7 C 42/2014 - 651

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Fikoczkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro 527 899,60 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 527 899,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 788 Kč od 1. 1. 2013 do zaplacení, z částky 313 079,20 Kč od 11. 1. 2013 do zaplacení, z částky 192 Kč od 4. 2. 2013 do zaplacení, z částky 203 370,50 Kč od 2. 4. 2013 do zaplacení, z částky 6 469,90 Kč od 5. 4. 2013 do zaplacení, přičemž v každém dalším kalendářním pololetí, kdy trvá prodlení žalovaného, odpovídá roční výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšeno o 7 procentních bodů, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 350 357,72 Kč, k rukám zástupce žalobce, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit státu - ČR na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, náklady řízení ve výši 56 083,50 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení částky 527 899,60 Kč s tím, že žalovaný si u něj objednal zboží – stavební materiál, za který mu při odběru zboží byl vystaven dodací list a faktura znějící na částku 4 788 Kč splatná 31. 12. 2012, na částku 313 079,20 Kč splatná 10. 1. 2013, na částku 192 Kč splatná 3. 2. 2013, na částku 203 370,50 Kč splatná 1. 4. 2013 a na částku 6 469,90 Kč splatná 4. 4. 2013. Žalovaný zboží převzal, avšak neuhradil jeho cenu a dluží žalobci tak celkem částku 527 899,60 Kč. Pokud žalovaný namítal započtení svých pohledávek oproti této pohledávce žalobce, tyto zápočty jsou bez právních důvodů, neboť žalovaný maří reklamační řízení a brání řádnému prokázání příčiny poškození litinové roury. Výše penalizační faktury je několikanásobně převýšena a neodpovídá skutečně provedené práci a je neurčitá. Dne 16. 8. 2011 žalovaný vyrozuměl žalobce o úniku vody asi od 23:30 hod. dne 15. 8. 2011 v tunelu [adresa]. Vzhledem k tomu, že se jednalo o litinové roury výrobce [Anonymizováno], se kterým měl žalobce smlouvu, že bude výrobce vyrozuměn a přítomen všech reklamací, ustavil výrobce na reklamaci technického ředitele [tituly před jménem] [jméno FO], který byl přítomen všech úkolů v tunelu, kdy řídil práce, zhotovil dokumentaci a odborně se vyjadřoval k poškození roury a znaleckému posudku. K odstranění vozovky a zeminy došlo dne 21. 8. 2011, přičemž bylo zjištěno, že došlo k prasknutí litinové vodovodní roury [Anonymizováno] a bylo všemi zúčastněnými stranami konstatováno, že na litinové rouře [Anonymizováno] se nachází zjevné poškození podélnými rýhami-vrypy, navazující na její prasklinu. Všichni přítomní se dále shodli, že rýhy-vrypy se na litinové rouře vyskytovaly ještě před odkrytím vozovky. Žalovaný si nechal vyhotovit znalecký posudek, avšak nezpřístupnil a nepředal litinovou rouru k provedení expertizy žalobci. Do dnešního dne tak nebyla příčina prasknutí litinové roury v tunelu [adresa] objektivně zjištěna a prokázána. K poškození litinové roury těmito rýhami došlo nedodržením technologického postupu nebo neodbornou manipulací při kladení tohoto potrubí. Vzhledem k tomu, že žalovaný neposkytl potřebnou součinnost, aby mohla být zjištěna objektivní příčina vzniku předmětného poškození, nepovažuje žalobce příčinu prasknutí litinové roury za spolehlivě prokázanou, a tedy reklamaci neuznává za ukončenou a prokázanou. Z tohoto důvodu ani nemohla nastoupit odpovědnost za vady zboží a ani odpovědnost za vady, na něž se vztahuje záruka za jakost, nevznikla, jestliže tyto vady byly způsobeny vnějšími událostmi a nezpůsobil je žalobce. Žalobce pokus o zápočet žalovanému vždy písemnou formou vrátil s odůvodněním neexistence objednávky. Litinová roura má povrch roury ošetřen zinkovou směsí, která v případě poškození reakcí zinku v zemi zacelí poškození litinové roury. To znamená, že litinová roura byla poškozena při kladení protipožárního potrubí v roce 2010, kdy reakcí pod vozovkou se poškozené vrypy vytěsnily zinkovou směsí. Prasklinou litinové roury voda vytékala několik měsíců, odstranila barvu a část povrchu roury. Na prasklinu navazují mnohočetné vrypy, což nasvědčuje tomu, že roura byla poškozena při kladení. K vrypům a poškození litinové roury při odstraňování závady – výkopu poškozené litinové roury dne 21. 8. 2011 nemohlo dojít. Litinová roura je uložena v betonovém korytě širokém cca 50 až 60 cm a bagr, který pomáhal na povrchu, má lžící o velikosti 100 x 80 cm a tedy se neměl možnost k rouře touto lžící dostat. Žalovaný by o škodě měl jednat se zhotovitelem [právnická osoba], kterému za práce na odstranění závady uhradil částku 2 252 234 Kč. Ani z odborného posudku zpracovaného [právnická osoba]. na základě objednávky žalovaného nevyplývá skutečnost, že by jím dodaná trubka vykazovala vady materiálu, za které by žalobce nesl odpovědnost. Z tohoto důvodu nechal žalobce vypracovat znalecký posudek ze dne 10. 7. 2017 [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO], kterým byl posouzen znalecký posudek č. [Anonymizováno] vypracovaný [právnická osoba], v němž znalec poukazuje na čiré spekulace [právnická osoba], kdy ten mj. nevzal v úvahu povrchovou úpravu trubky, a to pokovením zinkohliníkem, která brání výskytu rzi materiálu. Dle závěru tohoto znaleckého posudku postup šetření [Anonymizováno] nevedl k určení příčin havarijního stavu, ale v podstatě zdokumentoval výsledek havárie potrubí. Poškození trubky tak bylo dle žalobce zapříčiněno chybou žalovaného či jeho subdodavatele při jejím ukládání, kdy byl zvolen špatný technologický postup. Žalovaný taktéž uvedl, že tlak deklarovaný výrobcem trubka i s ředinami ustála. Předmětné požární potrubí, jehož součástí byla poškozená trubka, prošlo také tlakovou zkouškou. Kdyby bylo potrubí v rámci tlakové zkoušky v srpnu 2011 natlakováno stejně jako v dubnu 2010, musela by poškozená trubka v místě výskytu ředin tento tlak ustát. Příčinou prasknutí trubky nemohla být tedy vada materiálu, ale vrypy způsobené na trubce při jejím ukládání do země nebo přetlakování potrubí, či obě příčiny. Žalovaný některé faktury ani nepředložil a z výkazu výměr a jednotlivých cen prací [Anonymizováno] není vůbec jasné, jaké laboratorní práce, technické práce, geodetická měření poruchy s vyhodnocením, jaké práce byly vlastně provedeny. Žalobce zpochybňoval i práce provedené spol. [právnická osoba] a rozsah oprav ve vztahu k době, po kterou měl být tunel uzavřen. Žalobce má pochybnosti o tom, že práce v rozsahu a ceně uváděné žalovaným, byly skutečně v tunelu [adresa] provedeny. Kdyby tomu tak bylo, jistě by je žalovaný vymáhal z titulu náhrady škody, to se však nestalo. Žalovaný tak neprokázal výši domnělé škody, opodstatněnost, rozsah ani potřebu údajně prováděných prací.

2. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta, s tím, že je podána bez právního důvodu, neboť žalovaná pohledávka žalobce vůči žalovanému zanikla v důsledku jednostranných zápočtů provedených žalovaným dopisem ze dne 6. 12. 2012, dvěma dopisy ze dne 18. 12. 2012, dopisem ze dne 5. 2. 2013 a dopisem ze dne 29. 4. 2013. Těmito jednostrannými zápočty žalovaný započetl mimo jiné i na žalovanou částku včetně úroků z prodlení náležících k jednotlivým dílčím částkám z jednotlivých faktur žalobce, část svého oprávněného nároku vůči žalobci, který se sestává: 1) z náhrady škody ve výši 4 490 498,96 Kč vzniklé žalovanému v důsledku porušení jeho smluvní a zákonné povinnosti spočívající v dodání litinové trouby [Anonymizováno], když žalobce dodal žalovanému vadnou litinovou troubu, vyúčtované žalobci penalizační fakturou žalovaného č. [hodnota] ze dne 13. 12. 2011 na částku 4 490 498,96 Kč, 2) z nároku na slevu z kupní ceny dle výše uvedené kupní smlouvy ve výši 7 436,59 Kč plus 20% DPH, tj. celkem 8 923,91 Kč, 3) z úroku z prodlení s úhradou náhrady škody ke dni provedení prvního jednostranného zápočtu, tj. ke dni 6. 12. 2012, tedy ode dne splatnosti 1. 1. 2012 do dne 6. 12 2012 ve výši 325 130,58 Kč, 4) z úroku z prodlení s úhradou slevy z kupní ceny ke dni provedení prvního jednostranného zápočtu, tj. ke dni 6. 12. 2012, tedy ode dne splatnosti 31. 12. 2011 do dne 6. 12. 2012 ve výši 648 Kč. Škoda ve výši 4 490 498,96 Kč vznikla v důsledku vady litinové trouby, jež byla součástí tunelového vodovodu v [Anonymizováno] tunelu a odstraňování těchto vad, tj. činností, prací a dodávek nutných k odstranění vad litinové trouby a k uvedení tunelového vodovodu a [Anonymizováno] tunelu do stavu, v jakém se tento nalézal před havárií tunelového vodovodu v důsledku prasknutí předmětné trouby. Vadu výše specifikované trouby žalovaný zjistil 15. 8. 2011, když v důsledku prasknutí této trouby došlo v [Anonymizováno] tunelu k porušení tunelového vodovodu a vytékání vody na vozovku. Touto vadou byla výše uvedené kupní smlouva porušena podstatným způsobem a žalovaný tak tímto dopisem uplatnil svůj nárok z vad zboží, přičemž požadoval slevu z ceny díla ve výši 8 923,91 Kč s tím, že nárok na náhradu škody uplatní později, až bude znám její rozsah. Následně zadal posouzení příčin vzniku prasklin a souvisící provedení příslušných zkoušek [právnická osoba]. a vyzval žalobce k účasti při provádění zkoušek. Dne 14. 12. 2011 vyzval žalobce k úhradě vzniklé škody, na což reagoval žalobce tak, že škodu odmítá uhradit. [právnická osoba]. vyhotovil dne 30. 11. 2011 odborný posudek k příčinám dodané litinové trouby, kde konstatoval vady materiálu trubky podrobené zkouškám a šetření s tím, že tyto vady materiálu typu dlouhých ředin, často propojených trhlinkami na vnitřním i na vnějším povrchu trubky, o hloubce 1 mm až 1,8 mm měly významnou, patrně rozhodující úlohu při porušení trubky. Následně probíhala mimosoudní jednání, avšak bezvýsledně. Ohledně faktury žalobce č. [hodnota] znějící na částku 4 788 Kč žalovaný uvedl, že tato zanikla v důsledku jednostranného zápočtu provedeného žalovaným dopisem ze dne 6. 12. 2012 a dopisy ze dne 18.12.2012, když žalovaný na tuto fakturu započet svůj oprávněný nárok vůči žalobci, a to na náhradu škody ve zbývající výši 2 992 559,05 Kč vzniklé žalovanému v důsledku vady litinové trouby, když na první část nároku na náhradu škody provedl žalovaný jednostranný zápočet jiných splatných pohledávek žalobce, které jsou předmětem sporu vedeného u Městského soudu v Praze pod č.j. 36 Cm 130/2012. Jednostranný zápočet byl žalobci doručen a žalobcem převzat dne 7. 12. 2013. Oprava tohoto zápočtu ze dne 18. 12. 2012 byla žalobci doručena osobně jednak v provozovně v Praze dne 18. 12. 2012, avšak žalobcem bylo odmítnuto převzetí a jednak byl žalobci doručen a žalobcem převzat dne 19. 12. 2012. V důsledku tohoto zápočtu tak zbyla k úhradě z pohledávky žalovaného na náhradu škody k 31. 12. 2012 částka 2 987 771,05 Kč. Ohledně faktury žalobce č. [hodnota] na částku 313 079,20 Kč včetně úroku z prodlení od 10. 1. 2013 do 5. 2. 2013 ve výši 7,05% tj. 1 572,26 Kč pak žalovaný uvedl, že tato pohledávka žalobce včetně příslušenství zanikla v důsledku jednostranného zápočtu provedeného žalovaným dopisem ze dne 5. 2. 2013. Tímto jednostranným zápočtem žalovaný započetl na uvedenou fakturu č. [hodnota] svůj oprávněný nárok vůči žalobci, a to jednak úroky z prodlení se zaplacením náhrady škody z částky 2 987 771,05 Kč od 7. 12. 2012 do 5. 2. 2013 ve výši 7,75 % p.a., tj. 38 063,38 Kč a jednak náhradu škody ve zbývající výši 2 987 771,05 Kč vzniklé v důsledku vady litinové trouby, jednak nárok na náhradu škody ve zbývající výši 2 712 563,23 Kč vzniklé v důsledku vady litinové trouby. Ohledně faktury žalobce č. [hodnota] znějící na částku 192 Kč včetně úroku z prodlení ve výši 0,07 Kč, žalovaný uvedl, že tato pohledávka žalobce včetně příslušenství vůči žalovanému zanikla v důsledku jednostranného zápočtu provedeného žalovaným dne 5. 2. 2013, kdy na tuto fakturu žalovaný jednostranně započet náhradu škody ve zbývající výši 2 712 755,23 Kč vzniklé v důsledku vady litinové trouby a jednak náhradu škody ve zbývající výši 2 710 990,97 Kč vzniklé žalovanému v důsledku vady litinové trouby. Tento jednostranný zápočet byl žalobci doručen jednak osobně v provozovně v Praze dne 7. 2. 2013 a jednak dne 11. 2. 2013. V důsledku tohoto zápočtu tak zbyla k úhradě z pohledávky žalovaného na náhradu škody k 5. 2. 2013 částka 2 710 990,90 Kč. Ohledně faktury žalobce č. [hodnota] znějící na částku 203 370,50 Kč včetně úroku z prodlení za období od 1. 4. 2013 do 29. 4. 2013 ve výši 1 099,87 Kč, žalovaný uvedl, že tato pohledávka žalobce včetně příslušenství vůči žalovanému zanikla v důsledku jednostranného zápočtu provedeného žalovaným dopisem ze dne 29. 4. 2013, když žalovaný na tuto fakturu započet svůj oprávněný nárok vůči žalobci, a to jednak úroky z prodlení se zaplacením náhrady škody z částky 2 710 990,90 Kč od 11. 2. 2013 do 29. 4. 2013 ve výši 44 322,84 Kč a jednak náhradu škody ve zbývající výši 2 710 990,90 Kč vzniklé žalovanému v důsledku vady litinové trouby a jednak nárok na náhradu škody ve zbývající výši 2 545 473,45 Kč vzniklé žalovanému v důsledku vady litinové trouby. Ohledně faktury žalobce č. [hodnota] znějící na částku 6 469,90 Kč včetně úroků z prodlení ve výši 31,24 Kč žalovaný uvedl, že tato pohledávka zanikla v důsledku jednostranného zápočtu provedeného žalovaným dne 29. 4. 2013, kdy žalovaný na tuto fakturu započet jednak náhradu škody ve zbývající výši 2 551 943,35 Kč vzniklé žalovanému v důsledku vady litinové trouby, jednak nárok na náhradu škody ve zbývající výši 2 544 373,58 Kč vzniklé žalovanému v důsledku vady litinové trouby. Tento jednostranný zápočet byl žalobci doručen jednak osobně v provozovně v Praze dne 2. 5. 2013 a jednak dne 3. 5. 2013. V důsledku jednostranného zápočtu ze dne 29. 4. 2013 zbyla k úhradě z pohledávky žalovaného na náhradu škody k 29. 4. 2013 částka 2 550 843,48 Kč. Znalecký posudek předložený žalobcem byl vypracován účelově na zakázku žalobce a jeho jediným cílem je zpochybnění již dříve znaleckým posudkem prokázaných vad trouby dodané žalobcem žalovanému.

3. Rozsudkem ze dne 4. 4. 2018, č. j. 7 C 42/2014-377, zdejší soud rozhodl tak, že žalobu zamítl (výrok I.) a uložil žalobci nahradit žalovanému náklady řízení (výrok II.). Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudek soudu prvého stupně zrušil usnesením ze dne 24. 10. 2018, č. j. 72 Co 253/2018-438, se tím, že pohledávka žalovaného, jež vychází z údajné žalobcovy odpovědnosti za vady dodané vodovodní roury a s tím související odpovědnosti za škodu, jež byla vadou zmíněného výrobku žalovanému způsobena, má svůj základ ve skutkových okolnostech, jež jsou nejen mezi účastníky sporné, ale které vyžadují pro jejich náležité posouzení odborné znalosti, jimiž soud nemůže disponovat, s tím, že nemožnost využití předmětné trubky k jejímu dalšímu znaleckému zkoumání nelze bez dalšího klást k tíži žalobce, pakliže bylo zjištěno, že tuto trubku předal bývalému znaleckému ústavu [právnická osoba]. žalovaný, který ji poté od tohoto ústavu nevyžádal zpět. Dále je nesprávný závěru ve vztahu k námitkám žalobce týkajícím se výše škody, neboť soud prvního stupně jednak nezohlednil skutečnost, že v případě pohledávky žalovaného nelze uvažovat o celé částce, na níž svůj nárok žalovaný původně vyčíslil, neboť co do částky 1 779 699,10 Kč tato pohledávka (pakliže existovala) zanikla započtením proti jiným žalobcovým pohledávkám, nadto výše fakturovaných a uhrazených částek, které žalovaný v řízení dokládal, sama o sobě nevyvrací žalobcovu námitku, že se jedná o částky nadhodnocené, popř. o částky neodpovídající nezbytným nákladům na odstranění následků havárie. Odvolací soud pak soudu prvého stupně uložil, aby v další fázi řízení, v intencích již dříve uplatněných důkazních návrhů účastníků řízení, doplnil dokazování k výše uvedeným otázkám, které jsou pro rozhodnutí v této věci podstatné a které dosud provedeným dokazováním dostatečně vyjasněny nebyly, a popř. pokud dospěje-li k závěru, že některá ze stran sporu důkazní břemeno vztahující se k uplatněným tvrzením neunáší, na tuto skutečnost dotčeného účastníka řízení postupem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. upozorní.

4. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. s. ř.“, ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.), svědeckou výpovědí níže uvedených svědků (§ 126 o. s. ř.) a dále znaleckými posudky [právnická osoba]., [tituly před jménem] [jméno FO] a revizním znaleckým posudkem [Anonymizováno] (§ 127 o. s. ř.). Návrhy žalovaného na doplnění dokazování o výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znaleckým deníkem [právnická osoba]. a dotazem na Komoru soudních znalců ve vztahu k posudku č. 4/2011 soud pro nadbytečnost zamítl, neboť se jednalo o návrhy toliko k povaze předloženého posudku [právnická osoba]. (tedy že se skutečně jedná o znalecký posudek se všemi formálními náležitostmi, které plynou ze zákona, přičemž tato vada byla následně v řízení zhojena doložením znalecké doložky ze dne 15. 10. 2013, jak bude níže uvedeno). Nadto pro posouzení věci ani nebylo rozhodným, zda se jedná o znalecký posudek či nikoli, neboť revizní znalecký posudek [Anonymizováno] se se závěry znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] stejně jako posudku [právnická osoba]. vypořádal. Stejně tak soud pro nadbytečnost zamítl vypracování dalšího znaleckého posudku ve vztahu k příčinám prasknutí trubky a rovněž znalecký posudek ve vztahu k posouzení žalovaným provedených oprav v tunelu [adresa], respektive k jejich potřebnosti, rozsahu a výši odměny, neboť posouzení této otázky se stalo v řízení nadbytečným (jak bude níže uvedeno).

5. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Dne 9. 12. 2008 se společnost [Anonymizováno], IČO: [IČO] jako kupující a žalobce jako prodávající dohodli, že žalobce dodá této společnosti za podmínek sjednaných ve smlouvě litinové potrubí, armatury, tvarovky a příslušenství do tunelu v rozsahu dle přílohy č. [hodnota] této smlouvy a v kvalitě dle [Anonymizováno] pro stavbu [Anonymizováno] obecně právních předpisů, přičemž bylo sjednáno, že v případě rozdílných požadavků na kvalitu platí nejpřísnější kvalitativní kritérium a kupující se zavazuje zboží převzít a prodávajícímu zaplatit kupní cenu. Specifikované zboží se žalobce zavázal dodat pro stavbu [Anonymizováno] v místě [adresa]. Cena za toto zboží byla sjednána ve výši 22 511 410 Kč. Přílohou č. [hodnota] smlouvy byl protokol z jednání o dodávkách materiálu, přičemž v čl. 11 byla sjednána reklamace a záruční lhůty tak, že prodávající odpovídá kupujícímu za to, že dodané zboží bude mít vlastnosti stanovené českými právními předpisy, a dle [Anonymizováno] a kupní smlouvou. Dále bylo sjednáno, že v případě, že budou na dodaném zboží zjištěny kupujícím jeho vady, bude postupováno dle § 422 a násl. obč. zák., přičemž reklamace bude kupujícím uplatněna bez zbytečného odkladu písemnou formou. Prodávající se zavazuje do 3 pracovních dnů od obdržení reklamace se k reklamaci vyjádřit a navrhnout termín, do kterého budou vady odstraněny. Veškeré náklady vzniklé kupujícímu v souvislosti s vyřizováním reklamace hradí prodávající. Záruční lhůta byla smluvně stanovena na 61 měsíců od data dodání, a to na všechny druhy zboží. Přílohou č. [hodnota] této smlouvy byly Všeobecné nákupní podmínky společnosti [právnická osoba]. Dle cenového návrhu, který byl přílohou č. [hodnota] této smlouvy, měl žalobce žalovanému dodat mimo jiné 814 ks litinových trub [Anonymizováno]. K cit. kupní smlouvě byl dne 20. 2. 2009 uzavřen dodatek č. [hodnota], na jehož základě byl předmět kupní smlouvy rozšířen o dodatečnou dodávku spojovacího materiálu a těsnění přírubových spojů, dne 21. 4. 2009 byl uzavřen dodatek č. [hodnota], na jehož základě byl předmět kupní smlouvy dále rozšířen o dodatečnou dodávku kolen, dne 9. 7. 2009 byl uzavřen dodatek č. [hodnota], na jehož základě byl předmět kupní smlouvy rozšířen o dodatečnou dodávku vystrojení šachet vodovodu, dne 10. 7. 2009 byl uzavřen dodatek č. [hodnota], na jehož základě byl předmět kupní smlouvy rozšířen o dodatečnou dodávku 6 ks litinové trouby integral [Anonymizováno] včetně těsnících kroužků, dne 5. 1. 2010 byl uzavřen dodatek č. [hodnota], na jehož základě byl předmět kupní smlouvy rozšířen o dodatečnou dodávku zboží na dokončení kanalizace a vodovodu v tříproudém a dvouproudém tunelu, kanalizace předportálí [adresa] (prokázáno kupní smlouvou č. [Anonymizováno] ze dne 9. 12. 2008, protokolem z jednání o dodávkách materiálu ze dne 4.11.2008, Všeobecnými nákupními podmínkami žalovaného, cenovým rozvrhem [Anonymizováno] ze dne 24. 10. 2008, přílohou k cenové nabídce ze dne 30. 10. 2008, dodatkem č. [hodnota] kupní smlouvy č. 127/2008 ze dne 20. 2. 2009 včetně cenového rozvrhu ze dne 28. 1. 2009, dodatkem č. [hodnota] kupní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 21. 4. 2009 včetně e-mailu – příloha č. [hodnota], dodatkem č. [hodnota] kupní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 9. 7. 2009 včetně přílohy č. [hodnota] e-mailu, nabídky č. [hodnota]-2, dodatkem č. [hodnota] kupní smlouvy č. [Anonymizováno] ze dne 10. 7. 2009 včetně přílohy e-mailu, dodatkem č. [hodnota] kupní smlouvy č. 127/2008 ze dne 5. 1. 2010 včetně přílohy rozpisu materiálu). 7. [adresa] – [právnická osoba], které žalovaný na základě písemných objednávek u žalobce objednal, je specifikováno ve faktuře č. [hodnota] znějící na částku 4 788 Kč splatnou 31. 12. 2012, č. [hodnota] znějící na částku 313 079,20 Kč splatnou 10. 1. 2013, č. [hodnota] znějící na částku 192 Kč splatnou 3. 2. 2013, č. [hodnota] znějící na částku 203 370,50 Kč splatnou 1. 4. 2013, č. [hodnota] znějící na částku 6 469,90 Kč splatnou 4. 4. 2013. Žalovaný za toto zboží žalobci nezaplatil, a to s námitkou o zániku těchto pohledávek v souvislosti s jím provedeným zápočtem (prokázáno nespornými tvrzeními účastníků a fakturami č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota]).

8. Dne 3. 8. 2010 byl tunelový vodovod na stavbě [Anonymizováno] předán a převzat jako dokončený (prokázáno protokolem o předání a převzetí dokončených staveb, nebo jejich ucelených částí ze dne 3. 8. 2010).

9. V tunelu [adresa], v němž byla instalována litinová trubka [Anonymizováno] dodaná žalobcem na základě shora uvedeného ujednání, došlo dne 15. 8. 2011 k havárii, kdy začala mezi betony v tunelu tryskat voda. [jméno FO] panu [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil, že mu bylo právníky doporučeno provést vlastní expertízu vyjmutého vzorku předtím, než ho předají jejich společnosti a že mu ústně sdělil, že nemá námitek s provedením nezávislé expertízy v certifikované laboratoři dle jejich výběru, ale že vzorek nesmí být expertízou porušen obzvlášť v místě poruchy. Dle návrhu postupu prací pro zkoušení vzorku trubky byl program šetření na porušené předmětné trubce takový, že nejprve se označí po celé délce vrchol trubky vzhledem k jejímu uložení v zemi, trhlina byla na třetí hodině, poté se udělá fotodokumentace celého vnějšího povrchu, poté co nejpřesnější makrofotografie – detailů všech podélných poškození včetně trhliny, a detailů „obroušené oblasti“ v místě pod trhlinou, otisky všech poškozených oblastí, poté se změří průměr na několika místech v porušených oblastech, poté fotodokumentace vnitřního povrchu cementové výstelky, dále se trubka podélně rozřízne, následně se udělá fotodokumentace poruch na povrchu vnitřní cementace, poté se odstraní cementace z vnitřku kusu, pak se provede penetrační zkouška na vnitřním povrchu trubky, posléze se provedou materiálové zkoušky včetně zkoušek mechanických a porovnají se výsledky s požadavky na materiál ve standardu ČSN EN 545, následně se vyřízne oblast s trhlinou z destrukce trubky a provede se fraktografické a následné metalografické vyšetření, dále se provede obdobné vyšetření na eventuálních vadách zjištěných na vnitřním povrchu trubky při penetrační zkoušce s dokumentací a teprve se vypracuje závěrečná zpráva [právnická osoba]. [adresa] (prokazováno zprávou o vývoji RQP – tunel [adresa] interní ke dni 23. 8. 2011 včetně návrhu postupu prací pro zkoušení vzorku trubky, fotodokumentaci).

10. Dopisem ze dne 23. 8. 2011 žalovaný reklamoval u žalobce vadu zboží – předmětnou litinovou troubu [Anonymizováno] spočívající v podélné cca 30 cm dlouhé prasklině 1 ks této litinové trouby. V souvislosti s tímto žalovaný u žalobce uplatnil nárok na slevu z kupní ceny ve výši 7 436,59 Kč plus DPH. Na to reagoval žalobce dopisem ze dne 29. 8. 2011 tak, že reklamaci bere na vědomí a spolu s dodavatelem bude spolupracovat na řešení (prokázáno reklamací žalovaného ze dne 23. 8. 2011, dopisem žalobce žalovanému ve věci reklamace ze dne 29. 8. 2011). Ohledně reklamace proběhla mezi žalobcem a společností [právnická osoba] e-mailová komunikace, v níž společnost [právnická osoba] po žalovaném požadovala písemně zodpovědět otázky ohledně havárie. Poté byla prostřednictvím e-mailu domlouvána zkouška v [právnická osoba]. (prokázáno e-mailovou korespondence ze dne 20. 8. 2011 až 24. 8. 2011, včetně protokolu o tlakové zkoušce). Dopisem ze dne 22. 8. 2011 [právnická osoba] požadovalo po společnosti [právnická osoba]. odstranění netěsnosti vodovodního požárního potrubí na stavbě [Anonymizováno] (prokázáno listinou R1 – reklamace stavba ze dne 17. 8. 2011). Dle závěru zprávy o vizuální prohlídce tekoucí trouby v [Anonymizováno] tunelu v Praze ze dne 31. 8. 2011, které byl přítomný [jméno FO] (hlavní inženýr projektu [Anonymizováno]), [jméno FO] (SG [právnická osoba]) a [jméno FO] ([Anonymizováno]) prasknutí trouby [Anonymizováno] v délce 30 cm nastalo po porušení litinové stěny, jejíž mechanická odolnost byla velmi oslabena vnějšími nárazy způsobenými manipulací s troubou na stavbě, což vedlo k oslabení odolnosti vytěsnění hmoty a vytvoření trhlin, následně k překročení meze pružnosti materiálu. V závěru je taktéž uvedeno, že vzhledem k významné abrazi způsobené na vnějším povrchu a kovu stěny trouby, SAV si myslí, že únik existoval již dlouho, ale s menší ztrátou vody. Způsob zakrytí potrubí při pokládce (1 m betonu) zadržel vzestup vody a zabránil jejímu odhalení (prokázáno zprávou o vizuální prohlídce tekoucí vody v [Anonymizováno] tunelu v Praze společností [Anonymizováno] včetně fotodokumentace).

11. Žalovaný nechal tunel [adresa] včetně komunikace po havárii požárního vodovodu opravit (prokázáno programem prací na opravy komunikace v tunelu – e-mail ze dne 4. 10. 2011), přičemž jednotlivé práce byly žalovanému vyúčtovány následujícími fakturami: Za tmelení a sanace spár mezi obrubníky po opravě havárie vodovodu ve [Anonymizováno] Tunelu stavby [Anonymizováno] společnost [právnická osoba] fakturou č. [Anonymizováno] ze dne 2. 9. 2011 vyúčtovala částku ve výši 1 800 Kč splatnou 14. 10. 2011. Žalovaný fakturu uhradil dne 14. 10. 2011 (prokázáno fakturou č. 208/2011 ze dne 2. 9. 2011, objednávkou ze dne 2. 9. 2011 ve věci tmelení a sanace spár mezi obrubníky včetně dopisu s pokyny ze dne 2. 9. 2011, předávacím protokolem – tunel [adresa] ze dne 4. 9. 2011, výpisem z účtu). Za geodetické práce na stavbě [právnická osoba] [adresa], [adresa] společnost [právnická osoba] žalovanému vyúčtovala fakturou č. [hodnota] ze dne 30. 9. 2011 částku 55 620 Kč splatnou 7. 11. 2011. Žalovaný fakturu uhradil dne 13. 12. 2011 (prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 30. 9. 2011 včetně rozpisu činností, výpisem z účtu). Na základě objednávky č. [č. účtu] ze dne 24. 8. 2011 společnost [právnická osoba]. vyúčtovala žalovanému fakturou č. [hodnota] ze dne 16. 9. 2011 za opravu vozovky v tunelu po havárii požárního vodovodu částku ve výši 1 684 898,86 Kč splatnou 15. 11. 2011. Žalovaný fakturu uhradil dne 22. 11. 2011(prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 16. 9. 2011 včetně rozpisu prací, zápisem o předání a převzetí díla ze dne 5. 9. 2011, objednávkou ze dne 24. 8. 2011 za opravu vozovky včetně přípisu ze dne 24. 8. 2011, výpisem z účtu). Dále za opravu vozovky v tunelu po havárii požárního vodovodu v tunelu [adresa] společnost [právnická osoba]. vyúčtovala žalovanému fakturou č. [hodnota] ze dne 14. 11. 2011 za opravu vozovky v tunelu po havárii požárního vodovodu částku ve výši 145 123,20 Kč splatnou 13. 1. 2012. Žalovaný fakturu uhradil dne 13. 12. 2011 (prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 14. 12. 2011 včetně výkazu výměru jednotlivých cen a prací, výpisem z účtu). Dále za opravu vozovky v tunelu po havárii požárního vodovodu v tunelu [adresa] společnost [právnická osoba]. vyúčtovala žalovanému fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 12. 2011 za opravu vozovky v tunelu po havárii požárního vodovodu částku ve výši 156 000 Kč splatnou 5. 2. 2012. Žalovaný fakturu uhradil dne 13. 12. 2011 (prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 2. 12. 2011 včetně výkazu výměr a cen jednotlivých prací, výpisem z účtu). Za odborný posudek k příčinám porušení dodané trubky společnost [právnická osoba]. žalovanému vyúčtovala fakturou č. [hodnota] ze dne 10. 10. 2011 částku ve výši 84 000 Kč splatnou 5. 1. 2012. Žalovaný fakturu uhradil dne 19. 12. 2011 (prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 6. 12. 2011, výpisem z účtu). Za skenování vozovky [Anonymizováno] v km 12.775-12.80 a vyhodnocení odchylek společnost [právnická osoba]. žalovanému vyúčtovala fakturou č. [hodnota] ze dne 17. 10. 2011 částku ve výši 46 200 Kč splatnou 17. 11. 2011. Žalovaný fakturu uhradil dne 22. 11. 2011 (prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 17. 10. 2011 včetně provedených prací, výpisem z účtu). Za zpracování RDS a DSPS opravy vozovky v tunelu [adresa] po havárii požárního vodovodu společnost [právnická osoba]. žalovanému vyúčtovala fakturou č. 747/11 ze dne 10. 10. 2011 částku ve výši 180 000 Kč splatnou 13. 11. 2011. Žalovaný fakturu uhradil dne 22. 11. 2011 (prokázáno fakturou č. 747/11 ze dne 10. 10. 2011, předávacím protokolem a přípisem ze dne 6. 10. 2011, výpisem z účtu). Za vodorovné dopravní značení společnost [právnická osoba]. vyúčtovala žalovanému fakturou č. [hodnota] ze dne 15. 11. 2011 částku ve výši 39 691,20 Kč splatnou 11. 1. 2012. Žalovaný fakturu uhradil dne 13. 12. 2011 (prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 15. 11. 2011, soupisem provedených prací, výpisem z účtu). Za opravu distribučního potrubí tunelového vodovodu [IBAN] po jeho havárii dne 15. 8. 2011 společnost [právnická osoba] žalovanému vyúčtovala fakturou č. 127/11/2011 ze dne 6. 12. 2011 částku 2 252 234 Kč splatnou 8. 2. 2012. Žalovaný fakturu uhradil dne 19. 12. 2011 (prokázáno fakturou č. 127/11/2011 ze dne 7. 12. 2011 včetně soupisu provedených prací, výpisem z účtu). Za provedení kontroly požárního vodovodu tunelu [Anonymizováno], [adresa] po havárii společnost [právnická osoba] žalovanému vyúčtovala fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 12. 2011 částku 56 400 Kč splatnou 7. 2. 2012. Žalovaný fakturu uhradil dne 19. 12. 2011 (prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 7. 12. 2011 včetně předávacího protokolu, výpisem z účtu). Za geodetické práce na stavbě [právnická osoba] [adresa], [adresa] – etapové měření včetně dalšího etapového měření vně opravovaného úseku vozovky společnost [právnická osoba] žalovanému vyúčtovala fakturou č. [hodnota] ze dne 9. 12. 2011 částku 27 840 Kč splatnou 10. 1. 2012. Žalovaný fakturu uhradil dne 19.12.2011 (prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 9.12.2011 včetně rozpisu činností, výpisem z účtu). Za dopravní omezení v tunelu [adresa] [právnická osoba] ČR žalovanému vyúčtovalo fakturou č. 19VR110018 ze dne 13. 12. 2011 částku ve výši 15 556 Kč splatnou 27. 12. 2011. Žalovaný fakturu uhradil dne 19. 12. 2011 (prokázáno fakturou č. 19VR110018 ze dne 13. 12. 2011, kalkulace výkonu – dopravní omezení [adresa], výpisem z účtu). Za výměnu držáku kamery v tunelu [adresa], který byl poškozen při opravě požárního vodovodu společnost [právnická osoba]. žalovanému vyúčtovala fakturou č. [hodnota] ze dne 12. 12. 2011 částku ve výši 16 800 Kč splatnou 11. 1. 2012. Žalovaný fakturu uhradil dne 19. 12. 2011 (prokázáno fakturou č. [hodnota] ze dne 12. 12. 2011, zjišťovací protokol, výpisem z účtu). Veškeré shora uvedené faktury žalovaný uhradil, celkem se jednalo o škodu ve výši 4 490 498,56 Kč (prokázáno soupisem faktur uhrazených žalovaným, výpisem z účtu ze dne 14. 10. 2011, ze dne 22. 11. 2011, ze dne 13. 12. 2011, ze dne 19. 12. 2011 a ze dne 19. 12. 2011, rozpisem faktur uhrazených v souvislosti se škodou).

12. Žalovaný dopisem ze dne 14. 12. 2011 po žalobci žádal zaplacení náhrady škody ve výši 4 490 498,96 Kč, jež vznikla žalovanému v důsledku vady zboží – 1 ks litinové trouby [Anonymizováno] dodané žalobcem na základě předmětné kupní smlouvy. Přílohou dopisu bylo vyčíslení škody, přičemž celková škoda ve výši 4 490 498,96 Kč sestávala z částky 1 404 082,63 Kč (dodavatel [právnická osoba]. faktura č. [hodnota]), z částky 130 000 Kč (faktura č. [hodnota]), z částky 120 936 Kč (faktura č. [hodnota]), dále 150 000 Kč (dodavatel [právnická osoba]., faktura č. [Anonymizováno]), z částky 14 000 Kč (dodavatel ELTODO [právnická osoba]., faktura č. [hodnota]), z částky 38 500 Kč (dodavatel [právnická osoba]., faktura č. [hodnota]), z částky 12 963,33 Kč (dodavatel [právnická osoba] ČR, faktura č. [Anonymizováno]), z částky 70 000 Kč (dodavatel [právnická osoba]., faktura č. [hodnota]), z částky 1 500 Kč (dodavatel [právnická osoba], faktura č. 208/2011), z částky 1 876 862 Kč (dodavatel [Anonymizováno], faktura č. [Anonymizováno]), z částky 47 000 Kč (dodavatel [právnická osoba] faktura č. [hodnota]), z částky 33 076 Kč (dodavatel [právnická osoba]., faktura č. [hodnota]) a vlastních nákladů 522 029 Kč (prokázáno uplatněním náhrady škody ze dne 14. 12. 2011). Fakturou č. [hodnota] ze dne 13. 12. 2011 pak žalovaný náhradu škody z kupní smlouvy č. [Anonymizováno] – vada litinové trouby [Anonymizováno] vyúčtoval na částku 4 490 498,96 Kč splatnou 31. 12. 2011 (prokázáno penalizační fakturou). Žalobce dopisem ze dne 23. 12. 2011 tuto penalizační fakturu vrátil s tím, že řešení problematiky skrytých vad dle smlouvy za ně přejímá výrobce, společnost [Anonymizováno], že skrytá vada nebyla ze strany výrobce však uznána a nelze ji zatím finančně řešit (prokázáno vrácením penalizační faktury ze dne 23. 12. 2011). Dle dohody ze dne 29. 12. 2011 se žalobce dohodl s výrobcem a pověřil ho přímému jednání s žalovaným, dohoda nebyla však podepsána (prokázáno e-mailovou korespondencí mezi účastníky ze dne 10. 1. 2012, přípisem žalobce žalovanému ve věci dohody ze dne 29. 12. 2011 a přípisem ve věci reklamaci ze stejného data).

13. Žalovaný vyzval žalobce dopisem ze dne 31. 1. 2012 k zaplacení 4 490 498,96 Kč a slevy z kupní ceny ve výši 7 436,59 Kč plus DPH ve lhůtě 10 dnů (prokázáno dopisem ze dne 31. 1. 2012). Žalobce na to sdělil, že nehodlá hradit faktury na úhradu nákladů, které vznikly odstraňováním závady na stavbě [Anonymizováno], neboť závada nemá zatím uznaného viníka, dle názoru jejich odborníků je prasklina způsobena nevhodným ukládáním potrubí (prokázáno dopisem žalobce ze dne 8.2.2012). Společnost [právnická osoba] žalovanému zaslala své stanovisko spolu s kritickou analýzou k přiložené zprávě, přičemž dle technické zprávy – kritické analýzy zprávy [Anonymizováno] ze dne 23. 1. 2012 ústav [Anonymizováno] úmyslně zastínil důsledky předpokládaných škod na potrubí způsobených mechanickým poškozením rýhami, které odlišují tuto trubku od ostatních. [Anonymizováno] zcela opomíjel bodové deformace tvořené povrchovou rýhou stejně jako současné poškození a oddělení tvárné litiny a vnitřní cementové výstelky. Dle této zprávy [Anonymizováno] vážně pochybil tím, že nerespektoval kontradiktorní procedury, jednostranně podával sporné výsledky znaleckých šetření a neinformoval společnost [Anonymizováno] o skutečnostech dohodnutých se společností [právnická osoba] a [Anonymizováno] (prokázáno reklamací potrubí [adresa] stavba ze dne 13. 2. 2012, přípisem bez data, technickou zprávou kritická analýza zprávy [Anonymizováno], přípisem žalobce žalovanému z 15. 2. 2012). Žalovaný se závěry technické zprávy – kritické analýzy zprávy [Anonymizováno] nesouhlasil (prokázáno dopisem žalovaného ze dne 31.5.2012).

