7 C 50/2023 - 166

Rubrum

Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Alešem Landsmanem ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozená [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem 16 Zion Grove, 6066 Ballajura WA, Austrálie o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví žalobců a žalované k jednotce č. 1606/3 - byt, v budově [adresa], 1606, 1607, bytový dům, LV č. [hodnota], postaveném na pozemku parc. č. 1568/64, LV č. [hodnota], včetně ideálního spoluvlastnického podílu ve výši 24/527 na společných částech domu č.p. 1474, 1606, 1607 a na pozemku parc. č. 1568/64, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 524 m, které se nacházejí v obci a katastrálním území [adresa] a jsou zapsány na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa], se zrušuje.

II. Jednotka č. 1606/3 - byt, v budově [adresa], 1606, 1607, bytový dům, LV č. [hodnota], postaveném na pozemku parc. č. 1568/64, LV č. [hodnota], včetně ideálního spoluvlastnického podílu ve výši 24/527 na společných částech domu č.p. 1474, 1606, 1607 a na pozemku parc. č. 1568/64, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 524 m, které se nacházejí v obci a katastrálním území [adresa] a jsou zapsány na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa], se přikazuje do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobců, tj. každý ze žalobců tímto nabývá ideální 1/3 uvedené nemovitosti.

III. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnictví částku 275 000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnictví částku 275 000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně c) je povinna zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnictví částku 275 000 Kč, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 45 614 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 614 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně k rukám právního zástupce žalobců na náhradě nákladů řízení do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku částku 192 623 Kč.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit Okresnímu soudu ve [adresa] na náhradě nákladů řízení do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku, jejíž výše bude uvedena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou ze dne [datum] domáhali po žalované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobu odůvodnili tím, že účastníci řízení jsou každý vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/4 na nemovitosti, a to bytové jednotky č. 1606/3 - byt, v budově [adresa], 1606, 1607, bytový dům, LV č. [hodnota], postavený na pozemku parc. č. 1568/64, LV č. [hodnota], včetně ideálního spoluvlastnického podílu ve výši 24/527 na společných částech domu č.p. 1474, 1606, 1607 a na pozemku parc. č. 1568/64, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 524 m, které se nacházejí v obci a katastrálním území [adresa] a jsou zapsány na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Vysočinu, Katastrální pracoviště [adresa] (dále také jen „předmětná nemovitost“). Žalobní návrh odůvodnili tím, že předmětnou nemovitost nabyli do podílového spoluvlastnictví v rámci dědického řízení po zůstavitelce [jméno FO], a to na základě usnesení Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalobci nadále nechtějí v podílovém spoluvlastnictví setrvávat, když uvedli, že s žalovanou nejsou schopni dohodnout se na jakémkoliv společném postupu při správě předmětných nemovitostí, neboť žalovaná žije dlouhodobě v Austrálii a s žalobci z neznámých důvodů nikterak nekomunikuje, byť se žalobci opakovaně snažili nalézt oboustranně přijatelné řešení vypořádání spoluvlastnictví. Žalobci proto navrhli, aby soud vydal rozsudek, kterým by zrušil podílové spoluvlastnictví a přikázal jej do rovnodílného spoluvlastnictví žalobců (každý by získal podíl o velikosti ideální 1/3) s tím, že žalovaná bude finančně vypořádána částku určenou znaleckým posudkem, když žalobci mají za to, že ke stanovení aktuální tržní hodnoty předmětné nemovitosti je třeba ustanovit znalce (pro účely dědického řízení byla předmětná nemovitost oceněna posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] na částku 1 900 000 Kč představující obvyklou/tržní cenu). Taktéž žalobci požadovali, aby jim soud přiznal náhradu nákladů řízení, když navzdory jejich snaze o mimosoudní vypořádání zůstala žalovaná po celou dobu nečinná a s žalobci vůbec nekomunikovala. Z důvodu procesní ekonomie žalobci zároveň v rámci jednoho řízení požadovali úhradu nákladů vynaložených s pohřbem zůstavitelky [jméno FO] (matky žalobců a babičky žalované), s dědictvím a rovněž náklady spojené se správou a údržbou předmětné nemovitosti, vše v celkové výši 45 614 Kč včetně zákonných úroků z prodlení.

2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena spolu s usnesením o výzvě k vyjádření k žalobě prostřednictvím Generálního konzulátu ČR v Sydney (dále jen GK Sydney) dne [datum] do vlastních rukou, nevyjádřila.

3. Soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ustanovil znalce [tituly před jménem] [jméno FO], ke zpracování znaleckého posudku určujícího obvyklou cenu předmětných nemovitostí. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], byla znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přiznána odměna za vypracování znaleckého posudku ve výši 8 000 Kč.

4. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému byli řádně předvoláni účastníci řízení. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí bylo předvolání k jednání doručeno dne [datum] do vlastních rukou. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalované.

5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: - z výpisu z katastru nemovitostí pro katastrální území [adresa], LV č. [hodnota], soud zjistil, že předmětná nemovitost je v podílovém spoluvlastnictví účastníků řízení s tím, že každý vlastní podíl o velikosti ideální 1/4; - z dopisu právního zástupce žalobců adresovaného žalované ze dne [datum], včetně překladu, soud zjistil, že žalobci prostřednictvím svého právního zástupce vyzvali žalovanou k vypořádání spoluvlastnictví předmětné nemovitosti dohodou; - z usnesení Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum], čj. [spisová značka], soud zjistil, že v rámci dědického řízení po zemřelé [jméno FO] bylo rozhodnuto o tom, že účastníci řízení (tj. pozůstalé děti na straně žalobců a vnučka na straně žalované) nabyly rovným dílem do podílového spoluvlastnictví předmětnou nemovitost a zároveň byla každému z účastníků řízení uložena povinnost uhradit odměnu a náhradu hotových výdajů notářce [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši 10 014 Kč; pasiva pozůstalosti na straně 5 a 6 v celkové výši 69 745 Kč jsou předmětem žaloby v čl. III. odst. 1 písm. a) první odrážka a další náklady spojené jednak s pohřbem a dědickým řízením a jednak se správou a údržbou bytu uvedené v žalobě v čl. III. odst. 1 písm. b) vznikly až po smrti zůstavitelky, a proto nemohly být předmětem dědického řízení; - ze záznamů GK Sydney ze setkání s paní [Jméno žalované] ze dne [datum] a ze [datum] a z e-mailová korespondence ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, jakým způsobem v rámci dědického řízení komunikováno s žalovanou, tzn. prostřednictvím [právnická osoba] a GK Sydney s tím, že žalované byly veškeré písemnosti doručeny; - z výpisu z účtu [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu], ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci [resp. žalobce b)] vrátili OSSZ dne [datum] částku 4 400 Kč jako příspěvek na imobilitu zůstavitelky [jméno FO], neboť tato částka byla poukázána na účet zůstavitelky až po její smrti (a nebyla tudíž předmětem dědictví), a proto museli žalobci tuto částku vrátit OSSZ ze svých prostředků a 1/4 této částky tedy žalobci požadovali po žalované; - z výpisu z účtu [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu], ze dne [datum] a z daňového dokladu [právnická osoba]. soud zjistil, že [právnická osoba]. vystavila dne [datum] zůstavitelce (tj. po její smrti, a proto nebyl tento dluh předmětem dědictví) vyúčtování znějící na částku 297,10 Kč, kterou žalobci dne [datum] uhradili; 1/4 této částky tedy žalobci požadovali po žalované; - z výpisu z účtu [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu], ze dne [datum] a z daňového dokladu [právnická osoba]. soud zjistil, že [právnická osoba]. vystavila dne [datum] zůstavitelce (tj. po její smrti, a proto nebyl tento dluh předmětem dědictví) vyúčtování znějící na částku 227,38 Kč, kterou žalobci dne [datum] uhradili; 1/4 této částky tedy žalobci požadovali po žalované; - z výpisu z účtu [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu], ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci dne [datum] uhradili doplatek elektřiny E.ON energie, a.s. ve výši 120 Kč; 1/4 této částky tedy žalobci požadovali po žalované; - z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum], oznámení o provedení příkazu k úhradě ze dne [datum] a z podacího lístku soud zjistil, že žalobci uhradili FÚ pro kraj [adresa] částku (3x) 376 Kč jako daň z nemovitých věcí za byt za období 2020, 2021 a 2023; žalobce b) uhradil daň z nemovitých věcí i za rok 2022, nicméně doklad nemá k dispozici, a proto tato částka není předmětem žaloby; 1/4 této částky tedy žalobci požadovali po žalované; - z oznámení o provedení příkazů k úhradě [právnická osoba]. soud zjistil, že žalobci hradili v období 5/2022-5/2023 (tj. 13x) částku 4 000 Kč měsíčně jako příspěvky do fondu oprav společenství vlastníků, které se nerozúčtovávají, tj. celkem uhradili částku 52 000 Kč; 1/4 této částky tedy žalobci požadovali po žalované; - z pokladního dokladu znějící na částku 9 684 Kč soud zjistil, že žalobci v této výši uhradili náklady na smuteční hostinu; 1/4 této částky tedy žalobci požadovali po žalované; - z oznámení o provedení příkazu k úhradě [právnická osoba]. soud zjistil, že žalobci uhradili notářce [tituly před jménem] [jméno FO] za žalovanou částku 10 014 Kč a částku 1 200 Kč; - ze znaleckého posudku č. [hodnota]-59/2023 znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že obvyklá cena předmětné nemovitosti je 3 300 000 Kč; žalobci se závěrem znaleckého posudku souhlasili; - z výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO] u jednání dne [datum] soud zjistil, že znalec na závěrech svého posudku trvá, v mezidobí patrně došlo k určitému navýšení hodnoty nemovitosti, a to minimálně o inflaci.

6. Právní zástupce žalobců při jednání dne [datum] závěrem navrhl, aby soud v meritu věci rozhodl tak, jak navrhl v žalobě. Jelikož to byla žalovaná, kdo vyvolal tento spor, protože nekomunikovala a nereagovala na výzvy zaslané právním zástupcem žalobců, včetně překladu této výzvy, a spor tedy nemohl být díky pasivitě žalované vyřešen mimosoudně a žalobcům tedy vznikly náklady na toto řízení, požádal právní zástupce žalobců o přiznání náhrady nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 281 Kč, čtyř úkonů právní služby ve prospěch tří osob, 4 x režijní paušál, náhrady za ztrátu času na cestě k jednání v rozsahu 2 půlhodiny a cestovné za cestu právního zástupce žalobců k jednání osobním automobilem zn. ŠKODA KODIAK z [adresa] a zpět v délce 60 km celkem, a to vše včetně DPH. Požádal taktéž o přiznání nákladů žalobcům na znalecký posudek ve výši 8 000 Kč, jelikož tuto částku soud znalci uhradil, a to poté, co žalobci uhradili zálohu ve výši 10 000 Kč.

7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za zcela prokázané, že žalobci a žalovaná jsou každý vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/4 na předmětné nemovitosti. Účastníci řízení nabyli spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti v rámci dědického řízení po zůstavitelce [jméno FO], matky žalobců a babičky žalované. Obvyklá cena předmětné nemovitosti byla znaleckým posudkem stanovena na částku 3 300 000 Kč. Nemovitost není reálně dělitelná, což ani žádný z účastníků nenamítal. Žalobci vynaložili náklady spojené s pohřbem zůstavitelky, náklady na dědické řízení a náklady spojené se správou a údržbou předmětné nemovitosti po úmrtí zůstavitelky, přičemž po žalované požadovali úhradu 1/4 nákladů, tj. dle velikosti jejího podílu.

