7 C 559/2018-221

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [anonymizováno] [číslo], [PSČ] [obec a číslo] o vzájemném návrhu o 70 000 Kč o protinávrhu žalobkyně o 365 000 Kč takto:

Výrok

I. Vzájemný návrh žalovaného, kterým se po žalobkyni domáhal zaplacení částky ve výši 70 000 Kč, se zamítá.

II. Návrh žalobkyně ze dne [datum], kterým se domáhala na žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 365 000 Kč, se co do částky ve výši 263 000 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 102 000 Kč jako smluvní pokutu uplatněnou žalobkyní v návrhu ze dne [datum] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení za žalobu na vyklizení nebytového prostoru v částce 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení za řízení o vzájemném návrhu ve výši 70 000 Kč v částce 32 892 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení za řízení o návrhu, kterým se domáhala na žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 365 000 Kč částku 21 515,16 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 3 na náhradu nákladů řízení o vzájemném návrhu žalovaného částku ve výši 500 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 3.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se návrhem podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne [datum] domáhala vyklizení nebytového prostoru [číslo] o celkové výměře 55 m2 v 1. podzemním podlaží domu [číslo] nacházejícího se v ulici [ulice], k. ú. [část obce] (dále jen„ nebytový prostor“), neboť je ve smyslu [anonymizována dvě slova] [obec] pověřena jeho správnou. Tvrdila, že uzavřela jako pronajímatelka nájemní Smlouvu o nájmu prostor nesloužících k bydlení (dále jen„ smlouva“) s žalovaným jako nájemcem dne [datum]. Nájem mu vypověděla bez uvedení důvodu dne [datum], výpověď mu doručila dne [datum] a nájem tak skončil s šestiměsíční výpovědní dobou dne [datum].

2. Žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že s protinávrhem žalobkyně nesouhlasí a nesouhlasila ani s žalovaným navrženou mediací.

3. Podáním ze dne [datum] žalobkyně dále vzala žalobu o vyklizení zpět, neboť žalovaný dobrovolně nebytový prostor dne [datum] vyklidil.

4. V podání ze dne [datum] se žalobkyně vyjádřila k vzájemnému návrhu žalovaného. Uvedla, že neuznává uplatněný nárok ve výši 70 000 Kč, neboť jako kompenzaci nákladů s rekonstrukcí nebytového prostoru žalobkyně souhlasila s prominutím nájemného po dobu dvou let. V souvislosti s rekonstrukcí pak [jméno] městské části [obec a číslo] souhlasila dne [datum] usnesením [číslo] s rekonstrukcí v hodnotě 137 797,32 Kč včetně DPH. Žalovaný neužíval prostor jako kancelář, ale používal ho k bydlení. Standardním vybavením kanceláře pak není koupelna či vestavěné skříně. Žalobkyně má povinnost jednat s péčí řádného hospodáře a pronajala žalovanému prostor za 500 Kč ročně na jeden metr čtvereční, prostory k bydlení však žalobkyně pronajímá za 1 140 Kč ročně. Žalobkyně proto nejednala v rozporu s dobrými mravy, naopak žalovaný se bezdůvodně obohacoval. V rozporu se smlouvou pak žalovaný provedl v nebytovém prostoru i práce, které nijak nesouvisely s prostorem nájmu. Vyjma oprav rozvodů ústředního topení a vodovodní a kanalizačních stoupaček poškozených bez zavinění nájemce se žalovaný zavázal hradit tyto úpravy na svůj náklad. Tato investice byla promítnuta do odpuštění nájemného, které měl žalovaný hradit až od února 2019. Žalovaný tak nemůže po žalobkyně požadovat finanční vyrovnání za úpravy prostor, které přesáhly schválený rozpočet bez souhlasu žalobkyně. Žalobkyně dále uplatnila protinávrh jako smluvní pokutu ve výši 500 Kč denně za každý den prodlení s nevyklizením nebytového prostoru, celkem uplatnila částku 365 000 Kč za prodlení v délce 730 dní.

5. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že žalovaný nebytový prostor užíval v rozporu se smlouvou, protože v něm bydlel. Přitom měl s žalobkyní od [datum] uzavřenou jinou smlouvu na dobu neurčitou na nájem bytu, dne [datum] žalobkyně žalovanému byt za 544 295 Kč prodala, on jej dále zcizil a znovu si zažádal o nájem jiného bytu, neboť se musí postarat o své dva studující syny. Žalobkyně mu již nevyhověla, ale pronajala mu nebytový prostor, který by byl v tržních podmínkách pronajatý za 300 000 Kč ročně. I po uplynutí dvouleté lhůty bylo nájemné symbolické. Za technické zhodnocení prostoru byl tak žalovaný zvýhodněný dvakrát. Při místním šetření dne [datum] navíc žalobkyně zjistila, že nebytový prostor žalovaný užívá k bydlení. Žalobkyně nesouhlasila s názorem soudu ohledně nepřiměřenosti smluvní pokuty, neboť tu by měl soud posuzovat dle výše obvyklého nájemného pro nájem daného prostoru, za které žalobkyně obdobné prostory pronajímá.

6. V podání ze dne [datum] pak žalobkyně uvedla, že nesouhlasí s předběžným právním názorem soudu ohledně moderace smluvní pokuty. Nárok na smluvní pokutu je dán, i pokud by žádná škoda reálně žalobkyni nevznikla. Důvodem k moderaci nemůže být ani skutečnost, že žalovaný podal k soudu návrh na přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu, neboť uvedené řízení nijak nebrání vyklizení bytu.

7. Žalovaný v podání ze dne [datum] uplatnil vzájemný návrh. Uvedl, že nebytový prostor zrekonstruoval v souladu se žalobkyní odsouhlasenou dokumentací, proto mu byl rovněž odpuštěn nájem na dva roky. Celkové náklady na rekonstrukci přesáhly částku 265 000 Kč. Očekával, že nájemní vztah bude dlouhodobý, nájem mu byl však ukončen předčasně, takže dva roky odpuštěné nájemné nekompenzovaly vloženou investici. Žalobkyně se tak bezdůvodně obohatila a žalovaný žádá o uhrazení 70 000 Kč.

8. Po provedeném dokazování byl zjištěn tento skutkový stav:

9. Z internetového výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] k [list vlastnictví] v k.ú. [část obce] bylo zjištěno, že vlastníkem nebytového prostoru je Hlavní město Praha, žalobkyni je svěřena správa nemovitosti ve vlastnictví obce.

10. Ze smlouvy o nájmu prostor nesloužících k bydlení, [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo], [číslo] ze dne [datum], bylo zjištěno, že nebytový prostor byl žalobkyní jako pronajímatelkou pronajat žalovanému jako nájemci na dobu neurčitou. Roční nájemné bylo sjednáno na 27 500 Kč, 500 Kč/metr čtvereční ročně, měsíčně 2 292 Kč. Zálohy na služby byly sjednány ve výši 450 Kč měsíčně. S tím, že hrazení nájemného bylo prominuto na dobu dvou let. Účelem nájmu byla dle článku [anonymizována dvě slova] kancelář a dle článku [anonymizováno]. Měl nájemce počít užívat nebytový prostor nejpozději do [datum]. Dle článku [anonymizována dvě slova] smlouvy měly být veškeré stavební úpravy či jiné úpravy prováděny pouze na základě předchozího písemného souhlasu pronajímatele a pouze v souladu s projektovou dokumentací dopředu schválenou pronajímatelem. Případné úpravy měl nájemce provádět na svůj náklad. Prováděny měly být jen ty úpravy, které jsou nezbytné pro sjednaný účel nájmu. Stavebními úpravami provedenými nájemcem na jeho náklad se vstupní cena nemovitosti nemění. Dle článku [anonymizována dvě slova] smlouvy strany sjednaly, že ji lze vypovědět bez uvedení důvodu s 6 měsíční výpovědní dobou. Dle článku [anonymizována dvě slova] smlouvy byl nájemce povinen nebytový prostor odevzdat nejpozději v poslední den nájmu nebo na základě dohody se správcem. Při nesplnění této povinnosti byl nájemce povinen pronajímateli uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každý den nesplnění povinnosti. Pronajímatel měl rovněž právo na náhradu za užívání předmětu nájmu ve výši ujednaného nájemného, popřípadě obvyklého nájemného, pokud obvyklé nájemné převyšuje ujednané nájemné a to až do dne splnění povinnosti.

11. Z výpočtového listu k nebytovému prostoru ze dne [datum] bylo zjištěno, že celkový měsíční předpis činil částku 2 742 Kč.

12. Z výpovědi nájmu nebytového prostoru ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], číslo jednací [anonymizováno] [číslo] [rok], bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému vypověděla smlouvu dle článku [anonymizována dvě slova] smlouvy s šestiměsíční výpovědní dobou. Dále žalobkyně žalovaného poučila, že může vznést proti výpovědi dle § 2314 odst. 1 občanského zákoníku námitky a dle § [číslo] odst. 3 požádat soud o přezkoumání výpovědi. Z doručenky k této listině bylo zjištěno, že žalovaný si výpověď převzal dne [datum].

13. Z dokumentu žalovaného [příjmení] z nájmu nebytového prostoru – [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žalovaný s výpovědí nesouhlasil. Uváděl, že kancelář používá pro pracovní účely, pro scházení výboru společenství vlastníků jednotek. Uváděl, že někdy pracuje dlouho do noci a setrvává v prostoru déle. Do prostoru investoval rovněž nemalé finanční prostředky.

14. Z dokumentu žalobkyně [příjmení] z nájmu nebytového prostoru sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo], číslo jednací [anonymizováno] [číslo] [rok], ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně na výpovědi trvá a nájem má skončit ke dni [datum]. Dokument byl žalovanému doručený dne [datum].

15. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. 11. 2019, č.j. 4 C 333/2018 – 41, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 7. 2. 2019, č.j. 22 Co 34/2020 – 49, bylo zjištěno, že soud zamítl žalobu na určení neoprávněnosti a neplatnosti výpovědi nájmu nebytového prostoru. Odvolání bylo Městským soudem v Praze odmítnuto, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 nabyl právní moci dne [datum].

16. Z krycího listu rozpočtu ze dne [datum] včetně rekapitulace rozpočtu bylo zjištěno, že byly rozpočtovány dodávky a montáž ve výši 104 478,97 Kč bez DPH a náklady na umístění stavby ve výši 9 403,11 Kč bez DPH, celkem částka 137 797,32 Kč s DPH. Z rekapitalizace rozpočtu bylo zjištěno, že měly být provedeny úpravy povrchů, podlahy a osazování výplní, zdravotechnika, konstrukce suché výstavby, konstrukce truhlářské, konstrukce zámečnické, podlahy z dlaždic, podlahy skládané, dokončovací práce, celkem dodávky za 57 823,62 Kč a montáž ve výši 46 655,35 Kč. Dále dle rozpočtu měly být provedeny opravy vnitřní vápenocementové hladké omítky stěn v rozsahu 50 % na 2 m2, dále dodávka a montáž záchodového prkýnka za 560 Kč, umyvadlo keramické za 2 870 Kč, baterie umyvadlová bez výpusti a s výpustí za 1 700 Kč a 3 120 Kč, baterie nástěnná páková – kuchyně včetně odpadního potrubí za 3 140 Kč, hasicí přístroj ruční práškový v hodnotě 1 020 Kč. Dále byla provedena elektroinstalace za 27 800 Kč, koupě a montáž vzduchotechnicky ta 1 988 Kč, SDK desky na 2 na 2 m2 v částce 1 150 Kč, dále truhlářské konstrukce v hodnotě 13 428 Kč spočívající v montáži a koupi dveřních křídel, montáži a dodávce korpusu kuchyňských skříněk, dále v zámečnických konstrukcích v hodnotě 15 636 Kč spočívající v montáži mříží. Dále měly být dodány a namontovány dlaždice do koupelny v hodnotě 1 450,76 Kč D8le byly pořízeny a namontovány podlahy v hodnotě20 233,89 Kč. Malba a tapetování byla naceněna na 8 833 Kč.

