7 C 544/2022 - 130

Rubrum

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) Mgr. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] pro: zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci takto:

Výrok

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, zem. stav., zapsané v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa], se zrušuje.

II. Nemovitost: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, zem. stav., zapsaná v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota] pro [adresa], obec [adresa], katastrální území [adresa], se přikazuje do výlučného vlastnictví žalobce b) [tituly před jménem] [jméno FO].

III. Žalobce b) je povinen zaplatit žalobkyni a) na náhradě za spoluvlastnický podíl částku ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce b) je povinen zaplatit žalovanému na náhradě za spoluvlastnický podíl částku ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. [jméno FO]. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích společně a nerozdílně 1/2 státem zálohovaných nákladů řízení, v částce, která bude vyčíslena v samostatném rozhodnutí, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto samostatného rozhodnutí.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Litoměřicích 1/4 státem zálohovaných nákladů řízení, v částce, která bude vyčíslena v samostatném rozhodnutí, a to ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto samostatného rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobci se domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci citované ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „nemovitost“). Požadovali, aby podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno a nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce b). Žalobci uvedli, že účastníci nabyli spoluvlastnické podíly v dědickém řízení, přičemž žalobci jsou podílovými spoluvlastníky každý podílu o velikosti 3/8. Žalovaný sám užívá nemovitost k bydlení, která je v zanedbaném technickém stavu, stavební konstrukce, rozvody elektřiny, vody a odpadů vyžadují opravu. Jedná se o budovu tvořenou několika místnostmi v přízemí a podkroví s příslušenstvím, která byla původně určena k zemědělské činnosti. Stavební úpravy byly prováděny bez stavebního povolení a žalovaný je prováděl bez souhlasu žalobců. Současné užívání spoluvlastníky není možné, žalovaný nadužívá svůj spoluvlastnický podíl. Kvůli dispozici, kdy jednotlivé místnosti netvoří jednotky, a nejsou pod samostatným uzamčením, technickému stavu budovy a osobním nepřekonatelným rozporům je nevhodné vypořádání rozdělením nemovitosti. Žalobci se nechtějí podílet na hrazení nákladů za stavební práce tak, aby nemovitost byla rozdělena na samostatné části. Pozemek parc. č. 63/8, který je ve vlastnictví žalobců a bezprostředně přiléhá k nemovitosti, užívá žalovaný, s čímž souvisí další dlouhodobé rozpory mezi účastníky. Žalobce b) se podílel na užívání nemovitosti, má zájem ji užívat i nadále, sjednal pojištění. Žalobce b) disponuje finančními prostředky k úhradě vypořádacího podílu žalobkyni a) a žalovanému.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví, nesouhlasil však s jejím přikázáním žalobci b). Navrhl, aby nemovitost byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví, a pokud by to nebylo možné, navrhl její rozdělení (na jednotky včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku). Žalobce je ochoten nést finanční náklady na rozdělení nemovitosti na bytové jednotky, což je dle žalobce jednoduché, s tím, že by zařídil pouze samostatný přívod elektřiny a vody, schody by zatloukl a užívací prostory by byly odděleny. Vysvětlil, jakou část ten který ze spoluvlastníků užívá, s tím, že nemovitost mohou užívat všichni spoluvlastníci, žalobci ji využívají jen k rekreaci, zatímco žalovaný po většinu roku. Budova nebyla nikdy zkolaudována, s otcem a bratrem Ivanem nemovitost opravovali od roku 1966, nemovitost vybudovali k setkávání rodiny a aby měl zázemí mentálně postižený bratr [jméno FO] a žalovaný na své stáří. V posledních asi 13 letech prováděl úpravy na své náklady sám žalovaný, od roku 2006 tyto náklady na opravy činily asi [částka]. Další náklady na úpravy činily [částka], s žalobci nebyly konzultovány. Do budovy zavedl teplou vodu, pořídil splachovací záchod a sprchu, vše bez souhlasu žalobců. Tím, že si ze společných prostor vybudoval svůj příbytek, začaly spory mezi účastníky. Od roku 2015 hradí elektrickou energii, kominíky, odpady apod. Nepožadoval vypořádání podílového spoluvlastnictví v širším slova smyslu, tedy vypořádání jím učiněných investic, tyto skutečnosti uvedl pouze na podporu svého stanoviska, aby nemovitost byla přikázána do jeho výlučného vlastnictví. V nemovitosti žije od roku 2012, nemá jinou možnost bydlení, jezdí za ním bratr [jméno FO] každé dva měsíce na prodloužené víkendy a dále na Vánoce, Velikonoce apod. a každých 14 dní nezletilá dcera [Anonymizováno]. U synů, dcery a bratra Ivana, kteří mají své vlastní rodiny, nemůže bydlet, ani u bývalé manželky. Žije z důchodu ve výši [částka] měsíčně, platí [částka] jako výživné na nezletilou dceru, dalších [částka] měsíčně ho stojí kontakt s ní, zálohy na elektrickou energii činí [částka], poplatky za telefon, internet a televizi ve výši [částka], spoření dcery ve výši [částka], náklady na léky ve výši [částka], tj. celkem [částka], necelých [částka] žalovanému zbývá na jídlo, oblečení, topení, provoz auta. [adresa] 650 000 Kč, kterou požadovali žalobci za převod podílů, je pro žalovaného nepřijatelná, jako důchodce s nezletilým dítětem nemá takové finanční zdroje. Od bank by si mohl zapůjčit nejvýše [částka]. Na pozemek parc. č. 63/8, který je ve vlastnictví žalobců (dále jen „pozemek žalobců“), a který bezprostředně obklopuje nemovitost a přes nějž žalovaný vstupuje do budovy, bezprostředně navazuje veřejná komunikace. Za přístup k nemovitosti přes pozemek žalobců žalovaný žalobcům ničeho nehradí. [právnická osoba] výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa] ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti pozemek parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez čp/če, zem. Stav. (dále jen „dotčená nemovitost“), o velikostech podílu každý ze žalobců 3/8, a žalovaný 1/4.

4. Ze znaleckého posudku č. položky: [Anonymizováno]/2023 ze dne [datum] zpracovaného znaleckou kanceláří [právnická osoba] (dále jen „znalecký posudek“) soud zjistil, že nemovitost je přístupná přes pozemek žalobců a dále přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví Ústeckého kraje, není tedy zajištěn přístup k nemovitosti přímo z veřejné komunikace. Technický stav budovy odpovídá podprůměrné údržbě, je vhodná ke kompletní rekonstrukci. Napojení na odpady je přes pozemek žalobců. Nemovitost nelze rozdělit např. na jednotky kvůli značné členitosti a stavebně-technickému stavu, nízké světlé výšce 1,99 m. Náklady na rekonstrukci za účelem možného rozdělení nemovitosti s tím, aby budova odpovídala všem normám, by byly v řádech milionů Kč. Obvyklá cena nemovitosti činí [částka]. Znalci při své výpovědi korigovali cenu nemovitosti o 5 % dolů, s ohledem na to, že v nemovitosti není pitná voda.

5. Žalovaný ve své výpovědi uvedl, že dlouhodobě pečuje o dotčenou nemovitost, investuje do ní, a dlouhodobě ji celoročně užívá, jinou možnost bydlení nemá. Do nemovitost začal dojíždět a starat se o ní od roku 1964, nemovitost užívá celá rodina ke vzájemnému setkávání. Do nemovitosti si bere na víkendy, svátky a podobně nezletilou dceru [Anonymizováno] a bratra [jméno FO], jemuž je opatrovníkem. Nemovitost začal užívat k celoročnímu bydlení a investovat do ní bez výslovného souhlasu ostatních spoluvlastníků, tito však proti tomu ani nevznesli žádných námitek. Původně měl v Litoměřicích dům, po rozvodu s bývalou manželkou zůstala domu bývalé manželce a domu jemu, tu však nechali synovi [jméno FO]. Poté bydlel u přítelkyně, po rozchodu s ní však neměl kde bydlet, a tak se nastěhoval do dotčené nemovitosti. Nemá finanční prostředky na to, aby si zajistil jiné bydlení, pobírá pouze starobní důchod, hradí výživné ohledně nezletilé dcery, vozí ji na kroužky, bere si ji k sobě na výročí jako V8noce, Velikonoce a podobně, taktéž i bratra [jméno FO]

6. Svědek [jméno FO], syn žalovaného, vypověděl, že mu není známo nic o tom, že by mezi žalovaným a [jméno FO] byly rozepře, [Jméno zainteresované osoby 1/0] nemovitost v posledních třiceti letech neužíval. Svědek se s žalovaným se o nemovitost starali, starali se i o zahradu, která je nyní ve vlastnictví žalobců. Žalobci dle svědka zamezují žalovanému k přístupu do domu, žalovaného vydírali, že budou požadoval za užívání jejich pozemku náhradu, a to svědkovi přijde nehorázné. Žalovaný v nemovitosti bydlí asi od roku 2008 či 2009, přestěhoval po vyhození od své partnerky, která ho o vše obrala, když po rozvodu manželství bydlel v domě své přítelkyně. Žalovaný měl původně dům se svou manželkou, nyní tam bydlí bratr. Žalovaný se rozhodl sám, bez dohody se spoluvlastníky, že bude v dotčené nemovitosti bydlet, za tím účelem i do nemovitosti investoval, žádný ze spoluvlastníků s tím nevyslovil nesouhlas, nevznesli žádnou námitku, že by jim to vadilo. V nemovitosti není voda, ve studni je pouze užitková voda v zimním období, pitná voda se musí dovážet.

7. Z výpisu z bankovního účtu vedeného na jméno žalobce b) a přehledem portfolia – výpisem z majetkového účtu žalobce b) u [právnická osoba]., vyplynulo, že žalobce b) má k dispozici dostatek finančních prostředků k vyplacení náhrady za spoluvlastnický podíl ostatním spoluvlastníkům.

8. Svědek [jméno FO], zeť žalobkyně a) a kamarád žalobce b) vypověděl, že na nemovitost jako na chalupu jezdil pravidelně v letech 1990 až 1995, i poté tam jezdil dost pravidelně, když tam trávili víkendy, jejich děti i část prázdnin. Je to předělaná stodola či dvě stodoly různě nastavované na obývání. V posledních třech letech se tam svědek jezdí podívat asi jednou měsíčně. Do nemovitosti jezdí synové žalovaného s dětmi, žalobkyně a) tam letos byla nejvýše dvakrát, nejezdí tam kvůli nepořádku, žalobce b) vůbec, žalovaný uzavřel vodu do jejich části nemovitosti. Rodiče žalobce b), tchán a tchyně nemovitost udržovali. Vztahy mezi účastníky se narušily především, když se žalovaný nastěhoval do nemovitosti, aniž by o tom informoval žalobce. Bez jejich souhlasu provedl jemu vyhovující stavební zásahy, konkrétně přestavěl společnou kuchyni, upravil si toaletu, kuchyňskou linku, předělal kamna, o nemovitost se jinak nestaral, ostatní spoluvlastníci tam přestali jezdit, nedokáží si představit, že by nemovitost užívali společně se žalovaným. Pojištění platí žalobce b) a svědek předpokládá, že se na jeho úhradě podílí i žalovaný, elektřinu asi žalovaný, neví, kdo platí daň z nemovitosti. V uplynulých deseti letech se tam nedělaly žádné velké opravy. Každý ze žalobců má v nemovitosti svoji část, která není uzamčena, s kuchyňským koutem, koupelnou, dole je společná koupelna se sprchovým koutem. Žalovaný užívá kuchyň, která byla původně společná, a v patře dvoupokoj a pokoj, garáž, kůlnu a dílnu.

9. Svědkyně [jméno FO], dcera žalobkyně a), sestřenice žalobce b) a neteř žalovaného, ve své výpovědi uvedla, že žalobkyně a) je její matka, žalobce b) je její bratranec a žalovaný je její strýc. Svědkyně uvedla, že do nemovitosti začala jezdit s rodiči jako malá, jezdili tam i rodiče žalobce b), žalovaný tam postupně přestával jezdit. O nemovitost se starali rodiče svědkyně, strýc Zdeněk, Lila a jezdili tam teta Ivana s bratranci. Asi před 10 lety, ale svědkyně neví, kdy přesně, se tam nastěhoval žalovaný a společnou kuchyni, kde se rodina scházela, si předělal k vlastnímu užívání na kuchyň, záchod a sprchový kout, aniž by se někoho ptal. Začaly vznikat neshody, společenská místnost byla zaneřáděná, nikdo tam nechtěl jezdit. Dohoda o společném užívání není možná. Žádné větší opravy se tam nedělaly. Žalobkyně a) se starala o zahradu, pracovala, jak mohla. Žalobce b) tam byl párkrát za poslední čtyři roky. Žalobkyně a) platí daň z nemovitosti, žalobce b) pojištění, k opravám a dalším nákladům měli Zdeněk, otec a babička svědkyně fond, do nějž každý něco přidal, a náklady se pak rozpočítaly.

10. Z nákresů půdorysu původního a současného stavu jednotlivých pater budovy založených na č.l. [Anonymizováno] až [Anonymizováno] soudního spisu se podává uspořádání místností v patrech.

11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně potvrzení o podání z téhož dne soud zjistil, že žalobci nabídli převést své spoluvlastnické podíly do vlastnictví žalovaného za cenu [částka]. v případě, že žalovaný nabídku do sedmi dnů nepřijme, podají návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

12. Ze znaleckého posudku č. položky: [Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že soudní znalec vyčíslil cenu nemovitosti ke dni [datum] částkou ve výši [částka].

13. Soud neprovedl dokazování účastnickým výslechem žalobců, místním šetřením, aktualizací znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], neboť s ohledem na zjištěný skutkový stav považoval provedení těchto důkazu za nadbytečné. Žalobci ani se svým účastnickým výslechem nesouhlasili. Návrh na provedení výslechu svědků [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], byl učiněn až po provedené koncentraci řízení, a s ohledem na zjištěný skutkový stav již soud též tyto důkazy považoval za nadbytečné.

14. Podle § 1140 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“ nebo „občanský zákoník“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

15. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

16. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

17. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

18. Podle § 1147 věty první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

19. Z citovaných ustanovení vyplývá, že spoluvlastníky nelze nutit, aby proti své vůli setrvávali ve spoluvlastnickém vztahu, a že žalobci nemusí tvrdit ani prokazovat důvody, pro něž není další zachování spoluvlastnického vztahu opodstatněno. Netvrdí-li a neprokazuje-li žalovaný existenci nevhodné doby pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nebo že by zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo jen k újmě některého ze spoluvlastníků, je namístě spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. V dané věci též účastníci učinili nesporným, že je na místě podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti zrušit a vypořádat. Co bylo mezi účastníky sporným, byla otázka, jak podílové spoluvlastnictví vypořádat. Žalobci navrhovali přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce b), zatímco žalovaný navrhoval přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, a pokud by to nebylo možné, navrhl její rozdělení.

20. V řízení o zrušení a vypořádání podílového vlastnictví k nemovitým věcem není soud vázán návrhy účastníků. Je však povinen v takovémto řízení zjistit okruh spoluvlastníků a velikost jejich podílů. V souzené věci jsou žalobci a žalovaný podílovými spoluvlastníky nemovité věci specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, a to žalobkyně a) podílu ve výši 3/8, žalobce b) podílu též ve výši 3/8 a žalovaný ve výši 1/4 vzhledem k celku, aktivní a pasivní legitimace účastníků je tedy dána. Z provedeného dokazování přitom nevyplývá, že by o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo žádáno v nevhodnou dobu. Soud proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví a dále se zabýval otázkou, jakým způsobem bude provedeno vypořádání.

21. Pokud jde o způsob vypořádání, soud musí respektovat zákonem stanovené pořadí. Způsob vypořádání ve smyslu § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) stanoví §§ 1144 a 1147 o. z. Prvním a přednostním způsobem je rozdělení společné věci dle § 1144 o. z. Teprve není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

22. Z provedeného dokazování byl zjištěn skutkový stav:

23. Jak vyplynulo z výpisu z katastru nemovitostí a nebylo též mezi účastníky sporným, účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to žalobkyně a) o velikosti podílu 3/8, žalobce b) o velikosti podílu 3/8 a žalovaný o velikosti podílu 1/4. Žalobkyně a) nabyla spoluvlastnický podíl na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] o schválení dědické dohody, sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci ke dni [datum]. Žalobce b) nabyl spoluvlastnický podíl na základě usnesení [Anonymizováno] o vypořádání společného jmění manželů a o dědictví ze dne [datum], č.j. [spisová značka], č.j. [spisová značka], která nabyla právní moci ke dni [datum]. Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl v dědickém řízení na základě usnesení státního notářství ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum]. V současné době nemovitost užívá žalovaný k bydlení, hradí náklady na elektrickou energii, televizor a internet, do nemovitosti investoval (bez souhlasu žalobců). Žalobci kvůli rozporům se žalovaným a nemožnosti společného užívání nemovitosti na nemovitost nejezdí. Co se týče přístupu do nemovitosti, pak pozemek, který dotčenou nemovitost obklopuje, je ve vlastnictví žalobců, a žalovaný tak nemá zajištěn do nemovitosti přístup jinak, než na základě ústního souhlasu žalobců přes jejich pozemek.

24. Co se týče právního hodnocení, pak z provedeného dokazování, zejména výpisu z katastru nemovitostí, má soud za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to žalobkyně a) o velikosti podílu 3/8, žalobce b) o velikosti podílu 3/8 a žalovaný zbývající 1/[právnická osoba] daném případě se účastníci nedohodli o zrušení spoluvlastnictví, proto o zrušení spoluvlastnictví dle § 1143 o. z. rozhodl soud. [Anonymizováno]. Z provedeného dokazování, a to zejména znaleckým posudkem, vyplynulo, že nemovitost nelze rozdělit, a to ani na jednotky, kvůli značné členitosti budovy a podprůměrnému stavebně-technickému stavu, mimo jiné s nízkou světlou výškou, přičemž náklady na rekonstrukci by činily miliony Kč. Znalci vysvětlili, že nejprve by se musela provést rekolaudace objektu na bytový dům či rodinný dům, tedy by do toho musel vstoupit i stavební úřad. Budova je určena k rekonstrukci, neodpovídá současným normám s ohledem na stáří budovy. Tak, jak je budova v současném stavu, tak by ji stavební úřad neschválil, nestačilo by pouze zaklopení schodiště, jak navrhuje žalovaný, bylo by to v rozporu se všemi normami. Žalovaný je schopen zajistit si prostředky nejvýše ve výši [částka], dále pobírá důchod ve výši [částka] měsíčně. Žalobci nejsou ochotni podílet se na nákladech na takové stavební práce.

26. Vzhledem k tomu, že žalovaný není schopen obstarat si nutné finanční prostředky na rekonstrukci nemovitosti tak, aby ji bylo možno právně rozdělit, a žalobci je ani nechtějí vynaložit, je třeba považovat nemovitost za nedělitelnou. K tomuto srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 22 Cdo 2474/2006, citované též v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4835/2015: „Judikatura dovolacího soudu je ustálena ve výkladu dělení věci a nákladů (zvláště stavebních) s tím spojených ve smyslu § 142 odst. 1 obč. zák. Objektivní hledisko nákladnosti případného dělení bylo vyloženo již starší judikaturou (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 24. 1. 1968, sp. zn. 4 Cz 3/68, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 1968, pod pořadovým č. 61) tak, že před případným rozdělením věci soudním rozhodnutím je třeba zvážit, nakolik lze po spoluvlastnících požadovat vynaložení nákladů spojených s reálným rozdělením společné věci s tím, že pokud by rozdělení věci nebylo uskutečnitelné bez nákladných stavebních úprav, jednalo by se z tohoto hlediska o věc reálně nedělitelnou; stejný názor pak byl vyjádřen i v judikatuře současné (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 3. 8. 2005, sp. zn. 22 Cdo 92/2005) a lze jej považovat za výraz ustálené soudní praxe.“ 27. Soud proto musel v souladu s § 1147 o. z. přistoupit k přikázání věci za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Předpoklady pro přikázání společné věci, které musí být splněny současně, jsou následující: (i) souhlas spoluvlastníka; (ii) solventnost spoluvlastníka, která musí být dána k okamžiku vydání rozsudku, tj. spoluvlastník musí prokázat, že disponuje potřebnými finančními prostředky jako přiměřenou náhradou pro ostatní spoluvlastníky nebo že je schopen si je opatřit (např. závazným příslibem poskytnutí úvěru), příp. za předpokladu, že je v přiměřené době získá (např. v rámci probíhajícího dědického řízení). S přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví souhlasili žalobci, a to tak, aby výlučným vlastníkem byl žalobce b). S přikázáním nemovitosti do svého výlučného vlastnictví souhlasil současně i žalovaný. Předpoklad solventnosti však splňuje pouze žalobce b), neboť žalovaný výslovně uvedl, že jeho jediným příjmem je důchod ve výši [částka] měsíčně, může si obstarat zápůjčku od bank nejvýše ve výši [částka].

28. Soud proto na základě všech shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že je namístě podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti zrušit, nemovitost přikázat do výlučného vlastnictví žalobce b), rozhodnout o přiměřené náhradě, kterou je žalobce b) povinen uhradit žalobkyni a) a žalovanému.

29. Pro úplnost soud doplňuje, že i v případě, pokud by žalovaný splnil shora uvedený předpoklad solventnosti, soud by nemovitost přikázal do výlučného vlastnictví žalobce b). Občanský zákoník výslovně nestanoví kritéria rozhodná pro zvážení toho, kterému ze spoluvlastníků bude společná věc přikázána. Je na soudu, aby relevantní kritéria sám vymezil a posoudil, zda je účastníci naplňují (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 692/2019 ve spojení s usnesením Ústavního soudu ČR ze dne 4. 7. 2019, sp. zn. II. ÚS 1909/19). V řešeném případě soud označuje za rozhodující následující kritéria: (a) velikost spoluvlastnických podílů (srov. KRÁLÍK, Michal. § 1147 [Přikázání společné věci a její prodej ve veřejné dražbě]. In: SPÁČIL, Jiří, KRÁLÍK, Michal a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 765); (b) účelné využití nemovitosti a (c) rodinné a sociální souvislosti.

30. Naopak kritéria jako např. okolnosti, které vedly ke vzniku spoluvlastnictví, nejsou rozhodující, neboť účastníci nabyli spoluvlastnické podíly v dědickém řízení, žádný z nich tedy nemá větší zásluhy na pořízení nemovitosti (ve smyslu rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 103/2019). Pokud jde o kritérium, který ze spoluvlastníků v nemovitosti bydlí a užívá ji, žalovaný svým jednáním, tj. úpravami nemovitosti dle výhradně vlastního uvážení bez souhlasu ostatních spoluvlastníků, uzavřením přívodu vody do části nemovitosti užívané žalobci, fakticky žalobce vyloučil z užívání nemovitosti, kvůli čemuž vznikly mezi účastníky rozpory, a žalobci proto přestali nemovitost navštěvovat a užívat, soud nemohl ani k tomuto kritériu přihlédnout jako k rozhodujícímu.

31. Pokud jde o kritérium velikosti spoluvlastnických podílů, spoluvlastnický podíl žalobců činí celkem , zatímco spoluvlastnický podíl žalovaného je pouze o velikosti . Toto kritérium tedy naplňují žalobci.

32. Jde-li o kritérium účelného využití nemovitosti, žalovaný sice nemovitost užívá k vlastnímu bydlení, budova však není zkolaudována, žalovaný do budovy vstupuje přes pozemek žalobců, kudy vedou též odpady, za užívání pozemku žalobců ničeho nehradí. Ani kritérium účelného využití nemovitosti tak nepřisvědčuje pouze žalovanému.

