7 C 63/2024 - 61

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená dne [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemku: [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného], IČO: [IČO žalovaného], se sídlem [Adresa žalovaného] (dále jen převodce) a [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně], bytem [adresa], (dále jen nabyvatelka) uzavírají podle ustanovení § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku v platném znění, tuto smlouvu o převodu pozemků 1) [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Jméno žalovaného] jako převodce spravuje mimo jiné nemovitost, pozemek parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] u [Anonymizováno], zapsáno na LV číslo [hodnota], pro katastrální území [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa], u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. 2) Nabyvatelce vznikl nárok na bezúplatný převod pozemku z vlastnictví státu podle ustanovení § 11a zákona o půdě plynoucí z rozhodnutí Okresního soudu [adresa]-sever ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. 3) Na uspokojení nároku nabyvatelky označenému v článku 2, této smlouvy převádí převodce do vlastnictví nabyvatelky pozemek uvedený v článku I. této smlouvy včetně jeho součástí a nabyvatelka tuto nemovitou věc přijímá do svého vlastnictví. 4) Vlastnické právo k převáděným pozemkům, včetně jeho součástí přechází na nabyvatelku vkladem do katastru nemovitostí. Česká republika – [Jméno žalovaného] [Jméno žalobkyně].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k Okresnímu soudu [adresa]-sever dne [datum] se původně žalobkyně a) [Jméno žalobkyně], narozená [rodné přijmení] [datum] a žalobkyně b) [Jméno žalobkyně], narozena [rodné přijmení] [Datum narození žalobkyně] domáhaly po žalované nahrazení projevu vůle. Žalobkyně a) po zahájení řízení dne [datum] zemřela. Usnesením čl. 43 ze dne [datum] soud rozhodl, že bude pokračováno na straně žalující s dědičkou žalobkyně a) a to [Jméno žalobkyně] – žalobkyně b). Žalobou se žalobkyně domáhaly nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s nimií smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] u Mladotic, obec [adresa]. Žalobu odůvodnily tím, že jsou na základě rozsudku Okresního soudu [adresa]-sever ze dne [datum] č. j. [spisová značka] oprávněnou osobou podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákona o půdě“). Vydání náhradního pozemku se žalobkyně domáhaly za nevydané pozemky, a to části původní parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m v k. ú. [adresa], původně zapsané ve vložce [Anonymizováno] pozemkové knihy pro katastrální území [adresa], které vznikly geometrickým plánem ze dne [datum], číslo zakázky [Anonymizováno]–[Anonymizováno]–[Anonymizováno]–1 jako díl J z parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] výměře [Anonymizováno] m[Anonymizováno] a jako díl [Anonymizováno] z parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m. Nárok na vydání nemovitých věcí uplatnily původní žalobkyně u Pozemkového úřadu [adresa]-sever dne [datum]. Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad [adresa]-sever o tomto nároku rozhodl dne [datum]. Dne [datum] podaly žalobkyně žalobu podle části V. o. s. ř. Shora citovaný rozsudek č. j. [spisová značka] byl vydán dne [datum]. Žalobkyně dne [datum] podaly žádost o převod zemědělských pozemků na základě, které dne [datum] uzavřely smlouvu o úplatném převodu pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m, na základě které nabyla žalobkyně a) do vlastnictví ideální podíl [č. účtu] a žalobkyně b) ideální podíl o velikosti [č. účtu]. Jedná se o pozemky bez přístupu, v aktivní zóně záplavového území, jsou součástí ploch [Anonymizováno]-[Anonymizováno] [Anonymizováno], jedná se o významný krajinný prvek [Anonymizováno]– [Anonymizováno]. Využití těchto pozemků je omezené a limitující ve srovnání s pozemky, které byly předmětem restituce. Žalobkyně z toho dovozují, že pozemky nabízené v nabídkách jsou neadekvátní. Dne [datum] podaly původní žalobkyně žádost o převod zemědělského pozemku, která byla dne [datum] vyřazena s odůvodněním, že celková nabídková cena všech požadovaných pozemků přesahuje hodnotu restitučního nároku. Žalobkyně poukázaly na to, že nebyla určena aktuální hodnota pozemků, která měla být stanovena podle současných cen, není tedy stanovena hodnota restitučního nároku, za tím účelem je třeba zpracovat znalecký posudek, který zohlední, že nevydané pozemky byly pozemky stavební. Restituční nárok žalobkyně není dosud uspokojen z důvodu liknavého postupu žalované. Liknavý postup žalované je nutné spatřovat v tom, že žalované trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu vypořádat se s restitučním nárokem žalobkyň (podání návrhu na vydání pozemků v roce [Anonymizováno] – vydání rozhodnutí v roce [Anonymizováno]). Po tu dobu se žalobkyně nemohly přihlašovat do veřejných nabídek, ve kterých by byly mohly být nabízeny adekvátní pozemky. Do veřejných nabídek se mohly přihlásit až v době, kdy již adekvátní pozemky nabízeny nebyly. V důsledku plynutí doby se určená hodnota pozemků stala zcela nereálnou. Liknavý postup žalované spatřuje také v tom, že při posuzování hodnoty pozemků se neřídila recentní judikaturou a pozemky nenechala přecenit. Svévolný postup žalované spatřuje žalobkyně v tom, že žalovaná nezařazuje a nezařazovala do veřejných nabídek pozemků v [adresa] dostatečné množství adekvátních pozemků k uspokojení restitučního nároku. Povinnost účastnit se veřejných nabídek klade neúměrné břemeno na restituentky. Žalobkyni a) v době podání žaloby bylo 104 let a nelze po ní požadovat, aby ve svém věku aktivně sledovala nabídky pozemků a vyplňovala on-line formuláře. I přes aktivní přístup žalobkyň se dlouhodobě u žalované nedomohly původní žalobkyně svých práv. Žalobkyně se proto domáhá u soudu nároku na vydání konkrétního pozemku, který, jak je v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, nebyl zahrnut do veřejné nabídky. Označený pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v [Anonymizováno]. ú. [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] je vhodný, neboť žalobkyně ho dlouhodobě užívají na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] a přiléhá k pozemkům ve vlastnictví žalobkyně, tvoří tak jeden celek.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaná eviduje žalobkyně jako oprávněné osoby podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě s aktuálním nárokem žalobkyně a) ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno], [částka] a žalobkyně b) ve výši [částka], poté, co restituční nárok žalobkyň byl částečně uspokojen v roce 2016 převodem pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a parc. č. [hodnota], oba v k. ú. [adresa]. Žalovaná nesouhlasí s tím, že by hodnota nevydaných pozemků měla být stanovena podle současných cen v souladu s judikaturou Ústavního soudu, na kterou poukazovaly žalobkyně, neboť tato se týká posuzování otázky peněžité náhrady oprávněným osobám, o kterou žalobkyně nikdy nežádaly. Žalobkyně nikdy nesporovaly výši svého restitučního nároku. V žalobě ani neuvádí, z jakého důvodu by restituční nárok měl být v jiné výši než ve výši evidované žalobkyní. Žalobkyně žádostí ze dne [datum] projevily zájem o převod pozemků v katastrálním území [adresa]. Dne [datum] jim žalovaná sdělila, že hodnota požadovaných pozemků přesahuje výši jejich restitučních nároků a z toho důvodu nesplňují podmínky stanovené v § 11a odst. 7 zákona o půdě. Žalobkyně od doby vydání rozhodnutí o jejich restitučních nárocích v roce [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno] nijak nesporovaly výši jejich restitučních nároků a není tedy pravdou, že se nedomohly svých práv přes svůj aktivní přístup. Delší doba, po níž nárok oprávněné osoby nebyl uspokojen, byť jinak nežádoucí, nedokládá sama o sobě, že by byl postup státu nekorektní a bránící úspěšnému uplatnění jejího nároku. Žalobkyně nepředložily doklady, ze kterých by vyplýval stavební charakter nevydaných pozemků, a tedy případná nesprávná evidence jejich nároku. Neuspokojení restitučního nároku žalobkyň tak není důsledkem liknavosti či svévole státu, nýbrž jejich dlouhodobé nečinnosti. Žalobkyně se účastnily pouze jedné veřejné nabídky, z druhé byly vyloučeny z důvodu nedostatečné výše restitučních nároků. Aktivita žalobkyň tedy nebyla dostatečná a nelze ji považovat za marnou snahu o uspokojení svého restitučního nároku. Označený náhradní pozemek je vyloučen z převodu z důvodu zahájených pozemkových úprav podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Tohoto pozemku se domáhají také jiné oprávněné osoby v řízení vedeném u Okresního soudu [adresa]-sever pod sp. zn. [spisová značka].

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že původní žalobkyně byly oprávněné osoby na základě rozsudku Okresního soudu [adresa]-sever č. j. [spisová značka] ze dne [datum] podle § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě, jak vyplývá i z tohoto rozsudku, neboť nevydané pozemky (částí původní parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] jako díl [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]o výměře [Anonymizováno] m jako díl [Anonymizováno]) převedl kupní smlouvu ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalobkyně], narozená [rodné přijmení] [datum] na stát. Žalobkyně uplatnily svůj restituční nárok dne [datum]. Citovaným rozsudkem bylo rozhodnuto, že původní žalobkyně nejsou vlastnice označených pozemků a budou jim poskytnuty náhradní pozemky. Rozsudkem Okresního soudu [adresa]-sever č. j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo znovu rozhodnuto ve věci nároku na vydání nemovitostí uplatněného žalobkyněmi u Pozemkového úřadu [adresa]-sever dne [datum], když nejprve rozhodlo Ministerstvo zemědělství, Pozemkový úřad [adresa]-sever dne [datum] ve věci sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno], že žalobkyně nejsou vlastníky předmětných nemovitostí.

4. Současná žalobkyně podle usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], nabyla dědictví, včetně pohledávky za žalovanou z titulu dosud nevypořádaného restitučního nároku ve výši [částka] po původní žalobkyni a), své matce.

5. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalobkyně podaly dne [datum] žádost o převod pozemků podle § 11a zákona o půdě, že žalovaná a původní žalobkyně uzavřely, to vyplývá i z uvedené smlouvy, dne [datum] smlouvu o bezúplatném převodu pozemků č. [spisová značka] v hodnotě [částka], čímž byl u původní žalobkyně a) vypořádán restituční nárok ve výši [částka] a u žalobkyně restituční nárok ve výši [částka]. V článku II uvedené smlouvy o bezúplatném převodu pozemků vyplývá, že nevydané pozemky byly oceněny znaleckým posudkem znalce [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] celkovou částkou [částka]. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí vyplývá, že původní žalobkyně byly na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemků zapsány do katastru jako vlastnice v převáděném podílu.

6. Z přehledu nároků vybraných oprávněných osob vyplývá, že žalovaná eviduje u původní žalobkyně restituční nárok v původní výši [částka] uspokojený plněním ve výši [částka] podle smlouvy č. [spisová značka] a zůstává neuspokojen restituční nárok ve výši [částka]. Ve vztahu k původní žalobkyni b) žalovaná eviduje restituční nárok ve výši [částka], který po uspokojení ve výši [částka] na základě smlouvy číslo [spisová značka] zůstává neuspokojen ve výši [částka].

7. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno][Anonymizováno] zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] vyplývá, že tento znalec nevydané pozemky označené v žalobě ocenil jako pozemky určené k zastavění (k tvorbě souvislých celků se stavbou hlavní) se základní cenou pozemku [částka]/[Anonymizováno]. Po snížení podle srážek podle přílohy č. [hodnota] (položka číslo [hodnota] a [Anonymizováno]) při ceně [částka]/[Anonymizováno], dále ocenil ploty a trvalé porosty. Celkem stanovil cenu ve výši [částka].

8. Mezi účastníky bylo nesporné a vyplynulo to i z těchto listin, že žalobkyně podaly žádost o převod pozemků podle § 11a zákona o půdě dne [datum], datovanou dnem [datum] a žalovaná dne [datum] sdělila žalobkyním, že nesplňují podmínky pro vydání náhradních pozemků, neboť jejich restituční nárok není dostatečný.

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně se poté, co jim žalovaná dne [datum] sdělila, že nesplňují podmínky pro vydání náhradních pozemků, neboť jejich restituční nárok není dostatečný, se již neúčastnily dalších veřejných nabídek, na žalovanou se neobrátily se žádostí o přecenění restitučního nároku, nepředkládaly žádné listiny ve vztahu k charakteru nevydaných pozemků jako stavebních, či znalecký posudek.

10. V průběhu řízení žalobkyně uvedla, že jí žalovaná nezaslala znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], ani nevěděla, že nějaký znalecký posudek byl zpracován, s tímto se seznamovala až v průběhu jednání před soudem.

11. Soud zamítl návrh na provedení důkazů spisem [právnická osoba] ve věci restitučního nároku žalobkyň, neboť skutečnosti, které měly být ze spisu, a to z žádosti o převod ze dne [datum] byly zjištěny ze shodných tvrzení účastníků a žalovaná předložila smlouvu o bezúplatném převodu pozemků z uvedeného spisu. Soud zamítl návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem k ocenění nevydaných pozemků, výpisem z katastru nemovitostí týkající se pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa], spisem vedeným u Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka], ve kterém je jako náhradní pozemek označen pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] u [Anonymizováno], obec [adresa] a spisem Okresního soudu [adresa]-sever sp. zn. [spisová značka] a z něj znaleckým posudkem oceňující nevydané pozemky k roku [Anonymizováno], neboť soud s ohledem na níže uvedené právní závěry se nezabýval výší restitučního nároku, ani vhodností označeného náhradního pozemku.

12. Podle § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od [datum] do [datum] způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Podle odst. 2 zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od [datum] do [datum] do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel. Podle odst. 3 v případech uvedených v § 6 odst. 1 písm. j) jsou oprávněnými osobami osoby tam uvedené; ustanovení odstavce 2 písm. c) až e) platí obdobně.

13. Podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě oprávněným osobám budou vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku kupní smlouvy uzavřené v tísni za nápadně nevýhodných podmínek.

14. Podle § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b), se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

15. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně je oprávněnou osobou podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o půdě, když právní předchůdci [tituly před jménem] [jméno FO] a [Jméno žalobkyně], narozená [datum], převedli pozemky na základě kupní smlouvy na stát v tísni za nápadně nevýhodných podmínek podle § 6 odst. 1 písm. k) zákona o půdě. Žalobkyně jako oprávněné osoby uplatnily svůj restituční nárok v zákonných lhůtách. Tyto pozemky nebyly žalobkyním vydány, náleží jim, respektive nyní žalobkyni, za ně náhradní pozemky.

16. Předpokladem úspěšnosti žaloby v této věci jsou zbytečné průtahy přičítané žalované, její liknavý či svévolný postup vůči konkrétním oprávněným osobám a kumulativně musí být splněna podmínka aktivního jednání oprávněných osob k získání náhradních pozemků.

17. Z ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu plyne, že nárok oprávněné osoby na poskytnutí náhradního pozemku je právem, které je vymožitelné, je soudem chráněno a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu. Důvodnost žaloby na uložení povinnosti žalované uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu konkrétních náhradních pozemků není třeba – při jejím liknavém postupu – vázat na podmínku předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky. Uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (viz § 11a zákona o půdě) je přitom třeba mít za výjimečné, podmíněné zjištěními vedoucími k závěru, že postup žalované lze kvalifikovat jako liknavý či svévolný; bezúplatný převod pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého na vykrytí restitučního nároku bude tedy na místě tehdy, když se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2015 sp. zn. 28 Cdo 1324/2014).

18. Žalobkyně a její právní předchůdkyně se účastnily veřejné nabídky žádostí ze dne [datum], na základě které byla uzavřena smlouva o bezúplatném převodu pozemků dne [datum]. Žádost žalobkyň ze dne [datum] podaná dne [datum] byla vyřazena pro nedostatečný restituční nárok sdělením žalované ze dne [datum]. Žalovaná evidovala restituční nárok žalobkyň v celkové výši [částka], z něhož původní žalobkyni zbýval neuspokojený nárok ve výši [částka] a žalobkyni b) ve výši [částka], resp. nyní žalobkyni ve výši součtu [částka].

19. Rozhodovací praxe NS je ustálena v závěru, že oprávněná osoba může svůj nárok na převod náhradních pozemků uplatnit u soudu, pokud se i přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv a postup žalovaného státu lze vůči ní hodnotit jako liknavý, svévolný či diskriminující (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2022 sp.zn. 28 Cdo 3257/2022). Liknavým či svévolným je takový přístup, kterým stát bezdůvodně a protizákonně oddaluje uspokojení restitučního nároku určitého restituenta v konkrétním případě. Pojmovým znakem liknavosti je tedy neaktivita či zdánlivá aktivita na straně státu. Liknavost má potom podobu nedostatku veřejných nabídek či nezařazení vhodného pozemku do nich, byť tomu nebrání žádná překážka. Delší doba, po niž nárok oprávněné osoby nebyl uspokojen, byť jinak nežádoucí, nedokládá sama o sobě, že by byl postup státu nekorektní a bránící úspěšnému uplatnění jejího nároku. (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2015 sp. zn. 28 Cdo 1807/2013, a ze dne 28. 6. 2016 sp. zn. 28 Cdo 2772/2015).

20. Při posouzení, zda žalovaná postupovala liknavě a svévolně vzal soud v úvahu délku rozhodování žalovaného o restitučním nároku žalobkyně (návrh [datum], rozhodnuto dne [datum], k žalobě podané žalobkyněmi v roce [Anonymizováno] rozhodl zdejší soud dne [datum]). Soud také přihlédl k tomu, že stát je povinen prostřednictvím svých orgánů uspokojovat restituční nároky oprávněných osob a je také sám povinen zjistit správnou výši nároku té které oprávněné osoby (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). V daném případě žalovaná stanovila restituční nárok žalobkyň na základě znaleckého posudku ze dne [datum] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] na částku [částka], dále ho již nepřecenila.

21. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně samy aktivně usilovaly o uspokojení svého restitučního nároku, včetně jeho případného přecenění. Ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že kromě neúspěšné účasti ve veřejné nabídce v roce 2019, a sledování veřejných nabídek, jak tvrdí žalobkyně, neučinily žalobkyně žádné kroky směřující k přecenění jejich restitučního nároku žalovanou. Žalobkyně se neobrátily na žalovanou, aby vyjádřily nesouhlas s výší restitučního nároku, nezajímaly se, z jakého důvodu žalovaná stanovila výši restitučního nároku v jí uvedené výši. Žalobkyně se také na žalovanou neobrátily se žádostí o přecenění s uvedením důvodů, neshromažďovaly žádné podklady, listiny, důkazy, nezpracovaly znalecký posudek. Až v řízení před soudem tvrdí, že nevydané pozemky měly být oceněny jako stavební (což, jak vyplývá ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], byly) a to bez bližší argumentace, pouze s odkazem na to, že v důsledku plynutí doby se určená hodnota pozemků stala zcela nereálnou, což je spíše argumentace směřující k poskytování peněžité náhrady podle § 16 zákona o půdě.

22. V průběhu řízení před soudem v této věci žalobkyně uvedla, že nevěděla, že byl zpracován znalecký posudek. K tomu uvedla, že žalovaná ho oprávněným osobám nezaslala, žalobkyně nenahlédly do spisu, aby se s ním seznámily, žalobkyně se s ním seznamovala až v průběhu jednání v této věci. Zde je nutné uvést, že ve smlouvě o bezúplatném převodu pozemků ze dne [datum] je u obou oprávněných osob tento posudek označen číslem s uvedením jména znalce a s uvedením, byť chybné, výše restitučního nároku ve výši 151 210 Kč oproti správnému 161 210 Kč.

23. Žalobkyně namítala, že nelze po osobě, které v době podání žaloby v této věci je 104 let požadovat, aby procházela nabídky na internetu a vyplňovala na internetu žádosti o převod pozemků. K tomu je však třeba uvést, že žalobkyně je a byla také restituentkou, je advokátka a lze tedy po ní spravedlivě požadovat, aby se uspokojení svého restitučního nároku domáhala aktivnějším způsobem, než jak činila.

24. Soud dospěl k závěru, že postup žalobkyň při uspokojování svého restitučního nároku nevykazoval aktivní přístup. Za aktivní přístup nelze označit jejich účast ve dvou veřejných nabídkách a poté, co byly v druhé odmítnuty s odůvodněním, že jejich restituční nárok není dostatečný, nečinily již žádné kroky – ani ke zjištění, z jakého důvodu je jejich restituční nárok nedostatečný, tj. jak žalovaná dospěla k výši restitučního nároku, například nahlédnutím do spisu, či předkládáním argumentace, z jakého důvodu by měl být restituční nárok v jiné výši či dokládáním k tomu příslušných listin. Nejsou proto splněny podmínky, na kterých se ustálila rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, za kterých oprávněná osoba může svůj nárok na převod náhradních pozemků uplatnit u soudu tj., když se i přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv a postup žalovaného státu lze vůči oprávněné osobě hodnotit jako liknavý, svévolný či diskriminující (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3257/2022). Soud se proto již dále nezabýval tím, zda liknavost žalovaného měla podobu nedostatku veřejných nabídek či nezařazení vhodných pozemků, ani výší restitučního nároku či vhodností náhradního pozemku a žalobu zamítl.

25. Žalovaná měla ve věci zcela úspěch, soud jí proto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají z paušálních náhrad podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., ve výši 3 x 300 Kč (vyjádření žalované ze dne 27. 3. 2024, příprava na jednání a účast na jednání dne 11. 3. 2025) celkem 900 Kč, cestovních náhrad ve výši 1 288 Kč za cestu Praha-Plzeň a zpět osobním vozem [jméno FO] [jméno FO] celkem 230 km při základní náhradě za používání silničního motorového vozidla ve výši, jak požaduje žalovaná 5,60 Kč, ceně pohonných hmot ve výši 35,80 Kč při spotřebě 5,4 l na 100 km, tedy ve výši 1 733 Kč, celkem náklady řízení činí částku 2 633 Kč. Žalobkyně je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení žalované podle § 160 odst. 1 o. s. ř. ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení