7 C 88/2021-136

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o ochranu osobnosti - náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 14. 3. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na náhradě nákladů řízení částku 40 740,90 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě nákladů řízení státu částku 2 130,80 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení částky 100 000 Kč z titulu nemajetkové újmy, jež mu byla způsobena ublížením na cti, dobré pověsti a důstojnosti. Uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], který je společně s dalšími pozemky součástí fotbalového hřiště v této obci. Žalobce zdůraznil, že nájem pozemků tvořících fotbalové hřiště na základě dohody mezi [anonymizována tři slova] a obcí [obec] ke dni [datum] skončil. O této skutečnosti žalovaný věděl, neboť dohodu o ukončení nájmu jakožto předseda fotbalového klubu sám podepsal. Žalobce uvedl, že dne [datum] v hranicích svého pozemku zabetonoval kovové sloupky, neboť se domníval, že pozemky tvořící fotbalové hřiště nejsou veřejným prostranstvím. Tyto sloupky však následně odstranil, protože mu tak bylo soudem uloženo v rámci řízení o ochraně rušené držby vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce dále tvrdil, že přestože nájem k pozemku, jenž byl součástí fotbalového hřiště, již skončil, žalovaný dne [datum] zorganizoval mezi vybudovanými sloupky trénink fotbalistů, kterému byl i přítomen, což si vyžádalo nejenom asistenci policie, ale zejména masivní medializaci. V této souvislosti žalobce podotkl, že za situace, kdy žalovaný věděl, že vzhledem ke skončení nájmu fotbalisté již na hřišti hrát nemohou, a tuto skutečnost zatajil, muselo mu být zcela zřejmé, že věc bude medializovaná. Rovněž bylo evidentní, že publicita bude pro žalobce negativní. Podstatné je, že žalovaný medializaci umožnil, nastalé publicitě nezabránil a ani v jejím průběhu nesdělil pravý stav věci, tedy informaci o skončení nájmu. Žalobce rozvinul, že dne [datum] redakce [anonymizováno] na internetu zveřejnila reportáž s názvem„ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] brankou“, v níž je mimo jiné citováno [anonymizováno] žalovaného o tom, že za dva týdny by měli fotbalisté hrát na předmětném hřišti, ale za dané situace neví, jak to bude, a proto musí hledat alternativy v okolí. O dané události dále vyšla dne [datum] reportáž v [anonymizováno] [příjmení] s názvem„ Fotbalistům postavil … PLOT PŘES HŘIŠTĚ!“. Součástí článku jsou i fotografie fotbalistů při tréninku a rovněž citace žalovaného, že fotbalisté natáčeli slalom a vtipná videa s tím, že fakticky to taková sranda není, a taktéž o tom, že pokud to fotbalový svaz dovolí, tak budou jezdit hrát do [obec] či [obec], což však bude časově i finančně náročné. O předmětné události byla zmínka i v [anonymizována dvě slova], kde dne [datum] byla otištěna reportáž včetně fotografií s názvem„ Šok pro fotbalisty v [obec]. Z části hřiště bude pole“, v níž je popisováno, jak fotbalisté mezi sloupky z recese trénují slalom. Následně dne [datum] redakce idnes.cz na internetu zveřejnila pokračování reportáže ze dne [datum] pod názvem„ Odstranění kůlů ze hřiště můžeme nařídit, připouští šéf stavebního úřadu“, v níž žalovaný uvedl, že fotbalisté trénují na zbytku hřiště s jednou bránou a na zápasy jezdí do [obec]. K reportážím na serveru idnes.cz žalobce doplnil, že daná událost je na internetu rozsáhle diskutována. Ke dni podání žaloby měla diskuze k první reportáži 795 příspěvků a k té druhé 80. Následně ve dnech [datum] a [datum] byly odvysílány reportáže i ve zpravodajstvích [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [příjmení]. Žalobce doplnil, že v reportážích byl uváděn celým jménem a byl označen jako pachatel instalace sloupů. Byl tedy zmíněn v negativních souvislostech. Žalobce uzavřel, že žalovaný svým jednáním, kdy úmyslně zinscenoval fiktivní trénink fotbalistů na předmětném pozemku a zajistil tak dané věci mediální celostátní publicitu, žalobce zostudil. Kvůli němu je ve veřejném mínění vnímán negativně jako ten, kdo ublížil fotbalistům. Žalobce uvedl, že od jara (polovina dubna) do začátku léta 2018 ([datum]) byl v obci [obec] opakovaně nařčen z toho, že zamezuje sportování. V obci všichni o nainstalovaných sloupcích hovořili. Zároveň zaznamenal reakci dvou hráčů, kteří se jevili, že mají chuť dopustit se vůči žalobci nějakého násilí, avšak od tohoto jednání nakonec dobrovolně upustili a nic se nestalo. Ve stejném období na žalobce vykřikoval pan [příjmení] [příjmení], proč a co to udělal, že fotbalisté budou muset hrát ve [obec] Tomu byla přítomna paní [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení]. Přesto však z toho nebyla žádná odezva, nikde se to neřešilo. Občany obce byl osočován, že zamezuje sportování. Rovněž manželce žalobce, která působí jako učitelka, žáci ve škole danou událost připomínali a ptali se jí, proč to žalobce udělal. V týdnu po [datum] pak žalobce rovněž zaznamenal několik anonymních telefonátů (do pěti), jednalo se„ o vyhrožování o ničem“. Žalobci telefonovali v této souvislosti i jeho známí, ale již není schopen sdělit jejich konkrétní jména. Celý týden, co byly sloupky aplikovány, žalobcovu rodinu bombardovala média, on zrovna nebyl doma, byl pracovně v zahraničí. Odnášela to tedy babička (jeho tchýně) a manželka, které byly pod tlakem médií. Všichni byli nervózní a měli zdravotní problémy. Kupříkladu žalobci se zhoršil krevní tlak a srdeční činnost. Ty problémy trvaly asi půl roku až rok, musel navštívit lékaře. Zhruba týden po publikaci článku ze dne [datum], v němž žalobce uvedl, jaká je realita, zájem o jeho osobu ustal. Shora uvedeným jednáním žalovaný podle názoru žalobce zasáhl do jeho práva na ochranu osobnosti. Podle žalobce není rozhodné, zda žalovaný osobně medializaci zajistil, ale nebránil jí a v jejím průběhu nesdělil pravý stav věci. Žalovaný spatřuje zásah do jeho osobnostních práv v tom, že žalovaný před reportážemi a články s novináři hovořil, angažoval je, podílel se na nich a zamlčel tu podstatnou skutečnost, že nájem hřiště skončil. Pokud by tedy fotbalisté netrénovali před objektivy kamer a fotoaparátů na fotbalovém hřišti, kde již minimálně dva týdny neměli z důvodu skončeného nájmu hrát ani trénovat a nebyla by přizvána média k zinscenovanému tréninku, nevyvolaly by reportáže negativní publicitu o žalobci, neboť by nikdy nevznikly. Žalobce se domnívá, že žalovaný publikovanými výroky negativní projevy veřejného mínění záměrně podněcoval, čímž se snažil vzbuzovat lítost a solidaritu s fotbalisty. Svým jednáním sledoval skandalizační cíle. S ohledem na časový odstup je již satisfakční efekt omluvy oslaben, a proto se žalobci jeví jako účelná relutární restituce ve výši 100 000 Kč, kterou mu žalovaný neuhradil, ačkoli k tomu byl vyzván.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal ani částečně, podle jeho názoru je zcela absurdní. Podotkl, že to byl žalobce, který první jednal protiprávně. Vyloučil svou odpovědnost a vznesl námitku nedostatku pasivní legitimace s tím, že žalobce nemá jasno v tom, kdo a zda vůbec se dopustil zásahu do jeho osobnostních práv. Odmítl, že by zajišťoval jakoukoli veřejnou publicitu inkriminované události. Událost byla medializovaná zcela bez vědomí a souhlasu žalovaného, a to v rámci zpravodajské licence bez jeho podílu. Citace obsažené v článcích a reportážích, jež jsou připisovány žalovanému, nejsou způsobilé zasáhnout do práva na ochranu osobnosti žalobce. Neobsahují žádná nepravdivá tvrzení a znaky dehonestace, nicméně jedná se o prosté konstatování, jak budou fotbalisté vzniklou situaci řešit, zařaditelné pod výraz práva na svobodu projevu.

3. Z článku zveřejněného dne [datum] v [anonymizováno] [příjmení] s titulkem„ Fotbalistům postavil… PLOT PŘES HŘIŠTĚ“ soud zjistil, že v něm je uvedená citace žalovaného označeného jako šéfa klubu:„ Na tréninku jsme si z toho dělali legraci. Trénovali slalom a natáčeli vtipná videa. Ve skutečnosti to ale zase taková sranda nebyla.“ V článku je mimo jiné uvedeno, že v důsledku výměny se stal jmenovitě označený [celé jméno žalobce] majitelem pozemku, jenž je součástí fotbalového hřiště, který se současně v článku též vyjadřuje k instalaci sloupků:„ Je to na mém pozemku, proto jsem si tam udělal plot. Nic neporušuji.“ Článek obsahuje i další situace žalovaného:„ Všichni jsme se divili, proč to udělal. Vždyť tu kopeme už patnáct let… Buď se domluvíme v sousední [obec], nebo budeme jezdit hrát do [obec]. Ale bude nás to stát hodně času a dost peněz. Také jde o to, jestli nám to vůbec fotbalový svaz povolí!“ Událost byla publikována též ve vydání [anonymizována dvě slova] (z [datum]), kde je v článku s titulkem„ Šok pro fotbalisty v [obec]. Z části hřiště bude pole“ uvedeno, že v roce 2011 koupil předmětný pozemek jménem označený [celé jméno žalobce]. [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] dále obecně popisuje událost o zabetonovaných sloupcích, uzavírá, že dohoda žalobce s obcí nepřinesla žádný výsledek s tím, že fotbalisté by tak mohli čekat několik let, než se kauza vyřeší, a proto uvažují o možnosti přesunout svou činnost do jiné obce, například [obec]. Z článku ze serveru [anonymizováno], sekce zpravodajství ze dne [datum] s titulkem„ Odstranění kůlů ze hřiště můžeme nařídit, připouští šéf stavebního úřadu“, vyplývá, že majitel čtvrtiny fotbalového hřiště v [obec], který je v článku označen jako [celé jméno žalobce], si v dubnu ohradil svůj pozemek železnými kůly. Součástí článku je rovněž citace žalovaného:„ Trénujeme na zbytku hřiště s jednou bránou. Na zápasy jezdíme o pár kilometrů dál do [obec], kde jsme domluveni, že tam budeme hrát do konce června. Do příští sezóny doufáme, že se situace podaří vyřešit.“ V článku je konstatováno, že poklidné fungování fotbalového hřiště přerušil nový vlastník (žalobce), o němž se v obci povídá, že v okolí skupuje problematické pozemky a pak se dohaduje se sousedními majiteli. Z článku serveru idnes.cz, sekce zpravodajství s datací [datum], který obsahuje i video, s názvem„ Majitel části hřiště si ohradil pozemek, kůly zabetonoval před brankou“, vyplývá, že místní obyvatel koupil v roce 2011 malou část fotbalového hřiště od soukromého vlastníka. Dle zastupitelky obce Kateřiny Podhorské s ním obec jednala o odkupu nebo směně ale bezvýsledně. V pondělí (tedy [datum]) si měl nejmenovaný vlastník svůj pozemek oplotit. Článek obsahuje citaci žalovaného, který hovoří za fotbalový tým:„ Asi za dva týdny bychom tu měli hrát. Teď nevíme, jak to bude. Musíme hledat alternativy ve [obec] nebo [obec]. Čekáme, co se stane.“ V závěru článku je uvedeno, že podle slov žalovaného nikdy s majitelem čtvrtiny hřiště nebyl v kontaktu a o žádné jeho nabídce neví. K článku připojené video zachycuje toliko zabetonované sloupky před brankou. Z reportáže [anonymizováno] ze dne [datum], v níž je žalobce označen jménem a příjmením, jakožto majitel části pozemku fotbalového hřiště, který v reportáži též hovoří o tom, že se nejedná o veřejné prostranství, vyplynulo, že tento má u hřiště ornou půdu, na svém pozemku vybudoval sloupky s tím, že fotbalisté přišli o hřiště pro domácí zápasy, neboť se přes plot k brance nedostanou. Celou záležitost rozhodne soud a stavební úřad. Předmětná událost je též řešena v reportáži [příjmení] [příjmení] z téhož dne. Ze skenu příspěvků na facebooku uživatele [jméno] [příjmení] vyplývá, že dne [datum] postuje fotku z téhož data, kde jsou vidět zabetonované sloupky s komentářem, že je to hřiště do kuriozit jak dělané. V komentářích k příspěvku je pak mimo jiné uvedeno od uživatele [jméno] [příjmení]:„ No tvl tohle tam musel postavit největší blbec světa.“ Autor příspěvku [jméno] [příjmení] současně vyzývá ke koupi sobotního [příjmení], současně uvádí, že zítra (tedy dne [datum]) je oficiální trénink pro veřejnost. Tento příspěvek následně pak [datum] sdílí jako vzpomínku. Dne [datum] [jméno] [příjmení] postuje novou fotografii, k ní uvádí, že přibylo 7 nových sloupků a díry na další. V příspěvku z téhož dne jsou vidět na videu sloupky a fotbalisti s komentářem:„ Tak jsme si dneska pěkně zaslalomovali.“ Totéž se podává i z přidané fotografie z téhož dne, tentokrát s popiskem„ Sloupková skupinovka“ [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] přidal odkaz od uživatele [příjmení] [jméno], kde je příspěvek uvozen:„ Na jedné vsi se řeší, čí je hřiště… A tak tým, který hraje okresní přebor, může aspoň pilovat techniku a kličky kolem tyčí. Ať to klukům z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] – fotbalový tým dobře dopadne…“ [příjmení] [jméno] [příjmení] pak dne [datum] přidal fotografii článku z novin [příjmení], a to s titulkem:„ Fotbalistům postavil… Plot přes hřiště!“ Následující den ([datum]) uživatel [jméno] [příjmení] přidal fotografii fotbalistů s reportérem s popiskem:„ dnešní natáčení pro [anonymizována dvě slova] sledujte večer zprávy…“ V komentářích pak vyzývá, aby jeho přátelé sledovali večer zprávy na [anonymizováno] i [anonymizováno]. Na další fotografii postované dne [datum] jsou fotbalisté s reportérkou [anonymizováno], k ní náleží popisek:„ [příjmení] pryč… teď je na řadě [anonymizováno].“ Tentýž den [jméno] [příjmení] přesdílí příspěvek uživatele [jméno] [příjmení], který postuje odkaz [anonymizováno], konkrétně reportáž z pořadu Události o fotbalovém hřišti v [obec]. Uživatel označený jako [jméno] [příjmení] dne [datum] sdílel článek zpravodajského serveru [anonymizováno] s názvem:„ Majitel části hřiště si ohradil pozemek, kůly zabetonoval před brankou.“, dále pak článek média [příjmení] s názvem:„ [příjmení] o fotbalové hřiště na [anonymizováno]: Majitel přes něj postavil plot!“. Tentýž uživatel následně dne [datum] sdílel odkaz České televize, konkrétně reportáž z pořadu Události o fotbalovém hřišti v [obec]. Uživatel označený jako [příjmení] [jméno] dne [datum] sdílel fotografii fotbalistů běhajících mezi sloupky s popiskem:„ Na jedné vsi se řeší, čí je hřiště… A tak tým, který hraje okresní přebor, může aspoň pilovat techniku a kličky kolem tyčí. Ať to klukům z [anonymizována dvě slova] Trans [obec] – fotbalový tým dobře dopadne…“ Uživatel [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] - fotbalový tým dne [datum] přidal následující příspěvek doplněný o fotografii fotbalistů trénujících mezi sloupky:„ Vedení klubu se rozhodlo razantně reagovat na sérii nepříznivých výsledků našeho A týmu, a protože management klubu moc dobře ví, že pokuty pro hráče by rozhodně nic neřešily, rozhodlo se alespoň (na pevno) instalovat na hrací plochu nejmodernější výkřik tréninkových pomůcek. Věříme, že výsledky na sebe nenechají dlouho čekat a my se tak konečně odrazíme k lepším zítřkům. Děkujeme všem, kteří se na této realizaci podíleli a tím tak udělali z našeho svatostánku nejvíc„ kůl“ hřiště v okrese (a to bez debat) a možná i ve střední Evropě. Radost hráčů na přiloženém videu je jenom důkazem. [anonymizováno]“ Dne [datum] uživatel [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] - fotbalový tým upozorňuje, že tento večer bude tým na [anonymizováno] a na [anonymizováno] s tím, že kdo může, neměl by si to nechat ujít. Následující den ([datum]) tentýž uživatel sdílí reportáž televize [příjmení] a taktéž [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] je pak patrná i ze sekce [anonymizováno] na internetových stránkách tohoto média. Soubor s názvem [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] - slalom – 12_4_ 2018 obsahuje 35 sekundovou nahrávku fotbalistů běhajících slalom mezi zabetonovanými sloupky. Z reportáže [webová adresa] s názvem„ [příjmení] o pozemek: majitel na fotbalové hřiště přidělal sloupky ze dne [datum]“ se podává, že spor o pozemek vygradoval zabetonováním 24 sloupků s tím, že fotbalisté okresního přeboru nemají kde hrát. [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] je v reportáži doslovně citován:„ Je to problém, že musíme hrát někde jinde.