí, že stavba betonárny PR 750 není samostatnou nemovitou věcí, ale že se jedná o přístavbu původní stavby bez č.p./č.e. a stala se její součástí.

23. Z usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne 10. 3. 2021, č.j. 71 ICm 932/2016 – 316, bylo zjištěno, že se řízení o části žaloby, kterou se žalobkyně domáhala rozhodnutí soudu, že stavba betonárny PR 750, osazená míchačkou 750 pro výrobu betonové směsi, na pozemku p. č. st. 155 a 43/1, zapsané na LV 460 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální území [adresa], pro obec [adresa] a katastrální území [adresa], se vylučuje z majetkové podstaty dlužnice [právnická osoba]r.o., IČO [IČO], sídlem [adresa], se zastavuje. Žalobkyně v daném řízení vzala žalobu dne 21. 10. 2020 zpět. V odůvodnění se dále podává, že důvodem zpětvzetí bylo, že řízení bylo vedeno o majetku v majetkové podstatě dlužnice, který byl zpeněžen insolvenční správkyní. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne 15. 12. 2021, č. j. 71 ICm 932/2016 – 427, bylo zjištěno, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zřízení práva stavby betonárny PR 750, na pozemku p. č. 43/1, v katastrální území [adresa] na dobu 10 let se zamítá. V odůvodnění se pak uvádí, že žalobkyně v daném řízení nepředložila řádný titul0, že jí svědčí vlastnické právo ke stavbě.

24. Ze spisu Krajského soudu v [adresa], sp. zn. KSUL 71 INS 516/2015, z žádosti insolvenční správkyně ze dne 20. 6. 2017 adresované insolvenčnímu soudu bylo zjištěno, že navrhuje, aby jí udělil pokyn ke zpeněžení nemovitostí na LV 460, mimo jiné pozemku p. č. st. 155, součástí je stavba bez čp/če a pozemku p. č.43/1, vše v k. ú. [adresa], upozorňuje na žalobu na vyloučení věci ohledně stavby betonárky na PR 750 na pozemku č. p. 155, navrhla přesto zpeněžení, neboť daná vylučovací žaloba nesměřuje na vyloučení jakékoliv věci tvořící část majetkové podstaty. Z žalobního návrhu není zřejmé, pod jakým bodem je sporná věc sepsána. Z usnesení Krajského soudu v [adresa], sp. zn. KSUL 71 INS ze dne 11. 12. 2017, č. j. 516/2015-B-91, bylo zjištěno, že vydává pokyn ke zpeněžení zajištěných nemovitostí, sepsaných v soupisu majetkové podstaty pod č. [hodnota]. 1., mimo jiné pozemku p. č. st. 155, součástí je stavba bez čp/če a pozemku p. č. 43/1, vše v k. ú. [adresa], z podání [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne 14. 3. 2016 bylo zjištěno, že uvádí, že stavba na parcele p.č.st. 155, stavba bez čp/če, je budovou kterou vlastník nabyl dne 16. 4. 2003 kupní smlouvou. Dále vyzývá adresáta, zástupce žalované, aby identifkoval stavbu včetně technologie, která je ve vlastnictví žalované. Z podání insolvenční správkyně ze dne 20. 9. 2017 bylo zjištěno, že opakovaně žádá o pokyn v rámci dohlédací činnosti, aby mohla zpeněžit nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální územní [adresa] (včetně pozemků p. č. st. 155 a pozemku p.č.43/1). Argumentuje, že přes usnesení č.j. KSUL 71 INS 519/2015-B-71, žádá o zpeněžení s ohledem na stav areálu a reálnou možnost vzniku škody. Právní vady váznoucí na zpeněžovaném areálu budou řádně vymezeny v dražební vyhlášce, a tudíž přejdou na nabyvatele, společnost žalované nebude zpeněžením poškozena. Z podání insolvenční správkyně ze dne 12. 12. 2017 uvádí, že dokládá protokol o pojistné události a navrhuje uspořádání veřejné dražby.

25. Z podání zástupce žalované ze dne 9. 3. 2016 bylo zjištěno, že uvádí, že insolvenční správkyně nesplnila svoji povinnost upravit soupis majetkové podstaty, aby bylo zjevné, že stavba na p. č. st. 155 nepatří do majetkové podstaty.

26. Ze znaleckého posudku č. 4170/219/2015 znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 16. 3. 2018 bylo zjištěno, že v rámci ocenění areálu oceňoval budovu č. p. 1, č. p. 31, zemědělský objekt bez č.p. a č. e. na st. p. č. 3/1, budovu č.p. 32, objekt bez č. p. /č. e. na st. p. č. [hodnota], budovu č.p. 77, budovu bez č.p./č.e. – občanské vybavení na st. p. č. 3/2, budovu bez č.p./č. e.-zemědělský objekt na st. p. č. [hodnota] a budovu bez č.p./č. e.-zemědělský objekt na st. p. č. [hodnota]. Movité věci a zařizovací předměty nebyly předmětem ocenění.

27. Z rozhodnutí stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa], sp. n. MULN/8387/2011/SU/IM bylo zjištěno, že se jím povoluje užívání stavby skladu, mechanizační dílny a výrobny betonu a betonových výrobků včetně instalace technologického zařízení [adresa] a to provedených stavebních úpravách a přístavby ke stávající hale v areálu firmy na pozemku st. p. 155, st. 215 a st. 216 v katastrálním území [adresa]. Stavba obsahuje mimo jiné nosnou ocelovou konstrukci osazenou talířovou míchačkou RTM 750 a navazuje na řadový třífrakční zásobník kameniva s váhou.

28. Z trestního spisu Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, oddělení hospodářské kriminality, z vyrozumění ze dne 9. 11. 2016, č. j. KRPU – 200877/ČJ – 2016 – 040781-05, bylo zjištěno, že prověřována byla [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], pro přečin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 trestního zákoníku. Věc byla dne 3. 11. 2016 uložena, neboť nebyly zjištěny skutečnosti, které by důvodně nasvědčovaly tomu, že byl spáchán trestný čin. Vlastnictví betonárny PR 750 není vyjasněné, stejně tak, zda patří do majetkové podstaty dlužníka [právnická osoba] Z trestního oznámení ze dne 13. 9. 2016 bylo zjištěno, že dle oznamovatele žalované, zapsala insolvenční správkyně do majetkové podstaty věc, k níž oznamovatel uplatňuje vlastnické právo. Když to oznamovatel zjistil, sám podal vylučovací žalobu dne 21. 3. 2016. Ze sdělení insolvenční správkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ze dne 7. 10. 2016, bylo zjištěno, že uvádí, že se oznamovatel považuje za vlastníka betonárny PR 750 na pozemku č. p. 155, součástí je stavba bez čp/če. Tato stavba bez čp/če je stavbou odlišnou a vlastnické právo dlužníka k této stavbě je nesporné, nesporné však je, že vlastníkem stavby bez čp/če, zem. stavby je dlužník. Dále uvedla, že oznamovatel sice podal vylučovací žalobu, neoznačil však, pod kterým bodem soupisu majetkové podstaty dlužníka se nachází, nekonkretizoval předmět žaloby, neboť stavbu betonárny PR 750 do majetkové podstaty nesepsala a nemůže ji proto zpeněžovat. Řízení o vyloučení věci oznamovatele pak uvedla jako závadu v dražební vyhlášce. Pokud se měla vyjádřit ke skutečnosti, že je jí kladeno za vinu, že učinila kroky k prodeji betonárny třetí osobě, ač věděla, že stavba betonárny patří oznamovateli, k tomu uvedla, že pokud oznamovatel myslí konstrukci zařízení na výrobnu betonu, tak to nestojí na pozemku p.č.st. 155, tam stojí pouze budova bez č.p. /č.e.

29. Z barevné fotografie ze zaměřením katastrálních parcel bylo zjištěno, že pozemku p.č.st. 155 v k.ú. [adresa] stojí budova a na pozemku parc. č. 43/1 v k. ú. [adresa] stojí zařízení betonárny.

30. Z nájemní smlouvy z února 2019 bylo zjištěno, že se jedná o nepodepsanou nájemní smlouvu, kde žalobce vystupuje jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce pozemků parc. č. 43/1, parc. č. [hodnota] a budov na nich. Uvedená smlouva byla v režimu změn.

31. Soud neprovedl k důkazu Protokol o předání díla ze dne 14. 10. 2008, dodací list ze dne 14. 10. 2008, Předávací protokol k průvodně – technické dokumentaci ze dne 14. 10. 2008, daňové doklady ze dne 15. 7. 2008 a ze dne 16. 7. 2008 a smlouvu o dílo ze dne 21. 4. 2008, spis stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa], sp. n. MULN/8387/2011/SU/IM, sestavu nemovitých základních prostředků [jméno FO] – stavby s.r.o. (insolvenční správkyně tento dokuemnt nevedla), výslechy [jméno FO], [jméno FO], a místní šetření, neboť tyto důkazy ne netýkaly předmětu řízení, pro který bylo důležité zejména vymezení vyklizovaného zařízení v dražební vyhlášce.

32. Z svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], bylo zjištěno, že jako insolvenční správkyně byla v areálu betonárky v roce 2018, jednalo se o budovu a nějaké věže. O zpeněžení areálu požádala ve chvíli, kdy v něm byla havárie vody. Dále uvedla, že se zaměňuje vlastnické právo žalované k mobilní technologii a vlastnické právo dlužníka ke stavbě. Vycházela přitom z rozhodnutí městského úřadu, které konstatovalo, že ocelová konstrukce je součástí té stavby. Vylučovací žaloba měla vady a nebylo jasné, co je předmětem vylučovací žaloby, ale vycházeli i z toho, že stavební úřad řekl, že je to součástí stavby. Uvedla, že obsah dražební vyhlášky konzultovala se zástupcem žalované a ten jí řekl, že je v pořádku. O výjimku na zpeněžení technologického zařízení betonárny samostatně nežádala. Uvedla, že nebyla oprávněna posuzovat, že technologické zařízení bylo součástí stavby nebo nebylo.

33. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že vlastní dražební firmu a pan [jméno FO] je požádal, aby mu zajistili koupi betonárky na veřejné dražbě. Za pana [jméno FO] na dražbě vystupoval svědek, pan [jméno FO] byl jako divák, s panem Tretiakem seděli vzadu. Zájemci o koupi betonárny a komplexu budov byli dva. Svědek si nevzpomněl, zda on nebo pan [jméno FO] s někým hovořil před nebo po dražbě. Informaci o tom, co se má dražit zřejmě obdržel od pana [jméno FO]. Po přečtení dražební vyhlášky svědek uvedl, že stavba betonárny měla být u té stavby bez čísla popisného a evidenčního na tom pozemku 155.

34. Z výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že když se kupovala betonárka v dražbě, pronajali si pana [jméno FO], a protože ten tomu rozuměl, chtěli, aby to pro ně koupil. Před dražbou pan [jméno FO] nahlas řekl do pléna v té dražební místnosti, zda ví účastníci, že součástí dražby není betonárna, na to nikdo z těch zájemců nereagoval, byly tam asi 3 s tím, že dražebník, řekl, že to všichni ví. Úspěšným v dražbě byl žalobce. S žalobcem se bavili, ale konkrétně si již nevybavuje o čem, s insolvenční správkyní se napřímo nikdy nebavil, možná párkrát volal jejímu zástupci, ať si přijde vypnout světlo, jednu praskla voda, tak jim to volali. Insolvenční správkyně nechtěla po žalované nájemné za tu betonárku, jenom za užívání pozemku. [jméno FO] byl i svědkem hovoru, kdy by žalobce betonárku od žalované koupil za hodnotu šrotu. Betonárna a budova stojí každá na jiné parcele. Výrobna betonu v budově a betonárna nejsou dle pana [jméno FO] nijak funkčně propojeny, pouze voda do betonárny je tažena přes budovu.

35. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že před 6 lety sháněl nějakou zámeckou nemovitost poblíž místa bydliště a dostal se k dražební vyhlášce zámeckého areálu, kde se nabízí i betonárna. Byl se tam podívat na předběžné prohlídce, kterou ho provázel pan [jméno FO] od insolvenční správkyně. Ten žalobci řekl, že součástí areálu je komplet všechno, co je tam vidět, jak budovy, pozemky, zařízení a vybavení. O dražbě a obsahu vyhlášky se dozvěděl na webových stránkách ČÚZK. Z obsahu vyhlášky měl za to, že pokud je tam napsaná betonárna, tak nestudoval dál nějaké právní vztahy. Jako betonárnu si představuje nějaká sila, něco, kde to míchá a odváží se z toho beton. Vevnitř v hale už bylo jenom zařízení na výrobu betonových výrobků, vibrační lisy, možná nějaká násypka do čeho tam ten beton, ale beton se v hale nikdy nevyráběl, to nebyla výrobna betonu. V areálu pak hovořil s hodně lidmi, všechny nemovitosti byly prakticky pronajaté. Když přebíral areál, byla tam jenom žalovaná. V nájemní smlouvě s žalovanou je napsáno, že mají pronajatý pozemek, budovu a betonárnu. S insolvenční správkyní a jejími zástupci hovořil o následném prodeji, o úniku vody. Současně mu bylo řečeno, že betonárna je součástí sporu, který by měl být jednoduchý a vyřízený v jeho prospěch. Při dražbě byl v dražební místnosti pan Mazar, pana Čecha si nevybavil. Žádný proslov pana Čecha, jak uváděl pan Mazar, tam neproběhl. Možná, že tu betonárnu zaplatili, nicméně stavěla firma [právnická osoba], jako stavebník. Kdo to tenkrát zaplatil a jaký tam oni měli mezi sebou finanční vazby, kdy nájem účtovali původně 40 000 Kč, pak najednou, snad korunu, pak zase postupně 20 000 Kč, tak oni asi pořídili nějakou tu technologii, a to se jim odečítalo nějakou dobu od toho nájmu, proto se ten nájem znova navýšil. Insolvenční správkyně před dražbou upozorňovala, že je nějaký soudní spor, který už probíhá tři roky, a že se čeká na vyhlášení, komu to patří a že by to mělo patřit automaticky tomu, kdo to koupil. Tvrdila, že betonárna součástí dražby je, ale musí se počkat, až doběhne ten spor. Jedinou přístavbou u budovy na pozemku parc. č. st 155 technologie betonárny, jiná přístavba tam není. Po nabytí vlastnictví areálu se účastník snažil, aby mu bylo hrazeno nájemné ve výši 20 000 Kč, které bylo velmi nízké, sám navrhoval částku 50 000 Kč. Na nové ceně nájmu se ale nedohodli a soudní spory se dále táhly. Chtěl vydat tu technologii, ale nechtěli ji předat. Betonárka s halou je spojena vodovodním řádem, neboť studna se nachází za halou. Stejně tak hala a betonárna mají jeden zdroj elektřiny a jeden podružný elektroměr. Po nahlédnutí do nájemní smlouvy předložené zástupcem žalované uvedl, že vypadá jako smlouvy, které uzavírá se svými nájemci.

36. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

37. Žalobce se na základě veřejné dražby ze dne 5. 9. 2018 stal vlastníkem nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] včetně pozemku parc. č. st. 155, jehož součástí je stavba bez č. p. a č. e. a pozemku parc. č. 43/1. Uvedené nemovité věci byly zpeněženy na návrh insolvenční správkyně v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa], sp. zn. KSUL 71 INS 516/2015, dlužníka [právnická osoba] O vyloučení zařízení betonárny z majetkové podstaty bylo vedeno excindační řízení u Krajského soudu v [adresa], kdy usnesením ze dne 10. 3. 2021, č.j. 71 ICm 932/2016 – 316, bylo toto řízení zastaveno.

38. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a se zákonem č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách v účinném znění (dále jen „zákon o veřejných dražbách“).

39. Dle ustanovení § 1040 odst. 1 kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

40. Dle ustanovení § 17 odst. 1 zákona o veřejných dražbách dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. Návrh může podat i více osob, a to i tehdy, nejsou-li spoluvlastníky předmětu dražby. Dle odstavce 3 předmětem dražby může být věc, podnik nebo jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a převoditelné majetkové právo, bylo-li navrženo jejich vydražení a splňují-li podmínky stanovené tímto zákonem. Podle odstavce 4 vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce.

41. Dle ustanovení § 19 odst. 1 zákona o veřejných dražbách dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem; to neplatí, jde-li o majetek státu, je-li dražebníkem orgán státní správy a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, nebo jde-li o majetek územního samosprávného celku, je-li dražebníkem tento celek, nebo je-li dražebníkem navrhovatel. Podle odstavce 2 smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu dobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, lhůtu pro uhrazení ceny dosažené vydražením přesahující 500 000 Kč, výši odměny nebo způsob jejího určení nebo ujednání o tom, že dražba bude provedena pro navrhovatele bezúplatně.

42. Dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o veřejných dražbách vydražitel, který zmařil dražbu, nenabývá vlastnictví předmětu dražby vydraženého ve zmařené dražbě. Podle odstavce 3 každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

43. Dle ustanovení § 225 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“) osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Dle odstavce 3 nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.

44. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 4144/2010, je judikováno, že označení a popis předmětu dražby a jeho příslušenství je podstatnou náležitostí dražební vyhlášky proto, že má přímý vliv na řádný průběh následné dražby, na úspěšné vydražení jejího předmětu a na cenu dosaženou vydražením (tedy na dosažení cíle veřejné dražby); proto musí být obsaženo v dražební vyhlášce a je třeba na jeho formální stránku klást zvýšený důraz…Jestliže v okamžiku nabytí vlastnictví k předmětu dražby vydražitelem (srov. § 30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách) bude faktický stav předmětu dražby od jeho popisu v dražební vyhlášce odlišný (avšak stále půjde o totožný předmět), může to, bude-li tím vydražitel poškozen, zakládat odpovědnost navrhovatele dražby za vady předmětu dražby, nebo odpovědnost dražebníka za škodu (srov. § 63 odst. 1 a 4 zákona o veřejných dražbách a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2010 sp.zn. 21 Cdo 534/2009). Z hlediska popisu předmětu dražby v dražební vyhlášce je významné, zda z ní bylo (mohlo být) všem potencionálním účastníkům veřejné dobrovolné dražby zřejmé, co má být jejím předmětem, tedy jaká "věc, podnik nebo jeho část nebo jiná věc hromadná, soubor věcí, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a převoditelné majetkové právo" (srov. § 17 odst. 3 zákona o veřejných dražbách) jako způsobilý předmět právních vztahů.

45. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2013, 21 Cdo 1211/2012, i když vydražitel zaplatil cenu dosaženou vydražením (nejvyšší podání) ve stanovené lhůtě a i když jde o platnou dražbu (žaloba o neplatnost dobrovolné veřejné dražby podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách buď vůbec nebyla podána, nebo jí nebylo pravomocným soudním rozhodnutím vyhověno), vydražitel nenabývá vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, jestliže není možné spolehlivě (jednoznačně) - s přihlédnutím ke všem okolnostem případu - dovodit, co bylo vydraženo (co vlastně tvořilo předmět dražby) nebo kdo je vydražitelem.