14. Dopisem ze dne 6. 12. 2012 žalovaný provedl započtení vzájemných pohledávek, kdy mimo jiné na jeho zbývající pohledávku na náhradu škody z litinové trouby ve výši 2 992 559,05 Kč započetl pohledávku žalobce z faktury č. [hodnota] znějící na částku 4 788 Kč. Žalobci byl dopis doručen dne 7. 12. 2013 (prokázáno listinou označenou jako nárok na náhradu škody – započtení vzájemných pohledávek ze dne 6. 11. 2011 resp. 6. 12. 2012 včetně podacího lístku, dopis ze dne 18. 12. 2012 označené jako „nárok na náhradu škody – započtení vzájemných pohledávek – oprava zjevných chyb v psaní“). Žalobce započtení odmítl pro neexistenci splatných pohledávek žalovaného (srovnej přípisem žalobce žalovanému ze dne 17. 12. 2012 ve věci odmítnutí návrhu na započtení vzájemných pohledávek). Dopisem ze dne 5. 2. 2013 žalovaný provedl započtení vzájemných pohledávek, kdy na pohledávku žalovaného na úroky z prodlení ze zaplacením náhrady škody z částky 2 987 771,05 Kč od 7.12.2012 do 5.2.2013 ve výši 7,75% p.a. tj. ve výši 38 063,38 Kč a na pohledávku na náhradu škody ve výši 2 987 771,05 Kč započetl pohledávku žalobce z faktury č. [hodnota] ve výši 313 079,20 Kč. Dále pak na zbývající pohledávku žalovaného na náhradu škody ve výši 2 712 755,23 Kč žalovaný započetl pohledávku žalobce z faktury č. [hodnota] ve výši 192 Kč. Dále na zbývající pohledávku žalovaného na náhradu škody ve výši 2 712 563,23 Kč žalovaný započetl pohledávku žalobce na úrok z prodlení se zaplacením faktury č. [hodnota] z částky 313 079,20 Kč od 10.1.2013 do 5.2.2013 ve výši 7,05% p.a., tj. 1 572,26 Kč. Na zbývající pohledávku na náhradu škody ve výši 2 710 990,97 Kč žalovaný započetl pohledávku žalobce na úrok z prodlení se zaplacením faktury č. [hodnota] z částky 192 Kč od 3. 2. 2013 do 5. 2. 2013 ve výši 7,05 % p.a., tj. 0,07 Kč. Žalobci byl dopis doručen osobně v Provozovně v Praze dne 7. 2. 2013, žalobce jej odmítl převzít, a dne 11. 2. 2013 prostřednictvím pošty (prokázáno přípisem žalobce žalovanému – započtení vzájemných pohledávek ze dne 5. 2. 2012). Penalizační fakturu č. [hodnota] žalobce odmítl (prokázáno odpovědí žalobce na dopis ze dne 11. 2. 2013 včetně fotodokumentace). Dopisem ze dne 29. 4. 2013 žalovaný provedl započtení vzájemných pohledávek, kdy na pohledávku žalovaného na úroky z prodlení ze zaplacením náhrady škody z částky 2 710 990,90 Kč od 11.2.2013 do 29.4.2013, ve výši 7,75% p.a., tj. 44 322,84 Kč započetl pohledávku žalobce z faktury č. [hodnota] ve výši 203 370,50 Kč, na pohledávku žalovaného na náhradu škody ve výši 2 710 990, 90 Kč žalovaný započetl zbývající pohledávku z faktury č. [hodnota] ve výši 159 047,55 Kč, na pohledávku žalovaného na náhradu škody ve výši 2 551 943,35 Kč žalovaný započetl pohledávku žalobce z faktury č. [hodnota] ve výši 6 469,90 Kč, dále na pohledávku žalovaného na náhradu škody ve výši 2 545 473,45 Kč započetl pohledávku žalobce na úrok z prodlení se zaplacením faktury č. [hodnota] z částky 203 370,50 Kč od 1.4.2013 do 29.4.2013 ve výši 7,05% p.a., tj. 1 099,87 Kč, dále žalovaný na zbývající pohledávku na náhradu škody ve výši 2 544 373,58 Kč započetl pohledávku žalobce na úrok z prodlení se zaplacením faktury č. [hodnota] z částky 6 469,90 Kč od 4.4.2013 do 29.4.2013 ve výši 7,05% p.a., tj. 31,24 Kč. Dopis byl žalobci doručen osobně v provozovně v Praze dne 2. 5. 2013, žalobce dopis odmítl převzít, a dále dne 3. 5. 2013, kdy byl dopis prostřednictvím pošty vrácen žalovanému s tím, že žalobce jej odmítl převzít (prokázáno započtením vzájemných pohledávek žalovaného ze dne 29. 4. 2013 včetně poštovních dodacích dodejek).

15. Z výpovědi svědka [jméno FO], zaměstnance žalovaného, který byl ředitelem výstavby tunelu v [adresa], soud zjistil, že došlo k tomu, že při kontrole tlakování požárního systému, který se dělá asi 1x ročně a trvá 24 hodin, došlo v noci k prasknutí potrubí požárního vodovodu. Když se dostavil na místo, systém byl uzavřen, ale ze spár vytékala ještě voda. S [Anonymizováno], která je provozovatelem a vlastníkem tunelu, se domluvil na tom, jak závadu odstranit, byla dohodnuta oprava, diagnostika konstrukcí, jejíž součástí bylo rozebrání vozovky, kde byl odebrán třicetimetrový úsek, bylo zjištěno konkrétní místo prasknutí a součástí oprav byla i výměna trubky. Poté vybrali zkušební ústav za účelem zjištění příčiny praskliny na trubce, následovaly v místě havárie další práce, kontrola kabeláže, drenážního potrubí a dalších součástí tunelu. Bylo zjištěno, že ostatní součásti jsou nepoškozené. Následně začaly práce na silničním povrchu, začaly být pokládány jednotlivé vrstvy vozovky, s čímž je nutné zajistit rovinatost, následně za provozu probíhá monitoring místa a ještě jedno uzavření tunelu za účelem přebroušení místa. Všechny práce na opravě trvaly cca 3 měsíce, do původního stavu se havárie uváděla subdodavatelsky, celkem bylo asi 10 dodavatelů. Zjišťování místa prasknutí probíhalo tak, že se udělal nejprve odhad, vozovka se v těchto místech rozřezala, udělaly se čtverce cca 1 m x 1 m o hloubce cca 50 cm, které se vyzvedly, následně se odkrývaly spodní vrstvy, aby se zjistilo, kde voda uniká a postupovalo se dále směrem, aby se našlo konkrétní místo poškození, vrstvy pod ní se snímaly bagrem, jednalo se o hloubku zhruba 2 m a u místa uložení trubek se dočišťovalo ručně a lopatami. Celkem trvaly práce cca 14 dnů včetně opravy. Celkem musela být odstraněna plocha asi 30 x 11 metrů. Firma [Anonymizováno] obnažila potrubí, vyměnila a zasypala potrubí, pokračovala dál v rozebírání vozovky, poté nastoupily [právnická osoba], které provedly dvě vrstvy betonu. Vozovka byla na ploše 30 x 11 m nadzvednuta cca o 4 cm. Společnost [Anonymizováno] pracovala na opravě 14 dní až 3 týdny, Dálniční stavby se musely na stavbu ještě vrátit v souvislosti s přebrušováním vozovky. Geodetické práce měřili poklesy vozovky, posuny vozovky v rámci spár a prováděli další monitoring. [Anonymizováno] si vyžádalo, aby byl vyhotoven projekt, prováděla se finální fáze projektu od [Anonymizováno] až po skončení prací, projekt byl podkladem pro fakturaci. Tlakové zkoušky probíhaly v září 2010, poté až v září 2011, kdy došlo k havárii a uniklo cca 400 kubíků vody. Toto číslo bylo zjištěno tím, že systém byl napojen na veřejný zdroj, který měl vodoměr. Při pracích došlo k poškození držáku kamery, proto byl tento držák opraven a stálo to cca 12 000 Kč.

16. Z výpovědi svědka [jméno FO], technicko-výkonného ředitele [Anonymizováno], soud zjistil, že v tunelu dohlížel se zástupci firmy na odkrývání trubky. Když se dostavil, již byl částečně odkryt otvor cca o velikosti 4x2 m, přičemž bylo vidět místo, kde došlo k poškození trubky. Viděl dvě trubky, jedna byla příčná a vedla k hydrantu, ta byla vidět cca do poloviny a byla na ní ze strany vidět prasklina, přičemž poškození bylo ze strany stěny tunelu. Na trubce byly znatelné určité vrypy, nebyly však vidět v celé své šířce. Ve výřezu byla kaverna u přípojky hydrantu do boku kolem samotné trubky, nevšiml si, že by tam byla voda. Poté se dostavili i zástupci [Anonymizováno] a dalších firem a jednalo se o způsobu výměny, přičemž se shodli na tom, že postačí výměna jednoho kusu potrubí. Byl požadován technologický postup na výměnu, který byl dodán včetně materiálu na opravu potrubí, následně došlo k její opravě. Identifikovaná trubka nebyla dodána. Při výrobě trubky dojde ke kontrole materiálu, následně se po zarovnání na správnou délku, z odstřižků dělají testy, poté se zkouší kvalita tlaku při zkušebních 54 barů. Provozních je však 40 barů. Ovalita této trubky je 4 %. Trubka byla v držení žalovaného, šli se na ni podívat zástupci společnosti [Anonymizováno] z Francie. Následně probíhala jednání s žalovaným ohledně zkoušek a zjištění příčiny prasknutí, jako výrobci měli určité požadavky. Posouzení zprávy, kterou dostali, dělalo francouzské oddělení, přičemž z jeho závěru ne všechny postupy a testy byly provedeny podle toho, jak se dohodli. Testy prováděl zkušební ústav v ČR, jejich společnost namítala nestrannost, chtěli provést i vlastní zkoušky v jejich laboratoři. Jejich společnost byla přítomna jednomu jednání se zkušebním ústavem, k dalším nebyli zváni, dostali až výslednou zprávu. Svědek předpokládal, že trubku dostanou k vlastnímu zkoumání. Měli podmínky, kde na trubce řezat a kde ne, což nebylo dodrženo. Návrh postupu prací při kontrole ze dne 27. 9. 2011 vypracoval svědek, byl to výsledek jednání na [Anonymizováno] a svědek byl přítomen na tomto jednání, přičemž bylo určeno, kde se může a kde se nemůže řezat. Podélná prasklina na trubce byla do tvaru „U“. Jedna hrana praskliny byla vmáčknuta dovnitř. Při pokládce je snaha vmáčknout předmětnou trubku do lůžka bagrem, čemuž nasvědčuje i fotografie z vnitřku trubky. Závěr jejich společnosti byl proto takový, že trubka byla poškozena buď transportem, nebo manipulací a že časem tlak v místě poškození trubku poškodil, tedy došlo k závadě. Rýhy byly o hloubce 2 až 3 mm, trubka byla tlustá 5 až 6 mm. Ohledně hloubky rýh vycházel ze svých měření, které bylo přibližné.

17. Znalecké zkoumání:

18. Ze znaleckého posudku ze dne 30. 11. 2011 vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba]. znaleckého ústavu z oboru strojírenství se specializací na materiály, zpracování, zkoušení a výpočty, bylo zjištěno, že k destrukci trubky došlo dle zprávy o poruše žalovaného při periodické tlakové zkoušce požárně bezpečnostního vybavení tunelu dne 15. 8. ve 23:15 hodin. Žalovaný, společnost [Anonymizováno] a [právnická osoba] zapůjčily k šetření potřebné podklady. V bodu 2 posudku je uveden popis porušené trubky, v bodu 3 posudku jsou popsána provedená šetření, a to defektoskopická kontrola prozářením, měření průměrů trubky, dokumentace povrchu trubky osnímkováním a pořízením replik na vadách, šetření na cementové výstelce, dokumentace stavu cementové výstelky na vnitřním povrchu pomocí kamery a videozáznamu a šetření na vnitřní cementové výstelce po podélném rozříznutí trubky. Dle posudku prohlídka potvrdila výskyt vlasových trhlinek v cementové výstelce, někdy i velice dlouhých, a to i mimo oblast destrukční průchozí trhliny. V okolí této trhliny se vyskytuje ve výstelce shluk trhlinek. V bodě 4 je popsána defektoskopická kontrola vnitřního povrchu trubky po odstranění výstelky a v bodu 5 jsou uvedeny podklady o vlastnostech materiálu. V bodě 6 posudku je popsán metalografický rozbor, v němž bylo prokázáno, že v místě indikací na vnitřním povrchu trubky se vyskytují vady typu ředin, přičemž necelistvosti, které vady představují, sahají až do hloubky 1 mm, a to opakovaně. Výbrusy v místě indikace bodové vady na linii náznaku dlouhé necelistvosti prokázaly, že se i zde jedná o necelistvosti typu ředin, sahajících i v daném případě do hloubky až 1 mm. Šetření na vzorcích při vnějším povrchu ukázalo, že i při tomto povrchu se vyskytují vady většinou lineárního typu, sahající do hloubky kolem 0,5 mm. Vedle toho byl při vnějším povrchu zjištěn výskyt značně delších pásů ředin přibližně kolmých k povrchu, propojených trhlinkami majícími interkrystalický charakter. Dále bylo prokázáno, že na lomové ploše z místa porušení se vyskytují řediny, ale také trhliny, často interkrystalického charakteru, které na lomové vyúsťují. Výsledky metalografického šetření souhrnně prokázaly, že na vnitřním i vnějším povrchu trubky se vyskytují velice četné, a někdy i dlouhé řediny materiálu (na vnitřním povrchu délky až 300 mm), které sahají až do hloubky cca 1 mm. V kombinaci s vadami z vnějšího povrchu o hloubce až 1,8 mm vedou při malé celkové tloušťce stěny, 4,4 až 5 mm, k nezanedbatelnému zeslabení tloušťky stěny, navíc s vrubovým účinkem vad, což se nesporně projeví snížením únosnosti trubky. Statistickými zákonitostmi je navíc dáno, že skutečné délky a hloubky vad typu ředin na trubce mohou být i významně větší nežli bylo konkrétně zjištěno v daných případech. Bod 7 posudku obsahuje rozbor základního materiálu, bod 8 pak obsahuje výpočtový odhad pevnostní únosnosti trubky. V bodu 9 posudku jsou uvedeny závěry šetření. Z těch vyplývá, že při rozvoji trhliny sehrálo významnou úlohu obvodové napětí v trubce a že iniciace destrukce mohla mít dvě příčiny, a to 1) existenci defektů v základním materiálu a 2) také vyšší obvodové napění od přetlaku. Rýhy vznikly pravděpodobně až po destrukci trubky, patrně při vyjímání trubky z podloží, avšak vliv rýh na vznik poruch trubky nebyl zjištěn. Kapilární kontrola vnitřního povrchu trubky po odstranění výstelky prokázala výskyt osamělých vad typu [Anonymizováno] a seřazených vad případně i větších než AP 5 dle příslušného standardu [Anonymizováno]. Následující metalografické šetření ukázalo, že v místě indikací z defektoskopické kontroly kapilární metodou na vnitřním povrchu trubky se vyskytuje velké množství vad typu ředin a lineárních segregací. Hloubka těchto ředin na vnitřním povrchu dosahovala podle šetření až 1 mm, na vnějším povrchu ca 0,5 mm, ale pásy ředin s trhlinkami přibližně kolmými k povrchu dosahovaly při vnějším povrchu hloubky až 1,8 mm. Při dimenzi stěny trubky 4,4 až 5 mm vady tohoto typu a rozsahu snižují významně její tloušťku, a spolu s vrubovým účinkem snižují výrazně i únosnost trubky. Podle pevnostního výpočtu by tlak při roztržení trubky bez vad musel dosáhnout úrovně p >= 14,5 MPa. Možnost dosažení tak vysoké úrovně tlaku v distribuční části vodovodního systému při běžných podmínkách je dle závěru posudku zcela nepravděpodobné. Z výsledků šetření vyplývá, že významnou, a patrně rozhodující úlohu při porušení trubky sehrály zjištěné vady materiálu trubky typu dlouhých ředin, často propojených trhlinkami na vnitřním i vnějším povrchu trubky, o hloubce 1 mm až 1,8 mm. Pokud by došlo při tlakových zkouškách k většímu navýšení tlaku, přispělo by to rovněž ke vzniku porušení. Vzhledem ke skutečnosti, že k poruše došlo v distribučním systému jen na jedné trubce, je výskyt extrémního navýšení tlaku v systému až k mezi pevnosti trubky zdravé málo pravděpodobný (prokázáno znaleckým posudkem č. 4/2011 včetně příloh, technické zprávy – příloha č. [hodnota] protokolu o zkoušce prozářením, protokol o vizuální kontrole nepřímé, protokol o nepřímé zkoušce kapilární, protokol č. 2287/11 ze dne 11. 10. 2011 ohledně provádění zkoušek v laboratoři, protokol o zkoušce tahem a tvrdosti dle brinela, protokol o zkoušce chemického složení včetně dokumentace a plánků a znalecké doložky, předání technické zprávy ze dne 1. 12. 2011). [právnická osoba]., který vypracoval posudek č. [Anonymizováno] ze dne 30. 11. 2011 prohlásil, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, za tento ústav doložku podepsal [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (prokázáno doložkou znalce ze dne 15. 10. 2013, čl. 636). Při tlakové zkoušce požárního potrubí v tunelu 514, která trvala 12 hodin, bylo naměřeno celkem [hodnota] hodnot tlaku a teploty, přičemž při prvním měření byl tlak 18,27 bar a při posledním měření byl tlak 18,12 bar. V průběhu měření tlak nekolísal (prokázáno protokolem o tlakové zkoušce požárního potrubí – tunel 514 ze dne 22. 8. 2011 až 23. 8. 2011).

