7 C 447/2022 - 322

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Daniely Liscové a přísedících [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] se sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] se sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] se sídlem [Adresa advokáta B] za účasti vedlejšího účastníka [Jméno účastníka], IČO [IČO účastníka] se sídlem [Adresa účastníka] o zaplacení 415 151,58 Kč s příslušenstvím, 2 459 230 Kč s příslušenstvím, 14 002,76 Kč s příslušenstvím, 49 908 s příslušenstvím, 83 198 Kč s příslušenstvím, 10 732 Kč s příslušenstvím, 33 270 Kč s příslušenstvím, 33 270 Kč s příslušenstvím, 33 270 Kč s příslušenstvím, 21 465 Kč s příslušenstvím, 9 981 Kč s příslušenstvím, 33 270 Kč s příslušenstvím, 33 270 Kč s příslušenstvím, 33 270 Kč s příslušenstvím, 33 270 Kč s příslušenstvím, 33 270 Kč s příslušenstvím, 33 270 Kč s příslušenstvím, a 33 270 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 415 151,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 757 802,08 Kč od 22. 7. 2022 do 26. 9. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 415 151,58 Kč od 27. 9. 2024 do zaplacení, b) částku 2 459 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 052 751 Kč od 22. 7. 2022 do 26. 9. 2024, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 459 230 Kč od 27. 9. 2024[Anonymizováno]do zaplacení, c) částku 14 002,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 006,76 Kč od 22. 7. 2022 do 26. 9. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 002,76 Kč od 27. 9. 2024 do zaplacení, d) částku 49 908 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 22. 7. 2022 do zaplacení, e) částku 9 090 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 090 Kč za dobu od 7. 10. 2022 do zaplacení f) částku 11 430 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 430 Kč za dobu od 7. 10. 2022 do zaplacení g) částku 13 380 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 938 Kč za dobu od 7. 10. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 442 Kč za dobu od 1. 5. 2022 do zaplacení h) částku 19 848 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 848 Kč za dobu od 1. 6. 2022 do zaplacení i) částku 19 848 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 848 Kč za dobu od 1. 7. 2022 do zaplacení j) částku 19 007 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 007 Kč za dobu od 1. 8. 2022 do zaplacení k) částku 19 007 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 007 Kč za dobu od 1. 9. 2022 do zaplacení l) částku 9 743 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 743 Kč za dobu od 1. 10. 2022 do zaplacení m) částku 15 070 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 070 Kč za dobu od 1. 11. 2022 do zaplacení n) částku 18 430 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 430 Kč za dobu od 1. 12. 2022 do zaplacení o) částku 18 430 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 430 Kč za dobu od 1. 1. 2023 do zaplacení p) částku 18 430 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 430 Kč za dobu od 1. 2. 2023 do zaplacení q) částku 19 113 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 1. 3. 2023 do zaplacení r) částku 19 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 1. 4. 2023 do zaplacení s) částku 19 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 1. 5. 2023 do zaplacení t) částku 19 428 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 1. 6. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobce na zaplacení a) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 757 802,08 Kč od 16. 6. 2022 do 21. 7. 2022, b) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 052 751 Kč od 16. 6. 2022 do 21. 7. 2022, c) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 006,76 Kč od 16. 6. 2022 do 21. 7. 2022, d) zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 49 908 Kč od 16. 6. 2022 do 21. 7. 2022, e) částky 4 290 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 442 Kč za dobu od 16. 4. 2022 do 30. 4. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 290 Kč za dobu od 16. 4. 2022 do zaplacení, f) částky 13 422 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 422 Kč za dobu od 16. 5. 2022 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 848 Kč za dobu od 16. 5. 2022 do 31. 5. 2022, g) částky 13 422 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 422 Kč za dobu od 16. 5. 2022 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 848 Kč za dobu od 16. 6. 2022 do 30. 6. 2022 h) částky 14 263 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 263 Kč za dobu od 16. 7. 2022 do zaplacení se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 007 Kč za dobu od 16. 7. 2022 do 31. 7. 2022, i) částky 11 805 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 805 Kč za dobu od 7. 10. 2022 do zaplacení, j) částky 2 458 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 458 Kč za dobu od 16. 8. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 007 Kč za dobu od 16. 8. 2022 do 31. 8. 2022, k) částky 14 599 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 599 Kč za dobu od 7. 10. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 743 Kč za dobu od 7. 10. 2022 do 30. 9. 2022, l) částky 14 504 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 504 Kč za dobu od 7. 10. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 089 Kč za dobu od 7. 10. 2022 do 31. 10. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 981 Kč za dobu od 16. 10. 2022 do 31. 10. 2022, m) částky 14 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 840 Kč za dobu od 16. 11. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 430 Kč za dobu od 16. 11. 2022 do 30. 11. 2022, n) částky 14 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 840 Kč za dobu od 16. 12. 2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 430 Kč za dobu od 16. 12. 2022 do 31. 12. 2022, o) částky 14 840 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 840 Kč za dobu od 16. 1. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 430 Kč za dobu od 16. 1. 2023 do 31. 1. 2023, p) částky 14 157 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 16. 2. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 113 Kč za dobu od 16. 2. 2023 do 28. 2. 2023, q) částky 13 842 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 16. 3. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 428 Kč za dobu od 16. 3. 2023 do 31. 3. 2023, r) částky 13 842 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 16. 4. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 428 Kč za dobu od 16. 4. 2023 do 30. 4. 2023, s) částky 13 842 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 16. 5. 2023 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 428 Kč za dobu od 16. 5. 2023 do 31. 5. 2023, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 242 199 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích 4 % státem zálohovaných nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným rozhodnutím.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích 96 % státem zálohovaných nákladů řízení, jejichž výše a splatnost bude určena samostatným rozhodnutím.

Odůvodnění

1. Žalobce se na žalované domáhal náhrady škody, a to na bolestném 757 802,08 Kč s příslušenstvím, na ztížení společenského uplatnění 3 052 751 Kč s příslušenstvím, 28 006,76 Kč s příslušenstvím na účelně vynaložených nákladech, 49 908 Kč na náhradě za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti za dobu od 1. 4. 2021 do 31. 12. 2021, a po rozšíření žaloby dále náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 1. 1. 2022 do 20. 3. 2022 a od 21. 7. 2022 do[Anonymizováno]21. 9. 2022 ve výši 83 198 Kč s příslušenstvím a náhrady mzdy za období od března roku 2022 do dubna roku 2023 v celkové výši 374 878 Kč a náhrady částky 17 545 Kč, kterou vynaložil na náklady znaleckého posouzení s tím, že žalobce jako zaměstnanec žalované utrpěl v zaměstnání dne 1. 4. 2021 pracovní úraz při přemístění záporu ležícího na kovových podložkách, kdy došlo u žalobce v důsledku úrazu ke kontuzi kolene a zhmoždění bérce, pracovní úraz byl způsoben shozením konstrukce ocelových podpěr, kterou žalobce montoval a svářel, ocelová konstrukce byla umístěna na tzv. kozách, které sloužily jako stojan či podpěra, ocelová konstrukce se v průběhu sváření postupně otáčela pomocí stroje New holland LM 1445, rok výroby 2005 (tzv. manipulátoru). Žalobce při práci postupoval vždy tak, že po ukončení sváření připevnil na ocelovou konstrukci vázací prostředek, poté poodstoupil do bezpečné vzdálenosti a jiný zaměstnanec, který obsluhoval manipulátor, couvnutím ocelovou konstrukci, přetočil, poté žalobce pokračoval ve sváření další části konstrukce. Díky chybě jiného zaměstnance zaměstnavatele, který stroj obsluhoval, došlo místo přetočení konstrukce k jejímu shození. Konstrukce dopadla přímo na nohu žalobce a způsobila mu četná zranění. Žalobce byl převezen do nemocnice, kde podstoupil celkem šest operací, byl hospitalizován po dobu celkem 53 dní od 1. 4. 2021 do 24. 5. 2021, kdy byl přeložen na rehabilitační kliniku za účelem zlepšení mobility. Žalobcem nemá cit v dolních končetinách, chodí jen s velkými obtížemi, s pomocí druhé osoby či s berlemi a pouze na krátké vzdálenosti asi 30 metrů. Jakýkoliv pohyb je pro žalobce problematický a bolestivý, a to i přes používání vysokého chodítka. Pro přesuny na delší vzdálenosti je žalobce nucen používat invalidní vozík. Zvednout se ze židle je žalobce schopen jen za pomoci druhé osoby, automobil řídit nemůže, za účelem zlepšení jeho zdravotního stavu užívá velké množství léků a dochází na fyzioterapii, je zcela zásadně omezen ve způsobu života, jaký měl před pracovním úrazem, nemůže vykonávat žádnou výdělečnou činnost, nemůže sportovat, a i jeho partnerský a sociální život je zcela potlačen. Je zcela zásadně omezen ve svých původních zálibách, nemůže jezdit na kole, plavat, nemůže chodit na výlety, zejména po památkách či na houby, nemůže jezdit na motorce, řadu původních aktivit vůbec nezvládá a v řadě jiných je odkázán na pomoc blízkých osob. Po úrazu byl rovněž značně ovlivněn jeho rodinný a společenský život, s ohledem na následky úrazu u něho došlo k rozvoji depresivního ladění a do medikace mu byl přidán přípravek Citalec. V důsledku pobírání antibiotik se u žalobce vyvinuly další zdravotní obtíže, nemůže spát, neustále se budí, těžko vydrží sedět či ležet v jedné poloze po delší dobu.

2. Žalobce se celkem na žalovaném domáhal po rozšíření žaloby připuštěné usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 20. prosince 2023 č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 3. 1. 2024, zaplacení částky 757 802,08 Kč jako náhradu na bolestném spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 6. 2022 do zaplacení, dále částku 3 052 751 Kč, na náhradě ztížení společenského uplatnění se zákonným úrokem z prodlení od 16. 6. 2022 do zaplacení, dále částku 28 006,76 Kč jako náhradu za účelně vynaložené náklady spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 6. 2022 do zaplacení, zaplacení částky 49 908 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 6. 2022 do zaplacení, na náhradě za ztrátu na výdělku za období od 1. 4. 2021 do 31. 12. 2021 a dále náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 83 198 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 7. 10. 2022 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 10 732 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 4. 2022 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 5. 2022 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 6. 2022 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 7. 2022 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 21 465 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 8. 2022 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 9 981 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 10. 2022 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 11. 2022 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 12. 2022 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 1. 2023 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 2. 2023 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 3. 2023 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 4. 2023 do zaplacení, zaplatit žalobci částku ve výši 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 16. 5. 2023 do zaplacení.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, potvrdila, že žalobce dne 1. 4. 2021 utrpěl u jako zaměstnanec žalované pracovní úraz, avšak okolnosti pracovního úrazu jsou jiné, předmětného dne žalobce svařoval ocelovou konstrukci (konkrétně dvojitou záporu IPE 300), která byla umístěna na podstavcích, tzv. kozách. Vždy po svaření příslušné části konstrukce obsluha nakladače, jiný pracovník konstrukci zvedne, posune na okraj, k sobě a poté přetočí přímo. Celý tento proces přetáčení má proběhnout na podstavcích, ani při tomto postupu ovšem nelze vyloučit situaci, že se konstrukce sesune z podstavců. Právě za účelem vyloučení zranění v případě sesunutí konstrukce z podstavců mají pracovníci zákaz být ve směru možného pádu konstrukce, tj. ve směru přetáčení. Toto vyplývá z technologického postupu, se kterým byli seznámeni všichni pracovníci, přičemž tato pravidla jsou pravidelně prohlubována při školení. Ke zranění žalobce došlo z důvodu, že žalobce porušil shoda uvedený technologický postup, vstoupil do směru možného pádu konstrukce v době, kdy byla konstrukce přetáčena a ta se právě sesunula z podstavce na žalobce, tedy žalobce svým jednáním porušil pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány. Žalobce jednal minimálně lehkomyslně a v rozporu se svým obvyklým způsobem chování, protože s ohledem na svou kvalifikaci a zkušenosti si musel být vědom toho, že pokud se bude pohybovat v místě možného dopadu konstrukce, může dojít k pracovnímu úrazu. Co se týče bolesti a ztížení společenského uplatnění, pak žalovaná namítla, že jej žalobce neuplatňuje řádně podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ale podle jiného právního předpisu, který není na pracovněprávní vztahy aplikovatelný (občanský zákoník). Žalovaná potvrdila částku 420 838 Kč jako součet hrubé mzdy za rok 2020 a i údaj 2200 jako součet odpracovaných hodin za kalendářní rok.

4. Vedlejší účastník namítal zejména spoluzavinění žalobce na vzniklé újmě, když žalobce svévolně vstoupil do manipulačního prostoru, ač neměl, a rozporoval výši bolestného a ztížení společenského uplatnění vyčísleného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], s tím, že by soud neměl při stanovení jejich výše vyjít z Metodiky Nejvyššího soudu, ale dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., neboť se jedná o náhradu újmy z pracovněprávního vztahu.

5. Žalovaná prostřednictvím pojišťovny žalobci částečně plnila, a to na náhradu za ztížení společenského uplatnění částkou 1 187 042 Kč, z čehož žalobce obdržel 50 % po krácení o tvrzenou spoluúčast žalobce na vzniklém úrazu, dále na bolestném byla vypočtena částka 685 301 Kč, krácena o 50 % a na nákladech spojených s léčbou 28 008 Kč opět krácena o 50 %. Tedy žalobce obdržel dne 26. 9. 2024 částku 593 521 Kč na ztížení společenského uplatnění, 342 650,50 Kč na bolestném a 14 004 Kč na nákladech spojených s léčbou.

6. Usnesením Okresního soudu v Litoměřicích ze dne [datum], č.j.[spisová značka], bylo řízení částečně, co do požadavku žalobce na zaplacení částky 593 521 Kč na ztížení společenského uplatnění, částky 342 650,50 Kč na bolestném a částky 14 004 na účelně vynaložených nákladech spojených s léčbou, dle § 96 odst. 1,2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o.s.ř.“) zastaveno, neboť tyto částky vedlejší účastník žalobci uhradil dne 26. 9. 2024, tj. po podání žaloby.

7. Nadále tedy předmětem řízení zůstal požadavek žalobce na zaplacení částky : a) 415 151,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 757 802,08 Kč od 16. 6. 2022 do 26. 9. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 415 151,58 Kč od 27. 9. 2024 do zaplacení, na náhradě bolestného, b) 2 459 230 Kč (eventuelně zvýšené po úvaze soudu) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 052 751 Kč od 16. 6. 2022 do 26. 9. 2024, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 459 230 Kč od 27. 9. 2024 do zaplacení, na náhradě ztížení společenského uplatnění, c) 14 002,76 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 006,76 Kč od 16. 6. 2022 do 26. 9. 2024 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 14 002,76 Kč od 27. 9. 2024 do zaplacení, na náhradě účelně vynaložených nákladů spojených s léčením, d) 49 908 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 16. 6. 2022 do zaplacení, na náhradě ztráty na výdělku za dobu od 1. 4. 2021 do 31. 12. 2021, a e) částky 83 198 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 7. 10. 2022 do zaplacení, 10 732 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 16. 4. 2022 do zaplacení, 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 16. 5. 2022 do zaplacení, 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 16. 6. 2022 do zaplacení,33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 7. 2022 do zaplacení, 21 465 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 8. 2022 do zaplacení, 9 981 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 10. 2022 do zaplacení, 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 11. 2022 do zaplacení, 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 12. 2022 do zaplacení, 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 1. 2023 do zaplacení, 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 2. 2023 do zaplacení, 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 3. 2023 do zaplacení, 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 4. 2023 do zaplacení, 33 270 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 16. 5. 2023 do zaplacení, na náhradě za ztrátu na výdělku za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 4. 2023.

8. Z pracovní smlouvy ze dne 27. 9. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný pracoval u žalované v pracovním poměru na základě této pracovní smlouvy od 1. 12. 2016 na pozici stavební dělník na dobu neurčitou, byla sjednána týdenní pracovní doba 40 hodin, výplatní termín vždy patnáctý den v měsíci.

9. Ze záznamu o úrazu ze dne 6. 4. 2021 se podává, že dne 1. 4. 2021 došlo k pracovnímu úrazu žalobce. Úrazový děj byl popsán tak, že k úrazu žalobce došlo při provádění polohového sváru na ocelových traverzách I profilu, pracovník [jméno FO] zahájil manipulaci se svařencem pomocí čelního nakladače, pan [jméno FO] při zahájení manipulace byl mimo nebezpečný prostor, po zahájení manipulace však vešel přímo před manipulovaný svařenec, pracovník obsluhující nakladač chtěl práci přerušit, ale v tom okamžiku mu svařenec sjel z vidlí a spadl na pana Benča a způsobil mu zranění nohy. Jako svědek byl uveden [jméno FO], který i v záznamu úrazu podepsal za zaměstnavatele záznam úrazu podepsal [jméno FO]. Podpisy ostatních osob, a to i žalobce, nejsou v záznamu o úrazu uvedeny.

10. Z ohlášení pracovního úrazu - hospitalizace ze dne 8. 4. 2021 se podává, že žalovaná ohlašovala pracovní úraz žalobce, ke kterému došlo dne [datum],[Anonymizováno]asi v 9:45 hodin. V ohlášení je uvedeno, že k úrazu došlo při provádění polohového sváru, pracovník si uzpůsoboval prosvářený výrobek pro lepší možnost provedení sváru, k tomu použil k posuvu na speciálním podkladě kovové páčidlo, při manipulaci pomocí páčidla, jak sdělil, došlo k sjetí svářeného materiálu a následnému úrazu. Podepsán [tituly před jménem] [jméno FO]. Z detailu odeslané zprávy ze dne 8. 4. 2021 se podává, že tato zpráva byla Oblastnímu inspektorátu práce odeslána dne 8. 4. 2021.

11. Z informace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti České správě sociálního zabezpečení v [Anonymizováno] bylo zjištěno, že pracovní neschopnost žalobce nastala 18. 4. 2021, vznik nároku na nároku v dočasné pracovní neschopnosti 18. 4. 2021.

12. Ze spisu Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj, zejména protokolu o kontrole ze dne 14. 5. 2021, včetně datové zprávy bylo zjištěno, že Oblastní inspektorát práce u žalované provedl kontrolu dne 23. 4. 2021 a 11. 5. 2021, předmětem kontroly bylo dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, povinnosti na úseku pracovní doby a povinností vymezených v § 3 odst. 1 zákona č. 251/2005 o inspekci práce. Kontrolou bylo zjištěno, že dne 1. 4. 2021 zaměstnavatel nezajistil, aby hutní materiál jmenovitě zdvojená zápora IPE 300, dlouhá 12 metrů o hmotnosti 1200 kg byl skladován a stohován tak, aby se i při ukládání manipulaci nebo odebírání nemohl sesunout, což dokládá i kamerový záznam úrazového děje ze dne 1. 4. 2021. Tím zaměstnavatel nesplnil povinnost vyplývající z ustanovení § 5 odst. 1, písm. b, zákona č. 309/2006 Sb. o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších předpisů a § 4 odst. 3 příloha část 10, bod přílohy 10.2 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Kontrolou bylo zjištěno, že žalobce se dne 1. 4. 2021 pohyboval v manipulačním prostoru teleskopického nakladače New holland LM 1445, který řídil [jméno FO] a který slouží k manipulaci s materiálem, uvedená skutečnost je v rozporu s opatřeními k omezení rizik uvedenými v interním dokumentu „analýza rizik - tabulkové zhodnocení“, tím zaměstnavatel nesplnil povinnost vyplývající z ustanovení § 101 odst. 1, 102 odst. 7 a 103 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb. Zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ či „z. p.“). Dále bylo zjištěno, že zaměstnavatel neohlásil pracovní úraz bez zbytečného odkladu místně příslušnému Oblastnímu inspektorátu práce. Z lékařských zpráv předložených žalobcem a propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze vyplynulo, že žalobce byl z důvodu pracovního úrazu ze dne 1. 4. 2021 hospitalizován a to ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady od 24. 5. 2021 do 22. 6. 2021, kde se podrobil operacím. Do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady byl přeložen z ortopedické kliniky po devastačním poranění pravé dolní končetiny s otevřenou frakturou distálního femuru a rupturou, byl přeléčen, podrobil se fyzioterapii, trénována chůze s PB na kratší vzdálenost, přesuny pomoci invalidního vozíku zvládá samostatně, zlepšená sebeobsluha, vznikla potřeba dlouhodobé rehabilitace, domluven překlad do Hamzovy léčebny. U žalobce vznikl degloving poranění pravé dolní končetiny s rupturou, refixací šlachy, hyperkolaulační porucha, kontuze levého kolene, levého bérce, sepse, komplikované hojení kožního transplantátu, porucha přizpůsobení na terapii citalecem, pooperační anémie, hypokalemie na substituci, choletystolithiáza, jaterní léze po podávání meronem.

13. Z rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj ze dne 2. 7. 2021, vyřízení námitek nadřízeným č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].[Anonymizováno]/[Anonymizováno]–[Anonymizováno], bylo zjištěno, že nadřízený orgán v rámci námitek vznesených žalovanou ke kontrolním zjištěním Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj ze dne 14. 5. 2021 námitkám žalované ze dne 31. 5. 2021 vyhověl s tím, že na základě podaných námitek prostudováním kamerového záznamu pořízeného kontrolovanou osobou v místě úrazu dne 1. 4. 2021 byl znovu posouzen stav pracoviště v době úrazu a úrazový děj jako takový a skutečnost, že postižený žalobce vstoupil do prostoru před čelním nakladačem v době, kdy obsluha nakladače prováděla otáčení zápory IPE 300 bylo námitkám, podle kterých bylo se záporou IPE 300 manipulováno v souladu s technologickým postupem a v rozporu s tímto postupem žalobce vstoupil do manipulačního prostoru, vyhověno. S tím, že kontrolou dokumentace zdravotní, odborné způsobilosti obou zúčastněných zaměstnanců, a to žalobce a řidiče nakladače [jméno FO] bylo ověřeno, že pro práci byli dostatečně zdravotně i odborně způsobilí. Ke kontrolním zjištěním o porušení povinností zaměstnavatelé kontrolní orgán uvedl, že též námitkám zaměstnavatele, že kontrolní zjištění jsou nesrozumitelná a není zřejmé, co konkrétně měl zaměstnavatel porušit vyhověl. Ze zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v Litoměřicích bylo zjištěno, že žalobci byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění za dobu od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 24 056 Kč, za dobu od 1. 1. 2022 do 31. 1. 2022 ve výši 24 180 Kč, za období od 1. 2. 2022 do 28. 2. 2022 ve výši 21 840 Kč, za dobu od 1. 3. 2022 do 20. 3. 2022 ve výši 15 600 Kč, za dobu od 4. 8. 2022 do 19. 8. 2022 ve výši 4 896 Kč, za dobu od 20. 8. 2022 do 1. 9. 2022 ve výši 4 368 Kč, za dobu od 2. 9. 2022 do 11. 9. 2022 ve výši 3 360 Kč s tím, že žalobce byl v pracovní neschopnosti od 1. 4. 2021 do 20. 3. 2022 a od 21. 7. 2022 do 21. 9. 2022.

14. Z paragonů a stvrzenek bylo zjištěno, že žalobce uhradil za léky a zdravotní pomůcky dne 29. 9. 2021 382 Kč (dávkovač léků, absorpční podložky), dne 14. 6. 2021 221 Kč (speciální ponožka), dne 26. 11. 2021 300 Kč (výpis ze zdravotní dokumentace), dne 19. 10. 2021 108 Kč (dulcolax), dne 29. 11. 2021 402,76 Kč (citalopram - teva, anopyrin, helicit, dhc continus), dne 24. 9. 2021, 1 943 Kč (anopyrin, calnormin, maltofer, citalopram - teva, betadine, ursofalk, dhc continus, lakosa, helicid, náplast). Ze stvrzenek – příplatku spojeného s ubytováním bylo zjištěno, že žalobce uhradil dne 28. 7. 2021 900 Kč za ubytování v souvislosti s hospitalizací z důvodu rehabilitace v Hamzově odborné léčebně Košumberk, dne 22. 6. 2021 900 Kč, dne 16. 9. 2021 2 250 Kč. Dále Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé dne 16. 8. 2021 560 Kč za podložku do vany a dne 13. 8. 2021 239 Kč za rukavice pro vozíčkáře, dne 15. 7. 2021 243 Kč za lýtkovou punčochu a dne 20. 7. 2021 2 013 Kč za zdravotní obuv diabetickou.

15. Z přípisu právního zástupce žalobce včetně výpisu z poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobce vyzýval žalovanou k úhradě žalované částky přípisem ze dne [datum]. Výzva byla dána k poštovní přepravě dne 16. 6. 2022.

16. Z potvrzení Pražské správy sociálního zabezpečení bylo zjištěno, že žalobci byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění od 1. 4. 2021 za dobu od 15. 4. 2021 do 30. 4. 2021 ve výši 10 352 Kč za dobu od 1. 5. 2021 do 30. 5. 2021, ve výši 21 330 Kč za dobu od 31. 5. 2021 do 31. 5. 2021 ve výši 776 Kč, za dobu od 1. 6. 2021 do 22. 6. 2021 ve výši 17 072 Kč, za dobu od 23. 6. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 6 208 Kč, za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 ve výši 24 056 Kč, za dobu od 1. 8. 2021 do 31. 8. 2021 ve výši 24 056 Kč, za dobu od 1. 9. 2021 do 1. 10. 2021 ve výši 24 056 Kč, za dobu od 2. 10. 2021 do 1. 11. 2021 ve výši 24 056 Kč, za dobu od 2. 11. 2021 do 30. 11. 2021 ve výši 22 504 Kč, za dobu od 1. 12. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 24 056 Kč, nárok na dávky nemocenského pojištění vznikly žalobci za dobu od 15. 4. 2021 do 31. 12. 2021 s tím, že nadále pracovní neschopnost žalobce trvala.

17. Z přípisu ze dne [datum] se podává, že právní zástupce žalobce oznamoval žalované převzetí právního zastoupení žalobce.

18. Z výplatních lístků žalobce byl zjištěn hrubý příjem žalobce včetně odpracovaných hodin za období ledna 2020 41 034 Kč hrubého, za období února 2020 49 799 Kč hrubého, za období března 2020 33 213 Kč hrubého, za období dubna 2020 28 886 Kč hrubého, za období května 2020 36 905 Kč hrubého, za období června 2020 31 541 Kč hrubého, za období července 2020 36 781 Kč[Anonymizováno]hrubého, za období srpna 2020 44 626 Kč hrubého, za období září 2020 35 241 Kč hrubého, za období října 2020 35 128 Kč hrubého, za období listopadu 2020 37 473 Kč hrubého, za období prosince 2020 46 047 Kč hrubého, za období ledna 2021 42 647 Kč hrubého. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] ze dne 25. 5. 2022 bylo zjištěno, že znalec provedl stanovení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobce v souvislosti s úrazem ze dne 1. 4. 2021 dle metodiky Nejvyššího soudu, vyšel z předložených zdravotních zpráv, provedl vyšetření žalobce a dospěl k stanovení výše bolestného 2128 body, když navýšil položky zlomeniny dolního konce kosti stehenní vnitrokloubní tříštivé, poranění svalu a šlachy čtyřhlavého svalu přetržení, zhmoždění kolena a rána bérce vpravo o 20 % pro závažné komplikace ohrožující život, sepsi způsobenou pseudomonádou, toxickou nemoc jater způsobenou podáváním antibiotik s tím, že hodnota jednoho bodu je stanovena pro rok 2021 na 356,11 Kč a tedy celkové finanční vyčíslení hodnocení bolestného činí 757 802,08 Kč, po zaokrouhlení 757 802 Kč. Zasaženy úrazovým dějem byly tělesné struktury, kosti stehna a kůže dolní končetiny, postižení tělesných funkcí, bolest v dolní končetině, hybnost jednoho kloubu. Co se týče ztížení společenského uplatnění, toto znalec po zhodnocení aktivit a participací ohodnotil částkou 3 052 751 Kč, když uplatnil modifikační koeficient 90 % pro věk žalobce v době úrazu. Ve znaleckém posudku znalec podrobně popsal zdravotní omezení žalobce dle metodiky Nejvyššího soudu.

19. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalované byla ověřena existence a aktivní legitimace žalované.

20. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 28. 10. 2022, č. j. R – [datum]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žalobci byl přiznán od 21. 3. 2022 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 14 155 Kč, který byl zvýšen od června 2022 na částku 14 996 Kč a od září 2022 na 15 573 Kč měsíčně.

21. Ze souhrnného mzdového listu žalobce za období roku 2022 byl zjištěn celkový hrubý příjem žalobce za toto období. Z emailové komunikace bylo zjištěno, že žalobce komunikoval s žalovanou ohledně zaplacení náhrady škody, kterou uplatňuje v tomto řízení. Žalovaná komunikovala s Kooperativou pojišťovnou, kdy pojišťovna vyžadovala doložení různých dokladů, posudků s tím, že požadovala doložení posudků, ve kterých by bylo provedeno bodové hodnocení v souladu s nařízením vlády č. 276/2015 Sb.

22. Účastníci učinili nesporným, že žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy na pozici stavební dělník na dobu neurčitou od 1. 12. 2016 a dne 1. 4. 2021 při plnění pracovních úkolů u něho došlo k úrazu, dále učinili nesporným, že průměrný měsíční hrubý příjem žalobce před dobou před úrazem, který by měl být použit pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku v souvislosti s úrazem činí 33 270 Kč měsíčně.

23. Žalobce požadoval náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od 1. 4. 2021 do 20. 3. 2022 a za dobu od 21. 7. 2022 do 21. 9. 2022 a náhradu mzdy za dobu od 21. 3. 2022 do 20. 7. 2022, za dobu od 22. 9. 2022 do 31. 12. 2022 a za dobu od 1. 1. 2023 do 30. 4. 2023.

24. Ze zprávy Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj ze dne 24. 4. 2024 bylo zjištěno, že pracovní neschopnost žalobci vystavil dne 21. 7. 2022 [tituly před jménem] [jméno FO] odborná léčebna pro děti dospělé s diagnózou rekonvalescence pro léčbě zlomeniny.

25. Z faktury daňového dokladu č. [hodnota] ze dne 30. 10. 2023 bylo zjištěno, že [tituly před jménem] [jméno FO], [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno] vyúčtoval touto fakturou právnímu zástupci žalobce za vypracování znaleckého posudku částku 10 000 Kč.

26. Z oznámení České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 17. 1. 2024 bylo zjištěno, že invalidní důchod třetího stupně žalobce byl od lednové splátky 2024 zvýšen na částku 17 352 Kč měsíčně. Z oznámení České správě sociálního zabezpečení v Praze z 23. 12. 2022 vyplynulo, že od lednové splátky 2023 celkem náleží žalobci invalidní důchod třetího stupně ve výši 16 309 Kč spolu s lednovou splátkou 2023 i doplatek valorizačního zvýšení od 1. 1. 2023 do 13. 1. 2023 ve výši 315 Kč.

27. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 3. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobce uhradil částku 17 545 Kč.

28. Ze zprávy Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 9. 2023 bylo zjištěno, že žádost žalobce o starobní důchod bude vyřízena v nejbližším možném termínu.

29. Ze zprávy potvrzení [právnická osoba]. ze dne 17. 5. 2024 vyplynulo, že dne 7. 11. 2023 byla provedena platba z účtu právního zástupce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 10 000 Kč.

30. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 28. 10. 2022 bylo zjištěno, že invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně žalobce byl žalobci přiznán od 21. 3. 2022 ve výši 14 155 Kč měsíčně a byl zvýšen od června 2022 na částku 14 996 Kč měsíčně a od září 2022 na částku 15 573 Kč měsíčně.

31. Z posudku o invaliditě Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 2. 2022, č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno] – [Anonymizováno]_[Anonymizováno] bylo zjištěno, že byl žalobce uznán invalidním od 7. 10. 2021. Jde o invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb. s tím, že je schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70 % a splňuje podmínky dle ustanovení § 6 vyhlášky č. 359/2009 Sb.

32. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 15. 2. 2024, č. j. [Anonymizováno] – [datum]–[Anonymizováno]/[Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že žádost žalobce o výplatu starobního důchodu byla podle § 58 zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů s přihlédnutím k nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 987/2009 zamítnuta z důvodu, že jsou-li současně splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů téhož druhu nebo na výplatu starobního nebo invalidního důchodu, vyplácí se jen jeden důchod, a to vyšší. Dnem úpravy výplat důchodů pro souběh zaniká nárok na důchod, který se nevyplácí. Vzhledem k tomu, že invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ohledně žalobce je vyšší než výplata starobního důchodu žalobce, žalobci tak nárok na dílčí starobní důchod, z tohoto důvodu tím zanikl.

33. Ze spisu Státního úřadu inspekce práce, Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj značky[Anonymizováno][Anonymizováno]–[Anonymizováno]-[Anonymizováno] se podává, že Oblastní inspektorát práce posuzoval příčiny a okolnosti pracovního úrazu žalobce ze dne 1. 4. 2021. Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj vydal protokol o kontrole dne 14. 5. 2021, kdy kontrola byla provedena dne 23. 4. 2021 za účasti zaměstnanců žalované (nikoliv žalobce), proti tomuto kontrolnímu zjištění podala námitky žalovaná a nadřízeným orgánem bylo rozhodnutím ze dne 2. 7. 2021 námitkám vyhověno.

34. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne 30. 10. 2023 zpracovatele [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] znalce z oboru bezpečnosti práce, odvětví bezpečnosti práce se podává, že znalec na základě podkladů, které měl k dispozici, dospěl k závěrům, že žalobce nebyl prokazatelně seznámen s riziky práce pracovní pozice dělník ani vazač. Opakované školení vazače prováděné revizním technikem nenahrazuje školení zaměstnavatele o správném výkonu bezpečné a zdraví neohrožující manipulace s přepravovaným materiálem na pracovištích zaměstnavatele. Žalobce vlastní platné osvědčení o doškolení a přezkoušení svářeče, které však nenahrazuje školení zaměstnavatele k bezpečnému a zdraví neohrožujícímu výkonu práce na pracovištích zaměstnavatele. Nebylo předloženo proškolení žalobce na pozici vazače, popřípadě předání informací a součinnosti vazače s obsluhou čelního nakladače, ani zdravotní způsobilost žalobce a pana [jméno FO] a dospěl k závěru, že žalobce dle dostupných podkladů pravidla bezpečnosti práce zaměstnavatele neporušil. Havarijní děj, byl nešťastnou událostí vyplývající z nedostatečného předávání informací zaměstnancům od zaměstnavatele a nedostatečnou organizací práce ze strany zaměstnavatele, popřípadě i selháním kontrolní činnosti zaměstnavatele.

35. Ze záznamu o školení z bezpečnosti ochrany zdraví při práci pro zaměstnance ze dne 18. 12. 2020 se podává, že se žalobce účastnil školení.

36. Z přílohy č. 1 analýzy rizik bez data se podává riziko ohrožení pohmožděninami, poškozením a naraženinami z důvodu pádu břemene na obsluhu, po neodborném uvázání a rozhoupání břemene, vysmeknutí smyčky lana z háku stroje, přetržení druhého lana, pád břemene, náraz, zachycení a zasažení pracovníka břemenem. Nebezpečí poranění dolních končetin při nebezpečí zasažení pracovníka padajícím břemenem, kterým je manipulováno nebo které se během manipulace s jinými břemeny uvede do pohybu. Zasažení osoby padajícím materiálem (svařencem, zeminou a podobně).

37. Z technologického postupu výroby zdvojených zápor IPE 300 ze dne 10. 10. 2020 se podává, že dle technického výkresu, který určuje délku svařence, mají být uloženy dvě IPE 300 na pomocné stojny pomocí čelního nakladače New holland LM 1445, pro přesné usazení a posunu na stojnách bude použita páka, páčidlo, po rozměření do technického výkresu bude navařena plochá ocel, po dokončení svařování bude svařenec označen podle tabulky přiložené k technické dokumentaci uložen na ploše areálu. Co se týče bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zde zakotveno, že svařovaný materiál bude po dobu sváření uložen na ocelové podložky, po dobu sváření musí být zajištěna požární bezpečnost, při manipulaci se svařenci musí být vyloučen pohyb osob v ohroženém prostoru pro případ pádu svařence. Pro manipulaci bude používán čelní nakládač. Mezi hlediska ohrožení jsou i poranění, zlomeniny, narušeniny, tržné rány pro nebezpečí zasažení pracovníka manipulovaným materiálem a nebezpečí poranění dolních končetin pro nebezpečí zasažení pracovníka padajícím břemenem, kterým je manipulováno nebo které se během manipulace s jinými břemeny uvede do pohybu.

38. Z doplnění znalecké doložky ze dne 29. 5. 2024 bylo zjištěno, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem] ke svému znaleckému posudku přiložil znaleckou doložku ve smyslu ustanovení § 127a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „o. s. ř.“).

39. Ze zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum] vyplynulo, že na jejich pracovišti má žalobce evidován pracovní neschopnost od 1. 4. 2021, ukončenou ke dni 20. 3. 2022. V dokumentaci je propouštěcí zpráva z Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé Luže – Košumberk, kde byl žalobce hospitalizovaný od [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. do [datum]. Tato hospitalizace přímo souvisela s rehabilitační léčbou úrazu ze dne 1. 4. 2021.

40. Z videozáznamu úrazu žalobce ze dne 1. 4. 2021 byl zjištěn časový úsek úrazu, kdy žalobce vstoupil do manipulačního prostoru, prováděl zde manipulaci, následně došlo k popojetí stroje New holland a pádu břemene na žalobce. Ze záznamu však není seznatelné jakým způsobem byla prováděna manipulace s břemeny v době předchozí (s dřívějšími břemeny).

41. Znalec profesor [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] ve své výpovědi stvrdil závěry svého znaleckého posudku, uvedl, že při vypracování znaleckého posudku též osobně shlédl žalobce, hovořil s ním a žalobce shlédl též konzultant, kterého si znalec k vypracování znaleckého posudku přizval, a to [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Znalecký posudek vypracoval dle metodiky Nejvyššího soudu. Nijak se od metodiky neodchýlil. Je atestovaný pro obor chirurgie, proto k vypracování znaleckého posudku přizval konzultanta [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] neboť šlo o posouzení končetinových traumat a byť profesor [tituly před jménem] [jméno FO] má atestaci z traumatologie, pan docent [jméno FO] byl v té době vedoucím traumatologem na traumatologické klinice nemocnice Královské Vinohrady.

42. Žalobce ve své výpovědi uvedl, že předtím, než se stal pracovní úraz, už asi pět kusů takových svařenců udělali, postupovali vždy stejným způsobem. [jméno FO] ve stroji New holland zdvihl záporu, položil ji na kozy, přidal tam druhou a žalobce to poté svařil, když to svařil, tak do středu zápory zahákl vázací prostředek s háčkem, odešel do bezpečné vzdálenosti a pan [jméno FO] se strojem couvl a řetěz, na kterém byl vázací prostředek, se napnul a záporu na kozách přetočil o 90 stupňů. Tedy žalobce vstoupil do prostoru svařování za účelem zaháknutí vázacího prostředku, v ten moment měl pan [jméno FO] čekat, až to žalobce dodělá a až by žalobce z prostoru odešel, měl pan [jméno FO] se strojem couvnout a tím by se zápora otočila. Žalobce věděl, že nemá do prostoru manipulace vcházet, když by se záporou manipuloval pan [jméno FO], tak to tam ani nikdy nevcházel. Nevešel do prostoru bez rozmyslu, ale vešel tam za účelem uvázání vázacího prostředku, aby mohlo dojít k přetočení zápory. Bez toho nešlo záporu otáčet, protože na stroji pana [jméno FO] byly planice, bez uvázání vázacího prostředku by zápory neotočil, vysmykly by se mu. [jméno FO] neměl se strojem manipulovat, zřejmě to učinil neúmyslně z důvodu špatného zařazení řadící páky. Žalobce potvrdil, že školení u žalované probíhalo jednou ročně, co se týče bezpečnosti práce, a jak mají zacházet s vázacími prostředky a s břemenami, avšak pracovní postup, jak konkrétně v daném případě postupovat jim nikdo neukázal a v tomto směru nebyl proškolen. Postup, který popsal již udělali ten den na pěti případech a stejným postupem u stejného zaměstnavatele postupovali i dříve, kdy takto asi udělali devět případů. Co se týče zdravotního stavu pak žalobce potvrdil, že po úrazu se mu život zcela změnil. Ohyb kolene má pouze na 45 stupňů, nemůže chodit po schodech, nemůže jezdit na kole ani na motorce, když ujde 50 metrů, musí si sednout, oddechnout si, noha ho bolí. Před úrazem plaval, chodil na houby, jezdil na motorce a na kole, toto už po úraze nemůže dělat. Tyto činnosti před úrazem prováděl jako běžný člověk, nikoliv nadstandardně či intenzivně.

43. Po úraze již žalobce nemůže vykonávat druh práce který u zaměstnavatele vykonával předtím. Po úraze zasílal zaměstnavateli dokumenty týkající se jeho zdravotního stavu a invalidního důchodu. Došlo též v září 2023 ke schůzce, kde byla přítomna svědkyně paní [jméno FO], majitel žalované a výkonný ředitel pan [jméno FO]. Kde si opět zaměstnavatel ofotil veškeré listiny, rozhodnutí o plném invalidním důchodu. Majitel firmy sdělil žalobci, že již pro něho práci nemá, že je zbytečné, aby chodil k závodnímu lékaři a že nemá peníze, aby mu vyplatil dvanáctiměsíční odstupné, že se poradí se svým právním zástupcem a poté se ozve, ale už se neozvali. Teoreticky by měl žalobce být stále v zaměstnání.

44. Svědkyně [jméno FO], přítelkyně žalobce, vypověděla, že před úrazem byl žalobce normálním člověkem v kondici lidí jeho věku, kteří manuálně pracují. Nakupoval, vařil, bydlel, chodil na houby, jezdil autem, nebyl však žádný špičkový sportovec. Jednalo se o průměrného člověka v kondici přiměřeně jeho věku. Jeho stav po úraze se nedá srovnat se stavem, ve kterém byl před úrazem, po úrazu se pohyboval s vozíkem, později s berlemi, byl skleslý i psychicky. Svědkyně potvrdila, že byla přítomna jednání mezi žalobcem a žalovanou, kdy žalobce nejprve žalované zasílal veškeré doklady jako zprávy o invalidním důchodu, posudek o lékařském stavu, svědkyně toto sama žalované posílala. Posléze došlo ke schůzce, kdy se žalobcem jeli k žalované, žalovaná si listiny znovu okopírovala, žalobce se ptal, jestli má jít k lékaři, ale žalovaná mu řekla, že je to zbytečné, ať k lékaři nechodí, že pro něj stejně práci nemají. Od té doby žalovaná s žalobcem nijak nekomunikovala. Žalobce nevylučoval nastoupení do zaměstnání, ale žalovaná mu žádnou práci nenabídla, řekla, že se mu ozve, ale už se neozvala. Po úraze by žalobce nemohl dělat práci, kterou dříve pro žalovanou vykonával. Za žalovanou byli jednání přítomni dva muži.

45. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], [tituly za jménem] stvrdil závěry svého znaleckého posudku s tím, že za průběh úrazového děje ve své podstatě odpovídá zaměstnavatel, protože řádně nepoučil své zaměstnance o výkonu jejich práce, neseznámil je se správnou pracovní činností. Vypracoval sice analýzu rizik, ta však není konkrétní, správně měl v analýze říci, při které konkrétní činnosti hrozí, jaká konkrétní rizika. Kdo může dělat jakou činnost, při jaké činnosti se může riziko stát, že se nesmí dělat nějaké věci a že se nesmí vyskytovat na nějakém místě. To, že se činnost dělala opakovaně, znamená, že oba dva pracovníci věděli, co mají dělat, vedoucí je u toho viděl a nerozporoval to. Obecně platí, že do prostoru, kde se manipuluje s břemenem, nesmí nikdo vstupovat, avšak důležitým momentem je zde to, že se na břemeno vázal řetěz, to obrací celou situaci, ve chvíli, kdy vstupuje vazač na pracoviště, tak vazač je ten, který říká manipulátorovi, co se kdy bude dělat, mají mít domluvené signály a po celou dobu, co se manipuluje s břemenem, musí na sebe vidět. Manipulant – řidič jenom čeká na povely vazače, že už je práce vazače hotová a že už může dělat nějakou následnou činnost. Žalovaná však žalobce jako vazače, byť měl vazačský průkaz, nikdy jako vazače neškolila a v technologickém postupu ani pozici vazače nezmiňuje. Zaměstnavatel měl zajistit bezpečnost práce tím, že měl zaměstnancům říci, že to nebudou tímto způsobem dělat a že přijal taková a taková opatření, a to v daném případě neproběhlo. Zaměstnavatel měl vyhodnotit rizika, co se kde bude a jakým způsobem dělat. Analýza rizik – technologický předpis nebyl podrobný tak, jak měl být, nebylo to dostatečně dobře učiněno a v technologickém postupu o manipulaci s břemenem nebylo vůbec hovořeno. Zaměstnavatel měl proškolit zaměstnance, jak se bude konkrétně s břemenem manipulovat, a to na konkrétním pracovišti a na konkrétním pracovním úkolu. V daném případě žádný takový pracovní postup stanoven nebyl.

46. Z videozáznamu je seznatelné, že obsluha vysokozdvižného vozíku měla na vidlicích břemeno usazené na patky, žalobce úmyslně vstoupil do prostoru svařence a začal provádět činnost, vysokozdvižný vozík začal couvat, začal zdvihat ližiny, zavadil o svařenec a ten převrhl na žalobce. V záznamu je vidět, že když se zahajuje s manipulací, tak žalobce stojí jakoby za břemenem bokem, ve chvíli, kdy břemeno dosedlo, tak se žalobce dává do pohybu a jde před břemeno za určitým účelem. Ze záznamu je seznatelné, že žalobce ve chvíli, kdy břemeno dosedlo, tak se dal do pohybu a šel před břemeno dělat zcela konkrétní určitou činnost, nevešel do uvedeného prostoru z nepozornosti, vešel tam zcela úmyslně s úmyslem pokračovat v pracovní činnosti a jeví se vysoce pravděpodobným, že do prostoru šel přivázat řetěz s háčkem za účelem pootočení břemene. Toto potvrdil ve své výpovědi nejen žalobce, ale i přímý nadřízený žalobce pan [právnická osoba].

47. Svědek [právnická osoba], vedoucí výroby u žalované, přímý nadřízený žalobce, vypověděl, že vlastní úraz žalobce neviděl. Byl přítomen tomu, kdy někdy v létě 2024 přišel do zaměstnání žalobce, byl tam přítomen i pan [tituly před jménem] [jméno FO]. Bylo hovořeno pouze o tom, že žalobce není schopen dělat práci, kterou doposud dělal a žalovaná pro něho k dispozici jinou práci neměla. Dalšímu rozhovoru přítomen nebyl. K technologickému postupu svařování břemen, u kterého došlo k pracovnímu úrazu žalobce svědek popsal, že práce byly činěny tak, že si zaměstnanci dali na kozy ocelové svařence, které svařovali, přivázali je, pak se to pootočilo, aby se to svařilo z druhé strany, pootáčelo se to tak, že se to zavázalo a přes háček se svařenec pootočil na manipulátoru. Svařence se navazovaly přes háček, aby se to mohlo pootočit, to nebránilo pádu břemene. Tedy situace měla být, práce měly být prováděny tak, že po svaření svařenec zavázali, žalobce měl odejít z dosahu a pak měla začít manipulace otáčení břemenem a po skončení manipulace teprve mohl žalobce do prostoru vstoupit. Tedy žalobce měl do prostoru vstoupit, přivázat to a odstoupit a až poté měl řidič svařence pootočit. Svědek uvedl, že řidič zvedl břemeno, aby to přizvedl a vysunutím ramene to převáží dopředu, břemeno měl otáčet před sebe. Břemeno stáhl k sobě spodem a ono se to otočilo od něj, bylo to zavázané háčkem zespodu, tím, že řidič vozíku táhl k sobě, došlo k otočení břemene směrem od něho.

48. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO], přímý nadřízený žalobce, vypověděl, že naposledy mluvil se žalobcem bezprostředně po úrazu a poté mu psal zprávu a pokoušel se dovolat, ale žalobce mu již neodpověděl. Jednou se žalobce fyzicky dostavil na pracoviště, u toho však svědek nebyl přítomen. Svědek potvrdil, že po úraze už žalobce u žalované nic dělat nemohl, nemohl dělat to, co dělal předtím, na dílně již pro něho žádnou práci neměl. Kolegyně, co měla na starosti mzdy, se snažila o nějaký kontakt se žalobcem, avšak bezvýsledně. Potvrdil, že zápory se u žalované vyráběly běžně, v době, kdy došlo k úrazu, již předtím bylo asi osm zápor hotových. Svědek dozoroval výkon práce zaměstnanců, tedy i žalobce. Zadal zaměstnancům práci, co mají vyrábět, z jakého materiálu a kolik a zaměstnanci si již rozvrhávali, kde a v jakých polohách budou sváry a svědek už pak jenom kontroloval, jestli je to dobře přivařené. Co se týče vlastního technologického postupu, pak svědek u zaměstnanců nestál, namátkově je kontroloval tak, že pokaždé, když šel kolem nich, tak dělal kontrolu, co tam dělají. V průběhu dne tam chodil dvakrát, třikrát, někdy pětkrát. Co se týče zápisu skutkového děje, pak svědek uvedl, že v první chvíli nevěděli, jak k tomu došlo. Podepisoval záznam o úrazu – ohlášení pracovního úrazu, to co tam zapsal, tak to celé projednával s bezpečákem, podle jehož pokynů zapsal jak k úrazu došlo, ale rozhodně to takhle nebylo (záznam na č. l. 112 spisu). Co se týče záznamu v tabulce obsažené ve spisu Inspektorátu práce nadepsanou [Anonymizováno]/[Anonymizováno].[Anonymizováno]/[Anonymizováno]–[právnická osoba], pak popis okolností úrazu zde uvedený je správný. Videozáznam, který měl k dispozici Inspektorát práce a byl předložen soudu obsahuje pouze zkrácený záznam technologického postupu, jak to zaměstnanci dělali, není tam vidět začátek manipulace s břemenem, ani jak s břemenem manipulovali, když svařovali břemena před tímto břemenem. Vypadá to úplně jinak, než co se tam ve skutečnosti stalo. Svědek u vlastního úrazu přítomen nebyl. Obecně měli pracovat tak, že neměli na břemena vázat řetěz, byť připustil, že se to obecně dělá, ale není to odborně, takový postup moc nepoužívali. Měli si to otáčet tím, že manipulátor s vozíkem břemeno přizvednul a v ten moment neměl být žalobce v prostoru před břemenem. Uvedl, že tady se řetěz nedával. Co se týče toho, že vozík popojel, pak uvedl, že vozík má variátorovou spojku, tedy v okamžiku, kdy řidič nepřidává plyn, tak se stroj jako zastaví, ale není zabrzděný, může kousek popojet, ale pak zůstane stát. Potvrdil, že nestál nad zaměstnanci, jakým způsobem práce dělají, pokud někdo vázal řetěz na břemeno, tak je to vlastně špatně, takto to dělat neměli. Připustil, že to tak možná zaměstnanci dělali. Práce s otáčením břemen se u žalované běžně, denně dělají.

49. Podle § 271k odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen „zákoníku práce“ či „z.p.“), účinného ke dni 1. 4. 2021, pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

50. Podle § 269 odst. 1 z.p., účinného ke dni 1. 4. 2021, zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

51. Podle § 269 odst. 4 z. p. je zaměstnavatel povinen nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud se povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela nebo zčásti nezprostí.

52. Podle § 270 odst. 1 z.p., účinného ke dni 1. 4. 2021, se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy. Podle § 270 odst. 2 z.p., účinného ke dni 1. 4. 2021, se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce. Podle § 270 odst. 3 z.p., účinného ke dni 1. 4. 2021, zprostí-li se zaměstnavatel povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, je povinen určit část, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění; v případě uvedeném v odstavci 2 písm. b) je však povinen zaměstnavatel uhradit alespoň jednu třetinu škody nebo nemajetkové újmy. Podle § 270 odst. 4 z.p., účinného ke dni 1. 4. 2021, při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se zaměstnavatel nemůže dovolávat všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Podle § 271a odst. 1 z.p., účinného od 1. 1. 2021, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. Podle § 271a odst. 2 z.p., účinného od 1. 1. 2021, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při jeho další pracovní neschopnosti z důvodu téhož pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Průměrným výdělkem před vznikem škody podle věty první je průměrný výdělek zaměstnance před vznikem této další škody. Jestliže před vznikem této další škody příslušela zaměstnanci náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 se zaměstnanci poskytne do výše částky, do které by mu příslušela náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, kdyby nebyl neschopen práce. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje náhrada mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a nemocenské. Podle § 271b odst. 1 z.p., účinného od 1. 1. 2021, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží. Podle § 271b odst. 2 z.p., účinného od 1. 1. 2021, náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 přísluší zaměstnanci i při pracovní neschopnosti z jiného důvodu, než je původní pracovní úraz nebo nemoc z povolání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek, z něhož se stanoví výše nemocenského. Podle § 271b odst. 3 z.p., účinného od 1. 1. 2021, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity podle odstavce 1 přísluší i zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den prvního zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Pobíral-li zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, přísluší mu tato náhrada po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za trvání pracovního poměru nebo právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1. Podle § 271b odst. 4 z.p., účinného od 1. 1. 2021, dosahuje-li zaměstnanec ze své viny nižšího výdělku než ostatní zaměstnanci vykonávající u zaměstnavatele stejnou práci nebo práci téhož druhu, považuje se za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání průměrný výdělek, kterého dosahují tito ostatní zaměstnanci. Podle § 271b odst. 5 z.p., účinného od 1. 1. 2021, zaměstnanci, který bez vážných důvodů odmítne nastoupit práci, kterou mu zaměstnavatel zajistil, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku podle odstavce 1 pouze ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a průměrným výdělkem, kterého mohl dosáhnout na práci, která mu byla zajištěna. Zaměstnavatel zaměstnanci neuhradí škodu do výše částky, kterou si bez vážných důvodů opomenul vydělat. Podle § b odst. 6 z.p., účinného od 1. 1. 2021, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo do data přiznání[Anonymizováno]starobního důchodu z důchodového pojištění. Podle § 271c odst. 1 z.p., účinného od 1. 1. 2021, náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2. Podle § 271c odst. 2 z.p., účinného od 1. 1. 2021, vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti. Podle § 271d z.p., účinného od 1. 1. 2021, účelně vynaložené náklady spojené s léčením přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Podle § 271g odst. 1 z.p., účinného od 1. 1. 2021, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od přiměřených nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zvláštního právního předpisu. Podle § 271l z.p., účinného od 1. 1. 2021, náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti z téhož důvodu jsou samostatná práva, která nepřísluší vedle sebe. Podle § 271m odst. 1 zákoníku práce při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Podle § 351 zákoníku práce, má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 použit průměrný výdělek musí se postupovat při jeho zjištění podle této hlavy. Podle § 352 zákoníku práce, se průměrným výdělkem zaměstnance rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy, jinak. Podle § 271u odst. 1,2 zákoníku práce, změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady může se poškozený i zaměstnavatel domáhat změny v úpravě svých práv, popřípadě povinností. Vláda vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně a životních nákladů, upraví nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku příslušející zaměstnancům po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku; to se vztahuje i na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Podle § 271t zákoníku práce se nepromlčují práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné škody nebo nemajetkové újmy na zdraví, než z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a práva na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Práva na jednotlivá plnění z nich vyplývající se však promlčují.

53. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým a právním závěrům.

54. Mezi účastníky bylo nesporným, že žalobce pracoval u žalované na základě pracovní smlouvy na pozici stavební dělník na dobu neurčitou od 1. 12. 2016 a dne 1. 4. 2021 při plnění pracovních úkolů u něho došlo k úrazu. Dále učinili nesporným, že průměrný měsíční hrubý příjem žalobce před dobou před úrazem, který by měl být použit pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku v souvislosti s úrazem, činí 33 270 Kč měsíčně.

55. Na základě provedeného dokazování zejména videozáznamu o průběhu úrazu, výslechu žalobce a výslechu svědků [právnická osoba] a [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl soud k závěru, že dne 1. 4. 2021 došlo u žalobce při plnění jeho pracovních povinností k pracovnímu úrazu, kdy při práci s břemenem zpočátku žalobce stál mimo manipulační prostor bokem za břemenem a ve chvíli kdy břemeno dosedlo, tak žalobce šel před břemeno, tedy vstoupil do manipulačního prostoru a v době, kdy byl už za jednou třetinou břemene, břemeno spadlo na žalobce. Břemeno usazoval na vidlicích řidič vysokozdvižného vozíku, ale v momentě, kdy břemeno bylo na místě, vozík začal couvat dozadu a řidič vysokozdvižného vozíku začal zdvihat ližiny, zavadil o svařenec a svařenec spadl na žalobce. Z videozáznamu je jasně zřetelné, že žalobce do manipulačního prostoru vstoupil úmyslně, nikoliv náhodně, že tam vstoupil s úmyslem v prostoru vykonávat práci. Jak se podává z provedeného dokazování, ten den již zaměstnanci takto udělali pět svařenců, postupovali stejným způsobem, a soud přisvědčil výpovědi žalobce, že svařování prováděli tak, že při manipulaci s břemenem žalobce jako vazač uvazoval na břemeno řetěz s háčkem za účelem otočení břemene. Toto potvrdil ve své výpovědi nejen žalobce, ale i svědek [právnická osoba], že svařenec se na manipulátoru otáčel za pomoci přivázání přes háček. Toto nepřímo připustil i svědek [tituly před jménem] [jméno FO], který byť vypověděl, že správný postup měl být takový, že se břemeno otáčelo nikoliv za pomoci vázání, tedy přivázání řetězu s háčkem, ale bez tohoto vázání, s tím, že k přetáčení břemena docházelo tak, že břemeno bylo otáčeno pomocí manipulátoru, tím, že si to vidlemi přizvedl, popojel dozadu a břemeno se otočilo. Nicméně i tento svědek potvrdil, že videozáznam, který měl soud a Inspektorát práce k dispozici, je zkrácený, není tam vidět práce s břemenem předchozí, ani předchozí práce s jinými břemeny. Navíc svědek ve své výpovědi potvrdil, že to, co je zapsáno v záznamu o hlášení pracovního úrazu, není pravdou, tak se to nestalo. Nicméně svědek [tituly před jménem] [jméno FO] připustil, že byť v době, kdy šel okolo a kontroloval práci, takto nepostupovali, tak se stávalo, že zaměstnanci při otáčení břemene použili otočení pomocí přivázaného řetězu.

56. K otázce případného spoluzavinění žalobce na vzniku úrazu :

57. Je nepochybné, že žalobce dne 1. 4. 2021 utrpěl při plnění pracovních úkolů pracovní úraz ve smyslu § 271k odst. 1 z.p. Co se týče úrazového děje, dospěl soud k závěrům uvedeným shora. Soud v tomto směru uvěřil výpovědi žalobce a svědka [právnická osoba], jejich výpovědi korespondují s tím, co je seznatelné z videozáznamu ohledně vlastního průběhu úrazového děje. Nepřímo toto potvrzuje ve své výpovědi i svědek [tituly před jménem] [jméno FO], jehož věrohodnost je mírně snižována tím, že v prvotním hlášení pracovního úrazu neuvedl přesně úrazový děj a později popis úrazového děje změnil. Byť zaměstnanci žalobce (jak uvedl svědek [tituly před jménem] [jméno FO]) neměli postupovat tím způsobem, že otáčeli břemeno pomocí přivázání řetězu a háčku, pak z provedeného dokazování má soud za to, že takovýmto způsobem běžně postupovali, postupovali tak i při svařování břemen v době předcházející úrazu žalobce. Žalovaná v tomto směru nepředložila soudu záznam, který by zachycoval předchozí činnost zaměstnanců před vznikem úrazu, ani nenavrhla výslech svědka pana [jméno FO], který se přímo u vzniku pracovního úrazu žalobce nacházel a který manipulační vozík řídil. V tomto směru tvrzení žalované, že žalobce spoluzavinil vznik pracovního úrazu tím, že bezdůvodně vstoupil do manipulačního prostoru, nebylo přes poučení soudu žalovanou prokázáno. V tomto směru soud přisvědčil znalci [tituly před jménem] [jméno FO] Tilhoňovi, že za situace, kdy postup prací byl takový, že břemeno se otáčelo pomocí přivázání řetězu s háčkem, měla být komunikace mezi zaměstnanci zcela jiná. Žalobce měl být ten kdo říká, kdo může dělat jakou činnost a pan [jméno FO] měl čekat na znamení žalobce, že může manipulovat s břemenem a měla být dohodnuta komunikace mezi žalobcem a panem [jméno FO], co se týče nakládání s břemeny, měli na sebe vidět a pan [jméno FO] měl čekat na znamení žalobce, že může s břemenem manipulovat. Zřejmě nešťastnou náhodou došlo k posunu vysokozdvižného vozíku zpět a tím k pootočení břemene v době, kdy nemělo být s vozíkem manipulováno. Toto však nelze přikládat k tíži žalobce s tím, že žalobce pracovní úraz spoluzavinil. Pokud měli zaměstnanci při nakládání s břemeny postupovat jinak (neobracet břemeno s uvázáním řetězu a háčku), pak pracovní postup měl být jasně žalovanou zaměstnancům sdělen, žalovaná měla mít vypracovaný zcela konkrétní technologický postup při nakládání s břemeny, a to i s otáčením břemen. V tomto směru soudu předložený technologický postup výroby zdvojených zápor IPE 300 je nedostatečný. Žalovaná měla jasně stanovit přesný postup, jak mají zaměstnanci postupovat, jaká rizika přitom mohou vznikat a v tomto směru je měla i proškolit. V řízení však nebylo prokázáno, že by v tomto směru byli zaměstnanci proškolováni, byli proškolováni pouze z běžné obecné bezpečnosti práce, nikoliv ohledně konkrétních rizik manipulace s břemeny při činnosti, kterou zaměstnanci v době úrazu vykonávali. Žalovanou nebyl zpracován přesný technologický postup, který by říkal, kdo ze zaměstnanců může dělat, jakou činnost, kdy a při jaké činnosti se může stát to které určité riziko a že se zaměstnanec třeba nesmí vyskytovat v manipulačním prostoru, jakým způsobem mají dělníci při manipulaci s břemeny spolu komunikovat a podobně. Soud tak nedospěl k závěru, že by se žalobce na vzniku pracovního úrazu spolupodílel. V tomto směru leželo důkazní břemeno dle § 270 odst. 1,2 z.p. na žalované, žalované se však nepodařilo toto důkazní břemeno unést.

58. Soud tak dospěl k závěru, že je povinností žalované nahradit žalobci vzniklou újmu v souvislosti s dotčeným úrazem v plné výši ve smyslu § 269 odst. 1,4 z.p., i když dodržel povinnosti vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jak uzavřel ve svém šetření inspektorát práce.

59. Žalované tak vznikla povinnost nahradit žalobci újmu (škodu) ve formě náhrady bolestného, ztížení společenského uplatnění (§ 271c z.p.), náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s léčením (§271d z.p.) i náhrady za ztrátu na výdělku (§ 271a a násl. z.p.), vzniklé v příčinné souvislosti s dotčeným úrazem.

60. K otázce ne/použitelnosti Metodiky Nejvyššího soudu k určení výše bolestného a ztížení společenského uplatnění a výše bolestného a ztížení společenského uplatnění :

61. Pokud účastník, který v důsledku pracovního úrazu utrpěl ztížení společenského uplatnění v řízení prokáže, že by mu při posouzení věci dle obecně občanskoprávní úpravy (§ 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb., vyžadují principy rovnosti a plného odškodnění zásahu do nedotknutelnosti osoby při poškození zdraví takový ústavně konformní výklad § 372 a 388 zákoníku práce ve znění k 31. 12. 2014 (aktuálně § 271c a § 271s zákoníku práce), dle kterého se účastníkovi dostane tohoto odškodnění alespoň na úrovni, které by se jinému poškozenému dostalo v občanskoprávním vztahu za okolností obdobných věci účastníka, a to bez toho, aby byl účastník povinen tvrdit a prokazovat okolnosti v jeho poměrech, které by z jeho věcí činily výjimečný případ dle § 388 zákoníku práce. V takovém případě je obecný soud postupem dle čl. 95 odst. 1 ústavy povinen neaplikovat nařízení vlády č. 276/2015 Sb. které je pod zákonným právním předpisem a konkrétní výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích (nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2021 sp. zn. II ÚS 2925/20).

62. V daném případě, jak vyšlo v řízení najevo, by žalobci náleželo odškodnění ztížení společenského uplatnění dle § 2958 o. z. v částce vyšší, než by mu jinak náleželo na základě kalkulace provedené dle vládního nařízení č. 276/2015 Sb. V daném případě tak soud dospěl k závěru, že je na místě výši náhrady určit s přihlédnutím ke všem individuálním okolnostem případu způsobem obdobným v občanskoprávních vztazích 63. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2021 č. sp. zn. 25 Cdo 1361/2021 při stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění je výklad § 2957 o. z. založený na posouzení funkčních schopností poškozeného podle nezávazné pomůcky označené též jako Metodika k náhradě nemajetkové újmy na zdraví způsobilým a vhodným přístupem k naplnění zákonného principu slušnosti (§ 2958, věta druhá o. z.) i požadavku legitimního očekávání (§ 13 o. z.). Soud k objektivizaci a medicínské klasifikaci trvalých zdravotních následků na základě posudku znalce z oboru zdravotnictví odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví zjistí procento, v němž je poškozený vyřazen ze zapojení do životních činností definovaných v upravené mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví, tímto procentem ze 400 násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející roku, v němž se ustálil zdravotní stav poškozeného, soud vyjádří objektivizovanou náhradu, kterou do výsledné podoby upraví zvýšením či snížením (modifikace) podle konkrétních okolností případu a poměrů poškozeného tím, že zohlední zejména jeho věk, intenzitu předchozího zapojení do společenských aktivit či okolnosti vyjmenované v § 2957 o. z.

64. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2024 sp. zn. Pl. US 27/23 (plenární nález) Ústavní soud predikoval, že podle článku 7 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je zaručena nedotknutelnost osoby a jejího soukromí. Tím je chráněna tělesná a duševní integrita člověka, jejíž základní součástí je zdraví jednotlivce. Zásahem do zdraví je způsobení zranění, způsobení či zhoršení choroby (a to i poruchy psychické), jakož i pouhé způsobení bolesti. Z práva na ochranu tělesné a duševní integrity plyne princip plné náhrady majetkové i majetkové újmy tomu, kdo utrpěl újmu na zdraví, někdy též označovaný jako princip plného odškodnění (nález sp. zn. I US 2410/23 ze dne 20. 12. 2023). Tím je mimo jiné zdůrazněno, že zásadně nemá dojít ke snižování takové náhrady a zároveň, že má být náhrada poskytnuta ve společensky akceptované výši (byť tyto mantinely jsou velmi široké a umožňují značný prostor pro úvahu soudu). Ústavní soud se k povinnosti škůdce poskytnout poškozenému plnou náhradu za veškeré utrpěné majetkové a nemajetkové újmy přihlásil opakovaně (viz. například nálezy sp. zn. IV US 444/11 ze dne 5. 12. 2012, sp. zn. I US 2930/13 ze dne 11. 11. 2014, sp. zn. I US 2370/22 ze dne 21. 2. 2023). Poukázal přitom i na skutečnost, že tělesná a duševní integrita jednotlivce je chráněna též článkem osm úmluvy chránícím soukromý život, který v pojetí ESLP zahrnuje i tělesnou a duševní integritu jedince (viz. například rozsudek ve věci Miličevič proti Černé Hoře ze dne 6. 11. 2018 stížnost 2780021/16 bod 54). Vedle negativních závazků (ochrany před zásahy ze strany státu) vyžaduje naplnění článku 8 Úmluvy i přijetí pozitivních opatření na ochranu chráněných hodnot v horizontálních vztazích. Takovými opatřeními jsou i občanskoprávní prostředky náhrady újmy v případě zásahu do sféry chráněné článkem 8 Úmluvy (srovnej rozsudek velkého senátu ESLP Söderman proti Švédsku ze dne 12. 11. 2013 stížnost č. 5786/08).

65. Dnes platný a účinný občanský zákoník vychází při odškodňování újmy na zdraví z koncepce, že se poškozenému odčiní majetkové i nemajetkové újmy, včetně duševních útrap (§ 2956 o. z.). Došlo tak k podstatné koncepční změně oproti právní úpravě účinné do konce roku 2013, kdy byl určující tzv. etiologický přístup vycházející z klasifikace bolestivých stavů podle postižení jednotlivých orgánů či částí těla a vyjadřující míru bolesti jako tělesného a duševního strádání (viz. blíže Doležal, T. Melzer, F Inmelzer, F Tegl, P. Akol Občanský zákoník – velký komentář. Obdobně i rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1361/2021). Od nabytí účinnosti občanského zákoníku se při stanovování výše náhrady újmy ve vztahu ke snížení společenského uplatnění nově hodnotí podle toho, jakým způsobem se poškození zdraví projeví v budoucím životě člověka (poškozeného). Smyslem a účelem § 2958 o. z. je poskytnout poškozenému náhradu (zadostiučinění) za všechno strádání a utrpení, které musel v důsledku ublížení na zdraví snášet, proto se při ublížení na zdraví penězi odčiňuje bolest, ztížení společenského uplatnění a jiné nemajetkové újmy. Samostatně stojící zdůraznění zásad slušnosti ve větě druhé § 2958 o. z. je proto třeba chápat především jako připomenutí, že by soudy měly mít při stanovování konkrétní výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví vždy na paměti, a to i při užití objektivizujících kritérií právě individuální okolnosti ustanovení § 2958 o. z. by bylo nutné vykládat v duchu zásad slušnosti vždy, a to i bez výslovného normativního odkazu v jeho větě druhé. Výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění se nevypočítává podle rigidních pravidel, ale je ji třeba posoudit podle celkového dopadu konkrétních okolností jednotlivého případu a na tomto základě provést posouzení.

66. Ústavní soud též uvedl, že v § 2958 o. z. zákonodárce připojil zákonné zmocnění pro vydání prováděcí vyhlášky stanovující minimální výši náhrady. Opuštění „bodového“ systému přeneslo odpovědnost na soudce, aby vždy s ohledem na individuální okolnosti věci přiznali slušnou a plnou náhradu vyvažující vzniklou újmu. Návrat k „bodové vyhlášce“ by naopak těžiště rozhodování o výši náhrad znovu nepřípustně vychýlil směrem k moci výkonné, jejíž úvaha by rozhodovala o hodnotě „bodu“ i „bodovém ohodnocení“ různých újem. O výši náhrady má rozhodovat nezávislý soud na základě volného hodnocení důkazů. Ústavní soud tak neshledal důvod ničeho měnit na svých dřívějších závěrech, v nichž byl kritický k mechanickému posuzování výše náhrad újmy na zdraví, k jakému vybízela „bodová“ vyhláška č. 440/2001 Sb. (viz. nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. US 50/05). Ústavní soud kritizoval i faktický odklon od deklarované podpůrnosti a obecné nezávaznosti metodiky směrem k její stále rigidnější aplikaci (viz. nález sp. zn. I US 1010/22), Ústavní soud zdůraznil nutnost individualizace náhrady újmy před snahou o její unifikaci (srovnej přiměřeně nález sp. zn. II US 2925/20). A právě tomuto přístupu odpovídá zákonodárcem zamýšlená relativní neurčitost zákonné úpravy, která poskytuje dostatečnou flexibilitu posoudit každý případ podle jeho individuálních okolností v rámci soudcovského uvážení.

67. Ústavní soud však zdůraznil, že je zřejmé, že s ohledem na požadavek právní jistoty není a nemůže být výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví soudy stanovována zcela nepředvídatelně nebo bez limitů. Soudní praxe i odborná veřejnost si toho byla vědoma dávno před nabytím účinnosti občanského zákoníku, proto bylo přistoupeno (v souladu s předpokladem uvedeným v důvodové zprávě k občanskému zákoníku, že si soudní praxe vytvoří vlastní zásady pro odškodňování) k vytvoření nezávazné metodiky. Ta se stala pomůckou a oporou pro (potenciální) poškozené a jejich právní zástupce i pro soudy při stanovování výše náhrady nemajetkové újmy na zdraví. Zároveň metodika reprezentuje chtěný odklon od paušalizujícího pohledu vyhlášky č. 440/2001 Sb. která ignorovala dopady do budoucího života člověka (poškozeného) a stanovením fixní „hodnoty bodu“ již neodrážela ekonomickou realitu.

68. Z judikatury Ústavního soudu jasně plyne, že vzhledem ke smyslu a účelu § 2958 o. z. i povaze metodiky je nutno metodiku chápat jako nikoliv závazný, ale pouze podpůrný podklad pro stanovení výše náhrady nemateriální újmy za vytrpěnou bolest a snížení společenského uplatnění (viz. například nález Ústavního soudu sp. zn. I US 1010/22 nebo IV US 3122/15). Stanovení výše náhrady nesmí jen mechanicky kopírovat výpočet podle metodiky (viz. například nález sp. zn. I US 2221/22) soudy musí dbát o předvídatelnost vlastního rozhodování o náhradě újmy na zdraví v souladu s principem plné náhrady újmy a zásadami slušnosti (viz. například rozsudek Nejvyššího soudu 25 Cdo 2207/2020).[Anonymizováno]Po více než desetileté aplikace se metodika „propsala“ do rozhodovací praxe jak Nejvyššího soudu, tak i obecních soudů tím, že byla aprobována její kritéria (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1361/2021, usnesení sp. zn. 25 Cdo 2245/2017, rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2635/2018). Soud tak dospěl k závěru, že v daném konkrétním případě je na místě určit výši bolestného a ztížení společenského uplatnění dle Metodiky Nejvyššího soudu, avšak s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu, kdy soud sice přihlédl ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], avšak výši stanovil dle zásad slušnosti po posouzení celkového dopadu konkrétních okolností případu.

69. Úraz žalobce dne 1. 4. 2021 byl pracovním úrazem, neboť se stal žalobci jako zaměstnanci žalované při plnění pracovních úkolů. Žalobce má nárok na náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění v pracovněprávním režimu. Výše této náhrady by se odvíjela od nařízení vlády č. 276/2015 Sb., podle jehož § 3 odst. 1 činí hodnota jednoho bodu 250 Kč. Výše náhrady bolestného žalobce by tak při počtu 2 128 bodů dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. činila 532 000 Kč (2 128 bodů x 250 Kč). Co se týče ztížení společenského uplatnění, pak toto bylo znalcem ohodnoceno 9 525 body, jak se podává ze znaleckého posudku profesora [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] z [datum]. Výsledná výše náhrady na ztížení společenského uplatnění je úvahou soudu (nikoli znalce), a v tomto směru dospěl soud k následujícím závěrům: S ohledem na to, že v době úrazu bylo žalobci 62 let, pak dle názoru soudu je třeba v případě použití metodiky dle Nejvyššího soudu modifikovat a snížit ohodnocení ztížení společenského uplatnění o 10 % na 90 %. Soud však neshledal důvod pro snížení hodnocení ztížení společenského uplatnění ve vyšší míře či naopak pro zvýšení hodnocení ztížení společenského uplatnění (to znamená, neshledal důvod pro snížení více než o 10 % a neshledal důvod pro žádné zvýšení) s ohledem na to, že žalobce se před úrazem věnoval běžným činnostem pracujícího člověka, jako je jízdě na kole, jízdě na motorce, jízdě autem, sbírání hub, plavání a podobně, avšak nikoliv v míře nadstandardní, tzn. nikoliv v míře, jako například vrcholový sportovec a podobně. Všechny následky pracovního úrazu, to, že v současné době žalobce nemůže jezdit na kole, nemůže jezdit na motorce, nemůže chodit na houby, nemůže plavat, nemůže chodit a podobně, jsou již zhodnoceny právě ve znaleckém posudku profesora [jméno FO] ve výpočtu počtu bodů ztížení společenského uplatnění. Dle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. by tedy hodnocení ztížení společenského uplatnění činilo 2 381 250 Kč (9 525 x 250 Kč) a dle použití metodiky Nejvyššího soudu vypočtená výše ztížení společenského uplatnění (při uplatnění modifikačního koeficientu 90 %) činí 3 052 751 Kč. Tedy výše bolestného a ztížení společenského uplatnění určená soudem dle metodiky Nejvyššího soudu je vyšší, než by činilo bolestné a ztížení společenského uplatnění při aplikaci nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Tedy s poukazem na nález Ústavního soudu [jméno FO] ÚS 2925/20 dospěl soud k závěru, že je na místě stanovit výši bolestného a ztížení společenského uplatnění dle občanskoprávních předpisů, tedy obecné občanskoprávní úpravy (§ 2958 o. z.).

70. Na základě výše uvedeného tak dospěl soud k závěru, že hodnocení bolestného žalobce v souvislosti s dotčeným pracovním úrazem z 1. dubna 2021 činí 757 802 Kč a ztížení společenského uplatnění 3 052 751 Kč (viz bod 62. rozsudku), a proto soud žalobě co do požadavku žalobce na zaplacení částky 415 151,58 Kč s příslušenstvím na bolestném (757 802,08 Kč mínus již zaplacených 342 650,50 Kč), a částky 2 459 230 Kč s příslušenstvím (3 052 751 Kč mínus již zaplacených 593 521 Kč) na náhradě za ztížení společenského uplatnění), jako důvodné vyhověl.

71. Co se týče účelně vynaložených nákladů spojených s léčením: 72. pak soud dospěl k závěru, že požadovaná částka 28 006,76 Kč je důvodná. Žalobce prokázal, že za zpracování znaleckého posudku profesorem [jméno FO] uhradil částku 17 545 Kč a zároveň doložil, že za náklady v souvislosti s léčbou uhradil částku 382 Kč (dávkovač léků + podložka), 243 Kč (léčebna, punčocha), 2 013 Kč (zdravotní obuv), 221 Kč (zdravotní ponožka + poštovné), 108 Kč (dulcolax),[Anonymizováno]300 Kč za výpis zdravotní dokumentace, 900 Kč za ubytování v rehabilitační léčebně, 900 Kč za ubytování v rehabilitační léčebně, 2 250 Kč za ubytování v rehabilitační léčebně, 560 Kč za podložku do vany, 239 Kč za rukavice pro vozíčkáře, 402,76 Kč (citalopram, anopyrin, helicid continos) a částku 1 943 Kč (léky - anopyrin, kalnormin, maliofór, citalopram, betadine, ursofalk, continus, lagosa helicid a náplast). Tedy co do částky 14 002,76 Kč s příslušenstvím ( 28 006,76 Kč mínus již zaplacených 14 004 Kč) soud žalobě jako důvodné vyhověl.

73. Co se týče nároku na náhradu za ztrátu na výdělku:

74. Účastníci učinili nesporným, že průměrný hrubý měsíční příjem žalobce pro účely výpočtu náhrady ztráty na výdělku činí 33 270 Kč.

75. Soud vyšel z následujících předpokladů doložených listinami a provedeným dokazováním : Žalobce byl v pracovní neschopnosti od 1. 4. 2021 do 20. 3. 2022 a v době od 21. 7. 2022 do 21. 9. 2022. Obě tyto pracovní neschopnosti souvisely s pracovním úrazem ze dne 1. 4. 2021, jak vyplynulo ze zprávy ošetřující lékařky žalobce. (č. l. 268 spisu). Jak se podává ze zpráv Okresní správy sociálního zabezpečení a České správy sociálního zabezpečení v Praze, na nemocenských dávkách žalobce obdržel za období od 15. 4. 2021 do 30. 4. 2021 10 352 Kč, za období od 1. 5. do 30. 5. 2021 21 330 Kč a za období od 31. 5. do 31. 5. 2021 776 Kč, tedy za měsíc květen 2021 celkem 22 106 Kč, dále za období od 1. 6. 2021 do 22. 6. 2021 17 072 Kč a za období od 23. 6. 2021 do 30. 6. 2021 6 208 Kč, tedy celkem za měsíc červen 2021 obdržel žalobce na nemocenských dávkách částku 23 280 Kč, za měsíc červenec 2021 takto na nemocenských dávkách obdržel 24 056 Kč, za měsíc srpen 2021 24 056 Kč, za měsíc září 2021 24 056 Kč, za měsíc říjen 2021 24 056 Kč, za měsíc listopad 2021 22 504 Kč, za měsíc prosinec 2021 24 056 Kč, tedy za období od 1. 4. 2021 do 31. 12. 2021 na nemocenských dávkách obdržel celkem částku 198 522 Kč, dále na nemocenských dávkách obdržel za měsíc leden 2022 24 180 Kč, za měsíc únor 2022 21 840 Kč, za měsíc březen 2022 15 600 Kč, dále žalobce za období pracovní neschopnosti od 4. 8. 2022 do 19. 8. 2022 obdržel částku 4 896 Kč a za období od 20. 8. 2022 do 1. 9. 2022 částku 4 368 Kč, tedy celkem za období měsíce srpna 2022 obdržel žalobce na nemocenských dávkách celkem částku 9 264 Kč, za dobu od 2. 9. 2022 do 11. 9. 2022 obdržel žalobce na nemocenských dávkách částku 3 360 Kč.

76. Dále žalobce pobíral invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, invalidní důchod mu byl přiznán od 21. 3. 2022. Jak se podává za předložených listinných důkazů, zejména rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze žalobce obdržel invalidní důchod za měsíc březen 2022 od 21. 3. 2022 do 31. 3. 2022 ve výši 14 155 Kč měsíčně. V této výši tj. 14 155 Kč obdržel žalobce invalidní důchod i v měsíci dubnu a květnu 2022 včetně, za měsíce červen, červenec a srpen 2022 obdržel žalobce invalidní důchod ve výši 14 996 Kč, za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2022 obdržel žalobce invalidní důchod ve výši 15 573 Kč měsíčně, v lednu 2023 obdržel žalobce invalidní důchod ve výši 16 309 Kč + mimořádný příspěvek za valorizaci 315 Kč, za měsíc únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad a prosinec 2023 obdržel žalobce invalidní důchod ve výši 16 309 Kč měsíčně, od ledna 2024 pobíral žalobce invalidní důchod ve výši 17 352 Kč měsíčně. Žádost žalobce o výplatu starobního důchodu byla žalobci zamítnuta s ohledem na to, že invalidní důchod je vyšší, než by byl přiznaný starobní důchod žalobci, tedy žalobci je vyplácen důchod ve výši invalidního důchodu třetího stupně.

77. Co se týče valorizace výdělku žalobce, pak účastníci učinili nesporným, že průměrný hrubý měsíční příjem žalobce pro účely výpočtu náhrady ztráty na výdělku činí 33 270 Kč. Dle nařízení vlády č. 508/2021 Sb. činí výše valorizovaného výdělku žalobce od 1. 1. 2022 34 003 Kč (33 270 Kč + 1,3 % + 300 Kč), a dle nařízení vlády č. 413/2022 Sb. s účinností od[Anonymizováno]1. 1. 2023 35 737 Kč (+5,1 %).

78. Co se týče náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od doby od 1. 4. 2021 do 31. 12. 2021, tuto třeba vypočíst jako rozdíl průměrného hrubého výdělku minus vyplacené nemocenské dávky. V roce 2021 činil průměrný hrubý výdělek pro účely výpočtu náhrady ztráty na výdělku 33 270 Kč (toto bylo mezi účastníky nesporným), tedy za měsíc duben náleží žalobci náhrada ztráty na výdělku ve výši 22 918 Kč (33 270 Kč-10 352 Kč), za měsíc květen 2021 11 164 Kč (33 270 Kč-22 106 Kč), za měsíc červen 2021 9 990 Kč (33 270 Kč-23 270 Kč), za měsíc červenec 2021 9 214 Kč (33 270 Kč-24 056 Kč), za měsíc srpen 2021 9 214 Kč (33 270 Kč-24 056 Kč), za měsíc září 2021 9 214 Kč (33 270 Kč-24 056 Kč), za měsíc říjen 2021 9 214 Kč (33 270 Kč-24 056 Kč), za měsíc listopad 2021 10 766 Kč (33 270 Kč-22 504 Kč), za měsíc, prosinec 2021 9 214 Kč (33 270 Kč-24 056 Kč), tj. celkem[Anonymizováno]100 908 Kč. S ohledem na to, že již bylo žalobci na ztrátě na výdělku vyplacena částka 51 000 Kč, zbývá tak k úhradě částka 49 908 Kč. V tomto rozsahu proto soud žalobě jako důvodné vyhověl.

79. Co se týče náhrady za ztrátu na výdělku za rok 2022 pak žalobci náleží po dobu trvání pracovní neschopnosti částka rovnající se rozdílu průměrné hrubé mzdy žalobce před úrazem (popřípadě ve valorizované výši) a poskytnutými dávkami nemocenského pojištění. Eventuálně s přepočtením poskytnutého invalidního důchodu (viz § 271b odst. 1 z.p.). V období, kdy nebyl žalobce v pracovní neschopnosti, pak se výše náhrady ztráty na výdělku rovná rozdílu mezi průměrnou hrubou mzdou před úrazem žalobce (popřípadě ve valorizované výši) a poskytnutým invalidním důchodem. V daném případě je třeba odečíst dávky invalidního důchodu vyplacené žalobci, a to ve smyslu ustanovení § 271b odst. 1 z.p.,. což odpovídá též logické úvaze, že v případě, kdyby žalobce neutrpěl uvedený úraz nebyl by mu invalidní důchod vyplácen.

80. Tedy za měsíc leden 2022 činí výše náhrady ztráty na výdělku u žalobce 9 090 Kč (33 270 Kč - poskytnutá výše nemocenských dávek 24 180 Kč), za měsíc únor 2022 11 430 Kč (33 270 Kč - výše poskytnutých nemocenských dávek 21 840 Kč), za měsíc březen 2022, celkem 13 380 Kč, z čehož za dobu pracovní neschopnosti žalobce od 1. 3. do 20. 3. 2022 náleží částka 6 938 Kč a za období od 21. 3. 2022 do 31. 3. 2022 6 442 Kč (34 003 Kč-15 600 Kč-5 023 Kč). Za měsíc duben 2022 takto žalobci náleží náhrada za ztráty na výdělku 19 848 Kč (34 003 Kč-14 155 Kč), za měsíc květen 2022 19 848 Kč (34 003 Kč-14 155 Kč), za měsíc červen 2022 19 007 Kč (34 003 Kč-14 996 Kč). Za měsíc červenec 2022 žalobci náleží celkem náhrada za ztrátu na výdělku 19 007 Kč (34 003 Kč-14 996 Kč), za měsíc srpen 2022 34 003 Kč - poskytnuté dávky nemocenského pojištění 9 264 Kč - invalidní důchod 14 996 Kč), tj. 9 743 Kč, za měsíc září 2022 15 070 Kč (34 003 Kč - poskytnuté dávky nemocenského pojištění 3 360 Kč - invalidní důchod 15 573 Kč), za měsíc říjen 2022 18 430 Kč (34 003 Kč - invalidní důchod 15 573 Kč), za měsíc listopad 2022 18 430 Kč (34 003 Kč-15 573 Kč), a za měsíc prosinec 2022 18 430 Kč (34 003 Kč -15 573 Kč). Tedy za měsíc za rok 2022 náleží žalobci náhrada za ztrátu na výdělku za měsíc leden 2022 9 090 Kč, za měsíc únor 2022 11 430 Kč, za měsíc březen 2022 13 380 Kč, za měsíc duben 2022 19 848 Kč, za měsíc květen 2022 19 848 Kč, za měsíc červen 2022 19 007 Kč, za měsíc červenec 2022 19 007 Kč, za měsíc srpen 2022 9 743 Kč, za měsíc září 2022 15 000 Kč, za měsíc říjen 2022 18 430 Kč, za měsíc listopad 2022 18 430 Kč a za měsíc prosinec 2022 18 430 Kč.

81. Co se týče náhrady za ztrátu na výdělku za rok 2023, pak žalobce již nebyl nemocen, pobíral plný invalidní důchod, tedy výše náhrady ztráty na výdělku vychází z valorizovaného hrubého výdělku před úrazem ve výši 35 737 Kč s odečtením žalobci vyplaceného invalidního důchodu, tedy za měsíc leden 2023 19 113 Kč (35 737 Kč-16 309 Kč-315 Kč), za měsíc únor 2023 19 428 Kč (35 737 Kč-16 309 Kč), za měsíc březen 2023 19 428 Kč (35 737 Kč-16 309 Kč), za měsíc duben 2023 19 428 Kč (35 737 Kč-16 309 Kč).

82. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl co do požadavku na zaplacení částky 9 090 Kč s příslušenstvím (za leden 2022), 11 430 Kč s příslušenstvím (za únor 2022), 13 380 Kč s příslušenstvím (za březen 2022), 19 848 Kč s příslušenstvím (za duben 2022), 19 848 Kč s příslušenstvím (za květen 2022), 19 007 Kč s příslušenstvím (za červen 2022), 19 007 Kč s příslušenstvím (za červenec 2022), 9 743 Kč s příslušenstvím (za srpen 2022), 15 070 Kč s příslušenstvím (za září 2022), 18 430 Kč s příslušenstvím (za říjen 2022), 18 430 Kč s příslušenstvím (za listopad 2022), 18 430 Kč s příslušenstvím (za prosinec 2022), 19 113 Kč s příslušenstvím (za leden 2023), 19 428 Kč s příslušenstvím (za únor 2023), 19 428 Kč s příslušenstvím (za březen 2023), a 19 428 Kč s příslušenstvím (za duben 2023).

83. Co se týče splatnosti žalovaných částek, tak žalobce vyzval žalovanou k úhradě bolestného ztížení společenského uplatnění, účelně vyložených nákladů léčení, a náhrady za ztrátu na výdělku přípisem ze 16. 6. 2022, ve které vyzval žalovanou k úhradě ve lhůtě do 30 dnů od doručení. Dle předloženého podacího archu byla tato zásilka odeslána dne 16. 6. 2022. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek uplatněných v tomto řízení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (1958 odst. 2 o. z.), případně ve lhůtě stanovené ve výzvě. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2014 sp. zn. 32 Odo 442/2003). Podle § 573 o. z. se má za to, že došla zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva k plnění ze dne 16. 6. 2022 byla žalované doručena třetí pracovní den od odeslání, tj. dne 21. 6. 2022. Žalovaná měla plnit do 30 dnů od doručení, tj. do 21. 7. 2022 a od 22. 7. 2022 je tak žalovaná v prodlení. Zákonný úrok z prodlení u prodlení nastalého 22. 7. 2022 činil 15 % ročně. Co se týče nároků z rozšířené žaloby (č. l. 117), pak toto bylo žalované doručeno dne 20. 11. 2023 (jak se podává z obsahu spisu) a tento nárok je splatný do posledního dne v měsíci (jak je judikováno v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2006, sp.zn. 21 Cdo 792/2005, nebyla-li doba uspokojení nároků na náhradu za ztrátu na výdělku z odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání určena v rozhodnutí nebo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem dohodnuta, je zaměstnavatel povinen dávky za dobu minulou (náležející za dobu před podáním žádosti) uspokojit do 3 dnů ode dne, kdy ho o to zaměstnanec požádal, a požadované dávky splatné teprve v budoucnu mu platit pravidelně jednou měsíčně, a to nejpozději do konce měsíce, neurčil-li zaměstnanec v žádosti jiný (dřívější) den. Ocitne-li se zaměstnavatel v prodlení s uspokojením nároků na náhradu za ztrátu na výdělku, může zaměstnanec požadovat úroky z prodlení; pro úroky z prodlení ohledně dávek náhrad, které se stanou splatnými teprve v budoucnu, jsou rozhodné okolnosti, které tu jsou (budou) v době, kdy nastala splatnost jednotlivých dávek).

84. S ohledem na výše uvedené proto soud přiznal žalobci též zákonný úrok z prodlení ve výši odpovídající § 1970 o. z., ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následující po splatnosti přiznaných pohledávek, jak uvedeno shora 85. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

86. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř. (když oba účastníci měli ve věci částečný úspěch) a dle § 146 odst. 2 věty druhé o.s.ř., neboť částečné zastavení řízení procesně zavinila žalovaná tím, že částky, ohledně kterých byla žalobcem žaloba vzata zpět, byly uhrazeny vedlejším účastníkem až po podání žaloby. Co se týče náhrady nákladů řízení pak soud vyšel z toho, že celkem bylo žalobcem požadováno 4 346 543,70 Kč, úspěch žalobce spočíval v rozsahu 4 157 577,70 Kč (757 802,08 Kč[Anonymizováno]+ 3 052 751 Kč + 28 006,76 Kč + 49 908 Kč (tj. celkem 3 888 467,70 Kč) + 9 090 Kč + 11 400 Kč + 13 380 Kč + 19 848 Kč + 19 848 Kč + 19 007 Kč + 19 007 Kč + 9 743 Kč + 15 070 Kč + 18 430 Kč + 18 430 Kč + 18 430 Kč + 19 013 Kč + 19 428 Kč + 19 428 Kč + 19 428 Kč, to je celkem 4 157 577,70 Kč), tedy úspěch žalobce činí 96 %, úspěch žalované 4 %. Žalobce má tak právo na náhradu 92 % (96 % mínus 4 %) účelně vynaložených nákladů řízení.

87. Právní zástupce žalobce učinil 4 úkony právní pomoci za stavu předmětu řízení 3 888 467,70 Kč (757 802,08 Kč + 3 052 751 Kč + 28 006,76 Kč + 49 908 Kč), kde hodnota za úkon právní pomoci činí dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. činí 23 860 Kč. Za úkony právní pomoci příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba tak náleží odměna ve výši 71 580 Kč, za účast na jednání soudu dne 3. 5. 2023, kde nedošlo k zahájení jednání, jen vyhlášení rozhodnutí odměnu za úkon právní pomoci ve výši dle § 11 odst. 2 písm. f) a.t., tj. 11 930 Kč. Za úkon rozšíření žaloby ze dne 1. 6. 2023 o 458 076 Kč s příslušenstvím (83 1398 Kč + 10 732 Kč + 33 270 Kč + 33 270 Kč + 33 270 Kč + 21 465 Kč + 9 981 Kč + 33 270 Kč + 33 270 Kč + 33 270 Kč + 33 270 Kč + 33 270 Kč + 33 270 Kč + 33 270 Kč), náleží hodnota za úkon právní pomoci dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. 10 140 Kč. Poté právní zástupce žalobce učinil 5 úkonů právní pomoci z předmětu řízení 4 346 543,70 Kč, kde hodnota za úkon právní pomoci činí dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. 25 700 Kč (účast na jednání soudu 15. 4. 2024, vyjádření ze dne 17. 5. 2024 po poučení soudu, účast na jednání soudu 29. 5. 2024, účast na jednání soudu 14. 8. 2024, účast na jednání soudu 2. 12. 2024), a celkem tak odměna za tyto úkony činí 128 500 Kč. Po částečném zastavení řízení z předmětu řízení 3 396 368,20 Kč, kde hodnota za úkon právní pomoci činí dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. 21 900 Kč, učinil právní zástupce žalobce jeden úkon právní pomoci, a to účast na jednání soudu 27. 1. 2025. Vedle odměny shora náleží náhrada paušálních výdajů 10 x 300 Kč a 1 x 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem 3 450 Kč. Co se týče náhrady cestovného, pak s ohledem na to, že soudu nebyl doložen velký technický průkaz vozidla, přiznal soud náhradu jízdného veřejnou hromadnou dopravou z Prahy do Litoměřic a zpět k jednání soudu ve dnech 3. 5. 2023, 15. 4. 2024, 17. 5. 2024, 29. 5. 2024, 14. 8. 2024, 2. 12. 2024 a 27. 1. 2025, tj. celkem k 7 jednáním. Soudu je z úřední činnosti známo (i z internetu), že jízdné autobusem z Prahy do Litoměřic činí 90 Kč, a doba jízdy trvá 1 hodinu 5 minut. Tedy celková výše jízdného činí 7 x 2 x 90 Kč, tj. 1 260 Kč, a ztrátu času stráveného na cestě k těmto jednáním z Prahy do Litoměřic a zpět činí 7 x 2 x 3 půlhodiny, tj. celkem 42 půlhodin, z toho[Anonymizováno]36 půlhodin á 100 Kč a 6 půlhodin á 150 Kč dle § 14 odst. 3 a.t., tj. celkem 4 500 Kč. Tedy celkem náhrada za právní zastoupení žalobce činí 253 260 Kč (71 580 Kč + [částka] + 10 140 Kč + 128 500 Kč + 21 900 Kč + 3 450 Kč + 1 260 Kč + 4 500 Kč). Vedle toho žalobce vynaložil na znalečném za znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem] 10 000 Kč. Tedy náklady řízení žalobce činí celkem 263 260 Kč.

88. Za účelně vynaložené náklady soud nepovažuje náklady na úkon právní pomoci spočívající v doplnění žaloby ze dne 11. 11. 2022, neboť veškerá relevantní skutková tvrzení měla obsahovat již žaloba, a návrh na pokračování řízení z 8. 9. 2023, neboť se nejedná o úkon, který má na mysli § 11 a.t.

89. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 263 260 Kč pak činí 92 % částku ve výši 242 199 Kč.

90. Podle § 2 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, (dále jen „zákon č. 549/1991 Sb.“ či „zákon o soudních poplatcích“) je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Podle § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb. od poplatku se osvobozují dle písm. d) navrhovatel, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na zdraví nebo usmrcením a náhrady nákladů léčení.

91. Vzhledem k tomu, že žalobce je osvobozen od soudního poplatku, soud jeho návrhu z převážné části vyhověl, přechází poplatková povinnost na žalovanou v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. Celková výše soudního poplatku z ceny předmětu řízení (tj. 4 157 577,70 Kč, tj. částky, která byla žalobci celkem přisouzena činí 207 879 Kč (§ 6 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. ve spojení s položkou 1 bodem 1 písm. b) sazebníku poplatků). Soud proto rozhodl, jak uvedeno ve výroku III.

92. Ve věci byly státem zálohovány náklady řízení ve formě znalečného a svědečného. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u ní nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě měl žalobce neúspěch co do 4%, žalovaná co do 96 %, soud u žádného z nich neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, uložil tak účastníkům povinnost dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit státu státem zálohované náklady řízení, žalobci v rozsahu 4%, žalované v rozsahu 96 %. S ohledem však na to, že dosud není známa celková výše státem zálohovaných nákladů řízení, bylo vysloveno, že výše těchto nákladů řízení a i jejich splatnost bude stanovena v samostatném rozhodnutí.

93. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud 15ti denní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., s ohledem na výši uložené částky.

Poučení