46. Po právním a skutkové zhodnocení věc soud rozhodl, že žaloba byla podána důvodně.

47. Z okolností případu bylo možné dovodit, co tvořilo předmět dražby, Z popisu draženého majetku v dražební vyhlášce bylo zřejmé, že součástí dražby je i přístavba ke stávající hale na pozemku parc. č. st. 155 a p. č. 43/1. Z výpovědí pana [jméno FO] a žalobce a satelitního snímku daného místa vyplynulo, že jedinou přístavbou ke stávající hale bylo právě technologické zařízení betonárny PR 750. Dražební vyhláška rovněž obsahovala odkaz na rozhodnutí Městského úřadu v [Anonymizováno], ze kterého vyplývalo, že stavba betonárny PR 750 tvoří nedílnou součást stavby skladu, mechanizační dílny a výrobny betonu a betonových výrobků, včetně přístavby ke stávající hale na pozemku parc. č. st. 155 parc. č. 43/1. Dražební vyhláška dále obsahuje informaci, že navrhovatelka má souhlas insolvenčního soudu ke zpeněžení i přes řízení o vylučovací žalobě k veřejné dražbě k prodeji nemovitostí. Z těchto informací potencionálnímu nabyvateli mohlo být zřejmé, že součástí dražby je celý areál včetně betonárny PR 750. Pokud by totiž nebyla stavba betonárny PR 750 součástí draženého areálu, není zřejmé, proč by navrhovatelka uváděla informaci o vylučovací žalobě. Z textu na listu C vyhlášky se rovněž dalo vyvodit, že se na pozemku parc. č. st. 155 nachází pouze stavba bez č. p a č. e., k níž je vlastnické právo dlužníka nesporné, a že se dle insolvenční správkyně – navrhovatelky dražby vlastně tak jak je vylučovací žaloba podána, nemůže být úspěšná.

48. To, že součást dražby vnímali i betonárnu potvrdili svědek pan [jméno FO], [jméno FO] a žalobce ve svých výpovědích. [jméno FO] to uvedl poté, co si přečetl dražební vyhlášku, sám uváděl, že si pamatoval, že předmětem dražby byla betonárka. [jméno FO] svoji výpověď uvedl slovy, že když se konala dražba, kde prodávali betonárnu, pronajali si pana [jméno FO]. I pan [jméno FO] při účasti na dražbě dne 5. 9. 2018 měl za to, že se tam betonárna prodávat bude. Je pravdou, že výpověď insolvenční správkyně na jednání u soudu nebyla jednoznačná. Nejprve si nemohla vzpomenout na žádné detaily, poté uvedla, že vylučovací žaloba na betonárny byla neurčitá, měla být odmítnutá. Z odpovědi insolvenční správkyně 1. 7. 2016, bylo zjištěno, že uvádí, že stavba betonárny PR 750 není samostatnou nemovitou věcí, ale že se jedná o přístavbu původní stavby bez č.p./č.e. a stala se její součástí. Ve vyjádření ze dne 27. 8. 2021 zase uvádí, že skutečnost, že byla vydražena i betonárna zcela neodpovídá skutečnosti. V tomto ohledu se vyjádření insolvenční správkyně liší a nelze se dopátrat její jednoznačné vůle.

49. Soud dále poukazuje na účinky nevyvratitelné domněnky v ustanovení § 225 odst. 3 insolvenčního zákona, kdy platí, že označený majetek byl pojat do soupisu oprávněně, jestliže insolvenční soud řízení o žalobě zastavil. Z usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 3. 2021, č. j. 71 ICm 932/2016 – 316, se pak podává, že řízení o vyloučení betonárny PR 750, osazené míchačkou 750 pro výrobu betonové směsi, na pozemku [Anonymizováno]. [adresa], z majetkové podstaty dlužnice [jméno FO] – stavby s.r.o., se zastavilo. Na vztah vylučovací a vyklizovací žaloby pak poukázalo usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 11. 2017, IV. ÚS 2711/17, kdyby (totiž) dovolatel (coby žalovaný) zvítězil ve sporu o vyklizení nemovitosti na základě obrany, že má silnější právo ke garáži než dlužník (bytové družstvo), neměla by tato skutečnost pro další chod insolvenčního řízení žádný význam v případě, že by (byť následně) neuspěl (jako žalobce) ve sporu o vylučovací žalobě. Řízení o vylučovací žalobě ale bylo zastaveno a nastolilo tak účinky nevyvratitelné právní domněnky, že vylučovaná věc do majetkové podstaty patří.

50. Soud pak shledal jako nepřiléhavou argumentaci žalované odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2015, sp. zn. 29 Cdo 1569/2012, neboť v daném případě insolvenční správce vyloučil věc z majetkové podstaty bez toho, aby o vyloučené věci probíhalo řízení o žalobě o vyloučení věci z majetkové podstaty. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. 29 Odo 268/2003, soud posuzoval platnost kupní smlouvy nikoli zpeněžení věci ve veřejné dražbě.

51. Dle soudu nebylo podstatné, jak bylo technologické zařízení betonárny PR 750 posuzováno ve vztahu ke zbytku areálu, zda se jednalo o součást věci apod. Podstatné pro rozhodnutí sporu bylo, jak byla věc vymezena v dražební vyhlášce, zda bylo možné jednoznačně dovodit, co bylo předmětem dražby. Jak bylo výše uvedeno, dražební vyhláška uváděla jako dražený majetek přístavbu ke stávající hale na pozemku parc. č. st. 155 a parc. č. 43/1, tedy nepochybně zařízení betonárny PR 750. Z výpovědi pana [jméno FO] vyplynulo, že to tak vnímala i žalovaná a měla se proto kromě vylučovací žaloby, kterou po zpeněžení areálu vzala zpátky, i žalobou na neplatnost dobrovolné dražby. To však neučinila. Soud proto žalobě o vydání věci vyhověl.

52. Lhůtu k vydání poté soud určil v délce 30 dní, neboť žalovaná technologické zařízení nadále užívá, a aby tak měla dostatek času k jeho vyklizení.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 30 096,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba ze dne 18. 8. 2021, vyjádření ze dne 19. 11. 2021, vyjádření ze dne 11. 12. 2021, jednání u soudu dne 11. 4. 2022, vyjádření ze dne 19. 4. 2022, jednání u soudu dne 2. 6. 2022 v rozsahu dvou úkonů právní služby, neboť trvalo od 9 hodin do 11:01 hodin, jednání u soudu dne 18. 18. 2022 v rozsahu dvou úkonů právní služby, neboť trvalo od 13 hodin do 15:59 hodin, závěrečný návrh ze dne 7. 9. 2022 a jednání dne 13. 10. 2022) a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 650 Kč ve výši 4 756,50 Kč.

54. Pokud jde o náhradu nákladů za cestovné žalobce, které si nárokoval za cestu automobilem, soud postupoval v souladu s ustanovením § 30 odst. 2 vyhlášky ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb. o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, podle které se účastníku hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu. Žalobce nepožádal soud o předchozí souhlas s použitím automobilu, soud mu proto přiznal pouze náhradu cestovních nákladů veřejnou dopravou jako jízdné na trase Blšany a Praha a zpět, a to 6 x v ceně jedné jízdenky 115 Kč (99 Kč + 16 Kč), zjištěné ze z internetového serveru www.idos.cz, celkem za tři cesty 690 Kč.

55. O náhradě nákladů státu pak soud rozhodl podle § 148 o. s. ř., kdy je povinna je hradit neúspěšná žalovaná. Jedná se náklady cestovného svědka [jméno FO] ve výši 244 Kč, usnesení o přiznání svědečného však dosud není v právní moci a soud o konečné výši nákladů státu rozhodne v samostatném usnesení. 56.

Poučení