7 C 473/2015-433

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovaným: 1. [celé jméno žalovaného], [datum narození] bytem [adresa žalovaného] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa znalce a žalované] oba zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 2 933 299 Kč s příslušenstvím o vzájemném návrhu 8 614 096 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky 4 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 800 Kč od [datum] do zaplacení a co do částky 1 672 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 672 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žaloba se co do částky 275 322,8 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 638 800 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 275 322,8 Kč od [datum] do zaplacení, dále co do částky 993 736,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 287 957 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 993 736,90 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 328 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 363 477,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 363 477,20 Kč od [datum] do zaplacení, částku 1 294 220,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 293 892,10 Kč od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 294 220,10 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Vzájemný návrh žalovaných na zaplacení částky 8 614 096,30 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 458 400 Kč od [datum] do [datum] a z částky 8 614 096,30 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení o žalobě částku 71 971,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

VI. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu 494 599,60 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

VII. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 na náhradu nákladů řízení o žalobě částku, jejíž výše bude určena v samostatném usneseném, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 na náhradu nákladů řízení o žalobě částku, jejíž výše bude určena v samostatném usneseném, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne [datum] domáhala zaplacení částky 643 600 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], byla provedena výstavba I. přestavby [ulice] – [anonymizováno] na základě stavebního povolení č. j. [spisová značka] [spisová značka]. Kolaudačním rozhodnutím č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] odboru výstavby Obvodního národního výboru [obec a číslo] bylo povoleno užívání bytového domu A o čtyřech sekcích. Kolaudačním rozhodnutím č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] odboru výstavby Obvodního národního výboru [obec a číslo] bylo povoleno užívání ucelené části stavby velkoprodejny o prvním a druhém nadzemním podlaží (dále jen„ [anonymizováno]“ či„ velkoprodejna“). Velkoprodejna byla původně postavena na pozemku parc. [číslo] později rozdělném a přečíslovaném na par. [číslo]. Podílovými vlastníky velkoprodejny se jako vydražitelé ve veřejné dražbě ze dne [datum] stali žalovaný 1. a [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]. Velkoprodejnu dle privatizačního projektu tvořily movité věci a budovy velkoprodejny, nikoli pozemek pod ní. [jméno] [příjmení] pak svůj podíl na velkoprodejně vložil jako vklad do základního jmění žalované 2. Velkoprodejna se nachází na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který má ve své správě žalobkyně. Žalovaní rovněž užívají pozemky přilehlé k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], jako přístupové plochy. Vlastníci prodejny jsou tak povinni poskytnout za užívání pozemku náhradu, kterou žalobkyně požaduje za období od [datum] do [datum]. Za účelem vyčíslení bezdůvodného obohacení si nechala žalobkyně vypracovat znalecký posudek, který určil výši bezdůvodného obohacení za užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ve výši 643 600 Kč. Předžalobní výzvu zaslala žalobkyně dne [datum].

2. Žalobkyně v podání doručeném zdejšímu soudu dne [datum] uvedla, že nesouhlasí s tvrzením žalovaných, že garáže na pozemcích pozemku parc. č. na par. [číslo] v k. ú. [část obce] jsou součástí [anonymizováno]. Podzemní garáže nejsou s velkoprodejnou propojeny, mají samostatný vjezd. Na základě potvrzení o nabytí ze dne [datum] nabyli žalovaní pouze nemovitost [adresa] bez pozemku. Vydražená cena činila 15 034 200 Kč. Vedle strojů a zařízení nenabyli žalovaní nic dalšího. V rámci privatizace mohly být vydraženy pouze části podniku, ale nikoli garáže, které tvořily část bytové výstavby. I z kolaudačního rozhodnutí týkajícího se prodejny [anonymizováno] ze dne [datum] plyne popis celé stavby velkoprodejny, není zde uvedeno, že by terasa byla spojena s garážemi. O té hovoří pouze rozhodnutí odboru vnitřních věcí hlavního města Prahy ze dne [datum], tato listina má pouze evidenční charakter a nezakládá vlastnické právo. Stejně tak kupní cena za velkoprodejnu činila 15 034 200 Kč. Garáže dle posudku [jméno] [příjmení] měly mít hodnotu v době dražby 11 389 290 Kč a [anonymizováno] 12 446 670 Kč. Garáže byly rovněž kolaudovány samostatně rozhodnutím ze dne [datum]. Garáže převedla [anonymizována dvě slova] [obec] na [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] hospodářskou smlouvou ze dne [datum]. Zápisem o přechodu některých věcí z majetku České republiky ze dne [datum] potom garáže přešly do vlastnictví obce. Žalobkyně garáže užívá jako pravá a poctivá držitelka. V případě pozemku na par. [číslo] v k.ú. [část obce], tyto vystupují nad zemský povrch a tvoří tak stavbu. Ostatní garáže se nachází pod pozemky parc. [číslo] výjezd se nachází na pozemku parc. [číslo]. Navrhla proto, aby byl vzájemný návrh žalovaných zamítnut.

3. Žalobkyně se dne [datum] vyjádřila ke vzájemnému návrhu žalovaných tak, že žalobkyně je vlastníkem pozemků v [katastrální uzemí], část [územní celek], parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], parc. [číslo] jehož součástí je objekt bez č. p./č. e. - garáž, parc. [číslo] jehož součástí je objekt občanské vybavenosti [adresa]. Na výše uvedených pozemcích byla na základě stavebního povolení č. j. [spisová značka] [spisová značka], vydaného dne 31. 5. 1978 odborem výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo], postavena stavba [anonymizováno] 1, která je monolitem a zahrnuje několik staveb ve čtyřech blocích. [příjmení] [číslo] zahrnuje bytové domy A, B a C. [příjmení] [jméno] obsahuje 137 bytových jednotek s předsazeným dvoupodlažním objektem prodejny potravin ([anonymizováno]). Podnož obytného domu a prodejny tvoří 111 garážových stání. V bytovém domě B je 87 bytových jednotek s garážemi o 12 stáních. V bytovém domě C je potom 36 bytových jednotek a garáž o 14 stáních. Prodejna [adresa] byla kolaudována rozhodnutím č. j. [spisová značka], vydaným dne 10. 3. 1983 odborem výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo] a byla umístěna na pozemku par. [číslo] v katastrálním území Žižkov, část obce Žižkov, poté byl pozemek přečíslován na par. [číslo]. Kolaudační rozhodnutí obsahuje popis stavby jako prodejní prostory lahůdek, samoobsluhy, chladírny, sklady, WC pro personál, výměníkovou stanici a další provozní prostory. Druhé nadzemní podlaží je spojeno s prvním ocelovým dvouramenným schodištěm a obsahuje šatny a umývárny zaměstnanců, kabinet, aranžovnu se skladem, strojovnu vzduchotechniky a úklidové komory. Do budovy jsou zajištěny dva vstupy, jeden z pasáže pod obytným domem 80A nebo z krytého prostoru pro zásobování v Ondříčkově ulici. Z kolaudačního rozhodnutí tak nevyplývá, že by součástí stavby byla podzemní garážová stání. Žalovaní se domáhali u zdejšího soudu určení, že jsou spoluvlastníky poloviny podílu na pozemku par. [číslo] v katastrálním území Žižkov a určení, že stavba garáží na par. [číslo] ohraničeným pozemky par. [číslo] jsou součástí budovy [adresa], která je postavena právě na par. [číslo]. Tuto žalobu zamítly soudy až po Nejvyšší soud. Žalobkyně tak tvrdí, že uvedené garáže nejsou součástí prodejny [adresa], nýbrž jsou stavebně – technicky a funkčně propojeny s domy [adresa] a jsou součástí domů [adresa], vše v [katastrální uzemí]. Garážová stání jsou závislá na nuceném větrání ze strojovny pod domem [adresa]. Původně byly garáže propojeny s garážemi pod domem 80B, nyní mají samostatný vstup. Názor žalovaných se opírá o znalecký posudek [ulice] ústavu, který je v rozporu se stavebním povolením a s kolaudačními povoleními, a konstatuje pouze stavebně technická fakta. Nerespektuje funkční propojení s domy, nikoli s prodejnou. Současně některá tvrzení jsou v rozporu se znaleckým posudkem Ing. [příjmení]. Garážová stání na pozemku parc. [číslo] nebyla zapsána do katastru nemovitostí, protože se jedná o podzemní stavbu, která se do katastru nezapisuje, zatímco garáže na parc. [číslo] jsou stavbou nadzemní. Tomu svědčí i Privatizační projekt, formulář [číslo] odst. 5, kterým byla privatizována prodejna [anonymizováno]. Je zde výslovně uvedeno, že předmětem prodeje je budova samoobsluhy včetně movitého zařízení, pozemek není součástí prodeje. Tento samostatný celek byl vybudován na objektu garáží. Garáže tvoří nedílnou součást komplexu domů v ulici [ulice] [číslo] (domy [číslo] v k. ú. [část obce]). Již tehdejší investor Výstavba hl. m. [obec] – Výstavba sídlišť sdružila prostředky s [anonymizováno] [obec a číslo], aby postavily bytové domy s garážemi a prodejnu potravin jako objekt občanské vybavenosti. Garáže neměly nikdy sloužit k potřebám prodejny [anonymizováno], oba objekty byly i samostatně kolaudovány. Garáže pod prodejnou mohou existovat nezávisle na prodejně [anonymizováno]. Neobstojí tak argumentace žalovaných, že se jedná o součást věci – prodejny [adresa]. Součást věci nemůže být od věci oddělena, aniž by byla znehodnocena. Žalobkyně tak odmítá jakoukoli námitku započtení ze dne [datum], když žalovaní mají zaplatit za bezdůvodné užívání pozemku [číslo] žalobkyně není povinna jim hradit ničeho za užívání garáží.

4. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobkyně doplnila svá tvrzení, že podzemní garážová stání jsou podzemní stavbou, u které existuje funkční a stavebně - technická propojenost domů s garážovými stáními, nikoli s prodejnou. Garážová stání pod prodejnou nemají samostatný vchod a nemohou existovat samostatně, neboť nemají samostatný vchod ani únikové cesty. Výklad žalovaných je nesprávný a v rozporu s rozhodnutími soudů, které ve věci již rozhodovaly. Dále zopakovala tvrzení k technickému stavu budovy [anonymizováno] 1 jako monolitu, který byl postupně kolaudován (kolaudačním rozhodnutím zn. [spisová značka] [příjmení] ze dne 17. 7. 1984 pro objekt [číslo] – veřejné prostranství u velkoprodejny, kolaudačním rozhodnutím zn. [spisová značka] [příjmení] pro objekty [číslo] – spodní stavba domu A a [číslo] - stání u domu B povoluje užívání objektu [číslo] – monolitické části objektu v podobě tří podlaží pod objektem A, a objektu [číslo], což jsou krytá stání v severní části domu B).

5. V podání ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že u stavebního úřadu Městské části [obec a číslo] zjišťovala, zda došlo ke stavebně – technickým úpravám od doby, kdy prodejnu [anonymizováno] posuzoval znalec [jméno] [příjmení]. Dle příslušného stavebného odboru nedošlo ke změně. Žalobkyně dále zadala [právnická osoba], s.r.o., aby zaměřila část pozemku parc. [číslo] v části rampy, kde se garáže a prodejna [anonymizováno] nepřekrývají, bylo zjištěno, že rampa má rozměr 191,8 m2.

6. Žalobkyně se dále žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 16. 7. 2018, pod sp. zn. [spisová značka], se domáhala zaplacení částky ve výši 2 274 224 Kč s příslušenstvím za užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] v období od [datum] do [datum].

7. Žalobkyně dále v podání ze dne 7. 1. 2019 adresovaném do spisu [spisová značka] uvedla, že žalovaní využívají pozemek [číslo] v k.ú. [část obce] v plné ploše, nikoli částečně. Rovněž užívají stropy garáží, neboť okapové a splaškové svody vedoucí z prodejny [anonymizováno] jsou umístěny pod stropem garážových stání.

8. Žalobkyně dále na jednání u soudu dne [datum] vzala žalobu co do částky 4 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení zpět a co do částky 1 672 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení zpět. Žalovaní na jednání u soudu s tímto zpětvzetím souhlasili.

9. Žalovaní v podání ze dne [datum] s podanou žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Dle jejich tvrzení, žalobkyně nezohledňuje, jakou mírou žalovaní pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] užívají. Žalovaní rovněž nejsou jedinými uživateli předmětného pozemku, přitom je ale spoluužíván žalobkyní. Žalobkyně si navíc odporuje, když neustále mění výši požadavků spojených s bezdůvodným obohacením.

10. V podání ze dne [datum] dále doplnili, že sama žalobkyně užívá garáže na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] Tyto garáže jsou přitom neoddělitelně spojeny s prodejnou [anonymizováno] a jsou její součástí. I přesto žalobkyně nechala zapsat svěřenou správu a vlastnictví garáží na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] pro sebe a [územní celek]. Žalovaní uvedli, že společně s prodejnou [anonymizováno] jako součást věci nabyli i garáže, což dokládá i rozhodnutí odboru vnitřních věcí, Národního výboru hl. m. [obec] ze dne [datum], kdy bylo přiděleno prodejně [adresa]. V rámci rozhodnutí je uvedeno, že staveniště domu činí 2 479 m2, z čehož na budovy připadá 1945 m2 a na terasu 534 m2. Garáže na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] jsou přitom součástí garáží na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], a jsou součástí prodejny [anonymizováno]. Z dokumentace vyplývá, že celým objektem [anonymizováno] až do garáží prochází betonové sloupy. Stejně tak ve stavebním povolení se uvádí, že dům [anonymizováno] má předsazený dvoupodlažní objekt velkoprodejny potravin a podnož těchto dvou objektů tvoří podzemní podlaží garáží. Stavební povolení č.j. [spisová značka] [spisová značka] ze dne 31. 5. 1978 se týkalo jak [anonymizováno], tak garáží. Jednotlivé části stavby [anonymizováno] 1 – přestavba [ulice] pak byly kolaudovány postupně čtyřmi povoleními. Kolaudační povolení pro garáže ze dne [datum] uvádí, že se nachází v „ suterénu“ skeletu, kterým je právě [anonymizováno]. Ohlášení vlastníka pozemku ze dne [datum], na základě kterého bylo zapsáno vlastnictví ke garážím na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] postrádá oporu ve hmotném právu a bylo zapsáno bez právního důvodu. Hlavní město Praha nemůže vlastnit ani ostatní garáže, neboť je před účinností zákona č. 172/1991 Sb., nabyli již žalovaní. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně užívá a dává k užívání třetím osobám garáže na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce], které jsou z titulu součásti věci ve vlastnictví žalovaných, požaduje žalovaní bezdůvodné obohacení v částce 2 458 400 Kč s příslušenstvím za období tří let předcházejícím vzájemnému návrhu.

11. V podání ze dne [datum] žalovaní dále svůj vzájemný návrh rozšířili na částku 8 614 096,30 Kč, celkem požadovali bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum]. V podání odkázali na znalecký posudek [číslo] 2016 [číslo], který konstatoval, že velkoprodejna, garáže pod ní a garáže situované na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] jsou součástí [anonymizováno]. Dle znaleckého posudku [číslo] činilo obvyklé tržní nájemné v období červenec 2014 až květen 2016 částku 7 567 000 Kč.

12. V podání ze dne [datum] žalovaní dále uvedli, že si jak oponenturu ke znaleckému posudku [jméno] [příjmení] nechali zpracovat [anonymizováno] znaleckým ústavem posudek [číslo] [rok] [číslo] včetně dodatku [číslo] který došel k jednoznačnému závěru, že z konstrukčního hlediska tvoří prodejna a garáže včetně garáží pod terasou jeden nedělitelný celek. [anonymizováno] nemá ani žádné konstrukční propojení s bytovým domem. [ulice] stavba – základy a garáže byly provedeny před výstavbou velkoprodejny [anonymizováno] a jsou její integrální součástí. Garáže pak splňují definiční znaky podzemního podlaží [anonymizováno]. Objekt [anonymizováno] je pak oddělený dilatační spárou od vedlejšího bytového domu. Nedělitelný celek tvoří i terasa a garáže na parc. [číslo].

13. Žalovaní dne [datum] uvedli, že na vzájemném návrhu trvají a nárokují částky 8 614 096,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 458 400 Kč od [datum] do [datum] a z částky 8 614 096,30 Kč od [datum] do zaplacení. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. [spisová značka], nedošlo k věcnému vyřešení otázky vlastnického práva ke garážím nacházejících se pod prodejnou [anonymizováno]. Spojení nadzemní části prodejny [anonymizováno] s předmětnými garážemi je patrné ze stavební dokumentace nezbytné pro vydání stavebního povolení a vyplývá rovněž ze závěrů znaleckého posudku [číslo] [rok] [číslo] od Českého učení technického, [ulice] ústavu ze dne [datum], který prokazuje vazby konstrukčních prvků. Vlastnické právo ke garážím nemohlo přejít na [územní celek] a svěření [anonymizováno] části [obec a číslo] je tak bez právního důvodu. Garáže jsou prvním podzemním podlažím prodejny [anonymizováno], a proto nebyly v katastru nemovitostí zapsány ve vlastnictví žalovaných. Z hospodářské smlouvy ze dne [datum] nevyplývá, že stavba garáží spadala pod Okresní podnik bytového hospodářství [obec a číslo], v hospodářské smlouvě jsou uvedené pouze garáže par. [číslo] nikoli sporované garáže. O podzemních garážích a jejich pořizovací ceně vypovídá i seznam majetku podle ust. § 3 zákona č. 172/1991 Sb., pod názvem [katastrální uzemí], kde jsou garáže uvedeny se závorkou [anonymizováno]. Zápis ze dne [datum], který uvádí odkaz na stavby, které tvoří funkční celek s obytnými domy, nenavazuje na ostatní listiny předložené žalobkyní. Vlastnictví ke garážím na [územní celek] přejít nemohlo. Pokud žalobkyně poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 1992, sp. zn. [spisová značka], součást majetku nemusela být v seznamu privatizovaného majetku uváděna. Znalec [příjmení] oceňoval diametrálně odlišnou plochu garáží, nelze tak usuzovat na přiměřenost ceny, kterou žalovaní při dražbě zaplatili ve vztahu k nabytému majetku. Podle dodatku [číslo] ke znaleckému posudku [ulice] ústavu je chybné tvrzení znalce [příjmení], že terasa má být stopní částí konstrukce podzemních garáží a netvoří tak s velkoprodejnou jeden celek. [ulice] stavba – základů garáže byla provedena před výstavbou prodejny [anonymizováno] a to jako její integrální součást. O tom svědčí i dilatační spára podél západní stěny velkoprodejny [anonymizováno] a nemožnost existence garáží bez nosných konstrukcí objektu [adresa]. Nárok žalovaných v jakém přesahuje částku 643 600 Kč za období od [datum] až [datum] v celkové výši 8 614 096,30 Kč. Tato částka je součtem částky 1 047 096,30 Kč za období [datum] do [datum], částky 6 799 333,33 Kč za období od [datum] do [datum] a částky 767 666,67 Kč za období [datum] do [datum].

14. Žalovaní v podání ze dne [datum] uvedli, že je důležité zkoumat skutečnost, zda jsou garáže součástí prodejna [anonymizováno] nejenom z funkčního hlediska, ale i z hlediska stavebně technického, kdy je [anonymizováno] právě konstrukčně spojena s garážemi. [anonymizováno] je připojena rozvody vody a kanalizace na řady vedení prostřednictvím garáže. Rovněž [anonymizováno] je stropem garáže. Není možné však horizontální vlastnictví stavby bez funkčního spojení se zemí.

15. Žalovaní dále v podání ze dne 22. 11. 2018 zaslaném do sp. zn. [spisová značka] nesouhlasili s nárokem žalobkyně na uhrazení částky 2 274 224 Kč za užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] v období od [datum] do [datum].

16. Žalovaní v podání ze dne 29. 3. 2019 zaslaném do sp. zn. [spisová značka] pak obsahově totožně jako v podání ze dne [datum] ve spise vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 3, sp. zn. [spisová značka] argumentovali ohledně nároku žalobkyně a ohledně jejich nároku na uhrazení bezdůvodného obohacení, které získala žalobkyně neoprávněným užíváním garáží nacházejících se na pozemcích parc. [číslo] v k.ú. [část obce]. Uvedli, že po žalobkyni tak nárokují částku 9 870 000 Kč za období od [datum] do [datum].

17. V podání ze dne [datum] žalovaní dále uvedli, že garáže nejsou podzemní stavbou, nenacházejí se pod zemským povrchem, ale jsou pouze podzemním podlažím [anonymizováno]. Velkoprodejna je stavbou propojenou se zemí právě prostřednictvím garáží, kterou jsou pod ní. Podle zápisu o přechodu některých věcí z majetku České republiky ze dne [datum] byla hodnota garáží vyčíslena na pořizovací cenu 4 246 402 Kč a zůstatkovou cenu 3 864 945 Kč, přitom znalec [příjmení] ocenil garáže k datu [datum] na částku 11 389 290 Kč. Z posudků [ulice] ústavu vyplývá, že [anonymizováno] a garáže pod ní jsou samostatnou stavbou stavebně oddělenou od bytového domu a garáží pod bytovým domem.

18. V podání ze dne [datum] se žalovaní vyjadřovali k závěrům v odborné zprávě [právnická osoba], s.r.o. Nesouhlasili se závěrem, že měření obvodových stěn, jak je provedli na místním šetření dne [datum], mělo stejný výsledek jako aktualizovaný geometrický plán. Rovněž se vyjádřili k aktualizovanému geometrickému plánu [anonymizováno] [číslo] 2019, kdy nesouhlasili s jeho závěry, neboť do [anonymizováno] zahrnuje i opěrnou zeď bytového domu. Žalovaní rovněž zpochybnili objektivitu zpracovatele s ohledem na skutečnost, že se jedná o odborníka žalobkyně.

19. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], [číslo jednací], soud spojil ke společnému řízení spis 7 [spisová značka], neboť žalobkyně v obou řízeních požaduje zaplacení bezdůvodného obohacení ze stejného titulu, v prvním případě za období od [datum] do [datum], v druhém případě od [datum] do [datum], v částkách 643 600 Kč s příslušenstvím a 2 274 224 Kč s příslušenstvím. [příjmení] usnesením soud připustil změnu vzájemného návrhu žalovaných tak, že se žalovaní domáhají částky 8 614 096,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 458 400 Kč od [datum] do [datum] a z částky 8 614 096,30 Kč od [datum] do zaplacení.

20. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

21. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] ke dni [datum] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] [číslo] je ve vlastnictví [územní celek], svěřené jsou do správy Městské části [obec a číslo]. Součástí pozemku parc. [číslo] jsou garáže bez čísla popisného a evidenčního. V případě pozemku parc. [číslo] se jedná o zastavěnou plochu a nádvoří.

22. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. 1909 v k. ú. [část obce] ke dni [datum] bylo zjištěno, že na tomto listu vlastnictví je evidováno vlastnictví budovy [číslo] ležící na parc. [číslo] ([list vlastnictví]) a na parc. [číslo] ([list vlastnictví]), kterou vlastní žalovaní každý jednou polovinou.

23. Z výpisu z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] v k. ú. [část obce] ke dni [datum] bylo zjištěno, že je zde evidovaný pozemek parc. [číslo] který je ve spoluvlastnictví žalovaných a dalších tří osob.

24. Ze stavebního povolení, zn.. [spisová značka], ze dne 31. 5. 1978 Obvodního národního výboru v [obec a číslo], bylo zjištěno, že se jedná o stavební povolení na stavbu [anonymizováno]

1. Tato stavba zahrnovala výstavbu 416 bytových jednotek s občanskou a technickou vybaveností, výstavbu inženýrských sítí a přilehlých úseků komunikací. V bloku [číslo] měl být vybudován dům A se 137 bytovými jednotkami s předsazeným dvoupodlažním objektem velkoprodejny potravin. Podnož obou objektů měla tvořit jedno podzemní podlaží s celkovým počtem 111 stání. Dále měl být v bloku 80 vybudován dům B s 87 bytovými jednotkami s podzemním podlažím o 12 stáních, dům C s 36 bytovými jednotkami a podzemními garážemi o 14 stáních. Dále byly postaveny objekty [číslo] blok [číslo]. Společně pak byly řešeny inženýrské sítě.

25. Z kolaudačního rozhodnutí, zn. [anonymizováno] [číslo], ze dne [datum] bylo zjištěno, že jím bylo povoleno užívání domu bytového domu A při [anonymizováno] a [anonymizováno] ulici. Jedná se o 137 bytových jednotek, 4 osobní výtahy, společenskou místnost a prostory domovního vybavení. Z kolaudačního rozhodnutí byla vyňata podzemní, a první a druhé podlaží, ty budou kolaudovány samostatně.

26. Z kolaudačního rozhodnutí odboru výstavby Obvodního národního výboru v [obec a číslo], zn. [spisová značka], ze dne 10. 3. 1983, bylo zjištěno, že bylo povoleno užívání objektu [číslo] – velkoprodejny – [anonymizováno] 1 – [část obce] na bloku 80 na rohu ulice [ulice] a [ulice] v [obec a číslo] – [část obce]. Stavba dle popisu obsahuje první a druhé nadzemní podlaží. V prvním nadzemním podlaží se nachází prodejna se souvisejícímu místnostmi, v druhém jsou pak šatny, kanceláře a další zázemí pro zaměstnance. Vstupy jsou z pasáže pod obytným domem 80 A nebo z prostoru zásobování z [anonymizováno] ulice. Konstrukci tvoří montovaný skelet. Jako budoucí uživatel je uveden státní podnik Potraviny [obec] s. p.

27. Z kolaudačního rozhodnutí Obvodního národního výboru v [obec a číslo] ze dne 17. 7. 1984, sp. zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že povoluje užívání objektu č. [číslo] – veřejné prostranství u velkoprodejny v rámci stavby KBV 1 – Přestavba [ulice]. Objekt tvoří vlastní střechu podzemních garáží.

28. Z kolaudačního rozhodnutí ze dne 18. 1. 1985, zn. [spisová značka], bylo zjištěno, že se týká povolení užívání objektu [číslo] – spodní stavba domu A a [číslo] – stání u domu B. Objekt [číslo] jako monolitická část zaujímá 3 podlaží pod obytným domem A, z východní strany k tomu přiléhá objekt velkoprodejny, pod kterou umístěno 110 státní pro automobily a 3 stání pro jiný druh menších vozidel. Provozně souvisí s dispozicí v motolitické části a jsou součástí tohoto objekt. Objekt [číslo] a [číslo] spolu rovněž provozně souvisí. Objekt [číslo] tvoří krytá stání umístěná v severní části domu B. Jedná se o jednopodlažní podzemní objekt s pochozí střechou se zatravněnými plochami. Jako budoucí uživatel je uvedený [anonymizováno] 3 – Obvodní podnik bytového hospodářství [obec a číslo].

29. Z privatizačního projektu týkající se privatizovaného subjektu Potraviny [obec a číslo] s.p. a provozní jednotky Velkoprodejny potravin [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova], [obec a číslo] a Velkoprodejny potravin [ulice] na [příjmení] [číslo], [obec a číslo], bylo zjištěno, že předmětem prodeje je provozní jednotka [anonymizováno], budova samoobsluhy včetně movitého zařízení. Pozemek předmětem prodeje není. Samostatný stavební celek provozní jednotky je vybudován na objektu podzemních garáží. Tyto garáže tvoří nedílnou součástí obytných domů [ulice a číslo], 62, 64, 66 nacházejícího se na pozemcích ve vlastnictví obce. Obě velkoprodejny byly navrženy do prodeje formou veřejné dražby v rámci velké privatizace. Majetek privatizované jednotky činil 17 991 210 Kč.

30. Z hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi [anonymizována dvě slova] [obec], výstavbou sídlišť a Obvodním podnikem bytového hospodářství [obec a číslo], bylo zjištěno, že byla převedena správa stavby [část obce] – [anonymizováno] 1, spodní stavba domu„ A“, [adresa] ulice [ulice] na č. kat. [číslo] v k. ú. [část obce] v částce 16 535 417 Kč. Důvodem převodu je kol. rozhodnutí č.j. výst [číslo], ze dne [datum] a č.j. výst [číslo] [spisová značka], ze dne 4. 4. 1985.

31. Ze zápisu o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obce ze dne [datum] na základě zákona [číslo] o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí bylo zjištěno, že Bytový podnik v [obec a číslo] s. p. převádí s účinností od [datum] nemovitý majetek v zůstatkové ceně 60 907 656 Kč. V příloze je zvedena stavba [adresa] [ulice] A – sp. stavba v pořizovací hodnotě 16 774 417 Kč.

32. Z dokumentu„ Věc vydražení provozní jednotky včetně nemovitostí“, zn. [číslo], bylo zjištěno, že se jedná o potvrzení o nabytí vlastnictví, která vystavila [ulice] komise pro privatizaci národního majetku vydražitelům ze dne [datum]. Uvádí se, že se majitelé stali vlastníky budovy, nikoli pozemku, na adrese [ulice a číslo] místo čs. Státu – s. p. Potraviny [obec a číslo].

33. Ze zápisu o předání dokladů a správy podzemních garáží [ulice a číslo], [obec a číslo], na domovní správě Bytového podniku v [obec a číslo], v likvidaci, ze dne [datum], bylo zjištěno, že předávající Bytový podnik v [obec a číslo], v likvidaci předal podzemní garáže o. [číslo] [ulice] ul. [obec a číslo] Správě komunálního podniku [obec a číslo], a.s., Domovní správě [číslo].

34. Z prohlášení vkladatele ve smyslu § 60 odst. 2 obchodního zákoníku ze dne [datum], o nepeněžitém vkladu nemovitostí do nové založené [právnická osoba], a.s. se sídlem [adresa znalce a žalované], bylo zjištěno, že do uvedené společnosti byla vložena polovina objektu občanské vybavenosti [adresa] na zastavených plochách parc. [číslo].

35. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] týkající se žalovaného 2. bylo zjištěno, že předsedou představenstva je [jméno] [příjmení], že základní jmění společnosti činí 25 428 500 Kč.

36. Z dokumentu Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] –„ sdělení k Vaší žádosti o potvrzení existence jedné stavby [spisová značka], [číslo jednací]“ bylo zjištěno, že odbor výstavby uvádí, že na základě šetření v dokumentaci v archivu, že obytné domy [adresa] na pozemcích parc. [číslo] objekt č.p. [anonymizováno] na pozemcích parc. [číslo] podzemní garáže pod těmito objekty byly postaveny na základě jednoho stavebního povolení zn. [spisová značka] [spisová značka] ze dne 31. 5. 1978 a jsou ze stavebního hlediska jednou stavbou.

37. Ze zprávy - Odpovědi na otázky Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne [datum], zhotovené [právnická osoba] s.r.o., byly zjištěny jednotlivé rozměry stěn [anonymizováno]. Dále plocha prodejny [anonymizováno] byla určena dle plochy v geometrickém plánu na rozměry 1 907 m2 včetně rampy, plocha rampy byla určena 184 m2 a plocha prodejny bez rampy byla určena na 1 723 m2. [příjmení] druhého nadzemního podlaží [anonymizováno] byla vypočtena násobením rozměrů delší stěny 32,996 metrů a kratší stěny 15,473 metrů, plocha činila po zaokrouhlení 511 m2. Sloučením geometrického plánu a vlastního měření došla [právnická osoba] s.r.o. k závěru, že plocha, kterou druhé nadzemní podlaží [anonymizováno] zasahuje do pozemku parc. [číslo] činí 244 m2. [příjmení] pozemku parc. [číslo] určila dle geometrického plánu na 310 m2. [příjmení] [jméno] pak zasahuje do pozemku parc. [číslo] celou plochou. Garáže umístěné v podzemním podlaží prodejny zasahují do pozemku parc. [číslo] plochou 1413 m2 a do pozemku parc. [číslo] plochou 310 m2.

38. Z geometrického plánu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 20. 5. 2020 [číslo] [rok], části výkaz dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí bylo zjištěno, že dosavadní plocha pozemku parc. [číslo] byla 1 609 m2 a nově změřená plocha je 1 597 m2 a plocha pozemku parc. [číslo] měněna nebyla.

39. Z geometrického plánu pro vyznačení prodejny [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] má plochu 1945 m2 a je zastavěný prodejnou.

40. Z fotografie na č.l. 23 byl zjištěn vzhled [anonymizováno] včetně jejích obou pater, terasy navazující na [anonymizováno] a bytového domu za [anonymizováno]. Z fotografií na č.l. 357 a 358 soud zjistil vzhled rampy přiléhající k objektu [anonymizováno] včetně zdi navazující na bytový dům. Soud dále z fotografie bytového domu„ A“ a prodejny [jméno] zjistil jejich vzhled ze strany, která vede na tramvajovou zastávku směrem do centra. Zřetelné je podzemní patro s garážemi, které částečně vystupuje na povrch. Z fotografií vnitřních prostor soud zjistil vzhled garáží zevnitř a vzhled příjezdových cest k nim.

41. Z dopisu Městské části [obec a číslo] ze dne [datum] adresovaného zástupci žalovaných s názvem„ Poslední upomínka - pokus o smír“ bylo zjištěno, že žalobkyně nabízí uzavření nájemní smlouvy k užívání pozemku [číslo] žádá úhradu za užívání pozemku.

42. Ze stavebních plánů k budově [anonymizováno] a přiléhajícím pozemkům a stavbám na parcelních [adresa], [číslo], 3, a 5 bylo zjištěno, že prodejna se skládá ze dvou podlaží, pod prodejnou se nachází další patro (s garážemi), které je volně průchozí do podzemních prostor do 12 patrové budovy postavené na parc. [číslo]. Nosné sloupy jsou pak vedeny od dvou pater [anonymizováno] do garáží.

43. Z vyjádření Městské části [obec a číslo], sp.zn. značka 0V [číslo], [číslo jednací] ze dne 7. 1. 2021, bylo zjištěno, že ze stavení dokumentace k [anonymizováno] dle zpracovatele vyplývá, že rekonstrukcemi realizovanými v roce 2019 nedošlo v [anonymizováno] k žádným změnám.

44. Ze snímku z pozemkové mapy k pozemku parc. [číslo] bylo zjištěno, že pozemek parc. [číslo] je plně obklopen pozemkem parc. [číslo].

45. Z úvěrové smlouvy ze dne [datum], o poskytnutí účelového úvěru na nákup provozní jednotky„ [anonymizováno]“ v rámci velké privatizace, bylo zjištěno, že úvěr byl poskytnutý ve výši 7 517 100 Kč.

46. Z potvrzení o vydražení velkoprodejny potravin„ [anonymizováno]“, [obec a číslo], [ulice a číslo], ze dne [datum] ve veřejné dražbě, bylo zjištěno, že vydražiteli se stali žalovaný 1. a [jméno] [příjmení], narozený dne [datum]. V potvrzení je dále uvedeno, že se jedná o nemovitost, dům [adresa] bez pozemku.

47. Ze souhlasného prohlášení [anonymizována čtyři slova] [obec], příspěvková organizace ze dne [datum] bylo zjištěno, že k pozemku parc. [číslo] zaniklo organizaci [anonymizováno] právo hospodaření a hlavní město Praha nabylo vlastnické právo.

48. Z rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 6. října 1999, [číslo jednací] bylo zjištěno, že do vlastnictví hlavního města Prahy přešel mimo jiné pozemek parc. [číslo] zpevněná plocha před [anonymizováno].

49. Z rozhodnutí odboru vnitřních věcí Národního výboru hlavního města Prahy ze dne [datum] bylo zjištěno, že nově postavenému domu na staveništi části pozemku číslo parcelní [číslo] na [část obce] bylo přiděleno číslo popisné 580 a číslo orientační [číslo]. [příjmení] zastavěná budovou [číslo] činila 1 945 m2, terasa 534 m2.

50. Ze zápisu o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí ze dne [datum] bylo zjištěno, že Bytový podnik v [obec a číslo] v likvidaci převádí ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb. a č.l. 3 odd. 11 Statutu hl.m. [obec] stavby, které tvoří jeden funkční celek s obytnými domy. V seznamu majetku jsou pak uvedené podzemní garáže [ulice] u. ([anonymizováno]) v pořizovací ceně 4 246 402 Kč, zůstatkové ceně 3 864 945 Kč.

51. Z návrhu na zápis stavby a scelení pozemku v [katastrální uzemí] do katastru nemovitostí ze dne 17. 3. 2011, [číslo jednací] bylo zjištěno, že žalobkyně požádala o zápis nadzemních garáží na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] do katastru nemovitostí podle kolaudačního rozhodnutí č. [spisová značka] ze dne 18. 1. 1985 a potvrzení o existenci stavby vydaného Odborem výstavby Úřadu Městské části [obec a číslo], č.j. [spisová značka].

52. Ze znaleckého posudku [číslo] 2014 ze dne [datum], který vypracovala [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že obvyklé nájemné pozemku parc. [číslo] je 400 Kč/m2 a roční nájemné je při ploše 1 609 m2 částka 643 600 Kč.

53. Z tabulky výpočtu bezdůvodného obohacení na č.l. 43 spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] činí při celkové výměře 1 609 m2 částku 85 147 Kč, za období od [datum] do [datum] částku 592 032 Kč, za období od [datum] do [datum] částku 607 398 Kč, za období od [datum] do [datum] částku 637 164 Kč, za období od [datum] do [datum] částku 191 628 Kč a za období od [datum] do [datum] částku 160 855 Kč.

54. Z předžalobních upomínek včetně podacích lístků žalobkyně určené žalovaným ze dne [datum] a ze dne [datum]; bylo zjištěno, že žalobkyně v souvislosti s užíváním pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] nárokovala částku 2 274 224 Kč.

55. Z výzvy k úhradě finanční částky 643 600 Kč ze dne [datum] včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně nárokuje po žalovaných zaplacení částky ve výši 643 600 Kč za období od [datum] do [datum].

56. Z předžalobní výzvy žalovaných žalobkyni ze dne [datum] včetně dodejek bylo zjištěno, že u žalobkyně uplatňují zaplacení částky 11 844 000 Kč z titulu neoprávněného užívání garáží na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], neboť garáže jsou ve spoluvlastnictví žalovaných.

57. Z předžalobní upomínky žalovaných žalobkyni ze dne [datum] bylo zjištěno, že vyzvali žalobkyni, aby již nadále bezdůvodně neužívala garáže postavené na pozemcích parc. [číslo] požádala o uhrazení částky 3 102 000 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení za tři roky zpětně.

58. Z předžalobní upomínky žalovaných žalobkyni ze dne [datum] včetně dodejky bylo zjištěno, že nárokují po žalobkyni částku 9 870 000 Kč za neoprávněné užívání garáží umístěných na pozemku parc. [číslo] za období od [datum] do [datum].

59. Ze znaleckého posudku [číslo] 2016 [číslo] ze dne [datum] [ulice] ústavu včetně dodatku [číslo] ze dne [datum], bylo zjištěno, že se vyjadřuje ke konstrukčnímu provedení prodejny [anonymizováno]. Konstrukčně se jedná o montovaný železobetonový skelet, svislé konstrukce tvoří prefabrikované sloupy, jsou rozmístěny v modulu 7,2 * 7,2 metru, u dilatace jsou zdvojeny. Pod stropem podzemního podlaží je vedena voda, kanalizace a topení sloužící k provozu prodejny. Dále je konstatováno, že u styku podzemních garáží s vedlejším domem je zřetelné oddilatování konstrukcí. Podzemní garáže jsou provozně, nikoli však konstrukčně spojeny s podzemní částí bytového domu. Tedy objekt prodejny má jedny základové konstrukce společné pro podzemní garáže i prodejnu, svislé nosné konstrukce probíhají přes všechna podlaží. Z konstrukčního hlediska měl posudek za to, že prodejna a garáže pod ní jsou jeden konstrukční prvek, kdy zejména část terasy jako střechy garáží není schopna existence bez vazby na nosné konstrukce objektu. Z dodatku [číslo] bylo zjištěno, že reaguje na posudek [jméno] [příjmení] [číslo] 2016. Nesouhlasí s posudkem znalce [příjmení], že je oceňována celá plocha garáží 3257 m2, přitom plocha [anonymizováno] je dle katastru nemovitostí 1919 m2. Uvádí, že stavba garáží pod [anonymizováno] byla kolaudována později než prodejna [anonymizováno]. Opět uvádí, že z konstrukčního hlediska je objekt garáží a prodejny jeden nedělitelný celek. Znalecký posudek rovněž uvádí, že garáže nejsou s ohledem na technické parametry podzemní stavbou, ale podzemním podlažím.

60. Ze znaleckého posudku [číslo] [ulice] ústavu ze dne [datum] bylo zjištěno, že se vyjadřuje ke stavebně technickému stavu objektu [anonymizováno]. Je to objekt skládající se z jednoho podzemního podlaží a dvou nadzemních podlaží. Konstrukčně se jedná o montovaný železobetonový skelet, kdy na sebe první nadzemní podlaží a podzemní podlaží navazují a tvoří celek, který je důsledně dilatován od sousedního bytového domu. V dalších částech polemizuje se znaleckým posudkem [číslo] [právnická osoba] Považuje jej za nepravdivý v části, že první nadzemní podlaží a podzemní podlaží nejsou propojené a funkčně závislé. Uvádí, že v podzemním podlaží prodejny jsou vedeny všechny instalace - rozvody vody a kanalizace. Není rovněž dle znaleckého posudku rozhodné, zda byly stavby povoleny jedním rozhodnutím, neboť stejným povolením bylo rozhodováno o souboru staveb v lokalitě [ulice], [ulice] a [ulice]. Bytový dům a prodejna navíc mají zcela odlišné konstrukční uspořádání a byly odděleny dilatační spárou. Dále sporuje vyjádření ohledně možnosti oddělení garáží pod prodejnou od zbytku garáží, neboť by to bylo možné po vyřešení některých právních a technických otázek.

61. Všechny posudky [ulice] ústavu byly zadány žalovanými nebo jedním žalovaným.

62. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] [právnická osoba] bylo zjištěno, že cílem posudku je zjištění stavebně technického stavu velkoprodejny [anonymizováno] a zda je samostatnou stavbou. Znalec popisuje, že vjezd do garáží je z ulice [ulice]. Vzduchotechnické zařízení zajišťuje větrání garáží z domu [adresa]. Hydranty jsou napájeny z přípojky v domě [adresa]. V prvním podzemním podlaží je vidět dilatační spára. Znalec dilatační spáry vyznačil na nákresu. Dále uvádí, že přípojka vody, plynu, hydranty z garáží vede do místnosti na par. [číslo] požární východy jsou do ulice [ulice] a [ulice], elektroinstalace a strojovna větrání garáží vede do domu [adresa]. Bytový dům [číslo] je s garážemi propojen dvěma schodišti a výtahovými šachtami z [adresa]. Prodejna [anonymizováno] tvoří železobetonový skelet propojený nosnou konstrukcí s garážemi pod ní. Nejsou však na sobě funkčně závislé. Garáže nacházející se v podzemí, bytový dům i [anonymizováno] z hlediska konstrukčního tvoří jeden celek. V části zastavěné plochy se [anonymizováno] překrývá s bytovým domem. Po oddělení garáží pod prodejnou [anonymizováno] není možné, aby garáže fungovaly nezávisle na ostatních garážích bez rekolaudace a stavebních úprav. Tyto garáže by neměly ani příjezd ani východ, ani únikový východ. Oddělením by se zrušila část garáží na par. [číslo]. [anonymizováno] nemá samostatný požární vodovod.

63. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] ze dne [datum] [číslo] 2016, bylo zjištěno, že předmětem posudku je posouzení faktického stavebně technického stavu podzemních garáží na pozemcích parc. [číslo] pod stavebními pozemky [číslo] a [číslo]. Podzemní hromadné garáže jsou umístěné v monolitu a tvoří volnou plochu mezi nosnými železobetonovými tyčovými prvky skeletu. Prodejna [anonymizováno], garáže i obytný dům byly kolaudovány samostatně. Dohromady jsou konstruovány ze dvou odlišných systémů. [anonymizováno] je nezávislá na komplexu budov. Zcela nezávisle je však využité podzemní podlaží pro dostavení osobních vozidel. Ve znaleckém posudku, kdy je zastavěná plocha 1. nadzemního podlaží 1 671,68 m2 a 2. nadzemního podlaží 501,84 m2. Hodnotu velkoprodejny ke dni [datum] nacenil na částku 12 446 670 Kč a cenu podzemních garáží na částku 11 389 290 Kč. Zadavatelem posudku byla žalobkyně.

64. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] ze dne [datum] [číslo] bylo zjištěno, že obvyklé nájemné za užívání pozemku [číslo] v k.ú. [část obce] v období od [datum] do [datum] činí 643 600 Kč, v období od [datum] do [datum] činí 643 600 Kč, v období od [datum] do [datum] činí 643 600 Kč, v období od [datum] do [datum] činí 643 600 Kč, v období od [datum] [datum] činí 321 800 Kč a v období od [datum] do [datum] činí 37 029 Kč.

65. Z předžalobní výzvy k řešení vlastnických vztahů ze dne [datum], nebyly zjištěny žádné skutečnosti podstatné pro rozhodnutí sporu. Soud dále neprovedl důkaz znaleckým posudkem [číslo] k určení ceny obvyklé k pronájmu garážových stání na pozemku parc. [číslo] vypracované Ing. [jméno] [jméno], neboť nárok žalovaných na úhradu užívání garáží žalobkyní neměl dán. Dále jako nadbytečný zamítl důkazem odhadem obvyklé ceny [číslo] Ing. [jméno] [příjmení], neboť naceňuje spoluvlastnický podíl [jméno] [příjmení] pro vklad do žalované 2. Dále pro nadbytečnost zamítl výpověď svědka [příjmení] a částečný výpis z evidence nemovitostí ze dne [datum].

66. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. 7. 2017, č.j. [číslo jednací], byla zamítnuta žaloba žalovaných o určení, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky každý ve výši jedné poloviny na stavbě bez čp/če, garáž, postavené na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], vedené na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, [stát. instituce], pro výše uvedené [katastrální uzemí], [územní celek]. A dále byla zamítnuta žaloba o určení, že stavba garáží evidovaných v katastru nemovitostí jako stavba bez čp/če, garáž, postavená na pozemku parc. [číslo] jakož i stavba garáží nezapsaných v katastru nemovitostí, postavená na pozemcích parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], jsou jako jeden celek ohraničené katastrální hranicí pozemku parc. [číslo] s ním sousedícími pozemky parc. [číslo]; a katastrální hranicí pozemku parc. [číslo] s ním sousedícími pozemky parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], a garáže postavené na pozemcích parc. [číslo] jsou součástí budovy [adresa], která je postavena na pozemcích parc. [číslo] vše v k.ú. [část obce], zapsaná na LV č. [rok] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, pro výše uvedené [katastrální uzemí], [územní celek]. Z odůvodnění soudu vyplývá, že v tomto sporu žalovaní privatizovali pouze provozní jednotku prodejny potravin představující nadzemní část stavby, kolaudovanou v roce 1983 a užívanou podnikem Potraviny [obec a číslo], kterou vydražili [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova] v roce 1992. V soupisu majetku určeného k privatizaci byla uvedena pouze prodejna [anonymizováno]. Co nebylo v privatizačním projektu, nemohlo být privatizováno. Žalobu na určení vlastnictví ke garážím parc. [číslo] soud zamítl jako nedůvodnou a co do určení, že podzemní garáže jsou součástí budovy prodejny [číslo] že prodejna stojí na pozemcích parc. [číslo] že plocha je vymezena hranicemi pozemků, soud zamítl pro nedostatek naléhavého právního zájmu na určení, neboť žalovaní nemohli být vlastníky pozemků.

67. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 2. 2018, č. j. [číslo jednací], potvrdil rozsudek soudu Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 31. 7. 2017, č. j. [číslo jednací]. Uvedl, že klíčovým pro rozhodnutí bylo, zda žalobci (v tomto řízení žalovaní) vydražili velkoprodejnu [anonymizováno] a její součástí byla i garáž. Zda tedy garáž je součástí velkoprodejny a sdílí její osud. Podmínkou pro to, aby byl objekt považován za součást věci, je, aby byl v samostatných funkčních vazbách pouze s touto jedinou věcí. Co se týká propojení věcí, nemusí jít nutně o technické propojení věcí, ale může se jednat i o funkční propojení nebo stavebně technické propojení. Stejně tak budovy, které jsou technicky propojené, ale každá má svůj vchod a jsou nepropojené, mohou být dvě samostatné věci. Závěr žalobců, že na základě společných stavebních základů, musí být stavba součástí prodejny, aniž by zkoumali funkční propojení, není správný. Garáž není funkčně s prodejnou propojena, neexistuje vstup z garáže do velkoprodejny. Garáž je spjata s užíváním bytových domů. Podle kolaudačního rozhodnutí ze dne [datum] má být garáž i součástí bytového domu. Dále upozornil, že výstavba sídliště měla jiného investora než výstavba prodejny [anonymizováno]. Garáže nikdy nebyly ve vlastnictví [právnická osoba] [obec], s. p. a to ať už byly garáže samostatnou věcí nebo součást bytového domu nebo pozemku. Stejně tak není pravdou, že by terasa a garáže pod terasou tvořily nedělitelný celek. Žádný vlastník neurčil velkoprodejnu a garáže ke spojení. Dále znovu poukázal na závěr soudu prvního stupně, že při privatizaci nelze převést jiný majetek než ten, který je uvedený v privatizačním projektu. Žalobci se vlastníky garáží na základě příklepu v dražbě konané dne [datum] nestali, žádný jiný způsob vzniku vlastnického práva ke garážím netvrdili.

68. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, č. j. [číslo jednací], bylo pak dovolání odmítnuto. Žalobci poukazovali na skutečnost, že odvolací soud nesprávně aplikoval judikaturu týkající se hodnocení, zda jsou garáže součástí budovy [adresa] a jedná se rovněž o případ dosud Nejvyšším soudem neřešený. Nejvyšší soud poukázal na rozpornost takového tvrzení, že buď je to případ neřešený, nebo případ řešený rozporně s dosavadní judikaturou. Dále poukázal na rozpor, že žaloba byla zamítnuta co do určení, že žalobci jsou ideálními spoluvlastníky polovičního podílu garáží jako věci samostatné, přitom žalobci tvrdí, že jsou vlastníky garáží z titulu jejich součástí věci. Dále Nejvyšší soud odkázal na judikaturu, dle které není dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k součásti věci. Součást věci není věcí samostatnou a nelze k ní odděleně uplatňovat vlastnické právo. Někdy je však takové určení nezbytné a potom je nutné petit formulovat tak, že se účastník domáhá určení vlastnického práva k předmětu, který není věcí v právním slova smyslu jako součásti věci hlavní. Proto se soud nezabýval, zdali jsou garáže věcí samostatnou nebo součást jiné věci.

69. Ústavní stížnost ze dne 29. 10. 2019, [ústavní nález], pak Ústavní soud odmítl, protože neshledal správným tvrzení, že se soudy nevypořádaly se všemi návrhy stěžovatelů. Zdůraznil, že soudy nepostupovaly formalisticky a zabývaly se návrhem v plném rozsahu. Argumentace stěžovatelů jakoby obsahově a věcně nebrala v potaz důvody, jež vedly soudy k rozhodnutí.

70. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:

71. Žalobkyni je svěřena správa pozemků parc. [číslo] [číslo] v k. ú. [část obce], které jsou ve vlastnictví Hlavního města Prahy. Žalovaní jsou vlastníci budovy [adresa] ležící na parc. [číslo] [číslo] v k. ú. [část obce]. Žalovaní nabyli budovu [adresa] příklepem v dražbě dne [datum]. Na pozemcích parc. [číslo] v k. ú. [část obce] se nachází garáže, které užívá žalobkyně, a které jsou v případě pozemku parc. [číslo] umístěny pod prodejnou [anonymizováno].

72. Soud předmětný závazkový právní vztah posuzoval ve vztahu k období od 10. 11. 2013 do 31. 12. 2013 dle zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) a ve vztahu k období od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2018 dle zákona č. 89/2012 Sb., Občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o. z.“).

73. Podle ustanovení § 120 obč. zák. součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.

74. Podle ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

75. Podle ustanovení § 456 obč. zák. předmět bezdůvodného obohacení se musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán. Nelze-li toho, na jehož úkor byl získán, zjistit, musí se vydat státu.

76. Podle ustanovení § 13 o. z. každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

77. Podle ustanovení § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, 78. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

79. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 o.z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

80. Podle ustanovení § 136 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen o. s. ř.“) lze-li výši nároků zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo nelze-li ji zjistit vůbec, určí ji soud podle své úvahy.

81. Podle ustanovení § 159a o.s.ř. odstavce 1 nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro účastníky řízení. Podle odstavce 3 v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány. Podle odstavce 4 jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

82. Podle rozsudku Nejvyššího soudu České republiky z 27. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4184/2018, bezdůvodným obohacením není jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo.

83. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2013, sp. zn. 28 Cdo 946/2013, obvyklé nájemné jakožto východisko pro určení výše bezdůvodného obohacení musí být dáno vztahem nabídky a poptávky a odpovídat výši úhrady za užívání obdobných pozemků za běžných okolností. Je přitom nutno respektovat všechny specifické podmínky daného užívacího vztahu (způsob, okolnosti, místo, čas, charakter užívání). V situaci, že ani jedna ze stran vztahu nemá možnost vybrat si jiného smluvního partnera, než právě jednoho konkrétního, nemůže být obvyklá výše nájemného být určena za použití porovnávací metody, která je determinována deformovanou výší nájemného dosahovanou u pronajímatelů sousedících pozemků, kteří se tržně nechovají.

84. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi stranami nebylo sporné, že žalovaní prostřednictvím prodejny [anonymizováno] užívají pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Žalovaní ani nesporovali způsob výpočtu obvyklé ceny nájemného, jak jej vyčíslil znalec [celé jméno znalce], tedy ve výši 8 000 Kč/m2 a ročního nájemného určeného jako 5 % z obvyklé hodnoty pozemku. Sporovali však způsob rozdělení bezdůvodného obohacení mezi uživatele pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], který užívá žalobkyně prostřednictvím garáží, a který zároveň užívají žalovaní prostřednictvím [anonymizováno]. Žalovaní žádali, aby soud zohlednil plochu, kterou [anonymizováno] stojí na pozemku, za který žalobkyně žádá bezdůvodné obohacení, dle skutečné plochy, nikoli té zapsané v katastru nemovitosti.

85. Pro určení míry, jakou žalobkyně a žalovaní užívají pozemek parc. [číslo] soud rozhodl, že bude vycházet z rozsahu plochy, kterou mají žalobkyně a žalovaní tento pozemek k dispozici. Tento princip se soudu jeví jako nespravedlivější, přestože fakticky dané subjekty pozemek v plné míře neužívají a to i s ohledem na námitku žalobkyně, že nemůže používat plochu garáže v části, kde probíhají sloupy. Jednak sloupy prochází i prostory žalovaných, jednak by bylo obtížné určit faktickou míru užívání, která se bude lišit i v různých obdobích. Soud za účelem míry užívání nařídil místní šetření, kdy prostřednictvím odborné firmy [právnická osoba] byly změřeny konkrétní rozměry [anonymizováno] včetně jejího nadzemního patra a rampy, kterou užívají pouze žalovaní. Dále soud vycházel z geometrického plánu znalce [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [číslo] 2020, na základě kterého byly aktualizované údaje v katastru nemovitostí. Tak si soud opatřil podklady pro úvahu podle ustanovení § 136 o. s. ř., neboť by jinak bylo obtížné zjistit výši nároků. Cílem bylo zjistit míru bezdůvodného užívání pozemku, nikoli přesné zaměření budovy [anonymizováno], které by vyžadovalo nákladné geodetické zaměření a delší dobu na zpracování znaleckého posudku. Pro účely rozdělení užívání mezi dva subjekty měl soud za to, že pro úvahu je plně dostačující odborné vyjádření a geometrický plán aktualizovaný v roce 2020. Pokud žalovaní namítali nedostatky odborného vyjádření, neuváděli, v čem konkrétně bylo měření [právnická osoba], s.r.o. chybné. [jméno] se přitom měření účastnili a byli přítomni zaznamenávání výsledků. Na jednání u soudu pak uváděli, že jednotlivé náměry nesporují. Odborná společnost kombinovala výsledky vlastního měření s aktualizovaným geometrickým plánem, což pro určení míry užívání bylo dostačující. Soud neprováděl geodetické práce, nezaměřoval hranice pozemku či polohu budov, nebyla tedy nutná absolutní přesnost měření. Pokud se pak žalovaní nesouhlasně vyjadřovali k zaměření terasy na parc. [číslo] to není součástí posuzování soudu.

86. Soud proto došel k výpočtu, že žalobkyně užívá z celkové plochy pozemku [číslo] v k. ú. [část obce] plochu o rozsahu 1 413 m2 (1723 m2 – 310 m2). Žalovaní užívají rovněž plochu 1 413 m2 a dále užívají rampu o rozloze 184 m2 a z druhého nadzemního podlaží rozměr 267 m2 (rozměr 511 m2 - 244 m2), celkem užívají 1 864 m2. Poměr užívání pak činí 43, 1 % žalobkyní a 56,9 % žalovanými ([číslo] a [číslo]).

87. Po částečném zastavení co do částek 4 800 Kč a 1 672 Kč, žalobkyně má nárok na úhradu 56,90 % z částky 638 800 Kč, což činí 363 477,20 Kč, a na 56, 9 % z částky 2 274 552 Kč ve výši 1 294 220,10 Kč.

88. K částce 2 274 552 Kč soud dospěl tak, že za období od [datum] do [datum] vznikl žalobkyni nárok na 3 * 638 800 Kč a 319 400 Kč (638 [číslo] za období od [datum] do [datum]) a 36 752 Kč (638 [číslo] dní za období od [datum] do [datum]). Co do částky 1 672 Kč vzala žalobkyně zpět, zbytek soud zamítl a to ve výši 13 405 Kč (2 274 224 jako žaloba+ 15 405 jako rozšíření žaloby = 2 289 629 – [číslo] jako zpětvzetí = 2 287 957 - 2 274 552 jako částka příslušející za období od [datum] do [datum] = 13 405 Kč k zamítnutí).

89. Soud dále částečně zamítl zákonný úrok z prodlení, neboť výzva ze dne [datum] na částku 643 600 Kč byla žalovaným dle domněnky § 573 o. z. doručena dne [datum] a předžalobní výzva ze dne [datum] byla žalovaným doručena dne [datum]. Dále soud zohlednil, že co do rozšíření žaloby ve výši 15 405 Kč nebyli žalovaní vyzváni předžalobní výzvou, návrh na rozšíření byl žalovaným doručen až dne [datum], v tomto ohledu soud přiznal zákonný úrok z prodlení od [datum], částka však již činila pouze 328 Kč (2 274 552 Kč – 2 274 224 Kč), nikoli původně v rozšíření požadovaných 15 405 Kč.

90. Vzájemný nárok žalovaných pak soud v plném rozsahu zamítl. Žalovaní jej uplatnili z titulu vlastnictví garáží na pozemcích [číslo] neboť ty mají být součástí prodejny [anonymizováno], která je nesporně ve vlastnictví žalovaných. Uvedenou otázku již postupoval Obvodní soud pro Prahu 3 ze dne 31. 5. 2017, č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2018, č.j. [číslo jednací]. Zdejší soud nemá důvod uvedenou věc posoudit jinak. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 23. 10. 2018, č.j. [číslo jednací], odmítl dovolání žalovaných. Konstatoval, že nemůže být dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví součásti věci, neboť se nejedná o samostatnou věc. Ve výjimečných případech pak se lze domáhat určení vlastnického práva k předmětu jako součásti věci hlavní, což ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn [spisová značka] nebylo splněno. Postavení garáží jako součásti [anonymizováno] tak nebylo ve výroku rozhodnutí dosud řešeno. Soud má však za to, že lze plně odkázat na odůvodnění soudů v této věci a postupovat dle ustanovení § 13 o. z., neboť jako součást odůvodnění byla již posuzována otázka garáží jako součásti [anonymizováno].

91. Prvně budova velkoprodejny a objekt garáží měly odlišný právní osud, přestože jejich stavba byla původně povolena jedním stavebním povolením v roce 1978. Budova velkoprodejny a garáže byly kolaudovány samostatnými rozhodnutími v letech 1983 a 1985, kdy se v případě [anonymizováno] budoucím uživatelem staly Potraviny [obec], s. p. a budoucím uživatelem garáží se stal Obvodní podnik bytového hospodářství [obec a číslo] (strana 2., bod 3 kolaudačního rozhodnutí z roku 1985). Garáže pak převedla [anonymizována dvě slova] [obec] na Obvodní podnik bytového hospodářství hospodářskou smlouvou ze dne [datum]. Ze smlouvy vyplývá, že odkazuje na kolaudační rozhodnutí z roku 1985, nikoli z roku 1983 a týká se tak garáží. Z kolaudačního rozhodnutí z roku 1983 navíc v popisu, co stavba obsahuje, nejsou garáže vůbec jmenovány, ačkoliv jiné součásti věci v něm vyjmenovány jsou. V kolaudačním rozhodnutí z roku 1985 se rovněž dále uvádí, že garáže provozně souvisí s monolitickou částí (stavbou obytného objektu A), garáže pod prodejnou a garáže pod terasou provozně souvisí spolu. Garáže následně byly převedeny Hlavnímu městu [obec] na základě zápisu o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí ze dne [datum] (garáže pod [anonymizováno]). Rozhodnutím Ministerstva financí ze dne [datum] přešel do vlastnictví [územní celek] přešel i pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Ohlášení vlastnického práva bylo katastru nemovitostí učiněno podáním ze dne [datum]. Jako vlastníka pak žalobkyni zapsal katastr nemovitostí u garáží na pozemku [číslo] v k. ú. [část obce] na základě rozhodnutí ze dne 17. 3. 2011, [číslo jednací].

92. Ani z rozhodnutí odboru vnitřních věcí Národního výboru hlavního města Prahy ze dne [datum] nelze shledat, že by garáže pod [anonymizováno] či garáže pod terasou na parc. [číslo] měly být součástí budovy [anonymizováno]. Pokud rozhodnutí hovoří o ploše zastavěné budovou [adresa] o rozsahu 1 945 m2, odpovídá to rozloze [anonymizováno], jak ji určil nový geometrický plán z roku 2020, podle kterého má [anonymizováno] rozlohu 1 907 m2. Z tohoto údaje však nelze vyvodit, že by její součástí byly i garáže.

93. Co se týká větve převodu [anonymizováno], ani z té nevyplývá, že by byly převáděny garáže. Z privatizačního projektu dle zákona č. 92/1991 Sb. týkající se Velkoprodejny potravin [anonymizováno] vyplývá vůle privatizovat pouze budovu prodejny a movitého zařízení. Je výslovně uvedeno, že garáže tvoří nedílnou součást komplexu obytných domů [ulice] nacházející se ve vlastnictví obce. Předmětem privatizace tak mohl být pouze majetek uvedený v privatizačním projektu, přičemž v privatizačním projektu týkajícím se [anonymizováno] je tento majetek výslovně vyloučený.

94. Dále pak z potvrzení dražební komise ze dne [datum] a stejně tak z úvěrové smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že se týkají pouze domu [adresa] bez stavební parcely, v potvrzení o nabytí vlastnictví, která vystavila [ulice] komise pro privatizaci národního majetku vydražitelům ze dne [datum], se nadto uvádí, že se stali vlastníky budovy, nikoli pozemku. Stejně tak z listiny prohlášení vkladatele ze dne [datum] se podává, že tato se týká poloviny spoluvlastnického podílu pouze budovy [adresa], jak je nemovitost zapsána na LV [číslo] pro k. ú. [část obce].

95. Co se týká konstrukčního hlediska, ze kterého žalovaní odvozují své vlastnictví jako součást věci, neboť [anonymizováno] i garáže pod ní sdílejí společné základy a některé inženýrské sítě, nemůže toto převážit nad funkčním propojením věci. Všechny posudky [ulice] [anonymizováno] konstatují, že stavebně technicky garáže a [anonymizováno] tvoří jeden stavební celek, ostatní budovy mají odlišné konstrukční uspořádání. Konstrukční uspořádání a existence dilatační spáry jsou jedinými argumenty pro konstatování, že garáže jsou součástí [anonymizováno].

96. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2018, č.j. 25 Co 410/2017 – 130, se rozsáhle vyjádřil k podmínkám, aby věc mohla být součástí jiné věci. Podmínkou pro to, aby byl objekt považován za součást věci, je, aby byl v samostatných funkčních vazbách pouze s touto jedinou věcí. Posuzuje se vzájemná sounáležitost věci a míra jejich oddělitelnosti. Nemusí jít nutně o technické propojení věcí, ale může se jednat i o funkční propojení nebo stavebně technické propojení. V daném rozhodnutí soud rovněž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. 30 Cdo 1068/2000, dle kterého i samostatně stojící budova může být tvořena dvěma či více uzavřenými celky, přičemž každý má svůj vchod, a každý tento celek je oddělený od ostatních a není průchozí, pak lze shledat existenci dvou samostatných budov.

97. Garáže nejsou mimo základů a některých inženýrských sítí jakkoli na prodejnu napojeny, není z nich ani přímá cesta do prodejny Z místního šetření i z posudku [právnická osoba] bylo zjištěno, že východ z garáží pro vozy je mimo pozemky parc. [číslo]. Garáže nemohou bez okolních staveb a pozemků samostatně existovat. Mohou však samostatně existovat bez prodejny [anonymizováno]. Garáže nikdy nesloužily zákazníkům prodejny, ale obyvatelům okolních domů. Některé inženýrské sítě z garáží vedou i do vedlejší budovy, nikoli do [anonymizováno] Žalovaní se do doby uplatnění vzájemného nároku k vlastnictví garáží nijak nepřihlásili, nijak se o garáže nestarali, přitom [anonymizováno] vlastní od roku 1992.

98. S ohledem na samostatnou převodovou linii od doby, kdy došlo ke kolaudaci garáží a [anonymizováno], a na skutečnost že garáže nebyly vymezeny ani v privatizačním projektu, ani v rozhodnutí dražební komise, kterou byla převáděna velkoprodejna na žalované a na funkční propojení garáží na bytový dům, nezbylo než konstatovat, že žalovaní se vlastníky garáží nestali, a nárok žalovaných na přiznání vzájemného nároku zamítnout.

99. O náhradě nákladů řízení o žalobě ve spise 7 C 473/2015 vedeného u zdejšího soudu rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 358,70 Kč (395 066,80 * 0,13), přičemž tato částka představuje 13 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 33 180 Kč (32 180 Kč, 1 000 Kč) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 643 600 Kč sestávající z částky 10 900 Kč za každý z sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], podání ze dne [datum], doručené dne [datum], účast na jednání dne [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum]) a z částky 5 450 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva ze dne [datum]) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 2 917 824 Kč sestávající z částky 19 980 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (podání ze dne [datum], účast na jednání ze dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], návrh na rozšíření žaloby ze dne [datum]) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 2 933 229 Kč sestávající z částky 20 060 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání dne [datum] v rozsahu dvou úkonů právní služby, podání ze dne [datum], účast na místním šetření dne [datum], účast ne jednání dne [datum]) a z částky 10 030 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (podání ze dne [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 299 080 Kč ve výši 62 806,80 Kč. Co se týká o částečné zastavení řízení pro částky 4 800 Kč a 1 672 Kč, ty soud považoval za neúspěch žalobkyně, neboť byly vztahy zpět poté, co byly rozměry pozemku a [anonymizováno] přeměřeny novým geometrickým plánem. Co se týká řízení ve spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 7 C 473/2018 předtím, než byl spis usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 5.4. 2019, č.j. 7 C 473/2015 – 186, spojen ke společnému řízení vedenému pod sp. zn. 7 C 473 2015 učinila žalobkyně dva úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení a podání ve věci samé). Z tarifní hodnoty ve výši 2 274 224 Kč soud přiznal částku 1 294 220,10 Kč. Nárok na náhradu nákladů tak činil částku 20 612,80 Kč, tato částka představuje 13,82 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,91 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,09 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 274 224 Kč sestávající z částky 17 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 440 Kč ve výši 7 442,40 Kč Soudní poplatek činil 113 712 Kč, 13,82 % pak činí 15 714,99 Kč.

100. O náhradě nákladů řízení o vzájemném návrhu žalovaných ve spise 7 C 473/2015 vedeného u zdejšího soudu rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, náhradu nákladů řízení v částce 494 599,60 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 3 102 200 Kč sestávající z částky 20 740 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. (podání žalobkyně ze dne [datum], doručené zdejšímu soudu dne [datum]) včetně paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 8 614 096,30 Kč sestávající z částky 42 780 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (podání ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum] v rozsahu dvou úkonů právní služby, účast na jednání u soudu dne [datum]) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 408 760 Kč ve výši 85 839,60 Kč. Soud nepřiznal náhradu nákladů žalobkyně za podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum], podání ze dne [datum] na místním šetření dne [datum], neboť se týkaly projednávání pouze žaloby a nikoli vzájemného návrhu žalovaných.

101. O náhradě nákladů řízení státu podle ustanovení § 148 o. s. ř. soud rozhodne samostatným usnesením ve vztahu ke všem účastníkům. Náklady se stávají z odměny znalce [celé jméno znalce] přiznané usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 12. 8. 2020, č.j. 7 C 473/2015 – 282, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, č.j. 51 Co 316/2020 – 304, ve výši 6 500 Kč, a náhrady nákladů spojených s pořízením důkazu [právnická osoba], s.r.o., přiznané usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 30. 6. 2021, č.j. 7 C 473/2015 – 422, ve výši 2 420 Kč, usnesení dosud není v právní moci.

Poučení