7 C 74/2020 - 440

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou, ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: JUDr. [Jméno zainteresované osoby 1/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o náhradu škody a nemajetkové újmy takto:

Výrok

1. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 360 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 360 000 Kč od 3. 1. 2019 do zaplacení, se zamítá.

2. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši 53 649,72 Kč.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou na náhradu škody a nemajetkové újmy podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 360 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 3. 1. 2019 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že v roce 2018 účastnice uzavřely smlouvu o poskytování právních služeb na základě, které žalobkyně udělila žalované – advokátce dne [datum] plnou moc k zastupování ve věci neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, dané žalobkyni jejím tehdejším zaměstnavatelem společností [právnická osoba]., IČO [IČO], se sídlem [adresa]. Žalobkyně uhradila žalované zálohu na poskytování právních služeb ve výši 18 150 Kč. Žalovaná dne [datum] podala žalobu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [sp.zn.]. Před podáním uvedené žaloby konzultovala žalobkyně s žalovanou skutkový a právní stav, byla žalovanou ujištěna, že žaloba bude úspěšná, jelikož výpověď z pracovního poměru, která byla žalobkyni udělena, je ukázkovým příkladem neplatnosti výpovědi udělené zaměstnavatelem, když v ní absentuje faktické odůvodnění a schází ostatní zákonné náležitosti. Na základě odborného doporučení žalované se tak žalobkyně rozhodla pro podání žaloby o neplatnost výpovědi z pracovního poměru. Dne [datum] obdržela žalobkyně e-mailovou zprávu od žalované, se sdělením „[právnická osoba], paní [jméno FO], žaloba na nepl. rozvázání Vašeho prac. poměru byla podána po dohodě [datum] datovou schránkou. V příloze zasílám záloh. fakturu na právní služby. Další vývoj věci bude přidělení spis. značky soudem, výzva k zaplacení soudního poplatku (přijde mně) a projednání soudem. Kdyby něco bylo potřeba, zavolejte. Děkuji za spolupráci a jsem s pozdravem. [Jméno zainteresované osoby 1/0].“ Po uplynutí více než jednoho roku od podání žaloby, kdy žalobkyně od žalované neměla žádné informace, v červnu roku 2019 telefonicky kontaktovala žalovanou s dotazem na stav řízení. Dostalo se jí odpovědi, že řízení již bylo v prosinci 2018 zastaveno, a to z důvodu neuhrazení soudního poplatku. V rozhodné době nebyla žalobkyně informována o výzvě k úhradě soudního poplatku, ani o zastavení řízení v prosinci 2018. Následně dne [datum] e-mailem a poté telefonicky žalovaná kontaktovala žalobkyni s tím, že Obvodní soud pro [adresa] pochybil, jelikož výzvu k zaplacení soudního poplatku doručil pouze k rukám žalované jako advokátky, nikoli k rukám žalobkyně a navrhla žalobkyni řešení, že pro žalobkyni sepíše výzvu soudu, kterou žalobkyně podá svým jménem a kterou jí žalovaná odeslala e-mailem, a současně že sepíše výzvu adresovanou Ministerstvu spravedlnosti České republiky, kterou žalobkyně opět podá svým jménem, u něhož bude požadovat náhradu škody v důsledku zanedbání povinnosti ze strany soudu. Žalobkyně žalované dne [datum] odeslala výpověď ze smlouvy o poskytování právních služeb na adresu jejího sídla zapsaného v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, tuto zásilku si žalovaná nepřevzala, a dne [datum] byla vrácena zpět žalobkyni. Ve výpovědi požádala o vydání veškerých významných písemností, které v souvislosti s uzavřenou smlouvou o poskytování právních služeb vznikly, současně o poskytnutí záznamů o výkonech, a to s jejich úplným vysvětlením a o závěrečné vyúčtování. Od žalované obdržela částku 10 644 Kč, která jí byla poukázána na bankovní účet. Žalobkyně dne 28. 6. 2019 při nahlížení do spisu vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [sp.zn.] zjistila, že ji žalovaná neinformovala, bez jejích výslovných pokynů komunikovala se soudem, aniž by o tom žalobkyně věděla. Žalované byla doručena do datové schránky dne 15. 11. 2018 výzva Obvodního soudu pro [adresa] k uhrazení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč ze dne [datum], č. j. [sp.zn.]. Vzhledem k její nečinnosti vydal soud dne [datum] usnesení č. j. [sp.zn.], kterým bylo toto řízení zastaveno, snesení bylo doručeno žalované dne [datum] a s ohledem na její nečinnost pak nabylo právní moci dne 3. 1. 2019. Žalobkyně je přesvědčena, pokud by žalovaná nezanedbala své povinnosti, že by byla v řízení o podané žalobě úspěšná, ve výpovědi absentuje materiální odůvodnění a není splněn základní požadavek, dle kterého musí být důvod přesně vymezen a odůvodněn, aby nemohlo dojít k záměně za jiný důvod. Žaloba pro žalobkyni však neměla pouze smysl materiální, ale rovněž i smysl nemateriální, bylo pro ni důležité, aby byla úspěšná ve sporu s bývalým zaměstnavatelem, který jí poměrně nevybíravým způsobem udělil výpověď z pracovního poměru, v dobré víře spoléhala na odbornost postupu žalované, což v ní vyvolalo zklamání ze způsobu, jakým může být vykonávána advokacie, žalobkyni vznikla i nemajetková újma, kterou vyčíslila na 60 000 Kč. Žalobkyně oznámila svému tehdejšímu zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ji dále zaměstnával, oznámení mu bylo doručeno dne 22. 12. 2017, její průměrný čistý příjem u tehdejšího zaměstnavatele byl v roce 2017 ve výši [hodnota] Kč. Soudní řízení bylo zastaveno v důsledku zanedbání povinnosti žalované v prosinci 2018, věc nemohla být meritorně rozhodnuta, s ohledem na průměrnou délku soudního řízení lze předpokládat, že řízení by ke dni odeslání druhé předžalobní výzvy žalované dne [datum] ještě nebylo pravomocně skončeno. Celková výše škody, která byla způsobena žalobkyni v důsledku porušení povinností žalované při výkonu advokacie, je 635 448 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádřeních ze dne 1. 10. 2020, ze dne 29. 3. 2021 vyslovila nesouhlas s žalobou, navrhla její zamítnutí s odůvodněním, že nárok žalobkyně nikdy neexistoval, nezpůsobila žádným jednáním ani opomenutím, že žalobkyně v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] ve věci o neplatnost výpovědi z důvodu nadbytečnosti nebyla úspěšná. Žalobkyně ji s výpovědí, s jejím obsahem řádně neseznámila. Po dohodě s žalobkyní převzala zastoupení pouze pro podání žaloby, aby žalobkyni neuběhla dvouměsíční lhůta mající povahu lhůty prekluzivní, dál se žalobkyně z důvodu zjevné bezpředmětnosti a také z obavy o vysoké náklady soudního řízení, též i proto, že po dobu, kdy byla žalobkyně v pracovní neschopnosti a pracovala u jiného zaměstnavatele, jí nárok na ušlou mzdu nevznikl. Žalobkyni neujistila, že bude s žalobou úspěšná, ani o tom, že jde o „ukázkový“ příklad neplatné výpovědi pracovního poměru. Upozornila na judikaturu, že soudu zásadně nepřísluší přezkoumávat nadbytečnost zaměstnance, ani přijetí dalšího zaměstnance na místo nadbytečného, není důkazem o tom, že výpověď pro nadbytečnost je nedůvodná, že u výpovědního důvodu spočívajícího v nadbytečnosti zaměstnance, je pravděpodobnost úspěchu ve sporu nízká. Žalobkyní byla informována, že je v režimu povoleného oddlužení, naznačovala, že nemůže mít žádné příjmy oficiálně. Žalobkyně byla asi 10 měsíců po uplynutí výpovědní doby v pracovní neschopnosti, a byla tak plně saturována dávkami z nemocenského pojištění, podle zákona jí za dobu, kdy byla práce neschopná, neucházela a nemohla ucházet mzda od zaměstnavatele, a nemůže tak ztrátu na výdělku nárokovat. Žalobkyně pracovala po skončení pracovní neschopnosti u zaměstnavatele sídlícího na [adresa], jako recepční. Mzdu z tohoto neoficiálního zaměstnání si nechala zasílat na cizí účet, aby nebyla postihnutelná insolvenčním správcem. Výši nároku nelze určit s ohledem na příjem žalobkyně z jejího zaměstnání v roce 2017. Pokud jde o nárok na 60 000 Kč z titulu imateriální újmy, je nedůvodný, žalobkyně netvrdí, jaká konkrétní újma jí vznikla, že je dána kauzalita újmy a jednání, netvrdí, z jakých skutečností dospěla k výši částky 60 000 Kč, žalobkyni žádná imateriální újma nevnikla, proto se takové újmy nelze v soudním řízení domáhat. Žalovaná vyslovila přesvědčení, že v řízení o neplatnost výpovědi by žalobkyně neuspěla. Pokud přijatá organizační změna se týká více zaměstnanců a jsou-li nadbyteční pro zaměstnavatele jen někteří z nich, o výběru nadbytečného zaměstnance rozhoduje zaměstnavatel. Úvahy žalobkyně o tom, jak dlouho by trvalo řízení o neplatnou výpověď, jak dlouho by byl zaměstnavatel povinen hradit žalobkyni ušlou mzdu má za spekulativní, zaměstnavatel by dal žalobkyni výpověď novou, nově skutkově odůvodněnou.

3. V reakci datované 28. 12. 2020 a 18. 6. 2021 na vyjádření žalované žalobkyně nesouhlasila s tvrzením, že po dohodě s žalobkyní měla žalovaná převzít právní zastupování pouze pro podání žaloby s tím, že dále neměla chtít žalobkyně v řízení pokračovat z důvodu zřejmé bezpředmětnosti a také z obavy o vysoké náklady soudního řízení. Nepravdivost tvrzení vyplývá z plné moci pro žalovanou ze dne [datum], která byla udělena pro celé řízení a nikoli pouze pro podání žaloby. K nepodloženému tvrzení žalobkyně, že v průběhu jakékoli své dočasné pracovní neschopnosti pracovala u nějakého jiného zaměstnavatele, dodala, že v období od [datum] do [datum] byla zaměstnána u společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], v období od [datum] do [datum] byla v dočasné pracovní neschopnosti; a od [datum] až doposud je zaměstnána u společnosti [právnická osoba]., IČO: [IČO], se sídlem [adresa]. Příjmy od obou uvedených zaměstnavatelů byly vypláceny zcela oficiálně. Žalobkyni byla v minulosti mzda odesílána na účet č. [č. účtu], který je její dcery [jméno FO], a to z důvodu, že žalobkyně v minulosti neměla vlastní účet, který si založila až později, na bankovní účet dcery žalobkyně nebyla poukazována žádná „neoficiální mzda“. V podání ze dne [datum] žalobkyně doplnila, že výpověď udělená žalobkyni neobsahovala žádné skutečnosti, ze kterých by bylo možné dospět k závěru, že se žalobkyně skutečně stala nadbytečnou, z důvodu jejich absence obsahovala výpověď nezhojitelnou vadu, nic na tom nemění skutečnost, jestli byla (nebo nebyla) žalobkyně seznámena s rozhodnutím o organizační změně. Žalovaná se doposud bránila pouze ničím nepodloženými hypotézami a tvrzeními, jak by kdo byl možná postupoval, pokud by se byla nedopustila popsaného pochybení. Pokud žalovaná skutečně vedla celý spor na základě pokynů žalobkyně, jak tvrdí (to však žalobkyně odmítá), měla by být schopná to prokázat i jiným způsobem než poznámkami, které si měla vést ona sama a které nikdo kromě ní neviděl. Úspěch žalobkyně ve sporu o neplatnosti její výpovědi by jí otevřel možnost domoci se vůči bývalému zaměstnavateli náhrady mzdy, a to za celou dobu trvání předmětného řízení. Jestli by v takovém případě její bývalý zaměstnavatel uplatnil návrh podle § 69 odst. 2 ZP, je otázkou, rovněž je otázkou, v jakém rozsahu by jej uplatnil a jestli a v jakém rozsahu by byl úspěšný. Měla by právo na náhradu mzdy ve výši jejího průměrného výdělku minimálně za prvních šest měsíců trvání řízení o neplatnosti její výpovědi, tedy od června do listopadu 2018, neboť v uvedeném období byla schopná pracovat. Komentované řízení navíc bylo zastaveno až v prosinci 2018, tudíž nejméně do konce listopadu 2018 trvalo, a trvalo by nepochybně déle, pokud by žalovaná nepochybila. Žalobkyně procházela procesem oddlužení ukončené v květnu 2018 (poslední splátku dle splátkové kalendáře žalobkyně zaplatila dne [datum]), tudíž jejího případného práva na náhradu mzdy, které jí mohlo vzniknout až po konci jejího pracovního poměru, tedy od [datum], by se jakkoliv nedotklo. Právo žalobkyně na náhradu mzdy by se odvíjelo od délky trvání sporu o neplatnosti jí udělené výpovědi, od ochoty jejího bývalého zaměstnavatele jí dobrovolně vyplatit náhradu mzdy a dále od délky trvání případného sporu o náhradu mzdy, pokud by došlo k jeho zahájení. Délku trvání sporu o neplatnosti výpovědi udělené žalobkyni lze odvodit ze statistik Ministerstva spravedlnosti České republiky. Průměrná délka řízení u pražských obvodních soudů trvala v roce 2018 celkem 293 dní a v roce 2019 celkem 266 dní. Vzhledem k tomu, že bývalý zaměstnavatel žalobkyně trval na platnosti výpovědi jí udělené, lze vycházet z toho, že v případě neúspěchu před soudem prvního stupně by podal odvolání. Průměrná délka řízení u Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího trvala v roce 2019 celkem 74 dní a v roce 2020 celkem 76 dní. Lze se domnívat, že průměrná délka sporu o neplatnosti výpovědi udělené žalobkyni mohla do pravomocného skončení dle uvedených dat trvat 354,5 dne [(293 + 266 + 74 +76)/2]. V případě žalobkyně pro výpočet průměrného výdělku je určující předchozí kalendářní čtvrtletím tedy leden až březen 2018, přičemž její průměrný hodinový hrubý výdělek uvedený na její výplatní pásce s odstupným je ve výši 194,02 Kč. Z očekávatelné délky sporu o neplatnosti výpovědi udělené žalobkyni a jejího průměrného výdělku výše náhrady mzdy, na kterou by měla právo, je ve výši 393 010 Kč [194,02 x 40 x 4,348 x 12 * (354,5/365,25); údaj v závorce zohledňuje průměrnou délku trvání daného sporu, která by činila necelých dvanáct měsíců]. Průměrný hrubý výdělek žalobkyně za prvních šest měsíců trvání sporu o neplatnosti jí udělené výpovědi by činil 202 464 Kč (194,02 x 40 x 4,348 x 6). Žalobkyně podala vůči žalované stížnost u České advokátní komory, a to pro totožné jednání, které je předmětem tohoto soudního sporu. Stížnost byla shledána důvodnou, vůči žalované byla podána kárná žaloba, byla uznána vinou a bylo jí uloženo kárné opatření. Žalovaná o této skutečnosti v rámci soudního jednání uváděla různé informace. Nahlédnutím do kárného spisu žalobkyně zjistila, že žalovaná se doznala ke svému pochybení vůči žalobkyni ohledně jejího neinformování o výzvě k uhrazení soudního poplatku, že ji mrzí, že žalobkyni neinformovala o nutnosti úhrady soudního poplatku, doznání žalované se promítlo do dohody o vině a trestu, kterou žalovaná uzavřela s kárným žalobcem.

4. Ve vyjádření ze dne 4. 1. 2022 žalovaná sdělila, že dne [datum] při jednání u mediátora ustanoveného soudem učinila, aniž k tomu byla povinna, a aniž újmu žalobkyni způsobila, nabídku, že žalobkyni zaplatí 50 000 Kč, žalobkyně vezme žalobu zcela zpět a soud řízení zastaví, když žádný z účastníků nebude mít právo na náhradu nákladů soudního řízení. Učinila tak proto, aby řízení skončilo, byť má za to, že žalobkyni nikdy újma z titulu práva na náhradu ušlé mzdy z neplatné výpovědi nevznikla, žalobkyni neujistila, že výpověď je neplatná a bylo by ostatně na posouzení soudu, zda by shledal výpověď danou žalobkyni za platnou či neplatnou. Pro rozhodnutí o organizační změně zákon nestanoví písemnou formu, lze jej přijmout v jakékoli formě, včetně formy ústní. Za daného stavu věci nelze jakkoli seriózně předjímat, a nemohla tak učinit ani žalovaná, jak by řízení o neplatnou výpověď dopadlo. V každém případě zaměstnavateli nic nebrání i po dobu řízení o neplatnosti výpovědi z důvodu nadbytečnosti, dát zaměstnanci výpověď novou, a to z jakéhokoli důvodu uvedeného v zákoně. Zaměstnavatel žalobkyně tak u jiného jeho zaměstnance, kterého žalovaná zastupovala, ostatně postupoval.

5. Ze spisu Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [sp.zn.] bylo zjištěno, že žalobkyně, zastoupená žalovanou, podala u uvedeného soudu dne [datum] žalobu o neplatnost výpovědi pracovního poměru s plnou mocí ze dne [datum] danou žalobkyní žalované jako advokátce a osvědčením o registraci DPH. V žalobě byla k důkazu označena pracovní smlouva, výpověď pracovního poměru ze dne [datum]. Plná moc datovaná [datum], podepsaná účastnicemi, mj. obsahuje zmocnění žalobkyně pro žalovanou jako advokátku se sídlem [adresa], ČAK [hodnota], aby žalobkyni obhajovala, resp. ve všech věcech aby ji zastupovala, zejména ve všech věcech ohledně jejích pracovněprávních nároků, aby vykonávala veškeré úkony, přijímala doručované písemnosti a finanční plnění, podávala návrhy a žádosti, uzavírala smíry a narovnání, podávala opravné prostředky, námitky nebo rozklad, vymáhala nároky, plnění nároků přijímala, jejích plnění potvrzovala, to vše i tehdy, když je podle právních předpisů zapotřebí zvláštní plné moci, tuto plnou moc udělila i v rozsahu práv a povinností podle trestního řádu, občanského soudního řádu, správního řádu a zákoníku práce. Advokát je oprávněn činit jakékoli úkony, které by mohl činit sám. V plné moci vzala žalobkyně na vědomí, že zmocněný advokát je oprávněn si ustanovit za sebe zástupce a pokud jich ustanoví více, souhlasí, aby každý z nich jedná samostatně. Usnesením soudu ze dne [datum] č. j. [sp.zn.] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad žaloby ze dne 27. 4. 2018, a to doplnit rozhodné skutečnosti ohledně neplatnosti výpovědi, v čem spatřuje neplatnost této výpovědi a z jakého důvodu s ní nesouhlasí, označit důkazy k doplněným tvrzením, současně tyto předložit soudu, předložit soudu listinné důkazy, na které v žalobě odkazuje, neboť k žalobě nebyly přiloženy. Dne 14. 6. 2018 do emailové schránky soudu a dne 18. 6. 2018 do datové schránky soudu v návaznosti na usnesení soudu ze dne 28. 5. 2018 podala žalovaná vyjádření žalobkyně a žádost o osvobození od soudního poplatku s tím, že žalobu doplnila důkazně o výpis z obchodního rejstříku žalované (zaměstnavatele), výpověď z pracovního poměru, pracovní smlouvu a přípis žalobkyně označený jako oznámení o trvání na dalším zaměstnávání. Ve spise za podaným vyjádřením žalobkyně a žádosti o osvobození od soudního poplatku je založen výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]. (čl. 18), výpověď pracovního poměru z [datum] podepsaná za zaměstnavatele [právnická osoba] a žalobkyní jako zaměstnancem (čl. 20) a oznámení o trvání na dalším zaměstnání ze dne [datum] podepsané žalobkyní (čl. 21, 22). Výpověď z pracovního poměru obsahuje oslovení žalobkyně se sdělením, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] pracuje ve společnosti [právnická osoba]. se sídlem [adresa], IČ [IČO] na pozici [Anonymizováno]. Dále obsahuje text: „Tímto Vám zaměstnavatel z důvodu nadbytečnosti podle ustanovení § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce v platném znění vypovídá výše specifikovaný pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že jde o výpověď dle § 52 písm. c) zák. č. 262/2006 Sb. bude Vám poskytnuto s výplatou poslední mzdy odstupné ve výši trojnásobku Vaší průměrné mzdy. Výpovědní doba, která činí dva měsíce začíná plynout od [datum] a skončí dnem [datum]“. Oznámením o trvání na dalším zaměstnávání ze dne [datum] žalobkyně sdělila zaměstnavateli, že od [datum] je zaměstnaná ve společnosti [právnická osoba]. na pozici [Anonymizováno], dne [datum] jí bylo doručeno ukončení pracovního poměru výpovědí z důvodu nadbytečnosti. Takovéto skončení pracovního poměru pokládá za neplatné a oznamuje, že trvá na dalším zaměstnávání podle ustanovení § 69 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. zákoníku práce. Usnesením ze dne [datum] č. j. [sp.zn.], které bylo doručeno žalované do datové schránky dne [datum] a nabylo právní moci [datum] ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] č. j. [sp.zn.], kterým bylo usnesení soudu I. stupně po odvolání žalobkyně podané Obvodnímu soudu pro [adresa] dne [datum] potvrzeno, nebylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne [datum] č. j. [sp.zn.], které bylo doručeno žalované do datové schránky dne 15. 11. 2018 byla vyzvána žalobkyně k zaplacení soudního poplatku ve výši 2 000 Kč do 15 dnů od doručení usnesení s uvedením čísla bankovního účtu a variabilního symbolu. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [sp.zn.], které bylo doručeno žalované dne 18. 12. 2018 do datové schránky a nabylo právní moci 3. 1. 2019, bylo řízení zastaveno, neboť žalobkyně nezaplatila soudní poplatek ze žaloby ve lhůtě stanovené usnesením ze dne [datum] č. j. [sp.zn.]. Dne 28. 6. 2019 žalobkyně dle záznamu (čl. 49 spisu) nahlédla do spisu sp. zn. [sp.zn.].

6. Z advokátního spisu žalované bylo zjištěno, že - advokátní spis obsahuje plnou moc, žalobu ze dne [datum] o neplatnost výpovědi pracovního poměru adresovanou Obvodnímu soudu pro [adresa], vyjádření žalobkyně ze dne [datum] a žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků adresovanou Obvodnímu soudu pro [adresa] ke sp. zn. [sp.zn.], výpověď pracovního poměru ze dne [datum], ručně psané poznámky advokátky obsahují údaj „V. [jméno FO], -výpověď z PP pro nadbytečnost, -pí. [jméno FO] nadbytečnost neguje, -nová kolegyně přijata – judikát + ostatní judikatura soudů, -NŘ – délka sporu (?), -žalobu podat chce kvůli lhůtě, spíš ne – vztahy na bývalém pracovišti (kolega?), podklady nemá – dodá, -žádost o přiděl. práce? ANO“. Na deskách advokátního spisu je poznamenáno na první straně jméno žalobkyně, o neplatnost výpovědi, protistrana [právnická osoba], [jméno FO]. [jméno FO] ved. oddělení, značka [sp.zn.] v části lhůty je zapsaný údaj [datum] žaloba, [datum], [datum] zastaveno, SOP nezaplacen, dále pozn. do 3 dnů doplnit adresy navržených svědků + předložit advok. spis. Na[Anonymizováno]druhé straně je uvedena poznámka 27. 4. žaloba podaná [datum], plná moc [datum] + reg. DPH, osvobození od SOP/formálně [datum] SOP výzva 2 000, [datum] tel. s klientkou, nebude platit SOP, řízení neproběhne, bude zastaveno, nejde podat, O.K. [datum] potvrzeno, [datum] řízení zastaveno, v PM [datum]. V oddíle vyúčtování odměny nákladů je zapsáno 2.5 zál. fa 15.000 + DPH, odměna 18.150, spl 20/8/19, 8/19 vyúčtování + dopis o kauze [jméno FO] – oba vráceny zpět, [datum] z účtu odešla vyúčtovaná částka 10 644 Kč na účet [jméno FO] č. [č. účtu], VS [var. symbol]. - dne [datum] žalovaná adresovala žalobkyni dopis, jímž reagovala na korespondenci žalobkyně. V dopise žalovaná sděluje žalobkyni, že žalobkyni zastupovala jen za účelem podání žaloby proti zaměstnavateli a další kroky měly být na zvážení, že dne [datum] podepsala plnou moc a byly dohodnuty podmínky k převzetí zastoupení advokátem, že žalovaná podá jménem žalobkyně žalobu na neplatnost výpovědi z pracovního poměru, žalobkyně již v době, kdy žalovanou informovala o povaze věci, si nebyla jista, zda bude chtít věc tzv. dotáhnout, šlo o vazby na vedoucího pracovníka oddělení, který se neměl o podané žalobě dozvědět, že žalobkyni poradila s ohledem na lhůtu k podání žaloby, že formálně bude podaná žádost o prominutí soudního poplatku, informovala ji, že se zaměstnavatel o žalobě dozví, jakmile mu ji soud doručí, což se neděje, dokud není soudní poplatek zaplacen. Po dohodě byla podaná dne [datum] Obvodnímu soudu pro [adresa] stručná žaloba spolu s plnou mocí, žaloba byla doplněna o výpověď pracovního poměru a o přípis trvání na dalším zaměstnání na základě usnesení soudu podáním z [datum]. Po předchozí dohodě žalovaná žádala jménem žalobkyně o osvobození od soudního poplatku. Žádosti o osvobození ani podanému odvolání vyhověno nebylo. Tím měla žalobkyně prostor na to, aby si svoje záležitosti ujasnila. Žalovaná v dopise poukazuje na poznámku, kterou má ve spise, že s žalobkyní telefonovala, dohoda byla, že nebude platit poplatek, řízení neproběhne. Usnesením soudu z 12. 12. 2018 bylo řízení zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Proti tomu nebylo podáno odvolání. Žalovaná v dopise dále uvádí přesvědčení, že žalobkyně názor změnila a na žalobě by ráda trvala, informuje žalobkyni, že nelze žalobu nově podat, pouze může učinit pokus tím, že šlo o omyl a soud měl zaslat výzvu k zaplacení soudního poplatku přímo žalobkyni, - dle doručenky pod č. [hodnota] byla k poštovní přepravě dne [datum] předána zásilka pro [Jméno zainteresované osoby 0/0], zásilka byla vrácena jako nevyzvednutá, - dopisem datovaným 14. 8. 2019, adresovaným žalobkyni ve věci „odpověď na váš dopis – ukončení zastoupení klientem“ reagovala žalovaná na dopis žalobkyně o ukončení zastoupení výpovědí s tím, že na dopis již reagovala emailem, že poskytuje opakovaně všechny údaje a písemnosti s tím, že na základě dohody s žalobkyní a udělené plné moci byla podána žaloba s datem [datum] u Obvodního soudu pro [adresa], řízení je vedeno pod sp. zn. [sp.zn.], součástí žaloby byla formální žádost o osvobození od soudního poplatku, proti usnesení o nepřiznání osvobození bylo formálně podáno odvolání. Uvedený dopis v advokátním spise byl předložen neúplný, nedokončený. - dle doručenky pod č. [hodnota] byla k poštovní přepravě dne 19. 8. 2019 předána zásilka pro žalobkyni s adresou [adresa], zásilka byla vrácena zpět jako nevyzvednutá.

7. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že - žalobkyně zaslala žalované 5. 1. 2018 email, ve kterém sděluje, že dostala výpověď, pracovní poměr má končit [datum], v příloze zasílá kopii výpovědi, její oznámení a reakci pana [jméno FO] s tím, že od února bude v pracovní neschopnosti a bude o tom žalovanou informovat. V předmětu emailu jsou označeny listiny – výpověď z pracovního poměru ke dni [datum], oznámení o trvání na dalším zaměstnání, dodejka 1. strana, dodejka 2. strana, reakce pana [jméno FO] na oznámení z [datum], dodejka [právnická osoba] [datum] (důkaz email z 5. 1. 2018), - žalovaná emailem z 2. 5. 2018 sdělila žalobkyni, že žaloba pro neplatnost rozvázání pracovního poměru byla podaná po dohodě [datum] datovou schránkou. V příloze zasílá zálohovou fakturu na právní služby. Další vývoj bude přidělení spisové značky soudem, výzva k zaplacení soudního poplatku (přijde mně) a projednání soudem. „Kdyby bylo něco potřeba, zavolejte“ (důkaz emailová zpráva z 2. 5. 2018), - žalovaná vystavila zálohovou fakturu pro žalobkyni jako odběratele dne [datum] se splatností [datum] za právní služby, nepl. rozvázání pracovního poměru-převzetí zast., podání žaloby, v celkové výši 18 150 Kč vč. DPH (důkaz faktura zálohová-daňový doklad č. [hodnota]), - žalobkyně emailem ze dne 18. 6. 2019 požádala žalovanou o zaslání kopie žaloby, spisové značky a označení soudu, na který žalobu zaslala (důkaz emailová zpráva z 18. 6. 2019), - žalovaná zaslala žalobkyni emailem dne 26. 6. 2019 zprávu, že zjišťovala okolnosti ohledně výzvy soudu k zaplacení poplatku – stala se chyba na straně soudu s výzvou, aby žalované zavolala s tím, že výzvu musí poslat znovu, aby se ozvala co nejdříve (důkaz email ze dne 26. 6. 2019), - žalovaná emailem z 27. 6. 2019 zaslala žalobkyni žalobu se sdělením, že přípis k soudu zašle v nav. mailu (důkaz emailová zpráva z 27. 6. 2019), - emailovou zprávou z 27. 6. 2019 žalovaná žalobkyni zasílá dopis určený pro Obvodní soud pro [adresa] ke sp. zn. [sp.zn.] s obsahem, že se v této věci žalobkyně domáhá určení, že byl její pracovní poměr rozvázán neplatně. Soud ji nikdy nevyzval k zaplacení soudního poplatku, neboť je osobně podle zákona i judikatury poplatníkem, proto výzva měla být učiněna, ale nebyla. Shledává v tom nezákonný postup a zároveň podává výzvu k ministerstvu spravedlnosti k náhradě škody. Žádá, aby ji soud neprodleně vyzval k zaplacení soudního poplatku (důkaz email z 27. 6. 2019), - emailovou zprávou ze dne 22. 7. 2019 žalobkyně zaslala žalované sdělení, že dne [datum] na adresu sídla žalované odeslala výpověď smlouvy o poskytování právních služeb, kterou žalovaná nepřevzala. Z tohoto důvodu jí zasílá touto cestou a žádá o splnění povinností žalované ve vztahu k ukončení právního zastoupení (důkaz emailová zpráva z 22. 7. 2019), - žalovaná emailovou zprávou ze 6. 8. 2019 žalobkyni sdělila, že si zprávu obsahující mj. výpověď plné moci přečetla a bere jí na vědomí. Dne [datum] se vrátila z plánované dovolené, odmítá, že by nepřijala poštu žalobkyně. Na žádost bude reagovat bez zbytečného prodlení a splní povinností jí uložené obecně závaznými předpisy včetně vyúčtování služeb (důkaz emailová zpráva z 6. 8. 2019), - žalobkyně zaslala žalované na adresu [adresa] výpověď smlouvy o poskytování právních služeb datovanou 1. 7. 2019, předanou k poštovní přepravě dne 2. 7. 2019, která byla odesilateli vrácena. Výpověď obsahuje sdělení žalobkyně, že vypovídá smlouvu o poskytování právních služeb s tím, že netrvá na splnění povinnosti ve smyslu ustanovení § 20 odst. 6 AZ, nepřeje si, aby nadále činila v jejím zastoupení jakékoli další úkony. Zároveň požádala o vydání veškerých písemností, které v souvislosti s uzavřenou smlouvou o poskytování právních služeb vznikly, o poskytnutí záznamů o výkonech žalované pro žalobkyni jako klientku, a to s úplným vysvětlením a závěrečné vyúčtování. Žalobkyně sdělila elektronickou adresu-emailovou adresu, umožní-li to jejich povaha, v opačném případě doručovací adresu [adresa] (důkaz výpověď smlouvy o poskytování právních služeb a informace k zásilce), - na účet žalobkyně vedený u [banka] č. [č. účtu] z účtu žalované byla dne [datum] připsaná částka [hodnota] Kč (důkaz historie pohybů – běžný účet za období od 16. 5. 2019 do 20. 5. 2020), - žalobkyně uzavřela se společností [právnická osoba]., IČ [IČO] dne [datum] pracovní smlouvu na výkon práce personalistky se dnem nástupu do zaměstnání od 1. 6. 2005 (důkaz pracovní smlouva z 27. 5. 2005), byla zaměstnaná u společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] v době od [datum] do [datum] na pozici [Anonymizováno] (důkaz potvrzení o zaměstnání – zápočtový list ze dne [datum]), - průměrný čistý výdělek u zaměstnavatele [právnická osoba]. za období 2017/01–2017/12 žalobkyně činil [hodnota] Kč (důkaz listina nazvaná „průměrný čistý výdělek za období 2017/01–2017/12“ ze dne 9. 3. 2020), - žalobkyně uzavřela dne [datum] pracovní smlouvu se společností [právnická osoba]., IČO [IČO] na hlavní pracovní poměr na pozici asistentka vedení společnosti na dobu neurčitou s nástupem do práce dne [datum] (důkaz pracovní smlouva z [datum]).

8. Z odpovědi společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] soudu bylo zjištěno, že žalobkyně byla zaměstnaná ve společnosti [právnická osoba]. od [datum] do [datum], její poslední pozice byla [Anonymizováno], pracovní poměr skončil na základě výpovědi dle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Zápočtový list byl žalobkyni předán dne 31. 5. 2018. Žalobkyni bylo vyplaceno dne [datum] odstupné ve výši [hodnota] Kč. Pro insolvenční správkyni byly žalobkyni z jejích zdanitelných příjmů strhávány v období od května 2013 do dubna 2018měsíční srážky ve výši [hodnota] Kč (květen-prosinec 2013), [hodnota] Kč (leden-prosinec 2014), [hodnota] Kč (leden-prosinec 2015), [hodnota] Kč (leden-prosinec 2016), [hodnota] Kč (leden-prosinec 2017), [hodnota] Kč (leden-duben 2018), celkem [hodnota] Kč. Rozhodnutí o organizační změně v oddělení [právnická osoba] bylo přijato písemně členem představenstva společnosti dne [datum], rozhodnutí kromě jiného obsahuje i zrušení pozice [Anonymizováno] s místem výkonu práce v Praze k [datum], čímž se [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [jméno FO] staly nadbytečnými. O uvedeném rozhodnutí a o ukončení pracovního poměru byla žalobkyně informována osobně [Anonymizováno] ředitelem [jméno FO] dne 19. 12. 2017, který byl v té době jejím vedoucím. V období od 19. 12. 2017 do 31. 5. 2018 žalobkyně odpracovala dny od 19. 12. do 22. 12. 2017, od 2. 1. 2018 do 12. 1. 2018, od 25. 1. 2018 do 9. 2. 2018, od 15. 5. 2018 do 15. 5. 2018. V době od 27. 12. 2017 do 27. 12. 2017 čerpala placený paragraf, v době od 28. 12. 2017 do 29. 12. 2017 čerpala neplacené volno, v době od 15. 1. 2018 do 23. 1. 2018 čerpala OČR, dne 24. 1. 2018 do 24. 1. 2018 návštěva lékaře, od 13. 2. 2018 do 14. 5. 2018 byla v pracovní neschopnosti, dne 16. 5. 2018 čerpala dovolenou, od 17. 5. 2018 do 22. 5. 2018 měla hrazené volno na vyhledávání nového zaměstnání, dne 23. 5. 2018 do 31. 5. 2018 byly překážky v práci na straně zaměstnavatele. Hrubý měsíční příjem v roce 2017 činil u žalobkyně [hodnota] Kč a v roce 2018 byl ve výši [hodnota] Kč. Zaměstnavatel žalobkyně se nedokázal vyjádřit k otázce, jakým způsobem proti žalobkyni by postupoval v případě, že by obdržel žalobu podanou žalobkyní na neplatnost výpovědi z pracovního poměru. Až na základě obsahu žaloby a seznámení se s tvrzením v žalobě by bylo možné vyhodnotit, jaký další postup by byl vhodný. Pokud by v hypotetické situaci příslušný soud pravomocně rozhodl o neplatnosti výpovědi žalobkyně, dal by zaměstnavatel žalobkyni novou výpověď, aby bylo dosaženo účelu sledovaného přijatým rozhodnutím o organizační změně. Zaměstnavatele v pracovněprávních sporech v době od dubna 2011 do dubna 2014 zastupovala advokátní kancelář [právnická osoba] (v případě nároku [jméno FO]. [jméno FO] pokračovala v zastupování do 29. 7. 2016, advokátní kancelář [právnická osoba] převzala zastupování zaměstnavatele v pracovněprávních sporech od května 2014, která ve věci nároku [jméno FO]. [jméno FO] doporučila pokusit se uzavřít smír či dohodu o narovnán).

9. Z rozhodnutí o organizační změně z 14. 12. 2017 se podává, že společnost [právnická osoba]. dne [datum] rozhodla o organizační změně v oddělení [Anonymizováno] v Praze za účelem zvýšení efektivnosti práce a řešení aktuálních úkolů, především v oblasti náboru a rozvoje zaměstnanců. Na základě rozhodnutí se mění organizační struktura oddělení [Anonymizováno] v Praze tak, že mimo jiné se ruší pozice [Anonymizováno] (místo výkonu [adresa]) zaměstnance [Jméno zainteresované osoby 0/0]/[jméno FO] s účinností změny od 28. 2. 2018. V důsledku zrušení pracovní pozice [Anonymizováno] v Praze se zaměstnankyně [Jméno zainteresované osoby 0/0] a [jméno FO] stávají nadbytečnými (pozice se ruší 28. 2. 2018) a jejich pracovní poměry budou ukončeny výpovědí ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, popř. budou jejich pracovní poměry ukončeny dohodou ze stejných důvodů. Zaměstnankyně [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] (v rámci změněné pozice [Anonymizováno]) převezmou agendu v Praze rušené pozice [Anonymizováno]). Rozhodnutí je datováno dnem [datum], podepsáno členem představenstva [jméno FO] a [jméno FO] jako [Anonymizováno].

10. Z dopisu ze dne 27. 12. 2017 a podacího lístku z 27. 12. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyni byl adresován dopis ze dne 27. 12. 2017 podepsaný [jméno FO], označený jako „reakce na vaše oznámení ze dne 20. 12. 2017“ s tím, že dne 22. 12. 2017 bylo společnosti [právnická osoba] doručeno oznámení žalobkyně o trvání na jejím dalším zaměstnávání. Tvrzení o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou žalobkyně dostala dne 19. 12. 2017 společnost odmítá a trvá na platnosti výpovědi. Žalobkyně byla osobně informována panem [jméno FO] s dodatečným předstihem (v říjnu 2017) o připravovaných organizačních změnách v oddělení [Anonymizováno] v Praze, v důsledku, kterých se stala nadbytečným zaměstnancem ve smyslu ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce a spolu s žalobkyní s ohledem na její osobní situaci hledali nejvhodnější řešení, ze všech nabízených řešení si vybrala žalobkyně výpověď, dokonce trvala na tom, že si ji sama připraví. Mimo jiné z tohoto důvodu pan [jméno FO] nerozumí, z jakého důvodu výpověď, kterou sama odborně připravila, považuje za neplatnou.

11. Ze zprávy ČSSZ, ústředí – odbor správy údajové základny ze dne 29. 12.2020 vyplývá, že u žalobkyně jsou evidováni zaměstnavatelé v období od 1. 6. 2005 do 31. 5. 2018 [právnická osoba]. IČO [IČO] a od 1. 6. 2018 společnost [právnická osoba]. IČO [IČO]. Ze zprávy ČSSZ, ústředí – odbor nemocenského pojištění zaměstnanců ze dne 5. 1. 2021 se podává, že žalobkyni v období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2018 byly vyplaceny dávky nemocenského pojištění, a to nemocenské od 26. 2. 2018 do 28. 2. 2018 ve výši [hodnota] Kč vyplacené [datum], od 1. 3. 2018 do 13. 3. 2018 ve výši [hodnota] Kč vyplacené [datum], od 14. 3. 2018 do 31. 3. 2018 ve výši [hodnota] Kč vyplacené [datum], od 1. 4. 2018 do 12. 4. 2018 ve výši [hodnota] Kč vyplacené [datum], od 13. 4. 2018 do 30. 4. 2018 ve výši [hodnota] Kč vyplacené [datum], od 1. 5. 2018 do 14. 5. 2018 ve výši [hodnota] Kč vyplacené [datum], od 15. 5. 2018 do 15. 5. 2018 ve výši [hodnota][Anonymizováno]Kč vyplacené [datum]. Za období od 16. 11. 2017 do 24. 11. 2017 bylo vyplaceno dne [datum] ošetřovné ve výši [hodnota] Kč a v období od 15. 1. 2018 do 23. 1. 2018 bylo vyplaceno dne [datum] ošetřovné ve výši [hodnota] Kč.

12. Ze zprávy o plnění oddlužení týkající se žalobkyně vedené u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] bylo zjištěno, že oddlužení žalobkyně bylo schváleno usnesením ze dne [datum], poslední splátka dle splátkového kalendáře byla [datum], plátci příjmu byla zaslána výzva k ukončení provádění srážek dne 15. 5. 2018. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka], které nabylo právní moci výrok I., V. dne [datum], výrok II. – IV., VI. dne [datum], výrok VII., VIII. dne [datum], soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice (žalobkyně) plněním splátkového kalendáře, soud osvobodil dlužnici od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny (výrok VII.).

13. Z části výroční statistické zprávy pro rok 2018 a 2019 Ministerstva spravedlnosti České republiky se podává, že průměrná délka řízení u pražských obvodních soudů trvala v roce 2018 celkem 293 dní, v roce 2019 celkem 266 dní, průměrná délka řízení u Městského soudu v [adresa] jako soudu odvolacího trvala v roce 2019 celkem 74 dní, v roce 2020 celkem 76 dní.

14. Z výpovědi svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že byl nadřízeným žalobkyně asi od roku 2007, od doby skončení jejího pracovního poměru žalobkyni neviděl, neměli mezi sebou nadstandartní vztahy, které by se lišily od vztahu k ostatním zaměstnancům. V několika případech půjčil žalobkyni finanční prostředky, jednalo se o malé částky a rychlé řešení situace, např. když její dcera odjížděla do zahraničí, potřebovala cizí měnu, vždy mu peníze včas a v pořádku vrátila. Důvodem skončení pracovního poměru u žalobkyně byla organizační změna, o důvodu organizačních změn s žalobkyní mluvili daleko předtím, upozorňoval ji na to, informoval, jak se situace vyvíjí, že dojde ke zkrácení stavu zaměstnanců podpůrných složek, že nepochybně se změna dotkne i žalobkyně. Žalobkyni byl znám záměr zaměstnavatele zrušit její pracovní místo, její pracovní poměr skončit, byl jí znám i důvod nadbytečnosti a že jí bude vyplaceno odstupné. O záměru zaměstnavatele pracovní poměr žalobkyně skončit, žalobkyni informoval asi tak tři měsíce před skončením pracovního poměru. O rozhodnutí o organizační změně, které bylo vydáno, byla žalobkyně vyrozuměna svědkem, dotazoval se jí, zda výpověď z pracovního poměru si připraví sama vzhledem k tomu, že zpracování výpovědí z pracovního poměru patřilo mj. do náplně práce žalobkyně, reagovala tak, že si výpověď připraví, ale že s důvodem výpovědi nesouhlasí. Žalobkyni s touto organizační změnou rovněž seznámil ještě předtím, než jí předal výpověď. Informoval ji o vydaném rozhodnutí, že bylo rozhodnuto o organizační změně, že žalobkyně a kolegyně [jméno FO] dostanou výpověď, sdělil jí důvody organizační změny, důvody výpovědi, že kolegyně uvedené v rozhodnutí převezmou část jejich agend, žalobkyně nesouhlasila, uvedla, že se bude bránit. Výpověď z pracovního poměru, kterou žalobkyni předal, si žalobkyně sama připravila a svědek jí podepsal. Po předložení výpovědi z pracovního poměru svědkovi k nahlédnutí při jednání soudu potvrdil, že se jedná o výpověď, která byla žalobkyni předána, je podepsaná žalobkyní a svědkem, v pravém dolním rohu se nachází parafa paní [jméno FO]. Dokumenty obvykle parafoval ten, kdo dokument připravil, na pozici žalobkyně a na pozici paní [jméno FO] již nikdo nenastoupil, pracovní úkoly paní [jméno FO] si rozdělila paní [jméno FO] s dalšími dvěma kolegyněmi. Svědek vysvětlil, že předpokládal, že žalobkyně si výpověď sama připravovala, proto byl překvapen, že výpověď napadala, od žalobkyně obdrželi výzvu ze dne 20. 12. k dalšímu přidělování práce, svědek na ni reagoval dopisem z 27. 12. obsahující mimo jiné jeho závěr, že výpověď si žalobkyně zpracovala sama. Nedokázal vysvětlit připsanou parafu paní [jméno FO] na výpovědi. Připustil, že výpověď sepisovala paní [jméno FO] vzhledem k připojené parafě, kontroloval údaje týkající se důvodu skončení, odstupné, ostatní údaje nekontroloval. Pokud by si výpověď zpracovávala žalobkyně, pak připojenou parafu paní [jméno FO] na výpovědi žalobkyně by vysvětlil tím, že se jednalo o kontrolu ze strany paní [jméno FO] na obsahu výpovědi. Žalobkyni důvěřoval a nedomníval se, že by si záměrně napsala výpověď špatně tak, aby později mohla uplatnit nějaké jiné nároky. Žalobkyně vykonávala administrativní činnost, připravovala pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, ukončení pracovního poměru ať dohodou nebo výpovědí. V případě organizačních změn a ukončení pracovního poměru se zaměstnancům nabízelo několik řešení, a to výpověď na dva měsíce a tři měsíce odstupného, nebo skončení dohodou z organizačních důvodu, tzv. 1 + 4, tedy zaměstnavatel odpracuje jeden měsíc a dostane 4 měsíce odstupného nebo 0 + 5, kdy dohodou končil pracovní poměr k 1. následujícího měsíce a dostává odstupné za 5 měsíců. Žalobkyně nepřistoupila na návrh řešení situace skončení pracovního poměru dohodou s možností zvýšeného odstupného, pravděpodobně protože se skončením pracovního poměru nesouhlasila, nezbylo jiné řešení než výpověď. O tom, že probíhá spor s paní [jméno FO], žalobkyně věděla. Věc byla řešena právním oddělením a externí kanceláří. Zda žalobkyně věděla o průběhu sporu a o výši kompenzace se nevyjádřil, když to byla záležitost finančního úseku.

15. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že informaci o žalované získala od [jméno FO], kterou zastupovala žalovaná ve sporu se zaměstnavatelem žalobkyně ve věci výpovědi z pracovního poměru, když žalobkyně potřebovala zástupce proti zaměstnavateli, protože z náznaků tušila, že by mohla dostat výpověď. Žalovanou kontaktovala 3. října 2017 e-mailem, kdy ji popsala situaci a požádala o zastupování v případě, že by dostala výpověď. Osobně se pak setkaly u soudu na [adresa], kde žalovaná byla u jednání, požádala ji o zastoupení v případě, že by výpověď dostala, dohodly se, že ozve až výpověď dostane. Žalovanou byla ujištěna o úspěšnosti sporu již v říjnu 2017, kdy se s ní setkala. Žalobkyně chtěla vědět, když dostane výpověď pro nadbytečnost, jestli do toho má jít, žádala ji o zastupování ve všem, co souvisí s podáním žaloby na neplatnost výpovědi. Na této první schůzce, kdy již tušila, že by mohla dostat výpověď, žalovanou podrobně informovala o situaci ve společnosti v souvislosti s výpovědí, co se jí týká, že pracuje jako personalistka, která zpracovává personální agendu u lidí od nástupu do zaměstnání až po ukončení pracovního poměru, a to jak výpovědi ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele, většinou to bylo ze strany zaměstnance. Žalovaná žalobkyni řekla, „že si myslí, že žaloba bude určitě úspěšná, že až ta situace nastane, ozvěte se a že ji bude zastupovat. Žalovaná jí řekla, že bude ve věci stoprocentně úspěšná s tím, že společnost zná z minulého jednání s paní [jméno FO], že zná právníky společnosti, že ví, jak společnost jedná, až nastane ta skutečnost, tj. až dostane výpověď z pracovního poměru, aby se žalované ozvala“. žalovaná jí doporučila, aby do sporu šla. Žalobkyně chtěla, aby spor pro ni dopadl dobře. V té době měla dceru na vysoké škole, byla předtím v insolvenci a byla krátce před důchodem, chtěla dosáhnout toho, aby v případě neplatného rozvázání pracovního poměru byla dál zaměstnávaná, nebo aby jí společnost nahradila to, co by jí patřilo. Doufala, že spor, ve kterém ji zastupovala žalovaná, skončí v její prospěch, že bude prokázáno, že výpověď je neplatná, že bude mít práci anebo peníze. Potvrdila, že výpověď převzala od pana [jméno FO] dne [datum] a její převzetí podepsala, nesdělil jí případné organizační změny, následující den zaslala zaměstnavateli dopis s nesouhlasem a požadavkem na trvání na dalším zaměstnání. Dne 5. 1. 2018 informovala žalovanou e-mailem, že obdržela výpověď a přiložila výpověď, její nesouhlas s výpovědí a dopis od pana [jméno FO], požádala o zastoupení. Od žalované obdržela e-mailem plnou moc a zálohovou fakturu, poštou a e-mailem pak poslala zpět podepsanou plnou moc. Od 5. 1. 2018, kdy zaslala žalované e-mail s informací o výpovědi a dotazem o možném zastoupení, vyčkávala, neboť věděla, že je pro podání žaloby potřebná lhůta. V dubnu 2018 se sešly na soudě, při každém setkání, tj. dvě setkání, ji žalovaná ujišťovala o úspěšnosti podané žaloby s tím, že zná zaměstnavatele žalobkyně i to, kdo zastupoval společnost ve sporu s paní [jméno FO]. Obdržela e-mailem informaci o tom, že byla [datum] podaná žaloba a stručnou informaci o průběhu řízení u soudu s tím, že bude vyzvána jejím prostřednictvím k zaplacení soudního poplatku, předpokládala, že o tom bude žalovanou informovaná. Žalovanou kontaktovala emailem 5. června 2019 s ohledem na uplynulou dobu, žalovaná nereagovala, kontaktovala ji proto telefonicky a žalovaná jí sdělila, že řízení bylo zastaveno. Od žalované dostala e-mail s tím, že zjišťovala situaci u soudu, že došlo k chybě, když žalobkyně nebyla vyzvána k zaplacení soudního poplatku, předtím ji žalovaná ujišťovala, že výzva přijde žalované. [jméno FO] telefonický dotaz u soudu zjistila, že řízení bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku v prosinci 2018, další informace o průběhu řízení zjistila ze soudního spisu. Pracovní poměr u zaměstnavatele skončila [datum], pracovní neschopnost jí byla ukončena ke dni [datum], dne [datum] nastoupila do práce, dohodla se s panem [jméno FO], který jí dal překážky v práci, čerpala ještě dovolenou a dále měla dva dny na hledání zaměstnání, zápočtový list obdržela poštou, od [datum] nastoupila do nového zaměstnání. Výpověď z pracovního poměru pro žalobkyni psala paní [jméno FO], žalobkyni pan [jméno FO] ke zpracování výpovědi nepověřil, kdo psal výpověď, ji parafoval, předal do podpisové knihy a panu [jméno FO], který výpověď podepsal. V projednávané věci proti žalované by chtěla dosáhnout určité satisfakce, v soudním sporu s bývalým zaměstnavatelem, chtěla dokázat, že výpověď byla dána neplatně. Domnívala se, když podepsala plnou moc, že jí žalovaná pomůže, žalovaná ji informovala o podané žalobě, důvěřovala jí, nevěděla, jaké kroky se u soudu konají, proto ji požádala o zastupování. Vložila jsem do žalovaná jako do právničky veškeré své naděje a nemohla se bránit v důsledku toho, že žalovaná způsobila, že řízení bylo zastaveno.

16. Žalovaná jako účastnice řízení uvedla, že ji žalobkyně kontaktovala, telefonický hovor byl poměrně stručný, žalobkyně se představila, uvedla zaměstnavatele firmu [právnická osoba], že dostane výpověď pracovního poměru, v důsledku nějaké organizační změny se měla stát nadbytečnou, že o tom hovořila s nadřízeným, že ví o žalované z kauzy jiné zaměstnankyně téhož zaměstnavatel paní [jméno FO], které vysoudila neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, paní [jméno FO] se podařilo vysoudit velmi vysokou částku na náhradě ušlé mzdy z titulu neplatného rozvázání pracovního poměru. Žalobkyni vysvětlila, že v případě rozvázaní pracovního poměru výpovědí pro nadbytečnost, jde jednoznačně o rozhodnutí zaměstnavatele, kterého zaměstnance si vybere jako nadbytečného a kterého tedy v důsledku organizační změny propustí z pracovního poměru, žalobkyně byla poměrně dobře informována o pracovně-právních věcech, pokud dostane výpověď, měla se na ni opět obrátila. Žalobkyně dala vědět někdy po 19. 12. 2017, když dostala výpověď z pracovního poměru, účastnice se domluvily, že se jí žalobkyně ozve po novém roce, pak se potkaly 2x, vždy v budově [adresa], kde měla žalovaná jednání, poprvé s výpovědí nic zásadního neřešily, představily se, žalovaná spěchala domů. Opět se sešly v budově [adresa], žalobkyně jí vyprávěla celou záležitost zaměstnání u firmy [právnická osoba], pracovala zde dlouhou dobu, byla rozzlobená na zaměstnavatele, že jí po tak dlouhé době trvání zaměstnání dal výpověď, obávala se, že si bude hůř hledat pracovní místo, přitom ale říkala, že pracuje někde na recepci, asi poblíž Florentina, současně měla být v pracovní neschopnosti, byla v povoleném oddlužení. Žalobkyni vysvětlila zdlouhavý a náročný proces soudního řízení, že nejprve je potřeba uspět v řízení o neplatnost výpovědi pracovního poměru, až bude mít pravomocné rozhodnutí o neplatnosti výpovědi, může žalovat o náhradu ušlé mzdy. Od žalobkyně věděla, že pracuje na oddělení [Anonymizováno], že vyřizovala pracovní víza, žalované nesdělila, že sama sepisovala ostatním zaměstnancům výpovědi pracovního poměru a žalovaná netušila, že si předmětnou výpověď z pracovního poměru žalobkyně zpracovávala sama sobě a pokud by to věděla, nepřevzala by její zastoupení. Žalobkyně se zmínila, že je matkou tří dětí, která potřebuje peníze, protože nejmladší dítě – dcera ještě studuje vysokou školu, měla platit splátky v povoleném oddlužení, zmínila [jméno FO], který má být skvělý právník, nemůže zastupovat, nemá advokátní zkoušku. Ohledně samotné žaloby na rozvázání pracovního poměru byla žalobkyně zdrženlivá, žádala ji o vysvětlení, že na jedné straně chce zahájit řízení a na druhé straně to nechce udělat, přímou odpověď nedostala, říkala, že má mít dobrý vztah vedoucím panem [jméno FO], který nijak nekonkretizovala. Z výpovědi svědka [jméno FO] se dozvěděla, že měl k žalobkyni takovou důvěru, že jí dovolil, aby si sama sepsala svou výpověď z pracovního poměru, domnívá se, že žalobkyně si mohla napsat právě takovou výpověď z pracovního poměru, která mohla být napadnuta z toho důvodu, že tam není úplně jednoznačně vymezen skutkově důvod nadbytečnosti tak, že by některý soud mohl říci, že výpověď je platná a někdy by mohl říci, že výpověď není platná. Při dalším rozhovoru upozornila, že rozhodnutí o organizační změně nemusí být přijato písemně, může být přijato ústně s tím, že je tam jediná podmínka, že zaměstnanec musí být před výpovědí s rozhodnutím seznámen. Má za to, že žalobkyně s tím byla seznámena, potvrdila jí, že jí pan [jméno FO] sdělil, že rozhodnutí bylo přijato a že se stala nadbytečnou. Přála si, aby se zaměstnavatel nedověděl, že je žalován na neplatnost výpovědi. Žalobkyně se zajímala o to, kdy a jak se to zaměstnavatel dozví o žalobě na neplatnost výpovědi, informovala ji, že ve chvíli, kdy bude podána žaloba a zaplacen soudní poplatek ze žaloby. Dohodly se na podání žaloby na neplatnost výpovědi, žalobu sepsala a podala k Obvodnímu soudu pro [adresa]. Žalobkyni po podání žaloby informovala a vystavila zálohovou fakturu na 18 000 Kč včetně DPH, tato byla proplacena ve dvou splátkách. Návrh na osvobození od soudního poplatku byl zamítnut, zamítavé rozhodnutí po podaném odvolání bylo potvrzeno. Reálně šlo o to, co nejdéle pozdržet informaci, než by se případně zaměstnavatel dověděl, že je žalovaný a než si žalobkyně ujasní co chce. Žalobkyně věděla, že řízení o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru bude trvat dlouho. Žalovaná se domnívá, že by zaměstnavatel žalobkyně postupoval stejným způsobem, který se mu osvědčil v soudním sporu s [jméno FO], tedy okamžitě by vyzval žalobkyni k nástupu do práce dle pracovní smlouvy, žalobkyně by musela vrátit odstupné, které obdržela od zaměstnavatele. Žalovaná nesouhlasila, že by žalobkyni ujišťovala, že jí na zaměstnavateli vysoudím statisíce, v jejím případě to bylo skutkovými okolnostmi vyloučeno. Plnou moc k zastupování ve věcech o neplatnost výpovědi z pracovního poměru žalobkyně podepsala na osobním setkání účastnic. O výzvě soudu k zaplacení soudního poplatku žalobkyni informovala telefonicky, žalobkyně reagovala, že neví a spíše, že v tom nehodlá pokračovat, tedy nehodlá pokračovat v řízení. Žalovaná si nebyla si jista, zda žalobkyni informovala o rozhodnutí, že žádosti o osvobození od soudní poplatku nebylo vyhověno, předem ji však informovala, že v této žádosti nemůže být úspěšná s ohledem na její výdělkové poměry a s ohledem na výši soudního poplatku, telefonicky 17. 11. 2018 ji informovala, že bude řízení zastaveno, nebude-li soudní poplatek zaplacen, o zastavení řízení a právní moci rozhodnutí žalobkyni neinformovala. Žalobkyni poskytla vyúčtování za služby v srpnu 2018, odeslala jí dva dopisy, které si nevyzvedla, vrátily se jako nedoručené. [jméno FO] základě provedeného vyúčtování vrátila žalobkyni částku [hodnota] Kč dne [datum], ze strany žalobkyně byla na žalovanou podaná stížnost k ČAK. Před podáním žaloby měla k dispozici od žalobkyně výpis z OR společnosti, plnou moc, nepamatovala si, zda měla před podáním žaloby od žalobkyně výpověď, která byla podána nebo pracovní smlouvu.

17. Z kárné žaloby vedené u České advokátní komory pod sp. zn. [sp.zn.] ze dne [datum], vyjádření advokáta ke kárné žalobě ze dne [datum], doručenky a příloh k vyjádření, kárného rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. [sp.zn.] soud zjistil, že žalobkyní jako stěžovatelkou byla podána [datum] stížnost na žalovanou, Česká advokátní komora podala kárnou žalobu proti žalované: 1) že poté, co jí byla udělena stěžovatelkou plná moc k zastupování ve věci neplatnost výpovědi pracovního poměru, přijala od stěžovatelky zálohu, tuto přes výzvu stěžovatelky nejméně do [datum] nevyúčtovala a nereagovala na žádost z 1. 7. 2019 o vydání dokladů, 2) poté, co jí bylo doručeno dne [datum] usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č. j. [sp.zn.] s výzvou k zaplacení soudního poplatku, stěžovatelku o doručení tohoto usnesení neinformovala, soudní poplatek sama z poskytnuté zálohy nezaplatila, stěžovatelku neinformovala o usnesení soudu ze dne [datum], kterým bylo zastaveno řízení o žalobě o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, které jí bylo doručeno [datum] a stěžovatelce poskytla dne [datum] nepravdivé informace stran doručování výzvy k zaplacení soudního poplatku. Žalovaná ve vyjádření ke kárné žalobě uvedla, že skutek popsaný v žalobě pod bodem 1), se nestal, odměnu za právní služby vyúčtovala dopisem ze 14. 8. 2019, dne 20. 8. 2019 vrátila stěžovatelce podklady od ní převzaté a přeplatek z vyúčtování zálohy ve výši [hodnota] Kč stěžovatelce vrátila. Ke skutku uvedeném v bodě 2) uvedla, že věc s údajným neinformováním stěžovatelky o doručení výzvy soudu k zaplacení soudního poplatku ji mrzí, chápe to jako nedorozumění, stěžovatelku neujišťovala, že soud určitě vyhraje, naopak jí sdělila, že existuje celá řada judikátů soudů vyšších stupňů, že ani přijetí dalšího zaměstnance zaměstnavatelem po propuštění zaměstnance pro nadbytečnost neprokazuje nedůvodnost výpovědi, a tedy nenaplnění výpovědního důvodu. Stěžovatelka byla opakovaně informována, pokud bylo jejím záměrem, aby se zaměstnavatel o žalobě nedozvěděl, tak toto nelze zajistit a nejzazším okamžikem, kdy bude zaměstnavatel stěžovatelky o žalobě vědět, je okamžik doručení žaloby soudem, který mohl nastat po zaplacení soudního poplatku z žaloby, stěžovatelka měla získat čas na rozmyšlení. Schůzka se stěžovatelkou proběhla v budově Vrchního soudu v Praze, advokátka neměla možnost tisku a jevilo se jí nepatřičné psát rukou poznámky a tyto dát stěžovatelce k prostudování, eventuelně k podpisu o tom, že poučení rozuměla, v tomto ohledu spatřila advokátka jisté pochybení, ke kterému došlo, i když stěžovatelka se jí jevila být poučena v danou chvíli dostatečně a žádné doplňující otázky neměla Součástí vyjádření ze dne 20. 12. 2020 byly přílohy, a to dopis ze dne 14. 8. 2019, označený jako věc: odpověď na dopis – ukončení zastoupení, výpis z účtu za období 8/2019, ručně psané poznámky kárně obviněné. V dopise – odpovědi ze dne [datum] (v advokátním spise založen jako spis nedokončený), je dále obsažena informace, že řízení bylo zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku na účet soudu, proti zastavení se stěžovatelka neodvolala, s ohledem na ukončení právního zastoupení výpovědí ze strany stěžovatelky, byla tato požádána, aby příště v jejich záležitostech se obracela na jiného zástupce. V dopise je dále obsaženo vyúčtování odměny právního zastoupení. Ručně psané poznámky advokátky (založené rovněž v advokátním spise), na účet stěžovatelky byla dne [datum] připsaná částka [hodnota] Kč. Dne [datum] se uskutečnilo jednání kárného senátu ve věci vedené pod sp. zn. [sp.zn.] a ohledně skutku uvedeného v kárné žalobě pod bodem 1) bylo řízení zastaveno, ohledně skutku pod bodem 2) byla kárná žalobkyně připravená s kárně obviněnou uzavřít dohodu o vině a kárném opatření, kárně obviněná prohlásila, že se dopustila jednání tak, jak je uvedeno v kárné žalobě, které je jí kladeno za vinu, resp. spáchala uvedený skutek, pro který je stíhána a který je předmětem sjednané dohody o vině a kárném opatření a dále prohlásila, že souhlasí s uložením kárného opatření napomenutí a souhlasila s navrženou dohodou, bylo vydáno kárné rozhodnutí s tím, že kárně obviněná se dopustila kárného provinění popsaného v kárné žalobě pod bodem 2 a porušila ustanovení §16 odst. 1, 2 zákona o advokacii, ustanovení § 17 zákona o advokacii ve spojení s čl. 4 odst. 1, 2 a čl. 9 odst. 1 etického kodexu a bylo jí uloženo kárné opatření napomenutí.. Kárné rozhodnutí ze dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno] nabylo právní moci.

18. Podle ustanovení § 16 z. č. 85/1996 Sb. o advokacii je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit (odst. 1). Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (odst. 2).

19. Podle ustanovení § 24 z. o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena (odst. 1). Advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat (odst. 4).

20. Ve věci bylo listinnými důkazy, svědeckou výpovědí a výpověďmi účastnic prokázáno, že žalobkyně na základě pracovní smlouvy z [datum] pracovala u společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO] v době od 1. 6. 2005 do 31. 5. 2018, kdy její pracovní poměr skončil, na pozici [Anonymizováno], dostala výpověď z pracovního poměru datovanou dne [datum] podepsanou za zaměstnavatele slyšeným svědkem [jméno FO], její převzetí stvrdila žalobkyně podpisem den [datum], zaměstnavateli zaslala oznámení ze dne [datum] o trvání na dalším zaměstnání. Z provedených důkazů spisem Obvodního soudu pro [adresa], advokátním spisem žalované, účastnickými výpověďmi je nesporné, že žalobkyně udělila žalované jako advokátce dne [datum] plnou moc k zastupování ve věci neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, žalovaná dne [datum] podala u Obvodního soudu pro [adresa] žalobu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, věc byla vedena soudu pod sp. zn. [sp.zn.], usnesením soudu ze dne [datum] č. j. [sp.zn.] byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad žaloby, označení a předložení důkazů k doplněným tvrzením, rovněž k předložení listinných důkazů označených v žalobě, když tyto k žalobě nebyly přiloženy. Výzvě soudu žalovaná vyhověla dne 14. 6. 2018 zasláním vyjádření žalobkyně a zaslala rovněž žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a listin do emailové schránky soudu a dne 18. 6. 2018 do datové schránky. Žádosti žalobkyně o osvobození od povinnosti zaplatit soudní poplatek nebylo vyhověno usnesením soudu ze dne [datum] č. j. [sp.zn.] ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne [datum] č.j. [sp.zn.]. Dne 15. 11. 2018 bylo žalované doručeno usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum] č.j. [sp.zn.] s výzvou k zaplacení soudního poplatku. Vyměřený soudní poplatek žalovaná neuhradila, žalobkyni neinformovala o usnesení soudu ze dne [datum] č.j. [sp.zn.] doručené žalované dne [datum] o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobkyně udělila žalované jako advokátce plnou moc k zastupování v řízení o neplatnost výpovědi z pracovního poměru datovanou [datum]. Plná moc je jednostranné právní jednání, kterým zmocnitel opravňuje druhou osobu (zmocněnce) k jednání v dané věci. Zmocnitel může plnou moc udělit buď k určitému právnímu jednání (speciální plná moc), nebo k jednání ve všech případech, kde by mohl jednat sám zmocnitel (generální plná moc). Plná moc založená ve spise sp. zn. [sp.zn.] byla koncipována jako všeobecná, která zástupce opravňuje ke všem právním úkonům. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o poskytování právních služeb ve věci řízení o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Vystavení plné moci předcházelo setkání účastnic. Žalobkyni bylo známo, že by mohla dostat výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, což bylo prokázáno účastnickou žalobkyně, žalované i výpovědi svědka [jméno FO]. Po převzetí výpovědi z pracovního poměru žalovanou došlo k osobnímu setkání účastnic, obsah jednání účastnic nebyl zaznamenán v písemné formě, k důkazům žalovanou z advokátního spisu byly předloženy rukou psané v bodech poznámky, z nichž nelze přesně zjistit ucelené skutečnosti, o kterých účastnice jednaly. Tvrzení žalované, že žalobkyně požadovala podání žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru jen z důvodu zachování prekluzivní lhůty, že nebyla rozhodnuta k vedení soudního sporu s ohledem na dobrý vztah k vedoucímu (slyšenému svědkovi), že reálně chtěla, co nejdéle pozdržet informaci, než by se případně zaměstnavatel dověděl o žalobě, neměla zájem uhradit soudní poplatek, z provedeného dokazování nijak nevyplynul. V rozporu s tímto tvrzením žalované je udělená plná moc pro soudní řízení ve věci neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, plná moc nebyla udělena pouze k určitému úkonu. Obrana žalované nekoresponduje s tvrzením žalobkyně dosáhnout toho, aby v případě neplatného rozvázání pracovního poměru byla dál zaměstnávaná, nebo aby jí společnost nahradila ušlou mzdu. Pokud by zájmem žalobkyně nebylo dosáhnout takovéhoto výsledku, pak by žalované neudělila plnou moc k zastupování v daném soudním řízení. Žalovaná žalobkyni neinformovala o výzvě soudu k zaplacení soudního poplatku, neinformovala ji o usnesení soudu týkající se žádosti žalobkyně o osvobození soudního poplatku, které nebylo vyhověno a o vzniku povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek. Žalobkyně soudní poplatek v soudem určené lhůtě nezaplatila, soud řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil, o tomto rozhodnutí rovněž žalobkyni neinformovala. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla doručena žalované. Podle ustálené soudní praxe není usnesení s výzvou k zaplacení soudního poplatku třeba doručovat též účastníku do vlastních rukou a není mu upíráno právo na spravedlivý proces a na přístup k soudu, pokud je výzva k zaplacení soudního poplatku doručena jen jeho zástupci s procesní plnou mocí. Z rozhodovací praxe dovolacího soudu a Ústavního soudu vyplývá závěr, že soud prvního stupně nepochybil, doručil-li výzvu k zaplacení soudního poplatku pouze zástupci z řad advokátů, kterému byla udělena plná moc (soud odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1789/20, Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2920/2020). Odpovědnost advokáta za škodu podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění všech tří předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné (§ 16 odst. 1 a 2 zákona o advokacii). při poskytování právních služeb je advokát povinen postupovat s náležitou odbornou péčí. To předpokládá iniciativní a samostatný přístup advokáta, poskytnutí potřebných informací klientovi, vysvětlení řešené problematiky, předestření možných variant postupu, vyhodnocení jejich výhod i rizik a vyžádání si pokynů (informovaného souhlasu) klienta v případě, že je to potřebné (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3128/2021). Soud dospěl k závěru, že žalovaná, které byla udělena jako advokátce plná moc k zastupování ve věci neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, žalobkyni neinformovala o výzvě soudu k zaplacení soudního poplatku, neinformovala ji o usnesení soudu, kterým nebylo vyhověno žádosti žalobkyně o osvobození soudního poplatku, o vzniku povinnosti žalobkyně zaplatit soudní poplatek, soudní poplatek v soudem určené lhůtě neuhradila, což vedlo k zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, o tomto rozhodnutí rovněž žalobkyni neinformovala. Svým jednáním žalovaná porušila povinnosti advokáta stanovené zákonem o advokacii, nepostupovala s náležitou odbornou péčí.

21. V projednávané věci soud rovněž posuzoval, zda příčinná souvislost mezi porušením povinnosti advokátem při výkonu advokacie a tvrzeným vznikem škody je dána tehdy, jestliže nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient (poškozený) v soudním řízení (zcela nebo zčásti) úspěšný. Důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném, který musí prokázat, že jeho subjektivní právo existovalo a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl. V řízení o náhradu škody způsobené advokátem soud jako předběžnou otázku řeší, zda by poškozený při řádném postupu advokáta svůj nárok prosadil (soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1682/2013).

22. Podle ustanovení § § 50 zákoníku práce (ZP) výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží (odst. 1). Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52 (odst. 2). Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn (odst. 4).

23. Podle ustanovení § 52 písm. c) ZP zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

24. Podle ustanovení § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

25. Podle ustanovení § 334 ZP písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen "písemnost"), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou (odst. 1). Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (odst. 2).

26. Žalobkyně převzala výpověď z pracovního poměru dne [datum], pracovní poměr měl skončit dnem [datum], žaloba o neplatnost výpovědi z pracovního poměru byla podána u Obvodního soudu pro [adresa] ve lhůtě (§72 ZP) dne [datum].

27. Zaměstnanci nelze dát výpověď z žádného jiného důvodu než z důvodů v zákoně stanovených. Důvod výpovědi musí být ve výpovědi z pracovního poměru uveden tak, aby bylo zřejmé, jaké jsou skutečné důvody, které vedou zaměstnavatele k tomu, že rozvazuje se zaměstnancem pracovní poměr, aby nevznikaly pochybnosti o tom, který zákonný důvod uvedený v ustanovení § 52 zák. práce uplatňuje. Z důvodu nadbytečnosti zaměstnance může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách. Zákoník práce nestanoví, že by rozhodnutí o změně úkolů zaměstnavatele, jeho technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách muselo být přijato jen písemně, že by muselo být zaměstnavatelem vyhlášeno nebo jinak zveřejněno.

28. V projednávané věci výpověď daná žalobkyni obsahuje výpovědní důvod specifikovaný písemným označením příslušného paragrafu s uvedením písmene výpovědního důvodu podle zákoníku práce, rovněž slovy pro nadbytečnost s informací o odstupném ve výši trojnásobku průměrné mzdy, výpovědní době, data skončení pracovního poměru dnem [datum]. Z výpovědi je zřejmé, že výpověď byla daná žalobkyni (zaměstnanci) pro nadbytečnost, což je důvod obsažený v ustanovení § 52 písm. c) ZP, soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1138/2011 se závěrem, že ustanovení § 52 písm. c). ZP obsahuje jediný zákonný důvod výpovědi, tj. nadbytečnost zaměstnance v důsledku jakékoli organizační změny. Z takto vymezeného důvodu výpovědi nelze dovodit, v čem spočívala organizační změna, pro kterou se žalobkyně měla stát pro zaměstnavatele nadbytečnou 29. S ohledem na uvedené soud provedené dokazování rovněž vedl ke zjištění záměru zaměstnavatele v projevu vůle obsažené ve výpovědi ze dne [datum], kterou žalobkyně převzala téhož dne, což stvrdila vlastnoručním podpisem na výpovědi a rovněž potvrdila ve své účastnické výpovědi. Podle ustanovení § 556 občanského zákoníku co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).

30. Účastnickou výpovědí žalobkyně, žalované i svědeckou výpovědí [jméno FO] bylo prokázáno, že již dříve bylo žalobkyni známo, že by mohla dostat výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Vědomost žalobkyně o této skutečnosti koresponduje i s jejím jednáním, když dříve, než jí byla dána výpověď, kontaktovala žalovanou jako advokátku s žádostí o zastupování v soudním řízení v případě, že by jí byla dána výpověď z pracovního poměru, podrobně ji informovala o situaci ve společnosti v souvislosti s výpovědí, což žalobkyně uvedla ve své účastnické výpovědi. Výpovědí slyšeného svědka bylo prokázáno, že žalobkyni dříve, než jí byla dána výpověď, informoval o situaci u zaměstnavatele, upozornil, že by mohla obdržet výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, krácení stavu zaměstnanců podpůrných složek, že se změna nepochybně dotkne i žalobkyně. Informování žalobkyně o situaci u zaměstnavatele a připravovaných organizačních změnách, které by se měly týkat i žalobkyně je doložena dopisem zaměstnavatele ze dne [datum], zaslaného žalobkyni v reakci na její oznámení o trvání pracovního poměru zaměstnavatele ze dne [datum], na který žalobkyně nijak nereagovala. Z obsahu dopisu vyplývá, že již v říjnu 2017 byla žalobkyně informovaná o připravovaných organizačních změnách v oddělení [Anonymizováno] v Praze, v důsledku, kterých se stala nadbytečným zaměstnancem a spolu s žalobkyní s ohledem na její osobní situaci hledali nejvhodnější řešení, ze všech nabízených řešení si vybrala žalobkyně výpověď.

31. Žalobkyně nerozporovala osobní převzetí výpovědi z pracovního poměru od [jméno FO] a její převzetí stvrdila vlastnoručním podpisem. Výpovědí svědka [jméno FO] měl soud za prokázané, že osobně žalobkyni informoval dne [datum] o rozhodnutí zaměstnavatele ze dne [datum] o organizační změně v oddělení [Anonymizováno] přijatém za účelem zvýšení efektivnosti práce a řešení aktuálních úkolů, především v oblasti náboru a rozvoje zaměstnanců, na základě kterého se změnila organizační struktura oddělení [Anonymizováno] v Praze tak, že mimo jiné byla zrušena pozice [Anonymizováno] (místo výkonu [adresa]) zaměstnance [Jméno zainteresované osoby 0/0], [jméno FO] s účinností změny od [datum]. S touto organizační změnou ji seznámil předáním výpovědi, sdělil jí důvody organizační změny, důvody výpovědi, že kolegyně uvedené v rozhodnutí převezmou část jejich agend. Z žádných důkazů nevyplynuly důvodné pochybnosti o věrohodnosti jeho výpovědi, žalobkyni informoval o vydaném rozhodnutí o organizační změně, o důvodech organizační změny týkající se žalobkyně a kolegyně [jméno FO], že část jejich agend převezmou kolegyně uvedené v rozhodnutí.

32. V projednávané věci na základě provedených důkazů byl žalobkyni znám záměr zaměstnavatele o rozhodnutí dát žalobkyni výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost, již mnohem dříve, než jí byla předaná výpověď z pracovního poměru, byla informovaná o důvodu organizačních změn, o možnosti, že jí bude dána výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost. Slyšeným svědkem před předáním výpovědi byla seznámena s vydaným rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně v důsledku, které se stala nadbytečnou. Žalobkyně byla s rozhodnutím o organizační změně seznámena a bylo jí ke dni předání výpovědi zřejmé, jaký je konkrétní důvod výpovědi (soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3156/2021). Byla seznámena s organizační změnou [jméno FO], než jí předal výpověď, sdělil jí důvody organizační změny, důvody výpovědi. Z žádných důkazů nevyplynuly důvodné pochybnosti o věrohodnosti jeho výpovědi. Žalobkyně požadovala i nemateriální újmu vyčíslenou částkou 60 000 Kč. Svůj požadavek odůvodnila, že bylo pro ni důležité, aby byla úspěšná ve sporu s bývalým zaměstnavatelem, který jí poměrně nevybíravým způsobem udělil výpověď z pracovního poměru, v dobré víře spoléhala na odbornost postupu, což v ní vyvolalo zklamání ze způsobu, jakým může být vykonávána advokacie. Advokát nenese odpovědnost za každý neúspěch svého klienta v soudním řízení, je třeba vzít v úvahu, že prakticky všechna soudní řízení nesou riziko neúspěchu, které nelze předem jednoznačně odhadnout, natož jednoznačně výsledek sporu určit, v tomto směru nelze mít nepřiměřené nároky, které by vlastně znemožnily výkon advokacie. Soud při posouzení, zda při řádném postupu žalované v soudním řízení, ve kterém žalobkyni zastupovala, by byla žalobkyně ve sporu úspěšná a dospěl k závěru, že ani v případě řádného postupu advokáta by se nedomohla příznivého rozhodnutí. Výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni byla daná z důvodu podle ustanovení § 52 písmeno c) ZP, tento důvod není možné zaměnit s jiným důvodem, žalobkyně byla s předmětnou organizační změnou seznámena před předáním výpovědi, tato skutečnost byla prokázána výslechem svědka [jméno FO], který za zaměstnavatele jednal a žalobkyně předával výpověď. Soud dospěl k závěru že výpověď z pracovního poměru, kterou zaměstnavatel učinil je platným právním jednáním, s ohledem na shora uvedené nebyla podaná žaloba shledána důvodnou a byla zamítnuta.

33. Ze sdělení advokátní kanceláře [právnická osoba]. se podává, že je poukazováno na povinnost mlčenlivosti advokáta dle zákona o advokacii, která se vztahuje mj. i na informace o identitě klientů, stejně jako na charakter poskytnutých právních služeb, proto na žádost soudu, zda v roce 2018 a dále poskytuje právní poradenství společnosti [právnická osoba]., nelze odpovědět. Rovněž tak na žádost soudu ohledně obrany proti žalobě (pokud by klient kanceláře obdržel žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, jaké by bylo doporučení advokáta, jak se vůči žalobě bránit, jak dále pokračovat vůči bývalé zaměstnankyni z hlediska pracovněprávních předpisů) z pohledu advokátní kanceláře se jedná o hypotetickou situaci, o které nemá žádné bližší informace, proto objektivně není možno v daném směru se obecně vyjádřit.

34. S ohledem na shora uvedené soud měl za nadbytečné provést důkazy výslechem svědků navržených žalobkyní k jejímu požadavku na zaplacení nemajetkové újmy. Návrhu žalované na provedení důkazů dotazem na advokátní kancelář [právnická osoba] ohledně doporučení advokátní kanceláře společnosti [právnická osoba], týkající se dalšího postupu ve věci žalobkyně nebylo vyhověno, když již v odpovědi od advokátní kanceláře [právnická osoba]. k této otázce bylo poukázáno na povinnost mlčenlivosti advokáta dle zákona o advokacii, ohledně obrany a dalšího postupu se jedná o hypotetickou situaci, o které nemá žádné bližší informace, proto objektivně není možno v daném směru se obecně vyjádřit. Provedení navrhovaného důkazu, jakož důkazu spisem Obvodního soud pro [adresa] sp. zn. [sp.zn.] ve věci zaměstnavatele žalobkyně [jméno FO] a zaměstnavatele [právnická osoba], výslech [tituly před jménem] [jméno FO] k průběhu kárného řízení s žalovanou, výslech [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], s kterým o kauze žalobkyně diskutovala, radila se s ním o postupu ve věci u ČAK nevedou k prokázání významných tvrzení pro rozhodnutí ve věci a jejich provedení není v souladu s hospodárností řízení.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byla žalovaná úspěšná a byla jí přiznaná náhrada nákladů řízení v celkové výši 53 649,72 Kč.

36. Náhrada nákladů sestává z odměny za zastoupení advokátem, tj. za 4 úkony po 9 740 Kč, kdy byla žalovaná zastoupena advokátkou (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 29. 3. 2021, vyjádření ze dne 4. 1. 2022, účast u jednání soudu dne [datum]), náhrada hotových výdajů 1 200 Kč (podle § 13 odst. l, 3, 4 úkony po 300 Kč), náhrada za ztrátu času 600 Kč (v rozsahu 6 půlhodin po 100 Kč, § 14 odst. l), cestovné k jednání soudu dne [datum] ve výši 957,95 Kč ([adresa] a zpět osobním vozidlem, 160 km, amortizace 740 Kč – 4,40 Kč/km x 160 km, PHM 217,95 Kč – 4,9 l/100km/27,8 Kč l/BA) a 21 % DPH ve výši 8 634,78 Kč tj. celkem 50 352,72 Kč.

37. Za úkony učiněné žalovanou v řízení, kdy nebyla zastoupena advokátkou byla dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu byla přiznaná paušální náhradu v celkové výši 3 000 Kč po 300 Kč za vyjádření k žalobě (§ 1 odst. 3 písm. a), za účast u jednání soudu (§ 1 odst. 3 písm. c) v roce 2023 dne [datum]. a za každé započaté dvě hodiny dne [datum]., tj. celkem 2 700 Kč 9 x 300 Kč), dále paušální náhrada ve výši 300 Kč za přípravu účasti na jednání – nahlédnutí do spisu (§ 1 odst. 3 písm. b) dle vyhlášky č. 254/2015 Sb.) dne [datum] před jednáním stanoveným na den [datum] tedy v době, kdy již nebyla zastoupena advokátkou. Žalované byla dále přiznaná náhrada jízdného hromadnou dopravou k mediátorovi dne [datum] ve výši 293 Kč (hotové výdaje dle § 137 odst. 1 o. s. ř. cestovné [adresa] a zpět 2 x 147 Kč).

38. Žalovaná byla zastoupena advokátkou na základě plné moci ze dne [datum]. Zástupkyně žalované oznámila soudu oznámením o ukončení právního zastupování došlé soudu dne [datum], že v projednávané věci žalovanou nadále nezastupuje. Paušální náhrada dle uvedené vyhlášky nebyla žalobkyni přiznána za účast u jednání dne [datum], dne [datum], účast u mediátora dne [datum], neboť v této době byla žalovaná zastoupena advokátkou na základě plné moci ze dne [datum], jednání nařízené na den [datum] se mimo jiné nekonalo z důvodu pracovní neschopnosti žalované a bylo odročeno na den [datum]. Žalované nebyla přiznána paušální náhrada za závěrečný návrh, který předložila v písemné podobě při jednání dne [datum] a který přednesla do přímé protokolace při jednání, když žalované byla přiznaná paušální náhrada za účast u jednání dne [datum]. Paušální náhrada nebyla přiznána za nahlédnutí do spisu dne [datum], [datum], [datum], [datum]. Dle záznamů o nahlédnutí do spisu žalovaná nahlédla do spisu v projednávané věci dne [datum] nikoli [datum], dále [datum], jedná se o období, kdy žalovaná byla zastoupena advokátkou. Nahlédnutí do spisu jsou zaznamenaná dne [datum] a [datum] u zástupce žalobkyně nikoli u žalované, rovněž se jedná o období ([datum]), kdy žalovaná byla zastoupena advokátkou.

Poučení