7 C 560/2021-392

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o 421 614 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 421 614 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 421 614 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 53 161,35 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 421 614 Kč. Tvrdila, že uvedená částka byla žalované vyplacena na základě dvou rozvrhových usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], a ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], v konkursním řízení na majetek [anonymizována tři slova] a.s., [IČO] (dále jen„ úpadce“). Dále tvrdila, že žalobkyni k částce svědčí lepší právo, neboť s úpadcem uzavřela dne [datum] kupní smlouvu ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ kupní smlouva“), a na základě kupní smlouvy nabyla budovu [adresa], pozemek st. [parcelní číslo], pozemek p. p. [číslo] pozemek p. p. [číslo] (dále jen„ Nemovitosti“) a zaplatila kupní cenu bezhotovostním převodem ve dnech 2. 6. – [datum] ve výši 14 037 000 Kč. Dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] soudním znalcem [právnická osoba] činila obvyklá cena nemovitostí ke dni [datum] částku 13 700 000 Kč. Žalobkyně nepovažuje kupní smlouvu za neplatnou, přestože ke dni uzavření kupní smlouvy byl jednatelem a společníkem žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl v rozhodné době též členem představenstva úpadce. Na majetek úpadce byl prohlášen konkurs dne [datum] a lhůta pro přihlašování přihlášek věřitelů uplynula dne [datum]. Nemovitosti pak správkyně konkursní podstaty zapsala do majetkové podstaty dne [datum] O vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty se vedl incidenční spor, kterým bylo rozhodnuto o zamítnutí návrh, o kterém rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem č. j. [číslo jednací], který následně potvrdil Vrchní soud v Praze rozsudkem č. j. [číslo jednací]. Dovolání proti těmto rozhodnutím pak zamítl Nejvyšší soud rozsudkem z [datum]. Soudy shledaly, že Nemovitosti byly do konkursní podstaty sepsány oprávněně, neboť kupní smlouva je absolutně neplatná z důvodu absence znaleckého posudku. Důvodem neplatnosti smlouvy pak měla být absence ocenění nemovitostí soudem jmenovaným znalcem podle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku. Následně však došlo ke změně judikatury, neboť velký senát Nejvyššího soudu rozsudkem z [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], vysvětlil, že absence znaleckého posudku dle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku sama o sobě nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o převodu majetku, nýbrž je třeba zkoumat, zda kupní cena byla v místě a čase uzavření smlouvy obvyklá. Dle posudku [právnická osoba] činila obvyklá cena nemovitostí ke dni [datum] částku 13 700 000 Kč, žalobkyně za ni zaplatila 14 037 000 Kč, tedy cenu vyšší, než byla cena obvyklá. Potvrzení kupní ceny vyvrátila auditorská společnost [právnická osoba] Správkyně konkursní podstaty nemovitosti však zpeněžila dne [datum] zpeněžila za částku 11 800 000 Kč. Konkursní soud nereagoval ani na podnět žalobkyně k vydání pokynu k vyloučení výtěžku zpeněžených nemovitostí z majetkové podstaty. K podnětu se konkursní soud vyjádřil až v rámci rozvrhového usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně dále činila v rámci konkursního řízení celou řadu podnětů, nicméně přesto se konkursním věřitelům dostalo plnění, které jim nenáleží. Výtěžek ze zpeněžení konkursní podstaty činil 13 059 118,02 Kč, výtěžek u nemovitostí činil 11 800 000 Kč, žalovaná jako nezajištěná věřitelka byla uspokojena v podílu ve výši 3,573 %, připadla jí tak částka 421 614 Kč. O tu požádala žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum], žalovaná s uhrazením částky dne [datum] nesouhlasila.

2. V podání ze dne [datum] žalobkyně dále uvedla, že vzniku nároku na vydání bezdůvodného obohacení z titulu žaloby z lepšího práva nebrání ani negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl majetek získán. Co se týká hrazení kupní ceny, správkyně konkursní podstaty dala orgánům činným v trestním řízení podnět k prošetření okolností úhrady kupní ceny. Policie prošetřování odložila usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie, [anonymizováno] – [číslo] – [rok] [číslo] – [anonymizováno].

3. Žalobkyně v podání ze dne [datum] dále uvedla, že není rozhodná pasivita žalobkyně při projednávání konečné zprávy v konkursním řízení úpadce z hlediska podání žaloby z lepšího práva. Žalobkyně dále disponuje revizním znaleckým posudkem k posudku [právnická osoba] a.s., který závěry této znalecké kanceláře revidují. Žalovanou odkazovaná judikatura Nejvyššího soudu v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], vyjadřujícího závěry [spisová značka], se vztahuje výlučně k osobám, které před zpeněžením nemohly využít vylučovací žalobu. Z citované judikatury je přitom zřejmé, že nevylučuje podání žaloby z lepšího práva i při vylučovací žalobě s negativním výsledkem. Závěry Vrchního soudu v Praze o nemožnosti podat žalobu z lepšího práva jsou překonány usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

4. Žalovaná v podání ze dne [datum] s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Tvrdila, že částky přijaté na základě dvou rozvrhových usnesení v konkursním řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. [spisová značka], přijala v dobré víře. Sporu přecházely spory žalobkyně se správkyní konkursní podstaty o vyloučení nemovitostí. Tvrzení žalobkyně o zaplacení kupní ceny rovněž vzbuzuje pochybnosti, neboť zaplacená kupní cena byla obratem vrácena prodávajícím kupujícímu. S ohledem na množství vypracovaných znaleckých posudků s odlišným stanovením hodnoty se jeví pochybné i stanovení ceny obvyklé. Žalobkyně se nemůže dožadovat ochrany nabytých práv z důvodu změny judikatury, i žalovaná přijala plnění v rámci konkursního řízení v dobré víře, navíc z usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. [číslo jednací], vyplývá, že k převodu nemovitostí došlo v době hrozícího úpadku a dá se proto předpokládat, že šlo o zastřené právní jednání.

5. Žalovaná dále v podání ze dne [datum] uvedla, že je sporné, zda lze žalobkyni považovat za třetí osobu, které náleží nárok ze žaloby z lepšího práva. Žalobkyně v rámci konkursního řízení svůj nárok přihlásila opožděně, a proto se k jejímu nároku nepřihlíželo. Žalobkyně se jednak domáhala vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty úpadce. Peněžité plnění, které žalovaná obdržela vychází z pozdě přihlášené pohledávky žalobkyně a je namístě uvažovat i o promlčení pohledávky. Dále žalovala správkyni konkurzní podstaty o zaplacení 15 663 499,30 Kč, žaloba byla zamítnuta ve všech stupních v řízení vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, sp. zn. [spisová značka]. Dále žalovala na určení vlastnického práva žalobkyně k předmětu převodu, žaloba byla rovněž zamítnuta ve všech stupních řízení vedeném u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně dále nepodala ani námitky proti konečné zprávě, která byla schválena usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Žalobkyně napadla rozvrhové usnesení Krajského soudu v Ústí and [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], to bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum]. Žalobkyně i úpadce v době uzavření kupní smlouvy vykonávali realitní činnost jako podnikatelé a ustanovení § 196a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, bylo kogentního charakteru. Kupní cena byla sjednána na základě posudku znalce [právnická osoba] a.s., který však nebyl jmenován znalcem. Cena byla určena jako tržní ve výši 17 237 000 Kč a cena v tísni z důvodu obav bankrotu [právnická osoba], ve výši 14 037 000 Kč. Nelze ani vyloučit, že kupní cena byla sjednána úmyslně v tísni, když se jednalo o převod podléhající ustanovení § 196a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Nový právní názor Nejvyššího soudu vyjádřeného v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], by neměl být s ohledem na ochranu legitimního očekávání, podnikatelskou činnost žalobkyně v oboru obchodu s realitami, stanovení kupní ceny v tísni a procesní pasivity žalobkyně v době projednávání konečné zprávy aplikován, kdy výjimečně takto lze postupovat dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] nebo nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1955/15. Dále žalovaná znovu odkázala na usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. [číslo jednací], dle kterého žalobkyni nesvědčí ani právo z žaloby z lepšího práva, neboť to náleží jen osobám, které objektivně nemohly podat vylučovací žalobu a nyní již věc opustila majetkovou podstatu. Pro účastenství žalobkyně v konkursním řízení, kdy žalobkyně mohla podat námitky proti konečné zprávě jako přihlášená věřitelka, žalovaná vyjádřila pochybnost, že by žalobkyně měla právo podat žalobu z lepšího práva.

6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a dospěl k následujícímu skutkovému závěru.

7. Dne [datum] byla mezi žalobkyní, jako kupující a úpadem jako prodávajícím, uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej pozemků par. č. St. [anonymizováno] a [číslo] a [číslo], dále budovy [adresa] ve vlastnictví žalované, jejíž cena byla dodatkem dohodnuta na částku 14 037 000 Kč. Žalobkyně byla zapsána do katastru nemovitostí jako vlastník na základě nabývacího titulu – kupní smlouvy ze dne [datum] (kupní smlouva ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí k datu [datum], [list vlastnictví] 383, k. ú. [obec]).

8. Ke dni uzavření kupní smlouvy byl jednatelem žalobkyně a členem představenstva úpadce Ing. [jméno] [příjmení] (úplný výpis z obchodního rejstříku žalobkyně a společnosti [anonymizována tři slova] a. s. ze dne [datum]).

9. Dne [datum] byl prohlášen konkurs na majetek úpadce a správkyní konkursní podstaty byla ustanovena Ing. [jméno] [příjmení] (zkrácené znění usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [číslo jednací]).

10. Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, který zamítl návrh žalobkyně ze dne [datum] na vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty, a to z důvodu absence stanovení hodnoty převáděného majetku znalcem, která s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] způsobila neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum], a to i když cena postoupené pohledávky odpovídala její nominální hodnotě (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze na č.l. 29 č. j. [číslo jednací]). Žalobkyně podala proti uvedenému rozhodnutí Vrchního soudu dovolání, které bylo následně odmítnuto (usnesení Nejvyššího soudu [číslo jednací]).

11. Dne [datum] vydal Krajský soud v Ústí nad Labem usnesení, kterým souhlasil s prodejem nemovitostí mimo dražbu. Následně správkyně konkurzní podstaty prodala kupní smlouvou ze dne [datum] [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] spol s r. o., za částku 11 800 000 Kč (opis usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo], kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená se [právnická osoba] reality spol. s r. o.).

12. Žalobkyně přihlásila pohledávku za úpadcem ve výši 14 037 000 Kč do konkurzního řízení (přihláška žalobkyně ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]). Konkurzní správkyně žalobkyni vyrozuměla o vyloučení její pohledávky z konkurzní podstaty pro její opožděnost (vyrozumění ze dne [datum rozhodnutí] k značce [spisová značka] [číslo], vyjádření insolvenční správkyně ze dne [datum]).

13. V průběhu konkurzu navrhovala žalobkyně vyloučení výtěžku ze zpeněžení neoprávněných zapsaných a zpeněžených nemovitostí z konkursní podstaty ve výši 11 800 000 Kč (podnět žalobkyně k vydání pokynu k vyloučení výtěžku ze dne [datum]).

14. Ke dni [datum] Krajský soud v Ústí nad Labem schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku podstaty ze dne [datum], podle které byl zůstatek, z něhož budou uspokojeni věřitelé v částce 12 797 462 Kč (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Dne [datum] vydal týž soud rozvrhové usnesení, kterým rozhodl o uspokojení věřitelů v částce 32,2489 % a zároveň se vyjádřil k námitce žalobkyně na vyloučení výtěžku zpeněžení nemovitostí ve výši 11 800 000 Kč z konkursní podstaty s odkazem na změnu judikatury ohledně platnosti smlouvy o převodu nemovitosti bez znaleckého posudku dle ust. § 196a odst. 3 obch. zák., a uvedl, že vylučovací žaloba již byla pravomocně zamítnuta. V odůvodnění soud dále poukázal, že žalobkyně nedostatečně vysvětlila, proč byla uhrazená kupní cena žalobkyni obratem vrácena (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo]).

15. Rozvrhové usnesení bylo Vrchním soudem pro početní chyby a nesprávnosti zrušeno. Odvolací soud se zároveň vyjádřil k námitce žalobkyně, ke které uvedl, že není možné, aby soud v rámci svého dohledu udělil pokyn odporující pravomocnému rozhodnutí soudu o žalobě na vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty, neúspěšný vyučovatel nemá možnost zabránit rozdělení a zpeněžení předmětného výtěžku, žalobkyně navíc nebrojila proti konečné zprávě. Vrchní soud dále uvedl, že závěry judikatury dovozující možnost domáhat se vyplacení rozděleného výtěžku s ohledem na„ lepší právo“ ke zpeněženému majetku oproti úpadci, avšak výhradně osobě, která před zpeněžením svoje právo domáhat se vyloučení z konkursní podstaty nemohla využít. O takový případ se však v případě žalobkyně nejedná, ta se vyloučení domáhala, avšak neúspěšně (rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací]).

16. Dne [datum] vydal Krajský soud v Ústí nad Labem rozvrhové usnesení, kterým rozhodl tak, že žalované přináleží částka ve výši 455 266,18 Kč. Dne [datum] soud mezi věřitele rozdělil další částku a navýšil dodatečně částku žalované o 11 297,05 Kč (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Rozvrhové usnesení ze dne [datum] bylo následně potvrzeno odvolacím soudem Vrchní soud v Praze se v odůvodnění rovněž zaobíral námitkou žalobkyně, že do rozvrhu nebyla zahrnuta její pohledávka z bezdůvodného obohacení. Uvedl, že žalobkyně mohla po úpadci vymáhat svou pohledávku již ode dne, kdy přijala plnění podle smlouvy a nic jí nebránilo pohledávku přihlásit do konkurzu ve lhůtě končící [datum]. Žalobkyně ji však přihlásila až [datum], tedy opožděně. I zmeškání lhůty k přihlášení pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení jde k tíži přihlašovatele (usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. [číslo jednací]). Dne [datum rozhodnutí] vydal Krajský soud v Ústí nad Labem usnesení, kterým konkurs na majetek úpadce zrušil po splnění rozvrhového usnesení (usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. [číslo jednací]).

17. Žalobkyně a [anonymizována dvě slova] se dohodly, že žalobkyně splní za úpadce jeho peněžitý závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru ze dne [datum rozhodnutí] [číslo] [spisová značka], který ke dni [datum] činil včetně příslušenství 15 190 701,91 Kč (smlouva o přistoupení k závazku ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobkyní).

18. Žalobkyně nabyla v březnu 2003 pohledávky věřitelů [právnická osoba] [obec] - [právnická osoba] v likvidaci, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], a [právnická osoba] služby [obec] za [anonymizována dvě slova] tak, že přistoupila k závazku úpadce. Tyto nabyté pohledávky v celkové výši 13 355 103,50 Kč započetla oproti pohledávce [anonymizována dvě slova] vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] [spisová značka] (smlouva o převodu rektasměnek a otázkách souvisejících uzavřená mezi [anonymizováno] [obec] - [právnická osoba] v likvidaci a žalobkyní ze dne [datum], projev vůle směřující k započtení ze dne [datum] mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], týkající se směnek [anonymizováno] [obec] - [právnická osoba] v likvidaci za [anonymizována dvě slova], smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi paní [jméno] [příjmení] a žalobkyní ze dne [datum], projev vůle směřující k započtení ze dne [datum] mezi žalobkyní a Národní stavební společností týkající se pohledávky paní [jméno] [příjmení] za [anonymizována dvě slova], oznámení o postoupení pohledávky [jméno] [příjmení] [jméno] bance ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi panem [jméno] [příjmení] a žalobkyní ze dne [datum], projev vůle směřující k započtení ze dne [datum] mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a žalobkyní, týkající se pohledávky pana [jméno] [příjmení] za [anonymizována dvě slova], oznámení o postoupení pohledávky [jméno] [příjmení] [jméno] bance ze dne [datum], smlouva o postoupení pohledávky uzavřená mezi [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a žalobkyní ze dne [datum] vůle směřující k započtení ze dne [datum] mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] týkající se pohledávky [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] za [anonymizována dvě slova], oznámení o postoupení pohledávky [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], potvrzení – sdělení [právnická osoba] v likvidaci ze dne [datum]). Směnky navrhla žalobkyně složit do úschovy. Okresní soud v Liberci návrhu vyhověl a vydal usnesení, kterým směnky přijal (návrh na zahájení řízení o úschově ze dne [datum], usnesení Okresního soudu v Liberci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]).

19. Znalecký ústav [právnická osoba] odhadl obvyklou cenu Nemovitostí k datu [datum] na 13 700 000 Kč, když vycházel z výnosové metody. Ve svém odhadu zohlednil rovněž náklady na pronájem, obnovovací náklady, pojištění nemovitosti, náklady na správu nemovitosti a stanovil čistý roční zisk ve výši 1 374 144 Kč s tím, že s předpokládanou kapitalizační mírou 10 % určil výnosovou hodnotu v částce 13 741 440 Kč a určil obvyklou cenu nemovitosti ve výši 13 700 000 Kč (znalecký posudek společnosti [právnická osoba] [číslo] z [datum], nesporné tvrzení účastníků).

20. Za účelem posouzení hodnoty zástavy pro potřeby úvěrového řízení společnosti [právnická osoba] bylo vypracováno tržní ocenění nemovitosti [právnická osoba], kdy byla tržní hodnota nemovitostí odhadnuta na částku 17 247 000 Kč a hodnota v tísni na částku 14 037 000 Kč ([ulice] ocenění nemovitostí [právnická osoba] 10/ 2001, administrativní budova [adresa] z října 2001)

21. Za účelem zjištění tržní hodnoty nemovitosti za účelem bankovní záruky bylo dále vypracováno tržní ocenění společností [právnická osoba], která určila tržní hodnotu na částku ve výši 17 000 000 Kč (fotokopie tržního ocenění [číslo] 2001 vyhotoveného dne [datum] společností [právnická osoba]). Dle fotokopie poznámek k posudku Ing. [příjmení] byla výnosová hodnota nemovitostí určena na 16 380 000 Kč (fotokopie poznámek k posudku Ing. [příjmení])

22. Znalecký ústav [právnická osoba] provedl revizní znalecký posudek [číslo] jehož předmětem byla revize tržního ocenění [příjmení], [anonymizováno] a poznámky k posudku Ing. [příjmení] s tím, že po opravě chyb by v tržním ocenění [příjmení] činila výnosová hodnota nemovitostí k datu [datum] částku 12 293 000 Kč, u [anonymizováno] hodnotu 13 336 494 Kč a po opravě chyb v poznámkách by výnosová hodnota nemovitostí činila 13 410 204 Kč (revizní znalecký posudek [číslo] revize tržních ocenění [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] a poznámek v posudku Ing. [příjmení]).

23. Dne [datum] podala Ing. [jméno] [příjmení], správkyně konkurzní podstaty úpadce trestní oznámení na předsedu představenstva [jméno] [příjmení] a jednatele žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] k prověření podezření ze spáchání trestného činu poškozování věřitele, kterého se měli dopustit tím, že mezi úpadcem a žalobkyní byla uzavřena kupní smlouva jejímž předmětem byl prodej Nemovitostí. Kupní cena za Nemovitosti byla zaplacena, obratem však byla převedena zpět na účet žalobkyně. S ohledem na to, že byla společnost [anonymizována tři slova] v úpadku, došlo převodem k poškození věřitelů. Policejní orgán návrh usnesením odložil, neboť nebylo zjištěno, že by uvedení jednali s úmyslem poškodit věřitele a nebyly ani zjištěny nápadně nevýhodné podmínky prodeje (prokázáno usnesením Policie České republiky, KŘP severočeského kraje, oddělení hospodářské kriminality ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací]). Stížnost správkyně konkursní podstaty a dalších poškozených proti usnesení policejního orgánu byla zamítnuta (usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] dne [datum]). 24. [právnická osoba] se vzdala zástavního práva váznoucího na Nemovitostech v její prospěch, zřízeného úpadcem k zajištění pohledávky [právnická osoba] ze smlouvy o úvěru ze dne [datum rozhodnutí] [číslo] [spisová značka] [právnická osoba] následně informovala katastrální úřad v [obec] o splnění pohledávky zajištěné zástavním právem váznoucích na nemovitostech (prohlášení o vzdání se zástavního práva společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], potvrzení o zaplacení úvěru rek. [číslo] [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

25. Na zápisu z jednání ze dne [datum] bylo sepsáno, že úpadce uznává svoji povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 13 355 103,50 Kč, když důvodem zaplacení závazku je smlouva o přistoupení k závazku a doklady prokazující, že žalobkyně závazek [právnická osoba] uhradila (zápis z jednání ze dne [datum] mezi Ing. [jméno] [příjmení] za [anonymizována tři slova] a Ing. [jméno] [příjmení] za žalobkyni).

26. Žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřely dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] ve výši 11 000 000 Kč k částečnému financování kupní ceny nemovitostí. [příjmení] byla žalobkyni dne [datum] připsána na účet (úvěrová smlouva – investiční úvěr uzavřená mezi žalobkyní a [právnická osoba] na částku 11 000 000 Kč dne [datum]).

27. Žalobkyně dne [datum] z účtu [bankovní účet] převedla na účet úpadce částku 3 037 000 Kč a dne [datum] z účtu [bankovní účet] převedla na účet úpadce částku 11 000 000 Kč, celkem tedy uhradila úpadci částku 13 037 000 Kč. Zároveň dne [datum] obdržela žalobkyně platbu ve výši 3 037 000 Kč z účtu úpadce na svůj účet [bankovní účet] a dne [datum] platbu ve výši 10 318 103,50 Kč z účtu úpadce na týž účet – celkem tedy obdržela částku 13 355 103,50 Kč (výpis z účtu [anonymizováno] za období od [datum] č.ú. [bankovní účet], výpis účtu [anonymizováno] statement z účtu [anonymizováno] za období od [datum] do [datum]).

28. Okolnosti úhrady kupní ceny nemovitostí byly potvrzeny nezávislým auditorem, který potvrdil, že žalobkyně v roce 2003 uhradila úplnou kupní cenu nemovitosti ve výši 14 037 000 Kč ve smyslu kupní smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum], úhrada byla řádně provedena a promítnuta v účetnictví žalobkyně. Zároveň úpadce uhradil žalobkyni celkem částku 13 355 103,5 Kč, které představují úhradu pohledávky žalobkyně za úpadcem, která vznikla úhradou závazku z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči [právnická osoba] Závěrem bylo uvedeno, že žalobkyně nevykazuje v účetní závěrce k roku 2003 žádné závazky vůči úpadci a mezi stranami nedošlo k žádnému prominutí dluhu, resp. nedošlo k vrácení finančních prostředků kupní ceny nemovitostí z účtu úpadce na bankovní účet žalobkyně (potvrzení nezávislého auditora [právnická osoba] audit dne [datum]).

29. Z kopií protokolů k výslechu zástupce znaleckého ústavu [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že znalecký posudek vypracovával před deseti lety, kdy ve znaleckém ústavu vycházeli z metody výnosové a určili hodnotu nemovitosti na částku 13 700 000 Kč. Rozpor mezi částkou, ke kterému dospěl on oproti [právnická osoba] [anonymizováno] spočívá v tom, že oni nepočítali s výpadkem nájemného, který se má podle odborné literatury zohledňovat vždy. Kdyby jej ostatní zohlednili, došli by k částce zhruba 13,8 mil. Korun. Dále zmínil, že posudek [anonymizována dvě slova] byl vypracován k účelu posouzení bankovní záruky (kopie protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum], před Obvodním soudem pro Prahu 4, č. j. [číslo jednací], kopie protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum] před Obvodním soudem pro Prahu 8, sp. zn. [spisová značka], kopie protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne [datum] před Obvodním soudem pro Prahu 5, sp. zn. [spisová značka]).

30. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím zástupce k vydání žalované částky ve lhůtě 10 dní ode dne obdržení předžalobní výzvy. Žalovaná odkázala na výsledky konkurzního řízení a uvedla, že částku nemůže uhradit (předžalobní výzva k vydání přijatého plnění ze dne [datum], vyjádření žalované k předžalobní výzvě ze dne [datum]).

31. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve znění opravného a doplňujícího usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Městský soud v Praze uvedl, že judikatura Nejvyššího soudu je ustálena na závěru, že vylučovací žaloba je procesní žalobou, jejímž prostřednictvím se pro dobu trvání konkursu konečným způsobem vymezuje příslušnost určitého majetku ke konkursní podstatě a ve které se soud o právu založeném předpisy práva hmotného vyjadřuje jen jako o otázce předběžné. V usnesení sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud dále konstatoval, že zmešká-li žalobce lhůtu k podání vylučovací žaloby, nebo je-li o této žalobě rozhodnuto jinak, než že soud této žalobě vyhověl, vylučovatel o vlastnické právo k sepsanému majetku nepřichází; nastává toliko účinek popsaný v § 19 odst. 2 in fine zákona o konkursu a vyrovnání. Má se tedy za to, že věc, právo nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně a vylučovatel za trvání konkursu již nemá možnost vynutit si zákaz zpeněžení takového majetku a zabránit rozdělení výtěžku zpeněžení mezi úpadcovy věřitele (je po dobu trvání účinků konkursu zbaven práva s tímto majetkem nakládat a dojde-li k jeho zpeněžení, nemůže úspěšně zpochybnit vlastnictví osoby, která tento majetek zpeněžením nabyla). Dokud nedojde ke zpeněžení takového majetku v konkursu, zůstává vylučovateli i po zmeškání lhůty k podání vylučovací žaloby vlastnické právo k majetku zachováno a zrušením konkursu bez zpeněžení se mu vrací i právo s tímto majetkem nakládat. Nadto platí, že byl-li výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty vyplacen úpadcovým věřitelům, může se ten, kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení byl vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl ke zpeněženému majetku„ lepší právo“ než úpadce, domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou směřující vůči osobám, mezi které byl rozdělen; účinnému uplatnění takového nároku není na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty (srov. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Dále Městský soud v Praze potvrdil aplikaci judikatury Nejvyššího soudu z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], není smlouva neplatná jen z důvodu, že nebyla stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]).

32. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že se tamní soud zabýval žalobou žalobkyně na témž právním a skutkovém základě, když žalobkyně požadovala zaplacení částky po jiném věřiteli, která mu byla vyplacena v rámci konkursního řízení, přičemž soud žalobě v celém rozsahu vyhověl (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8, č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]).

33. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

34. V části uzavření kupní smlouvy a započtení pohledávek postupoval zdejší soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve zněním účinném do 31. 3. 2003, zrušeném k [datum] a zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zněním účinném do 31. 12. 2002, zrušeném k [datum], se zohledněním nové judikatury, následně nárok žalobkyně na bezdůvodné obohacení posoudil v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, neboť k tomuto došlo až rozdělením majetkové podstaty, tedy za účinnosti tohoto zákona.

35. Dle § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve zněním účinném do 31. 12. 2002, zrušeném k [datum], jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst.

3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada.

36. Dle § 580 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve zněním účinném do 31. 3. 2003, zrušeném k [datum], mají-li věřitel a dlužník vzájemné pohledávky, jejichž plnění je stejného druhu, zaniknou započtením, pokud se vzájemně kryjí, jestliže některý z účastníků učiní vůči druhému projev směřující k započtení. Zánik nastane okamžikem, kdy se setkaly pohledávky způsobilé k započtení.

37. Dle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

38. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

39. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

40. Soud se zprvu zaobíral povahou žalobkyní uplatněného nároku a jeho vztahu ke konkurznímu řízení. Jak bylo uvedeno výše, v rámci konkurzního řízení byly po opakovaných neúspěšných návrzích žalobkyně na vyloučení Nemovitostí z majetkové podstaty peníze z jejich prodeje rozděleny věřitelům, mezi kterými byla částečně uspokojena i žalovaná. Navzdory tomu, že byl v konkurzním řízení zamítnut návrh žalobkyně na vyloučení z majetkové podstaty, vylučovací žaloba není žalobou určovací k vlastnictví věci, nýbrž řeší příslušnost majetku k majetkové podstatě a účastníku zůstává právo domáhat se svého nároku tzv. žalobou z lepšího práva. Jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka],„ Vylučovací žaloba je svou povahou (obdobně jako vylučovací žaloba ve vykonávacím řízení) žalobou procesní, jejímž prostřednictvím se (jen) pro dobu trvání konkursu konečným způsobem vymezuje příslušnost určitého majetku ke konkursní podstatě a ve které se soud o právu založeném předpisy práva hmotného vyjadřuje jen jako o otázce předběžné. To znamená, že kdyby se uvedený výtěžek zpeněžení v konkursní podstatě již nenacházel (byl by v souladu s příslušnými ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání vyplacen úpadcovým věřitelům), zůstává žalobkyni zachována možnost žaloby z tzv. lepšího práva.“ 41. Žalobkyni tedy zůstala možnost domáhat se svého nároku nehledě na závěry konkursního řízení. Rozhodnutí, ke kterému dospěl soud v rámci konkursního řízení o vyloučení nemovitostí má účinky právě pouze pro konkurzní řízení.„ Není totiž jakkoliv právně významné, jak bylo postupováno v exekučním řízení, ani zda a s jakým výsledkem v něm ochuzený (žalobce) uplatnil právní instituty sloužící k ochraně jeho majetkových práv (excindační žaloba, návrh na zastavení exekuce). Ani okolnost, že žalovaný (oprávněný) obdržel exekučně vymožené plnění v souladu s právními normami upravujícími exekuční řízení, přitom nezakládá právní důvod k tomu, aby si je bez dalšího mohl ponechat, neboť pro závěr o hmotněprávním důvodu nabytého plnění není rozhodující procesněprávní úprava exekučního řízení, v jejímž rámci bylo plnění vymoženo, nýbrž toliko úprava hmotněprávní.“ (Srov. Nejvyšší soud, [spisová značka], [datum rozhodnutí]).

42. Poukazuje-li žalovaná, že věc byla soudy v konkurzním řízení pravomocně vyřešena, soud uvádí, že žaloba z lepšího práva není totéž, co procesní vylučovací žaloba. K samotné podstatě žaloby z lepšího práva pak soud uvádí, že„ soud v rámci žaloby posuzuje podle hmotného práva, zda má k předmětu zpeněžení (výtěžku konkursu či exekuce) lepší právo třetí osoba, nebo ten, kdo byl uspokojen v konkursu či v exekuci. Z hlediska hmotněprávního jde v žalobě z tzv. lepšího práva o právo z bezdůvodného obohacení, které vzniká tehdy, jestliže věřitel pohledávky uspokojené z konkursní podstaty získal na úkor třetí osoby majetkový prospěch plněním bez právního důvodu“ (srov. Nejvyšší soud, [spisová značka], [datum rozhodnutí]).

43. V projednávané věci se soud dále zabýval otázkou hrazení kupní ceny za Nemovitosti. Jak bylo uvedeno výše, žalobkyně uhradila cenu ve dvou platbách v částce 3 037 000 Kč a 11 000 000 Kč, celkem tedy 14 037 000 Kč. Obratem pak byla na účet žalobkyně připsána částka ve výši 13 355 103,50 Kč. Ač úhrada kupní ceny a následné připsání částky mohlo vyvolávat dojem následného„ vrácení kupní ceny“, tedy simulovaného zaplacení kupní ceny za nemovitosti, přisvědčil zdejší soud tvrzení žalobkyně, že byl nestandartní způsob úhrady odůvodněn hrozícím úpadkem [právnická osoba], když k závazku úpadce za [právnická osoba] žalobkyně přistoupila. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že částka, kterou následně po uhrazení kupní ceny od úpadce obdržela, byla částka představují právě úhradu pohledávky žalobkyně za úpadcem, která vznikla úhradou závazku z titulu přistoupení žalobkyně k závazku úpadce vůči [právnická osoba] O uvedeném svědčí závěry trestního řízení, účel uzavřené úvěrové smlouvy mezi žalobkyní a bankou [právnická osoba], potvrzení nezávislého auditora a předložené projevy vůle [právnická osoba] [obec] - [právnická osoba] v likvidaci, [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], a [právnická osoba] služby [obec] směřující k započtení.

44. Výše kupní ceny za nemovitosti přitom vycházela ze znaleckého posudku [právnická osoba], který na základě výnosové metody dospěl k závěru, že hodnota nemovitosti ke dni [datum] činí 13 700 000 Kč. Jak vyplynulo z revizního znaleckého posudku a protokolu o výslechu znalce, Ing. [jméno] [příjmení], rozpor mezi částkou, ke které došla [právnická osoba], a [právnická osoba], byla odůvodněna nezohledněním výpadku nájemného. Ing. [jméno] [příjmení] na závěru posudku [právnická osoba] setrval. Co se týče posudku [anonymizována dvě slova], tento byl navíc vyhotoven za účelem posouzení bankovní záruky a nešlo o znalecký posudek dle § 127a o. s. ř. Žalovaná výši ceny, ke které znalecká kancelář dospěla, nesporovala.

45. Cena uhrazená na základě kupní smlouvy byla dle závěrů posudku [právnická osoba] cenou obvyklou a dlužníka nikterak nepoškozovala. Uvedenému přispívá, že Nemovitosti byly později prodány správkyní konkurzní podstaty za cenu 11 800 000 Kč, tedy cenu bezmála o dva miliony korun nižší, než bylo dohodnuto v kupní smlouvě uzavřené o deset let dříve, a to s přihlédnutím, že cena nemovitostí s časem naopak stoupá.

46. K námitce žalované k personálnímu propojení Ing. [příjmení] pak zdejší soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle kterého„ Právní posouzení věci odvolacím soudem, podle kterého personální propojení žalobce, úpadkyně a společnosti, časové souvislosti, za nichž došlo k převodu akcií ve vazbě na následně podané návrhy na prohlášení konkursu na majetek úpadkyně a nepřiměřeně nízká cena, za kterou k prodeji sporných akcií došlo,„ jasně svědčí pro závěr, že obě smluvní strany, prezentované vždy osobou [anonymizováno], uzavřely smlouvu o převodu akcií s úmyslem krátit věřitele úpadkyně“, v důsledku čehož je tato smlouva podle ustanovení § 39 obč. zák. neplatná, tak Nejvyšší soud shledává správným“. V citovaném případě však hrálo roli nejen personální propojení žalobce, ale i časová souvislost, za níž došlo k převodu akcií s navazujícím návrhem na prohlášení konkurzu a nepřeměření nízká cena, za kterou byly prodány. Navzdory tomu, že lze v případě žalobkyně spatřit personální propojení v osobě Ing. [příjmení], který zároveň zastával funkci člena představenstva úpadce a jednatele žalobkyně, aby mohl zdejší soud na předmětné řízení aplikovat citovaný rozsudek, muselo by dojít mimo jiné i k ujednání výše kupní ceny Nemovitostí jako nepřiměřeně nízkou a musel by být prokázán úmysl krátit věřitele. K časové souvislosti dále soud uvádí, že k prohlášení konkurzu rovněž došlo o několik let později v roce 2007. Rovněž policejní orgán dospěl v předmětném trestním řízení k závěru, že nebyly zjištěny nápadně nevýhodné podmínky prodeje a nezjistil v případě žalobkyně jednání s úmyslem poškodit věřitele. Soud tak neshledal ani žalovanou tvrzený rozpor s dobrými mravy.

47. Současně vzal zdejší soud v potaz § 13 o. z., podle kterého mají být podobné případy posuzovány stejně, a zohlednil v rámci svého rozhodnutí výsledky řízení u nadřízeného odvolacího soudu, vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn [spisová značka].

48. Na základě shora uvedeného dospěl zdejší soud k závěru, že se žalobkyni podařilo prokázat, že nabyla vlastnické právo k nemovitostem na základě platné kupní smlouvy, za částku 14 037 000 Kč. Soud ve věci vycházel z výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], který dospěl k závěru, že absence znaleckého posudku sama o sobě nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o převodu, nýbrž je třeba zkoumat, zda je uhrazená cena v místě a čase uzavření smlouvy obvyklá. S ohledem na to, že byla znaleckým posudkem stanovena jako obvyklá cena 13 700 000 Kč a žalobkyně za Nemovitosti zaplatila částku ve výši 14 037 000 Kč, posoudil soud uzavřenou kupní smlouvu jako platnou. Ač bylo v konkurzním řízení pravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu žalobkyně na vyloučení Nemovitostí z majetkové podstaty, protože byla v rámci konkurzního řízení shledána kupní smlouva jako neplatná, žaloba z lepšího práva není totéž, co procesní vylučovací žaloba, jde o nový nárok založený na jiném hmotněprávním základě a neotvírá se tedy již vyřešený spor kvůli novému směru judikatury. Žalobkyně však prokázala, že jí k výtěžku ze zpeněžení majetkové podstaty, která byla z převážné většiny tvořena částkou z prodeje nemovitostí, svědčí lepší právo než žalované. S ohledem na to, že nemovitosti byly zpeněženy částkou ve výši 11 800 000 Kč a na žalovanou v souladu s rozvrhovým usnesením připadl podíl ve výši 3,573 % z této částky, představuje bezdůvodné obohacení částku ve výši 421 614 Kč.

49. S ohledem na výše uvedené závěry soud návrhu žalobkyně jako důvodnému vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, která, ač byla v řízení zcela úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu jedné poloviny z částky 106 322,70 Kč, tedy částku ve výši 53 161,35 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 421 614 Kč sestávající z částky 10 020 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], doplnění tvrzení ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]) a z částky 5 010 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 87 870 Kč ve výši 18 452,70 Kč. Oproti návrhu žalobkyně na přiznání náhrady nákladů řízení soud neuznal vyjádření ze dne [datum], neboť jí bylo vyjádření žalované zasláno na vědomí. Naopak soud přiznal žalobkyni odměnu za účast na jednání dne [datum], který ve svém vyčíslení opomenula. Při určování výše nákladů řízení soud dále vyhodnotil výzvu k plnění jako jednoduchou výzvu dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., neboť výzva neobsahovala právní rozbor předpokládaný § 11 odst. 1 písm. d) a. t.

51. Soud aplikoval ustanovení 150 o. s. ř. s přihlédnutím k povaze a okolnostem sporu, kdy důvod pro aplikaci citovaného ustanovení spatřuje zdejší soud v důvodu, že žalovaná byla účastníkem zmíněného insolvenčního řízení a to, jakým způsobem dotčené soudy rozhodovaly, nemohla nijak ovlivnit. Žalovaná přihlásila řádně svoji pohledávku v insolvenčním řízení, která vrácením celé částky žalobkyni zůstane zcela neuspokojena, přitom nijak nezavinila, že je žalovanou v tomto sporu. Soud nepřistoupil ani na argumentaci žalobkyně, že v určité fázi řízení musela být žalované známo, jak rozhodují jiné soudy v této otázce, vyjádřené zejména v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací], a měla přistoupit dobrovolně k plnění. Tento rozsudek mohl být žalované znám až poté, co žalobkyně již učinila šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, vyjádření ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum]), ani poté však nemohla předvídat, jakým způsobem se rozhodování bude ubírat. Soud vzal rovněž na vědomí, že žalobkyně obsahově identickou žalobu uplatnila přibližně v třicítce řízení, i další směřování argumentace je ve všech sporech velmi podobné, jak vyplývá z rozsudků obvodních soudů. Je zřejmé, že žalobkyně v každém sporu předkládala stejné důkazy, nemusela je znovu vyhledávat. Tím uspořila činnosti s hájením vlastních práv a soudu se jeví náhrada nákladů řízení v poloviční výši jako adekvátní konkrétním okolnostem případu a okolnostem u žalované.

52. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.

53. Doplňujícím usnesením ještě soud rozhodne o doměření soudního poplatku, neboť žalobkyně byla od jeho hrazení na návrh v celé výši osvobozena.

Poučení