7 C 45/2025 - 57

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Pavlem Térou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovaným: 1. [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A], [Anonymizováno] 2. [Jméno žalované B], narozený [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 656 150 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaní jsou povinni uhradit žalobcům společně a nerozdílně částku [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni uhradit žalobcům na nákladech řízení částku ve výši [částka], k rukám právního zástupce žalobců do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se svou žalobou podanou dne [datum] u Okresního soudu v Ústí nad Labem domáhali, aby určil žalovaným povinnost uhradit jim společně a nerozdílně částku ve výši [částka] s přísl. Svoji žalobu žalobci odůvodnili tím, že mají ve společném jmění manželů pozemek parc. č. [Anonymizováno] zahradu o výměře [Anonymizováno] pozemek parc. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] jehož je součásti stavba [adresa], rodinný dům, to vše zapsáno na [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [Anonymizováno], okres [Anonymizováno], a dále pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno], zapsaný na [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [Anonymizováno] okres [Anonymizováno] ( dále nemovité věci). Nemovitosti žalobci nabyli v dražbě na základě usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], o udělení příklepu č. j. [spisová značka] ze dne [datum]. Dne [datum] se žalobci stali vlastníky nemovitostí zápisem do katastru nemovitostí. Žalovaná č.1 a její manžel od počátku dražby zpochybňovali její platnost a odmítali se z nemovitosti odstěhovat. Žalobci podali žalobu na vyklizení, kdy toto právo bylo potvrzeno jak soudem okresním, tak soudem krajským. Žalovaný č. 1 užíval nemovitosti od [Anonymizováno] na základě podnájemní smlouvy. Žalovaní užívali od [datum] nemovitosti neoprávněně a vzniká u nich bezdůvodné obohacení, a to dle znaleckého posudku, který si nechali vypracovat ve výši [částka] měsíčně, což činí za období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] částku ve výši [částka] ([Anonymizováno] Kč). Žalovaní neuhradili do dnešního bezdůvodní obohacení, proto byli žalobci nuceni obrátit se svojí žalobou na zdejší soud.

2. Žalovaní navrhli zamítnout žalobu v plném rozsahu. Žalovaní vznesli námitku aktivní i pasívní legitimizace. Žalovaný č. 2 nejdříve uvedl ve svém vyjádření ze dne [datum], že nemovitosti užíval na základě podnájemní smlouvy uzavřené s žalovanou č. 1 v době, kdy byla vlastníkem nemovitostí. Žalovaný č. 2 dále uvedl, že nemovitosti užíval v dobré víře, že je k tomu oprávněn a neznal průběh řízení a výsledek sporů, které vedla jeho matka žalovaná č.

1. Žalovaná č. 1 ve svém vyjádření ze dne [datum] potvrdila, že užívala předmětné nemovitosti, ale v dobré víře, neboť se domnívala, že je k tomu oprávněna, neboť nemovitosti byly předmětem sporu soudních a žalovaná využila veškerých zákonných opravných prostředků. Ve svém vyjádření ze dne [datum] žalovaní uvedli, že mezi žalovanou č. 1 a jejím manželem jako pronajímateli a žalovaným č. 2 jako nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva dne [datum] a žalovanému bylo stanoveno nájemné ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný č.2 uhradil jistotou ve výši [částka] a nájemné včetně záloh za služby na 3 roky předem ve výši [částka]. Žalovaní připustili, že žalobci se stali vlastníky nemovitostí dne [datum] a nájemní právo žalovaného č. 2 zaniklo, ale jmenovaný nebyl vyzván k vyklizení, aby byt opustil, a proto byl nájem ujednán za stejných podmínek dle nájemní smlouva do [datum]. Opakované výzvy k vyklizení nemovitosti žalobci činili pouze vůči žalované č. 1 a jejímu manželovi nikoliv vůči žalovanému č.

2. Dále žalovaní uvedli, že žalovaná užívala byt s příslušenstvím jako člen domácnosti žalovaného č.

2. Žalovaní užívali pouze byt, a ne celou nemovitost. Žalovaní vyklidili byt dne [datum] proto požadoval žalovaný č. 2 vrácení jistoty ve výši [částka] a nájemné a služby za měsíce [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve výši [částka] (3x [částka]) celkem [částka].

3. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti:

4. Z usnesení soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], o udělení příklepu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že soudní exekutor udělil [Jméno žalobce B] (žalobkyni b)) příklep na vydražených nemovitých věcech, a to k pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno], pozemku parc. c. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] jehož je součásti stavba [adresa], rodinný dům, to vše zapsáno na [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa] a dále k pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno], zapsaný na [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], za nejvyšší podání ve výši [částka]. Dále z něj plyne, že soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], provedl dobrovolnou dražbu nemovitých věcí dle smlouvy o provedení dražby ze dne [datum] na základě návrhu osoby oprávněné disponovat s nemovitými věcmi za účelem zpeněžení majetku dlužníka ([Jméno žalované A] – žalované č.1) v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]

5. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobci jsou vlastníky v SJM shora uvedených nemovitostí na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu a souhlasného prohlášení manželů o nabytí nemovitosti do SJM.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobci domáhali proti žalované č. 1 a [anonymizováno] vyklizení a předání nemovitých věcí. Soud rozhodl o tom, že jmenovaní jsou povinni společně a nerozdílně nemovitosti vyklidit a předat žalobcům. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

7. Z rozsudku Krajského soud v Ústí nad Labem ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo soudem zjištěno, že krajský soud potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum] č.j. [spisová značka].

8. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j.[spisová značka] bylo soudem zjištěno, že Krajský soud potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v [adresa], kterým okresní soud zamítl žalobu na určení neplatnosti dražby dražebníka [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora ze dne [datum], čj. [spisová značka], kterou došlo k vydražení shora uvedených nemovitých věcí. Žalobcem byl manžel žalované č. 1 [anonymizováno] nar. [datum].

9. Z faktury ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že společnost [právnická osoba] vyčíslila vypracování znaleckého posudku na částku [částka] žalobci a).

10. Z komunikace přes Whatsapp bylo soudem zjištěno, že žalobkyně b) žalované č. 1 sděluje, že žalobci jsou vlastníky nemovitých věcí, které žalovaná č. 1 užívá, neboť usnesení o příklepu nabylo právní moci a dne [datum] doplatili nejvyšší podání, proto žalovanou č. 1 vyzvala k osobní schůzce za účelem předání nemovitých věcí. Dále z ní plyne, že žalovaná č. 1 žalobkyni a) sdělila, aby se obrátila na jejího zástupce [anonymizováno].

11. Z obžaloby č.j. [spisová značka] ze [Anonymizováno] Okresního státního zastupitelství v [adresa] bylo soudem zjištěno, že žalovaná č. 1 a její manžel nepředali nemovitosti žalobcům a proti jejich vůli tyto nemovitosti užívají bez právního důvodu, ač jim bylo rozsudkem zdejšího soudu uloženo tyto nemovitosti vyklidit a předat žalobcům a dle obžaloby spáchali přečin [anonymizováno]

12. Z předžalobní výzvy zást. žalobců zást. žalovaných ze dne [datum], informací o zásilce bylo soudem zjištěno, že žalobci vyzvali žalované k úhradě obvyklého nájemného. [Anonymizovaný odstavec]

14. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že společnost [právnická osoba] znalecká kancelář v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitosti stanovila určení obvyklé ceny nájemného za užívání předmětných nemovitostí pro účely soudního řízení. Znalecký posudek byl vyhotoven na základě objednávky žalobce a). Společnost stanovila obvyklou cenu nájemného za období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] ve výši [částka] měsíčně. Cena znaleckého posudku činila částku ve výši [částka].

15. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovanou č. 1 a jejím manželem jako pronajímateli a žalovaným č. 2 jako nájemcem bylo soudem zjištěno, že jmenovaní pronajali žalovanému č. 2 pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahradu o výměře [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] jehož je součásti stavba [adresa], rodinný dům, to vše zapsáno na [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], nebo bytovou jednotku č. neuvedeno. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně a zálohy na služby ve výši [částka] měsíčně. Nájemné se žalovaný č.1 zavázal hradit k rukám pronajímatel a zároveň bylo stanoveno, že za dnem úhrady nájemného a záloh na služby se považuje den jejich připsání na účet pronajímatele. Jistota byla sjednána ve výši [částka] a uhrazena k rukám pronajímatele. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Mezi účastníky bylo ujednáno, že veškeré změny této smlouvy musí být provedeny písemnou formou očíslovaných dodatků.

16. Soud má na základě provedených důkazů za prokázaný následující skutkový stav.

17. Z provedeného dokazování vyplývá, že pravomocným usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], o udělení příklepu č. j. [spisová značka] ze dne [datum] soudní exekutor rozhodl o udělení příklepu [Jméno žalobce B] (žalobkyni b)) k vydraženým nemovitým věcem, a to k pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno], pozemku parc. c. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno], jehož je součásti stavba [adresa], rodinný dům, to vše zapsáno na [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], a dále k pozemku parc. č. [Anonymizováno] zahrada o výměře [Anonymizováno], zapsaný na [Anonymizováno], katastrální uzemí [adresa], obec [adresa], za nejvyšší podání ve výši [částka]. Žalobci podepsali dne [datum] souhlasné prohlášení, ve kterém prohlásili, že ve společném jmění manželů mají nemovité věci, a to pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno], jehož je součásti stavba [adresa], rodinný dům, to vše zapsáno na [Anonymizováno], katastrální uzemí [adresa], obec [adresa], a dále pozemek parc. č. [Anonymizováno] zahrada o výměře [Anonymizováno] zapsaný na [Anonymizováno], katastrální uzemí [adresa], obec [adresa]. Žalobci poté se snažili s žalovanou č.1 a jejím manželem domluvit na předání nemovitostí, avšak bez úspěchu. Žalovaná č. 1, její manžel ani žalovaný č. 2 nemovitosti nevyklidili a nadále je užívali i přes výzvy žalobců. Žalobci podali žalobu na vyklizení nemovitostí vůči žalované č. 1 a jejímu manželovi ke zdejšímu soudu. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem, který byl potvrzen rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem bylo rozhodnuto o vyklizení předmětných nemovitostí. Krajský soud v [adresa] potvrdil rozhodnutí Okresního soudu v [adresa], kterým okresní soud zamítl žalobu na určení neplatnosti dražby dražebníka [tituly před jménem] [jméno FO], soudního exekutora ze dne [datum], čj. [spisová značka], kterou došlo k vydražení shora uvedených nemovitých věcí. Žalobcem byl manžel žalované č. 1 [anonymizováno] nar. [datum]. Vůči žalované č. 1 a jejímu manželovi bylo zahájeno [podezřelý výraz] a byl vydán [podezřelý výraz], kterým [Anonymizováno]. [podezřelý výraz] nabyl právní moci dne [datum]. Žalovaná č. [hodnota] a její manžel dne [datum] jako pronajímatelé a žalovaným č. 2 jako nájemcem, uzavřeli nájemní smlouvu jejímž předmětem byl pozemek parc. č. [Anonymizováno], zahradu o výměře [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno] jehož je součásti stavba [adresa], rodinný dům, to vše zapsáno na [Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa], nebo bytová jednotka č. neuvedeno. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně a zálohy na služby ve výši [částka] měsíčně. Nájemné se žalovaný č.1 zavázal hradit k rukám pronajímatele a zároveň bylo stanoveno, že za dne úhrady nájemného a záloh na služby se považuje den jejich připsání na účet pronajímatele. Jistota byla sjednána ve výši [částka] a uhrazena k rukám pronajímatele. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Žalobci si nechali stanovit výši obvyklého nájemného předmětných nemovitostí znaleckým posudkem, který dospěl k závěru, že v období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] činilo nájemné částku ve výši [částka] měsíčně. Žalovaní vyklidili předmětné nemovitosti dne [datum]. Zástupkyně žalobců před podáním žaloby vyzvala žalované prostřednictvím jejích právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] na kterého byla odkázána žalovanou č. 1 k úhradě obvyklého nájemného.

18. Podle § 98 občanského soudního řádu vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

19. Podle § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

20. Dle § 2246 odst. 1občanského zákoníku strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.

21. Podle § 2247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 2 stejného ustanovení pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Podle odst. 3 téhož ustanovení způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle odst. 4 stejného ustanovení strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

22. Dle § 2991odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2999 odst. 1,2,3, občanského zákoníku není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku.

24. Dle § 337h odst. 1,2 o.s.ř. dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva váznoucí na nemovité věci; ustanovení § 336l odst. 4 tím není dotčeno. Po právní moci rozvrhového usnesení soud vyrozumí příslušný katastrální úřad, vydražitele nebo předražitele o tom, která zástavní práva váznoucí na nemovité věci zanikla a která působí proti vydražiteli.

25. Soud po právní stránce posoudil věc tak, že žalobci jsou výlučnými vlastníky předmětných nemovitých věcí, a to pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno], pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří o výměře [Anonymizováno], jehož je součásti stavba [adresa], rodinný dům, to vše zapsáno na [Anonymizováno], katastrální uzemí [adresa], obec [adresa], a dále pozemku parc. č. [Anonymizováno], zahrada o výměře [Anonymizováno] zapsaný na [Anonymizováno], katastrální uzemí [adresa], obec [adresa] (§ 980 odst. 2 občanského zákoníku). Předmětné nemovité věci patří do společného jmění manželů žalobců. Žalovaní užívali předmětnou nemovitosti dle závěru soudu bez právního titulu, což potvrdili i ve svých vyjádření a nemovitost vyklidili dne [datum]. Z výsledků dokazování vyplynulo, že u žalovaných došlo k bezdůvodnému obohacení bez právního důvodu tím, že užívali předmětné nemovitosti v období od [Anonymizováno] do [Anonymizováno]. Soud vyšel z úvahy, že plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení založenou na tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění. Obecně lze o obohacení hovořit tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci bez platné smlouvy (např. smlouvy o nájmu) či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat (§ 2991 o. z.). Bezdůvodným obohacením – je výslovně i majetkový prospěch získaný protiprávním užitím cizí hodnoty (srov. § 2991 odst. 2 o. z.) - k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 28 Cdo 3310/2018.Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 2999 odst. 1 o. z.). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný pod číslem 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013, a ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 138/2018). Aby mohlo jít o částku skutečně „obvyklou“ vzhledem ke srovnávanému stavu, je nepochybné, že při srovnání musí být respektováno jak posuzované místo a období, tak charakter, stav i způsob užívání konkrétní věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný pod č. 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení téhož soudu ze dne 26. 4. 2001, sp. zn. 25 Cdo 399/2001). Jestliže je v daných poměrech výše obvyklého nájemného závislá i na účelu a způsobu užívání, musí soud přihlédnout k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jaké nájemné by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit. Výše plnění za užívání cizí věci bez právního důvodu se proto odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše, co sám získal (§ 2999 odst. 1 o. z.). Soud stanovil výši bezdůvodného obohacení spočívající, jež by odpovídal částce vynakládané obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by žalovaní za obvyklých okolností byli povinni platit podle nájemní smlouvy. Při stanovení výše vyšel soud ze závěrů znaleckého posudku, který stanovil výši nájmu [částka] měsíčně. Znalecký posudek byl přehledný a srozumitelný. Soud stanovil bezdůvodné obohacení za období (od [Anonymizováno] do [Anonymizováno]) [částka] tj. [částka].

26. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

27. Příslušenství pohledávky – dlužného nájmu bylo žalobcům přiznáno v souladu se žalobou, neboť žalovaní, žalobcům dlužné nájemné neuhradili řádně a včas a dostali se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Den prodlení byl stanoven jako den následující po dni, ke kterému žalovaní vyklidili předmětné nemovitosti. Výše úroků z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

28. Soud přiznal žalobcům náklady, které jim vznikly v souvislosti z jednáním žalovaných, neboť ke zjištění výše obvyklého nájemné bylo nutno vypracovat znalecký posudek v hodnotě [částka] a tyto náklady shledal účelnými, proto soud přiznal žalobcům tyto výdaje a uložil je žalovaným uhradit.

29. Den, kdy se vydražitel, tj. žalobkyně b) stala vlastníkem předmětných nemovití došlo k zániku práv odpovídající věcnému břemeni, výměnek či nájemního nebo pachtovního práva. Zánik nájemních práva je absolutní. Pokud se jedná o § 2285 občanského zákoníku (Obnovení nájmu bytu) na který odkazoval žalovaný č. 2 pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Toto ustanovení lze aplikovat pouze na situaci skončení nájemního vztahu uplynutím doby (NS 26 Cdo 4354/2016, shodně WK V 2285 6, odlišně Beck VI 2285 1). V případě, že nájem skončil jinak se postup dle § 2285 neuplatní (NS 26 Cdo 3821/2017). S ohledem na tuto úvahu soud dospěl k závěru, že k obnovení nájemnímu vztahu nedošlo. Proto také dospěl k závěru, že žalobci nevstoupili do práv a povinností pronajímatelů. Soud v průběhu řízení žalované upozornil, že má za to, že k obnovení nájemního vztahu po udělení nedošlo.

30. Mimo to soud uvádí, že nájemní smlouvu ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovanými lze hodnotit jako účelové chování žalovaných, což vyplývá přímo z obsahu nájemní smlouvy, kdy není přesně a určitě vymezen předmět nájmu, jak bylo shora uvedeno, taktéž způsob placení, kdy na jednu stranu mělo být nájemné hrazeno k rukám pronajímatel a druhé straně na účet pronajímatele. Mezi žalovanými nedošlo ani k písemné změně nájemní smlouvy při údajné úhradě nájemného dopředu, tj. do [datum], ač veškeré změny měly být provedeny písemně. Nájemní smlouva vzhledem k tomu, že nemá náležitosti stanovené zákonem a je neplatná.

31. Soud se v průběhu řízení zabýval vznesenými námitkami na započtení ze strany žalovaného ohledně částky výši [částka], které nepřevyšují žalovanou částku, proto soud je posoudil jako obranu žalovaného č.2 proti žalobě. Tato částka měla představovat bezdůvodné obohacení jistoty ve výši [částka] a nájemné a služby za měsíce [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve výši [částka] (3x [částka]) celkem [částka]. Sám žalobce uvedl, že tyto finanční prostředky předal žalované č. 1 a jejímu manželovi proto soud dospěl k závěru, že na straně žalobců nedošlo k žádnému bezdůvodnému obohacení na straně žalobců na úkor žalovaného č. 2 a proto tuto obranu shledal nedůvodnou.

32. Soud se v průběhu řízení zabýval námitkami žalovaných ohledně aktivní a pasivní legitimace 33. Soud shledal tyto námitky nedůvodnými, neboť k žalobě je aktivně legitimován vlastník nemovitostí, kterými jsou dle katastru nemovitostí žalobci. Pasivně legitimován je osoba, která fakticky užívá nemovitosti bez právního důvodu a u níž vzniká bezdůvodné obohacení na úkor vlastníků nemovitostí, což jsou žalovaní, kteří tuto skutečnost potvrdili i ve svých vyjádřeních.

34. Soud odmítl taktéž námitky žalované č. 1, že nemovitosti užívala v dobré víře, že je vlastníkem nemovitostí a nemovitosti byly předmětem soudních sporů. Tuto námitku soud shledal nedůvodnou, neboť žalované č. 1 byla oznámena změna vlastnictví přímo žalobci, a to žalobkyní b), která ji vyzvala k předání nemovitostí, dále byla vyzvána k hrazení bezdůvodného obohacení. Rozhodnutím zdejšího soudu, které bylo potvrzeno rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem shora uvedené bylo žalované č. 1 uložena povinnost vyklidit předmětné nemovitosti, což žalovaná č. 1 neučinila a následkem tohoto jednání byla [Anonymizováno] zdejším soudem. Žalované č. 1 tedy muselo být zcela jasné, že užívá nemovitosti bez právního důvodu. Pokud nemovitosti byly předmětem soudních sporů, které žalovaná č. 1 vyvolala a využila zákonných opravných prostředků lze konstatovat, že toto je právo žalované č. 1, ale následky z těchto sporů jdou k tíži žalované v případě neúspěchu v řízení.

35. Námitku žalovaného č. 2, že užíval nemovitosti v dobré víře soud shledal nedůvodnou. Sám žalovaný č. 2 ve svém vyjádření uvedl, že nájemní vztah skočil příklepem a žalovaná č. 1 u něho bydlela jako člen domácnosti žalovaného č.

2. Žalovaný č. 2 s ohledem na tyto skutečnosti musel vědět, že vlastníkem nemovitosti jsou žalobci. Rovněž nelze odhlédnout od skutečnosti, že katastr nemovitostí je veřejně přístupný na internetu a poskytuje všem osobám klíčové informace o změnách k vlastnictví nemovitostí, které žalovaný č. 1 mohl bez problémů vyhledat. Proto soud dospěl k závěru, že žalovaný č. 2 nemůže argumentovat tím, že byl v dobré víře a nevěděl o změně vlastnictví k nemovitostem, ale musel vědět, že je užívá bez platného právního důvodu.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a náklady právního zastoupení 4 úkonů á [částka] (příprava a převzetí, podání žaloby, výzva, účast u jednání dne [datum],) dle § 7 bod 6, § 12 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb., 2x režijní paušál á [částka], 2x režijní paušál á [částka] dle § 13 odst. 4, vyhl. 177/1996 Sb.

37. Jelikož žalobce, kterým byla přiznána náhrada nákladů řízení, zastupoval v řízení advokát, jsou žalovaní dle § 149 odst. 1 o.s.ř. povinni zaplatit tuto náhradu k rukám advokáta. Lhůtu k plnění stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. třídenní, neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal žádný důvod.

Poučení