8. Vědom si odlišné státní příslušnosti účastníků řízení (žalovaná je občankou Austrálie) se soud nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti a rozhodným právem. [jméno FO] Českou republikou a Austrálií neexistuje dvoustranná úmluva, která by řešila příslušnost k rozhodování soudních sporů týkajících se nemovitostí; neexistuje ani mnohostranná úmluva, které by byly oba státy signatáři, a jejímž předmětem by bylo mimo jiné i rozhodování soudních sporů týkajících se nemovitostí.

9. Podle § 68 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „zákon o MPS“), rozhodovat o právech k nemovitým věcem, které jsou na území České republiky, přísluší výlučně českým soudům nebo jiným příslušným českým orgánům veřejné moci. Podle § 69 odst. 1 zákona o MPS věcná práva k nemovitým věcem i k hmotným věcem movitým se řídí, pokud v tomto zákoně nebo v jiných právních předpisech není stanoveno něco jiného, právním řádem místa, v němž věc je. Podle tohoto právního řádu se rovněž určuje, zda věc je nemovitá nebo movitá.

10. Z ustanovení § 68 zákona o MPS je zřejmé, že k rozhodování v této věci jsou příslušné české soudy, jelikož předmětná nemovitost se nachází na území České republiky. Z ustanovení § 69 odst. 1 zákona o MPS pak vyplývá, že věc bude rozhodována podle českého práva, jelikož je to právo místa (země), kde se předmětná nemovitost nachází.

11. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Podle § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 občanského zákoníku, je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně jejího hodnota. Podle § 1147 věta první občanského zákoníku, není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Podle § 1122 odst. 1 občanského zákoníku podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Podle § 1148 odst. 1 občanského zákoníku si spoluvlastníci při zrušení spoluvlastnictví vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy, které souvisejí se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí. Podle § 1148 odst. 2 občanského zákoníku může každý ze spoluvlastníků žádat úhradu splatné pohledávky, jakož i pohledávky, jejíž splatnost nastane do jednoho roku po účinnosti dohody o zrušení spoluvlastnictví nebo po zahájení řízení o zrušení spoluvlastnictví. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Po právním zhodnocení věci soud posoudil žalobu jako důvodnou. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že do podílového spoluvlastnictví účastníků řízení patří předmětná nemovitost. Ustanovení § 1140 odst. 1 občanského zákoníku vyjadřuje obecný princip, podle kterého nikdo nemůže být nucen k setrvání ve spoluvlastnickém vztahu. Obecná podstata vztahu spoluvlastníka k majetkovému společenství potud, že účast spoluvlastníka v něm nelze vynucovat proti jeho vůli, se však neuplatní bezvýjimečně. Zákonné důvody pro omezení zrušení spoluvlastnictví spočívají v tom, že spoluvlastník nesmí o zrušení spoluvlastnictví žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. Přitom jak hledisko absence vhodné doby ke zrušení spoluvlastnictví, tak hledisko vzniku újmy některému ze spoluvlastníků je třeba posuzovat na základě relevantních okolnostní objektivní povahy se zřetelem na společnou věc, např. její účelové určení či na způsob jejího využití, nikoli pouze s ohledem na osobní poměry spoluvlastníků k věci. Zejména v případě újmy způsobené zrušením spoluvlastnictví je z dikce zákona patrné, že prolomení zásady autonomie vůle stran setrvání ve spoluvlastnictví, je odůvodněno pouze kvalifikovaným zásahem do práva spoluvlastníka spočívající v tom, že žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je motivována právě a jenom snahou o způsobení újmy. Průlom do práva na ukončení spoluvlastnického vztahu je tak opodstatněn principem nejnutnější ochrany spoluvlastníků a zákonem stanovené výjimky musí být soudy vykládány spíše restriktivně. Lze tedy uzavřít, že k postupu podle § 1140 odst. 2 občanského zákoníku, tedy odejmout spoluvlastníku právo domáhat se zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, mohou soudy přistupovat ve zcela výjimečných a odůvodněných případech. O takovouto výjimku se však v tomto případě nejedná. Soud si je vědom toho, že předmětná nemovitost byla původně ve vlastnictví matky žalobců, tzn. babičky žalované, a spoluvlastnictví žalované a žalobců následně vzniklo jako výsledek dědického řízení, když žalovaná nastoupila do dědického řízení jako dědička ze zákona za svého zemřelého otce. V rámci vypořádání spoluvlastnictví, pokud toto spoluvlastnictví vzniklo na základě dědického řízení, ovšem není možné bez dalšího přihlížet k tomu, jakou měrou se jednotliví dědicové zasloužili o nabytí předmětné nemovitosti, potažmo nelze hodnotit, jaký vztah měli dědicové k zůstaviteli. Skutečností nicméně zůstává, že žalovaná žije dlouhodobě v Austrálii, nikterak nerealizuje svá práva a povinnosti vyplývající z jejího spoluvlastnického podílu, když se žádným způsobem nepodílí na správě předmětných nemovitostí a s ostatními spoluvlastníky žádným způsobem nekomunikuje, a to navzdory tomu, že tito opakovaně žalované předložili nabídku týkající se vypořádání předmětné nemovitosti. S ohledem na uvedené skutečnosti již žalobci nechtějí setrvávat v podílovém spoluvlastnictví s tím, že jsou schopni žalované zaplatit na vypořádání jejího podílu částku určenou znaleckým posudkem. Žalovaná se nikterak nevyjádřila, přestože byla s věcí řádně seznámena, jelikož žalované byly v průběhu řízení doručovány příslušné listiny přeložené soudem ustanovenou tlumočnicí do anglického jazyka. Žalovaná se tak měla a mohla k věci vyjádřit, nicméně neučinila tak, když naopak po celou dobu řízení zůstala nečinná. S ohledem na veškeré výše uvedené skutečnosti proto soud rozhodl tak, že podílové spoluvlastnictví žalobců a žalované k předmětné nemovitosti zrušil (výrok I.).

13. Pokud jde o způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví, soud zohlednil výsledky provedeného dokazování. Ze znaleckého posudku je zřejmé, že předmětná nemovitost nelze reálně rozdělit mezi všechny účastníky řízení, a to zejména s ohledem na rozlohu a velikost předmětné nemovitosti, jelikož se jedná o standardní byt 3 + 1 v panelovém domě. Nadto je z provedeného dokazování zjevné, že žalovaná nikterak nerealizuje svá práva a povinnosti vyplývající z jejího spoluvlastnického podílu, předmětnou nemovitost nikterak neužívá, s žalobci žádným způsobem nekomunikuje a na výzvu soudu ohledně vyjádření k žalobě nereagovala. Z těchto důvodů soud přikázal podíl žalované o velikosti ideální 1/4 předmětné nemovitosti do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobců (dle jejich návrhu), tj. každý ze žalobců tímto nabyl ideální 1/3 předmětné nemovitosti (výrok II.).

14. Soud současně rozhodl o povinnosti žalobců zaplatit žalované cenu za vypořádací podíl. Obvyklá cena předmětné nemovitosti byla stanovena znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], s jehož závěry se soud ztotožnil, a to na částku 3 300 000 Kč. Cena za 1/4 vypořádacího podílu, tzn. za vypořádací podíl žalované, tedy činí částku 825 000 Kč. Vzhledem k tomu, že vypořádací podíl žalované nabydou do rovnodílného podílového spoluvlastnictví žalobci, čímž každý ze žalobců nabyde ideální 1/3 předmětné nemovitosti, soud uložil každému ze žalobců, tj. žalobkyni a), žalobci b) a žalobkyni c), povinnost zaplatit žalované na vypořádání spoluvlastnictví částku 275 000 Kč, tj. každý 1/3 z 825 000 Kč (výrok III., IV., V.).

15. Za situace, kdy soud podílové spoluvlastnictví účastníků řízení zrušil a vypořádal, je zároveň třeba vypořádat pohledávky a dluhy související se spoluvlastnictvím předmětné nemovitosti a rovněž s dědictvím a pohřbem, když žalobci zmíněné vypořádání v žalobě navrhli a soud se ztotožnil s názorem, že v rámci procesní ekonomie řízení, zejména hospodárnosti, je vhodné a účelné v rámci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vypořádat zároveň pohledávky a dluhy související se spoluvlastnictvím předmětné nemovitosti ve smyslu § 1148 občanského zákoníku, jakož i nároky z dědictví a z proběhlého pohřbu zůstavitelky. V tomto směru soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalobci v souvislosti s pohřbem a dědickým řízením vynaložili společně a nerozdílně: částku 9 684 Kč na smuteční hostinu a částku 69 745 Kč na pasiva pozůstalosti a zároveň uhradili za žalovanou na nákladech dědického řízení a tlumočnice částku 10 014 Kč a částku 1 200 Kč (tzn. částky vypočtené žalované jako 1/4 z celkových nákladů dědického řízení a tlumočnice). Žalobci taktéž vynaložili v souvislosti se správou a údržbou předmětné nemovitosti po úmrtí zůstavitelky náklady v celkové výši 58 712 Kč (tj. 297 Kč + 227 Kč za telekomunikační služby poskytnuté zůstavitelce, 120 Kč za doplatek elektřiny, 3x 376 Kč za daně z nemovitých věcí, 13x 4 000 Kč za příspěvky do fondu oprav společenství vlastníků a 4 400 Kč za vrácení příspěvku na imobilitu zůstavitelky). Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná je povinna uhradit 1/4 nákladů vynaložených s pohřbem, dědickým řízením a správou a údržbou předmětné nemovitosti, tj. částku 45 614 Kč (1/4 ze 137 601 Kč + částky 10 014 Kč a 1 200 Kč za náklady žalované na dědické řízení a tlumočnici) včetně zákonných úroků z prodlení, neboť je zřejmé, že se žalovaná dostala s úhradou dluhu do prodlení ve smyslu § 1968 občanského zákoníku. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uložil žalované povinnost uhradit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně částku 45 614 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 614 Kč od [datum] do zaplacení (výrok VI.).

16. O nákladech řízení soud rozhodl tak, že dle § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal částečně procesně úspěšným žalobcům právo na náhradu nákladů řízení v plné výši vůči žalované, která nebyla v řízení převážně úspěšná. Soud si je vědom ustálených judikaturních závěrů, dle kterých je míra úspěšnosti jednotlivých účastníků řízení o vypořádání spoluvlastnictví z majetkového hlediska srovnatelná, neboť v řízení v tomto ohledu objektivně není vítěze ani poraženého, a je proto na místě o nákladech řízení rozhodovat dle § 142 odst. 2 o.s.ř. V tomto řízení ovšem soud přihlédl ke specifickým okolnostem ve smyslu Stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, zejména ke skutečnosti, že žalobci se před podáním žaloby snažili žalovanou, která žije dlouhodobě v Austrálii, opakovaně kontaktovat, projevili snahu o vypořádání spoluvlastnictví účastníků dohodou, nicméně vše bez úspěchu, neboť žalovaná s žalobci nikterak nekomunikovala, absentovala v rámci dědického řízení a žádným způsobem nereagovala ani v rámci soudního řízení, když byla v řízení zcela nečinná a bez reakce zůstala i výzva soudu k vyjádření žalované k žalobě a předvolání k jednání, a to vše navzdory tomu, že žalovaná byla s žalobou i s průběhem řízení seznámena a listiny jí byly doručovány i v překladu do anglického jazyka. Je tedy zřejmé, že je to žalovaná, kdo nejeví zájem o konstruktivní vyřešení věci, když naopak její nečinnost způsobuje průtahy řízení, v důsledku čehož se řízení stává neadekvátním ve smyslu procesní ekonomie řízení. Z těchto důvodů má soud za to, že je vhodné přiznat žalobcům náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když toto řešení vnímá soud jako spravedlivé a ústavně akceptovatelné rozhodnutí ve smyslu nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 572/19. Náklady řízení ve výši 192 623 Kč po zaokrouhlení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 9 281 Kč, náklady na znalecký posudek ve výši 8 000 Kč, odměna znalce za účast při jednání dne [datum] ve výši 1 100 Kč (byť předmětné usnesení dosud není v právní moci) a náklady právního zastoupení v celkové částce 174 241,67 Kč, s tím, že dle § 12 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „a. t.“), ve spojení s § 8 odst. 5 a.t. a § 7 bod 5 a.t. soud vycházel z tarifní hodnoty 870 614 Kč (tj. z ceny předmětné nemovitosti po odečtení ceny podílů žalobců ve výši 2 475 000 Kč + z částky 45 614 Kč); náklady právního zastoupení sestávají z mimosmluvní odměny ve výši 141 840 Kč za pět úkonů právní služby v sazbě snížené dle § 12 odst. 4 a.t. a 9 456 Kč krát 3, tj. celkem 28 368 Kč za jeden úkon (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva včetně jejího překladu do angličtiny, žaloba, účast u jednání dne [datum]; soud přiznal žalobcům za předžalobní výzvu v angličtině dle ustanovení § 12 odst. 1 a.t. odměnu ve výši dvojnásobku standardní odměny za úkon, tj. fakticky se tedy jedná o pět snížených odměn za zastupování tří osob), včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle 13 odst. 4 a.t., tj. celkem 1 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva včetně jejího překladu do angličtiny, žaloba, účast u jednání dne [datum], tj. fakticky se tedy jedná o pět úkonů právní služby), z náhrady za promeškaný čas strávený cestou k jednání soudu a zpět v rozsahu 2 půlhodin a 100 Kč, tj. celkem 200 Kč [dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t.], z náhrady cestovních výdajů souvisejících s jednáním soudu (tzn. cestovné za cestu [adresa] a zpět, tj. celkem [hodnota] km, při kombinované spotřebě pohonných hmot vozidla 5,4 l/100 km, ceně paliva ve výši 38,70 Kč/l a paušální náhradě za použití vozidla ve výši 5,6 Kč/km, to vše dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) – tj. ve výši 461,38 Kč, a konečně z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 144 001,38 Kč ve výši 30 240,29 Kč (výrok VII.).

17. V řízení vznikly náklady státu za znalecký posudek a výslech znalce u jednání v celkové výši 9 100 Kč. Jelikož v době vydání rozsudku nebyla ještě soudu známa přesná výše nákladů na odměnu znalce za výslech u jednání soudu (v té době je znalec ještě ani nevyčíslil), určil soud pro případ, že celková částka na znalečné přesáhne zálohu ve výši 10 000 Kč uhrazenou žalobci, že přesné vyčíslení nákladů státu bude uvedeno v samostatném usnesení a bude je povinna uhradit žalovaná, která byla ve sporu neúspěšná. V mezidobí znalec vyúčtoval odměnu za účast při jednání dne [datum] a usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla znalci [tituly před jménem] [jméno FO] přiznána odměna za účast u jednání dne [datum] ve výši 1 100 Kč. Jelikož žalobci v tomto řízení složili zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 10 000 Kč, tato záloha pokryla veškeré náklady spojené nejen s vypracováním znaleckého posudku, ale i s výslechem znalce u jednání. Proto částku ve výši 9 100 Kč soud zahrnul do nákladů žalobců, které jim uhradí žalobkyně. Zbývající část zálohy ve výši 900 Kč bude žalobcům vrácena, o čemž bude rozhodnuto samostatným usnesením společně s tím, že bude uvedeno, že žalovaná nebude povinna hradit soudu na nákladech řízení ničeho.

18. Žalobci jsou povinni uloženou povinnost k úhradě vypořádacího podílu splnit do tří měsíců od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.). Soud stanovil delší lhůtu k zaplacení vzhledem k výši vypořádacího podílu a především proto, že žalovaná žije v Austrálii. V rámci rovnosti stran soud též žalované uložil povinnost uhradit žalobcům peněžitou částku dle výroku VI. a náklady řízení dle výroku VII. ve stejné lhůtě jako žalobcům, a to ze stejných důvodů.

Poučení