7 C 83/2019-145

Rubrum

Okresní soud v Nymburce rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristinou Steinmetzovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalobkyně] c) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] d) [jméno] [jméno], [datum narození], bytem [adresa] všichni zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. sídlem [adresa] o odstranění staveb takto:

Výrok

I. Soud připouští změnu žaloby v podání ze dne 22.3.2021 a 3.5.2021, dle které se žalobci a) ,b) domáhají po žalované odstranění dřevníku, podzemní jímky a plotu s podezdívkou přiléhajícího k pozemku p. [číslo] žalobci c), d) odstranění dřevníku se složeným dřívím a plotu s podezdívkou přiléhajícího k pozemku p. [číslo].

II. Žaloba, kterou se žalobci a) ,b) domáhají po žalované odstranění dřevníku, podzemní jímky a plotu s podezdívkou přiléhajícího k pozemku p. [číslo] žalobci c), d) odstranění dřevníku se složeným dřívím a plotu s podezdívkou přiléhajícího k pozemku p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí], se zamítá.

III. Žalobci a), b) jsou povinni nahradit žalované rukou společnou a nerozdílnou na nákladech tohoto řízení částku [částka] k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobci c), d) jsou povinni nahradit žalované rukou společnou a nerozdílnou na nákladech tohoto řízení částku [částka] k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci a) ,b) se v žalobě doručné soudu dne 15.1. 2019 doplněné podáním ze dne 15.2. 2019 domáhali odstranění neoprávněných staveb a zpřístupnění neoprávněně zabraného pozemku. Uvedli, že jsou vlastníky p. [číslo] v k.ú. [část obce] a žalovaná mimo jiné vlastní sousední pozemky st. p. [číslo] p. [číslo] [číslo]. Dle žalobců došlo v neurčeném období k posunu hranice pozemků mezi p. [číslo] st.p. [číslo] nejméně o 3 metry v jejich neprospěch. Skutečná hranice se liší od katastrální, jak dokládá geometrický plán, který nechali vypracovat, a zábor představuje pozemek v geometrickém plánu označený jako p. [číslo]. Na této části vznikly v minulosti neoprávněné stavby žalované, a to plot, podzemní jímka, altán a dřevník. Dle žalobců byla v minulosti hranice pozemků tvořena náletovými dřevinami a byla nepřesná. Domnělou hranici tvořil plot v havarijním stavu. Po provedené digitalizaci byla zjištěna skutečná poloha této hranice. Proto vyzvali dopisem z 7.2. 2018 žalovanou k odstranění staveb a zpřístupnění pozemku, což odmítla.

2. Totožnou žalobu uplatnili ve shodný den také žalobci c) ,d) ve znění podání z 15.2. 2019, která byla předmětem řízení vedeným zdejším soudem pod sp.zn. [spisová značka] a týkala se jejich pozemku p. [číslo] jakož i odstranění týchž staveb.

3. Obě řízení byla spojena ke společnému projednání v souladu s ust. § 112 odst. 1 o.s.ř. usnesením ze dne 9.2. 2021 č.j. 8 C 82/2019-73, které nabylo právní moci dne 10.2. 2021. Obě věci spolu souvisí a jsou na shodném skutkovém základě.

4. Žalovaná s oběma žalobami nesouhlasila. Namítala, že všechny nemovitosti v jejím vlastnictví tj. st.p. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] tvoří jeden funkční celek dlouhá desetiletí. Tyto nabývala postupně, nejprve v roce 1991 st.p. [číslo] v roce 1995 p. [číslo] p. [číslo] v roce 2010 pozemek p. [číslo]. Všechny však fakticky užívala od roku 1991, pouze se měnil právní důvod užívání. Ona, ani předchozí vlastníci, nebyli nikdy upozorněni, že by tyto užívali neoprávněně či v neoprávněném rozsahu. Také nikdy neposunula převzaté hranice, není pravdou, že by tato byla tvořena náletovými dřevinami. Byl zde plot s původními základy ve shodném místě jako nyní. Digitalizace v obci [část obce] proběhla již roku 2013 a žalobci žalovanou ani tehdy neupozorňovali na nesoulad s průběhem hranic, takto učinili až v minulém roce (od podání žaloby). Současně podotkla, že výměra pozemku není jeho definičním znakem, pozemek je definován svými hranicemi. I pokud by žalovaná nenabyla vlastnické právo k daným pozemkům v hranicích, jak je po celou dobu užívá, bylo by toto zhojeno vydržením vlastnického práva. Sami žalobci a), b) postavili na konci 90.let minulého století u hranic nyní sporovaných kůlnu, s jejíž stavbou žalovaná souhlasila, shodně žalobkyně vybudovala žumpu, žalobci a) ,b) byli účastníky stavebního řízení, a s jejím umístěním souhlasili, ač nyní tuto požadují odstranit. K nároku žalobců c) a d) namítala, že některé stavby se nenachází ani na pozemku označeném v geometrickém plánu p. [číslo].

5. Na návrh účastníků bylo řízení usnesením z 28.1. 2020 č.j. 7 C 83/2019-56 přerušeno a účastníkům nařízeno první setkání s mediátorem, bezúspěšně.

6. Při jednání ve věci samé dne 1.6. 2021 žalobci upřesnili žalobu tak, že nadále požadovali jen odstranění staveb, a tyto doplnili ve vztahu k jednotlivým pozemkům v jejich vlastnictví jako ve výroku I. Soud tuto změnu žaloby dle § 95 odst. 1 o.s.ř. připustil.

7. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav.

8. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalovaná vlastní nemovitosti - st.p. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa], p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] a žalobci a), b) mimo jiné sousední pozemek p. [číslo] žalobci c), d) pozemek p. [číslo] tamtéž. Tato tvrzení vzal soud dle § 120 odst. 3 o.s.ř. za svá a neprováděl k nim dokazování.

9. Z výpisu listu vlastnictví žalované [list vlastnictví] a jí doložených listin - kupní smlouva uzavřená formou notářského zápisu dne 16.1. 1991 Státním notářstvím v [obec] sp.zn. NZ [číslo] bylo zjištěno, že st.p. [číslo] o výměře [výměra] s rodinným domkem [adresa] nabyla žalovaná kupní smlouvou včetně součástí a příslušenství vymezenými dále jako oplocení, dřevník, venkovní úpravy a trvalé porosty za cenu 85 000 Kčs dle posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 7.12. 1990 posledně zmíněné listiny vyplývá, že součástí ocenění byl i plaňkový jednoduchý plot, převážně s dřevěnými sloupky na hranici životnosti, také žumpa s vyčerpanou životností a z trvalých porostů jasany, z toho dva stáří 80 let a 3 stáří deset let. Registrace smlouvy Státním notářstvím nastala téhož dne. Dále z kupní smlouvy ze dne 6.12. 1995 uzavřené mezi žalovanou a obcí [obec] bylo dále zjištěno, že po oddělení z pozemku p. [číslo] dosud ve vlastnictví obce byla na žalovanou převedena parcela p. [číslo] o výměře [výměra] a p. [číslo] o výměře [výměra]. Vklad vlastnického práva byl zapsán s právními účinku vkladu k 20.12. 1995. Na základě notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] byla žalované do jejího výlučného vlastnictví současně po zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění s manželem [jméno] [příjmení] převedena [anonymizováno] [obec] parcela [číslo] o výměře 32 m2 za částku 3 200 Kč.

10. Z geometrického plánu vypracovaného [jméno] [příjmení] pod [číslo] 2018 a schváleného úředně oprávněnou zeměměřičskou inženýrkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne 13.5. 2018 vyplývá, že část pozemku označovaná žalobci a) ,b) za zábor jako p. [číslo] do jejich pozemku p. [číslo] zasahuje 77 m2 z původních 393 m2 a z pozemku žalobců c) ,d) p. [číslo] zasahuje oddělený pozemek p. [číslo] výměrou 47 m2 z původních 598 m2.

11. Z geometrického plánu vypracovaného a současně schváleného úředně oprávněnou zeměměřičskou inženýrkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] dne [datum] soud dále zjistil, že jeho součástí byla navrhovaná změna výměry pozemku p. [číslo] na 319 m2 a u skupiny pozemků st.p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p.. [číslo] celkem na 655 m2 oproti původních celkem 620 m2. U pozemku p. [číslo] ke změně nedochází. Tímto plánem mělo dojít pro zápis do katastru nemovitostí k úpravě souřadnic bodů na dosavadní hranici pozemku určené měřením v terénu podle dosavadního určení hranice lomovými body s kódem charakteristiky kvality souřadnic vyšším než 3. Důvodem mělo být nerealizované zpřesnění této hranice, ke kterému je nutné doložit listinu prokazující shodu vlastníků na jejím průběhu.

12. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk z 12.4. 2021 k dotazu soudu vyplývá, že dle jejich dokumentace geometrický plán vyhotovený [jméno] [příjmení] č. zakázky [číslo] 2018 byl vyhotoven za účelem rozdělení pozemku. Souhlas s trvalou stabilizací vyjádřili všichni žalobci a vyhotovitel provedl zaměření pouze dvou bodů, k zaměření ostatních lomových bodů ani bodů na stavbě, která je součástí st.p. [číslo] nedošlo, resp. nebylo vyhotoviteli umožněno. Geometrický plán číslo zakázky [číslo] potvrzený Ing. [příjmení] byl vyhotoven pro několik účelů najednou, a to pro opravu geometrického a polohového určení nemovitosti, vyznačení změny obvodu budovy, změnu hranic pozemků a průběh vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků. Dle vyhotovitele je geometrické a polohové určení nemovitosti, které katastrální úřad převzal z mapy původního pozemkového katastru, již je dáno geometrické a polohové určení nemovitosti, chybné. Toto prokazuje zaměřením lomových bodů především na budově na st.60, neboť se jedná o původní budovu; posunem obvodu budovy by pak nutně muselo dojít k posunu zobrazení vlastnické hranice, neboť mezi původní hranicí st. 60 a původní hranicí pp [číslo] a pp [číslo] existovala pp. [číslo], která, jak vyplývá z prvotního podkladu pro SPS z roku 1964, byla sloučena do st.

60. Rozdíl mezi oměrnou hodnotou podle zmpz 126 a měřenou je v dopustné odchylce pro práci v katastru nemovitostí a Katastrální úřad neshledal důvod pro opravu zobrazení a odkázal na předchozí rozhodnutí [číslo jednací] o nevyhovění nesouhlasu žalované s neprovedením opravy.

13. Z posledně citovaného rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk [číslo jednací] dne 14.10.2020 bylo zjištěno, že dle šetření katastrálního úřadu geometrické a polohové určení st. 60 je dáno mapou původního pozemkového katastru. Do st. 60 byla vývojem operátu sloučena p.p. [číslo], jejíž geometrické a polohové určení je rovněž dáno mapou původního pozemkového katastru (tato skutečnost vyplývá z mapy Evidence nemovitostí, kde je parc. číslo škrtnuto černou tuší s vyznačením sloučení tzv. slučkou, a dále z prvotního dokladu pro SPS z roku 1964). Geometrické a polohové určení p.p. [číslo], p.p. [číslo], p.p. [číslo] je pak dáno jednak mapou původního pozemkového katastru (a sice jihozápadní hranice p.p. [číslo], p.p. [číslo] a p.p. [číslo] a dále západní hranice p.p. [číslo]), a jednak výsledkem zeměměřičských činností vykonaných v místním souřadnicovém systému v rámci záznamu podrobného měření změn číslo (dále jen„ zpmz“) 42 pro k.ú. [část obce]. V letech 2012 2013 probíhala v k.ú. [příjmení] [anonymizováno] obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací. Pro zobrazení čtyřmezí mezi p.p. [číslo], [anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce] byly využity souřadnice lomových bodů zaměřených v rámci [anonymizována dvě slova], který byl vyhotoven pro zaměření identických bodů v rámci obnovy. Vzhledem k tomu, že geometrické a polohové určení st.60 je dáno mapou původního pozemkového katastru, byly souřadnice lomových bodů na hranici mezi [anonymizováno] [číslo], pp. [číslo], pp. [číslo] na straně jedné a pp. [číslo] a pp. [číslo] na straně druhé určeny vektorizací nad vyrovnaným rastrovým obrazem mapy původního pozemkového katastru, z něhož bylo zobrazení hranic následně přebíráno do dalších pozemkových evidencí, tedy i do katastrální mapy platné před obnovou, která byla vedena na nesrážlivé plastové folii. [obec] mezi pp. [číslo], pp. [číslo], pp. [číslo] a pp. [číslo] je dána výsledky zeměměřičských činností vykonaných a evidovaných v rámci [anonymizována dvě slova], resp. [anonymizováno]. Dále katastrální úřad provedl testování přesnosti vektorizace lomových bodů na hranici mezi parcelami, k nimž byl podán žalovanou návrh na opravu chyby v mapě KMD, a to jak nad transformovaným rastrovým obrazem mapy pozemkového katastru, tak nad vyrovnaným rastrovým obrazem katastrální mapy platné před obnovou, které byly využity před obnovou. Vektorizaci lze považovat za správnou, pokud se vektorizované body svou polohou neliší od odpovídajících bodů zobrazených v rastru o hodnotu větší, než je mezní chyba zobrazení podle bodu [číslo] přílohy ke dnes platné katastrální vyhlášce, která pro mapový podklad v měřítku 1: 2880 činí 1,3 m. K překročení mezní odchylky při tvorbě KMD nedošlo, a proto považuje zobrazení hranic za správné. Současně odkázal na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 43/2012-55 a případnou žalobu o určení vlastnického práva dle § 80 o.s.ř. či shodu účastníků na průběhu hranice.

14. Z dalších listin předložených žalovanou – svoláním místního šetření [stát. instituce] z 19.11.1996 bylo dále zjištěno, že žalobci a,b) byli vyrozuměni o ohledání na místě stavby –terénních úpravách prováděných žalovanou, stavby plotu a jímky u [adresa]. [anonymizováno] [obec] zastoupený starostou Ing. [jméno] [příjmení] dále v listině z 19.3.2021 prohlásil, že jako vlastník p. [číslo] z níž byla oddělena p. [číslo] převedena do vlastnictví žalované užíval celý původní pozemek v dobré víře po celou dobu a nikdy tato nebyly nikým zpochybňována.

15. Žalobci doložili řadu černobílých fotografií, na nichž je patrný dům žalované a zachyceny vzrostlé stromy, avšak původní hranice mezi pozemky patrná není.

16. Soud ve věci provedl dále místní šetření na místě samém dne 20.4. 2021 a to jednak na pozemcích žalované, tak všech žalobců. Soudem byly zadokumentovány jednotlivé stavby včetně jímky a pozůstatky – pařezy jasanů na pozemku žalované. Na pozemku žalobců c) a d) byly patrné pozůstatky sloupků původního plotu, který tam byl již v době koupě žalobci v roce 2002 v místech nynější branky na hranici pozemků žalované a těchto žalobců.

17. Po právní stránce soud spor hodnotil dle níže citovaných právních předpisů.

18. Vlastník se může dle § 1042 o.z. domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

19. Podle § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

20. K vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let dle § 1091 odst. 2 o.z. podle § 1092 o.z. se do vydržecí doby ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce..

21. Soud po zhodnocení výše uvedených skutečností neshledal žalobní žádání žalobců důvodnými v celém jejich rozsahu. Předně na úvod konstatuje, že od počátku tyto nabádal k řešení jejich sporu jiným způsobem, zejména ve vztahu k evidenci v katastru nemovitostí s tím, že toto řízení jimi nastíněnou spornou otázku hranice pozemků se žalovanou nevyřeší. To se nezdařilo ani skrze mediační řízení.

22. V řízení proto pokračoval v mezích jimi upřesněné žaloby po připuštění změny ve výroku I., kterou požadovali odstranění staveb žalované na pozemcích, které dle jejich názoru žalovaná neprávem zabírá. Soud tedy jako předběžnou otázku řešil vlastnictví pozemků, zejména st.p. [číslo] p. [číslo] žalovanou, které sousedí s pozemky žalobců a) až d) p. [číslo] p. [číslo]. Žalovaná v řízení prokázala nabývací tituly k těmto nemovitostem, tak jak v průběhu doby tyto postupně nebývala. Nejprve koupí nabyla do svého vlastnictví na základě notářského zápisu Státního notářství v [obec] sp.zn. NZ [číslo] ze dne 16.1.1991 pozemek st.p. [číslo] o výměře 336 m2 s rodinným domkem [adresa] včetně součástí a příslušenství vymezenými jako oplocení, dřevník, venkovní úpravy a trvalé porosty. Dále kupní smlouvou ze dne 6. 12. 1995 s právními účinku vkladu k 20. 12. 1995 nabyla od [územní celek] po oddělení pozemek [číslo] o výměře 26m2 a p. [číslo] o výměře 236 m2 a konečně na základě notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] dne 12.2.2010 nabyla převodem od [anonymizováno] [obec] parcelu [číslo] o výměře 32 m2 s právními účinky vkladu vlastnického práva k 17.2.2010. Žalobci poté, co k jejich zakázce byl v květnu 2018 vypracován geometrický plán [jméno] [příjmení], vyzývali žalovanou k vyřešení tzv. neoprávněného záboru tam vymezených částí jejich pozemků p. [číslo] p. [číslo]. Oproti tomu žalovaná za účelem řešení této otázky zadala zpracování geometrického plánu i pro potřeby opravy geometrického a polohového určení nemovitosti, vyznačení změny obvodu budovy, změny hranic pozemků a průběhu vytyčené nebo vlastníky zpřesněné hranice pozemků. Tento vypracovala [anonymizováno] [jméno] [příjmení], současně oprávněná zeměměřičská inženýrka a oba předložené plány se v zobrazení pozemků a průběhu hranice liší.

23. Soud předně k objasnění této otázky zvažoval provedení výslechu obou geodetů, od čehož po obdržení odpovědi Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Nymburk upustil a návrhy žalobců v tomto směru jako nadbytečné zamítl. Z vysvětlení tohoto úřadu vyplývá, a je i ostatně patrné z obou plánů, že geometrický plán [anonymizováno] [příjmení] oproti plánu [jméno] [příjmení] vychází ze zaměření vícero bodů. [jméno] [příjmení] provedl zaměření pouze dvou bodů, k zaměření ostatních lomových bodů ani bodů na stavbě, která je součástí st.p. [číslo] nedošlo, neboť to ani nebylo vyhotoviteli umožněno. [anonymizováno] [příjmení] vycházela ze zaměření lomových bodů především na budově na st. [anonymizováno], neboť se jedná o původní budovu, což odůvodnila i historickým zjištěním pp. [číslo] z prvotního podkladu pro SPS z roku 1964, sloučené do st.

60. Katastrální úřad neshledal důvod pro opravu zobrazení, neboť měření jsou v dopustných odchylkách a k návrhu žalované neprovedl opravu průběhu hranic.

24. Na základě výše uvedeného se soud domnívá, že problém mezi účastníky tkví předně v nepřesném zobrazení, od něhož žalobci tzv. zábor pozemků žalovanou odůvodňovali a v naznačeném vychýlení [anonymizováno] [příjmení], respektive posunu hranic pozemků žalované, které se v důsledku dle porovnání dosavadního a nového stavu dotýká jen žalobců [příjmení] změnou výměry p. [číslo] nikoliv již žalobců c), d). Nadto lze přisvědčit žalované, že definičním znakem pozemku není jeho výměra, nýbrž jeho hranice a v řízení nebylo prokázáno, ani žalobci zpochybněno, že žalovaná po celou dobu od nabytí jednotlivých částí do doby, kdy jí byly zaslány první výzvy žalobců o záboru pozemků v červenci 2018, tyto drží v dobré víře a bylo by jednoznačně dovozeno případné vydržení jako nabývací titul. U všech částí tak žalovaná sama drží na základě doložených titulů pozemky déle než deset let, vyjma p. [číslo]. Z tohoto pozemku však s ohledem na průběh místního šetření jednoznačně vyplývá, že historická hranice kopíruje současnou mezi pozemky žalobců c) a d) a žalované, když dosud jsou patrné i původní sloupky plotu vedle současného, a i dle samotných žalobců c, d) oni sami svůj pozemek p. [číslo] v těchto hranicích nabyli. To, že tuto zpochybnili až po seznámení se s plánem [jméno] [příjmení] v roce 2018, dobrou víru žalované vzhledem k běhu držby jejího předchůdce nezpochybní. Na uvedený závěr nemůže mít vliv ani otázka výměry původního pozemku žalované st.p. 60 v rozsahu 336 m2, která dle žalobců a, b) zasahuje podle jimi doloženého geometrického plánu do jejich p. [číslo] výměrou až 77 m2, neboť tato je jednak zkreslená nedostatečným zaměřením a vzhledem k celkovému posunu zobrazení bezpředmětná. V řízení tak nebylo prokázáno, že by dané stavby byly postavené žalovanou na pozemcích žalobců a jednalo by se o neoprávněné výsledky její stavební činnosti či stavební úpravy. Soud proto žalobu, respektive oba návrhy žalobců v celém rozsahu zamítl.

25. Žalovaná byla z procesního hlediska v tomto sporu plně úspěšná, dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. má nárok na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalobcům. Vzhledem ke spojení obou řízení ke společnému projednání a jejich samostatné vedení po určitou dobu soud tyto rozdělil mezi žalobce a) ,b) a c) ,d) nejprve za úkony před spojením řízení a poté polovinou po spojení. Náklady žalované sestávají z nákladů zastoupení právní zástupkyní v těchto řízeních. Její odměnu soud účtoval dle § 9 odst. 1) ve spojení s § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen AT) ve výši 1 500 Kč za 1 úkon právní služby. Ve věci sp.zn. 7 C 83/2019 učinila do spojení řízení tyto úkony: převzetí zastoupení, dopis žalobcům z 17.8.2018, sepis vyjádření k žalobě, replika k vyjádření žalobců z 23.8.2019 a účast na jednání soudu dne 3.9.2019, které bylo odročeno bez projednání věci (tj. přísluší náhrada ve výši mimosmluvní odměny), celkem 4,5 úkonů pr. služby uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14 ods.2 AT včetně 5 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT a jízdného k tomuto jednání z [obec] do [obec] a zpět ve vzdálenosti celkem 66 km os. vozidlem [značka automobilu] spotřebě 7,4l litrů benzínu 95 okt na 100 km dle vyhl.č. 333/2018 Sb. dle doloženého TP vozidla v částce [částka] a náhradou za ztrátu času na této cestě za 4 půlhodiny po 100 Kč. Dále náklady v průběhu mediace spočívající ve 3 úkonech právní služby (samotná účast na mediaci s klientkou přesahující 2 hodiny a jedno místní šetření 22.6.2020) včetně 3 režijních paušálů po 300 Kč a jízdného k mediačním jednání z [obec] do [obec] a zpět ve vzdálenosti celkem 132 km shodným os. vozidlem při shodné spotřebě 7 dle vyhl.č. 358/2019 Sb. v částce 867 Kč a z [obec] do [část obce] a zpět ve vzdálenosti 66 km v částce 433 Kč, včetně náhrad za ztrátu času na těchto cestách celkem 10 půlhodin po 100 Kč, spolu s DPH v částce 3 524 Kč, celkem 20 306 Kč.

26. Za řízení sp.zn. 8 C 82/2019 do spojení náleží odměna právní zástupkyně za 1 úkon právní služby ve shodné výši a tato učinila tyto úkony: převzetí zastoupení, dopis žalobcům z 17.8.2018, sepis vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu dne 26.8.2019, které bylo odročeno bez projednání věci (tj. přísluší náhrada ve výši mimosmluvní odměny), celkem 3,5 úkonů pr. služby uvedené v § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14 ods.2 AT a včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT a jízdného k tomuto jednání z [obec] do [obec] a zpět ve vzdálenosti celkem 66 km os. vozidlem tov. zn. Volvo spotřebě 7,4l litrů benzínu 95 okt na 100 km dle vyhl.č. 333/2018 Sb. dle doloženého TP vozidla v částce 432 Kč a náhradou za ztrátu času na této cestě za 4 půlhodiny po 100 Kč, to vše zvýšené o DPH v částce 1 529 Kč, celkem 8 811 Kč zaokrouhleně.

27. Pokud byly za dané období účtovány zástupkyní žalované další úkony jako vyjádření k mediaci, jejím průběhu, sdělení o katastrálním řízení, nepovažuje soud tyto za úkony právní služby ve věci samé, pouhá procesní sdělení soudu a nepodřaditelná pod výčet úkonů v §§ 11 odst. 1,2, AT, ani obdobných dle odst. 3 tohoto ustanovení.

28. Po spojení věcí pak byly přiznány následující účtované úkony právní služby: 2 podání ve věci z 22.3 a 14.5.2021, účast na místním šetření, účast na jednání ve věci, celkem 4 úkonů pr. služby uvedené v § 11 odst. 1 písm. a), d) AT v částce po 1 900 Kč dle § 9 odst. 1, § 12 odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5 AT (při spojení věcí ze součtu tarifních hodnot, tj. z 20 tis. Kč), včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT a jízdného k místnímu ohledání z [obec] do [část obce] a zpět ve vzdálenosti 66 km v částce 426 Kč dle vyhl.č. 589/2020 Sb. a k jednání 1.6.2021 z [obec] do [obec] a zpět ve vzdálenosti celkem 66 km os. dle stejného právního předpisu v částce [částka], včetně 2x4 náhrad za ztrátu času v částce 800 Kč, to vše zvýšené o DPH v částce 2 195 Kč, celkem [částka]. Pokud byly dále účtovány jiné úkony obdobně jako výše tyto nepovažoval za [anonymizováno] právní služby ve věci samé. Za řízení po spojení věcí soud tyto celkové náklady dělil mezi obě původní žalující strany, tj. po 6 323,50 Kč a žalobcům a) ,b) uložil nahradit žalované částku celkem [anonymizováno] 629, [částka] (20 306 +6 323,50) a žalobcům c) d) částku 15 134,50 Kč (8 811+ 6 323,50).

29. Lhůtu k plnění této povinnosti stanovil soud zákonnou třídenní dle § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.