7 C 73/2019-684

Rubrum

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudcem JUDr. Danielem Levým ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] 2. [právnická osoba], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] žaloba na určení vlastnického práva k nemovité věci takto:

Výrok

I. Žaloba, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. stav. [číslo] (zastavěná plocha nádvoří) o výměře 5 m2 v obci a k. ú. [obec], odděleného z pozemku parc. č. stav. 21 zastavěná plocha a nádvoří o původní výměře 418 m2 v obci a k. ú. [obec] geometrickým plánem [číslo] 2021, vyhotoveným [jméno] [příjmení], ověřeným oprávněným zeměměřičským inženýrem [anonymizováno] [jméno] [jméno] dne 24. 8. 2021 pod [číslo] 2021, který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, se zamítá.

II. Žaloba, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem části pozemku parc. č. stav. 22, zastavěná plocha a nádvoří, označeného na geometrickém plánu [číslo] 2021, vyhotoveného [jméno] [příjmení], ověřeného oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. [jméno] [jméno] dne 24. 8. 2021 pod [číslo] jako část„ A“ o výměře 30 m2 v obci a k. ú. [obec], který tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit první žalované náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce 94 046 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit druhé žalované na náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně 90 603 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradu nákladů řízení státu, na účet Okresního soudu v Českém Krumlově 412,88 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 21. 2. 2019 domáhá určení, že je vlastníkem pozemku (dvoru) označeného ve výroku I. tohoto rozsudku s odkazem na geometrický plán č. zakázky [číslo], záznam podrobného měření změn [číslo] který byl vyhotoven dne 3. 8. 1988 Střediskem geodézie [obec], Geodézie n. p., [obec]. Od manželů [příjmení] dne 27. 6. 1997 koupil dům [adresa], na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] se stav. parcelou [číslo] vedenou jako zastavěná plocha o výměře [anonymizováno] mvk. ú. a obci [obec]. Právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum]. V současné době činí výměra předmětné parcely v katastru nemovitostí 161 m. Manželé [příjmení] dne 25. 7. 1994 koupili nemovitosti od města Český Krumlov, jehož vlastnické právo bylo založeno zákonem č. 172/1991 Sb. Právo hospodaření k domu a pozemku svědčilo do 19. 4. 1991 Okresnímu podniku bytového hospodářství [obec]. Žalobce vlastnictví dvoru mezi domy dovozuje z geometrického plánu shora uvedeného, který byl vyhotoven po jeho rekonstrukci tak, aby ze skutečného stavu vlastnictví a užívání jednotlivých pozemků. Tímto geometrickým plánem byla plocha celého dvoru mezi domy [adresa] (st. parc. [číslo]), [adresa] (st. parc. [číslo]), [adresa] (st. parc. [číslo]), [adresa] (st. parc. [číslo]) a [adresa] (st. parc. [číslo]) přisloučena k jeho pozemku (st. parc. [číslo]). [obec] byly vyznačeny zdmi domů. První žalované svědčí dle výpisu z katastru nemovitostí vlastnické právo k pozemku parc. č. st. 22 o výměře 309 m - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je [adresa] bytový dům. Nemovitosti nabyla kupní smlouvou ze dne 7. 3. 2013 od [právnická osoba] – [právnická osoba], která (pod dřívějším názvem [právnická osoba]) je koupila od Českokrumlovského rozvojového fondu, spol. s r. o. dne 15. 6. 1994. V nejstarší kupní smlouvě je uvedena plocha 321 m , v jejím nabývacím titulu 317 m. Dvorek o výměře přibližně 40 m byl součástí pouze domu [adresa], což je zřejmé z architektonického a konstrukčního řešení obou domů ve fasádách, z celkových rozměrů těchto fasád a dílčích rozměrů zdiva a otvorů z vnější a vnitřní strany. K domu [adresa] přináleží vnitřní dvorek o rozměrech přibližně 20 m. Takto jsou nemovitosti rovněž popsány ve znaleckých posudcích, na které odkazují nabývací tituly. Na předmětný dvůr byl zřízen vchod pouze z jeho domu. Žalobce, s ohledem na kupní smlouvu, jej jako vlastník také celý pro svou potřebu užíval. Tento stav se změnil v průběhu roku 2003, kdy na tento začaly bez jeho svolení docházet osoby z přilehlého domu [adresa]. V předchozím období byla jeho vlastnicí společnost [právnická osoba], dnes jsou jimi [jméno] a [jméno] [příjmení]. Zaměstnanec katastrálního úřadu pan [příjmení] ho dne 5. 8. 2003 informoval o údajném chybném zákresu geometrického plánu [číslo] do katastrální mapy, který byl ke dni 11. 8. 2003, na základě podnětu tohoto zaměstnance, opraven tak, že byl z katastrální mapy vymazán a stav zápisu se vrátil do podoby před rokem 1988. V lednu 2004 proběhlo jednání s [příjmení] s Ing. [příjmení]. Opět byl informován o údajném nesprávném zákresu katastrální mapy v oblasti dotyku hranic pozemků parc. č. st. 22 a 25 a o jeho opravě. Opravou bez podnětu, či návrhu kteréhokoliv z vlastníků došlo k návratu ke stavu dle polního náčtru [číslo] z roku 1953, který ale nijak neodpovídal obsahu nabývacích listin vlastníků předmětných nemovitostí a ani skutečnému stavu v terénu. Úředníci katastrálního úřadu, vědomi si závažných pochybení při uvádění zápisu do katastru nemovitostí, z nichž plynula pro sousední nemovitosti zásadní nejistota ohledně průběhu hranic mezi pozemky, vyvinuli na něho nátlak, jehož výsledkem mělo být„ spravedlivé“ rozdělení dvora na dvě zhruba stejně velké poloviny mezi sousední pozemky. [právnická osoba] ve spolupráci s katastrálním úřadem vyhotovila tzv.„ Návrh na opravu chybného zákresu hranice pozemku“ ze dne 3. 6. 2004. Žalobce ho podepsal za velmi nestandardních okolností a v tísni vyvolané nezákonnými kroky úřadu. Rozhodl se přistoupit na určitý kompromis, který ho sice měl bez náhrady připravit o část dříve legálně nabytého majetku, ale předpokládal, že tím definitivně vyřeší majetkové nejasnosti vztahující se k ploše dvoru. Katastrální úřad návrhu vyhověl a oznámením o opravě chyby ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] opravil dřívější zápis hranice mezi stavebními pozemky [číslo] [číslo] změnil i jejich výměry (st. [parcelní číslo] na 317 m a st. [parcelní číslo] na 169 m). Oba pozemky pak byly sousedními vlastníky užívány v souladu s předmětným zápisem. Dne [datum] podala první žalovaná návrh na opravu chyby v katastrálním operátu, ve kterém žádala návrat zápisu v katastru nemovitostí zpět k mapování z roku 1953 s odůvodněním, že oprava z roku 2004 byla provedena v rozporu s katastrálním zákonem. Řízení vedené pod sp. zn. OR [číslo] skončilo rozhodnutím o opravném prostředku Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v [obec] [číslo jednací] CB-O [číslo] ze dne 1. 2. 2019. Odvolací orgán potvrdil, že předchozí řízení o opravě chyby z roku 2004 bylo provedeno v rozporu se zákonem. Podle názoru žalobce nedošlo k faktické změně vlastnického práva žalobce k ploše dvoru tak, jak byla vymezena geometrickým plánem uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí a jak ho nabyl kupní smlouvou od prodávajících manželů [příjmení]. Jeho vlastnické právo je zpochybňováno vlastníkem sousedního pozemku a rovněž příslušnými správními orgány, proto má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví nemovité věci. Jeho nejisté postavení spočívá v tom, že hranice mezi pozemkem v jeho vlastnictví a pozemkem první žalované je v současné době v katastru nemovitostí vyznačeno jinak, než by mělo být dle nabývacích listin. Pokud by soud dospěl k závěru, že vlastnické právo v rozsahu vymezeném tímto žalobním návrhem nenabyl již vkladem vlastnického práva dle kupní smlouvy z 27. 6. 1997, tvrdí, že vlastnické právo k celému dvoru nabyl vydržením nejpozději ke dni 4. 8. 1998, při započtení doby, po kterou měli věc oprávněné držby jeho právní předchůdci, tedy od 3. 8. 1988 do 11. 8. 2003.

2. První žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení vlastnictví. Nabyl nemovitost na pozemku [číslo] o výměře 156 m, nyní je jeho výměra o 5 m větší a v žalobě požaduje určení výměry pozemku 189 m. Snaží se uměle zvýšit výměru oproti kupní smlouvě téměř o pětinu. Několik desetiletí trvající spor žalobce řešil prostřednictvím neoprávněných zásahů ze strany katastrálního úřadu. Předmětný geometrický plán neodpovídá současné situaci. Je neplatný a nepoužitelný jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí. Byl zadán z důvodu rekonstrukce domů v jeho okolí a změny půdorysu budov (obvodových zdí), nikoliv, aby byla nově vymezena hranice parcel a při tom byl dvorek přislučkován k parcele žalobce. [obec] dvoru byly do pozemkové mapy zakresleny tužkou, tzv. předběžně, nikdy však nebyly potvrzeny majetkoprávním převodem, například hospodářskou smlouvou podle tehdejších právních předpisů. Svědek [příjmení] potvrdil, že hranici (přislučkování ke st. p. č 25, dnes ve vlastnictví žalobce) zakreslil dle své iniciativy a předal k dalšímu řízení tehdejšímu vlastníkovi. Tato skutečnost však nebyla podpořena vkladem převodních listin do evidence nemovitostí, ani dalšími nutnými kroky. Dvorek je historicky zhruba ze sloučen s parcelou ve vlastnictvím první žalované. Při obnově katastrálních map došlo k omylu spočívajícím v obtažení tužkového zákresu a tento nepodložený zákres hranice se dostal do evidence katastru nemovitostí, respektive katastrální mapa mohla mít dvojí výklad. Žalobce rovněž neprokázal, že kupní smlouvou nabyl dvorek v rozsahu, v jakém jej v žalobě nárokuje. Rovněž nemohl žalobce ani předmětný dvorek vydržet. Držba veřejnými institucemi, nejdříve státem a posléze samosprávou, které vlastnily obě parcely, nelze vyložit jako relevantní držbu. Instituce neměly v podstatě žádnou vůli držet dvorek právě pro jednu ze sporných parcel. O případném počátku vydržecí lhůty lze snad hovořit až od okamžiku privatizace nemovitostí v roce 1994. Avšak minimálně od roku 2000 již žalobce nekontroloval velkou část dvorku, která byla pronajímána právním předchůdcem první žalované vlastníkovi sousedního domu. Současný zákres v katastrální mapě odpovídá skutečnosti i právu, žaloba je tedy nedůvodná.

3. Druhá žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalobce nemá naléhavý právní zájem na určení a k vydržení nedošlo. Pozemek parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 402 m v k. ú. a obci [obec], zapsaný na [list vlastnictví] nabyla na základě kupní smlouvy v roce 1998. Již v době nabytí pozemku byla mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] zeď, která vymezovala hranici mezi nimi. Tato zeď byla podle historického chybného zakreslení hranice na pozemku parc. [číslo]. Vlastnické právo nabyla k části pozemku, který je předmětem žalobního návrhu, v dobré víře na základě dohody o narovnání uzavřené dne 11. 7. 2017 s první žalovanou. Předmětem dohody byla náprava situace uvedením do souladu právního stavu a stavu zaznamenaného v katastru nemovitostí z důvodu historického chybného zakreslení hranice. Pokud by soud dospěl k jinému závěru, tvrdí, že vlastnické právo k části dvora nabyla vydržením nejpozději ke dni 19. 9. 2008.

4. Rozsudkem č. j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta. Soud dospěl ke skutkovým a hmotně právním závěrům, že žalobce nikdy nenabyl do vlastnictví dvůr či jeho část mezi stavebními parcelami [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Jeho právní předchůdci ([obec] a [jméno] [příjmení]) nabyli kupní smlouvou, s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí dne 29. 7. 1994, stavební parcelu [číslo] o výměře 156 m a dům na ní stojící [adresa] (dnes součást pozemku). Kupní cena se skládala z ceny stavební parcely, venkovních úprav a ceny domu. Ve stejném rozsahu nabývá žalobce vlastnictví od manželů [příjmení] smlouvou uzavřenou dne 27. 6. 1997. Předmět převodu je jednoznačně popsán ve znaleckém posudku vypracovaném pro první převod z města Český Krumlov na manžele [příjmení]. Ve výčtu jednotlivých součástí nemovitostí je uveden obytný dům [adresa], pozemek a venkovní úpravy. Cena pozemku vycházela z výměry 156 m, tedy jen ve výměře zastavěné domem. Znalec při zpracování posudku konstatoval nutnost zaměření nemovitosti na místě samém. Nelze tedy mít pochybnosti o této výměře, kterou uvádí v posudku. Mezi venkovní úpravy a jejich ocenění byla zahrnuta přípojka vody a kanalizace a rovněž zpevněné plocha – žulová dlažba o výměře 47,46 m. Lze tedy konstatovat, že obsah posudku byl promítnut do nabývacího titulu žalobce a z žádného jeho ustanovení nevyplývá, že by žalobce nabyl část předmětného dvora. Ke změně výměry, jak vyplývá z vyjádření Katastrální úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, došlo v roce 2018 na základě rozhodnutí o opravě chyby v katastrálním operátu. Předchozí údaj o výměře 189 m byl výsledkem nesprávného a nezákonného postupu z roku 2004, který vycházel z geometrického zaměření [jméno] [příjmení] z roku 1988, který nikdy nebyl vložen do katastru nemovitostí, resp. evidence nemovitostí. Tento svědek rovněž potvrdil, že sám provedl sloučení pozemku pod domem č.p 17 s celý dvorem a to pouze s ohledem na tehdy jediný přístup. Dále zcela jednoznačně popsal jednání žalobce domáhajícího se zápisu neplatného geometrického plánu z roku 1988 do katastru nemovitostí. Na těchto závěrech nemůže změnit nic ani skutečnost, že v současně době existuje přístup na předmětný dvůr pouze z nemovitosti žalobce. Z provedených listin a výpovědi svědka [příjmení] vyplývá, že v minulosti byl na tento dvůr přístup dveřmi z budovy [adresa] ve vlastnictví první žalované, rovněž tak průjezdem z ulice [ulice]. Za daného skutkového stavu soud nevedl žalobce k opravě, doplnění žaloby o řádné zaměření (vyhovení geometrického plánu) jím tvrzeného vlastnictví i jen části předmětného dvora, neboť neprokázal, že v jeho vlastnictví vůbec byl. Žalobce touto žalobou vytváří zcela novou parcelu a domáhá se určení, že je v jeho vlastnictví. Jak již je uvedeno výše, výchozím historickým bodem je výměra dle tzv. nového mapování v roce 1961, podle kterého činí zastavěná plocha domu žalobce 156 m a zcela tak odpovídá výměře zjištěné znalcem při převodu nemovitostí na právní předchůdce žalobce (současný rozdíl 5 m nepochybně vyplývá ze stavební činnosti OPBH na konci 80. let minulého století). Na počátku 90. let, kdy došlo k převodu nemovitostí účastníků řízení z československého státu, mohlo město Český Krumlov řadit dvůr ke všem okolním parcelám. Je zjevné, že při převodu [adresa] existenci dvoru nijak neřešilo a v roce 1994 (za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dále jen obč. zák.) převedlo právním předchůdcům žalobce pouze dům, domem zastavěný pozemek a venkovní úpravy - vodovod, kanalizaci a zpevněnou plochu 47,46 m. Zpevněná plocha není pozemkem, ale stavbou (v současné době ve smyslu § 2 odst. 3 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování). Protože podle § 120 odst. 2 obč. zák. není stavba součástí pozemku, nedošlo k převodu pozemku pod zpevněnou plochou na manžele [příjmení], kteří ji tak nemohli ani převést na žalobce. Skutečnost, že dvůr nebyl předmětem převodů, vyplývá i ze shora uvedených výměr. Lze tedy dospět k závěru, že předmětný dvůr historicky náležel k parcele číslo stavební 22 a společně s domem (dnes [adresa] v Soukenické ulici) tvořily zadní trakt domu [adresa] na st. [parcelní číslo]. Z této parcely rovněž také vedl průjezd do Soukenické ulice. S ohledem na výše uvedené (zejména na vlastní nabývací titul) nemohl být žalobce ani v dobré víře, že mu patří část dvoru, nemohl nabýt vlastnictví označené části dvoru ani vydržením. I kdyby byla jeho držba oprávněná, netrvala po dobu 10 let ve smyslu § 134 obč. zák. Žalobce nabyl nemovitosti v roce 1997, proto je nutné zkoumat, zda lze započítat do vydržecí doby i držby jeho právních předchůdců. O neexistenci dobré víry manželů [příjmení], kteří nabyli do vlastnictví nemovitosti dne 25. 7. 1994, platí to samé co u žalobce. [příjmení] dobu by nebylo možné započítat, což platí o tvrzení žalobce, že se do vydržení vlastnictví zahrnuje doba už od 3. 8. 1988. V té době byly nemovitosti ve vlastnictví čsl. státu (majetek v socialistickém vlastnictví), do vlastnictví města Český Krumlov přešly podle § 1 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb. ke dni 24. 5. 1991. Držba veřejnými institucemi, nejdříve státem a posléze samosprávou, které vlastnily obě parcely, nelze vyložit jako relevantní držbu. Po provedeném dokazování je nepochybné, že ke sporům o dvůr začalo docházet již v roce 2003, to znamená, že žalobce by pozbyl dobrou víru v oprávněnost své držby dvoru nejpozději k 31. 12. 2003. Na tomto místě je nutno uvést, že žalobce již koncem roku 2000 věděl o tom, že právní předchůdce první žalované pronajímá část dvoru společnosti [právnická osoba] To samé vyplývá i ze souhlasného prohlášení žalobce (s datem 20. 5. 2004) a právního předchůdce první žalované předložené katastrálnímu úřadu k opravě chybného zákresu. V návrhu je výslovně uvedeno, že specifikovaná hranice odpovídá dlouhodobému využívání pozemků. S ohledem na výše uvedené, co se týče obsahu nabývacího titulu, to samé platí pro manžele [příjmení], kteří sice jednoznačně prohlašují, že dům užívali spolu s dvorkem dříve jako nájemci jednoho z bytů, následně jako spoluvlastníci, avšak je zcela zřejmě, že od města Český Krumlov nabyli nemovitosti ve stejném rozsahu jako žalobce, tedy jen a pouze dům [adresa] se stavební parcelou o výměře 156 m a zpevněnou plochu. Jelikož držba žalobce a jeho předchůdců nebyla oprávněná a ani nedosáhla doby deseti let, k vydržení dvoru podle shora citovaného ustanovení nedošlo. Z důvodů výše uvedených byla žaloba zamítnuta.

5. S ohledem na skutkové a hmotně právní závěry soud již jako nadbytečné nehodnotil v řízení provedené tyto důkazy: Kopii katastrální mapy č. zakázky [spisová značka] ze dne 2. 4. 2003, ocenění v zahraniční cenové úrovni ze dne 2. 6. 1994 vyhotovené [příjmení] [příjmení] – RENOM, stavební obchodní firmy v [obec] (bytový dům s provozovnou [adresa] na Náměstí [ulice] v [obec]), kolaudační rozhodnutí Městského úřadu v Českém Krumlově ze dne 9. 8. 1995 a údaje z veřejné části živnostenského rejstříku, poskytnutí informací ze dne 9. 7. 2020 a 1. 7. 2020.

6. Soud vyšel z následujících provedených důkazů.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce je zapsán jako vlastník stavební parcely [číslo] o výměře 161 m, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [okres], [adresa], bydlení, na základě kupní smlouvy s právními účinky od 3. 7. 1997. Nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec].

8. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že první žalovaná je vlastnicí stavební parcely [číslo] o výměře 309 m, zastavěná plocha a nádvoří. Její součástí je stavba [okres], [adresa], bytový dům, s právními účinky vkladu ke dni 27. 3. 2013. Nemovitosti jsou zapsány na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec].

9. Z geometrického plánu pro vyznačení dvorů po rekonstrukci č. zakázky [číslo] vypracovaného Geodezií n. p. [obec], Středisko geodezie [obec] soud zjistil, že byl vyhotoven 3. 8. 1988 podle zaměření ze dne 6. 5. téhož roku pracovníkem [příjmení] a potvrzen [anonymizováno] [příjmení]. [příjmení] hranice byly označeny zdmi. V případě domu [adresa] (dnes žalobce) bylo zaměřeno vyrovnání zdi na hranici s dvorkem, která byla původně zalomená.

10. Z kupní smlouvy uzavřené dne 25. 7. 1994, s právními účinky vkladu ke dni 29. 7. 1994, soud zjistil, že město Český Krumlov prodalo manželům [příjmení] dům [adresa] v [příjmení] ulici, stav. parc. [číslo] o výměře 156 m, vše v obci a k. ú. [obec]. Město nabylo nemovitosti do vlastnictví podle § 1 odst. 2 zákona č. 172/1991 Sb.

11. Z kupní smlouvy uzavřené dne 27. 6. 1997 soud zjistil, že manželé [příjmení] prodali žalobci nemovitosti, které byly popsány takto: dům [adresa], postavený na parcele [číslo] v [obec] a stav. parcela [číslo] zastavěná plocha, o výměře 156 m. Znalec [jméno] [příjmení] vypracoval pro účely převodu nemovitostí posudek [číslo] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

12. Z kupní smlouvy uzavřené dne 15. 6. 1994, s právními účinky vkladu ke dni 28. 7. 1994, soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] a společností [právnická osoba] Předmětem je dům [adresa] se stavební parcelou [číslo] o zastavěné ploše 321 m, vše zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. a obec Český Krumlov.

13. Z listiny nazvané Návrh na opravu chybného zákresu hranice pozemku soud zjistil, že mezi žalobcem a společností [právnická osoba] došlo v minulosti ke sporu o hranici pozemků, na kterém se nachází vydlážděná plocha o výměře přibližně 40 m. Odkazuje se na spojnice bodu záznamu podrobného měření změn 888 – geometrický plán [číslo]. Účastníci této dohody považují za nesporné, že žalobce bude i nadále veden jako vlastník části vydlážděného pozemku přiléhajícího k jeho pozemku stav. parc. [číslo] o celkové výměře cca 20 m a společnost [právnická osoba] bude vedena jako vlastnice části vydlážděného pozemku přiléhajícího k jejímu pozemku stav. parc. [číslo] rovněž o celkové výměře přibližně 20 m. Toto řešení odpovídá i dlouhodobému užívání.

14. Z kupní smlouvy ze dne 27. 3. 2013 soud zjistil, že Real- [právnická osoba] prodala první žalované pozemek parc. č. st. 22, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 317 m a budovu [adresa] na st. parc. [číslo].

15. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne 4. 11. 1993 soud zjistil, že byl vyhotoven společností [právnická osoba] za účelem převodu domu [adresa] v k. ú. a obci [obec] na parcele [číslo] s pozemkem a příslušenstvím. K objektu měla k dispozici pouze částečnou projektovou dokumentaci, proto musela nemovitost zaměřit na místě samém. Znalkyně ocenila jednotlivé součásti (bod 3. posudku) a to obytný dům [adresa], venkovní úpravy a pozemek. [ulice] plocha prvního nadzemního podlaží domu činila 152,98 m, v případě druhého a třetího 156,21 m. Znalkyně mezi venkovní úpravy zařadila přípojku vody, přípojku kanalizace a zpevněnou plochu (žulovou dlažbu) o výměře 47,46 m. Oceněným pozemkem je parcela [číslo] vedená v katastru nemovitostí jako zastavěná plocha o výměře 156 m.

16. Z listiny nazvané znalecký posudek [číslo] ze dne 22. 8. 2003 vyplývá, že úkolem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištění stavu dvorku mezi domy [adresa] a [adresa] na pozemkových parc. st. [číslo] v k. ú. [obec]. Dospěl k závěru, že předmětný dvorek jednoznačně patří k domu [adresa] v [příjmení] ulici, [obec]. Z domu [adresa] nebyl zjištěn přístup, dvorek výškově ani provozně k tomuto domu nepatří.

17. V posudku [číslo] vypracovaného na objednávku žalobce, se znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] vyjadřuje k listinám, které byly provedeny jako důkaz při jednání soudu dne 17. 7. 2020 (bod 35. odůvodnění). Vyhotovitel dospěl k závěru, že vstup na dvorek z domu [adresa] [ulice] v [obec] není a nikdy nebyl. Podle těchto listin je prokázán vstup na dvorek z domu [adresa] v [příjmení] ulici [obec].

18. Podle kopie katastrální mapy (mapový list č. CK [číslo]) ze dne 14. 11. 2003 je jedna část předmětného dvorku přislučkována ke st. parc. 25, druhá ke st. parc. 22.

19. Z oznámení Katastrální úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov sp. zn. OR [číslo] 2004 [číslo] ze dne 6. 8. 2004 soud zjistil, že se týká opravy chyb v katastru nemovitostí. [příjmení] [jméno] [příjmení] oznamuje, že v katastrálním operátu k. ú. [obec] opravil chybný zákres hranice mezi st. parc. [číslo] st. parc. [číslo]. Tato hranice bude tvořena spojnicí lomových bodu [číslo] číslo záznamu podrobného měření 888. V návaznosti na to bude u st. parc. [číslo] původní výměra 324 m nadále evidována s výměrou 317 m a u st. parc. [číslo] (ve vlastnictví žalobce) původní výměra 156 m bude evidována s výměrou 169 m. Návrh na opravu podali žalobce a [právnická osoba]

20. Z listiny datované 30. 1. 2004 soud zjistil, že byla vyhotovena zaměstnancem katastrálního úřadu [příjmení] a popisuje v ní jednání s žalobcem. Dne 5. 8. 2003 se k němu dostavil žalobce se snímkem mapy [číslo], kde byl neplatný zákres geometrického plánu – ZPMZ [anonymizováno] z 3. 8. 1988. Dne 11. 8. 2003 předepsal z náčrtu [číslo] z nového měření předmětný dvorek, po jeho vynesení do katastrální mapy souřadnicích, jak byl před zákresem geometrického plánu 888. Tak byla také opravena katastrální mapa. V lednu se dostavil advokát, údajně zástupce žalobce, kterému stav vysvětlil. Žalobce se k němu dostavil 29. 1. 2004. Vysvětlil mu, že snímek znehodnotil zákres neprovedeného geometrického plánu, a že po jeho návštěvě v srpnu 2003, neplatnou kresbu z mapy odstranil. Žalobce pokračoval v jednání s Ing. [příjmení], který mu sdělil totéž.

21. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov ze dne 7. 12. 2018, [číslo jednací] soud zjistil, že vyhověl nesouhlasu první žalované s provedením opravy chyby vedené pod sp. zn. OR [číslo] 2004 [číslo] ze dne 6. 8. 2004 (bod 15. odůvodnění). Následně bude opraveno chybné geometrické určení hranice mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] tak, že po opravě bude mít stavební pozemek parc. [číslo] výměru 309 m (ve vlastnictví první žalované) a stavební parc. [číslo] výměru 161 m (ve vlastnictví žalobce). Správní orgán dospěl k závěru, že návrh na opravu chybného zákresu pozemků ze dne 3. 6. 2004 nesplňuje podmínky a nelze jej označit za dohodu o narovnání, tedy listinu podléhající vkladovému řízení. Návrh na vklad práva podle této listiny nikdy nebyl katastrálnímu úřadu předložen. Průběh napadené hranice mezi předmětnými pozemky byl předepsán podle polního náčrtu [číslo] z roku 1953, neboť tento polní náčrt je posledním jednoznačným podkladem pro stanovení geometrického a polohového určení napadené části hranice, kterým katastrální úřad disponuje.

22. Zeměměřický a katastrální inspektorát v [obec] rozhodnutím [číslo jednací] CB-O [číslo] ze dne 1. 2. 2019 potvrdil rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] (bod 18. odůvodnění).

23. Z přípisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pracovníka 1. geodetické kanceláře, s. r. o., ze dne 15. 4. 2015 soud zjistil, že je adresován jednateli první žalované a na vědomí zaslán katastrálnímu pracovišti v [obec], žalobci a druhé žalované. [anonymizováno] [příjmení] si objednal geometrický plán na oddělení části dvora st. parc. [číslo] který užívá vlastník domu st. parc. [číslo] tedy budoucí nabyvatel. Po zaměření dvora zjistil nesoulad mezi stavem evidovaným v katastru nemovitostí a skutečností, proto provedl jeho podrobnější měření. Mimo jiné uvedl, že v době privatizace dotčených domů a následných převodů, tedy v době změny vlastnických práv, neodpovídal skutečný stav půdorysu budov stavu katastru nemovitosti. Tato skutečnost byla známa i z geometrického plánu [číslo] z roku 1988 a měli na ní být vlastníci st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] minimálně upozorněni při zavedení opravy ze dne 6. 8. 2004. Geodet doporučil situaci vyřešit ve vzájemné shodě opravou geometrického a polohového určení nemovitostí na základě geometrického plánu tak, aby užívání bylo bezproblémové. Odchylky mezi skutečností a stavem katastru nemovitostí jsou mimo dostupné meze, nelze bez řádné opravy v tomto prostoru vykonávat další zeměměřické činnosti. Součástí přípisu je přiložený náčrt [číslo] geometrický plán ze dne 6. 5. 1988, výkaz výměr, polní náčrty [číslo] [číslo] černobílé fotografie zachycující stavební práce na dvoře a stanovisko žalobce ze dne 14. 6. 2010 adresované MěÚ Stavebnímu úřadu v [obec].

24. Podle prohlášení geodeta [anonymizováno] [ulice] ze dne 20. 4. 2010, na základě jeho měření ze dne 19. 4. 2010, žalobce jako majitel st. parc. [číslo] v [obec] nezasahuje postavenou pergolou na pozemek st. parc. [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] [právnická osoba] Přesah okapního žlabu pergoly oznamuje žalobce [právnická osoba] Reality dopisem ze dne 27. 5. 2010. Rovněž byla přiložena kopie mapy pozemkového katastru, e-mail Ing. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení], žádost o projednání rozporu mezi skutečným geodetickým zaměřením a stávajícím stavem, který zastupuje [anonymizováno] [příjmení], vlastníka objektu [adresa] v Soukenické ulici a následná e-mailová korespondence mezi stranami.

25. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov přípisem [číslo jednací] ze dne 23. 7. 2015 sděluje, že obdržel žádost první žalované o sdělení stanoviska ohledně hranic dvora. Zmiňuje stanovisko [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který svým měřením zjistil, že hranice dvora tvořené zdmi okolních domů situovaných na st. parc. [číslo] neodpovídají skutečnosti. Nápravu lze zajistit vyhotovením geometrického plánu na opravu chybného geometrického a polohového určení nemovitostí. Podmínkou zápisu je vzájemná shoda vlastníků pozemků opravou dotčených.

26. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov dne 6. 9. 2017 oznamuje opravu chyby v údajích katastru nemovitostí. Dosavadní výměra pozemkové parcely st. [číslo] o výměře 402 m (ve vlastnictví druhé žalované) má novou výměru 418 m. V případě první žalované má st. parc. [číslo] (dosavadní výměra 317 m) výměru 301 m a parc. st. [číslo] ([příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení]) z dosavadních 41 m má 42 m Přílohu tvoří kopie katastrální mapy.

27. Dne 29. 5. 2019 předkládá Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov listiny týkající se předmětných pozemků od roku 1953 až do roku 2018. V případě evidence výměr pozemkových parcel. č. st. [anonymizováno] a st. [anonymizováno] byl dohledán nejstarší doklad s evidencí výměr z roku 1961. U pozemku parcel. č. st. [anonymizováno] byla evidována výměra 324 m a u parc. č. st. [anonymizováno] byla evidována výměra 156 m. Ke změně výměr (v pořadí pozemků uvedených shora) z 324 m na 317 m a ze 156 m na 161 m došlo dne 6. 8. 2004 v rámci opravného řízení sp. zn. OR [číslo] 2004 [číslo] (zrušená oprava chybného zákresu hranice na základě dohody žalobce a tehdejšího vlastníka vedlejšího pozemku [právnická osoba]). K další změně výměry u pozemků první žalované z 370 m na 301 m došlo dne 6. 9. 2017 v rámci řízení o opravě chyby sp. zn. OR [číslo]. K poslední změně došlo u st. parc. [číslo] z 301 m na 309 m a u st. parc. [číslo] ze 169 m na 161 m dne 13. 2. 2019 podle rozhodnutí o opravě chyby v katastrálním operátu [číslo jednací] ze dne 7. 12. 2018.

28. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že byla zamítnuta žaloba žalobce proti Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v [obec], za účasti první žalované. Žalobce se domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované [číslo jednací], kterou zamítla jeho odvolání proti rozhodnutí o opravě chyby v katastrálním operátu.

29. Z ortofotomap předložených první žalovanou soud zjistil, že původní přístup na předmětný dvorek byl z ulice [ulice].

30. Ze stavebního povolení Městského úřadu Český Krumlov ze dne 10. 2. 2004 soud zjistil, že byla povolena změna dokončené stavby – stavební úprava objektu [obec], [adresa] prováděné společností [právnická osoba] Dne 2. 12. 2003 podává žalobce námitky proti oznámení o zahájení stavebního řízení s odůvodněním, že v jeho domě je provozovna cukrárny a kavárny, ze kterých je vchod do společného dvoru. [ulice] úřad dospěl k názoru, že zřízením otvoru dle stavebního povolení nebudou narušena vlastnická práva k pozemku stavební parcela 25 ve vlastnictví žalobce, neboť tento pozemek přímo nesousedí s objektem [adresa] Ani vstupem stavebníka na pronajatý pozemek – dvůr, nebudou nijak narušena jeho vlastnická práva k [adresa] a nebude ani narušeno užívání objektu [adresa] ke zkolaudovanému účelu.

31. Rozhodnutím Městského úřadu v Českém Krumlově, Stavebního úřadu ze dne 14. 10. 2010 bylo dodatečně povoleno zastřešení dvorku – pergoly [obec], [okres], [adresa] stavebníka [jméno] [příjmení]. Jedná se o dřevěný otevřený přístřešek při zadním průčelí domu [adresa].

32. Z nájemní smlouvy ze dne 10. 10. 2000 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pronajímá [právnická osoba] spol. s r. o. dvorek se zpevněným povrchem o ploše přibližně 20 m v zadní části budovy za účelem odpočinku. Smlouva byla uzavřena do 30. 10. 2010 s možností jejího prodloužení.

33. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že se v prosinci roku 1988 nastěhovali do bytu v prvním patře domu v [obec], [adresa]. Předmětný dvůr se zamykal. Užívali ho, věšeli tam prádlo, měli tam udělané sezení, nechávali si tam uskladněná kola a byl na něj vstup pouze z chodby jejich domu. Jednalo se o součást bytu. Spolu s nimi dvůr užívali další nájemci, nikdo jiný. K výměře užívaného dvoru se nedokáže vyjádřit. Dvůr byl ohraničen ze tří stran zdmi, do dvora ústila okna. Brala to jako součást domu. Tento prostor byl rovněž uveden v nájemní smlouvě. Spolu s bytem užívali sklep i dvůr.

34. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že na předmětný pozemek vstoupil v listopadu 2013 domem z ulice [ulice] za účelem vyhotovení geometrického plánu k oddělení dvorku v době, kdy došlo k převodu mezi stavební parcelou [anonymizováno] a stavební parcelou [anonymizováno]. Při zaměření zjistil nesoulad mezi skutečným stavem a stavem v katastru nemovitostí. Na dvoře se vyskytovaly stavby, jejichž skutečná hranice neodpovídala hranici v katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu odmítnul vyhotovit oddělovací geometrický plán. S ohledem na události z roku 1988 zjistil nesoulad, ale ne mezi stavebními parcelami [anonymizováno] a [anonymizováno], ale mezi stavebními parcelami [anonymizováno] a [anonymizováno], a také [anonymizováno] a [anonymizováno]. Pozval všechny vlastníky k jednání za účasti pracovníků katastrálního úřadu dne 18. 4. 2014. Byla mu předložena listina geodeta [anonymizováno] [příjmení] pro kolaudaci zastřešení, která není ve sbírce listin katastrálního úřadu. Žalobce reklamoval velikost jeho části dvora, protože nesouhlasil s postupem katastrálního úřadu. V té době dohoda o užívání poloviny nemohla platit, protože skutečná polovina se nedala určit, jelikož zastavěné nemovitosti nikdo nedefinoval, nikdo nezaměřil. Jednotlivá měření z různých dob lze posuzovat početně tzv. analytickou geometrií. Spočívá to v tužkovém zakreslení nového stavu do původního plánu katastrální mapy. Jedná se o obraz evidované skutečnosti, nikoliv platného stavu v katastru nemovitostí. Zákres se použil pro grafické znázornění geometrického plánu, jehož součástí je seznam souřadnic a bodů. Musel se provést tužkový zákres nového stavu do katastrální mapy, který se následně měl odstranit. Šlo o složitou práci, proto to tak ponechali. Počítalo se s tím, že změna výměr a hranic, která následně probíhá podle geometrického plánu, je přílohou hospodářských smluv předkládaných organizacemi a jejich následný zápis do katastru. Takže se čekalo, až tyto smlouvy přijdou, aby se vypořádaly jednotlivé díly a změny hranic. Smlouvy ale nedošly, proto právně hranice zůstaly ve stavu, v jakém byly před zaměřením v roce 1988. Katastrální mapa byla evidovaná na nesrážlivé fólii, která se časem opotřebovala probíhajícími zákresy na jednom listu. Shodou okolností byla mapa v té době tak opotřebovaná, že ji středisko geodézie poslalo na obnovu, při které byly tuží obtaženy i ty čáry, které v tomto místě byly zakresleny jen tužkou. Mapa byla v této nesprávné podobě vytisknuta. Při obnově tedy došlo k chybnému zakreslení parcel st. [číslo] rovněž [anonymizováno]. Katastrální údaje o uvažované změně zákresu nebyly vymazány, nebyl realizován tužkový zákres, který byl při obnově nesprávně zakreslen tuží, čímž byl zakryt původní zákres. Došlo tedy k zakreslení skutečného stavu, ne stavu právního. Jaký byl skutečný stav v terénu se nezjistí. V průběhu doby mohlo dojít ke změně, protože na daném místě byl až v roce 2014, přičemž tyhle změny se odehrály 5. 8. 2003. Jeho úkolem bylo oddělení části dvoru za účelem převodu z vlastníka stavební parcely [anonymizováno] na vlastníka stavební parcely [anonymizováno]. Zjistil, že hranice z roku 1988, respektive v té opravě, katastrální úřad považuje za platnou, ale že tahle hranice neodpovídá zastřešení dvora žalobcem a střecha přesahuje na část pozemku, která má být součástí převodu na jiného vlastníka, což je povinen zkoumat, aby nedošlo k převodu něčeho, co není pravda. Potvrdil, že zaměřené body má identicky shodné s měřením pracovníka katastrálního úřadu [příjmení].

35. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že měl zajistit podklady pro koupi pozemku pod stavbou pergoly na dvorku mezi ulicemi [ulice], [ulice] a náměstím. Provedl úkony směřující k prodeji pozemku. Vypracování geometrického plánu na oddělení parcel zadal [anonymizováno] [příjmení], který zjistil nesrovnalosti. Proto se spoluvlastníky inicioval schůzku, ke které došlo někdy v dubnu 2014.

36. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypověděl, že byl v podstatě na počátku tohoto sporu. První žalovaná koupila od [právnická osoba] dům s dvorkem, jehož část měl od ní pronajatý za účelem výstavby pergoly, která tam stále stojí. Začal činit kroky k prodeji části tohoto dvorku, nechal udělat geometrický plán. Následně se zjistila řada nesrovnalostí. Geodet ho předvolal k jednání, při kterém předložil geometrický plán k odsouhlasení všem zúčastněným vlastníkům. Pokud by byl všemi odsouhlasen, ke sporu by nedošlo. Všichni, až na žalobce, s tímto geometrickým plánem souhlasili. Žalobce poté začal činit kroky před správními orgány a podal správní žalobu.

37. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že v domě [adresa] bydlel po dobu asi 15 let do roku 1988. V domě byly tři sklepy. Z jednoho vedla chodbička na dvorek, se kterým byly neustále problémy. Když zapršelo, ucpával se odpad. Z domu [adresa] byl na dvůr vstup dveřmi. Kvůli nepořádku tam nechodili. Na dvoře stála nějaká zeď, ale uspořádání si nepamatuje. V době, kdy tam bydleli, žádné rekonstrukce neprobíhaly. V předmětném domě, v rámci svého podnikání, před pěti lety prováděl rekonstrukci tří podlaží v horní části. Sklepů se jeho činnost netýkala, dvorku si tehdy ani nevšiml.

38. Při místním ohledání byla pořízena fotodokumentace. Soud zjistil, že dřevěný přístřešek žalobce na předmětném pozemku zasahuje přibližně do poloviny dvora. Na druhé polovině stojí pergola, kterou vybudoval právní předchůdce svědka [příjmení] [příjmení]. Od východu z domu žalobce až po vestavěnou pergolu je plocha zpevněná stejnými betonovými obklady.

39. Ze složky listin předložených první žalovanou soud zjistil následující: Podle plánu budovy [adresa] v [obec] – [ulice], ve stavu ke dni 1. 10. 1947, byla pronajata SNB. V plánu přízemí jsou zakresleny dveře směrem na náměstí a na předmětný dvůr. Z projektové dokumentace týkající se [adresa] s průvodním dopisem ze dne 14. 1. 1988 vyplývá, že její součástí jsou dva prostory označené jako dvorek o výměře 41,5 a 24,7 m. Ze zaměření současného stavu vyprojektovaného [právnická osoba] [obec], zakázka [číslo] z března 1991 a přiložených listin je zjištěna existence vstupu na dvůr z domu [adresa]. Podle zadního pohledu byly dveře nahrazeny oknem. Ze stavebně historického průzkumu [adresa] v [obec] z května 1993 vyplývá, že aktualizuje práci z roku1971, která zachycuje vstup na dvůr ze sklepů tohoto domu. Konstatuje se, že dům má mimořádně archaické jádro již ze 14. století, na které navazuje dvorek. Z posudku ze dne 28. 8. 2003 vypracovaného [právnická osoba] soud zjistil, že se týká [adresa] v [obec]. Z tohoto domu, směrem do dvoru, se zmiňuje zachování kovaných trnů pro zavěšení dveřních závěsů, na pravé stojce je patrná kovaná úchytka na petlici dveří. Na základě zjištěných informací lze předpokladát, že se jedná o dodatečně zazděný komunikační otvor na pavlač, příp. otvor na spojovací chodbu do zadního traktu objektu [adresa]. Do roku 1926 tvořily objekty [adresa] jeden celek s popisným [číslo]. V roce 2003 byl vypracován projekt stavebních úprav domu [adresa]. U novodobého okna do dvora bude snížen parapet tak, aby byl zajištěn vstup na dvůr v nájmu investora ([právnická osoba]). Dle protokolu ze dne 29. 1. 2004 byl jednání účasten žalobce, který uplatnil nárok na vlastnické právo k dvorku, který byl sloučen ke stavební parcele [anonymizováno] ve vlastnictví [právnická osoba]

40. Ze záznamu o jednání ze dne 20. 4. 2010 soud zjistil, že se žalobce dostavil s geodetem [anonymizováno] [příjmení] k zaměření hranic pozemků st. p. 22 a st. p.

25. Geodet provedl zaměření stavby pergoly na dvorku u domu [adresa] v [příjmení] ulici v [obec] [anonymizováno]. Podle něho se stavba nachází na pozemku žalobce, který uvedl, že dříve byl celý dvorek jeho. Není si vědom, že by dal souhlas k jeho rozdělení a převodu jeho části k domu na stavební parcele 22.

41. Manželé [příjmení] a [jméno] [příjmení] čestným prohlášením ze dne 8. 12. 2020 prohlásili, že byli od roku 1988 nájemci bytu [adresa] v [příjmení] ulici v [obec]. Dne 25. 7. 1994 dům koupili od města Český Krumlov a 27. 6. 1997 ho prodali žalobci. V domě bydleli od roku 1988 do roku 1997. Po celou dobu užívali celý dvorek přináležející k domu, který se nachází uprostřed sousední zástavby, tj. domů [adresa], přičemž na tento dvůr byl v uvedeném období zřízen pouze jediný vchod nacházející se v přízemí jejich domu a neměl tedy na něj přístup nikdo z obyvatel sousedních domů. Dvůr o výměře 47,46 m, dle znaleckého posudku objednaného prodávajícím, od města zakoupili společně s domem a parcelou [číslo] na které stojí, a stali se tak výlučnými vlastníky. Ve stejném rozsahu, tedy i s dvorem, vše prodali žalobci.

42. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že je bývalým pracovníkem Střediska geodézie v [obec]. Provedl zaměření geometrického plánu z roku 1988. Měření provedl pravděpodobně na objednávku OPBH, který tam provedl stavební zásahy měnící půdorys budov zdmi. Po zaměření se prozatímně, běžně v tehdejší době, provedl záznam tužkou v katastrální mapě ke zjištění výměry. Geometrický plán tehdy nebyl vyhotoven, nebyl v katastru právně proveden. Dům poté koupil žalobce a začal chodit na katastrální úřad s tím, že na snímku, který měl z mapy s tužkovým zákresem, je něco jiného a že ten dvorek mu patří až po plot, který si tam sám asi postavil. Přestože geometrický plán nebyl proveden, žalobce trval na tom, že předělený dvorek mu patří. Proto svědek tužkový zákres odstranil vygumováním. V mapě tak byl obnoven původní stav měření asi z roku 1955, protože od tohoto roku v místě žádná změna nebyla. V průběhu doby se žalobce domluvil s [právnická osoba] na opravě zákresu hranic z původního mapování. Protože žalobce trval na změnách, odkázal ho na ředitele katastrálního úřadu, který nařídil opravu zákresu hranic, ač dvorek předělen nebyl. Dohodli se, že platí hranice nikdy nezaměřeného plotu. Na příkaz nadřízeného provedl zákres nové hranice, zaměření na místě samém neprovedl. Žádost žalobce a [právnická osoba] nikdy neměl k dispozici. Provedli„ jakoby“ úpravu, i když k ní žádný právní úkon nebyl doložen. Tímto způsobem žalobce získal část dvora, který patřil [právnická osoba] Proti této úpravě nikdo nepodal stížnost, neprotivil se jí, i když k žádnému právnímu převodu dvorku nedošlo. Ze zaměření geometrického plánu jsou vidět změny dvora. Celý byl přisloučen k domu [adresa], ale Okresní podnik bytového hospodářství nikdy neučinil právní úkon, kterým by tento plán byl vložen do katastru. Plán sice byl zaměřen, ale jen tužkou zakreslen do katastrální mapy, nebyl tedy platný. Pokud se vyhotovil snímek z této mapy, tak zákres tam byl vidět, protože byl proveden pouze tužkou, která je černá stejně jako skutečné hranice. Zákres na mapě byl na průsvitné fólii, ze které se dělají snímky. V daném případě je snímek zavádějící. Slučku stavební parcely 25 s dvorem navrhl sám svědek, protože z jeho domu byl na něho jediný přístup. Stejný stav byl i v roce 1988, ale v té době neexistovali soukromí vlastníci. Zakreslený geometrický plán v roce 1988 nikdy neplatil, nebyl vložen do evidence nemovitostí, proto ho vymazali. Nejednalo se o opravu chyby, ale o technologický postup. Žalobce k nim docházel a nutil ho k něčemu, co nemohl udělat, protože na to neměl právo. Vyloučil, že by v roce 1988 udělal nějakou chybu a v roce 2004 jednal na příkaz nadřízeného. Nepamatuje si přesně, kdy k němu žalobce začal docházet.

43. K odvolání žalobce Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením č. j. [číslo jednací] rozsudek zrušil a vrátil zpět k dalšímu řízení. Soud prvního stupně rozhodl o nároku a žalobním petitu, který zjevně neodpovídá judikatuře. Žalobce formuloval svůj nárok (vtělený do jeho žalobního petitu), že je vlastníkem parcely [číslo] přestože již je veden jako jeho vlastník, avšak o jiné výměře v důsledku průběhu hranic sporných pozemků. Navíc tuto žalobu směřoval pouze vůči prvnímu žalovanému. V okamžiku, kdy došlo k vytvoření nové vlastnické hranice v důsledku žalobcem označeného rozhodnutí katastrálního úřadu (na základě dohody mezi vlastníky) mezi parcelou [číslo] taktéž vůči druhé žalované, tento jeden petit směřoval současně vůči dvěma odlišným vlastníkům pozemkových parcel.

44. Soud prvního stupně nesprávně formulovaný žalobní petit uplatněný nárok (předmět řízení) akceptoval, provedl dokazování a věcně ho zamítnul. Nepoučil žalobce o nutnosti opravit žalobní návrh, aby odpovídal § 126 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.), případně § 80 o. s. ř. Odvolací soud se v otázce nabytí vlastnického práva ztotožnil se závěrem soudu I. stupně, že právní předchůdci žalobce, manželé [příjmení], kupní smlouvou z roce 1994 nemohli nabýt (celý) prostor dvora a z tohoto důvodu nemohli vlastnické právo k němu převést v roce 1997 na žalobce. Žalobce staví svůj skutkový omyl, zakládající dobrou víru o vlastnictví té části dvora, která není součástí parcely v jeho vlastnictví [číslo] na skutečnosti, že jeho právní předchůdci manželé [příjmení] užívali celý prostor dvora výlučně jako vlastníci a předtím jako nájemci předmětného domu. Ve znaleckém posudku oceňujícím předmětné nemovitosti za účelem kupní smlouvy, kterou uzavřeli s městem Český Krumlov manželé [příjmení], byla zmíněna jako součást ocenění i žulová dlažba o výměře přibližně 47 m. K dobré víře přispěl i geometrický plán, který v době převodu vlastnického práva„ přislučkoval“ všechny části pozemkových parcel nacházejících se v prostoru vnitrobloku tvořícího daný„ dvůr“ právě k parcele [číslo] Tyto okolnosti považuje odvolací soud za relevantní pro založení dobré víry žalobce, která se nutně nemusí opírat o existující právní důvod (postačí, aby tu byl právní důvod domnělý). Pro jednoznačný závěr je nutné doplnit další skutková tvrzení a důkazní návrhy, ze kterých vyplyne např. například skutečná výměra předmětného dvora a její porovnání s výměrou žulové dlažby. [obec] menší je poměr mezi pozemkem skutečně nabytým a pozemkem drženým, tím více je třeba klást důraz na okolnosti způsobilé objektivně vyvolat omluvitelný omyl ohledně držených pozemků. Platí, že žalobcem popsané okolnosti mohly (budou-li prokázány) ve spojení s faktem, že i on sám po nabytí vlastnického práva byl podle svých tvrzení výlučným uživatelem dvora, založit nejen subjektivně, ale i objektivně podložený závěr o jeho přesvědčení, že skutečně (byť jak následně vyšlo najevo, tomu tak nebylo) pozemky v rozsahu celého dvora skutečně kupní smlouvou nabyl do vlastnictví. Povinností žalobce je prokázat nerušenou držbu jeho a právo předchůdců (pokud bude započitatelná) nejméně po dobu 10 let. Žalovaná [číslo] je povinna prokázat skutková tvrzení, že prostor dvora byl na základě nájemní smlouvy skutečně užíván někým jiným než žalobcem (společností [právnická osoba]). [jméno] víra města Český Krumlov se zásadně odvíjí od vědomosti statutárního orgánu, když z tohoto pravidla je třeba připustit výjimky v situaci, kdyby důsledné trvání na uvedeném názoru vedlo ke zjevným nespravedlnostem. [jméno] víru za určitých podmínek lze dovodit s ohledem na vnitřní strukturu právnické osoby, i tehdy, pokud se nedozví o určité skutečnosti statutární orgán, nýbrž toliko zaměstnanec, vykonávající speciální zřízenou funkci pro řešení určitých právních otázek. Podstatou dobré víry je kumulativní splnění několika základních podmínek, mezi nimi i držba, tedy vykonávání právního panství nad věcí pro sebe. V tomto smyslu nemůže být v dobré víře vlastník věci, protože není nositelem držby. Dokud město Český Krumlov bylo vlastníkem obou pozemků, mezi nimiž probíhá sporná hranice, nelze hovořit o držbě těchto pozemků, neboť tvořily jedno komplexní vlastnictví města. Z provedeného dokazování vyplývá, že mezi právní předchůdce žalované [číslo] patřil [právnická osoba], od kterého právní předchůdci žalované [číslo] nabyli vlastnické právo k parcele [číslo] zhruba ve stejné době, ve které manželé [příjmení] kupovali parcelu [číslo] dnes ve vlastnictví žalobce, od města Český Krumlov. Je nutné zmapovat okamžik, kdy město Český Krumlov převedlo vlastnická práva k parcele [číslo] jiné právnické osobě, byť vlastněné samotným městem. Teprve v okamžiku, kdy došlo k tomuto oddělení vlastnického práva k pozemkům, mezi nimiž je dnes sporný průběh hranice, lze teoreticky uvažovat u možnosti držby části jiného pozemku, který již nebyl ve vlastnictví města. Pokud by došlo k tomuto převodu natolik pozdě (z hlediska průběhu desetileté vydržecí doby), že by nemohla dobrá víra dle tvrzení samotného žalobce ukončená v roce 2003, trvat v minimální zákonné době 10 let, zkoumání dalších otázek v daném směru by bylo bezpředmětné. Po provedeném důkazu odvolací soud zjistil, že k převodu tohoto vlastnického práva došlo 30. 12. 1991, tedy technicky vzato tato desetiletá lhůta (míněno do tvrzeného roku 2003) mohla proběhnout. O tom, zda nerušeně skutečně proběhla, však musí podat žalující strana jasná skutková tvrzení, doložit je důkazními návrhy a musí být v daném směru poučena soudem prvního stupně ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Musí tedy tvrdit, že od určitého okamžiku (a proč) bylo město Český Krumlov v dobré víře o tom, že prostor celého dvora přináleží k parcele [číslo] užívané spolu s domem [adresa] a nikoliv tedy k pozemkům převedeným [právnická osoba] a opřít tuto úvahu o dobrou víru statutárních orgánů či jiných danou problematikou pověřených osob (zaměstnanců města jednající v dané problematice za město).

45. Soud prvního stupně, ve smyslu zrušujícího rozhodnutí, vedl žalobce k řádnému rozšíření žaloby o druhou žalovanou s následným předložením geometrického plánu, který reflektuje části předmětného dvora a tvoří nedílnou součást tohoto rozsudku. V rámci poučení, po zrušení rozsudku, žalobce žalobu rozšířil a upravil výroky ve vztahu ke konkrétní žalované. V prvním případě byl předmětným geometrickým plánem oddělen pozemek 5 m z parcely č. st. 21 (zastavěná plocha nádvoří) a z pozemku parc. č. st. 22 (zastavěna plocha nádvoří) 30 m. Následně byla změna žaloby připuštěna postupem § 95 o. s. ř.

46. Soud současně poučil žalobce, že počátek jeho vydržecí lhůty by mohl počínat 30. 12. 1991, pokud by okolní nemovitosti s dvorkem byly vloženy do [právnická osoba] a mohly by tak být v držbě města Český Krumlov, která předmětnou nemovitost následně prodala manželům [příjmení] a ti žalobci. Pokud by tedy byla prokázána v tomto smyslu držba městem, potom by do roku 2003 byla naplněna vydržecí lhůta 10 let. Současně byl poučen o tom, že neprokáže-li tuto skutečnost, bude žaloba zamítnuta.

47. Jak již vyplynulo z předchozího dokazování dne 10. 10. 2000 byla mezi [právnická osoba] (jako pronajímatelkou) a [právnická osoba] spol. s. r. o. uzavřena nájemní smlouva k části„ dvorku“ s nájemným splatným vždy do 15. 1. a 15. 7. příslušného roku. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 11. 2000 do 30. 10. 2010. První žalovaná následně předložila fax datovaný 25. 1. 2003. Nájemkyně, v souvislosti se splatností nájemného za dvorek, oznamuje pronajímatelce přejmenování společnosti na [právnická osoba] s tím, že vše ostatní zůstává beze změny a omlouvá se za opomenutí na tuto změnu upozornit. Nájemní smlouvu a fax podepsala jednatelka [jméno] [příjmení]. Pronajímatelka listinu opatřila razítkem dne 30. 1. 2003. Z dále z předloženého dodatku [číslo] k předmětné nájemní smlouvě ze dne 27. 6. 2006 soud zjistil, že nájemní smlouva nadále pokračuje. Původní název pronajímatelky se v průběhu doby změnil na Real- [právnická osoba] Do předmětné nájemní smlouvy jako nájemce vstoupil [jméno] [příjmení] na základě smlouvy o postoupení práva ze dne 13. 12. 2004 Smlouva byla prodloužena do 31. 12. 2026.

48. Z přípisu Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov [číslo jednací] soud zjistil, že na základě podnětu žalobce katastrální úřad v srpnu 2003 zjistil, že v minulosti byl bezdůvodně realizován geometrický plán č. zakázky [číslo] ze dne 3. 8. 1988, kterým byl nově zaměřen a rozdělen dvůr přiléhající k budovám na stavebních parcelách [číslo]. Následně došlo k opravě z důvodu nesouladu na stav, který vycházel z mapování, které proběhlo v daném místě v roce 1953. V závěru doporučil vyřešit situaci ve vzájemné shodě vlastníků pozemků opravou dotčených. 49. [právnická osoba] sdělila, že Ing. [jméno] [příjmení] (zpracovatelka znaleckého posudku k prodeji nemovitostí městem Český Krumlov právním předchůdcům žalobce) ve firmě nepracuje přibližně 25. Neznají její bydliště ani datum narození, jelikož záznamy po uplynutí 10 roků skartovali.

50. Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov dne 18. 5. 2022 sdělil, že v katastru nemovitostí samostatně neevidují výměru dvorku mezi předmětnými domy.

51. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že ve funkci starosty města Český Krumlov byl v letech 1990 až 1998. Přibližně ví, co je předmětem sporu, protože byl navštíven žalobcem a jeho otcem koncem roku 2021. Ptali se ho, co ví o předmětném prodeji. Řekl, že o něm nic neví. Pak jim ještě napsal nějakou větu, že v té době prodávali domy i s pozemky. Tím mínil dům, který stojí na pozemku. Podepsal možná více než 100 takových smluv. Rámcově ví, že dům žalobce se prodal, na detaily si již nepamatuje. Neví ani, kdo v té době měl na starosti městské nemovitosti.

52. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v roce 2000 pracoval ve společnosti [právnická osoba] Není si jistý, jestli byl v té době členem představenstva, ale po transformaci na společnost s ručením omezením byl jejím jednatelem. Na nájem v [obec] si nevzpomněl. Poté, co mu byla předložena nájemní smlouva uzavřená se společností xanon [číslo] uvedl, že podpis vypadá jako jeho vlastní. Na smlouvu se nepamatuje, ani jestli byla naplněna. V [obec] byl, ale místo výkonu práce měl v [obec] s nejbližší pobočkou v Českých Budějovicích. Věděl, že v té době společnost vlastnila dům na náměstí v [obec]. V interiéru domu byl, ale neví, jestli k němu náležel dvorek, nevzpomněl si, že by jednal s žalobcem. Společnost měla správce budov, ale neví, kdo jím byl.

53. Svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že u [právnická osoba] pracoval jako technický správce nemovitostí. Jeho úkolem byla technická správa nemovitostí, tedy činnosti týkající se vodoměrů, elektroměrů apod. Věděl, že mezi domy existuje předmětný dvorek. Žádnou pracovní činnost na něm nevykonával. Nemovitosti vložené do Českokrumlovského rozvojového fondu měli na starosti jednatel a technik Ing. [celé jméno svědka].

54. Z výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka] soud zjistil, že byl u [právnická osoba] zaměstnán od roku 1991 jako investiční technik. Jeho pracovní náplní byla příprava a realizace investic. Měl na starosti opravy domů ve vlastnictví zaměstnavatele, nemovitosti jako takové na starosti neměl. Všechny akce také dozoroval jako stavební dozor. Na nemovitostech, na předmětném dvorku, žádné investiční akce nebyly prováděny. Přebírání majetku od města Český Krumlov se nezúčastnil.

55. Ze složky listin předložených městem Český Krumlov soud zjistil, že [právnická osoba] dne 28. 7. 1993 podal rejstříkovému soudu v [obec] dne 28. 7. 1993 návrh na zápis změn, mimo jiné i týkající se kmenového jmění společnosti ve výši 333 mil. Kč. Podle protokolu z 20. 5. 1993 podepsaném městem a Českokrumlovským rozvojovým fondem bylo dne 27. 12. 1991 vloženo do fondu 500 000 Kč a dne 19. 5. 1993 – 19 500 383,34 Kč. Z protokolu mezi týmiž subjekty ze dne 15. 1. 1993 vyplývá, že došlo k účetnímu předání a převzetí nemovitostí, které byly na základě rozhodnutí městského zastupitelstva vloženy do fondu. Město vyjímá vložené nemovitosti z účetní evidence dne 31. 12. 1993 a fond je přebírá do účetní evidence dne 1. 1. 1994. [jméno] vložených nemovitostí byly určeny soudním znalcem ve výši 290 962 311 Kč u budov a 22 635 575 Kč u pozemků. Z jmenného seznamu s reprodukčními cenami vyplývá, že do fondu byla (v daném místě, tedy„ okolo dvorku“) vložena pouze nemovitost [adresa] (následně převedená do vlastnictví právní předchůdkyně první žalované) spolu s pozemkem parc. [číslo]. Tato skutečnost vyplývá i z jednoho z protokolů o předání nemovitého majetku městem. Zakládací listina Českokrumlovského rozvojového fondu byla schválena městským zastupitelstvem 28. 11. 1991. Kmenové jmění při založení společnosti činilo 10 mil. Kč a bylo tvořeno vkladem 500 000 Kč v rozsahu částku 9,5 mil. Kč se jednalo o cenu nemovitostí. [anonymizováno] [příjmení] dne 13. 12. 1991 vyhotovil znalecký posudek o ceně nemovitosti [adresa] [číslo] 1991. V popisu je mimo jiné uvedeno, že oceňovaná nemovitost je situovaná svým hlavním průčelím do Náměstí [ulice], je v souvislé zástavbě, k zadní části objektu přísluší šachtovitý dvorek. Oceněny byly i zpevněné plochy dvorku z kamenných desek o výměře 20,25 m.

56. Z rukou psaného zápisu soud zjistil, že pracovník katastrálního úřadu zaznamenal jednání žalobce ze dne 5. 8. 2003, při kterém byl řešen neplatný zákres (předmětného dvora) z roku 1988.

57. Po doplněném dokazování jsou skutkové hmotně právní závěr soudu následující. Žalobce kupní smlouvou od manželů [příjmení] nenabyl ani část předmětného dvora a ani neprokázal, že část tohoto dvoru nevydržel. Je skutečností, že žalobce a jeho právní předchůdci manželé [příjmení] od 25. 7. 1994 (doba převodu předmětného domu se zastavěnou plochou na právní předchůdce žalobce) výlučně užívali celý prostor dvora, v kupní smlouvě byla zmíněna jako součást ocenění i žulová dlažba o výměře přibližně 40 m, k jejich dobré víře pak přispěl i geometrický plán, který už v roce 1988„ přislučkoval“ všechny části pozemkových parcel nacházejících se v prostoru vnitrobloku tvořícího daný„ dvůr“ právě parcele [číslo] dnes ve vlastnictví žalobce. V řízení byl prokázán způsob tohoto přislučkování, kterým byla chyba vzniklá přímo u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Český Krumlov, respektive Střediska geodézie [obec], n. p. Tyto okolnosti tak mohly založit dobrou víru žalobce a jeho právní předchůdce, že je vlastníkem žalované části dvora, jehož další část, spolu Ks domem a pozemkem dnes první žalované, byla městem Český Krumlov k 30. 12. 1990 vložena do [právnická osoba] Jak vyplynulo z výpovědi tehdejšího starosty [anonymizováno] [příjmení], město prodávalo domy se zastavěnou plochou. Část dvora, vyjma šachtovitého dvorku o výměře 20,25 m (dle posudku [anonymizováno] [příjmení]), který byl vložen do ČKRF a následně prodán právní přechůdkyni první žalované, i nadále zůstala ve vlastnictví města, což vylučuje možnost počátku běhu lhůty pro vydržení. Z výše uvedeného je zřejmé, že lhůta pro vydržení počala běžet až dnem nabytí vlastnictví domu [adresa] a pozemku p. č. st. 25 manžely [příjmení] (kupní smlouva z 25. 7. 1994). Žalobce minimálně od roku 2000 již nekontroloval velkou část dvorku, který byl pronajímám právním předchůdcem první žalované vlastníkovi další sousední nemovitosti (společnosti xanon [číslo]). Toto tvrzení bylo prokázáno nejen nájemní smlouvou, ale i následnou faxovou zprávou jednatelky společnosti ze dne 25. 1. 2003, která právní předchůdkyni první žalované oznamuje, v souvislosti s termínem platby nájemného, změnu názvu společnosti s tím, že další údaje jako IČ, DIČ a bankovní spojení zůstávají stejné. Existence této nájemní smlouvy rovněž vyplývá i z dodatku uzavřeného s panem [příjmení] ze dne 27. 6. 2006, který vstoupil do práv a povinností předmětné nájemní smlouvy na místo společnosti xanon [číslo] Z výše uvedeného tedy vyplývá, že vydržecí lhůta běžela pouze šest let (od 25. 7. 1994 do roku 2000). Nejpozději by však mohla skončit 5. 8. 2003, kdy se podle ručně psaného zápisu zaměstnance katastrálního úřadu dostavil žalobce k řešení otázky neplatného zákresu (hranic dvorku) z 3. 8. 1988. Za daného stavu tak nebyla naplněna 10letá vydržecí lhůta podle ustanovení § 134 obč. zák., proto byla žaloba zamítnuta.

58. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Úspěšné první žalované přiznal právo na jejich náhradu, které je tvořeno deseti úkony advokáta (příprava a převzetí, písemná vyjádření z 15. 3. 2019 a 18. 3. 2020, jednání ve dnech 20. 5. 2020 a 15. 7. 2020 přesahující 2 hodiny a jednání ve dnech 2. 10. 2020 a 11. 12. 2020) po 3 100 Kč, deseti režijními paušály po 300 Kč, jízdným za čtyři cesty z [obec] do [obec] a zpět (cesta jedním směrem trvá necelé tři hodiny) prostředky hromadné dopravy ve výši 1 509 Kč a náhradou za ztrátu času za 48 půlhodin po 100 Kč. V odvolacím řízení tři úkony po 3 100 Kč a tři režijní paušály po 300 Kč, po zrušení osmi úkony po 3 100 Kč a osmi režijními paušály po 300 Kč. Jízdné z [obec] do Č. Budějovice činí hromadnými prostředky 626 Kč a náhrada za ztrátu času 1 000 Kč, jízdné k jednáním soudu prvního stupně hromadnými prostředky 1 945 Kč a náhrad za ztrátu času 6 000 Kč (šedesát půlhodin po 100 Kč). To vše zvýšené o 21% DPH. Náklady řízení v případě druhé žalované činí odměna advokátky za osm úkonů (příprava a převzetí, dvě jednání přesahující dvě hodiny a dvě jednání, jak je uvedeno v případě první žalované a písemný závěrečný návrh) po 3 100 Kč a osmi režijními paušály po 300 Kč, celkem 27 200 Kč. Za odvolací řízení před Krajským soudem v Českých Budějovicích má nárok na tři úkony právní služby (vyjádření k odvolání, jednání před odvolacím soudem ve dnech 11. 5. 2021 a 10. 6. 2021) a jízdné prostředky Regiojet ve výši 716 Kč (4 x179 Kč) s náhradou za ztrátu času 2 000 Kč (20 půlhodin po 100 Kč). Po zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně má nárok na 7 úkonů právní služby (vyjádření ke změně žaloby ze dne 4. 10. 2021, závěrečný návrh ze dne 14. 9. 2023 a za účast při jednáních soudu ve dnech 9. 3., 22. 6., 25. 11. 2022, 14. 7. 2023 a 13. 9. 2023 k tomu 7 režijních paušálů po 300 Kč a jízdným k pěti jednáním soudu (ujeto celkem [číslo] km za použití osobního automobilu Škoda Fabia [registrační značka], při průměrné spotřebě 6,2 l benzínu Natural (v ceně 36,10 Kč, resp. 47,10 Kč a 45,20 Kč) v ceně 13 975 Kč a parkovným 400 Kč.

59. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto doplňujícím usnesením podle § 166 o. s. ř. Povinnost k jejich náhradě byla uložena podle § 148 o. s. ř. neúspěšnému žalobci, u kterého nebyly tvrzeny a ani zjištěny předpoklady pro přiznání osvobození od placení soudních poplatků. Jsou tvořeny svědečným [anonymizováno] [jméno] [příjmení], které bylo zálohováno z prostředků státu.

60. O lhůtě plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení