7 C 69/2024 - 48

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 7 rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Loudou ve věci žalobce: [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 375 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna se ve lhůtě patnácti dnů od právní moci rozsudku žalobci písemně omluvit doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem znění: „[Anonymizováno] [Anonymizováno] konstatuje, že přestupkovým řízením vedeným Úřadem městské části [adresa], zahájeným oznámením o zahájení řízení o přestupku spisová značka [Anonymizováno], ze dne [datum], a skončeným rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] spisová značka [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [č. účtu], ze dne [datum], došlo k porušení práva pana [Jméno žalobce A], na projednání jeho věci v přiměřené lhůtě, garantovaného článkem 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, za což se [Anonymizováno] [Anonymizováno] panu [Jméno žalobce A] omlouvá.“

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaná a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně náklady řízení ve výši [částka] do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal na žalované písemné omluvy ve znění specifikovaném ve výroku I a zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. Žalobu odůvodnil tím, že proti žalovanému bylo vedeno přestupkové řízení stran oznámeného jednání žalobce ze dne [datum]. Prověřování bylo nejprve vedeno přestupkovým orgánem, následně orgány činnými v trestním řízení a až poté bylo přestupkovým orgánem přestupkové řízení zahájeno vyrozuměním Úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] (dále jen „[Anonymizováno]“) ze dne [datum]. Žalobce v průběhu přestupkového řízení brojil proti závěrům, že by se daného jednání dopustil, sporoval jeho právní kvalifikaci, způsob jeho vedení, což bylo opakovaně shledáno jako relevantní. Přestupkové řízení bylo nakonec zastaveno rozhodnutím [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále jen „[Anonymizováno]“) ze dne [datum]. Proti žalobci bylo nezákonné řízení vedeno 3 roky a 7 měsíců (42 měsíců), z toho minimálně 32 měsíců před přestupkovým orgánem. Ohledně určení výše přiměřeného zadostiučinění vycházel žalobce ze Stanoviska Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a to [částka] za první dva roky řízení + [částka] za další rok a [částka] za každý další měsíc. Žalobce uplatnil nárok u žalované přípisem ze dne [datum], na který bylo žalovanou reagováno přípisem ze dne [datum] (doručeným [datum]) že žalovaný nestihne nárok projednat ve lhůtě dle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „[Anonymizováno]“). Žalovaná navíc nárok z části postoupila na [Anonymizováno] [Anonymizováno] s tím, že od [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] do [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] byla věc prověřována jako možné spáchání trestného činu; s tímto rozdělením žalobce nesouhlasil, neboť jde o situaci předvídanou v § 6 odst. 3 [Anonymizováno], tj. jde o jedno navazující řízení a příslušným orgánem je tak [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě vyplývá z čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „[Anonymizováno]“), judikatury Ústavního soudu a Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „[Anonymizováno]“). Základní výše nároku žalobce tak činí [částka], avšak s ohledem na typ řízení (trestní řízení v širším slova smyslu) má být navýšena o 10 % a o dalších 10 % z důvodu specifického významu daného řízení pro žalobce. Žalobce byl po celou dobu řízení v nejistotě, jak dopadne (vystavení nebezpečí trestního stíhání a nemalé trestní sazbě) a jaký bude mít reálný dopad i do jeho majetkové sféry (poškozená průběžně uváděla tvrzení o vzniklé újmě a tuto zvyšovala). Domnělá poškozená je navíc jeho sousedkou v domě, přičemž absence rozhodnutí o odvolání žalobce, které by jej zcela vyvinilo z tvrzeného „jiného hrubého jednání“ vůči ní by bylo důležitou součástí sousedského života. O dalších 10 % by měla být částka navýšena v důsledku opakovaných zásahů odvolacího správního orgánu, jehož závěry se správní orgán prvního stupně neřídil, čímž bylo řízení opakovaně prodlužováno a bylo zasahováno do základních procesních práv žalobce (účast na ústním projednání, výslech svědka). V daném případě tak nepostačuje ani hypotetická omluva ze strany žalované, neboť by nebyla dostatečnou reparací vzniklé újmy žalobce.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, navrhovala její zamítnutí. Vyrozuměním o vyřízení nároku žalobce ze dne [datum] žalovaná odmítla nárok žalobce, neboť dle ní nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Nesouhlasila s tvrzením žalobce, že jediným příslušným orgánem je žalovaná. Podle § 6 odst. 1 ZOŠ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem o regresních úhradách jednání jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřadu. Podle § 6 odst. 2 písm. a) [Anonymizováno] příslušným úřadem ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem je [Anonymizováno] [Anonymizováno], došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení. Žalovaná proto má za to, že stran nároku za dobu od [datum] do [datum] je příslušné k projednání žádosti žalobce [Anonymizováno] [Anonymizováno] (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Část nároku žalobce tak byla [Anonymizováno] [Anonymizováno] postoupena, které přitom ani této části nároku žalobce nevyhovělo. Předmětem nároku tedy bylo posouzení délky přestupkového řízení vedeného před [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Věc byla [Anonymizováno] oznámena [datum], [datum] byla předána Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [adresa], a dne [datum] byla odevzdána zpět [Anonymizováno]. Dne [datum] bylo zahájeno řízení o přestupku, ústní jednání bylo nařízeno na den [datum]. Po jeho odročení proběhlo dne [datum]. Následovalo dožádání o provedení výslechu svědka, které bylo vyřízeno [datum]. Dne [datum] proběhlo ústní jednání, dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí. Proti tomuto bylo podáno odvolání, kterému [Anonymizováno] (správní spis předložen [datum]) vyhověl rozhodnutím ze dne [datum]. Dne [datum] proběhlo další ústní jednání, po vypořádání vznesené námitky podjatosti ze dne [datum], o níž bylo rozhodnuto dne [datum], bylo dne [datum] vydáno rozhodnutí. Proti tomuto bylo žalobcem podáno odvolání, kterému [Anonymizováno] (správní spis předložen [datum]) rozhodnutím ze dne [datum] vyhověl a věc vrátil [Anonymizováno]. Dne [datum] proběhlo ústní jednání a dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí. Proti tomuto bylo znovu podáno odvolání, v rámci něhož [Anonymizováno] (správní spis předložen [datum]) přestupkové řízení zastavil rozhodnutím ze dne [datum] (právní moc [datum]) z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek ke dni [datum]. V řízení bylo nutno opakovaně využít institutu dožádání jiného správního orgánu, byly podávány opakovaně žádosti o změnu termínu ústního jednání, a bylo nutno se vypořádat s námitkou podjatosti a mnohými podáními a žádostmi. Úkony byly činěny bez prodlev. Vůči žalobci bylo řízení zahájeno z moci řízení důvodně, jeho průběh odpovídal složitosti a skutkové a právní náročnosti věci. V období od [datum] do [datum] nebylo proti žalobci vedeno žádné řízení, neboť skutek byl pouze prověřován jako přestupek, následně jako trestný čin a znovu jako přestupek. Nadto se jednalo o období pandemie [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], kdy byla přijímána mimořádná opatření ztěžující zajištění osob při úkonech. Obecně platí, že délka řízení je dána i složitostí věci, počtem úkonů, které je třeba ve věci provést, počtem instancí, které ve věci rozhodují, chováním účastníků řízení, kterým přispěli k průtahům a chováním, kterým přispěli k odstranění případně vzniklých průtahů řízení a významu řízení pro poškozeného. V řízení však nedošlo k průtahům ani nepřiměřené délce řízení.

3. Vedlejší účastník na straně žalované navrhoval žalobu zamítnout. Řízení o přestupku bylo proti žalobci zahájeno až [datum] doručením oznámení o zahájení řízení. Nárok žalobce se opírá o průtahy v řízení o přestupku, výše odškodného pak o průtahy v trestněprávním, resp. správně-trestním (přestupkovém) řízení vedeném proti němu. Žalobce nebyl ve věci přestupku uznán vinným, pro plynutí času došlo k zániku odpovědnosti vlivem jeho promlčení, o čemž bylo rozhodnuto rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum]. Přestupkové řízení nemá takové závažné následky pro žalobce, jako trestní řízení, nelze dovodit odpovědnost státu za újmu způsobenou samotným vedením přestupkového řízení jen z prostého faktu, že přestupkové řízení bylo zastaveno z důvodu prekluze, bez ohledu na to, zda příčinou prekluze byla liknavost správního orgánu, skutková a právní složitost věci, její pozdní odhalení či obstrukční jednání. Pokud by nemajetková újma žalobci vznikla, měla se krátit s ohledem na složit řízení, s přihlédnutím k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, a postupu orgánu veřejné moci během řízení. Žalobce byl zastupován právně kvalifikovaným zmocněncem, průtahy nenamítal, nepodal ani žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Vedlejší účastník rozhodoval nejprve o odvolání žalobce rozhodnutím ze dne [datum] (správní spis předložen [datum], tj. do 1,5 měsíce rozhodnuto [Anonymizováno]), podruhé o odvolání žalobce rozhodnutím ze dne [datum] (správní spis předložen [datum], tj. za 2 měsíce rozhodnuto [Anonymizováno]), potřetí o odvolání žalobce rozhodnutím ze dne [datum] (správní spis předložen [datum], tj. za 1 týden rozhodnuto [Anonymizováno]). Stejně tak [Anonymizováno] prováděl řadu úkonů včetně dožádání. Proti žalobci nebylo řízení vedeno 42 měsíců. V době od [datum] do [datum] řízení proti žalobci nevedeno nebylo, docházelo pouze k prověřování přestupku, z pokynu státní zástupkyně Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] jako trestný čin (toliko ve stádiu před zahájením trestního stíhání). V daném období byla přijímána mimořádná opatření s ohledem na pandemii [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], která ztěžovala zajištění osob při úkonech. Od zahájení řízení do jeho skončení uplynulo 32 měsíců; pokud by výše zadostiučinění měla bez dalšího vycházet čistě z překročení pořádkové lhůty stanovené pro vydání rozhodnutí, měla by být z této doby odečtena. S důvody navýšení vedlejší účastník nesouhlasil. Žalobce nebyl v nejistotě, zda nebude vystaven trestnímu stíhání; s ohledem na charakter jednání byl žalobce ohrožen maximálně pokutou do [částka]. V prvním rozhodnutí mu byla uložena pokuta [částka], v následujících pouze napomenutí; proto se nemohl obávat ani trestu, který by negativně zasáhl do jeho majetkových poměrů. Skutečnost, že nebylo vydáno rozhodnutí, které by žalobce „vyvinilo“ z obvinění z „jiného hrubého jednání“, neovlivňuje jeho bezúhonnost. Žalobce neprokazuje, jakým konkrétním způsobem na něho měla skutečnost, že proti němu bylo vedeno přestupkové řízení, mít negativní dopad, pro který požaduje navýšení o 30 %. V původní žádosti adresované žalované navíc žádné navýšení nepožadoval, negativní dopady ani nezmínil.

4. Podle úředního záznamu ze dne [datum] byla hlídka [Anonymizováno] [Anonymizováno] přivolána na adresu [Jméno žalobce B]/2, [adresa], když [jméno FO] uvedla, že ji měl žalobce chytit, strčit do ní, tlačit jí k východu, protože neměla roušku, načež měla zakopnout o práh dveří a spadnout na zem. Žalobce uvedl, že do paní [jméno FO] strčil, protože neměla roušku, ona na něj plivla, strčila do něj, načež ji on vytlačil ze dveří a paní [jméno FO] u prahu dveří spadla. Oznámením o přestupku ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo [Anonymizováno] dne [datum] oznámeno, že paní [jméno FO] a žalobce se měli dopustit přestupku tím, že se dne [datum] v 14:40 hodin v [adresa], vzájemně napadli poté, co žalobce vyzval ženu, aby si nasadila roušku. Věci měl být přítomen jeden svědek. Dne [datum] podala u [Anonymizováno] vysvětlení [tituly před jménem] [jméno FO], o čemž byl sepsán záznam o podání vysvětlení ze dne [datum].

5. Usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], interní označení: [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] bylo rozhodnuto, že oznámení o přestupku proti občanskému soužití, kterého se měl dopustit žalobce, se předává orgánu činnému v trestním řízení – Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [adresa]. Usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], interní označení [Anonymizováno] [Anonymizováno]2020[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], bylo rozhodnuto o odložení ve věci podezření z přestupku, jehož se měla dopustit [tituly před jménem] [jméno FO].

6. Podle záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] byly zahájeny úkony trestního řízení proti žalobci ve věci dle oznámení o přestupku. Podle úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] podala vysvětlení [jméno FO]; dne [datum] podal podle úředního záznamu ze dne [datum] vysvětlení [jméno FO]. Žalobce podle úředního záznamu ze dne [datum] podal v uvedený den vysvětlení. Podle úředních záznamů ze dne [datum] podal vysvětlení pan [jméno FO], pan [Anonymizováno] [Anonymizováno], pan [jméno FO], pan [jméno FO]. Následně bylo dne [datum] rozhodnuto o odevzdání věci k projednání přestupku (č. j. [Anonymizováno])[Anonymizováno] 7. [Anonymizováno] vydal dne [datum] oznámení o zahájení řízení o přestupku z moci úřední, v němž žalobce současně předvolal k ústnímu jednání na den [datum] v 9:00 hodin. Oznámení bylo podle doručenky žalobci doručováno na adresu [Jméno žalobce B]/2, [adresa], ale jelikož nebyl zastižen, byla na místě dne [datum] zanechána výzva k vyzvednutí včetně poučení; jelikož nedošlo k vyzvednutí zásilky, byla dne [datum] v 11:24 hodin vhozena do jeho poštovní schránky.

8. Žádostí o odročení ústního jednání nařízeného na den [datum] zástupkyně poškozené [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], požádala o odročení jednání nařízeného na den [datum], neboť se poškozená obrátila na znalce s žádostí o vypracování znaleckého posudku, a chtěla jej v rámci přestupkového řízení předložit k důkazu; posudek měl být vyhotoven ve lhůtě dvou měsíců. E-mailem ze dne [datum] bylo [tituly před jménem] [jméno FO] sděleno, že ve věci bude nařízeno nové ústní jednání, žalobce jako obviněný, a předvolaný, byli o změně termínu jednání vyrozuměni telefonicky. E-mailem ze dne [datum] se [Anonymizováno] obrátil na [tituly před jménem] [jméno FO] s dotazem na stav zpracování posudku. Oznámením o zahájení řízení o přestupku z moci úřední a předvolání obviněného k ústnímu jednání byl žalobce předvolán k jednání nařízenému na den [datum]. Předvoláním ze dne [datum] byla jako svědkyně předvolána [tituly před jménem] [jméno FO], a druhým předvoláním z téhož dne byl jako svědek předvolán [jméno FO].

9. Podle protokolu o ústním jednání ze dne [datum] byla vyslechnuta paní [tituly před jménem] [jméno FO], jako poškozená; ta též předložila správnímu orgánu znalecký posudek ze dne [datum]. [jméno FO], jako svědek, leč řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil. Následně byl vyslechnut žalobce. [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [Anonymizováno], jako další účastník řízení, se k ústnímu jednání nedostavila. Správní orgán odročil jednání z důvodu provedení důkazu výslechem svědka [jméno FO] na neurčito.

10. Z úředního záznamu ze dne [datum] vyplývá, že svědek [jméno FO] svou neúčast telefonicky omluvil s tím, že nemá dostatek prostředků, aby se k [Anonymizováno] dostavil. Bylo dohodnuto, že bude vyslechnut správním orgánem podle místa jeho bydliště. Usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum] byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] požádán o provedení výslechu svědka [jméno FO], spis byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] doručen [datum].

11. Z protokolu o ústním jednání ze dne [datum] vyplynulo, že k žádosti [Anonymizováno] byl dožádaným správním orgánem – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa], vyslechnut svědek [jméno FO]. Spis byl [Anonymizováno] vrácen [datum] podle listiny „Provedení úkonu potřebného k výkonu rozhodnutí“. Oznámením o pokračování řízení o přestupku z moci úřední a předvolání obviněného k ústnímu jednání byl žalobce předvolán k ústnímu jednání nařízenému na den [datum]. Zástupce žalobkyně dopisem ze dne [datum] požádal o odročení z důvodu jarních prázdnin. Podle sdělení k žádosti o odročení jednání bylo jednání odročeno na [datum].

12. Podle protokolu o pokračování v ústním jednání ze dne [datum] [Anonymizováno] seznámil účastníky s dosavadním obsahem spisového materiálu, byl proveden důkaz listinou – listinami založenými ve správním spise, a bylo ukončeno dokazování. Sám žalobce založil při jednání do spisu dvě fotografie.

13. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], interní označení [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], byl žalobce shledán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „[Anonymizováno]“), když z nedbalosti ublížil na zdraví, a proto mu byl uložen správní trest: pokuta ve výši [částka]. Proti tomuto rozhodnutí podal dne [datum] žalobce odvolání. Podle předání spisu odvolacímu správnímu orgánu včetně doručenky byl správní spis předložen [Anonymizováno] dne [datum].

14. Sdělením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], k podání ze dne [datum] bylo ze strany Obvodního státního zastupitelství pro [adresa] paní [jméno FO] sděleno, že se v žádném případě nemohlo ze strany žalobce jednat o trestný čin.

15. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [č. účtu], které nabylo právní moci dne [datum], bylo rozhodnutí [Anonymizováno] zrušeno a věc byla [Anonymizováno] vrácena k novému projednání, pro rozpory ve výpovědi zúčastněných osob a nevypořádání se se všemi tvrzeními. Podle vrácení spisu byl spis [Anonymizováno] vracen [datum].

16. Předvoláním ze dne [datum] byl k jednání na den [datum] předvolán svědek [jméno FO], uvědoměním poškozené o pokračování řízení ze dne [datum] byla předvolána poškozená [jméno FO] a [Anonymizováno], a vyrozuměním o pokračování řízení o přestupku byl předvolán žalobce. Žádostí o přeložení termínu ústního jednání ze dne [datum] požádal zástupce žalobce o přeložení termínu ústního jednání. E-mailem ze dne [datum] bylo zástupci žalobce sděleno, že jednání proběhne.

17. Z protokolu o ústním jednání ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce ani předvolaný svědek se k jednání nedostavili, byl proveden důkaz listinami s tím, že s ohledem na nutnost zajistit výslech svědka bylo jednání ukončeno.

18. Usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum] byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] požádán o provedení výslechu svědka [jméno FO]. Podle protokolu o ústním jednání ze dne [datum] byl [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] vyslechnut svědek [jméno FO], který byl předvoláním ze dne [datum] předvolán, a ostatní účastníci, mj. žalobce, byli o konání jednání informováni vyrozuměním ze dne [datum]. Podle provedení úkonu potřebného k výkonu rozhodnutí byl spis [Anonymizováno] vrácen dne [datum]. Vyrozuměním a výzvou pro účastníky řízení ze dne [datum] byli účastníci vyrozuměni, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy vyjádřili k podkladům rozhodnutí. Podáním ze dne [datum] namítl žalobce podjatost [Anonymizováno]. Podáním ze dne [datum] učinil žalobce návrh na nařízení ústního jednání a na provedení prověrky výpovědí na místě. O námitce podjatosti bylo rozhodnuto usnesením [Anonymizováno] ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] se žalobce vyjádřil k podkladům pro vydání rozhodnutí.

19. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], interní označení [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], byl žalobce shledán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 [Anonymizováno], když úmyslně narušil občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání, a proto mu byl uložen správní trest: napomenutí. Současně bylo rozhodnuto o odkázání poškozených s nárokem na náhradu škody na soud.

20. Žalobce dne [datum] podal odvolání ze dne [datum] proti usnesení [Anonymizováno], kterým bylo rozhodnuto o námitce podjatosti, a dne [datum] podal odvolání ze dne [datum] proti rozhodnutí ve věci samé. [Anonymizováno] a [jméno FO] byly výzvou ze dne [datum] vyzvány k vyjádření se k odvolání. Spis byl podle předání spisu odvolacímu správnímu orgánu ve věci námitky podjatosti a odvolání do rozhodnutí včetně doručení předán dne [datum]; následně dne [datum] bylo učiněno doplnění k již předloženému spisovému materiálu. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [č. účtu] bylo potvrzeno rozhodnutí [Anonymizováno] o námitce podjatosti.

21. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [č. účtu] bylo napadené rozhodnutí [Anonymizováno] ve věci samé (vyjma výroků o odkázání poškozených s nárokem na náhradu škody do civilních řízení nenapadených odvoláním) zrušeno a věc byla [Anonymizováno] vrácena k novému projednání, když po změně právní kvalifikace skutku nebylo žalobci umožněno se k věci vyjádřit a nedošlo k vypořádání všech návrhů na doplnění dokazování. Spis byl podle vrácení spisu vrácen dne [datum]. Vyrozuměním ze dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o ústním jednání nařízeném na den [datum].

22. Z protokolu o ústním jednání ze dne [datum] soud zjistil, že se k tomuto dostavil žalobce, který se vyjádřil, byl proveden důkaz jím předloženými listinami. Podáním ze dne [datum] žalobce navrhl doplnění dokazování a vyjádřil se k podkladům pro vydání rozhodnutí.

23. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], interní označení [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], byl žalobce shledán vinným z přestupku proti občanskému soužití podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 [Anonymizováno], když úmyslně narušil občanské soužití tím, že se vůči jinému dopustil jiného hrubého jednání, a proto mu byl uložen správní trest: napomenutí. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne [datum] odvolání datované [datum]. Podle předání spisu odvolacímu správnímu orgánu včetně doručenky byl spis [Anonymizováno] předán [datum]. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [č. účtu], bylo rozhodnutí [Anonymizováno] zrušeno, a řízení bylo zastaveno, neboť došlo k uplynutí promlčecí lhůty dnem [datum], a odpovědnost žalobce za přestupek zanikla. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum].

24. Uplatněním nároku ze dne [datum] žalobce uplatnil u žalované nárok na přiměřené zadostiučinění v důsledku nepřiměřeně dlouhého přestupkového řízení. Uvedl, že proti němu bylo vedeno přestupkové řízení pro oznámené jednání žalobce ze dne [datum], prvotní prověřování bylo předáváno mezi orgány činnými v trestním řízení a přestupkovým orgánem tak, že až dne [datum] bylo zahájeno řízení o přestupku. O zastavení bylo rozhodnuto rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], doručeným [datum]. Žalobce požadoval částku [částka]. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobci žalovanou sděleno, že jeho nárok za dobu od [datum] do [datum] byl postoupen Ministerstvu [Anonymizováno]; současně žalovaná sdělila, že si vyžádá relevantní podklady za účelem posouzení nároku žalobce. K postoupení části nároku žalobce Ministerstvu [Anonymizováno] došlo dopisem ze dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] se žalovaná žalobci omluvila, že jeho nárok nestihne projednat ve lhůtě do [datum]. Ministerstvo [Anonymizováno] přípisem ze dne [datum] sdělilo, že nárok žalobce neuznává pro neexistenci odpovědnostního titulu. Vyrozuměním ze dne [datum] žalovaná sdělila, že nárok žalobce neuznává. Řízení mělo být vedeno řádně, úkony byly činěny v přiměřených lhůtách, opakovaně byl využit institut dožádání správního orgánu, účastníci opakovaně žádali o změnu termínu jednání.

25. Ze spisového přehledu soud nad rámec výše uvedeného ničeho podstatného pro rozhodnutí ve věci nezjistil.

26. Žalobce navrhl provedení důkazu protokolem o ústním jednání ze dne [datum]. Takovýto protokol se ve správním spise nevyskytoval (z obsahu správního spisu vyplývá, že toto jednání bylo odročeno k žádosti [tituly před jménem] [jméno FO], která vystupovala v řízení jako poškozená, a nechávala si vypracovat vlastní znalecký posudek), proto soud důkaz tímto protokolem neprovedl.

27. Výše uvedené listinné důkazy považoval soud za věrohodné, když nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala a žádná taková skutečnost nebyla účastníky tvrzena. Účastníci nezpochybnili pravost nebo pravdivost výše uvedených listin. Průběh přestupkového řízení byl mezi účastníky nesporný.

28. Soud proto učinil tento závěr o skutkovém stavu:

29. Dne [datum] došlo [Anonymizováno] oznámení o přestupku, kterého se měl dopustit žalobce a [jméno FO]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o předání věci Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [adresa], úkony trestního řízení byly zahájeny [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o odevzdání věci [Anonymizováno]. Dne [datum] bylo vydáno oznámení o zahájení řízení o přestupku z moci úřední; jelikož nebyl zastižen, byla mu na adrese [Jméno žalobce B]/2, [adresa], zanechána výzva k vyzvednutí včetně poučení; jelikož nedošlo k vyzvednutí zásilky, byla dne [datum] v 11:24 hodin vhozena do jeho poštovní schránky. Ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum], které bylo k žádosti zmocněnkyně [jméno FO] z důvodu zpracování znaleckého posudku odročeno na den [datum]. Po provedeném jednání k němuž se nedostavil předvolaný svědek bylo dne [datum] rozhodnuto o dožádání správního orgánu – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. Dne [datum] bylo [Anonymizováno] oznámeno pokračování v řízení, přičemž k žádosti [jméno FO] ze dne [datum] bylo jednání původně nařízené na den [datum] odročeno na [datum]. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], interní označení [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], byl žalobce shledán vinným z přestupku, byla mu uložena pokuta [částka]. Proti tomuto rozhodnutí podal [datum] odvolání. Spis byl odvolacímu orgánu předán [datum]. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] bylo citované rozhodnutí [Anonymizováno] zrušeno. [datum] došlo k předvolání svědka a vyrozumění žalobce o ústním jednání, které se konalo [datum]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o dožádání správního orgánu – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]. U tohoto orgán bylo dne [datum] konáno ústní jednání, při němž byl vyslechnut svědek [jméno FO]. Dne [datum] bylo vydáno vyrozumění a výzva před vydáním rozhodnutí, načež žalobce dne [datum] podal námitku podjatosti. O této bylo rozhodnuto [datum] usnesením [Anonymizováno]. Ve věci samé bylo rozhodnuto rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], interní označení R[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], jímž byl žalobce znovu shledán vinným z přestupku a bylo mu uloženo napomenutí. Dne [datum] podal žalobce odvolání do usnesení [Anonymizováno], jímž bylo[Anonymizováno]rozhodnuto o námitce podjatosti, a dne [datum] podal žalobce odvolání do rozhodnutí ve věci samé. Spis byl [datum] předložen [Anonymizováno], který rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [č. účtu] rozhodnutí [Anonymizováno] ve výroku o vině žalobce zrušil. Spis byl [Anonymizováno] vrácen [datum]. Dne [datum] byl žalobě vyrozuměn o pokračování v ústním jednání, které se konalo [datum]. Dne [datum] navrhl žalobce prohlídku na místě a zaslal vyjádření. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], interní označení [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], byl žalobce znovu shledán vinným z přestupku, a bylo mu uloženo napomenutí. Dne [datum] žalobce podal odvolání, spis byl [Anonymizováno] předložen [datum]. Rozhodnutím [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [č. účtu], sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [č. účtu], došlo ke zrušení citovaného rozhodnutí [Anonymizováno] a zastavení řízení pro uplynutí promlčecí lhůty. Dopisem ze dne [datum] žalobce u žalované uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy, avšak do [datum] nebylo o jeho nároku rozhodnuto.

30. Po právní stránce soud vycházel z této právní úpravy:

31. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „SŘ“) správní orgán postupuje v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu (dále jen „právní předpisy“). Kde se v tomto zákoně mluví o zákoně, rozumí se tím též mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.

32. Podle § 2 odst. 2 SŘ správní orgán uplatňuje svou pravomoc pouze k těm účelům, k nimž mu byla zákonem nebo na základě zákona svěřena, a v rozsahu, v jakém mu byla svěřena.

33. Podle § 13 odst. 1 ZOŠ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

34. Podle § 22 odst. 1 ZOŠ územní celky v samostatné působnosti odpovídají za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo pro vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

35. Podle § 31a odst. 2 ZOŠ zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samostatné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

36. Podle § 31a odst. 3 ZOŠ v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

37. Podle § 94 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „PZ“) pokud nelze rozhodnutí vydat bezodkladně, vydá je správní orgán nejpozději do 60 dnů ode dne zahájení řízení.

38. Podle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] (dále jen „Stanovisko“), jsou průtahy v řízení jevem, kdy státní orgán nekoná v zákonem stanovené či přiměřené době, a jde tedy zpravidla (nikoliv však vždy) o příčinu nepřiměřené délky řízení. K porušení práva na přiměřenou délku řízení však dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. Jinými slovy řečeno, k porušení práva na přiměřenou délku řízení může dojít i tehdy, nedošlo-li v řízení k průtahům, a naopak, i když k průtahům v řízení došlo, nemusí se vždy jednat o porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné uzavření řízení zpravidla očekávat. Od obecného pravidla, že přiměřenost délky řízení je nutno posuzovat vždy ve vztahu ke konkrétním okolnostem individuálního případu, je však nutno odlišit ty situace, v nichž zákon soudu či jinému orgánu veřejné moci ukládá povinnost provést určitý úkon či vydat určité rozhodnutí ve stanovené lhůtě či klade důraz na jeho rychlý postup. V těchto případech pak platí zásada speciality, tam, kde zákon stanoví lhůtu pro určitý úkon soudu či pro vydání rozhodnutí, neuplatní se výše uvedená obecná úvaha o přiměřenosti celkové doby řízení.

39. Podle judikatury Nejvyššího soudu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), je ustanovení § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a které tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. To platí i při přímé aplikaci čl. 5 odst. 5 Úmluvy lidských práv a svobod. Při stanovení peněžní náhrady za nemateriální újmu způsobenou nezákonným omezením osobní svobody ze strany státu základními okolnostmi zpravidla jsou povaha trestní věci, celková délka omezení osobní svobody a následky v osobní sféře poškozené osoby. Omluva jako satisfakční prostředek zahrnující vyjádření subjektivního požadavku poškozeného na projev jemu vstřícné vůle státu uznat chybu není ani konstatováním porušení práva a ani náhradou nemajetkové újmy v penězích. Uplatní-li poškozený nárok na poskytnutí zadostiučinění vedle požadavku na omluvu též prostředky morálními nebo peněžními, je na individuálním posouzení, zda je vedle omluvy k naplnění zásady přiměřenosti zapotřebí též např. konstatovat porušení práva, anebo poskytnout - též vedle ní - zadostiučinění v penězích.

40. Soud na tomto místě konstatuje, že podmínky pro uplatnění nároku žalobcem u soudu podle § 14 odst. 3 a § 15 odst. 2 ZOŠ byly splněny. Žalobce uplatnil u žalované nárok dopisem ze dne [datum] (§ 14 odst. 3 ZOŠ), a do 6 měsíců ode dne jeho uplatnění nebyl nárok uspokojen (§ 15 odst. 2 ZOŠ). Řízení o přestupku je řízením podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“), což bylo judikováno jak [Anonymizováno] (ve věci L. proti Slovensku, č. 26138/95, rozsudek [Anonymizováno] ze dne [datum], a ve věci K. proti Slovensku, č. 27061/95, rozsudek [Anonymizováno] ze dne [datum]), tak i Nejvyšším soudem (např. rozsudek Nejvyššího osudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

41. Nárok žalobce za dobu od [datum] do [datum] shledal soud zcela nedůvodným. Skutečnost, že se žalobce měl dopustit jednání, v němž mohl být spatřován přestupek, byla [Anonymizováno] oznámena až [datum], byť oznámení bylo datováno [datum]. [Anonymizováno] přestupkové řízení nezahájil, ale věc usnesením ze dne [datum] postoupil Obvodnímu státnímu zastupitelství pro [adresa], jako orgánu činnému v trestním řízení. Nelze mít za to, že by v době od [datum] do [datum] bylo proti žalobci vedeno správní řízení. Správní řízení o přestupku je zahájeno až doručením oznámení o zahájení řízení o přestupku podezřelému z přestupku (tj. žalobci), jak vyplývá z § 78 odst. 2 věty první [Anonymizováno]. Proto za toto období žalobce nárok na náhradu nemajetkové újmy nemá.

42. Žalobce nemá nárok na náhradu nemajetkové újmy ani za období od [datum] do [datum], kdy věc byla řešil orgán činný v trestním řízení. Trestní řízení proti žalobci nebylo zahájeno, tj. bylo pouze ve fázi prověřování, aniž by žalobci bylo zasláno usnesení o zahájení trestního stíhání ve smyslu § 160 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád. Žalobce byl pouze prověřovanou osobou, která nárok na odškodnění nepřiměřené délky vyšetřování a prověřování nemá, neboť počátek rozhodné doby se pojí teprve s okamžikem zahájení trestního stíhání (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

43. V období od [datum], kdy bylo rozhodnuto o odevzdání věci k projednání přestupku [Anonymizováno], do [datum], kdy bylo vydáno oznámení o zahájení řízení o přestupku z moci úřední, není nárok též důvodný. V této době (shodně jako od [datum] do [datum]) nebylo proti žalobci přestupkové řízení vedeno.

44. Přestupkové řízení proti žalobci nebylo fakticky vedeno ani v době od [datum] do [datum]. Jak již uvedeno výše, podle § 78 odst. 2 věty první správního řádu je přestupkové řízení zahájeno až doručením oznámení o zahájení řízení o přestupku podezřelému z přestupku. V případě žalobce bylo oznámení o zahájení řízení o přestupku z moci úřední žalobci doručováno na adresu [Jméno žalobce B]/2, [adresa], avšak jelikož nebyl zastižen, byla na místě dne [datum] zanechána výzva k vyzvednutí včetně poučení. Jelikož v daném případě stran doručení oznámení nelze aplikovat § 66 a § 67 [Anonymizováno], je nutno vycházet z obecné právní úpravy obsažené v § 19, § 20, § 23 a § 24 [Anonymizováno]. V souladu s § 24 odst. 1 [Anonymizováno] (jelikož nebyly zjištěny důvody, pro něž by se mělo aplikovat jiné ustanovení; ostatně žalobce tyto ani netvrdil a nenamítal), bylo oznámení žalobci doručeno dne [datum], a tímto dnem došlo k zahájení přestupkového řízení.

45. Žalobce se tedy mohl domáhat náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhou délkou řízení až za dobu od [datum], kdy bylo zahájeno řízení o přestupku. Pokud žalobce odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], tak citované rozhodnutí řeší situaci, kdy proti osobě bylo trestní řízení zahájeno, dospělo do stádia před soudem, kdy teprve rozhodnutím trestního soudu bylo shledáno, že nejde o trestný čin, ale mohlo by se jednat o přestupek, přičemž na toto trestní řízení navazovalo řízení správní, které mělo být z hlediska délky řízení považováno za jeden celek. To však není daný případ, neboť trestní řízení nebylo proti žalobci vůbec zahájeno (tj. nebylo mu zasláno usnesení o zahájení trestního stíhání ve smyslu § 160 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád); proti žalobci bylo vedeno pouze přestupkové řízení, a to až ode dne, kdy mu bylo doručeno oznámení o zahájení řízení o přestupku z moci úřední.

46. Podle § 94 [Anonymizováno] správní orgán vydá rozhodnutí v přestupkovém řízení nejpozději do 60 dnů. Toto ustanovení však doplňuje obecnou lhůtu stanovenou v § 71 odst. 1, 3 SŘ, tj. že správní orgán je povinen rozhodnout bez zbytečného odkladu (§ 71 odst. 1 SŘ), a pro případ, že to není možné, je povinen vydat rozhodnutí nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení (§ 71 odst. 3 SŘ). I v přestupkovém řízení je však nutno lhůtu pro vydání rozhodnutí prodlužovat v souladu s § 71 odst. 3 písm. a), b) [Anonymizováno], tj. až o 30 dní, pokud je třeba nařídit ústní jednání, nebo je-li třeba někoho předvolat, či o dobu nutnou k provedení dožádání (In: [Anonymizováno], [Anonymizováno]. § 94 [Lhůta pro vydání rozhodnutí]. In: [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Zákon o některých přestupcích. 3. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. [Anonymizováno], 2025, s. 894, marg. č. [hodnota]–5.).

47. Shora uvedenou optikou tak správní orgán měl od [datum] vydat rozhodnutí do 90 dnů, vzhledem k nutnosti nařídit ve věci jednání (výslech svědků). Jednání bylo ve věci samé nařízeno na den [datum], a správní orgán měl rozhodnutí vydat do 90 dnů, tj. do [datum]. [Anonymizováno] k žádosti zástupkyně poškozené [jméno FO] ze dne [datum] jednání odročil, když jmenovaná nechávala stran svého zdravotního stavu zpracovat znalecký posudek, který měl být vyhotoven do dvou měsíců. Znalecký posudek byl zpracován dne [datum]. [Anonymizováno] k jednání konanému dne [datum] předvolal svědka, který se však nedostavil. Jeho výslech považoval [Anonymizováno] za nezbytný, a proto dne [datum], i s přihlédnutím k vyjádření svědka, rozhodl o tom, že jeho výslech bude proveden dožádaným správním orgánem, k čemuž došlo [datum]. Spis byl [Anonymizováno] vrácen dne [datum], a jednání bylo nařízeno na den [datum]; fakticky se konalo až [datum]. Následně bylo dne [datum] vydáno rozhodnutí.

48. Soud pro stanovení přiměřeného zadostiučinění vycházel z § 31a odst. 1, 2 a 3 [Anonymizováno]. Z těchto ustanovení vyplývá, že za vzniklou nemajetkovou újmu se poskytuje přiměřené zadostiučinění (§ 31a odst. 1 [Anonymizováno]); v penězích se poskytne pouze pokud nebylo možné nemajetkovou újmu nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo dostačující (§ 31a odst. 2 věta první [Anonymizováno]). Soud musí při stanovení přiměřeného zadostiučinění přihlédnout k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo (§ 31a odst. 2 věta druhá [Anonymizováno]), a ke konkrétním okolnostem případu, zejména k (1.) celkové délce řízení, (2.) složitosti řízení, (3.) jednání poškozeného – žalobce, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, (4.) postupu orgánů veřejné moci během řízení, (5.) a významu předmětu řízení pro poškozeného – žalobce (§ 31a odst. 3 [Anonymizováno][Anonymizováno].

49. Celkovou délku řízení soud posuzoval ode dne jeho zahájení [datum] do jeho skončení dne [datum]. Celková délka řízení tedy činila 2 roky a 7 měsíců.

50. Po skutkové a právní stránce nelze projednávaný případ označit za složitý. Jednalo se o drobný fyzický konflikt dvou osob, tedy v zásadě běžné přestupkové řízení, ve kterém vystupoval pouze žalobce, poškozená [jméno FO], poškozená [Anonymizováno] [podezřelý výraz] pojišťovna, a svědek [jméno FO]. To, že se jednalo o řízení dvoustupňové, nelze považovat za skutečnost, která by zvyšovala jeho složitost. Stejně tak dožádání správního orgánu nebylo učiněno pro složitost věci, ale z důvodu vhodnosti a účelnosti, jednalo se pak o výslech jediného svědka. Soud k nutnosti provést výslech dožádaným orgánem přihlédl, nicméně to neodůvodňuje celkovou délku řízení (viz níže). Přestože ve věci byl zpracováván znalecký posudek, jeho zpracování nezajišťoval ani nehradil správní orgán, a existence znaleckého posudku týkajícího se zdravotního stavu poškozené sama o sobě neříká ničeho o složitosti řízení. Proto soud uzavřel, že řízení nebylo zvlášť složité.

51. Žalobce se na celkové délce řízení svým jednáním nijak nepodílel. Důvodné využívání opravných prostředků pak nelze klást k tíži žalobce. Žalobce v přestupkovém řízení nevyužil žádných institutů, kterými by mohlo dojít k urychlení přestupkového řízení (to však nemůže jít k jeho tíži). Nebylo zjištěno, že by se žalobce snažil přestupkové řízení úmyslně prodlužovat, přičemž za toto nelze v projednávaném případě považovat žalobcem nedůvodně uplatněnou námitku podjatosti, neboť ta na celkovou délku řízení měla zcela minimální dopad.

52. Nelze konstatovat, že by na straně [Anonymizováno] a [Anonymizováno] došlo ke zjevně bezdůvodné nečinnosti, či svévoli, avšak některé úkony byly činěny s časovou prodlevou. Opakovaně však došlo ke zrušení rozhodnutí [Anonymizováno] pro procesní vady, kvůli nimž bylo nutno řízení před [Anonymizováno] opakovat (v prvním případě pro nepřezkoumatelnost, ve druhém případě pro to, že žalobci nebylo po změně právní kvalifikace umožněno se k věci vyjádřit a nebyly vypořádány všechny návrhy na doplnění dokazování), což významně přispělo k celkové délce řízení. Ke zrušení rozhodnutí [Anonymizováno] však nedošlo proto, že by se [Anonymizováno] neřídil závazným názorem [Anonymizováno]. Dále se [Anonymizováno] obrátil s dotazem na stav zpracování znaleckého posudku na zástupkyni poškozené až 1 měsíc po uplynutí zástupkyní poškozené avizované dvouměsíční lhůty. Jednání bylo nařízeno až na [datum], kdy ode dne, kdy byl zpracován posudek, do konání jednání, bez jakéhokoli účelného úkonu, uplynulo celkem [hodnota] dní. Včasným dotazem a urgováním zástupkyně poškozené bylo dle názoru soudu přitom možné tuto dobu zkrátit nejméně o polovinu. Stejně tak o výslechu svědka prostřednictvím dožádaného správního orgánu bylo rozhodnuto více něž měsíc po jednání, ke kterému se svědek nedostavil. V době od jednání konaného dne [datum] do vydání rozhodnutí dne [datum] uplynulo 40 dní, během kterých nebyly v řízení činěny žádné další úkony. Jinými slovy, postupoval-li by [Anonymizováno] účelněji, bylo by možné řízení o několik měsíců zkrátit. Ke zkrácení celkové doby řízení by došlo i pokud by [Anonymizováno] dodržel lhůty pro vydání rozhodnutí, přičemž z obsahu správního spisu a provedeného dokazování nevyplývá ničeho, co [Anonymizováno] bránilo 30denní lhůtu pro vydání rozhodnutí dodržet. Na závěrech nemůže ničeho změnit skutečnost, že v přestupkovém řízení bylo několikrát žádáno o změnu termínu soudního jednání; je povinností správního orgánu, aby jednání odročil tak, aby byl schopen dodržet lhůty stanovené zákonem; ze stejných důvodů je nevýznamné i tvrzení o četnosti podání založených do spisu. Stejně tak je nerozhodné, že se dle žalované a vedlejšího účastníka mělo jednat o období pandemie [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], neboť z obsahu spisu nevyplývá žádná konkrétní skutečnost, která by svědčila o prodlevách v řízení z důvodu pandemie [Anonymizováno] – [Anonymizováno] nebo přijatých protiepidemických opatření.

53. Shora uvedené je nutno kvalifikovat jako nesprávný úřední postup spočívající v porušení povinnosti vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá ZOŠ, kterým žalobci vznikla nemajetková újma, kterou není povinen prokazovat (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2699/23). Způsob náhrady vzniklé nemateriální újmy přitom závisí na úvaze soudu.

54. Soud též přihlédl k judikatuře Ústavního soudu, podle kterého v řízení o přestupku (a i u trestního stíhání) platí, že jeho zastavení z důvodu promlčení trestní odpovědnosti, které nastalo v průběhu trestního stíhání, může představovat jinou formu zadostiučinění za újmu způsobenou obviněnému nepřiměřenou délkou řízení. Proto i v přestupkovém řízení a zejména tam, kde k zániku odpovědnosti (pro nižší společenský význam) dochází v nejkratší promlčecí době, institut zániku odpovědnosti a zastavení řízení z tohoto důvodu má satisfakční funkci. Zánik odpovědnosti jako důvod pro zastavení přestupkového řízení lze považovat za svého druhu zákonem předvídanou formu upuštění od potrestání a reparaci nepřiměřené délky řízení přímo v samotném řízení (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2699/23 nebo nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3377/23).

55. Soud vycházel z toho, že žalobce byl nejprve obviněn a shledán vinným z přestupku podle § 7 odst. 1 písm. b) [Anonymizováno], následně podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 4 [Anonymizováno]. V souladu s § 7 odst. 4 písm. b) [Anonymizováno] v obou případech žalobci hrozila nejvýše pokuta [částka]. Přestože přestupkové řízení nemá takový význam, jako například řízení trestní nebo řízení ve věcech rodinně právních, jde stále o trestní řízení v širším slova smyslu podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Význam přestupkového řízení je v daném případě snížen tím, že jde o přestupek, který se promlčuje v nejkratší možné promlčecí době podle § 30 písm. a) [Anonymizováno]; v nejkratší možné době též dochází k zániku odpovědnosti za přestupek podle § 32 odst. 3 [Anonymizováno].

56. Nelze souhlasit, že by žalobce byl po celou dobu řízení v nejistotě, jak dopadne, resp. že byl vystaven nebezpečí trestního stíhání a nemalé trestní sazbě. Přestupkové řízení bylo zahájeno až po skončení prověřování (kdy žalobce nebyl ani osobou obviněnou), což nevyhnutelně vede k závěru, že žalobci vystavení nebezpečí trestního stíhání a nemalé trestní sazbě jednoznačně nehrozilo, zvláště pokud policejní orgán shledal, že se nemohlo jednat o trestný čin. Žalobce mohl být pouze v nejistotě, jaký bude mít přestupkové řízení dopad do jeho majetkové sféry. Pravomocné správní rozhodnutí o tom, zda byl či nebyl spáchán přestupek, by možná mohlo napomoci žalobci k řešení sousedských vztahů a vyvracení (údajných) tvrzení [jméno FO]. Nutno však dodat, že ani pro žalobce příznivé rozhodnutí ve věci samé by nebylo schopné zamezit šíření (údajných) pomlouvačných tvrzení. Případný občanskoprávní nárok jmenované by též byl zachován. Navíc není možné učinit závěr, že by v případě pokračování správního řízení (nebylo-li by zastaveno pro prekluzi) bylo vydáno pro žalobce vyhovující rozhodnutí.

57. Celková délka řízení činila 2 roky a 7 měsíců, z níž pouze 7 měsíců lze považovat za přiměřenou délku řízení. Soud si je vědom, že správní řízení muselo nějakou dobu trvat, přičemž v přestupkovém řízení lhůta k vydání rozhodnutí činí 60 dní, jež se v případě nařízení jednání prodlužuje o 30 dní. Přiměřenou dobu pro vydání rozhodnutí je v projednávaném případě potřeba prodloužit o dobu nutnou pro zpracování znaleckého posudku a o dobu nutnou k provedení úkonu dožádaným správním orgánem (za adekvátní lze považovat 2 + 2 měsíce). Doba 7 měsíců se tak jeví přiměřenou pro skončení správního řízení (i pro období pandemie [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Proto soud dobu 7 měsíců fakticky neodškodňoval.

58. Zbývající část (2 roky) je nutno považovat za nepřiměřeně dlouhou dobu, z níž je nutno vycházet při výpočtu přiměřeného zadostiučinění poskytnutého v penězích.

59. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že jako reparace nemůže postačovat, že došlo k zastavení správního řízení pro uplynutí lhůty, ale ani samotná omluva. Jako náležitá a dostatečná reparace se s ohledem na výše uvedené soudu jeví omluva a přiměřené zadostiučinění poskytnuté v penězích.

60. V souladu se Stanoviskem soud vycházel z částky [částka] za rok, která se za první dva roky řízení snižuje na polovinu. Žalobci náleží za první rok nepřiměřené doby řízení částka [částka], stejně tak za rok druhý, tj. celkem [částka].

61. U žalobce nebyly shledány žádné důvody, pro které by mělo dojít ke zvýšení (či snížení) této peněžité náhrady. Je nutno si uvědomit, že se jednalo o přestupkové řízení, které z povahy věci není pro žalobce tak významné, jako by bylo řízení trestní; s ohledem na judikaturu Ústavního soudu lze přitom samotné zastavení správního řízení z důvodu promlčení odpovědnosti za přestupek považovat za dostatečnou náhradu.

62. Důvody, pro které soud přistoupil k přiznání přiměřeného zadostiučinění v penězích včetně omluvy, by v případě, že by se jednalo o řízení s vyšším významem (např. rodinně právní, trestní řízení v užším smyslu), vedly k tomu, že by se částka přiměřeného zadostiučinění poskytnutého v penězích navýšila, v daném případě však vedly k tomu, že žalobci bylo možné přiznat přiměřené zadostiučinění v penězích včetně omluvy. Pokud by tyto důvody neexistovaly, nebyl by dán důvod pro přiznání peněžitého zadostiučinění v penězích včetně omluvy. Proto nemohly sloužit ještě k tomu, aby došlo k navýšení peněžitého zadostiučinění, které bylo žalovanému přiznáno.

63. Soud částku [částka] žádným způsobem nenavyšoval (ani nesnižoval), neboť k tomu neshledal důvod. Jak již bylo uvedeno výše, přestože je přestupkové řízení trestním řízením v širším slova smyslu podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy, není to samo o sobě důvodem pro navýšení nároku žalobce o 10 %. Judikatura v určitých případech totiž připouští, že přiměřeným zadostiučiněním je již samotné zastavení přestupkového řízení (srovnej nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2699/23 nebo nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3377/23). To, že absence pravomocného rozhodnutí o spáchání či nespáchání přestupku dopadla do sousedských vztahů žalobce, a že [Anonymizováno] ve věci opakovaně zrušil rozhodnutí [Anonymizováno] bylo zohledněno při rozhodnutí o druhu přiměřeného zadostiučinění, a nemůže být zohledněno znovu.

64. Z obsahu správního spisu a provedeného dokazování nevyplývá, že by žalobci bylo bráněno účasti při výslechu svědka. Výslech svědka byl prováděn dožádaným správním orgánem, žalobce se jej mohl účastnit. Stejně tak nebylo žalobci bráněno v účasti u ústního jednání. Není pravdou, že se [Anonymizováno] neřídil závazným názorem [Anonymizováno], neboť ke zrušení rozhodnutí [Anonymizováno] došlo v prvním případě pro nepřezkoumatelnost, ve druhém případě pro to, že žalobci nebylo po změně právní kvalifikace umožněno se k věci vyjádřit a nebyly vypořádány všechny návrhy na doplnění dokazování.

65. Ze všech těchto důvodů soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku I a II tohoto rozsudku, tedy uložil žalované, aby se žalobci omluvila, jak specifikováno ve výroku I, a aby žalobci poskytla přiměřené zadostiučinění v penězích ve výši [částka] (§ 31a [Anonymizováno]). Jelikož žalobce nárok u žalované uplatnil [datum], dostala se žalovaná do prodlení s jeho náhradou dnem [datum] (§ 15 odst. 1 [Anonymizováno]), a žalobci tak soud od tohoto dne přiznal též úrok z prodlení v zákonné výši (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Výrokem III soud ve zbývající části žalobu zamítl.

66. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že žalobci, který sice byl pouze částečně úspěšný, přiznal plnou náhradu, neboť forma a výše zadostiučinění závisela na volné úvaze soudu. Náklady žalobce se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a odměny advokáta. Odměnu advokáta soud přiznal za celkem [hodnota] úkony právní služby [příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, účast na jednání dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“)], přičemž výše mimosmluvní odměny za tyto úkony určil soud s přihlédnutím k době, kdy byly úkony provedeny (čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.).

67. Za 2 úkony učiněné před [datum] činí sazba mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon [§ 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 AT ve znění do [datum]], paušální náhrada hotových výdajů činí [částka] (2krát [částka] podle § 13 odst. 4 AT ve znění do [datum]), celkem [částka], navýšené o 21% DPH, tj. o [částka].

68. Za 1 úkon učiněný po [datum] činí sazba mimosmluvní odměny [částka] [§ 9a odst. 2 písm. a) AT ve znění od [datum] za částku [částka], § 9a odst. 2 písm. b) AT ve znění od [datum] za omluvu, vše ve spojení s § 7 bod 5 AT ve znění od [datum]], paušální náhrada hotových výdajů činí [částka] (§ 13 odst. 4 AT ve znění od [datum]), celkem [částka], navýšené o 21% DPH, tj. o [částka].

69. Celkem soud na náhradě nákladů řízení přiznal žalobci částku [částka], a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované (který stran náhrady nákladů řízení sdílí osud podporovaného účastníka) uhradit tuto částku k rukám zástupkyně žalobce. Soud nepřiznal odměnu za úkon sepis doplnění žaloby ze dne [datum], neboť pokud by již v žalobě byly veškeré listiny ze správního spisu byly řádně označeny k důkazu, nebylo by nutné žalobkyni vyzývat. Zbývající část, tedy prosté vyjádření nesouhlasu s argumentací žalované obsažené v zamítnutí žalobcem uplatněného nároku, je spíše jednoduchým administrativním úkonem.

70. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.

Poučení