7 C 52/2021 - 1426

Rubrum

Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Lenkou Krčálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně], narozený dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované:[Jméno žalované], IČO [IČO žalované] [adresa] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby soud za žalovanou nahradil projev vůle uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona číslo 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“): ,,1. Žalovaná, [Jméno žalované], IČ [IČO žalované], se sídlem [adresa] (dále jen „[Jméno žalované]“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu pozemky: parc.č. [číslo], parc.č. [číslo] a parc.č. [číslo], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa].

2. Žalobkyně [Jméno žalobkyně], nar. [datum] r.č.[číslo], je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2, písm. c) zákona o půdě.

3. Žalobkyně má na základě pravomocných rozhodnutí: [rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyni v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

4. Žalovaná k uspokojení nároku žalobkyně na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou převádí žalobkyni pozemky do jejího vlastnictví pozemky parc.č. [číslo], parc.č. [číslo] a parc.č. [číslo], vše v k.ú. [adresa], obec [adresa], jako náhradu za část restitučního nároku žalobkyně a žalobkyně tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá.“

II. Žalované se vůči žalobkyni nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. III. [žalovaný] se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou dne 10. 3. 2020 se žalobkyně domáhala, aby soud svým rozhodnutím nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu, konkrétně parcely číslo [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]4 vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], pozemky parcely číslo [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno],[Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno],[Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] vše v k. ú. [adresa], obec [číslo] [adresa]. K odůvodnění uvedla, že je ve smyslu § 4 zákona číslo 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“) právním nástupcem původních oprávněných osob [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. Právní předchůdci žalobkyně uplatnili restituční nároky na navrácení nemovitého majetku u žalované-[právnická osoba], ze kterého přešel výkon práv a povinností na žalovanou. Postupně bylo vydáno 32 rozhodnutí vedených ve výroku I bod 3 tohoto rozsudku, kterými bylo rozhodnuto, že žalobkyně a její právní předchůdci nejsou spoluvlastníky v rozhodnutích specifikovaných spoluvlastnických podílů na pozemcích v rozhodnutí uvedených, neboť jejich vydání brání v zákoně výslovně uvedená překážka. Žalobkyně se nemůže domoci svého práva na vydání náhradních pozemků, neboť žalovaný nesprávně eviduje jejich hodnotu. Dle žalované činí restituční nárok žalobkyně 251.187,86 Kč, prozatím byla žalobkyni vyplacena pouze částka 13.436,72 Kč, tak že zůstatek neuspokojeného nároku 237.751,14 Kč nárok žalobkyně byl nesprávně a vadně oceněn, části nevydaných pozemků měly v době jejich přechodu na stát charakter stavebních pozemků, žalovaná nepřistoupila na přecenění pozemků ani po doložení znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] dle níž hodnota restitučního nároku žalobkyně činí 5.161.164 Kč, aktuálně neuspokojenou 5.147.727 Kč. Žalovaná odmítá zaevidovat skutečný nárok žalobkyně a jeho uspokojení regulérním způsobem ve veřejných nabídkách není možné, proto žalobkyně podává předmětnou žalobu. Žalovaná od roku 2008 ví o existenci dobové územní plánovací dokumentace, svým jednáním nadále prohloubila a stále prohlubuje křivdy způsobené žalobkyni a jejím právním předchůdcům za minulého režimu. Žalobkyně si vybrala náhradní pozemky na uspokojení, navržené pozemky v k. ú. [adresa] jsou ve vlastnictví státu a správě žalované, žalovaná na předžalobní výzvu reagovala zamítavě s tím, že návrhy přehledného regulačního plánu pro část území [adresa] z roku 1933 a návrh přehledného regulačního plánu pro část území [adresa] z roku 1939 nebyly v době přechodu nevydaných pozemků v územně plánovací dokumentaci. Zpracovaným znaleckým posudkem byla jednoznačně prokázána povaha všech předmětných pozemků oprávněné osoby, ke dni jejich přechodu na stát prokazují jejich povahu stavebních pozemků v období 1961-62 za účelem jejich budoucí zástavy. Svévoli a liknavost žalobkyně spatřuje v odmítaném postoji žalované ke správnému ocenění pozemku, ani téměř po třiceti letech od přijetí zákona o půdě nebyl její restituční nárok zcela vypořádán, celá řada rozhodnutí o nevydání pozemků byla vydána až v období 2015 - 2019, tedy více než 25 let od účinnosti zákona o půdě a uplatnění práva na vydání předmětných pozemků s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu a nálezy Ústavního soudu byla žaloba podána jako jediný prostředek proti libovůli žalované. Žalobkyně má na základě pravomocných rozhodnutí: 1. [rozhodnutí], 2. [rozhodnutí], 3. [rozhodnutí], 4. [rozhodnutí], 5. [rozhodnutí], 6. [rozhodnutí], 7. [rozhodnutí], 8. [rozhodnutí], 9. [rozhodnutí], 10. [rozhodnutí], 11. [rozhodnutí] 12. [rozhodnutí], 13. [rozhodnutí] [adresa], 14. [rozhodnutí], 15. [rozhodnutí], 16. [rozhodnutí], 17. [rozhodnutí], 18. [rozhodnutí], 19. [rozhodnutí], 20. [rozhodnutí], 21. [rozhodnutí], 22. [rozhodnutí], 23. [rozhodnutí], 24. [rozhodnutí], 25. [rozhodnutí], 26. [rozhodnutí], 27. [rozhodnutí], 28. [rozhodnutí], 29. [rozhodnutí], 30. [rozhodnutí], 31. [rozhodnutí], 32. [rozhodnutí] a žalobkyně i na základě Usnesení Obvodního soudu pro [adresa], č. j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] a Potvrzení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], číslo jednací [spisová značka], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyni v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila a žádala její zamítnutí. Podle jejího názoru je otázka posouzení charakteru pozemků otázkou právní, o které v konečném důsledku může rozhodnout pouze soud. Soudnímu znalci nepřísluší rozhodovat o charakteru pozemku pro účely restituční náhrady v zákoně o půdě. Pro právní posouzení je klíčové to, že spoluvlastnické právo předmětným nevydaným pozemkům v k. ú. [adresa] přešlo na stát ke dni [datum], [datum] a [datum], charakter nevydaných pozemků je třeba posuzovat k těmto datům. Regulační plány Státní regulační komise mohly být platnou územně plánovací dokumentací jen do [datum], než nabyl účinnosti zákon o územním plánování a výstavbě obcí číslo 84/1958 Sb., který v § 17 odstavec 1 zrušil mimo jiné i ustanovení § 19 zákona číslo 280/1949 Sb., které upravovalo platnost Ministerstva veřejných prací potvrzených regulačních a zastavovacích plánů z dřívější doby, prováděcí vyhláškou číslo 144/1959 Ú. l. bylo stanoveno, že od [datum] nebylo možné postupovat podle prováděcích předpisů zákonu číslo 280/1949 Sb. Od 1. 6. 1950 se předpokládal vznik nové závazné a platné územně plánovací dokumentace, zákonodárce tuto situaci předvídal již v zákoně číslo 280/1949 Sb. Podle znaleckého posudku zpracovaného na objednávku žalobkyně nebyla v předmětných k. ú. [adresa] do roku 1963 zjištěna jiná územně plánovací dokumentace, proto znalkyně posuzovala stav pozemků v roce 1960-1962 podle uvedených regulačních plánů, které v té době pozbyly platnosti a účinnosti. Žalobkyně a znalkyně vycházely z toho, že se Institutu pro plánování a rozvoj hl. m. Prahy nepodařilo dohledat žádnou jinou územní dokumentaci, to však neznamená, že nevydané pozemky musely být i dle těchto plánů skutečně zastaveny. Podle žalované by bylo na místě se zabývat i tím, kdy a na základě jaké územně plánovací dokumentace výstavba na předmětných nevydaných pozemcích fakticky proběhla, když v některých případech se dle regulačních plánů plánovala výstavba rodinných domů, a nakonec zde byly postaveny např. sportoviště či bytové domy. Dle § 2 vyhlášky číslo 144/1959 Ú. l. se stavebním pozemkem rozumělo místo vymezené územním rozhodnutím k zastavění, v rozhodné době změna v charakteru pozemků, tak mohla nastat pouze na základě vydání územního rozhodnutí, jejichž vydání před přechodem nevydaných pozemků na stát žalobkyně ani netvrdí. Závěry žalobkyně a znalkyně o platnosti předmětných plánů Státní regulační komise a jejich faktické použití v letech 1960-62 jsou v rozporu s tehdy platnou právní úpravou, přičemž není vyloučeno, že se při následném skutečném zastavění nevydaných pozemků právně i fakticky postupovalo dle jiné územně plánovací dokumentace. Judikatura dovodila, že cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán, ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s navýšením ceny pozemků, k němuž došlo po změně jeho charakteru po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka, tedy má být zachována identita v charakteru pozemku tak, že rozhodný je její charakter i hodnota ke dni odnětí státem. Žalobkyně neprokazuje a netvrdí, že by jednotlivá územní rozhodnutí umožňující zastavění nevydaných pozemků byla vydána ještě před jejich přechodem na stát, přičemž se o vydání těchto územních rozhodnutí právní předchůdci žalobkyně nijak nezapříčinili. Žalobkyně netvrdí a neprokazuje, že by se zástavba v dané lokalitě měla ke dni přechodu předmětných nevydaných pozemků na stát řídit předmětnými regulačními plány Státní regulační komise, případně, že by i v době přechodu ve vztahu k jednotlivým konkrétním nevydaným pozemkům dobové orgány státní správy ještě tyto plány považovaly za závazné a platné, případně, že dle nich při svém rozhodování o využití území postupovaly. Pouhé omezení pozemků k zastavění podle již zrušených a neplatných plánů nelze považovat za dostatečný podklad pro provedení přecenění, které by způsobilo povinnost žalované vydat žalobkyni náhradní pozemky, které by výměnou násobně převyšovaly výměru nevydaných pozemků. Značná část původně odňatých pozemků byla žalobkyni vrácena v naturální podobě, z nevydaného zbytku nevydaných pozemků se žalobkyně snaží vytvořit neekvivalentní restituční nárok. Nevydané pozemky přešly na stát jednak na základě darovacího prohlášení a dále jako odúmrť, nevyplývá, že by nevydané pozemky měly být v době jejich přechodu na stát odebrány za účelem výstavby. Nevydané pozemky nelze považovat za stavební podle předmětných regulačních plánů, v době jejich přechodu na stát fakticky představovaly rozsáhlé zemědělské pozemky, u kterých lze spíše předpokládat, že nebyly napojeny na veřejný vodovod či kanalizaci. Znalecké ocenění objednané žalobkyní je nesprávné, znalkyně vycházela pouze z podkladů od žalobkyně jako objednavatelky, aniž by sama prováděla jakákoliv další a bližší odborná šetření. Žalovaná odmítla tvrzení liknavý a svévolný přístup k žalobkyni, restituční nároky řádně uspokojovala, od roku 2012 se žalobkyně neucházela o žádné náhradní pozemky nabízené ve veřejných nabídkách, nečinnost žalobkyně trvající 6 let nelze hodnotit jako aktivní přičinění, nýbrž jako nezájem oprávněné osoby. K navržení pozemků uvedla, že v případě pozemků v k. ú. [adresa] sice převodu nebrání žádná zákonná překážka, nicméně jsou k převodu nevhodné, když se jedná o zahrádkovou osadu, která je rozparcelována na řadu malých samostatně přístupných pozemků, které jsou samostatně a jednotlivě oploceny, jsou zbudovány přístupové branky, pozemky jsou řadou třetích osob využívány k pěstování ovocných stromů a dalších zemědělských plodin, zahrádková osada navazuje na hustou zástavbu rodinných domů bez zahrad, zdejší obyvatelé nemají jinou možnost zahrady než využití části pozemku v předmětné zahrádkové kolonii. Pozemky parcela číslo [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v k. ú. [adresa] jsou z převodu na žalobkyni vyloučeny, pozemek parcela číslo [hodnota] tvoří funkční celek se sousedním pozemkem parcela číslo [hodnota] ve vlastnictví [jméno FO], pozemek je pod oplocením s přilehlou stavbou dalšího rodinného domu pana [jméno FO], se kterým je uzavřena pachtovní smlouva, pozemek je určen k zastavění stavbami pro bydlení, pozemek parcela číslo [hodnota] je částečně vyloučen neboť se jedná o příjezdovou dopravní komunikaci v zastavitelném území obce a je určen k zastavění stavbou pro bydlení, pozemek parcela číslo [hodnota] je rovněž částečně vyloučen, jedná se o část příjezdové dopravní komunikace v zastavitelném území obce a je určen k zastavění stavbou určeno pro bydlení. Převodu pozemků parcela číslo [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v k. ú. [adresa] nebrání žádná zákonná překážka.

3. S ohledem na skutečnost, že ohledně převoditelnosti pozemků v k. ú. [adresa] bylo třeba provádět další dokazování, byly tyto pozemky vyloučeny k samostatnému projednání a rozhodnutí usnesením soudu ze dne [datum] číslo jednací [spisová značka], řízení je vedeno pod spisovou značkou [spisová značka] a prozatím nebylo pravomocně skončeno.

4. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobkyně je oprávněnou osobou podle zákona o půdě, žalobkyni svědčí restituční nárok, který je odvozen od právních předchůdců žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], právním důvodem přechodu na stát byly u právních předchůdců prohlášení o převodu nemovitostí na stát, přijaté rozhodnutím finančního odboru ONV [adresa], čj. [hodnota] ze dne [datum], rozhodnutí finančního odboru ONV [adresa], čj. [hodnota] ze dne [datum] a odúmrť [spisová značka] po zemřelém [jméno FO], ke dni [datum]. Nesporné mezi účastníky bylo řádné uplatnění nároků žalobkyně na vydání tzv. náhradních pozemků, účastníci potvrdili, že žalobkyně uplatnila své nároky soudní cestou, mezi účastníky řízení byla nesporná výše ceny náhradních pozemků v k. ú. [adresa] podle zpracovaného znaleckého posudku ve výši 513.138 Kč, sporná výše ceny pozemků v k. ú. [adresa], ke dni rozhodnutí soudu nebyl uplatněný nárok žalobkyně v plné výši pravomocnými rozhodnutími vypořádán.

5. Mezi účastníky byla zásadně sporná výše uplatňovaného restitučního práva žalobkyně, charakter pozemků, jejich ocenění a nepřevoditelnost pozemků, žalovaná vznesla námitku promlčení uplatněného návrhu žalobkyně.

6. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

7. Dle § 4 odstavec 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odstavec 1 zákona.

8. Dle § 4 odstavec 4 zákona o půdě v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.

9. Dle § 11a odstavec 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

10. Dle § 11a odstavec 2 zákona o půdě pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu.

11. Dle § 11a odstave 14 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky číslo 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

12. Dle § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni [datum], a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

13. Dle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, každý, kdo se domáhá právní ochrany může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

14. K námitce promlčení soud uvádí, že byla vznesena nedůvodně, požadavek na určení výše restitučního nároku způsobem odpovídajícím příslušným právním předpisům nepředstavuje samostatné majetkové právo, které by podléhalo promlčení, pokud žalovaná argumentovala odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka 28 Cdo 4806/2007 je tento argument nedůvodný, citované rozhodnutí řešilo právo domnělé osoby nikoliv osoby oprávněné.

15. Smyslem a účelem restitučních zákonů je snaha alespoň částečně zmírnit následky minulých majetkových a jiných křivd, ke splnění účelu a cíle restitucí je zejména nutné, aby obecné soudy interpretovaly restituční zákony ve vztahu k oprávněným osobám co nejvstřícněji. Cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán, i když se cena vypočítává podle cenového předpisu platného ke dni účinnosti zákona o půdě, přičemž ve prospěch oprávněné osoby nelze počítat s navýšením ceny pozemku, k němuž došlo po změně jeho charakteru v důsledku jeho zastavení po přechodu na stát nebo právnickou osobu bez přičinění původního vlastníka (nález Ústavního soudu spisová značka IV ÚS 1088/12).

16. Skutečnost, že žalobkyně a její právní předchůdci se aktivně účastnili veřejných nabídek (celkem v 6 případech) k uspokojení svého restitučního nároku za pozemky v restituci nevydané, má soud za zjištěnou dalšími ve věci předloženými listinnými důkazy, konkrétně těmito listinami: žádostí oprávněných osob ([jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]) oú platný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví z [datum], listem vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] se srovnávacím sestavením parcel, listem vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa] včetně přílohy pozemků, žádostí oprávněných osob o úplatný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví z [datum], listem vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa] se srovnávacím sestavením parcel včetně přílohy pozemků, žádostí oprávněných osob o úplatný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví ze [datum], listem vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa] se srovnávacím sestavením parcel, listem vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa] včetně přílohy pozemků, žádostí oprávněných osob o úplatný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví z [datum] včetně přílohy pozemků, žádostí oprávněných osob o úplatný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví z [datum], listem vlastnictví číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa], listem vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], žádostí oprávněných osob o úplatný převod zemědělského pozemku do spoluvlastnictví z [datum], listy vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa], číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa], číslo [hodnota][Anonymizováno]pro k. ú. [adresa], číslo [hodnota] pro k. ú. [adresa].

17. Územním rozhodnutím z [datum] číslo jednací [hodnota] Odboru výstavby města a vodního hospodářství rady ÚNV hl. m. Prahy a zápisem z jednání [datum] ohledně statku [adresa], přehledem dosud schválených územních plánů hlavního města Prahy, leteckým srovnávacím snímkem z let 1966 a 1989 pro k. ú. [adresa], výňatkem z územního plánu z let 1964 a 1971 pro k. ú. [adresa], sdělením komise ONV pro [adresa] pro výstavbu z 18. 9. 1967, rozhodnutím odboru výstavby ONV pro [adresa] o povolení užívání ze 17. 10. 1973 včetně zápisu z místního šetření z 9. 9. 1982, leteckým srovnávacím snímkem z let 1966 až 1975 pro k. ú. [adresa], vyjádřením Úřadu městské části [adresa] – odboru výstavby z 28. 1. 2003, částí projektové dokumentace z roku 1976, leteckým srovnávacím snímkem z let 1975 a 1988/89 pro k. ú. [adresa] č. l. 735, výňatky z územního plánu z let 1964 a 1976, leteckým srovnávacím snímkem z let 1975 a 1988/89 pro k. ú. [adresa], územním rozhodnutím ONV [adresa] o umístění stavby tenisového areálu z 23. 6. 1980, kolaudačním rozhodnutím k tenisovému areálu z 5. 7. 1989 včetně projektové dokumentace, leteckým srovnávacím snímkem z let 1975 a 1988/89 pro k. ú. [adresa], výňatkem z územního plánu hl. m. Prahy z let 1964 a 1971, rozhodnutím Národního výboru hl. m. Prahy z r. 1989 o přidělení čísla popisného [číslo], [číslo], [číslo] v k. ú. [adresa], leteckým srovnávacím snímkem z let 1975 a 1988/89 pro k. ú. [adresa] č. l. 749, rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy z 8. 2. 1994 o přidělení čísla popisného 3108 a stavebním povolením ze [datum] pro k. ú. [adresa], leteckým srovnávacím snímkem z let 1966,1975 a 1988/89 pro k. ú. [adresa], rozhodnutím NV hl. m. Prahy z roku 1985 o přidělení čísla popisného 2940 a 2941 pro k. ú. [adresa] včetně kolaudačního rozhodnutí z [datum], rozhodnutím NV hl. m. Prahy z 10. 11. 1987 o přidělení čísla popisného 2694, 2696 pro k. ú. [adresa], stavebním povolením OÚ městské části [adresa] z 22. 2. 1995 k bytovému domu č. p. [hodnota] na pozemcích parcela č. [hodnota], [hodnota], [hodnota] a [hodnota] v k. ú. [adresa], kolaudačním rozhodnutím OÚ městské části [adresa] k domu č. p. [hodnota] z [datum], leteckým srovnávacím snímkem z let 1966 a 2019 pro k. ú. [adresa] PK [hodnota], výňatkem z územního plánu roku 1964 a platného plánu hl. m. Prahy, stanoviskem k výstavbě plánovacího odboru ONV 5 z 9. 10. 1967, legendou územních plánů – platného plánu a plánů z let 1976, 1971, 1964, výňatkem z publikace (topografie krajina a parky), tabulkou Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy – časovou osou jednotlivých územních plánů, znaleckými posudky [tituly před jménem] [adresa] a číslo [hodnota] oceňujícími pozemky v k. ú. [adresa] při využití týchž územně plánovacích podkladů jako v projednávané věci, návrhem směrného plánu hl. m. Prahy z roku 1948, výměrem ÚNV hlavního města Prahy z roku 1951 včetně důvodové zprávy i návrhem Rady ÚNV hl. m. Prahy z roku 1958 na schválení programu výstavby pro podrobný územní plán má soud za prokázané, že pozemky odňaté právním předchůdcům žalobkyně byly v době jejich převodu na stát určeny k budoucí zástavbě za použití dobové územně plánovací dokumentace. Výstavba byla postupem let realizována. Skutečnost, že žalobkyně se v průběhu restitučního řízení bezúspěšně domáhala na žalované přecenění pozemků, resp. před zahájením tohoto soudního řízení vyzývala žalovanou k řádnému vyřízení restitučního nároku, ověřil soud jak samotnou žádostí o vyjádření k charakteru pozemků z [datum] adresovanou Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy včetně dokladu o doručení ve spojení s přehledem nároků a plnění nároků oprávněné osoby z [datum] ([jméno FO]) a z [datum] ([Jméno žalobkyně]), tak odpovědí SPÚ zn. SPU [hodnota] k žádosti žalobkyně z [datum] o řádné ocenění restitučního nároku včetně dokladu o doručení a včetně řádného ocenění restitučního nároku oprávněné osoby (žalobkyně) z [datum] značka SPU [hodnota] s doručenkou, jako i předžalobní výzvou žalobkyně z [datum] spolu s dokladem o doručení.

18. V daném případě účastníci předložili pro účely řízení jimi zadané a zpracované znalecké posudky, které soud prováděl a hodnotil dle § 127a o. s. ř. Cenu pozemků v restitučním řízení žalobkyni nevydaných zjišťoval soud znaleckým posudkem číslo [hodnota] ze dne [datum] vypracovaným [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí a z oboru stavebnictví, odvětví stavby obytné, který v řízení předložila žalobkyně. Žalovaná cenu pozemků dle znaleckého posudku rozporovala s odvoláním se na stavební charakter pozemků, z něhož znalkyně při stanovení ceny vycházela, a neaplikování srážek z ceny pozemků. Posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] byla vyčíslena administrativní cena nemovitostí podle platného cenového předpisu ke zpětnému datu [datum](§ 28a zákona číslo 229/1991 Sb.) dle vyhláška číslo 182/1988 Sb., ve znění vyhláška číslo 316/1990 Sb., a to dle skutečného stavu oceňovaných pozemků ke dni přechodu na stát, nevydané stavební pozemky ocenila částkou 250 Kč za m a ostatní pozemky, které si zachovaly charakter zemědělský, byly oceněny podle bonity. Cena odňatých pozemků, resp. spoluvlastnických podílů žalobkyně činí v součtu 5.161 164 Kč. Závěry znaleckého posudku stvrdila znalkyně svou výpovědí v řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod spisovou značkou [spisová značka], který byl ve věci proveden sdělením obsahu protokolu.

19. V průběhu řízení žalovaná soudu předložila vypracovaný znalecký posudek soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] číslo [hodnota] jehož objednatelem byl zástupce žalované, účelem znaleckého posudku bylo zjištění administrativní ceny pro účely restitučního řízení, znalec určoval cenu nevydaných pozemků podle vyhlášky číslo 182/1988 Sb. v pozdějším znění podle stavu pozemků ke dni jejich přechodu na stát včetně součástí a příslušenství, znalec měl pro účely znaleckého zkoumání k dispozici podklady uvedené v části A znaleckého posudku, včetně znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Ze znaleckého posudku bylo prokázáno, že znalec provedl ocenění pozemků k přechodu na stát, přičemž zohlednil nevydanou část pozemků v částečném charakteru stavebním, cena stanovená znalcem byla stanovena částkou 6.061.230,23 Kčs a podíl žalované byl oceněn částkou 497.131 Kčs. Znalec ve znaleckém posudku uvedl na rozdíl od znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], že jsou důvody pro aplikaci srážekdle přílohy číslo [hodnota] předmětné oceňovací vyhlášky, při ocenění zvažoval položky číslo [právnická osoba] s obcí, číslo [hodnota] přístup po nezpevněné komunikaci, číslo [hodnota] až [hodnota] absence možnosti napojení na veřejný vodovod, veřejnou kanalizaci a rozvod elektřiny, číslo [hodnota] a [hodnota] absence v místě národního výboru a základní školy číslo [hodnota] svažitý pozemek orientovaný na severovýchod, sever a severozápad a číslo [hodnota] svažitost pozemku. Oba soudní znalci předmětné pozemky oceňovali dle vyhlášky číslo 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky číslo 316/1990 Sb., o cenách pozemků a úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání, dle § 1 této vyhlášky se vztahovala na zjišťování a sjednávání cen staveb, pozemků a trvalých porostů při jejich převodech a přechodech podle občanského zákoníku (část první), hospodářského zákoníku (část druhá) a při jejich převodech a přechodech na československý subjekt se zahraniční účastí nebo jiný než československý subjekt. Ceny pozemků se oceňovaly dle § 14 odstavec 1 a 2 citované vyhlášky s tím, že cena se upravovala podle přílohy číslo [hodnota], která obsahovala tabulky s položkami, důvody snížení ceny pozemků a srážkami v procentech. Znalkyně se přiléhavě vyjádřila k charakteru nevydaných pozemků a způsobu jejich ocenění, pro aplikaci srážek ve smyslu přílohy číslo [hodnota] oceňovací vyhlášky neshledala důvody a podmínky, veškeré oceňované pozemky v k. ú. [adresa] byly součástí katastrálních území začleněných do hlavního města, znalkyně vycházela z administrativního začlenění pozemků, pro účely znaleckého posudku vycházela z veřejně dostupných snímků o zastavitelnosti Prahy k roku 1953 a 1975, veškeré pozemky byly určeny k zastavění rodinnými domy v zahradách, muselo být plánováno, že domy budou napojeny na vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny, srážka pro nepříznivou docházkovou vzdálenost nebyla použita, protože v místě fungovala městská doprava a pro tento případ příloha výslovně stanovovala nepoužití srážky, z mapových podkladů nebyly shledány důvody pro srážku za svažitý pozemek, v době zpracování znaleckého posudku nebyl k dispozici žádný doklad, který by prokazoval faktický stav pozemků v roce 1960 a 1962. Soud zvážil přesvědčivost, úroveň a validitu závěrů znalců, v rámci hodnocení důkazů soud nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů. Soudní znalkyně své závěry řádně odůvodnila, oceňovací vyhláška a její příloha číslo [hodnota] neobsahovaly žádná kritéria nebo návod k aplikaci srážek, znalkyně v daném případě správně srážky neoceňovala, z provedeného dokazování je nepochybné, že státem byly odňaty velké pozemkové celky určené k rozvoji hlavního města, územně plánovací dokumentace určovala výstavbu objektů pro bydlení a s tím související občanskou vybavenost, komunikace a dopravní obslužnost. Soudní znalec [tituly před jménem] [jméno FO] ve znaleckém posudku číslo [hodnota] aplikoval srážky z ceny oceňovaných pozemků, přičemž při aplikaci vyhodnotil část pozemků jako nestavebních, nepříznivá docházková vzdálenost od pozemků jako důvod snížení jejich ceny nepřicházela v úvahu, neboť v místě byla městská doprava (výslovně položka číslo [hodnota] přílohy číslo [hodnota]). V daném případě byla část oceňovaných pozemků jednoznačně územně plánovací dokumentací určena k zastavění, to je určujícím parametrem pro označení stavebního pozemku.

20. Z předloženého vyjádření soudní znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo prokázáno, že znalkyně se vyjádřila k určení charakteru odňatých pozemků a k aplikaci srážek podle přílohy číslo [hodnota] vyhlášky číslo 182/1988 Sb., zdůraznila, že pro posouzení charakteru odňatých a nevydaných pozemků je dostačující územně plánovací dokumentace, pro konkrétní případ žalobkyně územně plánovací dokumentací byly regulační a zastavovací plány [adresa], Směrný územní plán z roku 1948, k pozemku [hodnota] znalkyně uvedla, že výstavba trafostanice byla povolena územním rozhodnutím ze dne 15. 11. 1960 číslo jednací [hodnota], trafostanice na pozemku stojí dodnes, u pozemku [hodnota] z podkladů je zřejmé, že hřiště se na daném pozemku nacházelo již v roce 1953, již v roce 1959 byl u tohoto pozemku vydán souhlas s terénními úpravami pro realizaci hřišť, v archivu příslušného stavebního úřadu se nachází nejstarší situace hřiště z roku 1960 schválená dne [datum] pod číslem jednacím [hodnota], s pozemkem se jako stavebním počítalo již od roku 1959, u pozemku [hodnota] bylo dohledáno oznámení o výkonu rozhodnutí ze dne [datum] vydaného podnikem Geofyzika n.p., ve kterém se uvádí, že rozhodnutím bývalého odboru pro výstavbu Obvodního národního výboru v [adresa] ze dne [datum] číslo jednací [hodnota] byla povolena Ústřednímu ústavu geologickému v Praze stavba provizorního kancelářského pavilonu nejdéle do doby než bude dokončena hlavní budova Ústředního ústavu geologického, z dohledaných dokladů jednoznačně vyplývá, že na předmětném pozemku byla realizována již před odnětím stavba tohoto pavilonu. Znalkyně se vyjádřila k aplikaci srážek podle přílohy číslo [hodnota] vyhlášky, ve kterém zdůvodnila uplatňování jednotlivých srážek podle této přílohy s tím, že znalec srážky uplatňoval bez řádného zdůvodnění.

21. Z dodatku číslo [hodnota] ke znaleckému posudku číslo [hodnota] ze dne [datum] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo prokázáno, že znalkyně opravila na základě rozhodnutí soudu o změně rozhodnutí [právnická osoba] vyčíslení podílu žalobkyně tak, že její podíl činí 5.158.942 Kč.

22. Z dodatku číslo [hodnota] ke znaleckému posudku číslo [hodnota] ze dne [datum], který znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovala dne [datum] pro účely soudního řízení Obvodního soudu pro [adresa] spisová značka [spisová značka], bylo prokázáno, že znalkyně posuzovala povahu nemovitostí pro restituční účely dle zákona o půdě, ve kterém doplnila, že v případě srážky stavební srostlosti srážku neaplikovala, vycházela z opatření Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy k aplikaci ustanovení § 14 odstavec 1 vyhlášky číslo 182/1988 Sb. na území hl. m. Prahy, kterým je stanoven výčet samostatných sídel nebo částí, které nejsou se souvisle zastavěným území [adresa] stavebně srostlé, části [adresa] ve výčtu nesrostlých částí chybí. Srážka za přístup po nezpevněné komunikaci znalkyní rovněž uplatněna a aplikována nebyla, znalkyně vycházela z ortofoto map předmětných pozemků, ze kterých jednoznačně vyplývá, že jednotlivé pozemky byly již v roce 1953 přístupné po zpevněné komunikaci. Srážka nemožnosti připojení na vodovod a kanalizaci znalkyně neaplikovala, přes provedená šetření znalkyně neexistuje žádný podklad, který by s určitostí vylučoval existenci předmětných sítí v místě odňatých pozemků. Srážka za nemožnost napojení na rozvod elektřiny nebyla znalkyní aplikována z důvodu neexistence reálného podkladu, který by vylučoval existenci předmětných sítí v místě odňatých pozemků, předmětné městské části byly bezpochyby v době odnětí elektrifikovány. Srážka za nepříznivou docházkovou vzdálenost nebyla znalkyní aplikována, podle vyhlášky se aplikovala v případě, kdy docházková vzdálenost k národnímu výboru, ke škole nebo k obchodu od pozemku náležejícího k rodinnému domu nebo určeného k výstavbě rodinného domu byla větší než 1,5 km, srážka se neužila v případě, kdy v místě byla městská doprava, srážka se využívala podle formulace u pozemku náležejícího rodinného domu nebo určeného k jeho výstavbě, většina odňatých a nevydaných pozemků byla určena k výstavbě komunikací, průmyslové výrobě nebo sportovních ploch, proto o této srážce nelze vůbec uvažovat, znalkyně dohledala, že autobusová linka „[název]“, později číslo [hodnota] jezdila z [adresa] až do [adresa], již od 31. 3. 1933, touto linkou byly obsluhovány pozemky v k. ú. [adresa], tramvaj v [adresa] byla v provozu již od roku 1908 a obsluhovala celou oblast v k. ú. [adresa], tato srážka rovněž nebyla aplikována. Znalkyně dále neaplikovala srážky za negativní účinky okolí, svažitost pozemků orientovaných na SV, S, SZ, ztížené základové podmínky, neboť žádné z negativních vlivů a skutečností, pro které by byly srážky aplikovány z dostupných dokladů zjištěny nebyly. Znalkyní nebyla aplikována ani srážka za omezení užívání pozemku, neboť se žádné omezení podle bodu 9 přílohy číslo [hodnota] nedohledalo.

23. Z rozhodnutí [právnická osoba] Sekce majetku státu, Oddělení restitucí se dne [datum] číslo jednací [hodnota] bylo prokázáno, že správní úřad opravil výrokovou část II rozhodnutí pozemkového úřadu [adresa] ze dne [datum] číslo jednací [hodnota] tak, že oprávněné osoby, pod číslem [hodnota] žalobkyně, nejsou vlastníky zbytku parcely číslo [hodnota] o výměře 203 m2, v ostatních částech zůstalo rozhodnutí beze změny.

24. Podle výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že restituční nárok žalobkyně byl řádně uplatněn u žalované v roce 1992 jejími právními předchůdci, doposud bylo žalobkyni poskytnuto pouze částečné plnění, o existenci a výši nároku žalobkyně bylo řádně rozhodnuto příslušnými správními orgány. Postup žalované vůči žalobkyni byl liknavý a svévolný, žaloba na převod konkrétních náhradních pozemků do vlastnictví žalobkyně bez předchozího jejího zahrnutí do veřejné nabídky může být v takovém případě prostředkem proti zjištěné libovůli žalované (např. rozhodnutí Ústavního soudu spisová značka III ÚS 495/02). Právní předchůdci žalobkyně řádně uplatňovali své restituční nároky v roce 1992, výše restitučního nároku za pozemky žalobkyně, které přešly na stát v rozhodném období, byly žalovanou určeny cenou zemědělské půdy v celkové výši 251.187,86 Kč, takový postup je v rozporu s konstantní judikaturou nejvyššího soudu, dle níž se pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda, avšak k datu převodu na stát se k zástavě oceňují jako pozemky určené pro stavbu podle § 14 odstavec 1 oceňovací vyhlášky, v průběhu řízení pak žalovaná předložila znalecký posudek, který nechala pro účely řízení a v němž byl podíl žalobkyně oceněn částkou 497.131 Kč, tedy ve výši téměř dvojnásobku, který stanovila sama žalovaná, i z tohoto postupu lze dovozovat svévolnost postupu žalované. Soud při svém rozhodování vycházel ze závěrů znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ve znaleckém posudku ze dne [datum] a jeho dodatků číslo 1 a 4, znalkyně vycházela z územně plánovací dokumentace 30. let 20. století konkrétně regulačních a zastavovacích plánů, listinami předloženými a použitými při znaleckém ocenění jakož i listinami, které byly soudem provedeny v průběhu řízení je prokázáno, že k datu převodu pozemků na stát byly pozemky v k. ú. [adresa] určené k zástavbě. Soud přihlédl ke společenským poměrům rozhodného období, zákon o územním plánování a výstavbě obcí číslo 84/1958 Sb. zrušil mimo jiné i § 19 zákona číslo 280/1949 Sb., kterým bylo upraveno, že zastavovací plány a náčrty, které byly potvrzeny podle ustanovení dosavadních předpisů, jakož i úpravy podle předpisů o stavební obnově zůstávají v platnosti s dosavadními právními účinky, dokud nebudou změněny nebo nahrazeny novými územními plány a dokud krajský národní výbor je nezruší jako nevyhovující. Směrný územní plán Hlavního města Prahy byl vydán dne 22. 4. 1964 a v 70. letech 20. století byly pozemky odňaté právním předchůdcům žalobkyně fakticky zastavěné, k datu přechodu na stát se jednalo o pozemky stavební, tuto skutečnost předpokládaly i regulační a zastavovací plány z 30. let, které byly i fakticky realizovány. Při rozhodování je nutné vycházet z faktického stavu, v období 1959-1964 pro území Hlavního města Prahy absentovala plánovací dokumentace, stavební záměry byly realizovány s odkazem na rozhodnutí příslušných správních orgánů a vycházejících z posledně platné dobové dokumentace. Nevydané pozemky žalobkyně byly ke dni přechodu na stát pozemky stavebními a zemědělskými, cena náhradních pozemků má být ekvivalentní k ceně odebraných pozemků. V situaci, v níž pozemky byly v době přechodu na stát vedeny jako zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, je třeba ocenit jako pozemky stavební ve smyslu § 14 odstavec 1 vyhlášky číslo 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky číslo 316/1990 Sb. (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2018 spisová značka 28 Cdo 427/2018).

25. Z úřední činnosti soudu a předložených rozhodnutí soudů České republiky je nesporné, že v právní věci žalobkyně bylo již vícekrát rozhodováno, jednotlivá řízení se lišily pouze v části požadovaných konkrétních náhradních pozemků, které žalobkyně žádala za odňaté pozemky a nevydané pro zákonné překážky. Základ restitučního nároku žalobkyně a zjištění výše hodnoty vycházejících ze znaleckých posudků znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] [jméno FO], [tituly za jménem], soudy všech stupňů učinili závěr, že základ restitučního nároku je dán a při jeho výši lze vycházet ze znaleckých posudků této znalkyně. Závěry soudů byly v mnoha případech přezkoumány rozhodnutími Nejvyššího a Ústavního soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. 28 Cdo 2957/2021; ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. 28 Cdo 2505/2021; ze dne 11. 11. 2022, sp. zn. 28 Cdo 2984/2022; ze dne 1. 3. 2023, sp. zn. 28 Cdo 454/2023; ze dne 11. 4. 2023, sp. zn. 28 Cdo 709/2023; ze dne 28. 6. 2023, sp. zn. 28 Cdo 1494/2023; z novějších pak např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2024, sp. zn. 28 Cdo 404/2024, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 28 Cdo 223/2024; dále usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2023, sp. zn. IV. ÚS 280/23, kterým byla odmítnuta ústavní stížnost žalované mj. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2022, č. j. 28 Cdo 2984/2022-1087 s tím, že jde o návrh zjevně neopodstatněný) a byly shledány jako souladné se zákonem i ustálenou judikaturou. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalobkyně splňuje předpoklady uvedené v § 4 zákona o půdě, je oprávněnou osobou jako právní nástupkyně původních oprávněných osob a je nositelkou restitučního nároku podle § 11a zákona o půdě za nevydané pozemky, které nemohly být oprávněné osobě vydány pro omezení dle § 11 zákona o půdě, žalovaná je osobou povinnou dle § 5 zákona o půdě.

26. Spor mezi účastníky byl v ocenění restitučního nároku žalobkyně, který takto eviduje podstatně vyšší, než uvádí žalovaná. Ke dni rozhodnutí soudu žalobkyně trvá na výši dosud neuspokojeného nároku přesahující částku 5.000.000 Kč, žalovaná trvala na tom, že výše dosud vypořádané nároky představují částku 3.607.990,49 Kč, žaloba je nedůvodná a s ohledem na přetrvávající procesní stanovisko ohledně ocenění pozemků žádala zamítnutí žaloby. Pro účely tohoto řízení je charakter odňatých oceňovaných pozemků třeba posuzovat na základě územně plánovací dokumentace z 30. let 20. století, soudní znalkyně při vypracování znaleckého posudku ve znění jeho dodatků vycházela ze správných podkladů a její závěry jsou zcela, úplně a logicky odůvodněné, znalkyně rovněž řádně odůvodnila nemožnost aplikace srážek z ceny ve smyslu přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky, znalecký posudek by byl řádným podkladem pro posouzení dané věci.

27. Soud provedl rozsáhlé dokazování za účelem posouzení charakteru navrhovaných pozemků v k. ú. [adresa], posouzení překážek pro vydání těchto pozemků vyžadoval rozsáhlé dokazování jednak zajištěním listinných důkazů, výslechem svědků a následným místním šetřením. Soud v počáteční fázi řízení nejprve předběžně pozemky vyhodnotil jako pozemky vhodné k vydání, v průběhu dokazování však dospěl k závěru, že pozemky nejsou převoditelné pro účely vypořádání restitučního nároku žalobkyně.

28. Po vyloučení věci z původního řízení sp. zn. [spisová značka] se žalobkyně domáhala vydání náhradních pozemků poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota] poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota] poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č.[hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota] poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. [hodnota] parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota], poz. parc.č. [hodnota] a poz. parc.č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Soud se zabýval námitkou žalované, že na předmětných pozemcích byla zřízena zahrádkářská kolonie, která na pozemcích stále funguje a jedná se tedy o pozemky pro účely uspokojení restitučního nároku nevydatelné. Otázku vhodnosti pozemků pro bezúplatný převod jako pozemku náhradního je přitom třeba posuzovat podle konkrétních okolností, které jsou v době vyhlášení rozhodnutí, je třeba zkoumat vždy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání či nevydání každého takového pozemku posuzovat stav samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci. V daném konkrétním případě nebyl provedeným šetřením zjištěn žádný právní akt podle tehdejší právní úpravy, kterým by bylo prokázáno zřízení zahrádkářské kolonie rozhodnutím o vynětí zemědělské půdy pro nepotřebnost a předání socialistické společenské organizací pro účely zřízení kolonie zahrádek. Z připojeného spisu tehdejšího Okresního úřadu ve [adresa] – Okresního pozemkového úřadu [adresa], sp. zn. [hodnota] bylo prokázáno, že podle zákona o půdě oprávněná osoba [jméno FO] uplatnila mimo jiné restituční nárok na předmětné pozemky, podle obsahu spisu bylo provedeno šetření u tehdejší Státní meliorační správy, Státního statku [adresa], bylo provedeno srovnávací sestavení parcel a oprávněné osobě bylo vydáno rozhodnutí, že není vlastníkem předmětných pozemků v k. ú. [adresa], neboť se pozemky nachází v zahrádkové osadě, která byla zřízena před [datum], a to rozhodnutími ze dne 11. 3. 1996, kdy tehdejší správní orgán vycházel z předloženého potvrzení [právnická osoba] [adresa], dle kterého byla zahrádková osada zřízena v roce 1962. Zprávou Moravského zemského archivu v Brně, snímky pozemkové mapy, zápisem ze schůze rady MNV [adresa] z [datum], rozhodnutí o kolaudaci a snímku pozemkové mapy bylo prokázáno, že zahrádkářská kolonie na předmětných pozemcích existovala ke dni [datum], což prokazují letecké měřičské snímky, obec [adresa] schválila předání zahrádkářské osady do užívání ČOZS, podle jednotné evidence půdy z roku 1971 byly pozemky zahrádek vedeny na evidenčních listech uživatelů s právem osobního užívání, přičemž nedošlo ke změně kultury – orná půda. Z předložených členských průkazů Československého ovocnářského a zahrádkářského svazu bylo prokázáno, že členy organizace [adresa] byli [jméno FO] od [datum], [jméno FO] od [datum], [jméno FO] od [datum], [jméno FO] od [datum]. Podle seznamu členů zahrádkářského svazu organizace evidovala v roce 1962 31 členů na [jméno FO], místní pobočka svazu byla ustanovena jako místní – závodní pobočka ke dni [datum], soudu byly předloženy zápisy z ustavující schůze a členských schůzí z roku 1962, dále byly předloženy různá oznámení a sdělení místní organizace o činnosti v období roku 1963-1972. Z předložených smluv o dílo ze dne [datum] a [datum] bylo prokázáno, že pro účely předmětných pozemků byla uzavřena smlouva o dílo na dodávku závlahové vody zahrádkářským svazem [právnická osoba] a společností [právnická osoba], dodávky vody pak byly fakturovány a placeny místním spolkem. Ze svědeckých výpovědí [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] bylo prokázáno, že na předmětných pozemcích zahrádkářská kolonie byla zřízena v období roku 1962, původní nájemci pozemků [jméno FO] a [jméno FO] potvrdili, že po vybudování obce chtěli občané každý kousek pozemku, a proto po vzniku obce vznikla na předmětných pozemcích zahrádkářská kolonie, kterou obyvatelé užívali pro pěstování výpěstků a jako rekreační zónu. V průběhu řízení žalovaná doložila s ohledem na průběh dokazování, že aktuálně v obci funguje spolek, který sdružuje zahrádkáře ze zahrádkářské osady pro chránění jejich zájmů. Místním šetřením [datum] bylo zjištěno, že předmětné pozemky se nacházejí na okraji obce, část pozemků bezprostředně navazuje na rodinné domky, jedná se o zaplocený areál s několika vstupními branami a brankami, v době místního šetření vstupy nebyly uzamčeny, byly volně přístupné, v areálu jsou rozparcelovány jednotlivé zahrádky s tím, že část pozemku je volně přístupná pro průchod občanů obce, část pozemků je zcela oplocena a jednotlivé zahrádky jsou uzamčeny, pozemky navazující na rodinné domky jsou opatření vstupními brankami k jednotlivým domkům. Místní šetření proběhlo za účasti mnoha místních občanů, kteří nebyli k úkonu předvoláni, občané se místního ohledání účastnili aktivně z vlastní iniciativy a bylo zřejmé, že mají velký zájem o zachování zahrádkářské činnosti v obci.

29. Ze sdělení zemského archivu a z úřední činnosti soudu je známo, že [právnická osoba] [adresa] vznikl administrativně ke dni [datum], jednalo se o obec vybudovanou po 2. světové válce, tzv. „na zelené louce“, sídelní útvar byl původně místní částí obce [adresa].

30. Dle § 11 odst. 1 písm. d) zákona o půdě pozemky nelze vydat v případě, že na pozemku byla na základě územního rozhodnutí, s výjimkou osad dočasně umístěných, zřízena zahrádková nebo chatová osada nebo se na pozemku nachází zahrádková nebo chatová osada, která byla zřízena před 1. říjnem 1976.

31. V průběhu řízení žalobkyně využila svých dispozičních oprávnění a vzala žalobu částečně zpět ohledně části pozemků v k. ú. [adresa] a navrhla změnu žaloby, konkrétně podáními ze dne 17. 5. 2024 a 2. 8. 2024, usneseními soudu ze dne 13. 6. 2024 (č. l. 1370), ze dne 13. 9. 2024 (č. l. 1403) bylo za souhlasu žalované rozhodnuto o částečném zastavení řízení, navržené změny žaloby s ohledem na rozsah provedeného dokazovány nebyly usneseními soudu ze dne 13. 6. 2024 (č. l. 137) a ze dne 14. 8. 2024[Anonymizováno](č. l. 1398) připuštěny. Předmětem řízení po procesních rozhodnutích zůstaly náhradní pozemky parcely 133/2, 134/2 a 133/3 v. k. ú. [adresa]. U těchto náhradních pozemků dospěl soud k závěru, že vydání věci v daném případě brání zákonná překážka, neboť na pozemcích byla zřízena zahrádková osada, která funguje do současnosti, z předložených listinných důkazů a svědeckých výpovědí, jakož i z místního ohledání bylo prokázáno, že osada byla nepochybně zřízena před 1. 10. 1976, soud proto žalobu jako nedůvodnou ve zbývající části zamítl.

32. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 150 o.s.ř., podle výsledku řízení úspěšné žalované výjimečně nepřiznal vůči neúspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, důvody zvláštního zřetele hodné soud považuje liknavý a svévolný postup žalované vůči žalobkyni při uspokojování jejího restitučního nároku.

33. O nákladech státu, které spočívají ve vyplaceném znalečném, bylo rozhodnuto tak, že se tyto náklady státu nepřiznávají, neúspěšná žalobkyně je v tomto řízení osvobozena od soudních poplatků a s ohledem na její postavení oprávněné osoby by bylo nespravedlivé uložení povinnosti náhrady nákladů.

Poučení