19. Předmětná trubka [Anonymizováno] byla sešrotována, neboť žalovaný nepožádal, aby byla trubka archivována (prokázáno zprávou [Anonymizováno] ze dne 11. 3. 2015 a 30. 11. 2015 včetně informace o předmětné trubce).

20. Z výpovědi svědka [adresa], zaměstnance [Anonymizováno], soud zjistil, že vypracoval znalecký posudek. Účelem posudku bylo objasnit příčinu poruchy a kvalitu trubky. Závěr byl, že na trubce z tvárné litiny byly zjištěny závady, jež se v malé míře vyskytují u všech trubek, tato jich však měla více. Jednalo se o řediny na vnitřním i vnějším povrchu trubky. Zkoumání bylo prováděno defektologickou metodou a pak podrobnějším šetřením, jež bylo dohodnuto s uvedenými subjekty a provádělo se na místech ředin. Na vnitřním povrchu byly řediny ojedinělé do rozsahu 1 cm, z vnějšku byly řediny v rozsahu 1 cm a byly rozptýlené. Nedostatkem bylo to, že jich bylo vícero a byly propojeny trhlinkami do vnitřní části trubky. Bylo prováděno následně metrografické šetření, kde byly zjištěny řediny i na jednom místě, přičemž jedna z vnějšku byla 1,8 mm a z vnitřní strany 1 mm, přičemž u ředin docházelo k propojení lineárními trhlinami. To platilo o běžných částech povrchu. V jednom místě byly zjištěny i řediny, které byly naproti sobě a které tloušťku trubky zužovaly na 1,7 mm. Další šetření byla prováděna za účelem zjištění mechanických vlastností, kdy kvalita základního materiálu byla zjištěna jako dobrá bez atypických tvarů grafitu. Mechanickými vlastnosti vzorků odebraných z vnitřní části trubky bylo zjištěno, že materiál odpovídal standardu. Zkoušky byly prováděny i z plné stěny a ukázalo se, že hodnota pevnosti podstatně klesla oproti standardu, avšak standard uvažuje se vzorky z vnitřní části trubky. Pevnostní zkoušky se prováděly z oblastí mimo oblast ředin, tedy z plné tloušťky trubky a byly naměřeny, resp. vypočteny hodnoty 13,4 megapascalů tedy 134 atmosfér, tedy na základě pevnosti pro daný materiál bylo spočítáno, že trubka by vydržela tlak 13,4 megapascalů, tedy 134 atmosfér. Vady, jež byly zjištěny, jsou nebezpečné a to se ještě neuvažovalo o tom, že v rámci množství ředin a prasklin mají koncentrační účinek. Na trubce, která byla zkoumána, byly rýhy, které nebyly kontaminovány korozí, proto bylo usouzeno, že k těmto rýhám muselo dojít při vyjímání trubky bagrem nebo něčím podobným, tedy tyto rýhy na trubce nebyly dlouho. Největší hloubka této rýhy byla 0,75 metru od trhliny, rýha pokračovala směrem k trhlině, nicméně na konci šla do ztracena a byla asi 0,4 mm. Jednalo se tedy o rýhu, jež se k místu trhliny zmenšovala a na konci měla nepatrnou hloubku. Pokud by měla rýha souvislost s prasknutím, musela by prasklina vzniknout v této rýze v místě největšího poškození, což se nestalo. V místě s ředinami se nezkoumal tlak, který by trubka vydržela. V místě prasknutí trhlina vznikla destrukcí, ty se zpravidla šíří podél trubky. V daném případě měla 400 mm. V rámci jednoho zkoumaného místa zjistili ředinu s trhlinou, kdy z vnějšku měla 1,8 mm a z vnitřku asi 1 mm. Řediny zjišťovali ze vzorků, neboť nelze celou trubku rozřezat, přičemž vzorky byly odebírány z vícero míst. Tyto trhliny silou vzniknout nemohou. Řediny byly zjištěny na všech vzorcích, které odebírali, přičemž v rámci těchto vzorků zjistili i propojení ředin, a to nejen směrem dovnitř trubky, ale ze dvou ředin na vnější straně trubky. Tato zjištění neměly souvislost s defektem na trubce. Řediny byly na trubce rozptýlené, tedy nedá se říci, kde jich je nejvíce, byly zjištěny i na lomové hraně praskliny. Vzorky odebírali z míst, na kterých se účastníci domluvili. V místě lomové hrany byly zjištěny i trhliny, které procházejí celou tloušťkou, tj. od vnější stěny dovnitř. V průběhu šetření se vždy všichni pozvali, aby se dohodli, kde bude vzorek odebrán. Poprvé se sešli všichni, to byl sestaven program, poté v průběhu se často dostavoval zástupce firmy [Anonymizováno], poté chodil někdo od žalovaného, ale voláni byli všichni. Vzorky na tlak brali dle dohody a nebrali je z poškozených míst. Pokud je v posudku uvedeno, že v místě ředin je trubka schopná vydržet tlak 59 atmosfér, pak vycházeli z toho, že výpočet vycházel z té části, kterou řediny neprocházely, nicméně v rámci výpočtu se nepočítalo s trhlinami, jež k této nepoškozené části směřovaly a jež na tlak mají vliv. Na jaký tlak je tlakována trubka u výrobce, nezjišťovali, neboť to nemělo z hlediska zjišťování kvality trubky význam. V místě trhliny nebyla cementová výstelka z důvodu deformace trubky, kdy cementová výstelka odpadá. Trubka praskla v místě, kde byla vadná, tedy měla řediny a trhliny. Dle programu měřili ovalitu, tam kde došlo k prasknutí trubky, je ovalita narušená právě prasknutím. Z fotografií vyplývá, že trhlina byla rozevřená ven, přetlakování systému nezjišťovali, neboť k tomu neměli podklady. Trubka je na povrchu ošetření zinkohliníkovým nástřikem, nicméně tato ochrana je slabá a může se setřít v místě rýhy. Jejich závěr o absenci rzi vyplýval z toho, že zinkohliníkovou vrstvu v této rýze nenašli. Po skončení zkoumání se ptali, kdo trubku chce, nikdo jim neodpověděl. Trubka u nich byla asi rok, následně se stěhovali, takže trubka byla likvidována. Z míst, z nichž se dělaly vzorky, se dělaly i odlitky a vnitřní povrch byl natáčen na kameru. Při řezání vzorků byl přítomen někdo od žalovaného a ten koho pozvali. Ústav má s litinovými výrobky zkušenosti, má na ně akreditaci. V místech měření ovalita vykazovala rozdíly maximálně do 1 mm, což je v pořádku a lze tedy předpokládat, že i v místě poškození ovalita byla stejné kvality. Samozřejmě při zasypávání se může stát, že se trubka trošku promáčkne, nicméně v rámci zkoumání se nic takového nezjistilo. Řešili řediny v oblasti trhliny, to vyplývalo z protokolu, ohledně jiného zkoumání se na ně nikdo neobrátil.

21. Ze znaleckého posudku ze dne 10. 7. 2017 vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO]. [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru ochrana přírody se specializací ochrana a tvorba životního prostředí, poškození půdy, vody, ovzduší, odpady, komunální hygiena a hygiena práce, vyplývá, že ve znaleckém posudku – zprávě [právnická osoba]. nejsou zachyceny skutečnosti a stavy k předání havarované trubky, chybí zadání objednatele a jsou předkládány úvahy bez jednoznačného podložení fakty. V závěru dále znalec konstatoval, že šetřením a znaleckým posudkem – zprávou [Anonymizováno] předložil souhrn informací, které však nedokládají příčinu samotné havárie potrubí [Anonymizováno] z tvárné litiny, ale následek, i když v úvodu tohoto posudku (kapitola 1. Úkol) je posouzení příčin porušení trubky [Anonymizováno] uvedeno. Znalec [Anonymizováno] v kapitole 9 – Závěry šetření v prvním odstavci dedukuje, že při rozvoji trhliny sehrálo významnou úlohu obvodové napětí v trubce. Iniciace destrukce dle tohoto závěru mohla mít dvě příčiny – existenci defektů v základním materiálu a také vyšší obvodové napětí od přetlaku. Tím, že rýhy na povrchu trubky dle tohoto posudku jsou uvažovány až při vyjímání trubky po havárii, tuto možnost, tedy porušení celistvosti trubky změnami obvodového napění na povrchu trubky rýhami, zcela vylučuje z úvah. Dále uvádí, že „důležité je, že vliv rýh na vznik poruchy nebyl zjištěn“ (prokázáno znaleckým posudkem č. [hodnota]-2017 znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 4. 7. 2017). Z doplňující výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že předmětnou trubku fyzicky neviděl, vycházel z posudku [Anonymizováno], k tomu měl k dispozici doklady uvedené v posudku jako příloha 1) až 5). Ohledně vnějšího poškození trubky uvedl, že v posudku [Anonymizováno] jsou uvedeny rozměry, které znalec převedl do grafu, trubka byla v místě poškození zmáčknutá, přičemž nelze zjistit čím. Vyžádal si proto novou trubku, byla mu poskytnuta o průměru 120 mm, její ovalita činila 0,21mm, přičemž u předmětné trubky dle měření [Anonymizováno] se ovalita lišila až o 2 mm. Jedná se o ovalitu měřenou na konkrétním úseku, přičemž ty 2 mm se týkají místa poškození, jež naměřil [Anonymizováno]. Ohledně rýh uvedl, že, ve znaleckém posudku [Anonymizováno], ani v závěru ohledání není nikde zmínka o bagru, či o něčem, co by tak dlouhou rýhu, mohlo způsobit. Povrch trubky je zinkohliníkový, a tedy pokud je uváděno, že nebyl rezavý, je to zavádějící, neboť tento povrch nemohl během dvou let zrezivět. K fotografii z místa nehody, kde je vidět lžíce rypadla nad předmětnou trubkou uvedl, že tato lžíce předmětné poškození mohla způsobit, ale poškození by musel bagrista lžící potáhnout po trubce lžíci tak, aby po celém úseku až 2 metrů mohla takové poškození učinit, to by se však projevilo na 12 hodině trubky a nikoliv na 2 a 3 hodině. [Anonymizováno] provedl perfektní metrologické hodnocení, byť není známo, ze kterého místa trubky vzorky pro zkoušky bral. Prvotní věc, kterou se měl ústav zabývat, byl tlak v trubce, ten však neznal. Řediny v materiálu mohly být, ale zpravidla se u tohoto typu výrobků nevyskytují. Tlaková zkouška nebyla provedena a je tak zavádějící závěr, že materiál tahové zkoušce vyhověl. K vypracování posudku měl k dispozici fotografie. Na trubce bylo více rýh, přičemž 1,5 m rýhu bylo možno způsobit jiným předmětem než bagrem, mohl ji způsobit kámen. Dle znalce by rýha neměla mít vliv na předmětnou nehodu, tj. i při této rýze byla tloušťka stěny dostatečně tlustá na to, aby obvyklý tlak v trubce vydržela, což bylo materiálovými zkouškami [Anonymizováno] doloženo a navíc prasklina není v této rýze. Technologický postup u pokládky trubek nezná, není schopen říci, jak rýhy mohly při jejich pokládce vzniknout. Vzhledem k tomu, že trubka není k dispozici, jako příčinu jejího prasknutí se přiklání k tomu, že trubka praskla z důvodu většího tlaku, než který mohla snést. Mohlo to vzniknout tím, že byl zjištěn pokles tlaku vody v trubce a že tedy došlo k jejím dotlakování. Nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o požární trubku, resp. trubku sloužící k požárnímu systému, každé tlakování musí být zaznamenáno do protokolu. V daném případě měly být provedeny tři tlakové zkoušky, nicméně ani jeden protokol o tlakování nebyl předložen. V tomto místě mohla trubka dle znalce prasknout. Předmětný tunel je ve svahu, tedy vyšší tlak bude ve spodních partiích tunelu, než v horních při stejném tlakování. K promáčknutí trubky mohlo dojít při jejím ukládání, nebo působením tlaku na tento substrát, kdyby k němu došlo při vyjímání, byla by trubka poškozena jinak. Promáčklina může změnit tlakové poměry pevnosti trubky. Ohledně toho, zda lze zjistit příčiny poškození trubky, když trubka fyzicky není k dispozici, uvedl, že to zjistit nelze. Vizuální rýhy na fotografiích nemohly snížit funkčnost trubky z hlediska tlaku. Pokud jde o zjištěné řediny, pak ve slévárenských výrobcích se mohou vyskytovat, nicméně i přes zjištění těchto ředin ústav dospěl k závěru, že trubka odpovídala normám výrobce. V místě praskliny řediny nebyly zkoumány, alespoň to z toho znaleckého posudku nelze dohledat, a tedy nelze uzavřít, že řediny byly příčinou prasknutí trubky. Přesněji řečeno nemohly být, neboť nemůže říci na 100 %, že nebyly (prokázáno doplňující výpovědí znalce [tituly před jménem] [jméno FO]).

22. Ze znaleckého posudku [Anonymizováno] ze dne 17. 3. 2022 soud zjistil, že to, že se předmětná trubka z tvárné listiny, výbrusy z ní provedené, otisky částí povrchu, videozáznamy stavu povrchu ani jiné hmotné komponenty nedochovaly, významně omezuje možnost zjištění příčin vzniku perforace její stěny v [Anonymizováno] tunelu. Znalecký posudek zde zrekapituloval události ze dne 15. 8. 2011, kdy došlo k havárii v [Anonymizováno] tunelu, přičemž dále uvádí, že předmětná trubka byla vyrobena z tvárné litiny (listina s kuličkovým grafitem) a byla z vnitřní strany opatřena cementovou výstelkou. Vnější strana trubky byla opatřena protikorozní ochranou na bázi duplexního povlaku – [Anonymizováno] povlak (kusové ponorové žárové zinkování) s obsahem hliníku a vrchním organickým povlakem modré barvy. Tloušťka ochranné vrstvy v dokumentaci nebyla nalezena, typ pojiva organického povlaku nebyl blíže specifikován. Znalecký ústav [Anonymizováno] detailně popsal poškozenou trubku z pohledu rozměrů, polohy a metrických vlastností vlastní perforace, vzniklé rýhy jsou hodnoceny pouze vizuálně se závěrem, že s největší pravděpodobností se jedná o rýhy vzniklé až po havárii, při vyjímání trubky z úložného místa, byla provedena defektoskopická kontrola prozářením, která prokázala existenci ne zcela výrazných vlasových lineárních defektních indikací, hlubší trhliny nebyly zjištěny. Dále bylo provedeno měření průměru trubky, zkontrolována cementová výstelka, kapilární defektoskopická kontrola, byly diskutovány mechanické vlastnosti a proveden metalografický rozbor. Dále bylo ověřováno chemické složení trubky a pevnostní únosnost trubky. Závěry znaleckého posudku [právnická osoba]. lze shrnout tak, že podle tvaru a nevýrazného sklonu havarijní trhliny k osovému směru trubky lze soudit, že při rozvoji trhliny sehrálo významnou úlohu obvodové napětí v trubce. Iniciace destrukce mohla mít dvě příčiny: existenci defektů v základním materiálu a vyšší obvodové napětí od přetlaku. [Anonymizováno] posudek [právnická osoba]. hodnotí tak, že po prostudování snímků lze konstatovat významné skutečnosti, které zásadním způsobem mohou měnit relevantní hodnocení příčin vzniku perforace stěny předmětné vodovodní trubky, neboť detaily některých originálních snímků s velkou pravděpodobností poukazují na chybnou interpretaci zjištěných vad, především v povrchové vrstvě předmětné trubky. V originální složce jsou snímky, které nebyly v posudku [Anonymizováno] uvedeny, ale jednoznačně mají příčinnou souvislost s možnými důvody vniku perforace stěny a vlastní havárii. Nelze považovat za relevantní ani vizuální hodnocení rýh na povrchu trubky, protože metalografickými zkouškami lze ověřit přítomnost či absenci korozních produktů, tato technika je konvenční a byla dostupná v ČR i v roce 2011. Absence studia skladby a charakteristiky korozních produktů je zásadním odborným nedostatkem znaleckého posudku [právnická osoba]. Dále prostřednictvím naměřených pevnostních vlastností nelze uvést žádné skutečnosti související s příčinami vzniku těchto vad a jejich druhem, výsledky měření průměrů poukazují na rozdíly, které mohou být zapříčiněny lokální plastickou deformací trubky a mohly vzniknout při jejím ukládání do lůžka anebo při vyjímání po havárii. Relevantní závěry o původu a druhu přítomných vad mohla přinést interpretace výsledků metalografických analýz povrchové vrstvy. Dále [Anonymizováno] poukazuje na další fotografie, které byly v originální složce a [Anonymizováno] je tedy měl k dispozici, přesto v jeho znaleckém posudku nejsou (str. 18 a násl. posudku). Dle těchto fotografií hodnotí [Anonymizováno] dobrý standard materiálu (ve fotografované oblasti), přítomnost ředin je možná, na dalších fotografiích lze však o jejich přítomnosti pochybovat, kdy se s velkou pravděpodobností nejedná o řediny, ale vykorodované důlky v povrchové vrstvě základního materiálu. Na dalším snímku (7.2-15) lze s velkou pravděpodobností určit přítomnost mezikrystalového korozního poškození v podobě příčné větvené trhliny, kdy lze diskutovat dvě možnosti vzniku takové trhliny, obě souvisí s mechanickým poškozením povlaku až do základního materiálu. Obě možnosti jsou však podmíněny mechanickým poškozením protikorozní ochrany povrchu vodovodní trubky až na základní materiál. K dalším snímků, (7.3-24) pak znalecký ústav uvádí, že je zde detail kulovité otevřené vady povrchu trubky s neoddiskutovatelným precipitátem korozních produktů, kdy v originální složce je tato fotografie pojmenována „zkorodovaný povrch“, tzn. že si autoři museli být vědomi přítomnosti precipitátu korozních produktů v těchto povrchových vadách. Na dalších fotografiích je zřejmá přítomnost korozních produktů Fe, což sice nevylučuje přítomnost trhlin nebo ředin, ale poukazuje na obsazení těchto vad korozními produkty a to do míst zakončení těchto vad v jádře materiálu. V povrchové vrstvě litinové trubky byly identifikovány nepřijatelné slévárenské vady v podobě rozsáhlého seskupení ředin, vměstků a trhlin, které vznikly v průběhu výroby předmětného profilu. Zároveň ale zde byly zjištěny také rýhy (s hutným precipitátem korozních produktů) a příčné trhliny vzniklé vlivem elektrochemického korozního poškození, které naznačují na dlouhodobé působení korozního prostředí na základní materiál, tedy mechanické poškození (duplexního) povlaku až na základní materiál. Detailní informace o skladbě korozních produktů by přinesla zásadní skutečnost o možné nevhodné manipulaci s předmětnou trubkou v průběhu jejího ukládání do lože. Jelikož trubka ani z ní vyjmuté segmenty již neexistují, nelze s jistotou říci, že za iniciaci poškození vedoucí ke vzniku sledované perforace stěny trubky může výlučně vada materiálu trubky nebo výlučně nevhodná manipulace při ukládání této trubky do lože. Oproti závěrům [Anonymizováno] lze pouze konstatovat, že nevhodnou manipulaci s předmětnou vodovodní trubkou [Anonymizováno] Natural při jejím ukládání do lože nelze vyloučit. Závěrem znaleckému posudku [Anonymizováno] vytýká zejména formální nedostatky (neobsahuje podklady, znaleckou doložku), jsou zde chybně interpretovány snímkované vady a neuvádí se zde všechny skutečnosti, ke kterým dospěl při řešení příčin perforace trubky. Nejsou zde také uvedeny skutečnosti související s korozním poškozením základního materiálu v oblasti rýh a vrypů, přestože se touto otázkou ústav evidentně zabýval. Nelze pak jednoznačně dospět k závěru, že patrně rozhodující úlohu při porušení trubky sehrály zjištěné vady materiálu trubky typu dlouhých ředin, neboť byly detekovány hutné korozní produkty ve vrypech a rýhách, v některých oblastech kumulace těchto korozních produktů vznikají příčné trhliny v základním materiálu. Ačkoli dokumentace poukazuje, že [Anonymizováno] vnímal přítomnost korozního poškození povrchu základního materiálu trubky, ve znaleckém posudku to neuvádí. Nejsou tedy správné ani závěry ohledně vad roury a příčin prasknutí roury. Ústav ani neměl k dispozici všechna dostupná data o měření tlaku ve vodovodní síti v době vzniku perforace stěny trubky, vliv přetlaku lze ovšem vyloučit. Ve vztahu k posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] uvádí, že diskuze kolem změny průměru trubky a vlastní charakteristiky vzniklé perforace mohou být relevantní, ale nemohou být brány jako nezvratný důkaz toho, že došlo k porušení stěn trubky vlivem nevhodné manipulace při ukládání do lože. Nelze ovšem ani říci, zda poškození vzniklo v průběhu ukládání trubky do země nebo až po havárii. Skutečnosti ohledně tlakového rázu lze považovat za relevantní, neboť výrobce s velkou pravděpodobností užívá statickou zkoušku pevnosti trubky. Přítomnost povrchovým ředin nelze u těchto výrobků vyloučit, ze snímků [Anonymizováno] je zřejmé, že povrch trubky vykazuje známky i jiných slévárenských vad, např. rozsáhlých vměstků, které mohou negativně ovlivnit mechanické vlastnosti povrchu trubky. Bez reálných vzorků je ale nemožné uvést zásadní důkazné skutečnosti o příčinách perforace. [jméno FO] sice neměl odbornost v oboru fyzikální metalurgie a korozní inženýrství, nicméně nelze opomíjet některé jeho logické závěry (prokázáno znaleckým posudkem č. 1053/2022/2200 J 079 [Anonymizováno] ze dne 17. 3. 2022, čl. 553). Z doplňující výpovědi znalce [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], soud zjistil, že v posudcích jednoznačně chybí přímý důkaz provedené analýzy vedoucí ke zhodnocení, že za vzniklou perforací litinové trubky může jednoznačně vada materiálu, popřípadě dynamické zatěžování při průtoku abnormálního množství vody v hasičském vodovodu. Znalec si vyžádal fotografickou dokumentaci z provedených analýz, především metalografickou dokumentaci ze strany [Anonymizováno], některé z nich v posudku [Anonymizováno] nebyly vůbec uvedeny. Autoři posudku [Anonymizováno] rovněž zjistili specifické korozní poškození povrchu trubky, které s velkou pravděpodobností bylo způsobeno ukládáním trubky do lože, s největší pravděpodobností tak došlo k perforaci stěny trubky vlivem korozního poškození povrchu, které bylo způsobeno ukládáním trubky do lože. Nelze ale vyloučit, že poškození mohlo vniknout vlivem přítomnosti nepřijatelných slévárenských produktů. Mohly se tedy podílet i obě zmíněné příčiny. Vizuální hodnocení provedené [Anonymizováno] bylo nedostatečné. Například obrázek 7.3-25, ze kterého je zřejmé s ohledem na jeho barevnost, že vzniklé trhliny a některé spoje ve struktuře jsou plné korozních produktů. Takových snímků, které [Anonymizováno] pořídil a naznačují přítomnosti korozních produktů v produktových vadách v jádru materiálu, bylo přitom pořízeno více, ale nebyly v posudku uvedeny. Fotografie [Anonymizováno] byly přitom pojmenovány „korozní poškození“. Zvolená protikorozní ochrana trubky, čili povlak zinku a to organický zinek, je zcela standardní. Koroze zařízení v půdě se vyznačuje významně agresivnějším korozním prostředím. Především prodlouženou dobou odloučení od povrchu a možnou přítomností simulátu koroze jako fluoridové a síranové anionty. Síranové anionty vznikají metabolizací některých půdních bakterií, kdy v případě poškození antikorozní ochrany v takové podobě povlak podkladového žárového zinku nedokáže ochránit povrch litiny, to znamená, velká šířka trhliny, může to korozní poškození být velmi významné, tedy té litiny. A postupovat může velmi rychle. Pokud by se mezikrystalové trhliny identifikovaly jako řediny, slévárenskou vadu, lze dospět k závěru, že trubka obsahuje póry a vměstky, které tam být nemají. Výrobce je ale povinen provést zkoušku vodotěsnosti trubky, dle informace ze spisu zkouška byla provedena a trubka vyhověla, takže ano, i ta povrchová vrstva obsahuje nepřijatelné slévárenské vady, ty ale nemusí ovlivnit mechanické vlastnosti trubky. Náhodné nešťastné seskupení těchto trhlin nebo vad, které je ale málo pravděpodobné, může vyvolat vznik perforace trubky. K poškození vnějšího protikorozního pláště při pokládání by mohlo dojít buď nabráním trubky lžící bagru a položením a proříznutím ze strany boku nebo otáčením trubkou vlivem lžíce bagru. To je možné, ovšem pro toto nejsou žádné důkazy. Identifikace evidentního mezikrystalového poškození jako řediny ze strany [Anonymizováno] znalce velmi překvapila. Nelze nicméně vyloučit ani to, že byla lokálně vadná protikorozní ochrana, nicméně v případě žárového zinkování, kdy je celý předmět potopen do lázně roztaveného zinku, je velmi nepravděpodobné, že by byla lokálně přítomna místa bez zinku. Nelze si představit, že by některé segregace a vměstky, případně póry, které byly detekovány ve struktuře trubky, byly vyvolány právě vlivem přetlaku. Jsou to jednoznačně slévárenské vady. Nelze vyloučit, že v povrchové vrstvě nebudou řediny, ale ty rozměry musí být nastaveny tak, aby tyto řediny nemohly ovlivnit mechanické vlastnosti trubky, jako celku. Není překvapující, že znalci [Anonymizováno] v posudku v povrchové vrstvě našli řediny a vměstky. Jsou to slévárenské vady, ale ne vždy se jim dá úplně vyhnout. Na druhou stranu, pokud ta technologie výroby trubky byla chybně nastavena, hlavně co se týče odvodu tepla při výrobě trubky, může opravdu síť ředění být tak významná, že dojde o k ovlivnění mechanických vlastností jako celku, ale to by měla odhalit zkouška výrobce na tlakové zatížení a trubka by neměla tedy zkoušce vyhovět. [adresa] perforace mohou být rýhy nebo vadná výroba, může tam být rozsáhlá síť, to ale nelze určit, že by to byla opravdu vadná technologie. [Anonymizováno] tedy správně našel nějaké slévárenské vady v podobě vměstků nebo ředin, ty tam jsou, ale opomíjí, že jsou přítomny vady, které vznikly korozním poškozením. [Anonymizováno] uvádí spoustu defektoskopických technik, ale jejich vypovídající schopnost je velice omezená. Jejich použití nepřinese přímý důkaz, jak ta perforace vznikla. Samotné vady materiálu, vměstky, póry v povrchové vrstvě by samy o sobě nemohly způsobit takový defekt, musela by to být velmi silná síť ředin sahající do velké hloubky, které by vnikly opravdu špatným nastavením slévárenské technologie, což je možné, ale velice málo pravděpodobné. Přítomnost takové lokální vady, která by omezila mechanické vlastnosti trubky, by prokázala statická vodovodní zkouška, kterou musí výrobce provést. V rámci šetření takové sítě ředin zjištěny nebyly. Mohlo by se i stát, že by trubka byla perforovaná přetlakem potrubí, ale pravděpodobnost tohoto je zase velmi malá, nicméně nelze to vyloučit. Trubka je od výroby nastavena na určitý tlak, a pokud by došlo ke zdvojnásobení, tak ta trubka i tloušťkou zdravé stěny by nemusela tomu vyhovět (prokázáno doplňující znaleckou výpovědí [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem]).

23. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], který pracoval pro znalecký ústav [právnická osoba]. jako odborný asistent, soud zjistil, že jeho úloha byla metodologie ohledně materiálu, vypracovával pro posudek interní zprávu, vyhotovil předmětné fotografie, ze kterých [Anonymizováno] vycházel. Po 10 letech se mu poté ozvali z [Anonymizováno], pan [jméno FO], zda nemá nějaké fotografie nebo záznamu, proto celý balík fotek předal [Anonymizováno]. Jednalo se o zálohu dat, které měl k dispozici pan [jméno FO], ten měl k dispozici také fotografie v barevném rozlišení. V posudku se jednalo o závěr, že tam byly nějaké vady materiálu, řediny, byla to nějaká jediná prokazatelná příčina, která mohla způsobit defekt. Trubka byla nějakou dobu uložena u [právnická osoba]., vyřezávaly se z ní nějaké části. Fotografie byly označeny číselnou řadu, ale krátce se zde označovalo zjednodušeně, čeho se to týkalo, tak, jak to bylo původně označeno, tak byly nyní fotografie předány. Do posudku vybíral fotografie pan [jméno FO].

24. K hodnocení svědka ve vztahu k příčinám prasknutí trubky soud nepřihlížel, neboť svědek již dříve uvedl, že znalecký posudek nevypracovával, navíc byl volán k návrhu žalovaného jako svědek, nikoli znalec, proto jeho závěry v tomto směru nejsou pro posouzení věci nijak relevantní.

25. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud dospěl ke skutkovému stavu, že žalobce poskytl žalovanému na základě jeho objednávky zboží – stavební materiál (včetně předmětné litinové trubky) – za cenu v celkové výši 527 899,60 Kč. Litinová trubka, která byla rovněž žalovanému dodána na základě uvedené objednávky, byla uložena do lože tunelu [adresa]. Dne 15. 8. 2011 došlo v tunelu k havárii, v jejímž důsledku vznikla žalovanému rozsáhlá škoda, neboť opravy na odstranění následků havárie dosahovaly několika milionů Kč. Žalovaný se obrátil na žalovaného s tím, že k havárii došlo z důvodu perforace předmětné litinové trubky, přičemž k této perforaci došlo z důvodu vady materiálu. Žalobce s tímto nesouhlasil a měl za to, že perforace vznikla v důsledku neodborné manipulaci při pokládce trouby do lože. Účastníci v tomto směru následně jednali a dohodli se, že každý si nechá vypracovat znalecký posudek k příčinám perforace litinové trouby. Žalovaný předal litinovou trubku znaleckému ústavu [právnická osoba]., dle jehož závěru s vysokou pravděpodobností došlo k závadě na trubce z důvodu rozsáhlých ředin a slévárenských nedostatků trubky. Žalovaný si trubku od ústavu nevyžádal zpět, proto ústav nechal trubku zlikvidovat. Žalovaný poté uplatnil u žalobce práva z vadného plnění, konkrétně slevu z kupní ceny, a tuto započetl oproti kupní ceně, a dále započetl proti kupní ceně také náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s opravami tunelu [adresa]. Žalobce si následně nechal vypracovat znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], který poukázal na vady posudku [právnická osoba]. a dospěl k závěru, že však bez litinové trubky nelze jednoznačně příčiny perforace trubky určit. Následně znalecký ústav [Anonymizováno] dospěl k závěru, že chybné závěry se nacházejí v obou posudcích a jednoznačně dospěl k závěru, že bez litinové trubky nelze příčinu její perforace určit.

26. Za užití následujících ustanovení:

27. Po právní stránce soud věc posuzoval v souladu s § 3028 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“).

28. Podle § 409 odst. 1 obch. zák. se kupní smlouvou prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu. Podle odst. 2 ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny.

29. Podle § 420 odst. 1 obch. zák. prodávající je povinen dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit pro přepravu způsobem stanoveným ve smlouvě. Podle odst. 2 neurčuje-li smlouva jakost nebo provedení zboží, je prodávající povinen dodat zboží v jakosti a provedení, jež se hodí pro účel stanovený ve smlouvě, nebo není-li tento účel ve smlouvě stanoven, pro účel, k němuž se takové zboží zpravidla užívá. Podle § 422 odst. 1 obch. zák. poruší-li prodávající povinnosti stanovené v § 420, má zboží vady. Za vady zboží se považuje i dodání jiného zboží, než určuje smlouva a vady v dokladech nutných k užívání zboží.

30. Podle § 425 odst. 1 obch. zák. prodávající odpovídá za vadu, kterou má zboží v okamžiku, kdy přechází nebezpečí škody na zboží na kupujícího, i když se vada stane zjevnou až po této době. Povinnosti prodávajícího vyplývající ze záruky za jakost zboží tím nejsou dotčeny. Podle odst. 2 prodávající odpovídá rovněž za jakoukoli vadu, jež vznikne po době uvedené v odstavci 1, jestliže je způsobena porušením jeho povinností. Podle § 428 odst. 1 obch. zák. právo kupujícího z vad zboží nemůže být přiznáno v soudním řízení, jestliže kupující nepodá zprávu prodávajícímu o vadách zboží bez zbytečného odkladu poté, kdy a) kupující vady zjistil, b) kupující při vynaložení odborné péče měl vady zjistit při prohlídce, kterou je povinen uskutečnit podle § 427 odst. 1 a 2, nebo c) vady mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let od doby dodání zboží, popřípadě od dojití zboží do místa určení stanoveného ve smlouvě. U vad, na něž se vztahuje záruka za jakost, platí místo této lhůty záruční doba. Podle § 429 odst. 1 obch. zák. zárukou za jakost zboží přejímá prodávající písemně závazek, že dodané zboží bude po určitou dobu způsobilé pro použití ke smluvenému, jinak k obvyklému účelu nebo že si zachová smluvené, jinak obvyklé vlastnosti. Podle odst. 2 převzetí závazku ze záruky může vyplynout ze smlouvy nebo z prohlášení prodávajícího, zejména ve formě záručního listu. Účinky převzetí tohoto závazku má i vyznačení délky záruční doby nebo doby trvanlivosti nebo použitelnosti dodaného zboží na jeho obalu. Je-li ve smlouvě nebo v záručním prohlášení prodávajícího uvedena záruční doba odlišná, platí tato doba.

31. Podle § 436 odst. 1 písm. c) obch. zák. je-li dodáním zboží s vadami porušena smlouva podstatným způsobem (§ 345 odst. 2), může kupující požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny.

32. Podle § 440 odst. 1 obch. zák. nároky z vad zboží se nedotýkají nároku na náhradu škody nebo na smluvní pokutu. Kupující, kterému vznikl nárok na slevu z kupní ceny, není oprávněn požadovat náhradu zisku ušlého v důsledku nedostatku vlastnosti zboží, na něž se sleva vztahuje.

33. Podle § 373 obch. zák. kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost. Co se subjektivní stránky týká, stojí odpovědnost za škodu podle obchodního zákoníku zásadně na objektivní odpovědnosti. Nezáleží tedy na zavinění ze strany škůdce. Obecně má škůdce možnost se liberovat, a to za podmínek, jak jsou stanoveny v § 374. Podle § 374 odst. 1 obch. zák. za okolnosti vylučující odpovědnost se považuje překážka, jež nastala nezávisle na vůli povinné strany a brání jí ve splnění její povinnosti, jestliže nelze rozumně předpokládat, že by povinná strana tuto překážku nebo její následky odvrátila nebo překonala, a dále, že by v době vzniku závazku tuto překážku předvídala.

34. Podle § 358 obch. zák. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit u soudu. Započtení však nebrání, jestliže pohledávka je promlčena, avšak promlčení nastalo teprve po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 580 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení. Podle ust. § 581 odst. 1 obč. zák. započtení není přípustné proti pohledávce na náhradu škody způsobené na zdraví, ledaže by šlo o vzájemnou pohledávku na náhradu škody téhož druhu.

35. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobce a [Anonymizováno], IČO: [IČO], uzavřeli kupní smlouvu (ve znění dodatků č. [hodnota] až 5) podle § 409 odst. 1 obch. zák., kterou se žalobce zavázal poskytnout žalovanému shora specifikované zboží ([právnická osoba], mj. předmětnou litinovou trubku [Anonymizováno] pro stavbu [Anonymizováno] tunelu [adresa]) za celkovou kupní cenu 527 899,60 Kč (vyúčtováno fakturami č. [hodnota] na částku 4 788 Kč, č. [hodnota] na částku 313 079,20 Kč, č. [hodnota] na částku 192 Kč, č. [hodnota] na částku 203 370,50 Kč, č. [hodnota] na částku 6 469,90 Kč) a žalovaný se zavázal za toto zboží zaplatit kupní cenu. Mezi účastníky bylo nesporným, že objednané zboží bylo žalovanému dodáno, avšak žalovaný za ně kupní cenu nezaplatil. Žalovaný namítal, že pohledávka žalobce zanikla započtením jeho pohledávek za žalobcem z titulu náhrady škody, která mu vznikla v důsledku havárie v tunelu [adresa] ze dne 15. 8. 2011, k níž došlo v důsledku vady předmětné litinové trubky, a dále z titulu práv z vadného plnění, konkrétně slevy z kupní ceny. Celkem se jednalo o částku výši 4 490 498,96 Kč, která měla vzniknout žalovanému v důsledku porušení jeho smluvní a zákonné povinnosti spočívající v dodání litinové trouby [Anonymizováno], když žalobce dodal žalovanému vadnou litinovou troubu (škodu vyúčtoval žalobci penalizační fakturou žalovaného č. [hodnota] ze dne 13. 12. 2011), dále o slevu z kupní ceny ve výši 7 436,59 Kč plus 20% DPH (tj. celkem 8 923,91 Kč), dále o úrok z prodlení s úhradou náhrady škody ke dni provedení prvního jednostranného zápočtu, tj. ke dni 6. 12. 2012 (tedy od 1. 1. 2012 do 6. 12 2012 ve výši 325 130,58 Kč) a konečně o úrok z prodlení s úhradou slevy z kupní ceny ke dni provedení prvního jednostranného zápočtu, tj. ke dni 6. 12. 2012 (tedy od 31. 12. 2011 do 6. 12. 2012 ve výši 648 Kč).

36. V řízení bylo prokázáno, že dne 15. 8. 2011 došlo v tunelu [adresa] k havárii, když začala mezi betony v tunelu tryskat voda, neboť došlo k prasknutí litinové trubky [Anonymizováno] dodané žalobcem (po vyjmutí trubky z lože se na ní nacházela rozsáhlá rýha – prasklina). Mezi účastníky bylo sporným, jaká byla příčina perforace trubky, kdy žalobce tvrdil, že k prasknutí došlo v důsledku nesprávné manipulace při ukládání trubky do lože, zatímco žalovaný byl přesvědčen, že k prasklině došlo v důsledku vady materiálu trubky. Oba účastníci předložili ke svým tvrzením znalecký posudek (žalobce znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], žalovaný vyjádření ústavu [právnická osoba]. ze dne 30. 11. 2011). Předně soud uvádí k námitkám žalovaného ve vztahu k povaze posudku předloženého [právnická osoba]., že tento skutečně byl předložen bez znalecké doložky ve smyslu § 127a o. s. ř. Nedostatek znaleckého posudku spočívající v absenci znalecké doložky je vadou, kterou lze odstranit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3417/2016). Vady posudku mohou být odstraněny např. doplňkem znaleckého posudku nebo také výslechem znalce (a jeho poučením před výslechem, srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2006, sp. zn. III. ÚS 248/06). Vzhledem k tomu, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO], který byl osobou odpovědnou za vypracování posudku, zemřel, nebylo možné tuto formální vadu posudku odstranit touto cestou (v předchozí fázi řízení byl vyslechnut jako svědek, nikoli znalec), nicméně žalovaný předložil písemné doplnění posudku spočívající ve znalecké doložce ze dne 15. 10. 2013 ve smyslu § 127a o.s.ř. Dle závěrů tohoto znaleckého posudku sehrálo významnou a patrně rozhodující úlohu při porušení trubky zjištěné vady materiály trubky typu dlouhých ředin, často propojených trhlinkami na vnitřním i vnějším povrchu trubky, o hloubce 1 mm až 1,8 mm. Je možné, že mohlo přispět ke vzniku porušení i navýšení tlaku při tlakové zkoušce, nicméně toto hodnotí znalecký ústav [právnická osoba]. (tedy výskyt extrémního navýšení tlaku v systému až k mezi pevnosti zdravé trubky) jako málo pravděpodobný. Oproti tomu [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku dospěl k závěru, že při absenci trubky příčiny jejího poškození určit jednoznačně nelze, přičemž vizuální rýhy na fotografiích nemohly snížit funkčnost trubky z hlediska tlaku. Pokud pak jde o zjištěné řediny, pak ve slévárenských výrobcích se mohou vyskytovat, nicméně i přes zjištění těchto ředin dospěl znalec [tituly před jménem] [jméno FO] k závěru, že trubka odpovídala normám výrobce, dále uvedl, že na místě praskliny řediny nebyly zkoumány, alespoň to z toho znaleckého posudku nelze dohledat, a tedy nelze uzavřít, že řediny byly příčinou prasknutí trubky. Oba znalecké posudky se tedy ve svých závěrech ve vztahu k příčině prasknutí předmětné trubky zásadně liší. Otázka příčiny vzniku perforace trubky byla pro posouzení věci zásadní, neboť na jejím zodpovězení je závislý případný nárok žalovaného z titulu náhrady škody a práv z vadného plnění. Jelikož se zde jedná o posouzení otázky, pro jejichž náležité posouzení soud nemá odborné znalosti, ustanovil soud znalecký ústav [Anonymizováno] za účelem vypracování revizního znaleckého posudku. 37. [Anonymizováno] ústav se vypořádal se závěry obou v řízení předložených znaleckých posudků, přičemž ve vztahu k posudku [právnická osoba]. zejména ústavu vytkl, že byly chybně interpretovány některé originální snímky co do zjištěných vad, především v povrchové vrstvě předmětné trubky, nebylo relevantní ani vizuální hodnocení rýh na povrchu trubky, přičemž měly být provedeny metalografické zkoušky, které byly dostupné již v roce 2011. Absence studia skladby a charakteristiky korozních produktů pak [Anonymizováno] ústav hodnotí jako zásadní odborný nedostatek znaleckého posudku [právnická osoba]., když prostřednictvím naměřených pevnostních vlastností nelze uvést žádné skutečnosti související s příčinami vzniku těchto vad a jejich druhem, výsledky měření průměrů poukazují na rozdíly, které mohou být zapříčiněny lokální plastickou deformací trubky a mohly vzniknout při jejím ukládání do lůžka anebo při vyjímání po havárii. Zejména se však [Anonymizováno] ústav pozastavil nad tím, že již [právnická osoba]. disponoval fotografiemi, které byly opatřeny popiskem „zkorodovaný povrch“, přesto přítomnost precipitátu korozních produktů ve znaleckém posudku [právnická osoba]. vyloučil (respektive neuvádí žádné skutečnosti související s korozním poškozením základního materiálu v oblasti rýh a vrypů, ačkoli se touto otázkou ústav zjevně zabýval). [Anonymizováno] ústav nevyloučil to, že by se na fotografiích nenacházely trhliny či řediny, resp. nepřijatelné slévárenské vady, nicméně nebyla zde shledána rozsáhlá síť takových ředin, které by mohly zapříčinit prasknutí trubky. Samotné vady materiálu jako vměstky, póry v povrchové vrstvě by totiž nemohly bez dalšího způsobit takový defekt, muselo by se jednat o velmi silnou síť ředin sahající do velké hloubky, které by vznikly špatným nastavením slévárenské technologie, což je velmi málo pravděpodobné. V rámci šetření navíc takové rozsáhlé sítě ředin zjištěny nebyly a trubka navíc prošla příslušnou tlakovou zkouškou. Ve vztahu k posudku [tituly před jménem] [jméno FO] sice [Anonymizováno] ústav uvedl, že znalec nedisponoval potřebným oprávněním pro vypracování předmětného znaleckého posudku, nicméně některé jeho závěry jsou logické a zároveň se v zásadě [Anonymizováno] ústav shoduje s [tituly před jménem] [jméno FO] v tom směru, že bez přítomnosti litinové trubky nelze jednoznačně příčinu praskliny určit. [Anonymizováno] ústav tedy dospěl k závěru, že nelze s jistotou říci, zda za iniciaci poškození vedoucí ke vzniku perforace stěny trubky může výlučně vada materiálu trubky (vlivem přítomnosti nepřijatelných slévárenských produktů) nebo výlučně nevhodná manipulace při ukládání do lože, popř. kombinace obou těchto příčin. Závěrem soud uvádí, že sice [Anonymizováno] ústav nebyl schopen určit jednoznačně (nebo s mírou vysoké pravděpodobnosti) příčinu praskliny trubky z důvodu absence této trubky, přesto však dokázal více než přesvědčivě vyvrátit závěry znaleckého posudku [právnická osoba]., který jako jediný tuto trubku fakticky k dispozici při svém zkoumání měl. Soud dále znalecký posudek [Anonymizováno] ústavu hodnotí tak, že byl vypracován řádně, má veškeré zákonné náležitosti, a to po stránce formální i obsahové, přičemž znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], své závěry zcela vyčerpávajícím způsobem přednesl a vysvětlil v rámci své doplňující výpovědi a se všemi doplňujícími dotazy účastníků byl schopen se přesvědčivě a srozumitelně vypořádat a nenechal žádný prostor k pochybnostem ve vztahu k závěrům znaleckého posudku.

38. Vzhledem k tomu, že důkazní břemeno ve vztahu k tvrzené vadě předmětné litinové trubky nese v této posuzované věci žalovaný, a to z toho důvodu, že to byl právě on, kdo zapříčinil likvidaci trubky ústavem [právnická osoba]., aniž by si tuto trubku od ústavu vyžádal zpět (respektive zůstal nečinný, když se ústav dotazoval, jak s trubkou naložit), když přitom byli účastníci dohodnuti, že si každý z nich nechá vyhotovit znalecký posudek. Žalovaný se přitom spokojil se znaleckým posudkem [právnická osoba]., jehož závěry byly v jeho prospěch. Soud proto následně vyzval žalovaného podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označil důkazy ke svému tvrzení o vadě litinové trubky (tedy že se jednalo výhradně o vady materiálu). V tomto směru žalovaný označil (nad rámec již shora zmíněných důkazů svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalecký deníkem [právnická osoba]. a dotazem na Komoru soudních znalců ve vztahu k posudku č. 4/2011) zejména revizní znalecký posudek, který by se vyjádřil k závěrům posudku [právnická osoba]. a [Anonymizováno] ústav. K tomuto návrhu soud uvádí, že nelze souhlasit s tím, že tyto posudky v řízení stály vedle sebe, když [Anonymizováno] ústav se v rámci revizního posudku právě zabýval mj. zrevidováním odborných závěrů [právnická osoba]. (pro zadání dalšího revizního posudku tak nebyly splněny podmínky). Nadto soud odkazuje na závěry rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1785/21, dle něhož si soud již před zadáním znaleckého posudku musí položit otázku, existuje-li vůbec dostatek podkladů pro znalecké zkoumání a pro to, aby jeho výsledek mohl mít pro objasnění skutkového stavu přínos. V této věci (posuzované Ústavním soudem) se jednalo o nedostatky v lékařské dokumentaci, na jejímž základě tak nebylo možné si učinit jednoznačný závěr a závěry ustanovené znalkyně byly založeny pouze na domněnkách, kdy přínos takto provedeného znaleckého zkoumání pro výsledek daného řízení Ústavní soud vnímal jako přinejmenším diskutabilní. Ke stejným závěrům nicméně lze dospět i v projednávané věci, neboť absence předmětné litinové trubky je takovýmto zásadním nedostatkem, který znemožňuje učinit si jednoznačný závěr o příčině perforace trubky. K takovému závěru ostatně rovněž dospěl ve svém revizním posudku [Anonymizováno] ústav, který sice uvádí několik možných příčin, které mohly prasklinu způsobit (popř. jejich kombinace), avšak stále se jedná pouze o jeho domněnky, kdy tento nedostatek nelze ve smyslu shora uvedeného rozhodnutí Ústavního soudu zhojit zadáním posudku za účelem posouzení příčin dalšími znaleckému ústavu. Nadto soud opětovně zdůrazňuje, že [Anonymizováno] ústav, konkrétně znalec odpovědný za vypracování posudku [tituly před jménem] [jméno FO] závěry tohoto posudku velmi přesvědčivě obhájil.

39. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný svá tvrzení o příčině perforace trubky v důsledku tvrzených vad materiálu (slévárenských vad v podobě ředin, vměstků apod.) nebyl schopen prokázat, tedy neunesl v tomto směru břemeno důkazní a nemůže tak být se svou obranou úspěšný. Pokud totiž nebylo v řízení prokázáno, že žalobce dodal na základě shora uvedené kupní smlouvy žalovanému vadnou litinovou trubku (a tato způsobila havárii v tunelu [adresa]), nemůže se žalovaný úspěšně domáhat práv z vadného plnění podle shora citovaných § 425 a násl. obch. zák. (sleva z kupní ceny vyčíslená ve výši 8 923,91 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení od 31. 12. 2011 do 6. 12. 2012 ve výši 648 Kč) ani s tím související tvrzené náhrady škody podle § 440 a § 373 obch. zák. (škoda vyčíslená ve výši 4 490 498,96 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení od 1. 1. 2012 do 6. 12. 2012 ve výši 325 130,58 Kč), neboť nebylo prokázáno porušení právní povinnosti na straně žalobce. S ohledem na uvedené nemohl žalovaný platně provést jednostranné započtení těchto svých neexistentních a tedy nezpůsobilých pohledávek podle § 358 obch. zák. oproti pohledávce žalobce na zaplacení kupní ceny ve výši žalované částky. Z toho důvodu se soud dále v řízení nezabýval rozsahem žalovanému tvrzené vzniklé škody, její oprávněnosti, popř. výše, neboť to bylo nadbytečným.

40. S ohledem na vše shora uvedené, kdy uzavření kupních smluv, dodání shora specifikovaného zboží a to, že žalovaný kupní cenu žalobci nezaplatil, bylo v řízení nesporným, soud žalobě vyhověl (výrok I.). O příslušenství soud přitom rozhodl podle ust. § 369 odst. 1 obch. zák. ve spojení s ust. § 517 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb. za použití ust. § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Splatnost jednotlivých částek vyplývá ze shora specifikovaných faktur.

41. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle §160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá před středníkem.

42. O nákladech řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. a o. s. ř., neboť byl ve věci plně úspěšný. Žalobce vynaložil ve věci náklady spojené se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 26 395 Kč a soudním poplatkem za odvolání ve výši 26 395 Kč a dále náklady spojené se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny 20 úkonů právní služby po 10 420 Kč podle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „vyhláška“, a to: - 1x podle odst. 1 písm. a): převzetí a příprava zastoupení; - 9x podle odst. 1 písm. d): vyjádření ze dne 10. 7. 2017, ze dne 11. 8. 2017, závěrečný návrh, odvolání ze dne 24. 5. 2018, ze dne 21. 12. 2018, ze dne 14. 1. 2020, ze dne 8. 4. 2020, ze dne 11. 5. 2022, ze dne 8. 12. 2022 - 10x odst. 1 písm. g): účast při jednání dne 12. 7. 2017, dne 19. 9. 2017 přesahující dvě hodiny, dne 22. 11. 2017, dne 31. 1. 2018, dne 24. 10. 2018 (jednání odvolacího soudu), dne 6. 11. 2019, dne 3. 11. 2022 přesahující dvě hodiny, dne 13. 12. 2022 celkem 208 400 Kč, když jejich výše je dána ust. § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 této vyhlášky při tarifní hodnotě 527 899,60 Kč, a 18 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 uvedené vyhlášky), tedy 5 400 Kč. K úkonu vyjádření ze dne 22. 10. 2018 soud konstatuje, že toto nebylo dohledáno. Další náklady tvoří cestovné ve výši 7 834 Kč – jednání 12. 7. 2017, 19. 9. 2017, 22. 11. 2017 (§ 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za cestu [adresa] a zpět (3x 422 km, při cestě ze sídla kanceláře zástupce žalobce do sídla soudu na nám. [Anonymizováno]) automobilem Audi A8 sedan, při ceně pohonných hmot 28,60 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 440/2016 Sb.) a spotřebě 8 litrů/100 km, včetně základní náhrady 3,90 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 440/2016 Sb.), k tomu a náhrada za ztrátu času ve výši 3 000 Kč (30 půlhodin po 100 Kč). Další náklady tvoří cestovné ve výši 5 388 Kč – jednání 31. 1. 2018 a 24. 10. 2018 (§ 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za cestu [adresa] a zpět (2x 422 km, při cestě ze sídla kanceláře zástupce žalobce do sídla soudu na nám. Kinských, [adresa]) automobilem Audi A8 sedan, při ceně pohonných hmot 29,80 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 463/2017 Sb.) a spotřebě 8 litrů/100 km, včetně základní náhrady 4 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 463/2017 Sb.), k tomu a náhrada za ztrátu času ve výši 2 000 Kč (20 půlhodin po 100 Kč). Další náklady tvoří cestovné ve výši 2 865 Kč – jednání 6. 11. 2019 (§ 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za cestu [adresa] a zpět (1x 422 km, při cestě ze sídla kanceláře zástupce žalobce do sídla soudu na nám. Kinských, [adresa]) automobilem [Anonymizováno] sedan, při ceně pohonných hmot 33,60 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 333/2018 Sb.) a spotřebě 8 litrů/100 km, včetně základní náhrady 4,10 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb.), k tomu a náhrada za ztrátu času ve výši 1 000 Kč (10 půlhodin po 100 Kč). Další náklady tvoří cestovné ve výši 7 045 Kč – jednání 3. 11. 2022 a 13. 12. 2022 (§ 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za cestu [adresa] a zpět (2x 416 km, při cestě ze sídla kanceláře zástupce žalobce do sídla soudu na adrese [adresa]) automobilem Audi A8 sedan, při ceně pohonných hmot 47,10 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a spotřebě 8 litrů/100 km, včetně základní náhrady 4,70 Kč (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.), k tomu a náhrada za ztrátu času ve výši 2 000 Kč (20 půlhodin po 100 Kč). Žalobci dále náleží náhrada za 21 % DPH z odměny a paušální náhrady advokáta, cestovného a náhrady za promeškaný čas, tj. částka 51 435,72 Kč. K tomu dále žalobci náleží náhrada paušálních výdajů nezastoupeného účastníka ve výši 4x 300 Kč, tedy 1 200 Kč (žaloba, vyjádření ze dne 9. 6. 2014, účast při jednání 26. 11. 2014, vyjádření ze dne 21. 1. 2015), a to podle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Celkové náklady žalobce ve výši 350 357,72 Kč (zahrnující ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhradu za 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů, paušální výdaje žalobce a výše zmíněný soudní poplatek za žalobu a za odvolání) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

43. O nákladech státu (výrok III.) bylo rozhodnuto podle § 148 o. s. ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát vynaložil náklady v souvislosti se znaleckým posudkem vyhotoveným znaleckým ústavem České vysoké učení technické v Praze – [Anonymizováno] ústav, a to na základě usnesení ze dne 6. 5. 2022, č. j. 7 C 42/2014-598, kterým bylo znaleckému ústavu přiznáno znalečné ve výši 56 083,50 Kč. Žalovaný nebyl v řízení úspěšný, proto mu byla povinnost k náhradě nákladů řízení státu v této výši uložena.

Poučení