17. Z protokolu o předání a převzetí prostoru nesloužícího k bydlení [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyni byl předán nebytový prostor. V protokolu se dále uvádí, že elektrické vedení je původní, není topení, je nové zasklení oken, původní jsou nátěry oken, dveří, podlah a stěn, podlahy jsou plovoucí a dlažba. V závěru se konstatuje, že prostor nemá žádné zjištěné závady a je v pořádku.

18. Z hlášení volného nebytového prostoru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že výše dluhu nájemce činí 0 Kč a původní nájemné činí 27 500 Kč.

19. Z usnesení Rady městské části [obec a číslo] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že schvaluje doporučení Komise pro vedlejší hospodářskou činnost Rady městské části ze dne [datum]. Ze zápisu [číslo] z jednání Komise pro vedlejší hospodářskou činnost Rady městské části ze dne [datum] bylo zjištěno, že komise odporučila uzavřít nájemní smlouvu s žalovaným a prominout mu hrazení nájmu na dva roky. Dále bylo uvedeno, že žalovaný předložil rozpočet na rekonstrukci nebytového prostoru.

20. Z fotografie obrazovky systému žalobkyně týkajícího se nájemného na č.l. 126 bylo zjištěno, že žalovaný měl od listopadu 2017 po dobu dvou let odpuštěnu platbu nájemného.

21. Ze zápisu z místního šetření sp.zn. [anonymizováno] [číslo] [rok], který byl proveden dne [datum] včetně fotografií bylo zjištěno, že prostory jsou v dobrém stavu, nájemce část prostor využívá jako kancelář, kuchyň. Druhá místnost však vyloženě kanceláří není, nájemce to vysvětlil tím, že někdy pracuje do noci a pak v prostoru přespí.

22. Ze smlouvy o nájmu č. [rok] [číslo], č. [rok] [číslo] a č. [rok] [číslo], kupní smlouvy o převodu jednotky č. [rok] [číslo], smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], žádosti o nájem bytu a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 60 C 225/2020-35 včetně smlouvy o nájmu prostor nesloužící k bydlení [rok] [číslo] [anonymizována dvě slova] týkající se [jméno] [příjmení], nebyly zjištěny žádné okolnosti důležité pro rozhodnutí sporu.

23. Ze třech znaleckých posudků ke stanovení místně obvyklého nájemného zadané městskou částí, jeden je na jednotku [číslo] v ulici [ulice], jeden z kanceláře [ulice] a jeden je nebytové prostory 103 a 105 [ulice a číslo], bylo zjištěno, že ceny se pohybují od 2 376 Kč/m2/rok, 2 628 Kč/m2/rok a 118 Kč/m2/měsíc.

24. Ze sjetiny webových stránek [webová adresa] k pronájmu kanceláří na [příjmení], na [ulice], na [anonymizována tři slova] ze dne [datum] bylo zjištěno, že se ceny pronájmu pohybují od 236 Kč/m2/měsíc, 260 Kč/m2/měsíc, 300 Kč/m2/měsíc do 367 Kč/m2/měsíc.

25. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyně zná žalovaného z domu na [ulice], kde působil jako předseda SVJ a z toho titulu s ním přišla do kontaktu. Říkalo se, že má byt ve druhém patře, ale ona neví kde, nikdy tam nebyla a pak tedy ještě působil v kanceláři ve sklepě. Jednou byla před kanceláří, ale nevstoupila do ní. Nevzpomněla si na frekvenci, jak často žalovaného v nebytovém prostoru viděla, či zda tam přespával. Zda za ním chodily návštěvy do nebytového prostoru, rovněž nevěděla. Nepamatovala si, že by psala stížnost na pana [celé jméno žalovaného] ve vztahu k synovi.

26. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně ve smyslu [anonymizována dvě slova] [obec] je pověřena správou nebytového prostoru [číslo] o celkové výměře 55 m2 v 1. podzemním podlaží domu [číslo] nacházejícího se v ulici [ulice], k. ú. [část obce]. Žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela s žalovaným jako nájemcem nájemní Smlouvu o nájmu prostor nesloužících k bydlení. Nájem žalobkyně vypověděla bez uvedení důvodu dne [datum], výpověď mu doručila dne [datum] a nájem tak skončil s šestiměsíční výpovědní dobou dne [datum]. Platnost výpovědi pak přezkoumával Obvodní soud pro Prahu 3, který v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 14. 11. 2019, č.j. 4 C 333/2018 – 41, žalobu na neoprávněnost výpovědi zamítl, tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. [jméno] městské části [obec a číslo] souhlasila dne [datum] usnesením [číslo] s rekonstrukcí nebytového prostoru v hodnotě 137 797,32 Kč včetně DPH. Žalobce nebytový prostor vyklidil dne [datum].

27. Po právní stránce soud věc posoudil v souladu s ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

28. Podle ustanovení § 2220 o. z. nájemce má právo provést změnu věci jen s předchozím souhlasem pronajímatele; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Změnu věci provádí nájemce na svůj náklad; dojde-li změnou věci k jejímu zhodnocení, pronajímatel se s nájemcem při skončení nájmu vyrovná podle míry zhodnocení.

29. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

30. Podle ustanovení § 2051 nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

31. Co se týká vzájemného návrhu žalovaného o 70 000 Kč, v souladu s ustanovením § 2220 o. z. měl žalovaný po skončení nájmu právo na vyrovnání se s žalobkyní dle míry zhodnocení nebytového prostoru. Soud za míru zhodnocení nemůže považovat celou výši investovaných prostředků nebo prostředků, jejichž investici schválila žalobkyně, ale je finančně vyjádřit míru navýšení hodnoty prostoru jako takového díky investovaným penězům. Žalovaný sice navrhl znalecké zkoumání míry zhodnocení, soud rovněž usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 28. 4. 2021, č.j. 7 C 559/2018 – 144, ustanovil znalkyni [celé jméno znalkyně], aby míru zhodnocení ocenila. Nicméně žalovaný nesplnil povinnost stanovenou mu ve výroku III. tohoto usnesení, aby zaplatil zálohu na znalecký posudek, ač byl poučen o tom, že pokud zálohu neuhradí, soud znalecký posudek neprovede. Bez znaleckého posudku však soud nemůže hodnotu zhodnocení prostoru v daném případě stanovit (Nejvyšší soud, sp. zn. 28 Cdo 897/2008, (C [číslo]):…“ nájemce se může obrátit po skončení nájmu a požadovat úhradu protihodnoty toho, o co se zvýšila hodnota věci. Stanovení takové protihodnoty, stejně jako znehodnocení, není jednoduché a, nedojde-li mezi stranami k dohodě, nezbývá, než se obrátit na znalce a vyžádat si odborné posouzení i výpočet tohoto zhodnocení…“). Žalovaný tak neunesl břemeno důkazní, že skutečně došlo ke zhodnocení nebytového prostoru co do částky ve výši 70 000 Kč. Soud proto vzájemný návrh žalovaného zamítl. Poučení o tom, že žalovaný neunáší břemeno důkazní, by soud poskytl straně žalovanému, pokud se účastnil jednání dne [datum], tuto informaci však měl ze zaslaného protokolu z jednání.

32. Co se týká smluvní pokuty uplatněné žalobkyní návrhem ze dne [datum], žalovaný navrhl její moderaci na jednání u soudu dne [datum]. Ač žalovaný řádně neodůvodnil moderaci nároku, soud má za to, že smluvní pokuta ve výši 500 Kč za den za zajištění vyklizení nebytového prostoru, je nepřiměřeně vysoká. Zajišťovaným významem a hodnotou je zde uvolnění nebytového prostoru, kdy jeho nevyklizením by žalobkyně případně mohla přijít o zisk z následného pronájmu. Roční nájem nebytového prostoru činil 27 500 Kč, smluvní pokuta za rok činila 182 500 Kč, což je více než šesti a půl násobek ročního nájemného. Nejvyšší soud přitom v rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2626/2013 shledal smluvní pokutu ve výši osminásobku sjednaného nájemného jako absolutně neplatnou pro její rozpor s dobrými mravy, jednalo se rovněž o smluvní pokutu za nevyklizení nebytového prostoru. Soud v daném případě nemá za to, že by zde byl zjevný rozpor s dobrými mravy, nicméně důvod pro aplikaci § 2051 o.z. je a proto se soud rozhodl smluvní pokutu moderovat.

33. Žalobkyně v textu výpovědi z nájmu nebytového prostoru poučila žalovaného, že může požádat soud o přezkum výpovědi. Přitom se jednalo o výpověď bez uvedení důvodu a soud tedy nemohl naplnění výpovědního důvodu přezkoumávat. Žaloba byla následně zamítnuta. Soud v tomto řízení má za to, že žalovaný se řídil chybným poučením žalobkyně pronajímatelky a rozhodl se přiznat smluvní pokutu až za období od právní moci rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, kterým žalobu žalovaného zamítl do skutečného vyklizení prostoru, tedy za období od [datum] do [datum], což činí 204 dní prodlení. Soud si je vědom skutečnosti, že žaloba na posouzení oprávněnosti výpovědi z nájmu nebytového prostoru nemá vliv na výkon povinnosti vyklidit prostor, má však vliv na očekávání žalobce, že povinnost vyklidit prostor není konečná. Přitom žalobkyně sama žalovanému sdělila, že takovou žalobu podat může a žalovaný postupoval podle jejího poučení.

34. Tvrzení žalobkyně, že žalovaný používal byt k bydlení, tedy trvale jej užívá k uspokojování bytové potřeby, se žalobkyni nepodařilo prokázat. Svědkyně [příjmení] nevěděla, jakým způsobem žalobce prostor užívá, bydlení žalovaného nevyplývá ani ze zápisu z místního šetření sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum], kdy bylo žalovaným uvedeno, že v prostoru občas přespí. Jako nerozhodné pak soud hodnotí tvrzení žalobkyně, že za částku 1 140 Kč na metr čtvereční ročně pronajímá bytové prostory nebo tvrzení žalobkyně, že jiné nebytové prostory pronajímá za násobně vyšší cenu nebo že tržní nájemné je obecně násobně vyšší. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 32 Cdo 1385/2019, (NS 3239 2019):„ je nutné neposuzovat výši smluvní pokuty ve vztahu k jiným obchodním vztahům a posuzovat (ne) přiměřenost smluvní pokuty v závislosti na okolnostech konkrétního případu v posuzované věci.“, dle uvedeného rozhodnutí tak soud nemá přihlížet k jiným nájemním vztahům – ať už samotné žalobkyně nebo jiným tržním vztahům, ale má přiměřenost smluvní pokuty posuzovat dle okolností konkrétního případu. Žalobkyně jako pražská městská část je ten, kdo si určuje podmínky nájemního vztahu, jako pronajímatelka je v silnější pozici oproti žalovanému jako nájemci, ona určuje výši nájemného. Z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně pronajímá velké množství nebytových prostor, tedy zná výši obvyklého nájemného nebytových prostor. Nemůže proto namítat, že jí stanovená cena nájemného byla příliš nízká či symbolická, bylo to její rozhodnutí jako profesionála v daném oboru. Soud rovněž vyzval žalobkyni, aby doplnila, za jakých podmínek prostor pronajala po vyklizení prostoru žalovaným, toto však nedoplnila.

35. Soud může moderovat smluvní pokutu až do výše vzniklé škody. Žalobkyně však prominula nájemné žalobci až do [datum] a to jako kompenzaci za zhodnocení nebytového prostoru. Žalobce měl nebytový prostor vyklidit k [datum], vyklidil jej až [datum], tedy dva roky po skončení nájmu. Nájemné od [datum] do [datum] by činilo 38 964 Kč (2 292 * 17), to je částka, kterou by žalobkyně dostala, pokud by nadále zachovala nájemní vztah. Soud žalobkyni přiznal částku ve výši 102 000 Kč za období od [datum] do [datum], což činí 204 dní prodlení (204 * 500 = 102 000 Kč). [příjmení] 102 000 dostatečně kompenzuje případný vznik škody ve výši ušlého nájemného, neboť nájemné za dva roky včetně odpuštění části za rekonstrukci prostoru převyšuje více než dvou a půl násobně.

36. Soud tedy přiznal žalobkyni na smluvní pokutě částku 102 000 Kč, co do zbytku ve výši 263 000 Kč žalobu zamítl.

37. Co se týká náhrady nákladů řízení, žalobkyně byla úspěšná co do řízení o vyklizení a co do žaloby o vzájemném návrhu na zaplacení částky 70 000 Kč podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Co se týká nároku žalobkyně na zaplacení částky 365 000 Kč, tam byla žalobkyně převážně neúspěšná. Předmět řízení do 11 5. 2020 tvořila žaloba o vyklizení, od [číslo] 2020 do [datum] žaloba o vyklizení a vzájemný návrh o zaplacení 70 000 Kč, od [datum] do [datum] vzájemný návrh o zaplacení 70 000 Kč a od [datum] dosud vzájemný návrh o zaplacení 70 000 Kč a o řízení o protinávrhu žalobkyně o 365 000 Kč. Zastoupení měla žalobkyně od jednání dne [datum] právní zastoupení.

38. Žalobkyni tak náleží náhrada nákladů jako nezastoupenému účastníku řízení za tři úkony za předmět řízení vyklizení a za pět úkonů za vzájemný návrh ve výši 70 000 Kč - žaloba ze dne [datum] (vyklizení), vyjádření ze dne [datum] (o vyklizení a o 70 000 Kč), vyjádření ze dne [datum] (o vyklizení a o 70 000 Kč), vyjádření ze dne [datum] (jen o 70 000 Kč), účast na jednání [datum] (o 70 000 Kč), vyjádření ze dne [datum] (o 70 000 Kč). Celkem tak náklady činí 2 400 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 400 Kč představující 300 Kč za každý z osmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Dále jí náleží náhrada nákladů sestávají z nákladů zastoupení advokátem ve výši 30 492 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 70 000 Kč sestávající z částky 3 900 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání u soudu dne [datum] (o 70 000 Kč), účast na jednání u soudu dne [datum] (o 70 000 Kč), účast na jednání u soudu dne [datum] (o 70 000 Kč), účast na jednání u soudu dne [datum] (o 70 000 Kč) a účast na jednání u soudu dne [datum] (o 70 000 Kč) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 25 200 Kč ve výši 5 292 Kč. Celková náhrada žalobkyni činí 32 892 Kč.

39. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za podání ze dne [datum], protože se týkalo výhradně vyjádření ke smluvní pokutě, ohledně níž byla žalobkyně procesně neúspěšná a za podání ze dne [datum], protože se jedná pouze o informaci, že smír účastníci neuzavřeli.

40. Žalovanému soud přiznal částečnou náhradu nákladů řízení za řízení o protinávrhu žalobkyně ze dne [datum] na zaplacení smluvní pokuty ve výši 365 000 Kč O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 515,16 Kč, přičemž tato částka představuje 44,1 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,05 % a úspěchu žalobce v rozsahu 27,95 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 365 000 Kč sestávající z částky 9 780 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení účast na jednání u soudu dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum], účast na jednání u soudu dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 320 Kč ve výši 8 467,20 Kč.

41. Soud žalovanému nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne [datum], protože se týkalo zhodnocení nebytového prostoru, ohledně něj nebyl úspěšný.

42. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody. Náhrada nákladů řízení byla určena na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Při vyhlášení rozsudku

Poučení