33. Ke kritériu rodinných a sociálních souvislostí: žalovaný uspokojuje v nemovitosti svoji potřebu bydlení, nemovitost slouží též k pravidelným návštěvám jeho bratra [jméno FO] a nezletilé dcery [Anonymizováno], žalovaný tvrdí, že kvůli důchodu ve výši [částka] si není schopen zajistit jiné bydlení, nemůže bydlet ani u příbuzných. „Již prvorepubliková judikatura zdůrazňovala, že ztráta bydlení není sama o sobě na překážku zrušení spoluvlastnictví, neboť ta je zpravidla nutným důsledkem zrušení spoluvlastnictví (NS ČSR Rv I 826/21 = Vážný 1438, Rv II 31/30 = Vážný 10550) (viz COUFALÍK, Petr. § 1140 [Dobrovolná povaha spoluvlastnictví]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, marg. č. 5.). Soud má zároveň za to, že důchod žalovaného ve spojení s náhradou za spoluvlastnický podíl jsou dostatečnými prostředky k tomu, aby si žalovaný zajistil jiné bydlení.

34. K případnému kritériu v podobě vztahu účastníků k nemovitosti: dle judikatury Nejvyššího soudu České republiky má citová vazba k předmětu spoluvlastnictví význam až tehdy, jestliže ostatní kritéria vyznívají rovnocenně (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 3222/2018; 13. 12. 2021, sp. zn. 22 Cdo 2787/2021 a ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 638/2022). V daném případě však ostatní kritéria rovnocenně nevyznívají.

35. Žalobci b) kromě kritéria solventnosti nasvědčuje i kritérium velikosti podílů, kdy žalobce b) má větší podíl na nemovitosti, než žalovaný. Nemovitost historicky užívali všichni spoluvlastníci, a to, že v současné době z hlediska napjatých vztahů mezi účastníky toto není možné, nelze klást k tíži žalobce b). Je pravdou, že žalobce do nemovitosti investoval a užívá ji k bydlení. Bohužel nutno konstatovat, že to byl žalovaný, který se ze své vůle vzdal možnosti jiného bydlení a do dotčené nemovitosti se nastěhoval, a aniž by si vyžádal předchozí souhlas ostatních spoluvlastníků, učinil v nemovitosti úpravy tak, aby ji mohl užívat ke stálému bydlení a do nemovitosti investoval bez výslovného souhlasu ostatních spoluvlastníků. Nelze tak zohlednit skutečnost, že žalovaný v současné době nemá jinou možnost bydlení, a že do nemovitosti dojížděli či dojíždějí i jiné osoby, v tom směru, že by nemovitost nebyla přikázána do výlučného vlastnictví žalobce b), za situace, kdy nemovitost nelze rozdělit a žalovaný nemá k dispozici dostatek finančních prostředků na vyplacení vypořádacího podílu ostatním spoluvlastníkům. Navíc žalovaný nemá zajištěn přístup do nemovitosti, když dotčené nemovitosti obklopuje pozemek ve vlastnictví žalobců a žalobci průchod žalovaného přes svůj pozemek toliko trpí, a žalovaný jim za užívání pozemku k průchodu ničeho neplatí.

36. Soud proto na základě všech shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že je namístě podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti zrušit, nemovitost přikázat do výlučného vlastnictví žalobce b), rozhodnout o přiměřených náhradách pro žalobkyni a) a žalovaného.

37. Ze znaleckého posudku se podává, že obvyklá cena nemovitosti činí [částka]. Znalci při své výpovědi korigovali cenu nemovitosti o 5 % dolů, s ohledem na to, že v nemovitosti není pitná voda, jak i vyplynulo z výpovědi svědka [jméno FO]. Hodnota nemovitosti (cena, za kterou lze nemovitost v daném místě a čase prodat) tak činí celkem [částka]. Velikost spoluvlastnického podílu žalobkyně a) je 3/8. Z obvyklé ceny [částka] pak 3/8 odpovídají částce ve výši [částka]. Velikost spoluvlastnického podílu žalovaného je , z uvedené obvyklé ceny pak odpovídá částce [částka]. Soud proto rozhodl, že žalobce b) je povinen zaplatit žalobkyni a) jako přiměřenou náhradu částku ve výši [částka] a žalovanému částku ve výši [částka] (viz výroky III. a IV. rozsudku).

38. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví představuje iudicium duplex, řízení může být zahájeno na návrh kteréhokoli ze spoluvlastníků, přitom všichni spoluvlastníci mají v řízení postavení žalobce i žalovaného nehledě na to, kdo žalobu podal, a v občanském zákoníku je zakotven způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem, i odlišným způsobem od návrhu spoluvlastníků. V tomto typu řízení nelze vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, ale z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Předchozí judikatorní praxe zpravidla při rozhodování o nákladech řízení vycházela z toho, že pokud všichni spoluvlastníci souhlasí se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví, je třeba procesní úspěch posuzovat podle toho, jak soud rozhodl o otázce, která byla mezi účastníky sporná (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 22 Cdo 2767/2017). I předchozí judikatura Ústavního soudu (např. nález I. ÚS 1441/11) akceptovala rozhodovací praxi soudů založenou na logice úspěchu ve věci, která však podle stávající judikatury (např. nález I. ÚS 262/20) dostatečně nezohledňovala zvláštní povahu tohoto typu řízení. Současná judikatura Ústavního soudu se tak přiklonila k principu, podle něhož v obdobných případech má být obecným pravidlem nepřiznávání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení, a to s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. (viz stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23). V řízeních o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je § 142 o. s. ř. třeba interpretovat tak, že (plný) úspěch a neúspěch procesních stran podle § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li obecný soud návrh na zrušení spoluvlastnictví; vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznávat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. (srov. rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 1098/22, IV. ÚS 404/22, I. ÚS 3202/20, IV. ÚS 2081/21, II. ÚS 572/19), a takové okolnosti nebyly v daném případě shledány. V současné době je již judikatura v tom to směru sjednocena nálezem pléna Ústavního soudu Pl. ÚS – st. 59/23.

39. V řízení byly státem zálohované náklady řízení ve formě znalečného ve výši [částka], usnesení o přiznání znalečného ze dne [datum], č.j. [spisová značka], však dosud nenabylo právní moci. Tedy celková výše státem zálohovaných nákladů řízení ještě ke dni rozhodování soudu nebyla známa. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V daném případě podle výsledku řízení nutno konstatovat, že byl úspěch a neúspěch účastníků stejný, jak charakterizováno shora, soud u žalobců neshledal předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a tak žalobci mají povinnost dle § 148 odst. 1 o. s. ř. nahradit státu státem zálohovaných nákladů řízení.

40. Žalovaný uvedl, že pobírá důchod asi ve výši [částka], z toho [částka] posílá na výživné dcery [Anonymizováno], [částka] vydá za dopravu za dcerou a na kroužky a kontakt s ní, dále vydá [částka] za elektřinu, [částka] za internet a telefon, jeho pravidelné měsíční výdaje činí cca 14 - [částka]. Na [adresa] není dopravní obslužnost, a tak je odkázán na svůj osobní automobil, ohledně kterého hradí pojistku [částka] za rok. Má též finanční náklady spojené se svým opatrovnictvím svého bratra [jméno FO], kdy si dojíždí pro [jméno FO], vozí ho a bere si ho na víkendy, dovolené, svátky, každý víkend s [jméno FO] ho stojí [částka]. U žalovaného soud shledal podmínky pro osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %, a proto mu byla uložena povinnost zaplatit státu dle § 148 odst. 1 o.s.ř. státem zálohovaných nákladů řízení (a nikoli ).

41. S ohledem na to, že dosud není známa celková výše státem zálohovaných nákladů řízení, výše těchto nákladů řízení bude ve smyslu § [Anonymizováno] odst. 1 o. s. ř. vyčíslena v samostatném usnesení, po právní moci rozhodnutí o výši státem zálohovaných nákladů řízení.

42. Lhůta k plnění je stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení