7 C 73/2021-105

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Eliášovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupen advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupen advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] pro zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % p.a. od [datum] do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 8 228 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zaplacení částky shora uvedené spolu s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že právní předchůdce oprávněného – [anonymizována tři slova], poskytla na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] dlužníkům: a) [právnická osoba], [IČO], b) [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [IČO], úvěr v celkové výši 76.000.000 Kč, který se dlužníci zavázali spolu se sjednanými úroky splatit. Svou povinnost splatit úvěr sjednaným způsobem dlužníci nesplnili a ocitli se v prodlení. Pohledávka z citované úvěrové smlouvy byla zajištěna zástavním právem smluvním zřízeným k nemovitostem ve vlastnictví žalovaného, a to: - pozemek parcel. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) jehož součástí je stavba: [část obce], [adresa] (bydlení) na tomto pozemku postavená, - pozemek parcel. [číslo] (zahrada), - pozemek parcel. [číslo] (zastavěná plocha a nádvoří) jehož součástí je stavba: bez čp/če (jiná st.) na tomto pozemku postavená jak je zapsáno u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha v katastru nemovitostí pro obec Praha a k.ú. [část obce] na LV [číslo] to dle zástavní smlouvy ze dne [datum], dle které byl vklad zástavního práva povolen rozhodnutím [číslo jednací] s právnímu účinky vkladu práva ke dni [datum].

2. Dne [datum] byla mezi Oprávněným a dlužníky uzavřena Dohoda o podmíněném odpuštění části dluhu, podle které: - dlužníci (zavázaní společně a nerozdílně) uznali svůj dluh ve výši 47.095.870,28 Kč sestávající se ze splatné, ale nesplacené jistiny úvěru, - strany sjednaly, že pro případ, kdy nedojde ke splnění rozvazovací podmínky, odpouští osoba oprávněná osobám povinným část dluhu tak, že tento bude činit částku 44.968.664,17 Kč („ Nový dluh") vykazovaný jako nová jistina úvěru, který bude počínaje dnem [datum] úročen smluvním úrokem ve výši 8,95% p.a. a který je splatný tak, že: a) částka 2.968.664,17 Kč do [datum], b) částka 42.000.000 Kč do [datum] Dohoda o částečném odpuštění dluhu byla uzavřena pod Rozvazovací podmínkou (čl. 3), že účinky částečného prominutí pomíjí ke dni, kdy osoby povinné poruší m.j. povinnost včasně, bezpodmínečně a neodvolatelně splácet a splatit Nový dluh ve shora uvedených splátkách.

3. Dlužníci se ocitli v prodlení s uhrazením zbývající částky jistiny Nového Dluhu ve výši 42.000.000 Kč a k ní příslušejících smluvních úroků ve výši 1.827.496,83 Kč, která měla být dle článku 5.1. (b) Dohody uhrazena nejpozději do [datum] a v důsledku tohoto prodlení došlo k naplnění rozvazovací podmínky.

4. S ohledem na to uzavřela osoba oprávněná s dlužníky, za účasti ručitelů: [jméno] [příjmení], [datum narození], a [celé jméno žalovaného] Dodatek č. 1 k Dohodě o podmíněném odpuštění části dluhu, podle kterého se osoby povinné zavázaly společně a nerozdílně do doby splnění rozvazovací podmínky (t.j. podmínky, že účinky dohody o podmíněném odpuštění části dluhu pomíjí ke dni, ke kterému jakýkoli spoludlužník poruší jakoukoli z povinností stanovených v čl. 5 dohody o podmíněném odpuštění části dluhu ve znění dodatku č. 1 nebo v článku 7 dohody včetně dodatku, a to zejména povinnosti zaplatit zbývající částku jistiny ve výši 42.000.000 Kč navýšenou k [datum] o úroky v předepsané výši 1.827.496,83 Kč nejpozději do [datum]) zaplatit osobě oprávněné jako Nový dluhu: - částku 343.667,83 Kč na úroku do [datum], - částku 353.959,02 Kč na úroku do [datum] a částku 42.000.000 Kč na jistině dluhu, to vše s konečnou splatností Nového dluhu [datum], a pro případ splnění Rozvazovací Podmínky se osoby povinné zavázaly uhradit věřiteli jako Dluh 2 částku 46.590.506,43 Kč sestávající se ze splatné ale neplacené jistiny Dluhu 2 ve výši 45.954.702,94 Kč a smluvní pokuty dle čl. 9 smlouvy o úvěru ve výši 635.803,49 Kč za dobu od [datum] do [datum], a to nejpozději do 3 pracovních dnů ode dne splnění Rozvazovací Podmínky.

5. Osoby povinné tyto své dluhy podle úvěrové smlouvy a dohody o podmíněném odpuštění části dluhu a dodatku č. 1 k dohodě o podmíněném odpuštění dluhu, ve formě notářského zápisu sepsaného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec] sp.zn. [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] co do důvodu a výše uznaly a svolili k tomu, že v případě kdy vůči osobě oprávněné nesplní řádně a včas svůj závazek v tomto notářském zápise popsaný podle § 71b notářského řádu výslovně svolují k tomu, aby podle tohoto notářského zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby tento notářský zápis byl exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.

6. Ručitelé [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] pak prohlásili, že pokud nesplní řádně a včas svůj závazek bez zbytečného odkladu po první výzvě věřitele k plnění ručitelského závazku svůj ručitelský závazek specifikovaný v ručitelském prohlášení a v tomto notářském zápisu, pak podle § 71b notářského řádu každý z nich svoluje k tomu, aby byl podle tohoto notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby tento notářský zápis byl exekučním titulem. To vše s tím, že ve vztahu mezi dlužníky a ručitelem a mezi ručiteli navzájem plněním jednoho zaniká v rozsahu jeho plnění povinnost druhého. Oprávněný je tak oprávněn, aby byl podle tohoto notářského zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce), a aby byl tento notářský zápis exekučním titulem buďto pro Nový dluh, anebo v případě splnění rozvazovací podmínky, pro Dluh 2.

7. Právní předchůdce oprávněného dále prohlásil, že dne [datum] odeslal ručiteli [jméno] [příjmení] a ručiteli [celé jméno žalovaného] výzvu k úhradě dlužné částky z titulu splnění ručitelského závazku. Do dnešního dne pak nebylo uhrazeno ničeho, a to jak ze strany dlužníků, tak ze strany ručitelů.

8. Právní předchůdce oprávněného dále prohlásil, že ani ze strany osob povinných ani ze strany ručitelů k úhradě Dluhu 2 nedošlo. Původní oprávněný [příjmení], [anonymizována dvě slova] svou pohledávku za osobami povinnými postoupil smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na věřitele [právnická osoba], jak o tom svědčí v příloze připojená smlouva o cesi. Podle ust. § 1880 obč.zák. spolu s postoupenou pohledávkou nabyl postupník také její příslušenství a práv s ní spojených včetně zajištění. O postoupení pohledávky byl žalovaný notifikován přípisem ze dne [datum].

9. Přípisem byl žalovaný vyzván ke zpřístupnění předmětu zástavy, a to konkrétně dne [datum]. Dále byl upozorněn, že v případě nezpřístupnění předmětných nemovitostí mu bude vyúčtována smluvní pokuta. Jelikož předmět zástavy v termínu dle výzvy nebyl zpřístupněn, vyúčtoval žalobce žalovanému přípisem ze dne [datum] smluvní pokutu ve výši 50 000 Kč, se splatností do [datum] za porušení níže uvedených ustanovení zástavní smlouvy.

10. Žalobce uplatňuje následující smluvní pokuty: - smluvní pokuta ve výši 50 000 Kč za porušení ust. čl. 5 odst. 5.1.9 ve spojení s ust. čl. 8 odst. 8.1 zástavní smlouvy (Zástavce se zavazuje umožnit zástavnímu věřiteli, popřípadě pověřenému zaměstnanci vstup do nebo na nemovitost za účelem kontroly jejího provozního a stavebního stavu a určení ceny nemovitostí), konkrétní porušení spočívá v tom, že žalovaný předmětné nemovitosti v termínu dne [datum] nezpřístupnil oprávněnému zaměstnanci zástavního věřitele, jak o tom svědčí přiložený protokol. Smluvní pokuta byla uložena na zákl. ust. čl. 8 odst. 8.1 zástavní smlouvy (Pro případ, že zástavce poruší povinnost stanovenou v zástavní smlouvě je věřitel oprávněn uplatnit smluvní pokutu ve výši 50.000 Kč). Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. Dlužná částka doposud uhrazena nebyla.

11. Žalovaný se vyjádřil tak, že žalobu neuznává a co do důvodu a výše. Žalovaný uvedl, žalobce se předmětnou žalobou domáhá smluvní pokuty, která měla údajně vzniknout v souvislosti s porušením povinností žalovaného vyplývající ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], co by zástavním věřitelem a žalovaným, co by zástavním dlužníkem. Žalovaný uvedl, že [anonymizováno] není a nikdy nebyla právním předchůdcem žalobce, které mu práva ze zástavní smlouvy, na jejich údajné porušení se žalobce po žalovaném domáhá smluvní pokuty, nikdy nesvědčila a nesvědčí. Zástavní smlouva uzavřená mezi [právnická osoba] a žalovaným měla zajišťovat pohledávku z úvěrové smlouvy, uzavření dne [datum] ve znění dodatku č. 1 ze dne [datum] a dodatku č. 2 ze dne [datum] mezi [právnická osoba], coby věřitele a [právnická osoba] [anonymizováno] a společností [právnická osoba], coby solidárními dlužníky na základě, které [právnická osoba] poskytla společnostem [anonymizováno] a [anonymizováno] úvěr. Žalovaný uvedl, že dne [datum] oznámila [právnická osoba], [právnická osoba], že dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi [právnická osoba], jako postupitele a žalobcem jako postupníkem, došlo k postoupení veškerých pohledávek [právnická osoba], za [právnická osoba] a za [právnická osoba], vzniklých na základě nebo v souvislosti s úvěrovou smlouvou na žalobce. Ačkoliv [právnická osoba] a [právnická osoba] v domnění, že hradí své závazky, vyplývající z úvěrové smlouvy, uhradili [právnická osoba] v celkové výši 74 599 511,95 Kč v prosinci roku [rok], tj., ve stejný měsíc, kdy byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek.

12. Žalovaný předně namítl nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce, když uvádí, že má za to, že tento není aktivně věcně legitimován, jelikož mezi žalobcem a [anonymizována tři slova] došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávky, přičemž k postoupení došlo k cesi současný, budoucích nebo podmíněných pohledávek postupitele, které vznikly na základě úvěrové smlouvy, včetně veškerého příslušenství předplatných práv na zaplacení smluvních pokut a veškerých práv pohledávkou spojených, včetně zajištění. Žalovaný uvádí, že postoupením pohledávek nedochází k přechodu všech práv a povinností postupitele na postupníka, ale pouze těchto práv, která jsou vymezena ve smlouvě o postoupení pohledávek, nebo je lze na základě smlouvy o postoupení pohledávek identifikovat. Žalovaný uvedl, že [právnická osoba] sama rozlišovala mezi těmito dvěma instituty tj., mezi postoupením pohledávky a převodu práv a povinností, jelikož ve svých všeobecných úvěrových podmínkách, výslovně tyto instituty odlišovala. Z tohoto lze usuzovat, že [právnická osoba], neměla v úmyslu postoupit na žalobce veškerá práva a povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy, ale že na žalobce převedla pouze pohledávku. Vzhledem k tomu, že v rámci postoupení došlo pouze k postoupení pohledávek, které vznikly na základě úvěrové smlouvy a příslušenství a práv spojených s pohledávkou, včetně zajištění, nelze považovat nárok žalobce na uhrazení smluvní pokuty za porušení povinnosti, stanovené zástavní smlouvě za oprávněný a z tohoto důvodu, že povinnost žalovaného zpřístupnit nemovitosti dle článku 5.1.9 je zakotvená v zástavní smlouvě, nikoliv v úvěrové smlouvě, přičemž smlouvu o postoupení pohledávek bylo postoupeno pouze zástavní právo vyplývající ze zástavní smlouvy, nikoliv další práva, která jsou obsažena v zástavní smlouvě a svědčí původnímu zástavnímu věřiteli [právnická osoba]. Vzhledem k výše uvedenému je zřejmé, že ze strany žalovaného nedošlo a ani nemohlo dojít k porušení článku 5.1.9 zástavní smlouvy v podobě odmítnutí zpřístupnit nemovitost žalobci, jelikož žalobce nebyl a ani není dle zástavní smlouvy k takovému přístupu na nemovitost oprávněn a tudíž ani nemohlo dojít ke vzniku nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty dle zástavní smlouvy. Dále žalovaný uvedl, že vzhledem k tomu, že vznik a trvání zástavního práva je nerozlučně spjato s existencí zajišťované pohledávky, tedy v situaci, kdy úvěrová smlouva je absolutně neplatná, tedy, že zástavní právo k nemovitostem, uvedeným v zástavní smlouvy neexistuje, nemohlo tedy ani vzniknout a bez existence hlavního, tj. zajišťovaného závazku, nemůže vzniknout zajišťovací závazek z dohody o smluvní pokutě. Nevznikl závazek hlavní např. pro neplatnost smlouvy, nemůže dojít ani k porušení ze smlouvy a nemohou tak nastat ani účinky smluvní pokuty.

13. Jednotlivá skutková tvrzení má soud prokázána z: -) [anonymizována dvě slova] poskytlo [právnická osoba] [anonymizováno] a společnosti [právnická osoba], úvěr ve výši 76 000 000 Kč pro dlužníky a tento úvěr byl čerpán na účet [právnická osoba] [anonymizováno] [bankovní účet], který si zřídila u [anonymizována dvě slova] (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum]), -) Společnosti [anonymizováno] byla z úvěru poskytnuta částka 36 500 000 Kč, [právnická osoba] 5 898 965 Kč, 501 600 Kč jako náklady na úvěr a částka 4 099 435 Kč jako provozní kapitál, částka 501 600 Kč jako náklady na úvěr a částka 21 500 000 Kč byla určena k financování provozního kapitálu obou společností (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum]), -) [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] se zavázali společně a nerozdílně poskytnutý úvěr splácet v pravidelných čtvrtletních splátkách ve výši 1 500 000 Kč, a to nejpozději do [anonymizována dvě slova], [rok], s tím, že poslední splátka měla činit 65 000 000 Kč (prokázáno smlouvou o úvěru ze dne [datum]), -) Žalovaný je vlastníkem nemovitostí v k.ú. [část obce], obec Praha, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku par. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavba (prokázáno z výpisu z Katastru nemovitostí [list vlastnictví]), -) Žalovaný se zavázal k zajištění pohledávek z úvěrové smlouvy, ve prospěch [anonymizována tři slova], zřídit zástavní právo k nemovitostem v k.ú. [část obce], obec Praha, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku par. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavba, až do výše 152 000 000 Kč (prokázáno zástavní smlouvou ze dne [datum]), -) Zastávce, tj. žalovaný byl povinen umožnit zástavnímu věřiteli nebo pověřenému zástupci vstup do nemovitosti, za účelem kontroly nemovitostí (prokázáno zástavní smlouvou ze dne [datum] – bod [číslo]), -) Pro případ porušení jakéhokoliv závazku ze zástavní smlouvy byla sjednána smluvní pokuta za každé porušení, a to ve výši 50 000 Kč (prokázáno zástavní smlouvou ze dne [datum] – bod 8.1.), -) Společnost [anonymizováno] nebyla, na rozdíl od [právnická osoba] [anonymizováno] ke dni uzavření předmětné úvěrové smlouvy členem [anonymizována dvě slova] (prokázáno žádostí o přijetí za člena družstva, stanovami [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), -) [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] se dostali do prodlení, a poté spolu s [anonymizována dvě slova] uzavřeli dne [datum] dohodu o podmíněném odpuštění části dluhu, ve které dlužníci uznali co do důvodu a výše dluh 47 095 870 Kč, který se skládal z nesplacené jistiny úvěru poskytnutého na základě předmětné smlouvy o úvěru. Y této dohodě [anonymizována dvě slova] odpustilo dlužníkům část dluhu, kdy nový dluh měl činit 44 968 664,17 Kč, avšak pod rozvazovací podmínkou, že dlužníci do 10. 2015 uhradí družstvu částku 2 968 664,17 Kč a do [datum] zbylou částku 42 000 000 Kč (prokázáno dohodou o podmíněném odpuštění části dluhu), -) [anonymizována tři slova] postoupilo pohledávku za společnostmi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] z úvěrové smlouvy na žalobce (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek), -) Žalobce dne [datum] vystavil výzvu žalovanému ke zpřístupnění nemovitostí v k.ú. [část obce], obec Praha, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku par. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavba, avšak tuto výzvu neodeslal (prokázáno výzvou ze dne [datum]), -) Dne [datum] provedl [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] prohlídku nemovitostí v k.ú. [část obce], obec Praha, a to pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], pozemku par. [číslo] pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba bez čp/če – jiná stavba (prokázáno protokolem o provedené kontrole stavu zástavy), -) Žalobce dne [datum] vystavil výzvu k úhradě smluvní pokuty, avšak tuto neodeslal (prokázáno výzvou ze dne [datum]), -) Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky (prokázáno předžalobní výzvou ze dne [datum] vč. podacího archu).

14. Všechny v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle ust. § 132 o.s.ř. Další provedené důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro rozhodnutí věci význam.

15. Po právní stránce posoudil soud danou věc takto:

16. Dle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

17. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dále jen„ o. z.“, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

18. Pro právní posouzení této věci – s výjimkou postoupení pohledávky – jsou tak rozhodná dále citovaná ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen„ obch. zák.“, a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, (dále jen„ obč. zák.“).

19. K postoupení pohledávky:

20. Dle § 1879 o.z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

21. Dle § 1887 o.z., postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

22. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že pohledávka byla na žalobce řádně postoupena, a je tak ve věci legitimován k podání žaloby.

23. K platnosti úvěrové smlouvy:

24. Soud se nejdříve musel vypořádat s otázkou, zda byla úvěrová smlouva mezi [anonymizována dvě slova] a dlužníky platně uzavřena.

25. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba] nebyla členem družstva. Podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech (dále jen„ ZoSaÚD“), platí, že družstvo je v rámci svého podnikání oprávněno poskytovat úvěry svým členům a dle §, 1 odst. 5 ZoSaÚD platí, že je družstevní záložna oprávněna vykonávat pouze činnosti stanovené tímto zákonem.

26. Dle § 39 SOZ pak platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

27. Dle § 41 SOZ platí, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

28. Soud se tedy dále zabýval otázkou dělitelnosti neplatné části smlouvy.

29. Předpokladem aplikace § 41 SOZ je především oddělitelnost neplatné části od zbytku právního jednání. Oddělitelnost se posuzuje vzhledem k povaze právního jednání, k jeho obsahu nebo k okolnostem, za nichž k právnímu jednání došlo. Právní jednání musí být možné rozebrat tak, že zůstane část schopná samostatné existence. Oddělení neplatné části od zbytku právního jednání je možné, týká-li se neplatnost pouze nepodstatné součásti.

30. I Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí uvedl, že při posuzování otázky, zda část právního jednání postiženou důvodem neplatnosti lze oddělit od ostatního obsahu tohoto jednání, je třeba dbát a byla respektována, vůle stran právního jednání s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení jednající sledoval. Proto nelze přitakat myšlence, že vždy, když spočívá důvod neplatnosti pouze v části právního jednání a tato část je oddělitelná, půjde o částečnou neplatnost. Takové pojetí dostatečně nerespektuje zásadu autonomie vůle. Pro úvahu o tom, zda jde o část právního úkonu, kterou nelze oddělit od ostatního obsahu úkonu (§ 41 o. z.), je nerozhodné, že se právní úkon týká věci (např. pozemku}, kterou lze rozdělit, nýbrž rozhodné je, zda jde o část právního úkonu obsahově oddělitelnou.“ (Komentář k zákonu č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, Wolters Kluwer ČR). Taktéž rozhodnutí Nejvyššího soudu - rozsudek ze dne 12. 9.2002, sp. zn. 22 Cdo 2127/2000, rozsudek ze dne 14. 1. 2014, sp. zn. 21 Cdo 20/2013 nebo rozsudek ze dne 25. září 1997, sp. zn. 2 Cdon 254/96.

31. Z dokazování vyplynulo, že členem [anonymizována tři slova] byla pouze [právnická osoba] a nikoli [právnická osoba] Smlouva o úvěru, ze dne [datum], nebyla uzavřena pouze s jedním dlužníkem, neboť majetkové poměry ani jednoho z nich, tj. ani [právnická osoba] ani [právnická osoba], nebyly dobré. Dohromady však jejich movitý a nemovitý majetek činil dostačující záruku, pro kterou bylo družstvo [anonymizováno] ochotno úvěr poskytnout. Společnosti [anonymizováno] byla z úvěru poskytnuta částka 36 500 000 Kč, [právnická osoba] 5 898 965 Kč, 501 600 Kč jako náklady na úvěr a částka 4 099 435 Kč jako provozní kapitál a celých 21 500 000 Kč bylo určeno k financování provozního kapitálu obou dlužníků, a to bez bližšího a konkrétního vymezení, kolik kterému dlužníku připadne.

32. Právě proto, že nebylo určeno, kolik každému dlužníku připadne, a ve spojení se skutečností, že se dlužníci (z nichž jeden byl členem [anonymizováno] a druhý nikoli) zavázali plnit solidárně, nelze považovat smlouvu za platné uzavřenou, neboť neplatnou část (smlouva s [anonymizováno]) oddělit nelze, a proto je tato předmětná smlouva absolutně neplatná jako celek (jakož i na smlouvu navazující ujednání).

33. K zástavní smlouvě:

34. Zástavní právo je právem subsidiárním a akcesorickým. Subsidiarita zástavního práva vyjadřuje, že jde o podpůrný zdroj uspokojení pohledávky zástavního věřitele, který se uplatní jen tehdy, jestliže pohledávka nebyla dlužníkem dobrovolně splněna a ani nezanikla jiným způsobem. Akcesorickým je zástavní právo zejména proto, že vzniká pouze tehdy, vznikla-li platně také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit, a že dochází k jeho zániku, zanikla-li zajištěná pohledávka. Z akcesority zástavního práva vyplývá, že zástavní právo platně vznikne na základě platné zástavní smlouvy, jen jestliže platně vznikla také pohledávka, k jejímuž zajištění má sloužit. Jestliže pohledávka, pro kterou bylo zástavní právo zřízeno, ve skutečnosti platně nevznikla (například proto, že nedošlo k uzavření smlouvy, podle které měla pohledávka vzniknout, že je taková smlouva neplatná apod.), není tu zástavní právo, i kdyby samotná zástavní smlouva byla bezvadná. Není-li tu tedy pohledávka, která má být zajištěna zástavním právem, není to důvodem neplatnosti zástavní smlouvy; tato okolnost má za následek, že podle zástavní smlouvy - ačkoliv jde o platný právní úkon a i když, jde-li o nemovitost, bylo podle ní vloženo zástavní právo do katastru nemovitostí - zástavní právo nevznikne (viz. např. rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 582/2018).

35. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že pohledávka, která byla, zajištěna zástavním právem platně nevznikla, není zde ani zástavního práva.

36. Ke smluvní pokutě:

37. S ohledem na shora uvedené se tak, nelze domáhat po žalovaném, zaplacení smluvní pokuty za porušení povinnosti, která byla sjednána v zástavní smlouvě, když zástavní smlouva následuje osud zajištěné pohledávky. Žalovaným tak nemohl porušit článek 5.1.9 zástavní smlouvy v podobě odmítnutí zpřístupnění nemovitost žalobci, jelikož žalobce není dle zástavní smlouvy k takovému přístupu oprávněn. Tedy nedošlo ke vzniku nároku žalobce na zaplacení smluvní pokuty dle zástavní smlouvy.

38. Jen na okraj soud podotýká, že žalobce v řízení neprokázal, že by žalovanému zaslal nejen výzvu ke zpřístupnění předmětu zástavy, ale ani výzvu k úhradě smluvní pokuty.

39. Závěrem soud dodává, že vzhledem k tomu, že se žalobce k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně obeslán, nemohlo se mu tak dostát dobrodiní poučení dle § 118 a o.s.ř.. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, tak jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, když žalobu zamítl.

40. Výrok II. o náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 228 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky 3 100 Kč za účast na jednání dne [datum] dle § 11 odst.1) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 800 Kč ve výši 1 428 Kč, k rukám svého advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.

Poučení