7 C 46/2022- 41

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Malým v právní věci manželky: [osobní údaje manželky] zastoupená advokátkou [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa], [poštovní směrovací číslo] [obec a číslo] a manžela: [osobní údaje manžela] zastoupený opatrovnicí [titul] [jméno] [příjmení], [titul], advokátkou se sídlem [adresa], [poštovní směrovací číslo] [obec a číslo] o určení, zda tu manželství je či není takto:

Výrok

I. Manželství [celé jméno manželky], rozené [příjmení], narozené [datum] a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne 15. 4. 2020 v nemocniční kapli [název] [anonymizováno] v [obec a číslo], [nemocnice] při Římskokatolické farnosti u kostela sv. [jméno] [obec] [katastrální území], vzniklo.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18. 2. 2022 č.j. 7 Nc 1201/2022-6 bylo zahájeno řízení o určení, zda tu manželství je či není, přičemž se jedná o situaci, kdy dne 13. 1. 2022 byl Obvodnímu soudu pro Prahu 9 doručen podnět Úřadu městské části [obec a číslo], občansko-správního odboru, oddělení matriky ze dne 13. 1. 2022, [číslo jednací], [spisová značka] [anonymizováno] [číslo] [rok], jako správního orgánu. Správní orgán podal podnět podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ správní řád“), k zahájení řízení o určení, zda tu je či není manželství, které mělo být uzavřeno mezi manželkou a manželem dne 15. 4. 2020 v kapli [název] [anonymizováno] v [nemocnice] [anonymizováno] [obec] v [obec a číslo]. Svůj podnět odůvodnil správní orgán skutečností, že vede správní řízení ve věci žádosti manželky o provedení dodatečného zápisu manželství do matriční knihy, v jehož průběhu mu vznikly důvodné pochybnosti, zda uvedené manželství skutečně vzniklo. Rozhodnutí správního orgánu o provedení či neprovedení zápisu manželství do matriční knihy bezprostředně souvisí s osobním stavem manželky a jasný závěr o existenci či neexistenci manželství manželky je pro rozhodnutí správního orgánu nutnou podmínkou. Tuto otázku nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a dosud o ní nebylo pravomocně rozhodnuto.

2. Podle § 1 odst. 4 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o matrikách“),„ (s ) oučástí matriční knihy je abecední jmenný rejstřík (dále jen "rejstřík") provedených zápisů narození, uzavření manželství, vzniku partnerství a úmrtí fyzických osob (dále jen "matriční událost").“ 3. Podle § 3 odst. 6 zákona o matrikách„ (v ) edení matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením matričních knih jsou výkonem státní správy.“ 4. Podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o matrikách„ (d) o matriční knihy se zapisuje (…) matriční událost“.

5. Podle § 1 odst. 1 správního řádu „ (t) ento zákon upravuje postup orgánů moci výkonné, orgánů územních samosprávných celků a jiných orgánů, právnických a fyzických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy (dále jen "správní orgán").“ 6. Podle § 57 odst. 1 písm. c) části věty za středníkem správního řádu,„ (j) estliže vydání rozhodnutí závisí na řešení otázky, již nepřísluší správnímu orgánu rozhodnout a o které nebylo dosud pravomocně rozhodnuto, správní orgán (…) si o ní může učinit úsudek; správní orgán si však nemůže učinit úsudek (…) ani o otázkách osobního stavu.“ 7. Podle § 678 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“),„ (s ) oud může určit, že manželství není, i bez návrhu.“ 8. Podle § 2 písm. p) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. ř. s.“),„ (t) ento zákon upravuje řízení ve věcech manželských a partnerských“.

9. Podle § 13 odst. 1 z. ř. s.„ (ř) ízení se zahajuje i bez návrhu, není-li zákonem stanoveno, že lze řízení zahájit jen na návrh. Soud řízení zahájí bezodkladně poté, co se dozví o skutečnostech rozhodných pro vedení řízení podle tohoto zákona.“ 10. Podle § 13 odst. 2 z. ř. s.„ (o) zahájení řízení bez návrhu vydá soud usnesení, které doručí účastníkům do vlastních rukou, nestanoví-li zákon jinak. Řízení je zahájeno dnem, kdy takové usnesení bylo vydáno.“ 11. Podle § 13 odst. 3 z. ř. s.„ (p) roti usnesení o zahájení řízení bez návrhu není odvolání přípustné.“ 12. Podle § 371 písm. a) z. ř. s.„ (ř) ízení ve statusových věcech manželských jsou řízení (…) o určení, zda tu manželství je či není (zdánlivé manželství)“.

13. Z podnětu správního orgánu vyplývá, že je u něj vedeno správní řízení ve věci žádosti manželky o provedení dodatečného zápisu manželství jako matriční události podle § 1 odst. 4 zákona o matrikách do matriční knihy podle § 5 odst. 1 písm. a) zákona o matrikách, přičemž vedení matričních knih je podle § 3 odst. 6 zákona o matrikách výkonem státní správy, jenž se řídí rovněž správním řádem podle jeho § 1 odst.

1. Správní orgán dospěl k závěru, že jeho rozhodnutí závisí na řešení otázky osobního stavu, již mu nepřísluší rozhodnout, o které dosud nebylo pravomocně rozhodnuto a o níž si nemůže učiniti úsudek podle § 57 odst. 1 písm. c) části věty za středníkem správního řádu, neboť danou otázku, totiž zda tu manželství je či není, řeší soud podle § 2 písm. p) a § 371 písm. a) z. ř. s . Jelikož není zákonem stanoveno, že by řízení o určení, zda tu manželství je či není, bylo možné zahájit jen návrh, a s přihlédnutím k pravomoci soudu podle § 678 o. z. určit, že tu manželství není, i bez návrhu, soud rozhodl podle § 13 odst. 1 a odst. 2 věty první výrokem I. tohoto usnesení o zahájení tohoto řízení. Řízení je podle § 13 odst. 2 věty poslední zahájeno dnem vydání tohoto usnesení.

14. Podle § 1 odst. 3 z. ř. s., „ (n) estanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád.“ 15. Podle § 61 z. ř. s.„ (k ) ochraně oprávněných zájmů zemřelého jmenuje soud opatrovníka pro řízení.“ 16. Podle § 375 z. ř. s.„ (ú) častníky jsou manželé.“ 17. Podle § 376 odst. 1 z. ř. s.,„ (z) tratí-li účastník po zahájení řízení způsobilost být účastníkem, soud řízení zastaví. To neplatí, lze-li řízení zahájit i bez návrhu; v takovém případě soud pokračuje v řízení s opatrovníkem, kterého zemřelému účastníku jmenuje.“ 18. Podle § 23 o. z.„ (č) lověk má právní osobnost od narození až do smrti.“ 19. Podle § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“)„ (z) působilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.“ 20. Podle § 29 odst. 4 o. s. ř.„ (o) patrovníkem podle odstavců 1 až 3 soud jmenuje zpravidla osobu blízkou, případně jinou vhodnou osobu, nebrání-li tomu zvláštní důvody. Advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže jím nemůže být jmenován někdo jiný. Jinou osobu než advokáta lze jmenovat opatrovníkem, jen jestliže s tím souhlasí. Nerozhodl-li soud jinak, opatrovník ustanovený podle odstavců 1 až 3 vystupuje v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím a v dovolacím řízení.“ 21. Účastníky řízení o určení, zda tu manželství je či není, jsou podle § 375 z. ř. s . manželé. V předmětném případě manžel zemřel před zahájením řízení, čímž ztratil způsobilost být účastníkem řízení podle § 23 o. z. a § 19 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s . Pakliže by zemřel až po zahájení řízení, nebránila by taková skutečnost v pokročování řízení podle § 376 odst. 1 věty poslední z. ř. s ., jež byla do uvedeného odstavce vložena s účinností od 30. 9. 2017 zákonem č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a to s přihlédnutím k nálezu Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 16/15, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb. Pokud tedy ztráta způsobilosti být účastníkem řízení u jednoho z manželů nebrání v pokračování řízení, nepochybně tomu nebude jinak ani v případě úmrtí jednoho z manželů již před zahájením řízení, a to z týchž důvodů, jakými byl odůvodněn uvedený nález Ústavního soudu. Soud tak dospěl k závěru, že úmrtí jednoho z manželů není na překážku zahájení tohoto řízení.

22. Dále se soud zabýval otázkou ochrany oprávněných zájmů zemřelého manžela. Pokud by manžel zemřel až po zahájení řízení, byl by mu podle zvláštní úpravy v § 376 odst. 1 části věty poslední za středníkem z. ř. s. jmenován opatrovník, s nímž by bylo v řízení pokračováno. Soud je toho názoru, že ač zákon výslovně nestanoví, že by se týž postup měl uplatnit i v případě úmrtí manžela před zahájením řízení, není zde žádný rozumný důvod, pro který by mělo být v takovém případě postupováno odlišně. Lze též poukázat na řízení o určení data smrti, v němž soud podle § 61 z. ř. s. jmenuje opatrovníka k ochraně oprávněných zájmů zemřelého. Určení, zda manžel před svou smrtí byl či nebyl v manželství, je z hlediska jeho zájmů nepochybně neméně významné ve srovnání s určením data jeho smrti. Z popsaných důvodů soud postupoval analogicky podle obou uvedených ustanovení a výrokem II. shora citovaného usnesení jmenoval manželu opatrovníka k ochraně jeho oprávněných zájmů. Tímto opatrovníkem soud jmenoval advokátku podle § 29 odst. 4 věty druhé o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 z. ř. s., když jmenování opatrovníka z řad osob blízkých není v předmětném druhu řízení žádoucí (srov. SVOBODA, Karel. § 376 (Ztráta způsobilosti být účastníkem). In: SVOBODA, Karel, TLÁŠKOVÁ, Šárka, VLÁČIL, David, LEVÝ, Jiří, HROMADA, Miroslav a kol. Zákon o zvláštních řízeních soudních. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020, s. 762).

23. Manželka [celé jméno manželky] za to, že byly splněny veškeré náležitosti, které právní předpisy spojují se vznikem manželství, a tudíž její manželství s p. [celé jméno manžela] řádně a platně vzniklo, když dne 15. 4. 2020 paní [celé jméno manželky] uzavřela manželství se svým dlouholetým druhem panem [celé jméno manžela]. Sňatečný obřad se konal v nemocniční kapli [název] [anonymizováno] na [obec a číslo], [nemocnice] [ulice], a to z důvodů ohrožení života p. [celé jméno manžela] Pan [celé jméno manžela] byl v [nemocnice] [anonymizováno] [obec] hospitalizován s onkologickým onemocněním v konečné fázi. Pan [celé jméno manžela] [celé jméno manžela] byl o závažnosti svého zdravotního stavu obeznámen a projevil přání, ještě před svou smrtí vstoupit do manželství s [celé jméno manželky] [celé jméno manželky].

24. Manželce a manželovi bylo nabídnuto, že toto přání může být naplněno, a to s tím, že sňatečný obřad může být proveden nemocničním kaplanem [titul] [celé jméno svědka 1]. Manželka jednala s p. [celé jméno svědka 2] o naplnění přání uzavřít manželství s tím, že tento věděl, že se jedná o uzavření manželství v ohrožení života. Jak [titul] [příjmení svědka 1], tak i [celé jméno svědka 2] [celé jméno svědka] tuto skutečnost potvrdili s tím, že si i onen zdravotní stav p. [příjmení manžela] zjišťovali přímo v nemocničním zařízení, kde jim bylo potvrzeno, že u [celé jméno manžela] [celé jméno manžela] může kdykoliv dojít k jeho úmrtí. Skutečnost, že život jednoho ze snoubenců, tedy pana [celé jméno manžela], byl přímo ohrožen, nebyla nikým rozporována, ostatně tuto skutečnost dosvědčuje mj. i ta skutečnost, že tento dne 22.4.2020 v nemocnici zemřel.

25. Sňatečný obřad byl proveden před oddávajícím, kterým byl nemocniční kaplan pan [celé jméno svědka 1], který měl oprávnění sňatečný obřad provést. Obřadu se dále účastnili dva svědci, a to pan [celé jméno svědka 4] a paní [celé jméno svědkyně 3].

26. Při tomto sňatečném obřadu byly naplněny všechny, právními předpisy vyžadované, náležitosti pro uzavření manželství v ohrožení života, což bylo dokládáno správnímu orgánu mj. i čestnými prohlášeními svědků a oddávajícího.

27. Manželka dále poukazuje na to, že právní předpisy znají pojem občanský sňatek či církevní sňatek, a tyto pojmy jsou odlišovány pouze z hlediska orgánu, před kterým se projeví vůle vstoupit do manželství. Dle Kodexu církevního práva je vykonáván pouze jeden svátostný církevní sňatečný obřad, který byl platně vykonán, když byly naplněny veškeré náležitosti uzavření církevního sňatku v ohrožení života odpovídající i platným právním předpisům.

28. Vůle vstoupit do manželství byla p. [příjmení manželky] a p. [příjmení manžela] projevena před orgánem církve – nemocničním kaplanem panem [celé jméno svědka 1] a před dvěma svědky, když před nimi projevili svým svobodným a úplným souhlasným projevem vůli vstoupit do manželství, a to tím způsobem, že na příslušnou otázku oddávajícího pana [celé jméno svědka 1] nemocničního kaplana - zda spolu vstupují do manželství, manžel i manželka odpověděli každý samostatně, své hlasité a zřetelné„ ano“, tj. odpověděli souhlasně.

29. Ve smyslu ust. § 659 zák. č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník, vznikne manželství kladnou odpovědí obou snoubenců. Z tohoto vyplývá, že manželství je uzavřeno tím okamžikem, kdy je sňatečné právní jednání perfektní, tj. okamžikem souhlasného vyjádření snoubence druhého v pořadí v přítomnosti oddávajícího a svědků. Toto bylo bezezbytku v rámci sňatečného obřadu splněno.

30. Před tímto souhlasným projevem o vstupu do manželství byla ze strany oddávajícího provedena i identifikace, předložením občanského průkazu a rovněž bylo učiněno před přítomnými (oddávajícím a svědky) veřejné prohlášení, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly, a že si každý ponechá svá dosavadní příjmení. Ze sňatečného obřadu byly pořízeny fotografie fotografem, kterého zajistil [celé jméno svědka 2] [celé jméno svědka].

31. Následně manželka oslovila příslušný matriční úřad za účelem provedení statusových změn, což jí bylo tímto orgánem odmítnuto, a to přesto, že od 17.4.2020 tomuto úřadu bylo ze strany církevního orgánu oznámeno uzavření manželství a zaslán protokol o uzavření manželství (viz přípis Římskokatolické farnosti u kostela Sv. [jméno] [obec] – [katastrální území] ze dne 23.7.2020 a potvrzení o církevním sňatku). Dle manželky pak v situaci ohrožení života jednoho ze snoubenců (in articulo mortis), lze vykonat církevní sňatek bez předložení jakýchkoli dokladů, podmínkou zůstává to, že sňatek musí vykonat pověřená osoba registrované církve či náboženské společnosti, což osoba [titul] [příjmení svědka 1] splňovala.

32. V případě uzavření manželství, je-li život jednoho ze snoubenců přímo ohrožen, není ve smyslu ust. § 667 odst. 2 OZ zapotřebí předkládat doklady jinak potřebné a i protokol o uzavření manželství je omezen významně co do jeho obsahu.

33. Opatrovnice manžela pak ve svém stanovisku uvedla, že podle tvrzení manželky bylo uzavřeno manželství z důvodu ohrožení na životě dne 15. 4. 2020. Protokol o provedeném sňatku byl vyhotoven až 23. 7. 2020, tedy více jak 3 měsíce po vykonání sňatečného obřadu. Oddávající [celé jméno svědka 1], pak uvedl, že občanské průkazy nebyly předkládány a protokol nebyl vyhotovován a dále uvedl, že oba snoubence výslovně upozornil, že obřad bude mít pouze církevní rozměr. Z tohoto pak vyplývá, že provedený obřad byl zamýšlen i realizován pouze jako církevní a nikoli obřad občanský, tedy i s ohledem na skutečnost, že oddávající vyhotovil„ jakýsi“ protokol více než za 3 měsíce značí, že úmyslem nebylo uzavření občanského sňatku. Výpověď oddávajícího [celé jméno svědka 1] je věrohodná, výpověď manželky a případně i jejího syna je naopak nedůvěryhodná s ohledem na jejich zájem na věci.

34. Pokud jde o listinné důkazy předložené správním orgánem, pak se jedná o tyto listiny a soudem zjištěné skutečnosti: a) z žádosti manželky adresované úřadu MČ [obec a číslo] dne 8. 9. 2020 o provedení dodatečného zápisu manželství do matriční knihy, že požádala o tento zápis a vystavení oddacího listu. Správnímu orgánu je vytýkáno, že nechce oddací list vydat a manželství zapsat do matriky, manželce není zřejmé, z jakého důvodu je ze strany správního orgánu takto postupováno; b) z protokolu o uzavření manželství, datovaného 23. 7. 2020, vystaveného Římskokatolickou farností u kostela svatého [jméno] v [obec] [katastrální území] má soud za prokázané to, že dne 15. 4. 2020 bylo uzavřeno manželství účastníků, stalo se tak za přítomnosti kaplanky Římskokatolické církve [celé jméno svědkyně 3] [příjmení] a [celé jméno svědka 4]. Oddávajícím byl nemocniční kaplan [celé jméno svědka 1], manželství bylo uzavřeno z důvodu ohrožení života ženicha [celé jméno manžela]. V protokolu je dále uvedeno, že oddávající podle českých zákonů splnil i funkci civilního oddávajícího a tento sňatek tak platí jako občanský se všemi právy i pro chotě zemřelého; c) z potvrzení o církevním sňatku vystaveného Pražskou arcidiecézí – Římskokatolickou farností u kostela svatého [jméno] v [obec] [katastrální území] pod [číslo jednací], že došlo k uzavření sňatku účastníků [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky] dne 15. 4. 2020 v kapli [název] [anonymizováno] ve [nemocnice] [ulice], v poznámce je dále uvedeno, že„ svatba má občanskou platnost“. Protokol byl pak vystaven 17. 4. 2020 administrátorem farnosti; d) ze soudem vyžádaného potvrzení Arcibiskupství pražského ze dne 30.6.2022 č.j. [číslo jednací] [číslo], že [titul] [celé jméno svědka 1], [titul], měl jako řádně ustanovený nemocniční kaplan [nemocnice] [anonymizováno] [obec] s účinností od 1. 1. 2020, tedy i ke dni 15. 4. 2020 oprávnění jednat při uzavírání manželství jako oddávající kněz Římskokatolické církve; e) z čestného prohlášení [celé jméno svědka 4], syna manželky, že byl účasten 15. 4. 2020 jako svědek na sňatečném obřadu účastníků, který se konal v nemocnici, a to kapli [název] [anonymizováno] ve [nemocnice] [ulice] z důvodu ohrožení života pana [celé jméno manžela]. Svědek prohlásil výslovně, že oba budoucí snoubenci projevili před ním, jakož i před ostatními vůli vstoupit do manželství, a to svým souhlasným a svobodným projevem, na příslušnou otázku oddávajícího nemocničního kaplana [celé jméno svědka], zda spolu chtějí vstoupit do manželství, odpověděl každý samostatně, své hlasité a zřetelné„ ano“, tj. odpověděli souhlasně. Druhým svědkem tohoto sňatečného obřadu byla paní [celé jméno svědkyně 3]. Dále svědek prohlásil, že před souhlasným projevem o vstupu do manželství oba snoubenci k dotazu oddávajícího prohlásili před všemi přítomnými, že jim nejsou známy okolnosti, které by uzavření manželství vylučovaly, že znají svůj zdravotní stav. Totožnost, jak svědka, tak i ostatních osob účastných na obřadu byla oddávajícím ověřena z předložených občanských průkazů. V rámci obřadu bylo také snoubenci prohlášeno, že po uzavření manželství si každý z nich ponechá své dosavadní příjmení; f) z čestného prohlášení [celé jméno svědka 2], koordinátora duchovní péče nemocnice [nemocnice] [obec] má soud za prokázané, že byl osloven budoucími snoubenci s žádostí o zprostředkování církevního sňatku, oba snoubence o tomto sňatku poučil a ověřil, že mu nebrání žádné překážky definované církevním právem. Celému sňatečnému obřadu dne 15. 4. 2020 na místě ve [nemocnice] [ulice] byl přítomen i za účasti dvou svědků – [celé jméno svědkyně 3] a [celé jméno svědka 4], obřad byl veden oddávajícím knězem páterem [celé jméno svědka 1]. g) z čestného prohlášení pátera [celé jméno svědka 1] ze dne 31. 8. 2020, má soud za prokázané, že tímto jmenovaný dosvědčil, že„. 15.4.2020 uzavřeli přede mnou jako oddávajícím účastníci tohoto řízení v souladu s normami kodexu církevního práva církevně platné manželství.“ Jako svědkové byli přítomni [celé jméno svědkyně 3] a [celé jméno svědka 4] a oprávnění církevně oddávat vyplývá z ustanovení [titul] [celé jméno svědka 1] nemocničním kaplanem [nemocnice] [anonymizováno] [obec], které vydal pražský arcibiskup 13. 11. 2019 s platností od 1.1.2020. h) ze sdělení správního orgánu – využití údajů z agendového informačního systému evidence obyvatel a registru rodných čísel má pak soud za prokázané, že manželka je evidována s platností od 8. 12. 2005 jako rozvedená, manžel je evidován jako vdovec od 28. 10. 2010. Další zde uváděné skutečnosti nemají podle názoru soudu relevanci k projednávané věci. i) z oznámení o zahájení správního řízení úřadu MČ [obec a číslo] ze dne 10. 9. 2020 [číslo jednací], že bylo zahájeno správní řízení dne 10. 9. 2020 ve věci žádosti o provedení dodatečného zápisu do matriční knihy manželství. Z protokolu o ústním jednání vedeného občansko-správním odborem úřadu MČ [obec a číslo] ze dne 6. 8. 2020 ve věci shora uvedené, že byl proveden výslech koordinátora duchovní péče [nemocnice] [anonymizováno] [celé jméno svědka 2] a katolického kněze a nemocničního kaplana tamtéž [celé jméno svědka 1], a to k okolnostem církevního obřadu uskutečněného dne 15. 4. 2020, týkající se [celé jméno manželky], rozené [příjmení] a [celé jméno manžela] Nemocniční kaplan [celé jméno svědka 2], že se na něj obrátila manželka s žádostí o uzavření církevního sňatku s panem [příjmení manžela], který byl hospitalizován v nemocnici ve vážném zdravotním stavu a hrozilo jeho úmrtí. Přislíbil vykonat svátostní církevní obřad, prověřil, zda nejsou překážky, které by tomu bránily a výslovně budoucí manželku upozornil, že tento obřad bude mít pouze církevní rozměr, obdobně toto projednal i s panem [celé jméno manžela] Zdravotní stav budoucího manžela konzultoval s vrchní sestrou nemocnice [titul] [jméno] [příjmení] s tím, že jeho zdravotní stav je skutečně vážný a může kdykoli dojít k jeho úmrtí. Obřad se uskutečnil v nemocniční kapli, kam byl budoucí manžel převezen sanitkou, což zařizovala vrchní sestra. Oddávající nemocniční kaplan [celé jméno svědka 1] pak uvedl, že obřad proběhl podle norem církevního práva sňatku v nebezpečí smrti. Pokud jde o předložení občanských průkazů účastníky obřadu, zjišťování jejich rodných čísel a sepsání protokolu o uzavření manželství v případě, je-li život snoubence ohrožen, uvedl, že tyto nebyly předkládány a protokol ve smyslu zákona o matrikách nebyl sepisován, neboť církevní právo nic takového v nebezpečí smrti nevyžaduje. Po obřadu bylo manželce nemocničním kaplanem a koordinátorem duchovní péče panem [příjmení svědka 2] vydáno za oddělení duchovní péče [nemocnice] potvrzení o svátostném církevním obřadu s poučením, že tento má pouze církevní rozměr a podle norem církevního práva byl svátostný církevní obřad oznámen na Farní úřad v [katastrální území], čímž katolický kněz, který obřad vedl, splnil svoji povinnost; j) z rozhodnutí MČ [obec a číslo], Úřadu městské části občansko-správního odboru ze dne 1. 10. 2020 [číslo jednací], že nebylo vyhověno žádosti [celé jméno manželky] o provedení dodatečného zápisu manželství. Po vyhodnocení žádostí účastnice sňatečného obřadu, tedy žadatelky, vyhodnocení listinných důkazů, jak byly vyloženy shora, jakož i vyhodnocení svědeckých výpovědí, správní orgán konstatoval, že dne 15. 4. 2020 došlo k uzavření sňatku podle norem kodexu církevního práva mezi [celé jméno manžela] a [celé jméno manželky]. Protokol o uzavření manželství s uvedením podle jiného právního předpisu (zákona o matrikách a podle ustanovení § 666 odst. 2 občanského zákoníku) nebyl správnímu orgánu vůbec doručen. Stalo se tak až dne 27. 7. 2020, kdy tento protokol byl sepsán dne 23. 7. 2020, nesplnil však náležitosti protokolu o uzavření manželství podle § 40 písm. a) a § 41 zákona o matrikách, neboť byl sepsán až po více než třech měsících ode dne konání sňatečného obřadu, nebyl podepsán manžely, svědky ani oddávajícím. Proto přistoupil správní orgán k výslechu koordinátora duchovní péče a oddávajícího, kdy tito uvedli, že obřad proběhl podle norem církevního práva upravující sňatek v nebezpečí smrti. Vyjádření manželky [celé jméno manželky], jakož i svědka [celé jméno svědka 4] o tom, že byla ověřována totožnost svědků i ostatních osob účastných na obřadu z předložených občanských průkazů je tak v rozporu s vyjádřením oddávajícího. Navíc oddávající i koordinátor duchovní péče předali snoubencům potvrzení o svátostném církevním obřadu s poučením, že tento obřad má pouze církevní rozměr. Byl tedy vykonán svátostný církevní obřad, a to za podmínek, kdy hrozilo bezprostřední úmrtí budoucího manžela [celé jméno manžela]. Správní orgán dospěl k závěru, že protokol o uzavření manželství tak, jak je vyžadován, nebyl v průběhu sňatečného obřadu vůbec sepsán, a to záměrně, neboť sňatečný obřad měl podle vyjádření oddávajícího i koordinátora duchovní péče pouze církevní rozměr, o čemž byli oba snoubenci poučeni. Z tohoto důvodu tak nemůže být správním orgánem proveden zápis uzavření manželství do matriční knihy, a to ani podle § 47 ani podle § 48 zákona o matrikách (dodatečný zápis). k) z čestného prohlášení [titul] [celé jméno svědkyně 3], [titul] ze dne 31. 8. 2020 má soud za prokázané, že jmenovaná byla jako svědkyně přítomna uzavření církevního obřadu mezi budoucími manžely dne 15. 4. 2020 v kapli [název] [anonymizováno] v nemocnici [nemocnice] [obec]. l) z odvolání [celé jméno manželky] došlé úřadu MČ [obec a číslo] dne 16. 10. 2020, že se odvolala proti shora uvedenému rozhodnutí o nezapsání manželství do matriční knihy, dne 26. 10. 2020 pak toto odvolání podrobně doplnila, zejména pak namítala, že správnímu orgánu nepřísluší, aby si jako předběžnou otázku posuzoval otázku osobního stavu (§ 57 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění). Podle odvolatelky pak matriční úřad postavil své rozhodnutí na tom, že má sice za prokázané, že manželství bylo uzavřeno, tj. vzniklo, ale že má pouze„ církevní rozměr“. Nijak však tento pojem nevysvětlil ani neodůvodnil co tím má na mysli, když právní předpisy takový pojem ani institut neznají. Právní předpisy znají pouze pojem„ občanský sňatek“ či„ církevní sňatek“, který odlišován pouze z hlediska orgánu, před kterým projeví vůli vstoupit do manželství. Závěr správního orgánu o jakémsi pouhém„ církevním rozměru“ u církevního sňatku je nepřezkoumatelný a je nepodložený jakýmkoli právním předpisem. I dle kodexu církevního práva je vykonáván pouze jeden svátostný církevní sňatečný obřad, nemá žádný podruh sňatečného obřadu, pouze s „ církevním rozměrem“. Namítá dále, že není dána žádná povinnost o sepisu v průběhu sňatečného obřadu, je pouze stanoveno to, že o uzavření manželství se sepíše protokol, navíc je třeba vzít v úvahu okolnosti sňatečného obřadu, když se jednalo jednoznačně o ohrožení života jednoho ze snoubenců [celé jméno manžela]. To, že oddávající nedodržel lhůtu stanovenou pro zaslání protokolu o uzavření manželství, nemá žádný právně relevantní dopad na vznik manželství, neboť žádný právní předpis nestanoví, že nebude-li tato lhůta dodržena, manželství nevznikne. Navíc zápis do matriční knihy je evidenčního charakteru a sám zákon o matrikách i předpokládá dostatečné zápisy matričních událostí do příslušných knih. Nedodržení lhůty tedy nemůže mít jakýkoli vliv na provedení zápisu do matriční knihy, respektive vydání oddacího listu a nemá význam pro existenci manželství a nedodržení této lhůty nemůže být navíc ze strany správního orgánu přičítáno k tíži odvolatelky, neboť ta tuto povinnost doručení matričním orgánu„ protokol o uzavření manželství“ nemá. Jestliže dne 6. 8. 2020 sepsal [celé jméno svědka 2] [celé jméno svědka 1], že totožnost snoubenců a další okolnosti nebyly zjišťovány, je to v rozporu s podkladem oznámení od oddávajícího [titul] [příjmení svědka 1], který, jestliže tyto údaje uvedl do protokolu, musel s nimi nějakým způsobem disponovat, musel jej tedy znát a tudíž i ověřit, z nějakých listin. Jinak by se orgán vystavující toto potvrzení za farnost údaje nedozvěděl a oddávající i koordinátor duchovní péče měl totožnost snoubenců za prokázanou a osvědčenou. Navíc lze jen ztěží představit, že by oba tuto totožnost neprověřovali, nezjišťovali a vykonali by a praktikovali církevní sňatečný obřad. Výslech dne 6. 8. 2020 těchto dvou osob byl navíc proveden bez vědomosti manželky, tedy bez možnosti se tohoto zúčastnit a hájit svá práva. m) z postoupení odvolání Úřadu městské části [obec a číslo] [nadřízenému správnímu orgánu] ze dne 3. 11. 2020, že takto bylo postoupeno odvolání manželky nadřízenému orgánu. n) z rozhodnutí [nadřízeného správního orgánu] ze dne 10. 12. 2021 [číslo jednací] soud zjistil, že shora vyložené a odvoláním napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu prvého stupně k novému projednání. Po obsáhlém konstatování shora vyložených okolností, skutečností, důkazů a hodnocení následně dospěl k závěru, že ve smyslu ustanovení § 657 a § 677 odst. 2 občanského zákoníku manželství nemusí vzniknout například proto, že církevní sňatek nebyl uzavřen před orgánem oprávněné církve nebo nebylo vydáno osvědčení matričního úřadu, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření manželství, popřípadě mezi vydáním tohoto osvědčení a uzavřením sňatku uplynula doba delší než 6 měsíců. Ne každý církevní sňatek má tedy za následek vznik manželství, tzn. ne každý sňatek lze zapsat do matriční knihy vedené příslušným matričním úřadem, nejsou-li splněny podmínky shora uvedené. I odvolací správní orgán je přesvědčen, že existují důvodné pochybnosti o tom, že manželství odvolatelky a [celé jméno manžela] dne 15. 4. 2020 skutečně vzniklo, neboť jako oddávající [celé jméno svědka 1], tak i koordinátor duchovní péče [celé jméno svědka 2], který byl obřadu rovněž přítomen, toto dne 6. 8. 2020 před správním orgánem prvního stupně zpochybnili. Tento protokol tedy vnáší do skutkového stavu projednávané věci značné pochybnosti, nicméně rozhodnutí, zda manželství je nebo není, náleží podle ustanovení § 678 občanského zákoníku pouze soudu, jehož příslušnost je dána ustanovením § 373 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 57 odst. 1 písm. c) správního řádu si správní orgán nemůže učinit úsudek o otázkách osobního stavu, tento osobní stav byl bezpochyby projednáván v předmětném správním řízení. Proto odvolací orgán napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil správnímu orgánu prvého stupně k novému projednání, neboť napadené rozhodnutí nebylo vydáno zcela v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními. Návazně na rozhodnutí soudu pak správní orgán prvého stupně matriční zápis manželství buď provede nebo podle § 87 zákona o matrikách žádosti o provedení dodatečného zápisu manželství opětovně nevyhoví. o) Nad rámec těchto důkazů pak soud obstaral ještě rozhodnutí soudního komisaře ve věci pozůstalosti po zemřelém [celé jméno manžela] a z usnesení [soud] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] dne 9. 12. 2021 č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 9. 12. 2021 má prokázané, že čistá hodnota dědictví činila částku 66 400,94 Kč, soudem byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, přičemž v případě [celé jméno manželky] se jednalo o roky spolužijící osoby zůstavitele (§ 1637 občanského zákoníku).

35. Při jednání před soudem dne 1. 11. 2022 pak účastníci řízení shodně učinili nesporným závažný zdravotní stav [celé jméno manžela], narozeného [datum] a zemřelého 22. 4. 2020 v době uzavření manželství, tedy ke dni 15. 4. 2020.

36. Manželka pak před soudem vypověděla, že s manželem se znali 7 let a 5 let spolu žili, průběžně a již daleko dříve plánovali uzavření sňatku. Vzhledem k závažným zdravotním problémům každého z nich došlo k odkladům a nakonec po dohodě s panem [příjmení manžela] se obrátila na kaplana Římskokatolické církve pana [příjmení svědka 2], který ochotně a vše ohledně církevního sňatečného obřadu zařídil. Byly zkontrolovány osobní doklady obou snoubenců, jednoznačně oba projevili vůli vstoupit do manželství k otázce oddávajícího a vzhledem ke všem okolnostem – mimo jiné i během pandemie Covid19 – a vzhledem ke zdravotnímu stavu pana [příjmení manžela] přistoupili k formě církevního obřadu. Vyloučila, že by kdokoli z církevních osob s nimi mluvil o tom, že církevní obřad by měl„ pouze církevní rozměr“ nikoli s účinky civilně právními. Naopak jim bylo sděleno, že se jedná o právoplatný církevní sňatek, manželka si toto ještě ověřovala na Pražském arcibiskupství, kde jí bylo sděleno, že takový obřad má právní hodnotu jako sňatek civilní. Vše proběhlo úplně a v naprostém pořádku a obřad byl zařízen během dvou dnů od jednání manželky s koordinátorem duchovní péče [titul] [příjmení svědka 2]. Obřad byl důstojným a úžasným okamžikem, proběhl bez jakékoli vady, oba jednoznačně a jasně odpověděli k žádosti oddávajícího, že chtějí vstoupit do manželství. Občanské průkazy obou si bral koordinátor duchovní péče [titul] [příjmení svědka 2], a to ještě před obřadem.

37. Dále soud provedl výslech koordinátora duchovní péče [nemocnice] [anonymizováno] [obec] [celé jméno svědka 2], který uvedl, že v dubnu roku 2020 skutečně řešil otázku možného uzavření manželství církevní formou mezi [celé jméno manželky] a [celé jméno manžela]. Po provedení„ duchovního rozhovoru“ s oběma snoubenci dospěl k závěru, že lze obřad realizovat. Ověřoval si i zdravotní stav pana [celé jméno manžela] a bylo mu na interním oddělení jednoznačně potvrzeno, že se jedná o nebezpečí smrti, nicméně, že nejsou žádné překážky k realizaci obřadu. Viděl i křestní listy obou budoucích manželů, [celé jméno manžela] dal souhlas k realizaci sňatečného obřadu, kontaktoval paní [titul] [celé jméno svědkyně 3] jako svědkyni a oslovil kolegu oddávajícího pátera [celé jméno svědka 1]. Forma sňatku a důsledky i pro civilní„ světskou“ stránku se snoubenci neprobíral, popřel, že by se vyjadřoval o„ pouze“ církevním rozměru sňatečného obřadu, možná podle něj došlo k nedorozumění. Svědek vystupoval v té pozici, aby zajistil manželskou svátost církevní, duchovní rozhovory s budoucími manžely a celou záležitost uzavřel jako církevní sňatek před Bohem. Jestliže hovořil o církevním rozměru sňatku, je to proto, že církev uznává manželství jako svátost a uzavření této svátosti zprostředkoval, nicméně i sám je toho názoru, že důsledky a následky církevního sňatku jsou stejné, jako by tomu bylo u sňatku civilního. Podle svědka pak před Bohem a církví byl proveden a realizován církevní sňatečný obřad. Oba snoubenci také potvrdili, že chtějí vstoupit do manželství. Žádnému ze snoubenců svědek nepotvrzoval, že církevní sňatečný obřad má stejné účinky jako občanský sňatek a jestliže je uzavřen před církví a před Bohem sňatek, potvrzuje se to zvláštním zápisem nejen ve farní matrice, ale i na příslušném úřadě, aby i stát vzal na vědomí, že takto k uzavření manželství došlo. Podle názoru svědka není důvodu, proč by tento konkrétní sňatek nemohl být státem uznán.

38. Další svědek [titul] [celé jméno svědka 1], Římskokatolický kněz a oddávající, pak před soudem vypověděl, že na základě požadavku [titul] [příjmení svědka 2] realizoval církevní sňatek, ten byl proveden poměrně velmi rychle, asi tak s odstupem dvou dnů od vznesení požadavku. Jako oddávající zjišťoval, zda jsou splněny všechny náležitosti potřebné k uzavření církevního sňatku, tzn. podle křestních listů, že například nemají žádné jiné církevní manželství, že jsou pokřtěni a oba snoubenci nakonec odpověděli na dotazy oddávajícího v tom smyslu, že chtějí uzavřít manželství. Sám oddávající pak o žádných důsledcích církevního sňatku pro sňatek„ civilní“ s budoucími manžely neřešil. Pokud jde o problematiku tak, jak byla probírána před vydáním rozhodnutí správního orgánu, tedy při výslechu oddávajícího dne 6. 8. 2020, svědek uvedl, že provedený církevní sňatek má pouze církevní rozměr a záleží na státu, respektive samosprávě, zda se sama rozhodne, zda takto provedený obřad má pro stát a před státem nějakou relevanci a záleží tedy na státu, zda manželství i oficiálně uzná za uzavřené.

39. Soud dále provedl výslech svědkyně [celé jméno svědkyně 3], která jako nemocniční kaplanka na základě žádosti koordinátora nemocniční duchovní péče [titul] [příjmení svědka 2] byla jako svědkyně přítomna sňatečnému obřadu dne 15. 4. 2020. Obřad proběhl důstojně a tak, jak je stanoveno i církevními předpisy a vše vnímala jako normální uzavření sňatku.

40. Další dokazování soud již neprováděl, a to ani výslech druhého svědka sňatečného obřadu, syna manželky [celé jméno svědka 4], majíc jej při dostatečně zjištěném skutkovém stavu za nadbytečný.

41. Po provedeném řízení má soud za prokázaný následující skutkový stav. Dne 15. 4. 2020 proběhl v kapli [název] [anonymizováno] ve [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [obec] v [obec a číslo] církevní sňatečný obřad, jehož se zúčastnila [celé jméno manželky], [datum narození] a [celé jméno manžela], narozen [datum], jako snoubenci. Oddávajícím pak byl Římskokatolický kněz [celé jméno svědka 1], který dle církevního práva a i potvrzení Pražského arcibiskupství byl oprávněn tento církevní sňatečný obřad se všemi náležitostmi a důsledky provést. Sňatečný obřad byl proveden v prostorách [nemocnice] [anonymizováno] [obec], a to z důvodu velmi závažného zdravotního stavu, ve kterém se v této době nacházel [celé jméno manžela], v nemocnici toho času hospitalizovaný na interním oddělení. Soud nemá důvod pochybovat o záměru uzavřít manželství u obou snoubenců, je to vedle výslechu [celé jméno manželky] potvrzeno i svědeckým prohlášením [celé jméno svědka 2], koordinátora duchovní péče [nemocnice], který k žádosti [celé jméno manželky] a konečně i [celé jméno manžela] po zjištění základních skutečností, které bylo třeba ověřit pro realizaci sňatku, tento koordinoval a byl mu i přítomen. Soud má pak za potvrzené písemným prohlášením syna [celé jméno manželky] [celé jméno svědka 4] a jeho čestným prohlášením, jakož i svědeckou výpovědí [celé jméno svědkyně 3], že tyto dvě osoby byly přítomny sňatečnému obřadu jako svědci. Prohlášením [celé jméno manželky], jakož i z výslechu koordinátora duchovní péče [titul] [příjmení svědka 2], oddávajícího [titul] [celé jméno svědka 1] i svědků má soud za prokázané, že snoubenci projevili jednoznačně svou vůli, a to každý samostatným prohlášením, respektive s tvrzením slovem„ ano“ k otázce oddávajícího, zda chtějí do manželství vstoupit. Následně bylo Římskokatolickou farností u kostela svatého [jméno] [obec] [katastrální území] dne 17. 4. 2020 vyhotoveno potvrzení o církevním sňatku a dne 23. 7. 2020 farností byl vyhotoven protokol o uzavření tohoto manželství. K žádosti [celé jméno manželky] o provedení dodatečného zápisu do matriční knihy manželství pak zahájil Úřad městské části [obec a číslo] správní řízení o tomto návrhu, přičemž po provedeném řízení této žádosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 1. 10. 2020 pod [číslo jednací]. K odvolání [celé jméno manželky] rozhodl nadřízený orgán, a to [nadřízený správní orgán] dne 10. 12. 2021 pod [číslo jednací] tak, že napadené rozhodnutí orgánu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Důvody, proč tak bylo učiněno, jsou v případě obou rozhodnutí vyloženy shora. Následně byl dán podnět Úřadem městské části [obec a číslo] k zahájení řízení o určení, zda tu manželství je či není, aby poté bylo dále znovu rozhodnuto v intencích rozhodnutí odvolacího správního orgánu o zápisu manželství do matriky.

42. Pokud jde o právní stránku věci, vycházel soud z ustanovení § 655 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) a ustanovení § 373 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z.ř.s.“) případně předpisů dalších dále zmíněných.

43. Podle ustanovení § 656 o. z. vzniká manželství svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství (dále jen„ snoubenci“), že spolu vstupují do manželství. Sňatečný obřad je veřejný a slavnostní; činí se v přítomnosti dvou svědků. Tyto podmínky byly jednoznačně splněny, potvrzuje to vedle protokolu o uzavření manželství ze dne 23. 7. 2020, tak i potvrzení o církevním sňatku ze dne 17. 4. 2020 i provedené výslechy svědků.

44. Podle ustanovení § 657 odst. 2 o. z., projeví-li snoubenci vůli, že spolu vstupují do manželství, osobně před orgánem církve nebo náboženské společnosti oprávněnému k tomu podle jiného právního předpisu (dále jen„ oprávněná církev“), jedná se o církevní sňatek. Podle ustanovení § 658 odst. 2 o.z., jedná-li se o církevní sňatek, je orgánem oprávněné církve osoba pověřená oprávněnou církví. I tuto podmínku má soud za jednoznačně splněnou, orgánem oprávněné církve byl prodávající [celé jméno svědka 1], jak potvrdilo i Arcibiskupství pražské přípisem ze dne 30. 6. 2022 a vůle obou snoubenců pak byla prokázána opět svědeckou výpovědí oddávajícího, svědků a dalších osob přítomných při sňatečném obřadu. Podle ustanovení § 659 o. z., se manželství uzavírá tak, že osoba jednající za orgán veřejné moci, anebo osoba, která jedná za orgán oprávněné církve, položí snoubencům jako oddávající otázku, zda spolu chtějí vstoupit do manželství; kladnou odpovědí obou snoubenců vznikne manželství. Manželství vznikne i jinak, je-li zřejmé, že snoubenci prohlašují svou sňatečnou vůli. I tuto podmínku má soud za jednoznačně naplněnou, opět to potvrzují osoby sňatečnému obřadu přítomné, jak vyloženo shora. Soud má i za prokázanou a naplněnou podmínku ustanovení § 660 a 661 o.z., kdy se jedná o to, jaké příjmení budoucí manželé ponesou. V tomto případě prohlásili, že si ponechá každý z nich své dosavadní příjmení, soud to má za prokázané i potvrzením o církevním sňatku ze dne 17. 4. 2020.

45. Podle ustanovení § 663 odst. 2 o.z., jedná-li se o církevní sňatek, uskutečňuje se sňatečný obřad na místě určeném vnitřními předpisy oprávněné církve. I tuto podmínku má soud za splněnou - vzhledem k hospitalizaci a velmi závažnému onemocnění pana [celé jméno manžela] se tento obřad udál v nemocniční kapli [nemocnice] [anonymizována dvě slova] [obec] v [obec a číslo].

46. Podle ustanovení § 660 o.z., snoubenci při sňatečném obřadu uvedou, dříve než učiní sňatečný projev vůle, že jim nejsou známy překážky, které by jim bránily uzavřít manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili uspořádání budoucích majetkových poměrů, svého bydlení a hmotné zajištění po uzavření manželství. Opět i tuto podmínku má soud za splněnou, bezpochyby byl tento pohovor proveden nejenom pokud jde o duchovní rozměr zamýšleného sňatku, ale i pokud jde o tyto otázky administrátorem duchovní péče [celé jméno svědka 2] před sňatkem.

47. Podle § 666 o.z., a., má-li být uzavřen církevní sňatek, musí snoubenci nejprve předložit oddávajícímu osvědčení vydané matričním úřadem, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. Osvědčení musí obsahovat potvrzení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky stanovené zákonem pro uzavření manželství a od vydání tohoto osvědčení do sňatečného obřadu nesmí uplynout více než 6 měsíců. Podle § 667 o.z., je-li život snoubence přímo ohrožen, může sňatečný obřad provést každý orgán podle § 658, popřípadě jiný úřad stanovený jiným právním předpisem, a to na kterémkoli místě; to platí obdobně i pro církevní sňatek. V těchto případech pak není třeba předložit doklady, jinak potřebné a ani přítomnost matrikáře není zapotřebí. I v tomto případě je jednoznačné, že tato podmínka byla též naplněna. Závažný zdravotní stav, kdy hrozilo nebezpečí náhlé smrti pana [celé jméno manžela] si koordinátor duchovní péče předmětného sňatku [titul] [příjmení svědka 2] ověřil přímo v nemocnici a situaci na základě sdělených informací vyhodnotil tak, že není třeba předložit doklady matričního úřadu před uzavřením manželství podle ustanovení § 666 o.z. Smutnou podporující skutečností pak zůstává i to, že pan [celé jméno manžela] již dne 22. 4. 2020 zemřel. Podle ustanovení § 670 o.z., platí, že byl-li uzavřen církevní sňatek, nelze následně uzavřít občanský sňatek. Ani další podmínky stanovené § 671-676 nebyly porušeny.

48. Podle ustanovení § 677 o.z., manželství nevznikne, pokud alespoň u jedné z osob, které hodlaly uzavřít manželství, nebyly v projevu vůle o vstupu do manželství nebo ve sňatečném obřadu nebo v souvislosti s ním splněny takové náležitosti, na jejichž splnění je k tomu, aby manželství vzniklo, nutno bezvýhradně trvat. V případě církevního sňatku náleží k těmto náležitostem i skutečnost uzavření sňatku před orgánem oprávněné církve. Neprovádí-li se sňatečný obřad v případě přímého ohrožení života snoubence, jsou těmito skutečnostmi osvědčení matričního úřadu, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření manželství, jakož i, že mezi vydáním tohoto osvědčení a uzavřením sňatku uplynula doba nejvýše 6 měsíců. Ani tato podmínka stanovená občanským zákoníkem nebyla porušena.

49. Soud především konstatuje, že vznik (zdánlivost manželství) se posuzuje jen podle náležitostí stanovených občanským zákoníkem, nikoli však zákonem jiným, jako by byl například zákon o matrikách, konkrétně ustanovení § 656 věta prvá a § 677 odst. 1. o.z. Na vznik manželství nemá žádný vliv, zda a kdy církevní oddávající doručil matričnímu úřadu protokol podle § 666 odst. 2 o.z., případně zda a kdy byl takový protokol vůbec sepsán. V případě uzavírání manželství v ohrožení života – což je tento případ – pak není ani nutné předkládat žádné doklady (§ 667 odst. 1 věta prvá a odst. 2 část věty před středníkem o.z. a § 677 odst. 2 věta poslední o.z.). Sňatek v tomto případě byl i uzavřen před orgánem oprávněné církve (§ 677 odst. 2 věta prvá o.z.). Soud zdůrazňuje, že manželství vzniká svobodným a úplným souhlasným projevem vůle muže a ženy, kteří hodlají vstoupit do manželství (dále jen„ snoubenci“), že spolu vstupují do manželství. Manželství se uzavírá tak, že osoba jednající za orgán veřejné moci, anebo osoba, která jedná za orgán oprávněné církve, položí snoubencům jako oddávající otázku, zda spolu chtějí vstoupit do manželství; kladnou odpovědí obou snoubenců vznikne manželství. Manželství vznikne i jinak, je-li zřejmé, že snoubenci prohlašují svou sňatečnou vůli (§ 656 odst. 1 a § 659 o.z.). Manželství by pak nevzniklo, pokud alespoň u jedné z osob, které hodlaly uzavřít manželství, nebyly v projevu vůle o vstupu do manželství nebo ve sňatečném obřadu nebo v souvislosti s ním splněny takové náležitosti, na jejichž splnění je k tomu, aby manželství vzniklo, nutno bezvýhradně trvat (§ 677 odst. 1 o.z.).

50. Soud má tedy za to, že v řízení bylo třeba zjistit, zda snoubenci projevili svobodnou a úplnou souhlasnou vůli vstoupit spolu do manželství a zda byl manžel v ohrožení života. Tyto podmínky byly podle názoru soudu jednoznačně splněny. Potvrzuje to mimo výslech [celé jméno manželky] i výslech oddávajícího, koordinátora duchovní péče, tak i prohlášení obou svědků a o přesnosti jejich výpovědi není žádných pochyb. Otázka přímého ohrožení života [celé jméno manžela] je též mimo všechny pochybnosti a byla i na začátku řízení odsouhlasena všemi účastníky jako nesporná skutečnost, kterou není třeba dále prokazovat. Občanský zákoník rozlišuje sňatek občanský a sňatek církevní, nejedná se však o různé druhy manželství, ale pouze o různé formy právního úkonu, na jejichž základě manželství vzniká. Vždy je výsledkem každého z těchto právních úkonů manželství se stejnými právními důsledky, liší se svou povahou, když církevní sňatek v sobě skrývá pro věřící mnohem hlubší podtext, který mu dává další rozměr. Civilní a církevní forma sňatku je právními předpisy zrovnoprávněna již od roku 1992. Pokud probíhá sňatečný obřad před orgánem církve, vystupuje jako orgán státu i oddávající. Jestliže se muž a žena rozhodnou a zvolí volbu církevního sňatku má ten za následek stejné právní účinky jako sňatek civilní. Pokud by k uzavření církevního sňatku došlo po uzavření sňatku civilního, bude následný církevní sňatek již„ pouhým“ náboženským sňatečným obřadem, nicméně bez státoprávních následků, neboť těch snoubenci dosáhli ve sňatku civilním. Pokud by snoubenci uzavřeli přímo církevní sňatek, nemohou a ani nemají konečně důvod uzavřít sňatek civilní a následky, kdyby byli manželé jen před Bohem a církví, ale nikoli před státem, není možná a přípustná, když stát uznává církevní sňatky a počítá s nimi ve svém právním řádu. Církve a náboženské společnosti, které jsou oprávněny provádět sňatky se státoprávními účinky, musí své předpisy upravit ve shodě s právním řádem státu. Tedy i při církevním sňatku musí být dodrženy všechny podmínky občanského zákoníku pro uzavření platného manželství (byť to obráceně neplatí). V daném konkrétním případě pak podle názoru soudu zaznamenané výroky obou duchovních, kteří se podíleli na přípravách či realizaci sňatečného obřadu, že se jedná o„ pouze“ o církevní sňatek, nemohou v kontextu s dalšími zjištěnými skutečnostmi (které však podle názoru soudu měl k dispozici i správní orgán) vést k žádným důvodným pochybnostem, že předmětné manželství vzniklo, když to oba duchovní před správním orgánem prvého stupně zpochybnili svou výpovědí ze dne 6. 8. 2020. Oba duchovní podle názoru soudu vyjádřili své pevné přesvědčení, že udělili řádně svátost manželskou v rámci své církve a že uznání této formy sňatku právem občanským již není jejich záležitostí, ale jde o rozhodnutí státu, respektive jeho orgánů. To však žádným způsobem nemůže vést k závěru, že manželství nevzniklo a soud proto po řízení provedeném podle ustanovení § 372 a násl. z.ř.s. rozhodl, že toto manželství vzniklo tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle ustanovení § 23 z.ř.s., za situace, když ani nezjistil žádné okolnosti případu, které by mělo vést k rozhodnutí jinému.

Poučení