7 C 65/2023 - 205

Rubrum

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Martincovou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 2/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 2/0] d) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 3/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 3/0] e) [Jméno zainteresované osoby 4/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 4/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 4/0] f) [Jméno zainteresované osoby 5/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 5/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 5/0] g) [Jméno zainteresované osoby 6/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 6/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 6/0] všichni zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 6/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] žaloba na náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) [jméno FO] na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 847 500 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Návrh žalobce a), aby žalovaná zaplatila žalobci a) [jméno FO] částku ve výši 11 152 500 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) [jméno FO] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 43.729,40 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) [Jméno zainteresované osoby 1/0] na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 988 750 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Návrh žalobkyně b), aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 11 011 250 Kč na náhradě nemajetkové újmy, se zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) [Jméno zainteresované osoby 1/0] na náhradě nákladů řízení částku ve výši 43.729,40 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0].

VII. Návrh žalobce d), aby žalovaná zaplatila žalobci d) částku ve výši ve výši 1 000 000 Kč, se zamítá.

VIII. Žalované se nepřiznává vůči žalobci d) právo na náhradu nákladů řízení.

IX. Návrh žalobkyně c) na náhradu nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč, se zamítá.

X. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni c).

XI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni e) [Jméno zainteresované osoby 4/0] částku ve výši 150 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XII. Návrh žalobkyně e), aby žalovaná zaplatila na náhradě nemajetkové újmy částku ve výši 300 000 Kč, se zamítá.

XIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni e) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 43.729,40 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0].

XIV. Návrh žalobce f) na náhradu nemajetkové újmy ve výši 450 000 Kč, se zamítá.

XV. Žalobce f) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 43.729,40 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO]. XVI. Návrh žalobce g) na náhradu nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč, se zamítá. XVII. Žalobce g) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 43.729,40 Kč, a tuto uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobci se u zdejšího soudu dožadovali žalobou ze dne [datum] přiznání nemajetkové újmy jako sekundární oběti z důvodu úmrtí jejich syna, vnuka, synovce, osoby, kterou vnímali jako osobu jim blízkou.

2. Základ skutkových tvrzení spočíval v popisu oné události, kterou nepochybně je nutno označit za tragickou, kdy dne [datum] byl chlapec přijat do nemocnice k lékařskému ošetření, kdy pozřel rodiči neuvedené množství [podezřelý výraz], a to v 16.03 h, a ve stejný den v 19.30 h zemřel. Dle tohoto popisu ošetřujícím lékařem byl [tituly před jménem] [jméno FO], tento stanovil léčebný postup, který v případě nezl. [jméno FO] vedl v 18.45 h k zástavě srdce a dechu a ani přes kardiopulmonální resuscitaci se tyto funkce nepodařilo obnovit. Bezprostřední příčinou smrti nezletilého byl těžký otok mozku, který vznikl v důsledku iontové disbalance po zvolení léčebného postupu, po podání hypertonického roztoku, kdy došlo k metabolickému rozvratu. Okresní soud v Domažlicích dne [datum] pod č.j. [spisová značka] uznal ošetřujícího lékaře vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti. Proti předmětnému rozsudku bylo uplatněno odvolání, a tak Okresní soud v Domažlicích se musel opětovně daným případem zaobírat a rozhodl opět rozsudkem ze dne [datum] pod č.j. [spisová značka], kterým uznal ošetřujícího lékaře vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti. Proti předmětnému rozsudku bylo opakovaně uplatněno odvolání a v souvislosti s tímto krokem měl doktor [jméno FO] předložit odvolacímu soudu tzv. revizní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem] ze dne [datum]. Odvolací soud neměl s předmětným posudkem nakládat jako s revizním, neboť neměl náležitosti znaleckého posudku a nevypracovala jej osoba v postavení znalce. Oproti tomuto ve své argumentaci doktor [jméno FO] měl prezentovat, že se jedná o posudek, který byl zadán [právnická osoba] [právnická osoba]. žalovanou a dle jeho náhledu se jedná o zásadní důkaz pro spravedlivé posouzení věci. Odvolací soud zamítl odvolání doktora [jméno FO] a posvětil závěry soudu prvé instance a to rozhodnutím ze dne 23. 3. 2023.

3. Žalobci vyzvali žalovanou k dobrovolné úhradě nemajetkové újmy písemností ze dne [datum]. Ze strany žalované se žalobcům nedostalo dostatečného projevu soustrasti, pochopení, účasti a lítosti od smrti nezl. [jméno FO]. Ze strany žalované nepřišla ani žádná nabídla pomoci a nebylo nabídnuto ani zadostiučinění. Žalobci vnímali velmi kriticky, že žalovaná se aktivně zapojovala na podporu svého zaměstnance doktora [jméno FO] a stavěla se proti zájmům žalobců.

4. K výzvě soudu se žalobci pokusili doplnit svůj návrh, tak aby byl zřejmý dostatečně konktrétně a v celém svém rozsahu vztah každého jednotlivého žalobce se zemřelým [jméno FO] tak aby byla zřejmá intenzita a aby skutková tvrzení navazovala na to, čeho se vlastně žalobci v rámci svého návrhu dožadovali a byla zřejmá a individualita každého z těchto šesti vzájemných vztahů a rozdíl mezi nimi. Po opakované výzvě žalobci doplnili tato svá skutková tvrzení. Každý z žalobců v souvislosti s úmrtím [jméno FO] je vystaven velmi intenzivní a nekonečné bolesti. U každého z žalobců je tato duševní útrapa zcela individuální, v základu u každého je však základem úmrtí [jméno FO]. V případě žalobkyně b) byla diagnostikovaná posttraumatická porucha-újma spočívající v psychickém onemocnění. Žalobci c, d)- prarodiče jsou v psychickém stavu, který jim nedovoluje přijmout lékařskou pomoc. Kvalita života žalobce se negativně změnila, hůře se koncentrují a omezuje je to i v běžné činnosti. V případě žalobců e), f), g), tito velmi subjektivně vnímali a pozorovali žalobce a), b), c), d), při rozhovorech a interakci, prožívali duševní útrapy co do intenzity a formy odlišné od žalobců a), b), c), d), kdy museli přizpůsobovat dialog s těmito žalobci, ohledně citlivého tématu, vzájemné vztahové ovlivňování i stavů psychických v rodině. Duševní útrapy žalobců a, b, c, d, negativním způsobem ovlivňovaly a ovlivňují jejich život a dopadají i do sféry rodinného prostředí, které mezi sebou žalobci vytvářejí. Psychickou bolest pak zažívají jako střední až silnou i žalobci e), f), g). Vztahy mezi žalobci vzájemně jsou velmi vřelé. Na základě těchto vazeb pak žijí v intenzivním rodinném společenství, do kterého patřil i zemřelý [jméno FO] a s ohledem na svůj věk charakter osobnosti patřil do středu světa tohoto společenství. V případě [jméno FO] se jednalo o dlouho očekáváné dítě, kdy žalobce a), b) tvořili pár již od střední školy. Početí a očekávání [jméno FO] bylo dle žalobců šťastným obdobím a všichni se na něj těšili. [jméno FO] byl první v nové generaci a v daném období jako pokračovatel rodu neměl ani žádného konkurenta, v rodině žádné jiné dítě nebylo. Citová vazba mezi žalobci a), b), c), d), a [jméno FO] byla nejsilnější, jako kdo je schopen utvořit, tomuto všemu napomáhalo i harmonické rodinné prostředí, toto bylo budováno, opatrováno a chráněno všemi rodinnými příslušníky. Velmi dlouhou dobu museli všichni čekat na narození [jméno FO] a velmi krátce přes vytvořené nejsilnějšího pouta se mohli z rozvíjejícího se vzájemného vztahu těšit.

5. Žalovaná v rámci svého vyjádření se vyslovila, že v návaznosti na trestní řízení se omluvila žalobcům písemností ze dne [datum], které se dostala do dispozice jejich právního zástupce [datum]. S ošetřujícím lékařem byl po vyhlášení usnesení Krajského soudu v Plzni dne [datum] ke dni [datum] ukončen okamžitě pracovní poměr a od [datum] není v [právnická osoba] zaměstnán ani na žádné pozici s žalovanou nespolupracuje. Žalovaná opakovaně namítala nedostatečná skutková tvrzení ve vztahu k prokázání intenzity jednotlivých žalobců k zemřelému chlapci. Tento postoj dle žalované mařil možnost mimosoudního jednání ve věci řešení výše nemajetkové újmy, ale i základu v případě některých žalobců. Žalovaná zcela odmítala, že by vystupovala proti žalobcům. Posoudila právo obviněného lékaře se hájit tak, jak uzná za vhodné, spatřovala v tomto postupu jeho nezadatelné právo. V situaci, kdy bylo více odborných nálezů na jeho léčebný postup, se toto dalo i očekávat, kdy se hledala odpověď na posouzení jeho postupu, bylo nutné vyjasnit odbornou otázku. Celý tento proces uzavřel až Krajský soud v Plzni ve svém usnesení ze dne [datum], který odkázal na závěry nového znaleckého posudku a výpověď znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který tyto odborné náhledy řádně dovysvětlil. Závěry [tituly před jménem] [jméno FO] soud posoudil za nepřesvědčivé. Žalovaná sama řešila i z pohledu své pozice zda postup ošetřujícího lékaře [jméno FO] byl či nebyl lege artis. Za tímto účelem oslovila [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] - místopředsedu odborné společnosti [právnická osoba] o vypracování odborného posudku. Odborné náhledy se rozcházely. Nelze klást ani k tíži žalované, že [tituly před jménem] [jméno FO]-podala a žalobkyni b) trestní oznámení. Žalobkyně o této aktivitě nevěděla, jednalo se čistě o soukromou aktivitu této osoby. Jednání ošetřujícího lékaře bylo nedbalostní, nejednalo se o úmysl. Tak jak popsal ve svém odůvodnění i Krajský sud v Plzni, jednalo se o raritní případ, kdy došlo ke spolykání přibližně 45 [podezřelý výraz] dítětem ve věku 15 měsíců. Ošetřující lékař dle závěru soudu se snažil vyvinout veškeré úsilí, kdy o charakteru tohoto jednání svědčí to, že se obrátil na toxikologické centrum, lékárnu s cíle, aby věc dopadla dobře. Celá událost nakonec dobře nedopadla, došlo k tragickému následku, kdy byl zvolen nesprávný léčebný postup. [právnická osoba] nabídla rodině odbornou pomoc, avšak žalobci ji měli odmítnout.

6. Z rozsudku Okresního soudu v Domažlicích vydaného pod č.j. [spisová značka] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto rozhodnutím byl odsouzen ošetřující lékař nezl. [jméno FO], a to pro jednání, kdy [datum] v 16.03 h v pozici primáře a službu konajícího lékaře žalované ošetřoval nezletilého [jméno FO], který pozřel nejméně [podezřelý výraz]. [jméno FO] v rozhodném období nevykazoval žádné známky intoxikace, byl veselý a vitální. Ošetřující lékař zvolil postup léčby, který byl založen na tom, že do nezletilého [jméno FO] bylo vpraveno nejméně 300 ml solného roztoku připraveného dle pokynu onoho lékaře z 0,5 l vlažné vody a 3 polévkových lžic kuchyňské soli do žaludku [jméno FO] za pomoci nasogastrické sondy a Janettovy stříkačky, a to za účelem vyvolání zvracení. V průběhu zákroku nezletilý několikrát zvracel a vyzvracel 2 celé [podezřelý výraz] a nespočet malých kousků [podezřelý výraz]. Tento postupem učinil tento roztok koncentrovanější 42 x více než je fyziologický denní příjem pro malé dítě o hmotnosti 12,1 kg. V případě [jméno FO] došlo ke snížení objemu buněk a k narušení jejich činnosti, kdy na tyto změny jsou citlivé mozkové buňky a z důvodu extrémně vysoké koncentrace podaného roztoku Na Cl došlo rychle ke změnám v centrálním nervovém systému s výraznou dehydratací buněk v mozku a s výrazným otokem intersticiálních prostor. Po tomto vyšetření neučinil kontrolní vyšetření vedoucího ke zjištění natria v krvi, umístil ho spolu s matkou na standardní pokoj, nechal [jméno FO] zavést kanylu s roztokem Plasmalyte + G a neučinil kroky, které by nasměrovaly chlapce na vyšší zdravotnické pracoviště v Plzni, když [právnická osoba]. nemá zřízenou jednotku intenzivní péče pro děti. Na vyšším zdravotnickém pracovišti by pak mohli provést gastroskopii a cílené odstranění [podezřelý výraz] jako cizího tělesa. V případě [jméno FO] pak došlo v 18.45 h k zástavě srdce a dechu a životní funkce chlapce se už nepodařilo i přes veškerou snahu obnovit. Bezprostřední příčinou smrti [jméno FO] byl těžký otok mozku, který vznikl v důsledku iontové disbalance po podání hypertonického roztoku, když došlo k matebolickému rozvratu. Ošetřující lékař tímto porušil ustanovení § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., kdy nepostupoval tak podle pravidel vědy a uznávaných medicínských postupů, při respektu k individualitě chlapce, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti. Z nedbalosti způsobil jinému smrt a porušil tím důležitou povinnost vyplývající z jeho povolání. Tímto tak spáchal přečin usmrcení z nedbalosti a byl odsouzen k odnětí svobody 20ti měsíců s odkladem na dobu 2 roku, trest zákazu činnosti na dobu tří let. Poškozené odkázal s jejich nároky na nemajetkovou újmu na řízení ve věcech občanskoprávních s možností očekávání v závěru, že podle Metodiky NS ČR může být každému z rodičů přiznána nemajetková újma ve výši 10 000 000 Kč. O různých náhledech na léčebný postup ošetřujícího lékaře [jméno FO] svědčí skutečnosti, které soud zjistil z odborných vyjádření pediatrů a osob odborně znalých, ale i znaleckých posudků, které v trestní věci byly provedeny k důkazu.

7. Soud prvého stupně rozhodoval opakovaně, kdy mu Krajský soud v Plzni usnesením ze dne [datum] uložil, aby vyjasnil posouzení odborné otázky za účelem vyhodnocení léčebného postupu ošetřujícího lékaře. V posledním svém rozhodnutí ze dne [datum] Krajský soud v Plzni uzavřel, že až závěry nového znaleckého posudku a vyjádření znalce [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci veřejného zasedání přesvědčilo soud o tom, že postup lékaře -zvolený léčebný postup byl non lege artis. V trestním řízení bylo provedeno několik znaleckých posudků, tak aby byl zjištěn skutečný stav věci, tak aby nebyly pochybnosti o učiněných závěrech ve vztahu k léčebnému postupu ošetřujícího lékaře. Žalobkyní plánovaný revizní posudek, tak jak vysvětlil ředitel žalobkyně se přes plán, nepodařilo zajistit, bylo nakonec předloženo posouzení, které nemělo váhu ani znaleckého posudku, ale závěry učinil odborník v oboru pediatrie [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]. Náhledy na léčebný postup byly rozličné. Zásadní skutečnosti, ze kterých pak trestní soud při svých závěrech o vině a trestu vycházel, byl znalecký posudek vypracovaný znalcem a po výslechu [tituly před jménem] [jméno FO] Tyto skutečnosti soud zjistil i ze samotného usnesení Krajského soudu v Plzni vydaného pod č.j. [spisová značka] dne [datum].

8. Z výpovědi žalobkyně b) - matky [jméno FO] soud zjistil, že v případě [jméno FO][Anonymizováno]se jednalo o její první dítě. S manželem se znala a chodili spolu dlouho. Dle slov žalobkyně se v případě [jméno FO] jednalo o vymodlené dítě. Těhotenství bylo komplikované, žalobkyně trpěla v době těhotenství žlučníkovými záchvaty, téměř nejedla, hodně i zhubla. Toto období vše nejvíce prožívala spolu s žalobkyní její matka- babička [jméno FO] a manžel-otec [jméno FO]. Z důvodu komplikací - těhotenství bylo završeno císařským řezem. Pro všechny v rodině bylo narození [jméno FO] obrovským štěstím. Několikrát do týdne se vídala žalobkyně b) se svojí matkou a střídaly se v hlídání o [jméno FO]. V tom období žalobkyně c) žila u svého partnera žalobce g) a strýc [jméno FO]- žalobce f) bydlel v bytě po žalobkyni c). Pokud se jedná o žalobce d) dědečka [jméno FO] s[Anonymizováno]tím se rodina vídala při oslavách i mimo ně. Vztah mezi babičkou a dědečkem a chlapcem žalobkyně b) pociťovala za velmi vřelý, dle jejích slov, měl být pro ně ten největší dáreček. V případě matky se rozvinula posttraumatická porucha, nebyla si schopna vybavit nic hezkého z období s nezl. [jméno FO], pro rozpomnění si žalobkyně pouští videa. Navštěvovala psychoterapeuta. Tyto skutečnosti potvrdila ve své výpovědi [tituly před jménem] [adresa] - psycholožka žalobců a) a b). Žalobkyně b) si v den nehody s [jméno FO] hráli, byli doma samotní. Všimla si, že si chlapec dává nějaké fazole do pusy. Začala hned hledat informace na internetu, volala manželovi, dětské lékařce i na toxikologii. Pak volali i do [právnická osoba] a tak se odehrál onen děj, jak je již výše popsaný a pro který pak následně byla podaná obžaloba. Po příjezdu do [právnická osoba] měla pocit, že z nich s manželem dělají nezodpovědné rodiče, že je žalobkyně hysterická matka, že jsme malého zřídili v rámci toho vyšetření. V průběhu chlapce držela, uklidňovala ho, byla po ruce. Žalobce a) nechali před oddělením. [jméno FO] v průběhu moc nespolupracoval, žalobkyni b) pak museli odvést do vedlejší místnosti. Žalobkyni vysvětlovali roztok. Matce bylo přikázáno, aby chlapce držela pevně při zavedení hadice do břicha. Cítila se být součástí ono koloběhu, který byl završen smrtí jejího dítěte. Vnímala, že ani personál v nemocnici se nechoval empaticky, citlivě, jako kdyby bagatelizoval danou událost. Přitom věděla, že stav [jméno FO] se horší, byla v té situaci sama. Sdílela fotografii přes mobil se svoji matkou žalobkyní c), z fotografie je zřejmé, že chlapec upadá do spánku a není v dobrém stavu. Z výpovědi žalobkyně c) - babičky [jméno FO] soud zjistil, že tato doprovodně, kromě vizualizace prostřednictvím fotografie, slyšela i jak její vnuk sténá, nabádala pak po telefonu matku žalobkyni b) k akci, aby si vyžádala součinnost personálu [název města] nemocnice.

9. Po úmrtí [jméno FO] žalobkyně b) s žalobcem a) - rodiče [jméno FO] opustili hned [právnická osoba], tak jak vyplynulo z výpovědi, nebyli schopni ničeho dalšího. Po úmrtí [jméno FO] se u matky žalobkyně b) rozvinul posttraumatický syndrom. Žalobkyně b) v souvislosti s úmrtím syna měla a do současné doby má řadu zdravotních problém., které se rozvinuly v paralele jejího špatného psychického stavu. Tyto vyžadují návštěvu odborného lékaře, nevyžadovaly však hospitalizaci. Žalobkyně byla i v péči psychologa [tituly před jménem] [jméno FO] a tato rozvoj posttraumatické poruchy v případě žalobkyně b) velmi podrobně popsala, stejně tak i vliv úmrtí [jméno FO] na žalobce a) v rámci své výpovědi. V době po oné tragické události, řada přátel se odmlčela, někdo si i kopl, lidé se jim vyhýbali, nevěděli jak reagovat. Do té doby společenští rodiče, kteří chodili na ples, na grilovací akce, s přáteli se bavit, nebyli schopni těchto činností a nejsou ani doposud. V době výslechu již pečovala žalobkyně b) s žalobcem a) o jejich společného 19-ti měsíčního syna [jméno FO]. Vše se jí v daném období oživovala, ona událost, neskonalá úzkost a strach. Žalobce a) stejně tak žalobkyně b) mají velkou nedůvěru k lékařům, obzvláště pokud se jedná o jejich syna [jméno FO]. Tuto obavu deklarovali ve svých výpovědích i žalobkyně d), která nebyla schopna dva roky jít k lékaři (v předmětném období bylo také Covid období) a nedůvěru k lékařům projevil ve své výpovědi i žalobce e) dědeček [jméno FO] matkou žalobkyní d) byla žalobkyně b) s [jméno FO] v četném kontaktu osobním, kdy tato se podílela i na hlídání [jméno FO], péči. Tak jak vyplynulo i z výpovědi babičky [jméno FO], mezi babičkou a [jméno FO] se vytvořil intenzivní láskyplný živý vztah plný péče a empatie. Babička se podílela osobně na péči, kontakt byl přímý, četný i po celou dobu těhotenství. V případě tety a strýce, setkání probíhala tak jedenkrát do měsíce. Žalobkyně b) označila charakter těchto vztahů mezi tetou, strýcem a [jméno FO] na druhé straně jako že pro [jméno FO] byli teta strýc na hraní.

10. Z výpovědi žalobkyně c) - babičky [jméno FO] soud zjistil, že měla velmi blízký vztah se svoji dcerou, žalobkyní b). Celé období těhotenství, co očekávala [jméno FO], bylo prožité ve strachu, protože žalobkyně nemohla pořádně nic jíst, měla zdravotní problémy a hrozila preeklampsie tzn. náhlé úmrtí matky i plodu. Narození [jméno FO] bylo pro babičku velkým štěstím, jednalo se o prvního vnuka. Rodina fungovala propojeně. S vnukem se vídala několikrát do týdne, navštěvovali se četně vzájemně. Babička žije se svým přítelem žalobcem g) v [název města]. Jezdila sama, nebo jezdila s přítelem, jezdili matka s [jméno FO] i k nim do [název města], kde to pro něj byla zábava. Babička s velkou bolestí vzpomíná, nemůže si tak prohlížet fotky ani videa. Od doby úmrtí chlapce nedůvěřuje lékařům. Nebyla dva roky u lékaře, zanedbala tak svůj zdravotní stav. V rozhodném období byla ale i Covid. Velmi ji zasáhlo, že v pozici babičky šla zařizovat pohřeb svému 15-ti měsíčnímu vnukovi. Stmelení rodiny bylo podle psychologa důležité, pro zachování zdravého rozumu jednotlivých členů. Stejně tak jako v případě žalobkyně b) a žalobce a) se odmlčeli přátele a ani sama babička nebyla schopna společnost vyhledávat. Žalobkyně c) velmi intenzivně vnímala sdílení informací s matkou žalobkyní b) po dobu co byla s [jméno FO] v nemocnici, fotografii, kdy žalobkyně b) projevovala zoufalství nad stavem syna, vnímala, že stav je zlehčován a není dostatečně vyslyšena. Chlapec měl sténat, babička to takto slyšela z telefonu.

11. Z výpovědi žalobce d) - dědečka [jméno FO] soud zjistil, že vnímal [jméno FO] jako pokračovatele rodu [jméno FO]. Manželka žalobce je v invalidním důchodu, a tak komplikovaně cestují, vídali se tak 1 x a 2 x v měsíci u žalobců a), b) a [jméno FO] a 1 x do měsíce zase oni jezdili za ním. V době vyspělé technologie však byli i v kontaktu přes mobily i obrazem. Úmrtí vnuka ho velmi citelně zasáhlo psychicky, ale i jinak zdravotně. V minulosti k doktorovi nechodil a nemá k nim důvěru. Vztahy v rodině vzájemné vnímal jako hezké.

12. Z výpovědi žalobce a) - otce [jméno FO] soud zjistil, že po dlouhodobé známosti s žalobkyní b), po dvou letech od rozhodnutí přivést na svět společné dítě, žalobkyně b) otěhotněla. Očekávání dítěte byla obrovská radost. Celé těhotenství však bylo plné komplikací a strachu. Se synem trávil mnoho času, vnímal každý jeho pokrok, jezdili na společné výlety, po hradech, bral syna do krosny na záda. Z výpovědi otce je zřejmé, že se vyvíjel jedinečný láskyplný vztah, plný akcí a zážitků. Jednalo se o první dítě žalobce. Vztah žalobci zdokumentovali prostřednictvím i fotek a kalendáře, komentáři k fotografiím v deníku. Je zřejmé, že si společný čas užívali. Soud z těchto dokumentů provedených k důkazu zjistil, že rodina fungovala, setkávali se, jezdili na výlety. Pokud se jedná o setkávání, soud vnímal propojení aktérů z fotek s jejich výpověďmi. Poté co žalobce telefonicky seznámila žalobkyně b) s celou situací v den události, ten jel domů. V mezidobí žalobkyně b) zjistila informace z toxikologie, internetu a volala i do [právnická osoba]., bylo jí doporučeno, ať pro jistotu se jedou do nemocnice ukázat. Žalobce nemohl dovnitř a nebyl tak přímo při realizaci ošetření syna. Do nemocnice jeli, aby bylo sděleno, co je špatně a očekávali pomoc pro jejich společného syna. Stejně tak jako babička žalobkyně c) byl i tec spraven o stavu [jméno FO] v nemocnici po vyšetření, kdy dle slov žalobkyně b) ztěžka oddechoval, byl apatický. Pak byl informován, že je na sále. Vyústění v úmrtí pro žalobce s ohledem na očekávání pomoci, řešení té situace, důvody, které k tomu vedly, byl pro žalobce neskutečný šok. Po smrti [jméno FO] se začaly třást žalobci ruce, při práci zlatníka se jedná o nedobrý stav, odvrátilo se od něj mnoho lidí, někteří nenalézali slov, tak utichli, nenavštěvovali společenské akce. Navázal spolupráci s psycholožkou [jméno FO], měl [podezřelý výraz] problémy, problémy [podezřelý výraz] charakteru. V současné době mají s dnes již manželkou žalobkyní b) společného syna [jméno FO], provází ho strach a obava při běžných lékařských úkonech. Když vzpomínal, do nemocnice přijeli s veselým dítětem, běhal po chodbě, hráli si, schovával se za židli. Nic nenasvědčovalo, že bude problém. V mezidobá se pokoušeli brzičko po úmrtí [jméno FO] přivést na svět dítě, ale s ohledem na celkový stav psychický i zdravotní obou rodičů, žalobkyně potratila. Neuvědomoval si, že by mu někdo nabídl pomocnou ruku v podobě krizové intervence a že by se mu někdo omluvil ze strany [právnická osoba]. Trestní řízení s ošetřujícím lékařem [jméno FO] nesledoval. V rodině se ale o tom bavili. K celé události si zprostředkovaně vybavoval, že synovi se ten den poprvé podařila prolomit dětskou pojistku na šuplíku. Byl tam hrách a fazole, vysypal je na zem a přebírali je s žalobkyní b) v kuchyni. Za rohem byla koupelna, kde má pes misku. Do misky rád [jméno FO] dával granule. Vzal pár fazolí a odešel s nimi do té koupelny a pak si všimla žalobkyně bú, že [jméno FO] jí ty fazole. V rodině panují hezké vztahy. Rodina se stýká. Hezký vztah mají i s přítelem žalobkyně c) žalobcem g) žalobce f) u nich někdy i přespával. Velká rána pro oba žalobce a), b), ale zejména žalobkyni b) bylo, když na ně bylo podáno trestní oznámení, že nedávali dostatečný pozor na dítě.

13. Z výpovědi žalobkyně e) - tety [jméno FO] soud zjistil, že bydlela 200 m od místa, kde bydlel [jméno FO] se svými rodiči. S rodinou se vídala denně, protože mají vedle sebe i podnikatelské provozovny žalobce a)- zlatnictví a ona nehtové studio. [jméno FO] byl prvním dítětem v rodině a jeho příchod na svět byl velkým štěstím pro celou rodinu. Než se [jméno FO] narodil, jezdili na společné dovolené, Wellnes pobyty s žalobkyní b). Kontakty v rozhodném období ovlivňoval i Covid. Navštěvovali se však v týdnu tak třikrát 2 až 3 h. Žalobkyně e) se podílela i na hlídání [jméno FO], přebalovala ho, chodila na procházky, kupovala mu kojeneckou výživu. Když žalobkyně b) navštěvovala žalobce a) v práci, vídali se i [jméno FO], přišli se za ní podívat. [jméno FO] byl pro rodinu sluníčkem.

14. Z výpovědi žalobce f) - strýce [jméno FO] soud zjistil, že bydlí v [název města]. Dle slov žalobce se měli s rodinou žalobce a), b) kontaktovat často. Žalobce však pracuje někdy i o sobotě, tzn. kontakty s rodinou, probíhaly většinou jen o víkendech a ne vždy. Narození malého vnímal jako šťastnou událost. Vzpomínky na [jméno FO] má vytěsněné. Snažili se spolu s žalobkyní b), která je jeho sestrou, plánovat i společné výlety. Sám nikdy [jméno FO] nehlídal, necítil se na to ještě zralý. V současné době pečuje o své dítě, kterému je rok. Po úmrtí [jméno FO] sdíleli chvilku domácnost s rodiči [jméno FO], kteří nedokázali žít v místě bydliště, kde do té doby bydleli s [jméno FO]. V rodině jsou dobré vztahy, společně realizují oslavy, ví o sobě.

15. Z výpovědi žalobce g) – přítele žalobkyně c)- soud zjistil, že je již přes pět let přítelem žalobkyně c). Společně žijí v [název města]. Sám má dvě děti a jednu vnučku ve věku 2,5 roku. Scházeli se všichni, co nejvíce, jak to šlo. Vztah mezi [jméno FO] a jím byl hned, nebylo potřeba co tvořit. S [jméno FO] si hráli, tancovali, zpívali, stavěli různé věci, krmili spolu slepičky. V době, kdy se onu událost dozvěděl, tak byla babička žalobkyně c) v práci. Byl nucen s ohledem na její psychický stav pro ni jet. Situaci snášel lépe, stejně tak jako žalobce a) fungoval jako opora pro žalobkyni b, fungoval žalobce g) pro žalobkyní c). Někdy se s [jméno FO] viděli 1 x za 14 dnů, někdy častěji. V roce 2019 ještě žalobce pracoval.

16. Z výpovědi svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] – psycholožky soud zjistil, že byla kontaktována matkou žalobkyně b), zda by si nemohla vzít do péče žalobkyni b) z důvodu ztráty dítěte, které mělo zemřít den před kontaktem. Postupně se jejími pacienty stala žalobkyně b) a pak i žalobce a). V případě žalobkyně b) se jednalo o těžký šokový stav, kdy žalobkyně nemohla ani chodit. Bylo započato s krizovou intervencí, žalobkyně b) byla ve stavu, jako kdyby se jí to zdálo, je to obranná reakce člověka, aby se úplně nerozpadl. Cílem intervence v případě žalobkyně b) bylo, aby se pacientka stabilizovala, mohla normálně žít, chodit. Žalobkyně bú navštěvovala psycholožku [jméno FO] každých 14 dnů a návštěvy trvaly rok a půl, ty návštěvy pak v rámci toho roku a půl byly pak po třech týdnech, po měsíci. Svědkyně velmi podrobně popisovala vývoj psychického stavu, kdy stav se vylepšoval. V průběhu však bylo několik epizod, které ten stav zhoršily, např. trestní oznámení na žalobkyni b) za zanedbání péče, vyšetřování policií, soudní řízení. Žalobce a) chodil první dva měsíce po události, každých 14 dní a byl schopen lépe fungovat. Žalobci se snažili o početí dítěte, řešila se [podezřelý výraz], bylo to dle psycholožky brzo po tak traumatické ztrátě. Početí dítěte nešlo a tak ten stav se opět zhoupl. Po roce a půl byli předání do ambulantní péče kolegyně. Zásadní poté bylo, když přišlo nové těhotenství, přibližování se věku dítěte veku zemřelého dítěte. V případě žalobkyně b) byla akutní reakce na stres, která se následně rozvinula do posttraumatické psychické stresové poruchy, tato diagnostika byla plně naplněna- návraty stresové situace, poruchy spánku, noční děsy, kývavé chování. Ty prvotní následky šokové reakce odeznívají a odezněly tak do 2 měsíců. Stav v případě žalobkyně b) je houpavý. Stabilizace, která nastala za ty dva měsíce, však není vyléčení, je to možnost fungování. Pro zotavení může potřebovat např. další dva roky. Je zřejmé, že se jednalo o výrazný dopad na psychiku žalobkyně b), od toho se odvíjí délka potřebné další péče. Dle slov svědkyně mají mít v [právnická osoba] velmi dobré krizové interventy. V případě žalobkyně b), kdyby hned v ten byla aplikována ona intervence, mohla by se lépe pak stabilizovat. V případě žalobkyně tak, jak vyplynulo z výslechu, byla intervence terapie poskytnuta hned další den po tragické události. Nelze však říci, že by se, za předpokladu, pokud by byla hned aplikována, nevytvořila posttraumatická porucha. Posttraumatická porucha by se i tak projevila, ale včasné započetí intervence by však mohlo mít vliv na zabránění hlubšího propadu. Vše je však na dobrovolné bázi.

17. Z výpovědi ředitele [právnická osoba]. [jméno FO] soud zjistil, že s odsouzeným primářem [jméno FO] byl ukončen pracovní poměr dne [datum] a nepracuje na žádné pozici u žalované ani v jiném subjektu podobného zdravotnického zařízení. V době předmětné události byla personální situace v nemocnici stabilizovaná. V případě primáře [jméno FO] od roku 2011 do 2020 nebyl v případě tohoto lékaře žádný přestupek, byl vynikajících pediatrem, který svojí praxí přesahoval [název města] a byl i velmi dobrým manažerem. V době, kdy ošetřoval [jméno FO], navazoval klasickou službou na běžnou pracovní dobu. Od roku 2017 do roku 2020 nebyla žádná další událost, která by odpovídala podobou tragické události v podobě úmrtí [jméno FO]. V době smrti [jméno FO] nebyla aplikována krizová intervence ve prospěch žalobců. Pokud kondolovala žalobci a) svědkyně [jméno FO]- vrchní sestra dětského oddělení [právnická osoba]., má se na toto hledět jako na aktivitu [právnická osoba]. Od počátku se žalovaná snažila získat všechny dostupné informace týkající se obviněné [tituly za jménem] [jméno FO]. Bylo vše složitě dostupné, protože žalovaná nebyla účastníkem trestního řízení. Postoj a hledání pravdy spočívalo i v tom, že znalecký posudek v případě prvého rozhodnutí nebyl dostatečný pro realizaci závěru, zda postup [tituly za jménem] [jméno FO] byl správný či ne. Žalovaná se obeznámila s posudkem docenta [jméno FO] a v porovnání s vyjádřením a stanovisky vrcholných pediatrů, chtěl ponechat vypracovat revizní znalecký posudek. Oslovil Fakultní [právnická osoba] v [název města], [Anonymizováno], Fakultní [právnická osoba] v [název města]. Byli odmítnutí, nebo se jednalo o časový posun, ve kterém by až byli schopni posudek vypracovat, Rozhodla se teda pro oslovení [tituly před jménem] [jméno FO] - místopředseda pediatrické společnosti, který je znalý urgentní dětské medicíny a předmětný posudek stál 10 000 Kč. Vyloučil, že by zadáním tohoto posouzení chtěl oddalovat trestní řízení a protěžovat [tituly před jménem] [jméno FO]. Oslovení [jméno FO] v dopise, tak jak byl i proveden k důkazu neznamená intriky, šlo v zásadě o tom, že spolu tito dva již dlouhodobě přátelí, byť se nestýkají, ale vědí o sobě. Projev tykání rozhodně neznamenal devalvaci předmětných závěrů, ale skutečnost, že se leta znají a váže je vzájemný respekt. Poškodit žalobce neměl ani v plánu, když doktorka [jméno FO] neuvolnil z práce a jednání. Tento postoj odůvodňoval provozními důvody a nedostatkem nejspíš zdravotnického personálu v rozhodné době nařízeného jednání, přesně si nepamatoval Komunikace v dané věci i ve vztahu k projevení lítosti či omluvy probíhala přes právního zástupce žalované. V [datum] přišla žaloba a žalovaná započala jednat o náhradě s makléřem pojišťovny. Jakmile bylo pravomocně rozhodnuto v trestním řízení, byla řešena omluv a projev lítosti, hned v písemnostech z [datum], omluv a však byl již [datum]. Tyto skutečnosti byly z předmětných listin i zjištěny. K omluvě nepřistoupili dřív s ohledem na stav trestního řízeni, kde se snažili najít pravdu. V případě události s [jméno FO] nebyl zahájen intervenční proces, byla nabídnuta však psychologická pomoc a podpora od svědkyně [jméno FO]. Nemocnice nemá možnost si vybírat z množiny pediatrů. Jednotlivé nemocnice se předhánějí v nabízených benefitech, aby upoutaly lékaře, aby nastoupil do nemocnice, ale také, aby tam setrvat. Je nedostatek lékařů dětských ambulancí. Pokud by byl nedostatek lékařů, muselo by se příslušné oddělení s nedostatkem uzavřít.

18. Z výpovědi svědkyně [jméno FO] soud zjistil, že pracuje jako vrchní sestra na dětském oddělení [právnická osoba]. V nemocnici již pracuje již 17 let, má bohatou praxi. Je součástí i intervenčního týmu. Prošla speciální kurzem psychologie. Personální situace v nemocnici byla v rozhodném období, oné události, stabilizovaná. O úmrtí [jméno FO] se dozvěděla ještě v ten den večer, nevěděla přesně od koho. Druhý den po úmrtí [jméno FO] volala jeho otci žalobci a), ten telefon nezvedal, poté volal zpět. Svědkyně mu vyjádřila upřímnou soustrast a nabídla rodině psychologickou péči. Žalobce a) poděkoval s tím, že už mají sjednaného soukromého psychologa. Intervence prostřednictvím certifikovaného programu je založena na poskytování psychologické péče, kdy je doprovázena osob zažívající velmi těžké chvíle. Nebyla spravena o tom, zda intervence byla nabídnuta a v jaké podobě. Ona sama nabídla [právnická osoba].

19. Z žádosti [právnická osoba]. odeslané emailem [datum] [jméno FO] soud zjistil, že ředitel žalobkyně se obrací na svého kolegu, kterého zná osobně s oficiálním požadavkem o zpracování znaleckého posudku v oboru pediatrie. Onoho adresáta seznamuje s předmětnou tragickou událostí i se skutečnostmi, že v daném případě existuje více názorů na posouzení postupu onoho ošetřujícího lékaře. Dále podává výčet subjektů, které už za tímto účelem oslovil a kde byl zároveň i odmítnut.

20. Z písemnosti ze dne [datum], kdy se jedná o reakci zástupce žalované na předžalobní výzvu žalobců ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaná poukazuje na probíhající trestní řízení, které je vedeno prosti ošetřujícímu lékaři [tituly před jménem] [jméno FO]. Na výzvu žalované [tituly před jménem] [jméno FO] se vyjádřil, že lékařská péče ve vztahu k zemřelému [jméno FO] byla na odborné úrovni. Žalovaná se vyjádřila, že ji celá situace není lhostejná, chápe zármutek žalobců, ale konečné stanovisko k nároku žalobců na nemajetkovou újmu si vyhradila až po pravomocném skončení trestního řízení.

21. Z písemnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyjadřuje soucit a soustrast z hluboké ztráty, která postihla žalobce v důsledku úmrtí [jméno FO], učinila omluvu a požádala o osobní setkání za účasti vedení [právnická osoba]..

22. Dále probíhala emailová komunikace z [datum], kde žalovaná žádala žalobce o doplnění intenzity vazeb, když bez této skutečnosti není možné řešit otázku likvidace tohoto nároku.

23. Z písemnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dohodou ukončila pracovní poměr ošetřujícímu lékaři [tituly před jménem] [jméno FO], kdy tato pracovní smlouva byla ze dne [datum] a pracovní poměr skončil ke dni [datum] včetně.

24. Z písemností ze dne [datum] soud zjistil, že byla vyslovena opětovná omluva žalobcům, která měla být doručována prostřednictvím jejich právního zástupce. Tento postup byl takto dojednán mezi zástupci stran.

25. Z písemnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná nabízela mimosoudně vyřešit předmět sporu - nabízela konkrétní částky - žalobkyni b) - 1 400 000 Kč, žalobci a) - 1 200 000 Kč, žalobci d) - 250 000 Kč, žalobkyni c) - 400 000 Kč, žalobkyni e) - 100 000 Kč, žalobci f) a g) po 100 000 Kč.

26. Z výpisu z účtu žalované soud zjistil, že dne [datum] byla hrazena nemajetková újma ve prospěch žalobce d) byla zaslána částka 250 000 Kč, ve prospěch žalobkyně c) částka ve výši- 400 000 Kč, ve prospěch žalobce a) částka ve výši 1 200 000 Kč, ve prospěch žalobkyně b) částka ve výši 1 400 000 Kč.

27. Z písemnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobci by přistoupili na nemajetkovou újmu žalobce d) – 390 000 Kč, žalobkyně c) - 500 000 Kč, žalobce a) - 3 300 000 Kč, žalobkyně b) částka ve výši 3 900 000 Kč, žalobkyně e) - 350 000 Kč, žalobce f) - 350 000 Kč, žalobce g) - 250 000 Kč.

28. Z písemnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná přes zásadní snížení výše nemajetkové újmy požadavkům žalobců nemůže vyhovět. Dle žalované se stále ze strany žalobců jedná o výši, která je výrazně vyšší než lze očekávat dle platné judikatury.

29. Z listiny označených, které byly provedeny i v trestním řízení, soud zjistil, že žalovaná učinila opatření, aby podobným situacím předešla. Vydala Základní postupy při podezření na intoxikaci u dětí, ze kterých je zřejmé, že slaný roztok může děti ohrozit minerálním rozvratem.

30. Podle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo osobě jiné blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

31. Podle § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. osoba blízká je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle jiného zákona upravujícího registrované partnerství; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby navzájem blízké, pokud by újma, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Má se za to, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené nebo osoby, které spolu trvale žijí.

32. V případě ustanovení § 2959 zákona č. 89/2012 Sb. soud řešil právo žalobců na náhradu za duševní útrapy, kdy tyto jsou ryze osobního charakteru, jsou nepochybně úzce spjaty s pozůstalými a cílem je primárně vyvážit, případně zmírnit nemajetkovou újmu vzniklou pozůstalému v jeho osobní sféře, a odčinit zásah do práva na budování a rozvíjení rodinných vztahů.

33. V daném případě nutno podotknout, že v případě žalobců se jedná se o druhotné oběti.

34. Újma - tato spočívá v psychických útrapách – smutku, žalu - způsobený vnímáním smrti blízkého člověka, ale v tomto pojmu je zahrnuto i další strádání, šok ze smrti, ztráta životní perspektivy, obava o budoucnost, toto bylo zřejmé i zcela v rámci tohoto řízení zejména z výpovědi matky. Žalobkyně c) a žalobce d) vyjadřovali jistu nedůvěru, kterou nyní chovají ve vztahu k lékařům, mají obavy, nedůvěřují. Pociťují stesk, zmar. V případě žalobce a), jde o osobu, která je pevnou oporou pro žalobkyni b) a neměl časový prostor prozatím na prožívání, přestože se v případě jeho rozvinul stres, který měl i v určitém období, tak jak se vyjadřovala [tituly před jménem] [adresa] vliv na jeho reprodukční schopnosti, přestože se tato vyjádřila, že oba žalobci a), b) přistoupili velmi brzo ke krokům, které měly vést k započetí dalšího plánovaného dítěte.

35. Žalobkyně b) se velmi podrobně vyjadřovala, jakým způsobem vnímá úmrtí [jméno FO] i ve vztahu k současnému životu, k současnému dítěti, které se jí ze společného vztahu s žalobcem a) narodilo.

36. Újma spočívá ve ztrátě příbuzného či osoby blízké, která byla usmrcena. V daném případě se jednalo o úmrtí [jméno FO].

37. Vzhledem k tomu, že smrt je nezvratným koncem každého života, aniž by zpravidla bylo možné předpokládat, kdy nastane, je ztráta blízké osoby i přes svou nespornou tragičnost pro každého pozůstalého něčím, čemu se nelze vyhnout, a co zasahuje drtivou většinu populace. S předmětnou událostí se setkává v průběhu života každý.

38. Nárok na odčinění traumatu z předmětného zásahu - zásahu do rodinných vazeb má vystihnout fakt jakési neočekávanosti a nepřípadnosti, nicméně pokud se jedná o úmrtí mladých lidí, tam se to většinou vymyká z běžnosti.

39. Není běžné, že mladí lidé umírají, alespoň v našich poměrech, i když v poslední době z důvodu dopravních nehod se již nejedná bohužel o ojedinělou tragickou událost.

40. Nejde o odčinění zásahu do základního lidského práva na život (neboť zemřelá osoba tuto kompenzaci již dostat nemůže) ale jde o porušení práva na ochranu před neoprávněným zásahem do soukromého rodinného života.

41. V tomto ohledu soud odkazuje na článek 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech.

42. Oproti jiným škodným událostem, kde je preferovaný postup v rámci uplatněného nároku na náhradu škody - uvést do původního stavu, v daném případě nelze - řešíme nemajetkovou újmu – a exaktní vyčíslení peněžité náhrady za tuto újmu je z povahy věci vyloučeno, a normativní požadavek plného vyvážení újmy utrpení je zcela iluzorní. Nelze očekávat, že by bylo možné vystihnout tuto újmu konkrétní částkou, která by plně nahrazovala tuto újmu, přestože zákonodárce se pokouší obsahem zákonného ustanovení tuto naději v pozůstalých vytvořit. V předmětném ustanovení zákona pak vytváří neurčitou hypotézu, protože ustanovení zákonné hovoří o spravedlivém očekávání.

43. V případě náhrady nelze ani v daném případě postupovat tak, že náhrada musí být co největší - i přesto, že se jedná o obrovskou tragédii, která zasahuje svým rozsahem blízké zemřelého chlapce.

44. Od paušálních náhrad staré úpravy bylo upuštěno ne proto, že by se jednalo o nízké částky, ale právě z důvodu jejich paušální aplikace bez zdůraznění okolností každého jednotlivého případu.

45. To byl důvod odklonu. Ale i ve staré judikatuře byly shledávány důvody mimořádného zvláštního zřetele hodné, zvlášť zavrženíhodné a tato rozhodnutí v systému dvojkolejnosti vytvářely soudy v rámci řízení o ochraně osobnosti, také. Soud vzal při svém rozhodování v patrnost i judikaturu z tohoto období. Soud se zaobíral i rozhodovací praxí soudů v SRN a Rakousku. Soudy těchto států velmi důsledně při svém rozhodování rozlišují nároky primárních obětí a sekundárních. Do nedávné doby nároky sekundárních obětí nebyly ani touto cestou odškodňovány. Nesmíme však přehlédnout vyspělou sociální politiku těchto států.

46. V případě postupu odškodňování a stanovení výše tohoto nároku bylo nezbytně nutné pracovat s objektivními hledisky- bylo nutno vzít zřetel funkci satisfakční tohoto nároku- nemajetkové újmy, kdy toto odčinění má za cíl zmírnit nepříznivé následky stavy vzniklé škodlivým zásahem do osobností sféry žalobců, případně poskytnout žalobcům, aby si těžko měřitelné a na peníze ne zcela exaktně převoditelné potíže nemajetkového charakteru vykompenzovali tím, že si pomocí finančních prostředků, případně předmětů či požitků pořízených za poskytnutou náhradu, zpříjemní nebo usnadní život.

47. Tak jak odčiňujeme nemajetkovou újmu, nemůžeme poměřovat utrpení, nemůžeme ho vážit ani vystihnout jakoukoliv veličinou.

48. Poškození, všichni žalobci tak, jak v řízení vystupovali, vystupovali s vědomím toho, že se cítí být poškození.

49. Jedná se o sekundární oběti, jedná se o odčinění sekundárních objetí a při stanovení náhrady za duševní útrapy, spojené tedy s usmrcením blízké osoby [jméno FO], jež by měla odrazit obecně sdílené představy o spravedlnosti a slušnosti. Zákonné ustanovení hovoří o zásadách slušnosti, které mají být oním opěrným bodem, ze kterého má soud vycházet při stanovení výše této nemajetkové újmy.

50. Co je slušné a spravedlivé, ani na tyto opěrné body i ve vztahu k možnému výkladu není jednotný názor. Co je společné pro tyto body, je, že se jedná o určitou etiku, ovšem nemáme žádná objektivní kritéria, kterými bychom konkretizovali tyto zásady, o které by se měl soud opřít při stanovení výše nemajetkové újmy.

51. Jedná se o velmi subjektivní kritéria a soud nedisponoval ani údaji o obecných představách lidí o tom co je slušné a spravedlivé.

52. Zákonné ustanovení nám říká, že bychom se měli podle toho dále řídit. V případě soudu však nebylo možné se ani v celém rozsahu opřít o využití možnosti volné úvahy, tak aby se soud v daném případě nedostal pod kritiku, že se v rámci svého rozhodování dopustil libovůle.

53. V daném případě je tak nezbytně nutné vycházet při rozhodování o výši nemajetkové újmy z objektivních hledisek – která jsou známa, rozhodnutí i ve smyslu staré právní úpravy.

54. Důležitým kritériem byla rozhodovací praxe soudů- stará právní praxe nezanikla a navýšení nemajetkové újmy musí být zachováno v systému proporcionality - spravedlivého očekávání v soudní rozhodnutí, nesmí být nepřiměřený rozdíl mezi výší nemajetkové újmy za dob staré úpravy v poměru úpravy nové, mělo by se v každém ohledu jednat o částky, které by měly odrážet faktický stav.

55. Cílem i tohoto rozhodnutí bylo, aby odpovídalo obdobným případům z praxe, aby splnilo účel předpokládaného očekávání každé účastníka řízení- žalobců i žalované, protože každý má právo spravedlivě očekávat, že ve věci, která je podobná, ve které již bylo rozhodnuto, bude rozhodnuto podobně.

56. Tento postup je vtělen do systému proporcionality, kdy je nepřípustná diskontinuita, je nepřípustné, aby byly skokové rozdíly mezi výší odškodného.

57. Soud vzal v patrnost při svém rozhodování i ekonomický vývoj společnosti a nárůst hrubých mezd v národním hospodářství - princip legitimního očekávání.

58. Soud se proto opíral o objektivní kritéria a okolnosti daného případu – specifika - jedinečnost tohoto případu – a v případě proporcionality soud vzal v úvahu podobné, ale i zcela jiné případy, kde je obsaženo právo na lidskou důstojnost.

59. Základní částka k roku 2019 představuje 20-ti násobek průměrné mzdy, hrubé měsíční nominální na přepočtené počty zaměstnanců, národního hospodářství za rok předcházející smrti zemřelého [jméno FO]. (Rozhodnutí 25 Cdo 894/2018).

60. V tomto ohledu odkazuji plně na judikaturu soudů, ale i trestních v rámci adhezního řízení – kdy se nejedná se o nepřípustnou paušalizaci, ale smyslem rozhodnutí je, aby byl založen srovnatelný rámec rozhodovací činnosti tak, aby byl naplněn právě princip legitimního očekávání tak, jak má namysli § 13 zákona č. 89/2012 Sb., podle nějž každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ, bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut, a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích.

61. Toto odvozování je jedním z kritérií – ke kterému je nezbytně nutné přihlédnout, a pro tento postup je zásadní sledovat okolnosti daného případu, charakteristické rysy vztahů mezi žalobci a zemřelým, intenzita vztahu, věk žalobců, zemřelého [jméno FO], postoj žalované, případné plnění, přístup k předmětné události ze strany žalované.

62. Při rozhodování o výši nemajetkové újmy soud základní částku soud vzal 682 500 Kč.

63. Soud přihlédl k tomu, že ze strany žalované – nemocnice bylo již v mezidobí plněno na nemajetkovou újmu ve prospěch žalobců: žalobkyni b - matce, 1 400 000 Kč, žalobci a) –otci 1 200 000 Kč, žalobkyni c) - babičce - 400 000 Kč, žalobci d) - dědečkovi - 250 000 Kč.

64. V případě ostatních žalobců plněno nebylo. V rámci návrhu se žalobci dožadovali přiznání nemajetkové újmy: žalobkyně b) - matka 12 000 000 Kč, žalobce a) - otec - 12 000 000 Kč, žalobkyně c) – babička - 1 000 000 Kč, žalobce d) - dědeček - 1 000 000 Kč dědeček, žalobkyně e) – teta - 450 000 Kč, žalobce f) - strýc - 450 000 Kč, žalobce g) - přítel babičky - 300 000 Kč.

65. Pokud soud rozhodoval o výši této nemajetkové újmy, vzal na zřetel i výši tohoto plnění, které bylo hrazeno ze strany žalované v průběhu tohoto řízení, při stanovení výše nemajetkové újmy v rámci rozhodnutí.

66. Pokud se jedná o skutková tvrzení žalobců, ta byla tvrzena, dostatečně pro to, aby žaloba byla projednání schopná.

67. Nicméně výše, kterou se žalobci v rámci těch nároků dožadovali, spíše odpovídala nárokům primárních obětí, kde je tento rozsah výchozí, pro stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatnění při kompletním vyřazení poškozeného ze společenského zapojení z důvodu trvalých zdravotních následků.

68. Jde o částku nastavující určitou hladinu pro zcela odlišný nárok, náležející přímé oběti, jíž bylo zasaženo do práva na život a zdraví – jako hodnoty nejcennější a nejvyšší. V případě nároků žalobců coby druhotných obětí, jímž škodná událost zasáhla do základního práva na budování a rozvíjení rodinných vztahů, se jedná o zcela jiný nárok, stojící na úplně jiné podstatě. (primární oběti - Obvodní soud pro [adresa] - rozhodnutí z června 2014 - odškodné rodině postiženého chlapce – dohoda stran 20 mil. Kč., odvolací Krajský soud v Plzni - odškodné ochrnuté matce 18 mil. Kč).

69. V rámci tohoto řízení se soud v žádném případě hodnotou nemajetkové újmy její výší nesnažil nahrazovat lidský život, ale byl zde řešen tragický zásah do práva na budování a rozvíjení rodinných vztahů. Práva na soukromí a práva na rodinu.

70. Odškodňování újmy na zdraví přímých obětí je založeno na ztížení společenského uplatnění, jedná se o dlouhodobou újmu, s níž se poškozený vyrovnává do konce života, smrt blízké soby je událostí jednorázovou, jejichž traumatické působení zpravidla v průběhu času odezní.

71. Soud v žádném případě v rámci tohoto hodnocení nechce nikterak bagatelizovat onu tragickou událost, která postihla nepochybně všechny žalobce, v podobě úmrtí [jméno FO]. Tento náhled však při komplexním respektu k právu pozůstalých odpovídá realitě.

72. Pokud trestní soud v rámci svého rozhodnutí, kterým odsuzoval ošetřujícího lékaře, doktora [jméno FO], odkazoval na desetimilionové nároky pro rodiče [jméno FO], mýlil se, nelze v daném případě aplikovat Metodiku. Soud plně respektuje rozhodnutí trestního soudu a při svém rozhodování o základu nároku z toho rozhodnutí jako z jednoho důkazu i vycházel. Je však velmi pravděpodobné, že sami žalobci při svém uplatňování tohoto jejich nároku mohli být ovlivnění tímto náhledem i přes judikaturu, rozhodovací praxi soudů v jiných obdobných případech, kterou nepochybně plně ovládal a ovládá jejich zástupce.

73. Primární oběti dosahují odškodnění v základu 400 násobku průměrných hrubých mezd a v tomto ohledu se však ve věci nároku žalobců se jedná o zcela jiný nárok.

74. V rámci tohoto řízení byla řešena nemajetková újma- odškodňování následku ingerence do soukromého práva, práva na rodinu, ale soud nenahrazoval lidský život. To byl i důvod, pro který se soud v rámci řešení výše náhrady škody pohyboval a odvozoval ji ze zcela jiného základu.

75. Žalobci od prvopočátku moc dobře věděli stanovisko soudu, a moc dobře věděli možnost a určité parametry, které nabízel žalovaný v rámci mimosoudního jednání.

76. Tyto byly zcela legitimní, a v tomto ohledu, v tomto duchu vlastně, v tomto rozmezí soud vlastně i rozhodoval v rámci svého rozhodnutí, byť přistoupil k jisté modifikaci výše, ale i posouzení základu nároku pokud se jedná o žalobce f), g).

77. Žalobci v rámci uplatnění svého nároku zdůraznili jednu složku vlivu na výši náhrady, důležitou pro posouzení výše nemajetkové újmy, v podobě principu jakéhosi zadostiučinění, z pohledu sankce, kdy se jedná o jakýsi putativní prvek nemajetkové újmy.

78. Pokud se jedná o odbornou veřejnost, v tomto ohledu tato není jednotná v rámci aplikace toho parametru nemajetkové újmy, neboť vlastně prostorem pro civilní soudy by nemělo být prvořadě trestat.

79. Žalobci od prvopočátku byli obeznámeni s postupem soudu v rámci dokazování a znali parametry, které nabízel žalovaný v rámci mimosoudního jednání při řešení výše nemajetkové újmy. Postoj obou stran sporu tak zcela nepochybně znemožnil možnost uzavření smíru o předmětu sporu.

80. Sankční prvek v případě sporů týkajících se zásahů do osobnostních práv může navyšovat výši přiznané nemajetkové újmy a lze očekávat, že tato výše odradí škůdce- media, která produkují určité dehonestující a nepravdivé informace od jejich další aktivity.

81. Část odborné literatury putativní prvek zásadně odmítá s tím, že je pro náš typ kontinentálního práva zcela cizí. V případě naší právní úpravy je upřednostněn kompenzační prvek před sankčním.

82. Přiměřené zadostiučinění v penězích může sloužit toliko ke zmírnění způsobené nemajetkové újmy, ale nikoliv k potrestání.

83. Nejvyšší soud v rámci svého rozhodnutí z 19. 9. 2018 sp. zn. 25 Cdo 894/2018, publikoval a konstatoval, že sankční, preventivně sankční funkci ve smyslu putativního, lze výjimečně připustit v případě zásahu do práva na čest, důstojnost, případně soukromí ze strany informačních médií, nikoliv jako nosný důvod, ale jen jako, poznámka nad rámek únosných důvodů.

84. Jedná se o něco, co modifikuje případně výši té nemajetkové újmy.

85. V případě rozhodovací praxe ze zdravotnického prostředí I. ÚS 2844/14 , byl pojat tento sankční prvek, který měl vliv na výši nemajetkové újmy v situaci, kdy nemocnice se velmi negativně postavila ke své povinnosti řešit otázku nemajetkové újmy.

86. V daném konkrétním případě s ohledem na provedená vyjádření žalované, výslechy účastníků a svědků soud v dané věci vyhodnotil, že postoj žalované se mohl jevit více jako nestandardní, s ohledem, kdy v paralele probíhalo již jen krátce trestní řízení, které na počátku zahájeného řízení i pravomocně skončilo a žalovaná očekávala výsledky tohoto trestního řízení. Kdy léčebný postup lékaře nezl. [jméno FO], tak jak vyplynulo z prvního rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, nebylo možné ještě s ohledem na stav dokazování, posoudit pochybení, kdy nebyla postavena na jisto příčina úmrtí nezl. [jméno FO]

87. Žalovaná po posledním rozhodnutí Krajského soudu v Plzni, kterým byl případ uzavřen, pak následně písemností ze dne [datum], vyjadřovala lítost nad onou tragickou událostí na adresu žalobců a dne [datum] vyslovila omluvu.

88. A v tomto ohledu vlastně soud s ohledem na okolnosti zjištění v rámci dokazování jen velmi mírně v rámci modifikace výše nemajetkové újmy přihlédl k tomuto putativnímu prvku a k tomuto přistupoval pouze a jen v případě rodičů zemřelého [jméno FO] - žalobce a), b). Zejména s ohledem na charakter celé události, na to, že to byli oni, kdo byli přímými aktéry, dovezli [jméno FO] do nemocnice s očekáváním, že mu zdravotnické zařízení pomůže, matka žalobkyně b) byla přítomna a asistovala při vyšetření a řešení celé situace. Otec-žalobce a) sdílel napřímo všechny informace s žalobkyní b) - matkou.

89. V daném případě bylo nezbytně nutné i při stanovení výše nemajetkové újmy vzít na zřetel to, že v případě jednání ošetřujícího lékaře se jednalo o nedbalost. Úmyslem lékaře bylo v prvé řadě poskytnout pomoc.

90. Nicméně pokud se jedná vlastně o ten prvek sankční, tak i v případě finanční satisfakce při srovnatelném zásahu, avšak v různě situovaných případech není možné očekávat zásadní disproporci. V neposlední řadě je třeba připomenout, že peněžité zadostiučinění slouží pouze k odčinění, či zmírnění následků zásahu práva na důstojnost, vážnost, ale v daném případě pokud se jedná o rozsudek Nejvyššího soudu 25 Cdo 894/2018 ze dne 19. 9. 2018, základní částku náhrady za ztrátu osoby blízké, modifikatelnou s užitím zákonných a judikaturou odvozených hledisek, se navyšoval tento nárok v řádu desítek procent je v případě nejbližších osob. v rozhodném období s ohledem na dobu události se základ náhrady pohybovaly kolem 500 000 Kč, v daném rozhodnutí soud vycházel ze základu 682 500 Kč. A tak jak vyplývá z rozhodnutí 25 Cdo 4518/2018 v případě stanovení výše je preventivně sankční povaha náhrady nemajetkové újmy jen faktorem podpůrným, neboť hlavní funkci náhrady nemajetkové újmy je satisfakce poškozených - žalobců.

91. Pokud se jedná i tu putativní část - sankce, to je ta, kterou vlastně žalobci víceméně v rámci toho dokazování zdůrazňovali, a na kterou stavěli vlastně i její výši.

92. V případě žalované soud vzal zřetel na reálný stav, kdy zdravotnická zařízení jsou limitovaná v přijetí efektivních organizačních opatření, i z důvodu ekonomických a nelze přehlédnout ani stav kvalifikovaných pracovních sil ve zdravotnictví, režim směn, možnost přijetí dostatečných atestovaných lékařů, otázka množství těchto lidí na trhu práce. K tomuto se vyjadřoval i své výpovědi podrobně ředitel [právnická osoba]..

93. V případě modifikace soud posuzoval charakter vztahu mezi žalobci a zemřelým. Přihlédl k rozhodnutí 25 Cdo 4518/2018, kde soud při svém rozhodování zjistil velmi vřelý vztah, který byl mezi osmiletým synem a jeho zemřelým otcem, manželkou a zemřelým manželem, kdy byl shledán postup zdravotnického zařízení za non lege artis, a nemocnice plnila trojnásobek výše základní části, k času předmětné události-úmrtí nastalo v roce 2014 - 3 x 500 000 Kč - 1 500 000 Kč chlapci, který měl mimořádný vztah se svým otcem. I v daném případě je možné shledat, že k úmrtí [jméno FO] došlo v důsledku pochybení zdravotnického zařízení, na které se žalobci a), b) obrátili o pomoc s důvěrou v odbornost zaměstnanců. Postavení žalované jako garanta odbornosti a profesionality zdravotnického personálu je okolnost, pro kterou je namístě výši nemajetkové újmy navýšit.

94. Při stanovení výše nemajetkové újmy soud respektoval zásadu proporcionality.

95. Jak konstatoval i Ústavní soud v nálezu ze dne 22. 12. 2015, sp. zn. I. ÚS 2844/14, je sice pravda, že porovnávat případy, kdy se jednalo např. o zásahy v podobě zjevně nepravdivých článků v bulvárním tisku, ve vztahu k těmto je ve vztahu osoby blízké, je velmi obtížně.

96. Nicméně na druhou stranu je však třeba zvažovat, do jaké míry lze reparovat tyto zásahy pouze vysokými peněžními částkami, neboť v těchto případech může dojít (a často i dochází) k částečné nápravě nemajetkové újmy, například že se někdo omluví za ten článek, v případě dané věci omluva zazněla taktéž v průběhu řízení a soud ji vzal na zřetel.

97. Ztráta blízké osoby, zejména dítěte, je pro většinu lidí tou největší ztrátou, s níž se mohou ve svém životě setkat, a je pro ně těžko pochopitelné, že v některých případech (z jejich hlediska méně závažných) dosahují částky peněžní satisfakce srovnatelné úrovně s náhradami za nemajetkovou újmu způsobenou úmrtím blízkého.

98. Je ovšem třeba na druhé straně připomenout, že újma způsobená usmrcením osoby blízké není újma na životě a zdraví přímého poškozeného (primární oběti), nýbrž újma na soukromém a rodinném životě osob blízkých (tzv. sekundárních obětí), významná je rovněž okolnost, zda k zásahu došlo nedbalostí nebo úmyslně.

99. Proto požadavek srovnání výše náhrad přiznaných v některých případech zásahů do práva na důstojnost, vážnost, čest, v tomto případě může být těžce chápána, a může se dotýkat vlastně těch poškozených, nicméně je nutno vzít na zřetel, že je zde poškozeno a narušeno jiné právo.

100. V tomto ohledu se zmiňuje Ústavní soud ČR ve svém rozhodnutí vydaném pod sp. zn. I. ÚS 2844/14 – v souvislosti s poškozením zdraví s následné smrti u nedospělého pacienta, kdy ale došlo k hrubému porušení povinnosti lékaře, který spáchal trestný čin (navíc v kombinaci s nevstřícným následným počínáním jejich zaměstnavatele) - souzeno ještě za staré právní úpravy.

101. Na druhé straně poskytovatel zdravotní péče žalovaná primárně postupovala s cílem ochránit zdraví [jméno FO], pomoci mu, cílem nebylo uškodit mu, byť závěr jejího snažení resp. jejího zaměstnance byl tragický.

102. Lékař žalované, byl pravomocně za své nedbalostí jednání pravomocně odsouzen, jedná se o jisté morální odčinění, tento lékař byl uznán vinným a byl mu za toto jeho jednání při výkonu své funkce udělen trest. Žalovaná následně s oním lékařem ukončila okamžitě pracovní poměr dohodou, a tento lékař už není u žalované ke dni [datum] zaměstnán na žádné pozici s tím, že pokud se jedná o tohoto lékaře, tak tento zde působil již od roku 2011. Tyto skutečnosti soud zjistil z listin provedených k důkazu. (dohoda u ukončení pracovního poměru ze dne [datum]).

103. Jak vyplynulo z výpovědi ředitele [právnická osoba], doktor [jméno FO] byl považován za vrcholného odborníka v oboru pediatrie a nepochybně za svoji praxi mnoho dětem pomohl, třeba i zachránil život, nepochybně, řádně aplikoval své vědomosti v praxi.

104. Obviněný ošetřující lékař se hájil tak, jak uznal za vhodné, byl přesvědčen o správnosti svého postupu, právo na obhajobu bylo jeho zaručeným právem a nikterak neměla tato okolnost, způsob obrany vliv na rozhodnutí soudu na stanovení výše té nemajetkové újmy.

105. Pokud se jedná o postoj žalované, tato učinila další opatření v rámci edukace, ve kterém učinila postupy, který by měly do budoucna zamezit podobným tragédiím, i tuto skutečnost je nezbytně nutné vzít na zřetel, soud odkazuje na listiny, které byly provedeny z trestního spisu Základní postupy při podezření na intoxikaci u dětí.

106. Objektivní kritéria pro vyhodnocování výše škody soud posuzoval jak na straně [právnická osoba], tak na straně žalobců, kdy v případě žalobců se jednalo zejména o charakter vztahů, intenzitu vztahů, věk žalobců ve vztahu k věku zemřelému [jméno FO], k prožívání, kdy žalobci v tomto ohledu se vyjadřovali, že se jedná o hodnoty, které nelze lidským slovem vyjádřit.

107. Nicméně pokud by soud měl hodnotit postoj žalované v rámci trestního řízení, názory na první pomoc a léčebný postup při intoxikaci se během posledních desetiletí měnily a mění, a to právě na základě kazuistik. Tyto skutečnosti vyplynuly ze samotného trestního řízení, které bylo uzavřeno usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum].

108. Kazuistik, neboť klinická studie v toxikologii s ohledem na svůj charakter je nepřípustná, nelze jí provádět, změny se týkají ve výplachu žaludku, od něhož se ustupuje, i když obecně platí, že názory na provedení výplachu žaludku nejsou jednotné, a liší se v jednotlivých zemích, podobně se mění i indikace vyvolání zvracení, a jsou různá doporučení, a samozřejmě je kontraindikován slaný roztok, který dříve byl doporučovaný v rámci první pomoci. Riziko tohoto postupu spočívalo v tom, pokud by se dítě nevyzvrátilo, mohlo dojít k tomu metabolickému rozvratu, což v daném případě došlo a tento je dle literatury velmi podobný i té otravě kyanidem. V tomto ohledu soud odkazuje na znalecké posudky, odborná vyjádření, která byla předložena v rámci trestního řízení, kdy tyto byly provedeny k důkazu, v dané právní věci řešící nemajetkovou újmu za účelem prokázání chování žalované v rámci tohoto trestního řízení, kdy toto jednání dle žalobců bylo namířeno proti nim a kdy se dožadovali aplikace sankčního prvku v rámci stanovený výše této nemajetkové újmy. Předmětné znalecké posudky jsou však co do jejich obsahu a závěrů posouzeny v rámci trestního řízení.

109. S ohledem na názorovou různost a nedostatek informací, ale i kroky, které byly činěny, kdy lékař si ověřoval tento postup v lékárně, v toxikologickém oddělení, ani postoj žalované nelze vyhodnotit za závadný, směřující proti zájmům žalobců.

110. Na straně žalobců však lze připustit, že tento postoj žalované, mohl být vnímán z jejich strany negativně. Soud zčásti k této skutečnosti přihlédl při navýšení- modifikaci výše nemajetkové újmy, kdy připustil zčásti prvek sankční.

111. Postup, který zvolila žalovaná, byl postupem pro nalezení pravdy.

112. Ředitel [právnická osoba]. vyslovil lítost nad úmrtím [jméno FO], oficiálně tak učinil až po pravomocném skončení trestního řízení. Tak jak vyplynulo z jeho výpovědi, činí tak vždy, neboť v nemocnici umírají pacienti. V tomto ohledu odkázal na telefonický hovor svědkyně [jméno FO], kterou ředitel vnímal jako osobu za nemocnici, která vyslovila politování nad onou tragickou událostí. Tato svědkyně v rámci své výpovědi vyslovila, že se klade důraz, aby zdravotnický personál aplikoval v rámci svých postojů k pacientům, i k jejich rodičům i psychologické postupy, projevy empatie. Tato svědkyně dala do telefonu otci [jméno FO] – žalobci a) doporučení na [právnická osoba]- psychologická pomoc. Ze strany žalobce a) tato možnost nebyla přijata, neboť už měli zajištěnou privátní psychologickou péči. Tak jak soud zjistil v rámci dokazování u [tituly před jménem] [jméno FO]. V rámci předmětného dokazování nebylo prokázáno, že by v případě okamžité aplikace krizové péče, byl stav posttraumatického stavu u žalobkyně b) méně rozvinutý, neboť sama žalobkyně b) se v rámci své výpovědi vyjadřovala, že hned po úmrtí opustila s žalobce b) nemocnici. Hned druhý den po tragické události začali psychologickou podporu aplikovat. K jejímu rozsahu, účinkům a dalšímu vývoji se vyjadřovala velmi podrobně svědkyně [adresa] - psycholožka žalobce a) a žalobkyně b).

113. Soud vyhodnotil postoj ředitele s ohledem na vývoj trestního řízení za logický, z pohledu jeho případné pozice v rámci civilního řízení. Projev lítosti byl deklarován i v písemnosti z [datum], projeven ještě v době trestní řízení, kdy žalovaná reagovala na předžalobní výzvu žalobců ze dne [datum]. Projev lítosti a omluvy pak byl vtělen v písemnostech ze dne [datum].

114. V rámci této písemnosti byl řešen i návrh na osobní setkání zúčastněných, a z písemnosti z [datum] byl zjištěn projev lítosti a omluva, která směřovala byť prostřednictvím zástupce na adresu žalobců.

115. Soud při úvaze o přiměřenosti navrhované satisfakce - nemajetkové újmy vzniklé na osobnosti fyzické osoby, vycházel z celkové povahy případů, tak z okolností, které ho činí zcela specifickým, úmrtí malého dítěte, které není obvyklé, kdy se jedná o zcela mimořádnou událost, ze vzájemných vztahů mezi žalobci a [jméno FO] a sledoval, aby výše přiznané nemajetkové újmy odpovídala principu proporcionality, rozhodovací praxi soudu v jiných skutkově obdobných případech 116. Soud v rámci stanovení výše nemajetkové újmy sledoval, aby zajistil právo možného očekávání osob poškozených žalobců na rozhodnutí, ale zároveň abych vystihl onu mimořádnost toho případu v dané právní věci.

117. Pokud se jedná o postoj žalované, tak ta své pochybení nepopírala, k odškodnění se stavěla kladně a úsek jejího postoje byl ovlivněn probíhajícím trestním řízení.

118. Od počátku, pokud se jedná o žalovanou, tato se vyjadřovala k uplatňované výši nemajetkové újmy ze strany žalobců, kterou vyhodnotila za nepřiměřenou s ohledem na rozhodovací praxi soudů, a s ohledem na okolnosti daného případu. Tato okolnost tak nepochybně zmařila jakákoliv účinná jednání, která by směřovala k mimosoudnímu ukončení sporu mezi účastníky řízení. Soud realizoval příslušná poučení a názorová rozdílnost stran zcela vylučovala smírné vyřešení předmětu sporu.

119. Pokud se jedná o žalobce, otce, matku, babičku, dědečka, tam ze strany žalované bylo v průběhu civilního řízení plněno. V případě tety, strýce a přítele babičky dle žalované se jednalo o osoby, které jsou už vzdálenější tomu obsahu demonstrativně vyjmenovanému v ustanovení § 2959 občanského zákoníku.

120. Žalobci na výši žalované setrvali i v situaci, kdy žalovaná částečně ve prospěch žalobce a), žalobkyně b), c) a žalobce d), plnila v [datum], žaloba byla ve věci podána v měsíci [datum] [číslo].

121. V případě matky-žalobkyně b) soud vzal do úvahy jedinečný vztah, který se vytváří a vytvářel mezi matkou a dítětem, kdy se jednalo o zcela funkční láskyplný rozvíjející se vztah. O čemž svědčí skutečnosti zjištěné z alb, z kalendáře, z fotek, ale i z projevu matky a lze vycházet, že se jedná o klasický vztah mezi matkou a dítětem, v případě matky se jednalo o první její dítě, těhotenství bylo náročné, matka měla problémy s otěhotněním, porod byl těžký, a celá ta doba byla velmi intenzivně vnímaná ze strany matky, ale i jejího okolí. Synovi se velmi věnovala, dokládala to fotografiemi, sama ale se vyjadřovala, že ta hrůzná událost v ní zasekla to pozitivní vnímání těch pozitivních vzpomínek, kdy vlastně je nemá, musí si je připomínat videi. K tomuto stavu se vyjadřovala i její lékařka svědkyně paní [tituly před jménem] [adresa].

122. Tak jak se vyjadřovala žalobkyně b) v rámci své výpovědi, úmrtím jejího syna došlo vlastně k částečnému úmrtí i jí, protože opravdu funkčně osobnostně byli propojeni a vztah mezi jí a synem se vytvářel a úmrtím došlo k přetržení té možnosti, aby matka mohla pečovat o svého syna, vytvářet s ním dále vztah až do jeho dospělosti, podílet se na jeho vývoji, učit ho novým věcem, sdílet s ním radosti i starosti.

123. Po úmrtí byla nucena vyhledat lékařskou psychiatrickou pomoc a byla u ní diagnostikována posttraumatická porucha, syndrom, stav mohl být vlastně hypoteticky lepší tak, jak vyznělo v rámci výpovědi svědkyně [jméno FO] v případě, pokud ta intervenční pomoc by přišla okamžitě v rámci nemocnice.

124. V tomto ohledu se žalovaná vyjadřovala, že vlastně tu podporu poskytla hned den následující, včetně vyslovení projevu lítosti prostřednictvím svědkyně [jméno FO], kdy zavolala otci, ten odmítl tu podporu, nicméně rodina už měla vyhledanou pomoc odbornou, kterou nalezla u svědkyně paní [jméno FO], se kterou potom následně spolupracovala, a vlastně, pokud se jedná vlastně matku, tak dlouhodobě.

125. V případě vrchní sestry svědkyně [jméno FO], i když v případě jí, se mělo jednat o její soukromou aktivitu, ona to sama vyjádřila v rámci své výpovědi, nicméně tak, jak vyznělo z výpovědi, i tak jak vyplynulo i z jejího pracovního zařazení, jedná se o osobu kompetentní k tomuto, ona byla osobou proškolenou v tomto duchu, a nepochybně nějakým způsobem mohla navést, podpořit poškozené, směrovat je k nějakým organizacím. Žalovaná svého psychologa nemá, který by mohl přímo tuto pomoc aplikovat a který by mohl vybalancovat ten těžký stav žalobců založený úmrtím jejich [jméno FO].

126. V případě otce soud zaregistrovala, že se vytvářel zdravý aktivní vztah s chlapcem, i tyto skutečnosti mají oporu ve fotodokumentaci, v kalendáři, ale zejména z výpovědi žalobce a), který popisoval společné aktivity s nezl. [jméno FO], jednalo se o zdravě vyvíjející se láskyplný vztah. V případě otce i matky, se jednalo o jejich první společné dítě, které se narodilo po delším společném soužití, a tak jak jej označilo, jednalo se o vymodlené dítě, kdy cesta těhotenství byla pro všechny poměrně velmi složitá.

127. Tak, jak soud zjistil z výslechu psychiatričky [jméno FO] i otec u ní vyhledal pomoc, tato pomoc byla kratší, měl určité problémy vlastně s početím případně dalšího dítěte.

128. To jsou okrajové záležitosti výrazně osobnostního charakteru. Početí dalšího dítěte, které skončilo potratem, vyhodnotila psycholožka [jméno FO] za velmi brzké a oba rodiče byl pod vlivem stresové situace.

129. V případě matky, stresová situace se stále obnovuje postupným prožíváním žalobkyně b), neboť se opět stala matkou, pečuje o syna [jméno FO], který se nachází ve věku blízkého [jméno FO]. Posttraumatická porucha je výrazným projevem mající zásadní vliv i na výše nemajetkové újmy v případě matky žalobkyně b). V daném případě tato duševní útrapa vzniklá v důsledku úmrtí blízké osoby a může být odčiněna v rámci nemajetkové újmy sekundární oběti. (25Cdo 281/2019)

130. V případě bratra matky, který má dítě, ve vztahu k němu soud spíš vyhodnotil, že jeho vnímání a vztah s nezletilým [jméno FO] se víceméně vytvářel zprostředkovaně, ale narozením svého dítěte možná primárně začal prožívat něco, co možná spíš tak, jak soud zjistil v rámci výpovědi, vyplývá z jeho rodičovské pozice, ve které vlastně teď aktuálně je. V době výslechu vypovídal, že pečuje o ročního syna. I sama žalobkyně b) jej označila za strýce na hraní, kontakty měly probíhat jedenkrát do měsíce, osobní péče i z výslechu samotného žalobce f) neprobíhala. Ve společné domácnosti se synovcem nežil.

131. Pokud se jedná o matku žalobkyni b) soud vzal do úvahy, že matka neztratila reprodukční schopnosti, porodila další dítě, a v případě prarodičů soud vyhodnotil nižší intenzitu vnímání události oproti rodičům. Byla to matka, která byla přítomná a zapojena osobně do celého procesu od započetí péče až do úmrtí [jméno FO]. V případě žalobce a), tomuto nebylo umožněno, avšak sdílel s matkou, stejně tak babičky. Pokud se jedná o prarodiče, tito nebyli přítomni úmrtí vnuka, nicméně s ohledem na věk vnuka a prarodičů, zejména pak babičky vztah, který se vlastně skutečně rozvíjel, jednalo se o vztah intenzivní.

132. V případě staré právní úpravy by náhrada prarodičům ani nenáležela nebo by možná ani nebyla řešena, pokud by nesdíleli společnou domácnost s vnukem, ale s ohledem na novou právní úpravu je zřejmé, že tato událost nepochybně prarodiče zasáhla a za daných okolností soud vyhodnotil tuto skutečnost a přiznal výši nemajetkové újmy, která neodpovídá 3/4 té základní částky, ale převažuje polovinu 58 % té základní částky, když vycházíme v případě přímých příbuzných, sourozenců, kdy výše nemajetkové újmy z ustálené rozhodovací praxe řešena ve výši základní částky. (25 Cdo 3180/2020).

133. Prarodiče jsou osobami blízkými tak, jak má na mysli § 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., mají tak zásadně nárok na náhradu za usmrcení vnuka, aniž by s ním museli žít ve společné domácnosti, ale jsou však příbuzní ve druhém stupni, soud proto při vyměření výše nemajetkové újmy v případě babičky, tedy vycházel téměř z 60 % základní částky - 58 %, v případě dědečka s ohledem na větší odvozenost tohoto vztahu s [jméno FO], kdy dědeček navštěvoval jedenkrát až dvakrát do měsíce, ze strany rodičů a [jméno FO] byl navštěvován tak jedenkrát do měsíce a dále pak prostřednictvím mobilu - soud vyměřil za adekvátní výši dobrovolně také již plněnou v rámci předmětného řízení v rozsahu 37 % ze základní části.

134. Mimořádný vztah mezi matkou žalobkyní b) a [jméno FO], zdravě rozvíjející se vztah s jejím prvním dítětem. Matka žalobkyně b) spolu s žalobcem a) doprovodili syna jako zástupce malého pacienta s prosbou o pomoc a v důvěru v odbornost zaměstnanců a postavení žalovaného jako garanta odbornosti a profesionality zdravotnického personálu. Tyto okolností, přímá osobní účast matky na celém procesu, vznik posttraumatické poruchy, vnímání postoje žalované ze strany žalobkyně b) a vliv na žalobce a) měly vliv na navýšení této nemajetkové újmy na 3,5 násobek základní části a v případě žalobkyně b) a v případě žalobce a) na 3,2 násobek základní části. Přístup nemocnice, forma a míra zavinění toto byla další kritéria, která v daném případě soud vzal do úvahy při stanovení výše nemajetkové újmy, jak u matky, tak u otce- žalobce a) a žalobkyně b).

135. Soud vzal na vědomí, že žalovaná své pochybení uznala, postavila se k problému čelem, v momentě, kdy měla vyřešenou otázku postupu non lege artis, kdy vlastně bylo zřejmé, že ošetřující lékař nepostupoval v souladu se zákonným postupem a žalovaná v průběhu předmětného řízení i částečně dobrovolně plnila. Soud vzal do úvahy výši tohoto plnění při stanovení výměry nemajetkové újmy.

136. V daném případě soud nemá za prokázané, že by byly dány důvody pro další navýšení v důsledku odmítavého postoje žalobkyně, že by ze strany žalované vůči žalobcům bylo vedeno jednání, které by bylo možné vyhodnotit za hrubé, nepřiměřené, vedoucí proti zájmům žalobců.

137. Soud v rámci provedeného dokazování vyhodnotil všechny rozhodné zkušenosti, které vypovídaly o charakteru vztahu mezi sekundárně poškozenými a zemřelý [jméno FO], v případě matky se rozvinula posttraumatická porucha a rozvoj u tohoto duševního onemocnění u žalobkyně je následkem, který je třeba vzít na zřetel při stanovení výše nemajetkové újmy a zohlednit ji ve smyslu § 2259, kdy tento postup má vliv na výši náhrady nemajetkové újmy.

138. Pokud se jedná o evropskou judikaturu, způsobem řešení výše nemajetkových nároků – se jedná o odškodňování ve výši kolem 100 000 Euro pro nemajetkovou újmu primárních obětí, v případě zásahu do rodinných vztahů se jedná o výši nemajetkové újmy v průměru kolem 15 - 20 % z té částky 100 000 EUR- práva sekundárních obětí, kdy se jedná se o zásah, ne do práva stěžovatelů, do práva žalobců na život a zdraví, ale jedná se o odčinění újmy, která vznikla v důsledku úmrtí.

139. V případě žalobce a), ten žádal, aby byla přiznaná částka 12 000 000 Kč, v mezidobí bylo ze strany žalované bylo plněno 1 200 000 Kč, soud přiznal nárok s přihlédnutím již k realizovanému plnění, kdy celkem přiznal 2 047 500 Kč - 1 200 000 Kč- částka přiznaná v rámci rozhodnutí – 847 500 Kč a částečně zamítl žalobu co do částky 11 152 500 Kč.

140. V případě žalobkyně b) soud vyhodnotil, výši nároku na 2 388 750 Kč – 1 500 000 Kč při částečném plnění žalované ve výši určené rozsudkem 988 750 Kč s tím, že žalobu zamítl co do částky 11 011 250 Kč.

141. V případě žalobkyně b) a žalobce a) u obou účastníků řízení byl jejich nárok co do základu za zcela odůvodněný, a to je důvod, pro který soud při rozhodování o náhradě řízení postupoval podle § 142 odst. 3 o. s. ř., § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky 177/96 Sb. ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb. předmětné náklady řízení představuje odměna za zastoupení za 13 úkonů právní služby (příprava převzetí, předžalobní výzva z [datum], sepis návrhu, účast u jednání [datum] - 8.30 h až 11.23. h - 3 úkony právní služby, účast u jednání [datum] od 13.30 h do 17.24 h - 4 úkony právní služby, účast u jednání [datum] od 8.30 h do 10.15. h – 2 úkony právní služby- přednes návrhu a vyhlášení rozsudku – [datum] - 1 úkon právní služby- 13 x 2 480 Kč – 32 240 Kč, režijní paušály 13 x 300 Kč – 3 900 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu a odměny a režijních paušálů – 7 589,40 Kč - celkem tak byla žalované uložena povinnost, aby žalobci a) a žalované b) zaplatil na náhradě nákladů řízení částku ve výši 43 729,40 Kč, a to každému z nich, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0].

142. Pokud se jedná o žalobkyni c) a žalobce d) soud přistoupil k zamítnutí žaloby co do 1 000 000 Kč v případě obou, kdy soud považoval plnění žalované za dopovídající výši - v případě žalobkyně c) – 450 000 Kč, v případě žalobce c) - 250 000 Kč. V případě obou žalobců, byla žaloba podána zcela důvodně a základ nároku byl po právu. S ohledem na zamítnutí žaloby soud postupoval v daném případě podle § 150 o. s. ř. a z důvodu zvláštního zřetele hodných nepřiznal úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná plnila až po podání žaloby, v průběhu dokazování, kdy žaloba byla podána důvodně a výše náhrady byla odvislá na úvaze soudu po provedeném dokazování.

143. Pokud se jedná o žalobkyni e), soud v daném případě velmi vážil do jaké míry a zda je možné shledat v případě tety [jméno FO] natolik intenzivní vztah k zemřelému, že by ho natolik prožívala v rámci té útrapy po jeho ztrátě jako ztrátu nejbližšího příbuzného, to by bylo, kdyby se jednalo o její dítě, o jejího manžela.

144. Nakonec soud vyhodnotil, že vztah mezi touto osobou a dítětem se vyvíjel, vyvíjel se s ohledem na četnost, kdy se vyjadřovala tato účastnice, že se vídali téměř každý den, letmo třeba, ale i osobně pečovala o [jméno FO] a dvě až tři hodny týdně se vídali, když bydleli blízko sebe do 200 m, a vedle sebe i podnikatelské provozovny s otcem [jméno FO]. Bylo tam jakési propojení mezi těmito členy rodiny a mezi tetou a [jméno FO]. (30 Cdo 4083/2010)

145. Soud s ohledem na charakter rodinného vztahu se vlastně pohyboval v té částce, která je v řádu procent, zhruba - 1/5 toho základního nároku, kdy má za to, že tato částka odpovídá charakteru zjištěného vztahu. Soud s ohledem na postoj žalobkyně přistoupil k zamítnutí žaloby co do částky 300 000 Kč.

146. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízené má oporu v § 142 odst. 3 o. s. ř., pokud se jedná tetu žalobkyni e), v základu byl nárok po právu a proto předmětné náklady řízení představuje odměna za podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl. 177/1996 Sb. předmětné náklady řízení představuje odměna za 13 úkonů právní služby (příprava převzetí, předžalobní výzva z [datum], sepis návrhu, účast u jednání [datum] - 8.30 h až 11.23 h - 3 úkony právní služby, účast u jednání [datum] od 13.30 h do 17.24 h - 4 úkony právní služby, účast u jednání [datum] od 8.30 h do 10.15. h – 2 úkony právní služby - přednes návrhu a vyhlášení rozsudku – [datum] - 1 úkon právní služby - 13 x 2 480 Kč – 32 240 Kč, režijní paušály 13 x 300 Kč – 3 900 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu a odměny a režijních paušálů – 7 589,40 Kč - celkem tak byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni e) na náhradě nákladů řízení částku ve výši 43 729,40 Kč, kterou je žalovaná povinna uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0].

147. V případě žalobců f) a g) soud má za prokázané, že v daném případě nebyla prokázaná natolik intenzivní prožívaná útrapa po ztrátě osoby blízké, tedy že by byly dány důvody pro přiznání jakékoliv nemajetkové újmy, soud nebagatelizuje tento vztah, je zřejmé, že určitě odpovídal jakémusi nadstandardu, kdy se chovali vzájemně k sobě hezky, měli vřelý vztah z pohledu svých rodinných vazeb, kdy se navštěvovali občasně. Soud nechce zpochybňovat, že by smrt nezletilého [jméno FO] nezasáhla všechny žalobce tak, jak v rámci tohoto řízení se vyjadřovali. ([spisová značka]- rozhodnutí Městského soudu v Praze)

148. Nepochybně se dotkla všech žalobců, nepochybně pociťovali nějakým způsobem ztrátu této osoby nejbližší v osobě [jméno FO], ale soud neshledal důvody zvláštního zřetele hodné a okolnosti za zásadně významné pro to, aby tyto dvě osoby, ať už se jedná o přítele babičky či strýce, ať už se jedná z pohledu intenzity setkávání, ale i z pohledu jejich pozic, nevyhodnotil, že by ten vztah byl natolik významný, že by mohl učinit závěr, že přiznává právo na nemajetkovou újmu jako osobám vyjmenovaným v § 2959 zákona č. 89/2012 Sb..

149. V případě strýce žalobce g) soud žalobu zamítl co do částky 450 000 Kč, neboť v této výši bylo žalováno, a v případě žalobce f) co do části 300 000 Kč.

150. V daném případě to byla žalovaná, která byla věci úspěšná v případě žalobce f) a g), rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v § 142 odst. 1 o. s. ř.. Předmětné náklady představuje podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb. ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl. odměna za 13 úkonů právní služby (příprava převzetí, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání [datum] - 8.30 h až 11.23. h - 3 úkony právní služby, účast u jednání [datum] od 13.30 h do 17.24 h - 4 úkony právní služby, účast u jednání [datum] od 8.30 h do 10.15. h – 2 úkony právní služby- přednes návrhu a vyhlášení rozsudku – [datum] - 1 úkon právní služby - 13 x 2 480 Kč - 32 240 Kč, režijní paušály 13 x 300 Kč – 3 900 Kč podle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., 21 % DPH ze součtu a odměny a režijních paušálů – 7 589,40 Kč - celkem tak byla žalobci f) a g) uložena povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 43 729,40 Kč, kterou jsou žalobci f), g) povinni uhradit s poukazem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].

Poučení