7 C 74/2024 - 88

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Eliášovou ve věci žalobkyně: [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba]. [právnická osoba] [právnická osoba].[právnická osoba]., IČO [IČO] sídlem [adresa] [adresa][adresa][adresa], [adresa] [adresa] [adresa] [adresa] - [adresa] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 78 800 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 78 800 Kč spolu - s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 30 000 Kč od 6. 2. 2024 do 24. 4. 2024 - s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 30 000 Kč od 6. 2. 2024 do 4. 8. 2024, - s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 40 000 Kč od 6. 2. 2024 do 22. 8. 2024, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 75 200 Kč od 13. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 6. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 7. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 8. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 9. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 10. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 11. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 12. 8. 2024 do zaplacení - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 13. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 14. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 15. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 17. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 18. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 19. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 21. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 22. 8. 2024 do zaplacení, - s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 200 Kč od 23. 8. 2024 do zaplacení, a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 400 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 52 018 Kč k rukám [Jméno advokáta A], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 20. 8. 2024 domáhala po žalované původně zaplacení částky 115 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že jako zhotovitel uzavřela se žalovanou jako objednatelem smluvní objednávku díla č. [Anonymizováno] [datum] ze dne 25. 3. 2023, jejímž předmětem byla dodávka a montáž kamenických prvků na adrese [adresa]. Jednalo se o provedení typové kopie schodišťových stupňů posledního ramene, dále provedení repase stupňů z minerálního materiálu (beton-pískovec) předposledního ramene, repase původního schodiště z vápence, provedení repase a doplnění schodů výloh v přízemí fasády a dále repase a doplnění soklu fasády z vápence. Strany si sjednaly cenu díla ve výši 350 000 Kč bez DPH. Žalobkyně částku žalované fakturovala postupně. Žalovaná první tři dílčí části ceny díla uhradila. Za poslední část kamenických prací vystavila žalobkyně žalované fakturu č. [hodnota] ze dne 1. 2. 2024 znějící na částku 100 000 Kč se splatností dne 5. 2. 2024. Žalovaná uhradila fakturu jen částečně a po splatnosti, a to dne 24. 4. 2024 částku 30 000 Kč a dne 4. 8. 2024 opět částku 30 000 Kč. Žalobkyně se proto žalobou domáhala uhrazení částky 40 000 Kč a smluvní pokuty dle čl. 9 smlouvy o dílo.

2. Po změně žaloby ze dne 31. 10. 2024 a částečném zpětvzetí z důvodu, že žalovaná po podání žaloby dlužnou jistinu uhradila, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 78 800 Kč. Strany si ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu pro případ prodlení s uhrazením faktur ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den. Splatnost poslední části ceny díla ve výši 100 000 Kč nastala 5. 2. 2024, žalovaná je proto od 6. 2. 2024 v prodlení, kdy k částečné úhradě došlo dne 24. 4. 2024, následně dne 4. 8. 2024 a zbývající část dlužné jistiny byla uhrazena dne 22. 8. 2024 (usnesení ze dne 4.11.2024, č.j. 7C 74/2024 – 37, které nabylo právní moci dne 4.11.2024).

3. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne 20. 9. 2024, ve kterém uvedla, že nárok žalobkyně na smluvní pokutu zcela neuznává. Dle žalované to byla žalobkyně, kdo porušil smluvní ujednání mezi stranami, když neprováděla dílo v souladu se smluvní objednávkou díla ze dne 1. 3. 2023, přestože na to byla žalovanou upozorňována. Žalobkyně prováděla dílo v rozporu s technologickými postupy týkajícími se betonáže schodových stupnic, kdy beton měl být prolit jednorázově, ale žalobkyně vylila beton v několika fázích, v důsledku čehož došlo k popraskání betonáže. Žalobkyně dále dílo nedokončila a staveniště opustila dne 22. 9. 2023, a to dle žalované z důvodu, že si žalobkyně nevěděla rady s technologií, kterou zvolila. Dílo tedy prováděla chybně, na což byla žalovanou i před svědky upozorňována. Dne 5. 8. 2024 oznámila žalobkyně žalované, že odstupuje od uzavřené smluvní objednávky díla a vyzvala žalovanou k úhradě zbylé ceny díla. Žalovaná žalobkyni sdělila, že s takovým postupem nesouhlasí a vyzvala ji, aby se vrátila, dílo dokončila a protokolárně ho dokončené žalované předala. To se ale nestalo. Žalobkyně tedy zanechala dílo nedokončené a dle žalované je jeho cena mizivá. Žalovaná vyzvala žalobkyni k odstranění vad díla podáním ze dne 12. 9. 2024 včetně fotodokumentace. Žalovaná považuje odstoupení žalobkyně od smlouvy za neplatné, neboť žalobkyně přestala provádět dílo, a to z důvodů čistě na její straně. Část díla, kterou provedla, byla zhotovena chybně, svévolně bez dokončení díla místo opustila a nereagovala na výzvy žalované k odstranění vad a dokončení díla. Teprve rok po opuštění staveniště oznámila žalované dne 5. 8. 2024, že odstupuje od smlouvy, což žalovaná považuje za neplatné. Za takové situace žalovaná odmítá, že by měla žalobkyně nárok na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

4. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Žalobkyně a žalovaná se na základě cenové nabídky dohodly na zhotovení díla žalobkyní, která se zavázala pro žalovanou dodat a namontovat kamenné prvky, tedy provést typové kopie schodišťových stupňů posledního ramene schodiště, dále renovaci stupňů z minerálního materiálu – beton-pískovec u předposledního ramene schodiště, renovaci původního schodiště z vápence, renovaci výloh v přízemí fasády včetně doplnění schodů a dále doplnění soklu fasády z vápence, a to vše v objektu [adresa] [adresa]. Zahájení provádění díla bylo stanoveno na 18. 3. 2023 a dokončení na den 30. 5. 2023. Cena díla byla sjednána ve výši 350 000 Kč, kdy první část ceny ve výši 50 000 Kč měla být žalovanou uhrazena do pěti pracovních dní od zahájení plnění díla, dále měly být platby účtovány podle rozpracovanosti jednotlivých úseků průběžně v intervalech čtrnácti dnů a poslední část ve výši 50 000 Kč měla být žalovanou uhrazena po celkovém dokončení díla. Pro případ prodlení s provedením díla si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % z celkové ceny díla za každý započatý den. Pro případ prodlení s úhradou faktury byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý započatý den (prokázáno listinou nazvanou Oprava a výroba schodů ze dne 16. 2. 2023 a smluvní objednávkou díla č. [Anonymizováno] [datum] ze dne 18. 3. 2023 podepsanou dne 25. 3. 2023).

6. Smluvní objednávku díla podepsal elektronicky na tabletu za použití tužky za žalovanou pan [jméno FO] a za žalobkyni jednatel [jméno FO]. Tablet patřil panu [jméno FO], který se s ním běžně pohyboval po stavbě. Dokument byl datován dřívějším datem, proto ke svému podpisu jednatel žalobkyně připsal i datum dne podpisu. Podle jednatele žalobkyně [jméno FO] oba při podpisu smlouvy stáli. Podle svědka [jméno FO], který podepisování smlouvy viděl, protože si nedaleko připravoval nářadí, oba pánové při podpisu seděli (prokázáno svědeckou výpovědí [jméno FO] dne [datum], účastnickou výpovědí jednatele žalobkyně [jméno FO] dne [datum] a smluvní objednávkou díla č. [Anonymizováno] [datum] ze dne [datum] podepsanou dne [datum]).

7. V rekonstruované nemovitosti se nacházela provizorní místnost, která sloužila jako kancelář, kde se potkávali a kam měl přístup i pan [jméno FO], jakožto hlavní dodavatel. Po nějakou dobu byla místnost volně přístupná a nezamykala se. V kanceláři se nacházely šanony a vešlo se tam až šest osob. Počítače tam nebyly, ty si nosili s sebou. [jméno FO] si na stavbu nosil svůj iPad (prokázáno svědeckou výpovědí [jméno FO] dne [datum]).

8. Žalovaná je hlavním dodavatelem investora pana [jméno FO]. Žalobkyně prováděla pro žalovanou dílo za plného provozu schodiště, nebylo tak možné provést renovaci dokonale, což bylo zohledněno při fakturaci. Faktury žalovaná nikdy nerozporovala, všechny vždy uhradila. Problém s platbou nastal až u poslední čtvrté faktury. Sjednané práce byly rozděleny na dvě etapy. Do skluzu se žalobkyně dostala až v druhé etapě, kdy se čekalo, až se dokončí ostatní práce a žalobkyně bude moct pracovat na své zakázce. Koncem roku 2023 nebo začátkem roku 2024 byla žalobkyně kontaktována a vyzvána k dodělání vnitřních prací. V únoru byla následně vystavena poslední faktura na částku 100 000 Kč a pan [jméno FO] se začal vymlouvat, že nemá finanční prostředky od investora a následně přestal komunikovat. [jméno FO], ale žalobkyni sdělil, že žalované již vše uhradil (prokázáno účastnickou výpovědí jednatele žalobkyně [jméno FO] dne 3. 3. 2025).

9. Dne 26. 3. 2023 vystavila žalobkyně žalované první fakturu znějící na částku 50 000 Kč se splatností dne 29. 3. 2023 za plnění uskutečněné dne 26. 3. 2023 (prokázáno fakturou č. [hodnota]).

10. Dne 23. 5. 2023 vystavila žalobkyně žalované druhou fakturu znějící na částku 50 000 Kč se splatností dne 26. 5. 2023 za plnění uskutečněné dne 26. 3. 2023 (prokázáno fakturou č. [hodnota]).

11. Dne 22. 6. 2023 vystavila žalobkyně žalované třetí fakturu znějící na částku 50 000 Kč se splatností dne 26. 6. 2023 za plnění uskutečněné dne 22. 6. 2023 (prokázáno fakturou č. [hodnota]).

12. Dne 1. 2. 2024 vystavila žalobkyně žalované poslední v pořadí čtvrtou fakturu znějící na částku 100 000 Kč se splatností dne 5. 2. 2024 za plnění uskutečněné dne 1. 2. 2024 (prokázáno fakturou č. [hodnota]).

13. Dne 24. 4. 2024 uhradila žalovaná žalobkyni částku 30 000 Kč platbou s variabilním symbolem č. [var. symbol] odpovídající variabilnímu symbolu na poslední faktuře ze dne 1. 2. 2024 (prokázáno potvrzením o platbě ze dne 20. 8. 2024 a účastnickou výpovědí jednatele žalobkyně [jméno FO] dne [datum]).

14. Dne 4. 8. 2024 uhradila žalovaná žalobkyni částku 30 000 Kč platbou s variabilním symbolem č. [var. symbol] odpovídající variabilnímu symbolu na poslední faktuře ze dne 1. 2. 2024 (prokázáno potvrzením o platbě ze dne 20. 8. 2024 a účastnickou výpovědí jednatele žalobkyně [jméno FO] dne 3. 3. 2025).

15. Dne 5. 8. 2024 oznámila žalobkyně žalované, že před dokončením díla odstupuje od smlouvy, a to z důvodu hrubého porušení smlouvy ze strany žalované spočívající v prodlení s úhradou čtvrté faktury znějící na částku 100 000 Kč se splatností dne 5. 2. 2024, kterou žalovaná bez výhrad přijala. Žalobkyně od žalované obdržela částečné plnění, když žalovaná dne 24. 4. 2024 uhradila částku 30 000 Kč a dne 5. 8. 2024 taktéž částku 30 000 Kč. Žalobkyně ale stále evidovala dlužnou částku 40 000 Kč, k jejíž zaplacení včetně zákonného úroku z prodlení a sjednané smluvní pokuty žalobkyně žalovanou vyzvala, a to do sedmi dnů (prokázáno předžalobní výzvou včetně odstoupení od smlouvy ze dne 5. 8. 2024, včetně kopie doručenky datové schránky).

16. Mezi stranami sjednané práce nebyly žalobkyní dokončeny (prokázáno fotodokumentací, svědeckou výpovědí [jméno FO] dne 3. 3. 2025 a účastnickou výpovědí jednatele žalobkyně [jméno FO] dne 3. 3. 2025).

17. Dne 22. 8. 2024 uhradila žalovaná žalobkyni částku 40 000 Kč platbou s variabilním symbolem č. [var. symbol] odpovídající variabilnímu symbolu na poslední faktuře ze dne 1. 2. 2024 (prokázáno potvrzením o platbě ze dne 31. 10. 2024 a účastnickou výpovědí jednatele žalobkyně [jméno FO] dne 3. 3. 2025).

18. Všechny v řízení provedené důkazy soud zhodnotil postupem dle § 132 o.s.ř. a dospěl k závěru, že jsou plně věrohodné, v podstatných bodech si neodporují, naopak se navzájem doplňují a dohromady přesvědčivě vytváří ucelený obraz skutkového stavu. Co se týče žalovanou namítaného rozporu mezi výpověďmi, tedy nesrovnalosti v okolnosti podepisování smlouvy, kdy jednatel žalobkyně uvedl, že při podepisování stáli, zatímco svědek [jméno FO] řekl, že viděl jednatele [jméno FO] a pana [jméno FO] při podepisování sedět, nepovažuje soud za podstatný rozkol v obou výpovědích, když se jedná o detail u dva roky staré události. V ostatních detailech se naopak obě výpovědi shodují, a to i s výpovědí dalšího svědka investora [jméno FO]. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo, neboť skutkový stav je v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí prokázán s dostatečnou mírou jistoty.

19. Při hodnocení všech důkazů, které soud hodnotil samostatně i v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

20. Žalovaná byla hlavním dodavatelem investora, pro kterého prováděla rekonstrukci objektu [adresa] na adrese [adresa]. Žalovaná si u žalobkyně objednala na základě cenové nabídky dodání a montáž kamenných prvků. Obě strany podepsaly smluvní objednávku díla na tabletu pomocí tužky, a to v březnu 2023 v provizorní místnosti přímo v rekonstruované budově, která sloužila jako kancelář. Žalobkyně se zavázala provést typové kopie schodišťových stupňů posledního ramene schodiště, dále renovaci stupňů z minerálního materiálu – beton-pískovec u předposledního ramene schodiště, renovaci původního schodiště z vápence, renovaci včetně doplnění schodů výloh v přízemí fasády a dále doplnění soklu fasády z vápence. Cena byla sjednána ve výši 350 000 Kč. Práce byly rozděleny do dvou etap a cena se fakturovala postupně. První etapa prací proběhla v pořádku a žalovaná uhradila bez námitek všechny vystavené faktury. Práce na druhé etapě se zpozdily, protože se čekalo, až budou hotové ostatní práce jiných dodavatelů. Žalobkyně tedy v renovaci pokračovala až na přelomu roku 2023 a 2024. Dne 1. 2. 2024 vystavila žalobkyně žalované poslední v pořadí čtvrtou fakturu znějící na částku 100 000 Kč se splatností dne 5. 2. 2024. Tuto žalovaná nejprve neuhradila, posléze po splatnosti uhradila žalobkyni nejdříve dne 24. 4. 2024 částku 30 000 Kč a dne 5. 8. 2024 opět částku 30 000 Kč. Zbylou dlužnou částku 40 000 Kč uhradila žalovaná až po podání žaloby.

21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

22. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (SlužET) lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

23. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Kvalifikovaný elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě se uznává jako kvalifikovaný elektronický podpis ve všech ostatních členských státech.

24. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

25. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

26. Podle § 2587 o. z. dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.

27. Podle § 2590 odst. 1 o. z. zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

28. Podle § 2604 o. z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

29. Podle § 2610 odst. 2 o. z. je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

30. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

31. Podle § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

32. Podle § 2004 odst. 2 o. z. plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění.

33. Podle § 2005 odst. 2 o. z. odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

34. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

35. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

36. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu a s poukazem na zákonná ustanovení soud posoudil věc takto: Žalobkyně jako zhotovitel a žalovaná jako objednatel uzavřely smlouvu o dílo podle § 2586 odst. 1 o. z. Cena díla byla ve smlouvě sjednána ve výši 350 000 Kč s tím, že bude žalovanou hrazena postupně podle fakturace žalobkyně, která se měla odvíjet od dokončování jednotlivých úseků. Práce byly rozplánované do dvou etap, na období od 18. 3. 2023 do 30. 5. 2023. Strany si ve smlouvě sjednaly platně smluvní pokutu pro případ prodlení s úhradou ceny díla ve výši 0,5 % z dlužné částky. První etapa prací proběhla řádně a žalovaná všechny faktury řádně uhradila. Práce na druhé etapě začala později z důvodu čekání na dokončení ostatních prací, tedy z důvodů na straně žalované. Žalobkyně vystavila žalované fakturu na částku 100 000 Kč, kterou žalovaná uhradila z části až po splatnosti a ve zbylé části až po podání žaloby. Žalobkyně, která z důvodu prodlení žalované s úhradou čtvrté faktury ke dni 5. 8. 2024 odstoupila od smlouvy, se proto domáhá uhrazení smluvní pokuty.

37. V řízení bylo prokázáno, že strany uzavřely smlouvu o dílo, nazvanou smluvní objednávku díla č. [Anonymizováno] [datum] ze dne 18. 3. 2023, písemně, a to podpisem dne 25. 3. 2023 na tabletu pana [jméno FO], který se s tímto elektronickým zařízením po stavbě pohyboval běžně. Smlouva tedy byla podepsána obměna stranami elektronicky, a to prostým elektronickým podpisem v souladu s § 7 SlužET.

38. Elektronický podpis upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen eIDAS nebo nařízení) a na něj navazující zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen SlužET). eIDAS rozlišuje několik typů elektronického podpisu podle úrovně bezpečnosti: elektronický podpis, zaručený elektronický podpis, zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis a kvalifikovaný elektronický podpis. Nařízení dále stanoví, že kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu (čl. 25 odst. 2 eIDAS). Nařízením není dotčeno vnitrostátní právo ani právo EU týkající se uzavírání a platnosti smluv či jiných právních nebo procesních povinností týkajících se formy (čl. 2 odst. 3 eIDAS). SlužET pak ve vztahu k podepisování právních jednání stanoví pro nositele veřejné moci povinnost užívat kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5 SlužET), pro právní jednání vůči nositeli veřejné moci povinnost užívat uznávaný elektronický podpis, kterým se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis a kvalifikovaný elektronický podpis (§ 6 SlužET), a pro právní jednání ostatní možnost použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, popř. jiný typ elektronického podpisu, tj. i prostý elektronický podpis (§ 7 SlužET). Elektronický podpis je v eIDAS definován jako data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 odst. 10 eIDAS). Uvedené definici vyhoví i prosté napsání jména a příjmení v textu samotného elektronického dokumentu. Důvodová zpráva k SlužET pak výslovně uvádí, že všechny typy elektronických podpisů, včetně prostého elektronického podpisu, jsou postaveny na roveň podpisu vlastnoručnímu. Zároveň však úpravu považuje za obecnou a poukazuje na specifické úpravy ve zvláštních zákonech. Komentované ustanovení pak odkazuje na jiný právní předpis, který stanoví, „jak lze elektronicky podepsat“ právní jednání učiněné elektronickými prostředky. Zároveň § 562 odst. 1 stanoví požadavek určení jednající osoby. Tento požadavek je vztažen k právním jednáním učiněným elektronickými nebo jinými technickými prostředky, u nichž je písemná forma zachována, ač nejsou podepsána. Tím spíš musí platit pro právní jednání, jež je učiněno elektronickými prostředky a podepsáno je. Z tohoto důvodu lze mít za to, že elektronickým podpisem může být i prostý elektronický podpis dle eIDAS, ovšem pouze tehdy, pokud umožňuje identifikaci jednající osoby, včetně ověření její totožnosti. Přípustná je v zásadně jakákoliv metoda, která je způsobilá identifikaci a autentizaci jednajícího zajistit. Může se jednat o metodu, která je v dispozici jednajícího, např. scan vlastnoručního podpisu připojený k datové zprávě nebo v ní obsažený, popř. metoda může vyplývat z ujednání stran, např. připojení dohodnutého hesla (srov. BERAN, Vladimír. § 561 [Písemná forma]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 7.)

39. Písemné uzavření smlouvy bylo prokázáno zejména svědeckou výpovědí [jméno FO] a účastnickou výpovědí jednatele žalobkyně [jméno FO] při jednání soudu dne 3. 3. 2025, jejichž výpověď se ve všech podstatných bodech shodovala. Rozpor v tom, zda podepisující [jméno FO] a [jméno FO] seděli, jak uvedl svědek [jméno FO], či stáli, jak vypověděl jednatel žalobkyně, je z pohledu soudu nepodstatný detail, který si téměř dva roky po vzpomínané události nemusí dle soudu zcela oprávněně vyslýchaní přesně vybavovat.

40. Ustanovení § 131 odst. 1 o. s. ř. stanoví, že soud může nařídit důkaz výslechem účastníka, jsou-li současně splněny dvě podmínky. Za prvé: nelze-li dokazovanou skutečnost prokázat jinak, a za druhé: souhlasí-li s tím účastník, který má být vyslechnut (srov. nález Ústavního soudu ze dne 11. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 37/03).

41. Žalovaná namítala, že nikdy smluvní objednávku díla nepodepsala. Tvrdila, že strany nejprve jednaly o uzavření smlouvy o dílo č. 03/2023, ale tuto smlouvu nikdy nepodepsaly a následně obě strany postupovaly na základě ústní smlouvy o dílo. K tomu soud uvádí, že strany sice připravenou smlouvu o dílo č. 03/2023 neuzavřely, ale z provedeného dokazování má za prokázané, že strany uzavřely písemně smluvní objednávku díla č. [Anonymizováno] [datum] ze dne 18. 3. 2023, kterou obě strany dne 25. 3. 2023 podepsaly. Soud při svém rozhodování vycházel v souladu s judikaturou Ústavního soudu jak z účastnické výpovědi žalobkyně, tak svědecké výpovědi svědka, který podepisování viděl. Jak již soud uvedl výše, obě výpovědi se v podstatných bodech shodovaly. Zároveň existenci místnosti v rekonstruované budově, která sloužila jako provizorní kancelář a skutečnost, že se pan [jméno FO] pohyboval na stavbě běžně se svým zařízením iPad, potvrdil ve své svědecké výpovědi i [jméno FO], investor, jehož výslech navrhla žalovaná.

42. Žalovaná namítala, že žalobkyně sjednané práce nedokončila, dne 22. 9. 2023 opustila stavbu a následně až dne 5. 8. 2024 žalované oznámila, že odstupuje od smlouvy a požaduje zaplacení další finanční částky, což žalovaná odmítla. V řízení bylo ale prokázáno, že druhá etapa prací žalobkyně byla pozdržena vlivem čekání na dokončení ostatních prací. Následně se na přelomu roku 2023 a 2024 žalobkyně na stavbu vrátila a pro žalovanou pokračovala v rekonstrukci, za což fakturovala částku 100 000 Kč. Právě tuto čtvrtou fakturu ze dne 1. 2. 2024 vystavila žalobkyně žalované za plnění uskutečněné dne 1. 2. 2024. Žalovaná svůj dluh uznala, když žalobkyni dne 24. 4. 2024 a dne 5. 8. 2024 částečně plnila. Po podání žaloby uhradila žalovaná i zbylou část dlužné částky.

43. Žalobkyně využila svého práva, které si strany sjednaly v čl. 13 smluvní objednávky díla a od smlouvy z důvodu prodlení žalované s hrazením faktury ke dni 5. 8. 2024 s uvedením tohoto důvodu platně odstoupila. Druhou etapu sjednaných prací tedy nedokončila a po žalované požadovala pouze dlužnou částku za provedené plnění a sjednanou smluvní pokutu.

44. K námitce žalované, že smluvní pokuta nebyla řádně sjednána a je neurčitá, pak soud prvního stupně uvádí, že smluvní objednávka díla byla uzavřena písemně, jak již soud vyložil výše, a to včetně smluvních pokut, které jsou dostatečně určité. Strany si pro případ prodlení objednatele s úhradou faktury ujednaly možnost zhotovitele požadovat smluvní pokutu ve výši 0,5 % z dlužné neuskutečněné úhrady za každý i započatý den prodlení. Smluvní pokuta je dostatečně určitá, je-li sjednán způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Co se týče povinnosti, jejíž splnění má být smluvní pokutou utvrzeno, ustálila se judikatura Nejvyššího soudu na výkladu, že povinnosti, zajištěné smluvní pokutou, jsou určitě vymezeny jak v případě, kdy jsou výslovně jednotlivě individualizovány, tak i tehdy, je-li smluvní pokuta sjednána pro případ porušení povinností tvořících ucelený a identifikovatelný soubor, aniž by bylo případné porušení jednotlivých povinností ve smlouvě konkretizováno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2012, sp. zn. 32 Cdo 493/2011, rozsudek ze dne 7. 4. 2015, sp. zn. 23 Cdo 4327/2014 nebo rozsudek ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1373/2023). Vůle, vtělená do smlouvy, je svým projevem určitá, jestliže je výkladem objektivně pochopitelná, tj. může-li typický účastník tuto vůli bez rozumných pochybností o jejím obsahu adekvátně vnímat (srov. Nejvyššího soudu rozsudek ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 23 ICdo 22/2015). I v tomto ohledu je ujednání o smluvní pokutě ve smluvní objednávce díla zcela určité.

45. Z výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

46. O příslušenství bylo rozhodnuto podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2, 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

47. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 52 018 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 608 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 115 200 Kč před částečným zpětvzetím sestávající z částky 5 740 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, kvalifikovaná předžalobní výzva ze dne 5. 8. 2024, písemný návrh ve věci samé ze dne 20. 8. 2024 a písemné podání ve věci samé – změna žaloby ze dne 31. 10. 2024) a dále z tarifní hodnoty ve výši 78 800 Kč po změně žaloby sestávající z částky 4 260 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne[Anonymizováno]9. 12. 2024, písemné podání ve věci samé – doplnění žalobních tvrzení ze dne 20. 12. 2024 a účast u jednání soudu dne 29. 1. 2025 a dne 3. 3. 2025 účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny), a to včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 a tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025.

49. Náhrada nákladů v celkové výši 52 018 Kč byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).