7 C 42/2017-615

Rubrum

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Fialovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o vypořádání SJM takto:

Výrok

I. Z nemovitých věcí náležejících do společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje: -) pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. č. [rok], trvalý travní porost, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. č. [rok], trvalý travní porost, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. č. [rok], trvalý travní porost, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. [číslo] lesní pozemek, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. [číslo] vodní plocha, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) spoluvlastnický podíl o velikosti na pozemku č.p.st. [anonymizováno], zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], [list vlastnictví] -) spoluvlastnický podíl o velikosti na pozemku [číslo] – zahrada, k.ú. a [územní celek], č. [list vlastnictví] vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce].

II. Z movitých věcí náležejících do společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalobce přikazuje: -) automobil Škoda Fabia [anonymizována dvě slova] [registrační značka] -) Zahradní traktor [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo] r.v. 2008 -) vozík za [značka automobilu] [anonymizována tři slova] -) Motocykl [značka automobilu] Z [číslo] [anonymizována dvě slova], r.v. 2015, [registrační značka] -) Sněžná fréza zn. [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno], r.v. 2008 -) Zahradní traktůrek [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], r.v. 2006 -) jízdní kolo [anonymizována tři slova] -) průmyslový vysavač [anonymizováno] -) vrtačka [příjmení] -) čtyřkolka -) vybavení na motocykl – helma, kombinéza, rukavice, boty míchačka na beton doklad žalobce -) benzínová sekačka -) zahradní nadzemní bazén -) míchačka na beton

III. Z movitých věcí náležejících do společného jmění manželů se do výlučného vlastnictví žalované přikazuje: -) automobil Škoda Fabia [anonymizována dvě slova], [registrační značka] -) kávovar -) zlaté mince a medaile, ceniny: [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] Dřevěná etue pro zlaté slitky.

IV. Ze závazků náležejících do společného jmění manželů je žalobce povinen zaplatit závazky vzniklé ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], a [právnická osoba]

V. Z pohledávek náležejících do společného jmění manželů náleží žalobci pohledávka z penzijního spoření dle smlouvy [číslo] uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a [právnická osoba]

VI. Z pohledávek náležejících do společného jmění manželů náleží žalované pohledávka z penzijního spoření dle smlouvy [číslo] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] a dále pohledávka ze stavebního spoření dle smlouvy č. účtu [bankovní účet] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba]

VII. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání zaniklého společného jmění manželů částku 393.217 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalobce je povinen nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Vsetíně – na nákladech znaleckých posudků částku ve výši 3.974 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna nahradit České republice – Okresnímu soudu ve Vsetíně – na nákladech znaleckých posudků částku ve výši 3.974 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne 12. 5. 2017 vypořádání SJM se žalovanou, neboť dohodou vypořádáno do podání žaloby převážně nebylo. Navrhl, aby byly vypořádány nemovitosti, movitý majetek (dva automobily [anonymizováno]), zahradní traktor, motorka, sněžná fréza, zahradní traktůrek, sbírka mincí a medailí), prostředky na finančních účtech žalobce u [právnická osoba] a u penzijního fondu [právnická osoba], prostředky na účtu žalované u [právnická osoba] a [právnická osoba], a dále závazky účastníků u [právnická osoba] ze dvou úvěrových smluv, dluh z titulu půjčky [jméno] [příjmení], dluhy ve výši [částka] a [částka] vůči nezletilým dcerám, závazky z titulu smluv o stavebním spoření na jména nezletilých dcer (vše blíže specifikováno ve výroku rozsudku). V průběhu řízení, dne 27. 6. 2018, navrhl žalobce, aby byl vypořádán vnos do výlučného majetku žalované, a to [anonymizováno] operace na klinice [anonymizována dvě slova] v [obec], která se měla pohybovat kolem 80.000 Kč (nejméně však 64.400 Kč), když zároveň navrhl, aby soud přesnou částku zjistil dotazem na kliniku.

2. Požadoval, aby do výlučného vlastnictví žalované byly přikázány zlaté mince a medaile, [značka automobilu] [anonymizováno] [registrační značka], finanční prostředky na účtu u [právnická osoba] a na stavebním spoření u [právnická osoba], oba na jméno žalované a závazky vůči nezletilým dcerám s tím, že vše ostatní přebírá žalobce.

3. Žalovaná navrhovala kromě výše uvedeného vypořádat též další položky, resp. uplatňovala částky, které byly vynaloženy na rekonstrukci rodinného domu. Podáním ze dne 7.8.2018 navrhovala též, aby se předmětem vypořádání stal i pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec], který je zapsán na žalobce (s čímž žalobce souhlasil).

4. V podání ze dne 6. 11. 2017, dále doplněným podáním ze dne 26. 6. 2018, tvrdila, že ze společného jmění manželů bylo v průběhu manželství účastníků (když uvedla i rok) investováno 1.685.000 Kč, když se jednalo o následující částky na následující položky: -) stání pro auta a pergola - 160.000 Kč -) bouda a výběh pro psa - 40.000 Kč -) králíkárna - 10.000 Kč -) zpevnění základů domu - 80.000 Kč -) zámková dlažba - 250.000 Kč -) automatická brána - 35.000 Kč -) betonování před bránou - 10.000 Kč -) připojení na kanalizaci - 15.000 Kč -) betonování schodů v dílně 10.000 Kč -) bazén - 25.000 Kč -) vyzdění komínů a čepice - 35.000 Kč -) výměna okapů - 10.000 Kč -) výměna oken a dveří - 250.000 Kč -) elektroinstalace - 80.000 Kč -) bleskosvod - 80.000 Kč -) radiátory - 50.000 Kč -) rekonstrukce kuchyně - 200.000 Kč -) rekonstrukce koupelny - 160.000 Kč -) rekonstrukce pracovny a pokoje - 80.000 Kč -) zateplení pracovny - 20.000 Kč -) nové záchody - 40.000 Kč -) rekonstrukce rodinné [anonymizována dvě slova] - 50.000 Kč -) přípojka plynu - 10.000 Kč -) přípojka vody - 10.000 Kč -) omítky ve sklepě - 10.000 Kč -) zateplení vstupu a obložení - 15.000 Kč -) zateplení horní verandy a obložení – 15.000 Kč -) vysázení 150 ks stromů za 5.000 Kč a 20 ovocných stromů za 10.000 Kč na pozemky žalobce 5. Podáním ze dne 21. 6. 2018 učinila žalovaná předmětem řízení následující movité: -) kolo [anonymizována tři slova], asi z roku 2013 -) vysavač [příjmení] 2008 2009 -) WAP [příjmení] -) průmyslový vysavač [anonymizováno] -) vozík [anonymizováno 5 slov], nosnost 750 kg -) vrtačka [příjmení] [jméno] [anonymizována dvě slova] -) bourací kladivo [anonymizována dvě slova], AGP [číslo] [příjmení] -) benzínová sekačka -) čtyřkolka nespecifikované značky -) vybavení na motocykl – helma, kombinéza, rukavice, boty -) míchačka na beton -) motorová pila [anonymizováno] -) benzínová sekačka 6. Ke tvrzeným vnosům ze SJM navrhovala žalobkyně provést znalecký posudek na ocenění jejich hodnoty a celkového zhodnocení, dotaz na [právnická osoba], výslechy řemeslníků, dále bylo navrhováno ocenění hodnoty pozemků žalobce osázených stromy a též vzrůstu hodnoty nemovitosti s ohledem na investice, navrhovala též z procesní opatrnosti, aby soud učinil dotaz na 14 bank operujících v České republice, zda u nich v době trvání manželství měl žalobce účet.

7. Dále žalovaná navrhovala podáním ze dne 27. 6. 2018, aby za součást SJM byla považována částka 991.200 Kč, za kterou žalobce koupil pozemky v r. 2017 a kterou nemohl od rozvodu naspořit.

8. Uvedla též, že nevěděla o půjčce od pana [příjmení], kterou žalovaný vzal bez jejího vědomí. S touto by s ohledem na zadluženost rodiny nesouhlasila. Nesouhlasila též s koupí motocyklu.

9. Dále tvrdila, že hodnota domu po provedené rekonstrukci (označené výše) výrazně vzrostla, kdy uvedla, že dle zn. posudku [jméno] [příjmení] činila hodnota domu k 16. 1. 2013 částku 1.750.000 Kč a po provedení rekonstrukce měla činit nákladová cena bez opotřebení částku 3.690.000 Kč. Zdůraznila, že za trvání manželství žalobce čerpal úvěr od [právnická osoba] ve výši 700.000 Kč, předmětem rekonstrukce měla být oprava elektroinstalace za 50.000 Kč, oprava střechy za 300.000 Kč, oprava ústředního topení za 50.000 Kč a zateplení domu za 300.000 Kč, zateplení však fakticky provedeno nebylo. Žalovaná tvrdila, že úvěr splácel žalobce, tím došlo k vnosu ze SJM do jeho výlučného jmění, který vyčíslila na částku 97.123 a dále splácel úvěr uzavřený u téže společnosti č. ú. [bankovní účet], dne 6. 3. 2007, v pravděpodobné výši ke dni rozvodu manželství ve výši 270.270 Kč. Navrhovala, aby též byly vypořádány úspory na účtech stavební spoření manžela a penzijního připojištění. Žalovaná též hodlala vypořádat částku 18.000 Kč, dar od rodičů žalované, na účet žalobce dne 5. 12. 2002 a 15. 11. 2003.

10. Žalovaná zdůraznila, že má za to, že jsou dány důvody pro disparitu podílů. Spatřovala je především v tom, že to byla převážně ona, kdo zajišťoval péči o děti, musela předčasně (ve věku jednoho roku nezletilé [jméno]) ukončit do zaměstnání a ukončit rodičovskou dovolenou, neboť to tak žalobce požadoval. Ze svého příjmu žalovaná převážně zajišťovala potřeby dětí a rodiny. Půjčku na opravu domu si navíc manžel vzal v době, kdy manželství již nebylo funkční. Je nutno přihlédnout i k tomu, že žalobce navázal mimomanželský vztah, který vedl k rozpadu manželství.

11. Po provedeném řízení vzal soud za prokázané následující:

12. Nemovitosti:

13. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětem společného jmění manželů jsou následující nemovité věci, a to bez ohledu na to, kdo je jako jejich vlastník veden v evidenci katastru nemovitostí: -) pozemek parc. [číslo] ostatní plocha, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. č. [rok], trvalý travní porost, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. č. [rok], trvalý travní porost, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. č. [rok], trvalý travní porost, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. [číslo] lesní pozemek, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví] -) pozemek parc. [číslo] vodní plocha, k.ú. a [územní celek], [list vlastnictví], vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce].

14. Dále bylo nesporné, že účastníci mají ve společném jmění manželů podíl ve výši na následujících nemovitostech (když další nemovitostí jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného). -) spoluvlastnický podíl o velikosti na pozemku č.p.st. [anonymizováno], zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], [list vlastnictví] -) spoluvlastnický podíl o velikosti na pozemku [číslo] – zahrada, k.ú. a [územní celek], č. [list vlastnictví] vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, [stát. instituce].

15. Nemovitosti byly oceněny zprvu znaleckým posudkem [anonymizováno] [jméno] [celé jméno znalce] (proti kterému vznášela žalovaná námitky) a následně znalkyně [celé jméno znalkyně] a jejich cena byla stanovena u nemovitostí na [list vlastnictví] na částku 2.785.000 Kč, u nemovitosti na LV č. [částka] na částku 1 800 Kč a u nemovitostí na LV č. [částka] na částku 292.000 Kč. Hodnota nemovitostí, které jsou – dle nesporného tvrzení účastníků - součástí SJM, tak činí 1.110.688 Kč (když byl zohledněn pouze podíl na nemovitostech na [list vlastnictví]).

16. Movité věci:

17. Z movitých věcí bylo nesporné, že manželé mají ve společném jmění manželů: -) automobil Škoda Fabia [anonymizována dvě slova], [registrační značka] -) automobil Škoda Fabia [anonymizována dvě slova] [registrační značka] Byť tyto automobily jsou zahrnuty do výroku rozsudku (především z evidenčních důvodů), jedná se o movité věci, ohledně kterých, i co se týče jejich vypořádání, se manželé ještě před zahájením řízení dohodli, a soud je tedy nezahrnuje do celkové masy SJM pro účely vypořádání a nebyly v řízení oceňovány.

18. Dále byly předmětem vypořádání učiněny následující movité věci: -) zahradní traktor [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo] r.v. 2008. Zde byla cena ke dni rozvodu manželství zjištěna znaleckým posudkem [celé jméno znalce], když činila 210.000 Kč. -) vozík za [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], cena zjištěna ke dni rozvodu manželství zjištěna znaleckým posudkem [celé jméno znalce], když činila 19.000 Kč. -) Motocykl [značka automobilu] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova], r.v. 2015, [registrační značka] Zde byla cena ke dni rozvodu manželství mezi účastníky nesporná ve výši 300.000 Kč. -) Sněžná fréza zn. [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno], r.v. 2008. Zde byla cena ke dni rozvodu manželství nesporná ve výši 20.000 Kč. -) Zahradní traktůrek [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], r.v. 2006. Zde byla cena ke dni rozvodu manželství nesporná ve výši 30.000 Kč. -) jízdní kolo [anonymizována tři slova]. K tomu žalobce uvedl, že bylo pořízeno v roce 2010, zůstatková cena činí dle něj 8000 Kč, doklad nemá k dispozici. -) průmyslový vysavač [anonymizováno]. K tomu žalobce uvedl, že byl pořízen v roce 2015, zůstatková cena je asi 3.000 Kč, doklad nemá k dispozici. -) vrtačka [příjmení]. K tomu žalobce uvedl, že byla pořízena v roce 2015, zůstatková cena činí 500 Kč, doklad nemá k dispozici. -) čtyřkolka Žalobce k ní uvedl, že pořizovací cena byla 10.000 Kč, zůstatková cena je asi 2.000 Kč, je bez technického průkazu, doklady k ní nejsou – čtyřkolku si má vzít dle žalobce žalovaná. -) vybavení na motocykl – helma, kombinéza, rukavice, boty – Zde žalobce uvedl, že doklady nemá k dispozici, zůstatkovou cenu odhaduje na 9.000 Kč. -) míchačka na beton. Žalobce uvedl, že doklady nemá k dispozici, byla pořízena v roce 2009, zůstatkovou cenu odhadl na 9.000 Kč. -) benzínová sekačka Žalobce k tomu uvedl, že byla pořízena v roce 2006, pořizovací cena byla asi 12.000 Kč, zůstatková asi 1.000 Kč.

19. Soud zde při určení hodnoty majetku vychází ze zůstatkových cen uvedených žalobcem, které do jím uvedené výše považuje za nesporné, když zároveň žalovaná neoznačila další důkazy k prokázání jejich hodnoty, ani je přesně neoznačila, zároveň tyto ceny dle názoru soudu s ohledem na dobu jejich pořízení a opotřebení odpovídají obvyklým cenám a náklady na jejich oceňování by byly neúčelně vynaložené.

20. Žalovaná dále označila předmětem vypořádání SJM i další movité věci, které měly být pořízeny v letech 2006, 2007. Navrhla, aby doklad o jejich pořízení doložil žalobce. Ten uvedl, že doklady od nich již nemá k dispozici a že jsou již nefunkční, což soud vzhledem k tvrzenému datu pořízení akceptuje, resp. považuje za věrohodné, navíc nebyly žalovanou předloženy návrhy na prokázání jejich existence a hodnoty. Soud tedy tyto položky do vypořádání SJM nezahrnul. Jednalo se o vysavač [příjmení], WAP [příjmení], bourací kladivo [anonymizována dvě slova], AGP [číslo] [příjmení].

21. Žalovaná učinila předmětem vypořádání též motorovou pilu [anonymizováno], kterou blíže neoznačila a nedoložila doklady – žalobce popřel, že by takovou pilu kdy vlastnil, soud ji tedy nemohl učinit předmětem vypořádání při absenci bližší specifikace a dokladů o její existenci.

22. Soud vycházel z hodnoty věcí k datu právní moci rozvodu manželství, v souladu s judikaturou aktuální v době vypracování znaleckého posudku. Byť je mu známo, že v tomto směru nyní doznala změn, tak lze konstatovat, že proti takovému ocenění účastníci nic nenamítali, v řadě případů se navíc shodli a nevyšlo též najevo, že by u jednotlivých oceňovaných věcí došlo k výrazné změně jejich stavu od rozvodu manželství do doby jejich vypořádání. Co se znaleckých posudků ohledně všech položek týká, tak od doby jejich vypracování až po vyhlášení rozsudku v této věci nepochybně došlo k určitému navýšení cen. Je však nutno konstatovat, že k tomuto navýšení došlo nepochybně rovnoměrně (jak u nemovitostí, tak u mincí a medailí atd.) a oba účastníci tak získají hodnoty podobně navýšené.

23. Mezi účastníky bylo nesporné, že předmětem společného jmění manželů jsou zlaté mince a medaile a ceniny v níže označeném rozsahu (když v průběhu řízení se shodli i na počtu zlatých slitků [anonymizována dvě slova], který byl původně sporný). Rozdílné názory měli pouze ohledně mince s označením„ 2015 – [anonymizováno] – [jméno] [příjmení], AU 999,9 – 31,107 g, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], Au“, když žalobce tvrdil, že žalovaná tuto minci prodala po rozvodu manželství a peníze si ponechala, což však nijak neprokazoval. Naopak žalovaná prokázala fakturami, že za trvání manželství byla pořízena mince s označením„ 2015 – Proof – [jméno] [příjmení], AU 999,9 – 31,107 g, ale ona prodala dne 18. 11. 2016 minci jinou, s označením„ 2015 b.k. – [jméno] [příjmení], AU 999,9 – 31,107 g“ (kterou dle svého tvrzení nabyla až po rozvodu manželství a obratem prodala), a mince výše uvedená tak zůstala předmětem vypořádání SJM. Obvyklá cena těchto movitých věcí byla zjištěna znaleckým posudkem [anonymizováno] [celé jméno znalce], znalce z oboru numismatiky, ze dne 26. 9. 2019 a jeho doplněním ze dne 10. 1. 2020, jednalo se o částku 1.370.300 Kč a 224.580 Kč. V tomto znaleckém posudku však byly oceněny i zlaté slitky, které již v době rozhodování nebyly ve vlastnictví účastníků – soud tedy akceptoval jejich závěrečné shodné tvrzení, že předmětem vypořádání jsou pouze dva zlaté slitky [anonymizována dvě slova] (kde byly původně oceněny v počtu 9 kusů). Po odečtení sedmi slitků tak k vypořádání v rámci SJM zůstaly mince, medaile i ceniny s tímto označením, jejichž celková cena činila 775.880 Kč: [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] [Anonymizovaný odstavec.] Dřevěná etue pro zlaté slitky.

24. Závazky a pohledávky: Dále má soud za to, že do společného jmění manželů náleží závazky vzniklé ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení], a [právnická osoba] ve výši 470.783 Kč (když tato výše byla zjištěna dotazem na finanční ústav a zahrnuje i výši úroků a poplatků, které je nutno zaplatit do ukončení smluvního vztahu).

25. Dále do společného jmění manželů náleží pohledávka z penzijního spoření dle smlouvy [číslo] uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a [právnická osoba], ve výši 97.244 Kč ke dni právní moci rozvodu manželství, což vyplývá z výpisu příslušného finančního ústavu.

26. Dále má soud za to, že do společného jmění manželů náleží pohledávka z penzijního spoření dle smlouvy [číslo] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] ve výši 73.917 Kč a dále pohledávka ze stavebního spoření dle smlouvy č. účtu [bankovní účet] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] ve výši 10.778 Kč, což vyplývá z výpisu příslušného finančního ústavu.

27. Dále má soud za to, že do společného jmění manželů náleží (na čemž se účastníci shodli) závazek zaplatit 50.000 Kč dcerám [jméno] [příjmení] a 45.000 Kč dceři [jméno] [příjmení], když tyto peníze byly použity účastníky (soud má za prokázané, že tato transakce byla učiněna se souhlasem žalované) z prostředků na jejich účtech za účelem pořízení nemovitého majetku.

28. Co se týká běžných účtů, které každý z účastníků uzavřel na své jméno u příslušené bankovní společnosti, pak soud v průběhu řízení zjistil, že každý z účastníků tyto účty uzavřené na své jméno po rozvodu manželství užíval pro sebe, zůstatky na nich byly navíc minimální, soud tedy má za to, že takto se účastníci dohodli a soud proto o vypořádání těchto závazků nerozhodoval.

29. Mezi účastníky bylo dále v zásadě nesporné, že žalovaná před uzavřením manželství vlastnila finanční prostředky ve výši 100.000 Kč, které následně, za trvání manželství, byly využity k nabytí nemovitých věcí náležejících do společného jmění manželů (§ 742 odst. 1 písm. c) o. z.), a že ze společného jmění manželů bylo placeno 50.000 Kč na opravu rodinné hrobky rodiny žalobce. Dále se oba shodli na tom, že závazky z úvěrů ze stavebního spoření určené na úpravy domu platil po rozvodu manželství výhradně žalobce, jednalo se též o úvěr vůči [právnická osoba] ze dne 6.3.2007, na který uhradil po rozvodu manželství částku 81.454 Kč, což zbylo zjištěno z příslušeného výpisu z účtu. Je též nesporné, že žalobce sám uhradil půjčku vůči panu [příjmení], kterou si vzal na pořízení motocyklu.

30. Z právního hlediska soud věc hodnotí takto:

31. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (1. 1. 2014). Podle odst. 2 téhož ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Nabytí věcí do společného jmění účastníků v době do 31. 12. 2013 je tedy třeba posoudit podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, tj. Podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“); po 1. 1. 2014 se však řídí již úpravou v o. z. s korektivem obsaženým v § 3028 odst. 2 části věty za středníkem o. z. Zanikne-li společné jmění manželů po 1. 1. 2014, tedy již za účinnosti o. z., pak se jeho vypořádání řídí pravidly obsaženými v o. z. (podle právní úpravy účinné ke dni zániku manželství a společného jmění manželů).

32. Podle § 143 obč. zák. společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství, anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

33. Součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

34. Podle § 740 o. z., nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

35. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění (§ 742 odst. 1 o. z.).

36. Způsob aplikace výše uvedených pravidel pro vypořádání společného jmění manželů v případě, že se o vypořádání manželé nedohodnou (jako je tomu v této věci) podle úpravy obsažené v o. z., byl vyložen např. v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2020/2018.

37. Judikatura v poměrech obč. zák. neměla žádné pochybnosti, že podíl na společném jmění při vypořádání SJM nemusí být v zásadě totožný, nýbrž může být modifikován soudem v rámci soudního vypořádání společného jmění manželů (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2433/99, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 8. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2055 Soudní odklon od principu rovnosti podílů (tzv. disparita podílů) byl však považován za postup, jenž musí být opodstatněn konkrétními okolnostmi. Tentýž závěr se uplatní i za účinnosti nové právní úpravy v o. z. (srov. již zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017).

38. Nejvyšší soud již v poměrech obč. zák. formuloval v rozsudku ze dne 29. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3779/2014 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017), mimo jiné závěr, že jestliže se některý z manželů po rozvodu manželství podílel na zaplacení společného dluhu již ze svých výlučných prostředků, má právo na jejich náhradu ve smyslu § 149 odst. 2 věty druhé obč. zák (dnes § 742 odst. 1 písm. c) o. z.). Tato skutečnost se pak promítne do výroku o povinnosti jednoho z manželů zaplatit určitou částku druhému na vyrovnání jejich podílů. U dosud nevyrovnaných společných dluhů a pohledávek účastníků je namístě, aby soud ve výroku o jejich vypořádání promítnul jejich výši v době, kdy k vypořádání dochází, při současném zohlednění toho, co který z účastníků na dluh zaplatil.

39. V tomto řízení jsou ve společném jmění manželů (byly nabyty za trvání manželství) následující věci, které byly buď v souladu s vůlí účastníků, či z důvodu vhodnosti (např. pokud náleží principiálně k domu např. bazén, králíkárna, kotec či jsou určeny pro jeho údržbu), přikázány žalobci: manželů předmětné nemovitosti, automobil Škoda Fabia [anonymizováno] [registrační značka], zahradní traktor, vozík za auto [anonymizováno], motocykl [anonymizováno], sněžná fréza, zahradní traktůrek, jízdní kolo, průmyslový vysavač [anonymizováno], vrtačka [příjmení], čtyřkolka, vybavení na motocykl, míchačka na beton, benzínová sekačka a bazén; dále pohledávka z penzijního spoření dle smlouvy [číslo] (97.244 Kč) a ze závazků náležejících do společného jmění manželů je žalobce povinen zaplatit závazky vzniklé ze smlouvy o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] (470 783 Kč) a závazek zaplatit 50.000 Kč žalobcově dceři [jméno] a 45.000 Kč žalobcově dceři [jméno] (zde je zřejmé, že žalobce je movitější a bude této povinnosti schopen lépe dostát než žalovaná).

40. Věci náležející do společného jmění manželů (byly nabyty za trvání manželství), které byly v souladu s vůlí účastníků, či z důvodu vhodnosti, přikázány žalované jsou tyto: automobil Škoda Fabia [registrační značka], kávovar, předmětné slitky a mince; dále pohledávka z penzijního spoření dle smlouvy [číslo] (73.917Kč), pohledávka ze stavebního spoření dle smlouvy č. účtu [bankovní účet] (10.778 Kč).

41. V rámci vypořádání společného jmění manželů je významné, že žalovaná před uzavřením manželství vlastnila finanční prostředky ve výši 100.000 Kč, které následně, za trvání manželství, byly využity k nabytí nemovitých věcí náležejících do společného jmění manželů (§ 742 odst. 1 písm. c) o. z.), že ze společného jmění manželů bylo placeno 50.000 Kč na opravu rodinné hrobky ve vlastnictví žalobce (§ 742 odst. 1 písm. b) o. z.) a že žalobce po rozvodu manželství dále ze svých výlučných prostředků hradil (dnes již zaplacením zaniklý) závazek náležející do společného jmění manželů ze smlouvy o poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, který byl ke dni zániku společného jmění manželů ve výši 81.454 Kč.

42. Další významnou skutečností mající vliv na vypořádání společného jmění manželů a která vyplývá ze skutkových zjištění soudu je hlavně skutečnost, že za trvání manželství účastníků byly významné finanční prostředky, byť je mezi stranami sporná jejich konkrétní výše, použity na rekonstrukci rodinného domu, který je součástí pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a samotného pozemku. Tyto finanční prostředky není možné v rámci vypořádání společného jmění manželů zohlednit ani jako tzv. zápočty (§ 742 odst. 1 písm. b) o. z.), ani tzv. vnos (§ 742 odst. 1 písm. c) o. z.), neboť se nejedná o výlučný majetek žalobce, když podíly o velikosti id. na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] a přilehlého pozemku parc. [číslo] jsou ve společném jmění manželů. Vzhledem k tomu, že se jedná o ideální podílové spoluvlastnictví a nikoli reálné (vztahující se ke konkrétní části věci), není možné určit, jaká finanční částka byla použita na spoluvlastnický podíl ve výlučném vlastnictví žalobce, jako by to bylo možné u spoluvlastnictví reálného. Z tohoto důvodu by se využití základního pravidla o rovnosti podílu manželů na společném jmění manželů jevilo jako nespravedlivé vůči žalované, a proto soud přistoupil k aplikaci disparity ve prospěch žalované, a to v poměru 55 % ku 45 % (srov. např. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6109/2017). Soud se rozhodl pro uvedené procentní vymezení disparity a nikoli vyšší z toho důvodu, že si je vědom možnosti užití disparity pouze ve výjimečných případech (jako spravedlnostního korektivu) a že žalovaná s žalovaným v domě, do nějž byly finanční prostředky investovány, po celou dobu trvání manželství bydlela, přičemž pokud by tomu tak nebylo, musely by být nemalé finanční prostředky ze společného jmění manželů vynakládány na zajištění potřeby bydlení účastníků v jiné nemovitosti (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 22 Cdo 3428/2020).

43. V projednávané věci je celková výše majetku, který je ve společném jmění účastníků 2.761.007 Kč (nemovité věci = 1.110.688 Kč, předmětné slitky a mince = 775.880 Kč, pohledávky ze spořicích účtů = 181.939 Kč, zbylé věci movité = 642.500 Kč a tzv. zápočet ze společného jmění manželů na rodinnou hrobku = 50.000 Kč) – ohledně automobilů panuje mezi žalobcem a žalovanou shoda, že si každý z nich ponechá ten automobil, který aktuálně užívá, přičemž jejich hodnota, která je stejná, se nemá promítnout ve vypořádacích podílech.

44. Takto zjištěná hodnota je určující pro základní vyčíslení výše podílu pro každého z účastníků; při disparitě o uvedené procentní hodnotě je výše základního podílu u žalované 1.443.394 Kč a u žalovaného 1.180.959 Kč. Jde o výchozí částku sníženou o všechny relevantní vnosy (vnos žalované 100.000 Kč a vnos žalovaného v podobě placení již zaniklého úvěru za žalovanou 36.654 Kč) – takto je určen podíl každého z účastníků na„ čistém“ majetku (t. j. majetku po odečtení hodnoty vnosů, avšak prozatím bez zohlednění společných dluhů).

45. K podílu každého z účastníků je nutno přičíst výši jím provedeného vnosu. Jestliže byl v řízení však některému z účastníků přikázán k úhradě společný dluh, pak – protože i na úhradě dluhu se účastníci (ve vztahu k třetí osobě) v zásadě podílejí stejný dílem, avšak v případě disparity je tento podíl určen výší disparitního podílu – je druhý účastník povinen nahradit protistraně částku odpovídající disparitnímu podílu tohoto dluhu.

46. V projednávané věci by tedy hodnota žalované přikazovaného majetku měla být 1.288.792 Kč. Vzhledem k tomu, že hodnota majetku přikazovaného žalované je 895.575 Kč, byla žalobci uložena povinnost rozdíl ve výši 393.217 Kč doplatit.

47. Argumentuje-li žalovaná ve prospěch výše svého vypořádacího podílu zhodnocením vnosů do rodinného domu, pak přehlíží, že se v tomto případě (jak bylo vyloženo výše) ve vztahu k finančním prostředkům určeným na rekonstrukci domu nemůže jednat o vnos, a proto nemůže dojít ani k jeho zhodnocení – navíc nelze přehlédnout, že ke zhodnocení majetku došlo nikoliv jen díky využití finančních prostředků ze SJM, ale zároveň díky přirozenému růstu cen nemovitostí na trhu, a navíc v konečném důsledku vzrostla i podílu na nemovitostech, který byl v SJM, z čehož žalovaná při vypořádání těží. Nicméně soud skutečnost, že byly využity finanční prostředky patřící do společného jmění manželů na rekonstrukci domu, jehož většinovým vlastníkem je žalobce, zohlednil v rámci úvahy o aplikaci disparity vypořádacích podílů.

48. S ohledem na shora uvedené právní hodnocení věci tak soud zamítl návrhy na provedení dokazování výslechem navržených svědků, kteří měli vypovídat k výši„ vnosů“ a jejich provedení. Žádné relevantní skutečnosti k tomuto tak nebyly a nemohly být zjištěny ani z faktur a dokladů doložených k čerpání shora označeného úvěru u [právnická osoba], kromě toho, že byly doloženy faktury za stavební materiály v hodnotě čerpaného úvěru. Pokud žalovaná tvrdila, že část prostředků nebyla použita deklarovaným způsobem, neboť nebylo opraveno vše, co být mělo, pak toto není pro řízení relevantní (když úvěr byl sjednán za trvání manželství, žalovaná jeho administrací očividně žalobce pověřila a do tohoto nezasahovala, zároveň je zjevné, že byť nemuselo být opraveno vše, co bylo v žádosti o úvěr deklarováno a navíc byly učiněny faktické investice do domu celkově mnohem vyšší, než byla výše úvěru, což tvrdí sama žalovaná).

49. Co se týká návrhu žalobce na zjištění hodnoty [anonymizováno] operace, kterou v průběhu manželství podstoupila žalovaná, a zohlednění této částky jako investice ze SJM do výlučného majetku žalované, pak soud tento důkaz nepovažoval za relevantní a nevyžádal ho, byť bylo nesporné, že žalovaná operaci [anonymizováno] podstoupila. Má totiž za to, že investici do zdravotního stavu účastníka ([anonymizováno 5 slov]), navíc provedenou za souhlasu druhého manžela, nelze v rámci řízení vůbec vypořádávat, jedná se o investici zcela osobní povahy, nikoliv do majetku žalované.

50. Dále pokud žalovaná požadovala, aby soud vyžádal od označených bankovních ústavů výpisy z účtů na jméno žalovaného, aby bylo případně ověřeno, zda některé z účtů, resp. prostředků na nich nezůstaly žalované utajeny, tak tento návrh soud nemohl akceptovat, neboť k němu nebyly důvody (nebylo zjištěno, že by takto žalovaný fakticky jednal), byl velmi obecný, a jednalo se o návrh zjevně přesahující pravomoc soudu a režim sporného řízení.

51. Soud též nevyhověl návrhu na ocenění stromů zasazených na pozemky ve vlastnictví žalovaného, jak požadovala žalovaná – pozemky byly oceněny v rámci ocenění SJM, osázení dřevinami se projevilo v jejich ceně, jak znalci doplnili.

52. Soud neshledal ani důvod zahrnovat do vypořádání SJM částky 18.000 Kč, daru od rodičů žalované, na účet žalobce dne 5. 12. 2002 a 15. 11. 2003. Žalovaná tento požadavek nesplnila s žádným tvrzením o tom, jak byly tyto částky investovány a lze tedy předpokládat, že byly běžným způsobem oběma manžely spotřebovány.

53. Pokud též žalovaná požadovala zahrnutí částky 991.200 Kč, za kterou žalobce koupil pozemky v r. 2017 a kterou nemohl od rozvodu naspořit, co SJM, k tomuto soud neshledal důvod. Jednalo se o transakci učiněnou po rozvodu manželství, navíc žalobce prokázal příslušnou smlouvou s bankovním ústavem, že kupní cenu hradil převážně z prostředků, které mu byly poskytnuty na základě smlouvy o úvěru, nikoliv v hotovosti (z prostředků, které mohl za trvání manželství uspořit).

54. Co se týká vypořádání vlastnictví motocyklu žalovaným, pak soud má za prokázané, že byl pořízen bez jejího souhlasu a jedná se o věc, která zjevně přesahovala rámec běžného jednání v rámci SJM žalovaným. Pokud tedy následně ze svých výlučných prostředků uhradit po rozvodu manželství tento dluh, je to spravedlivé, a tato platba nemá být započítána jako vnos žalovaného do SJM. Na druhou stranu, motocykl však předmětem vypořádání zůstává a předmětem SJM se stal, což je v za této situace v souladu s aktuální judikaturou.

55. Co se doby zaplacení vypořádacího podílu týká, tak soud neshledal důvody pro to, aby platil žalobce žalované ve splátkách. Žalovaná nemá aktuálně k dispozici žádný majetek, bydlí sama s oběma dcerami, které jí byly svěřeny do péče. Je to naopak žalovaný, který je majetnější a má možnost majetek zpeněžit velmi rychle, ostatně s tím musel v průběhu řízení počítat. Soud mu však k zaplacení poskytl lhůtu 3 měsíců od právní moci rozsudku, aby měl prostor pro realizaci případných finančních transakcí.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud má za to, že oba účastníci byli úspěšní v přibližně stejné míře, nicméně přesný podíl úspěchu a neúspěchu v této věci lze jen stěží vyčíslit, neboť žalovaná nikdy v průběhu řízení nesdělila přesnou částku, kterou na vypořádání SJM požaduje, resp. byla proměnlivá. Je však zřejmé, že žalobce je povinen dle rozsudku vyplácet žalobkyni významně více, než v žalobě navrhoval a zároveň, že žalovaná nebyla zdaleka ve všech svých požadavcích úspěšná a soud má za to, že rozhodnutí, kdy si strany nebudou vzájemně platit náklady řízení, je vyvážené.

57. Co se náhrady nákladů státu týká, pak na znalecké posudky byla vynaložena celkem částka 28.948 Kč, přičemž 13.000 Kč bylo hrazeno ze záloh žalovaného a 8.000 Kč ze záloh žalované a státu zůstala nezaplacena částka 7.948 Kč. S ohledem na výsledek řízení má soud ve smyslu ust. § 148 o.s.ř. za to, že je důvodné, aby každý z účastníků uhradil polovinu této částky, tedy 3.974 Kč a o této povinnosti rozhodl ve výroku rozsudku.