“ Z návrhu ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že [územní celek] se na žalobci postupem podle § 176 a následujících zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“) domáhá, aby žalovanému (žalobci [celé jméno žalobce]) byla uložena povinnost zdržet se provádění stavby oplocení na pozemku parcelní [číslo] (ostatní plocha – sportoviště a rekreační plocha) v [katastrální uzemí], který je v držbě [územní celek], současně aby mu byla uložena povinnost odstranit stavbu plotových sloupků na tomto pozemku, uvést jej v předešlý stav a zdržet se vnikání na tento pozemek. Usnesením ze dne 18. 5. 2018 č. j. [číslo jednací] Okresní soud ve [obec] návrhu v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný ([celé jméno žalobce]) se proti rozhodnutí odvolal. V podání mimo jiné brojil zejména proti nesprávnému posouzení okolnosti vzniku držby s tím, že [územní celek] nemá a nikdy neměla žádný ani domnělý titul, od něhož by držbu odvozovala. Soudu prvního stupně pak vyčítal, že není odůvodněn závěr, že je držitelem pozemku. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnutí soudu prvního stupně co do merita věci potvrzeno, ke změně došlo toliko jen ohledně výroku o náhradě nákladů řízení, a to ohledně částky, která byla žalovanému ([celé jméno žalobce]) uložena k úhradě. Z protokolu o jednání ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 14. 10. 2020, konkrétně ze svědecké výpovědi [celé jméno žalovaného] (žalovaného) vyplývá, že byl [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], podpis na dohodě o ukončení nájmu je jeho, datum [datum] odpovídá, nicméně to, zda byla smlouva podepsána v den uvedený v dohodě, neví. Na hřiště od podzimu nechodili, na jaře zde měli začít hrát, ale kvůli sloupkům se nájemní smlouva ukončila. Následně začali hrát ve [obec], nicméně na hřišti se sloupky se ještě chvíli trénovalo, a to i před televizí. Z vyjádření žalované ([jméno] [anonymizováno]) ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], v níž se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 100 000 Kč z titulu zásahu do jeho práva na ochranu osobnosti v souvislosti s jejími příspěvky do diskuze na internetu, vyplynulo, že [jméno] [příjmení] uvedla, že každá osoba běžného rozumu si musí být dopředu vědoma toho, že pokud učiní zásah, který ovlivní život v obci, bude dříve či později medializována minimálně na místí úrovni. Z protokolu o jednání ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 28. 7. 2021, konkrétně ze svědecké výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se podává, že někdy v roce 2010 starosta obce jednal se všemi spoluvlastníky daného hřiště, je jich čtyři až pět. Všichni prodej či směnu odmítli, nicméně garantovali, že umožní pozemek provozovat jako hřiště. Rovněž i pan [příjmení] prodej odmítl, ale slíbil, že bude-li pozemek prodávat, nabídne ho prioritně obci. Pak už s panem [příjmení] nejednali, až v lednu nebo únoru 2012 napsal obci žalobce (coby nový vlastník), aby hřiště bylo uvolněno. Pak probíhala jednání, chtěl náhradní pozemky, jeho názory se měnily. Žalobce chtěl vždy okraje a vjezdy. Ty mu obec dát nechtěla, nabízela zemědělskou půdu, to žalobce odmítal. Z protokolu o jednání ve věci vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka] ze dne 26. 8. 2021, konkrétně ze svědecké výpovědi [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že svědek uvedl, že od roku 2003 do 2018 působil jako předseda fotbalového kluku [anonymizována dvě slova]. Na hřišti trénovali až do roku 2018, nájemní smlouva byla uzavřená s obcí. Někdy v roce 2016 se dozvěděli, že část hřiště patří žalobci. Ten taky svědkovi v dané době telefonoval, on ho však odkázal na obec, neboť nájemní smlouva byla uzavřena s ní. Po zabetonování sloupků na jaře 2018 žalobci telefonoval, protože chtěl zjistit, co zamýšlí. Výsledek z toho jednání však nebyl žádný. Ze Smlouvy o nájmu nemovitostí ze dne [datum] vyplývá, že [územní celek] jako pronajímatel [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] jako nájemci pronajal na dobu neurčitou budovu bez čísla popisného a evidenčního – objekt občanské vybavenosti – sportovní kabiny, postavené na stavební parcele [číslo] o výměře 157 m2, této stavební parcely [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra] a dále pozemkovou parcelu [číslo] – ostatní plocha – sportovní a rekreační plocha – o výměře [výměra], vše v [katastrální uzemí], když předmětné nemovitosti jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště ve [obec], a to za účelem provozování sportovní činnosti – zápasy a tréninky fotbalového klubu a činnosti související za nájemné ve výši 10 000 Kč ročně. Z dohody o ukončení smlouvy o nájmu nemovitostí datované [datum] se podává, že smluvní strany se shodly, že pronajímatel ([územní celek]) pronajímá nemovitosti na parcele [číslo] (objekt občanské vybavenosti – sportovní kabiny) a parcelu [číslo] (ostatní plocha – sportovní a rekreační plocha) vše v k. ú. [obec] nájemci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], který byl zastoupen [celé jméno žalovaného] s tím, že smluvní strany se dohodly na ukončení nájemního vztahu ke dni [datum]. Z výzvy datované [datum] vyplývá, že zástupce žalobce žalovaného vyzval jednak k omluvě ve všech médiích, kde byl žalovaný negativně zmíněn, a jednak k úhradě částky ve výši 100 000 Kč představující nemajetkovou újmu s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že se žalobce bude svých nároků domáhat soudní cestou.

4. Podepsaný soud své rozhodnutí opírá i o další důkazy, které byly ve věci provedeny, a to zejm. o níže uvedené svědecké výpovědi. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] vyplývá, že na jaře 2018 byla zaměstnaná jako redaktorka pro [anonymizována dvě slova]. Na reportáž dostala tip od nadřízeného v redakci, který jí uvedl, že se doslechl, že na fotbalovém hřišti mají být betonové kůly. Od koho ten tip dostal, nevěděla. Na místě nebyla, byl tam pouze její kolega, který pořídil fotografie a video, kontakty na citované subjekty dohledala na internetu. Žalovaného kontaktovala ona sama, on hovor neinicioval. O historii hřiště se nezajímala, vycházela pouze z informací z katastru nemovitostí. Druhá reportáž vznikla standardním způsobem, neboť je obvyklé, že se k publikovaným tématům redakce vrací. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že působí jako fotograf u [právnická osoba] a.s. ([anonymizována dvě slova]). Vedoucí redakce mu zadal úkol vyfotografovat sloupky na hřišti. Na hřiště se dostavil sám, nikdo tam nebyl, setrval zde 30 – 40 minut, během kterých s nikým nehovořil a ani nikoho nepotkal. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] vyplynulo, že pracuje jako manažer obchodu, nikdy nebyl zaměstnán ani jakkoli jinak nespolupracoval s médii. Pouze jednou ho redakce [příjmení] požádala o svolení se zveřejněním jeho tří fotografií z jeho profilu na [anonymizováno], který udělil. Serveru [anonymizováno] žádný souhlas nedával. Fotografie, které si pořizoval z vlastní iniciativy, byly zveřejněny bez jeho souhlasu, ani neví o tom, že byly medializovány. Za [anonymizována dvě slova] [obec] hrál fotbal v období od března do června 2018. Tréninky bývaly asi ve čtvrtek, vždy kolem 17. nebo 18. hodiny Jednou je obec požádala, zda by se mohli v kopačkách dostavit na hřiště v neděli, že tam přijedou natáčet reportáž. Přijela televize [příjmení], pak [anonymizováno]. Fotbalisté si chvíli kopali s míčem a dělali slalom. Rozhovory nikdo z hráčů neposkytoval, možná trenér, a to pan [příjmení], ten však před týdnem zemřel. Když si natáčel video pro svou potřebu, byl u toho přítomen žalovaný, nicméně když byla na hřišti média, tak tam zřejmě nebyl. O tom, že nájem hřiště skončil, se dozvěděl až s odstupem. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje jako redaktor a reportér deníku [příjmení]. Již si nevybavuje, zda při tvorbě článku vycházel ze stránek fotbalového klubu na [anonymizováno], nebo jen informace převzal z jiných médií. [příjmení] článku si našel sám, stejně jako si sehnal telefonní kontakty na obě strany a telefonicky je kontaktoval. Na místě samém asi nebyl. Fotografii žalovaného sehnal přímo z veřejné databáze [webová adresa]. Není si jistý, zda žalovaný věděl, že u citace bude použita jeho fotografie, avšak mohl předvídat, že bude citován. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] pak soud zjistil, že je to reportér pro zpravodajství [příjmení] [příjmení]. Už si nevybavuje, jak k tématu přišel, vyhledal si ho sám, pravděpodobně někde na sociální síti. Nikdo ho s žádostí o natočení reportáže neoslovil. Když přijel na místo, probíhal trénink. A ohledem na odstup času není schopen sdělit, zda to bylo náhoda, nebo zda se předtím telefonicky s někým spojil, možná s místostarostou. Na místě udělal rozhovor s trenérem a místostarostou. Po konfrontaci s podobiznou žalovaného svědek sdělil, že ho nezná, nebavil se s ním. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] vyplynulo, že pracoval jako externí reportér [anonymizováno]. S odstupem času si na předmětnou reportáž již nepamatuje, nicméně po jejím přehrání si svědek uvědomil, že reportáž byla točena zřejmě na základě článku v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], informace může vyběhnout i na [obec] tiskové kanceláři. Nikdo ho stran jejího natočení neoslovil, byl to nápad editora či šéfredaktora z [obec], který ho tam poslal, protože se jednalo o zajímavé téma. Když na místo dorazili, už tam byl štáb televize [příjmení]. Čistě náhodou na hřišti probíhal trénink, což se jim pro pořízení záběrů i hodilo. Na místě mluvili i se dvěma zainteresovanými lidmi, jeden byl hráč a druhý trenér nebo předseda klubu, blíže si již nevzpomněl. Jeden z nich by mohl být i pan [celé jméno žalovaného] (žalovaný). Z výpovědi svědkyně [jméno] [jméno] [příjmení] vyplynulo, že o situaci v [obec] se dozvěděla z nějakých televizních novin. Protože se jednalo o regionální záležitost, rozhodla se o ní napsat článek, a to na základě vlastní iniciativy. Proto následně oslovila žalobce a pana doktora [příjmení] jakožto zástupce obce. Kauza se mezi lidmi hodně probírala, zaznamenala spíše odsuzující názory. Podle jejího názoru způsobila, že žalobce je vnímán jako nepřítel lidu, který obci nepřeje zdárné využití. Vybavuje si, že o žalobci bylo ve společnosti fotbalistů a hasičů hovořeno jako o magorovi. Když volala na obec a chtěla si dohodnout schůzku, úplně se jim do toho nechtělo, když jim bylo sděleno, že za té situace se k věci nebudou moci vyjádřit, nakonec svolili. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení], manželky žalobce, vyplynulo, že celá záležitost se v rodinném životě neprojevila. Zasáhla jí ale v profesní rovině. Působí jako doktorka pedagogiky ve [obec], kde učí od roku 89. Celá záležitost se probírala v hospodě i obchodě. Volali jí novináři, dokonce zvonili doma. Jedná se o malou obec, jsou proto terčem poznámek. [příjmení] děti říkají, že žalobce je ten pán, kvůli kterému se nemohl hrát fotbal. Mediální teror měl vliv i na zdraví jejího manžela (žalobce), musel navštívit lékaře kvůli vysokému tlaku. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že její manžel je místostarosta [územní celek], tak ví, že média obec kontaktovala, následnou medializaci zaznamenala. Její manžel se v médiích k tomu vyjadřoval, protože pan starosta je plachý. Kdo medializaci inicioval, však neví. Neví ani o tom, že před médii proběhl nějaký trénink. Fotbal jde úplně mimo její zájem. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že je místostarostou [územní celek], z čehož se odvíjí jeho zainteresovanost ve věci. Jak se o nainstalovaných sloupcích dozvěděla média, neví. Naopak to on byl kontaktován novináři, nejprve z [anonymizováno], pak i [příjmení]. Volali na obec, asi panu starostovi nebo účetní, starosta mu oznámil termín, kdy se má dostavit na hřiště. Na místě poskytl rozhovor pro televizi, dále si nevybavuje, že by někomu dalšímu rozhovor poskytl. Kdo pozval na hřiště fotbalisty, neví. Dohodu o ukončení nájmu uzavírali 14 dní zpětně, a to právě kvůli tomu, že na hřišti byly sloupky a nedalo se na něm hrát. Datace dohody tedy byla ke dni [datum], avšak fakticky byla podepsána až po instalaci sloupků, tedy někdy v průběhu dubna. V reportáži ze dne [datum] uváděl, že bude vydán příkaz k odstranění sloupků, avšak v té chvíli ještě nevěděl, že nájem bude ukončen. Po odvysílání reportáže se obec radila s advokátem a teprve následně došlo k uzavření dohody zpětně s datem [datum]. Co se týče věrohodnosti svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno] a [jméno] [jméno] [příjmení] pak se ve všech případech jedná o novináře (reportéry), kteří pouze o dané věci informovali čtenáře (diváky), ve věci nejsou zainteresováni a jejich výpovědi byly nezaujaté a ve shodě. Taktéž o výpovědi svědka [jméno] [příjmení] nemá soud důvod pochybovat, a to s ohledem na skutečnost, že ve věci není nikterak zainteresovaný a k reportážím poskytl jen fotografii. Jeho výpověď je navíc ve shodě s ostatními výpověďmi. Soud při svém rozhodování vycházel i z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení]. Přestože se jedná o manželku žalobce, její výpověď byla ve shodě se skutkovými tvrzeními žalobce, soud v jejím případě přihlédl též ke způsobu reprodukce skutečností, o nichž vypovídala. Naopak soud neuvěřil výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že neví nic o tom, že před médii proběhl nějaký fotbalový trénink, a to s ohledem na skutečnost, že její manžel [příjmení] [jméno] [příjmení] působí v obci jako místostarosta, po inkriminovaném tréninku byl kontaktován médii a jeví se jako nepravděpodobné, že by tato záležitost nebyla v jejich domácnosti řešena. Naopak svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] vypovídal věrohodně, přesvědčivě a jistě, nicméně nelze přehlédnout, že působí jako [anonymizováno] v obci, která má se žalobcem dlouholeté spory. Jeho výpověď ohledně vzniku samotných reportáží a participaci na nich však byla ve shodě s výpověďmi shora uvedených svědků novinářů.

5. Po provedeném dokazování má pak soud ze shodných tvrzení účastníků za prokázané, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] a že v průběhu druhého týdne dubna 2018 žalobce nainstaloval na předmětném pozemku sloupy. Následně došlo k medializaci celé události, neboť jednotlivé redakce pohlížely na dané téma jako na čtenářsky či divácky atraktivní.

6. V právní rovině soud odkazuje především na § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“), dle jehož odstavce 1 je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Podle odst. 2 ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

7. Pode § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

8. Dle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

9. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

10. Ke vzniku občanskoprávních sankcí z titulu nemajetkové újmy způsobené neoprávněným zásahem do osobnosti fyzické osoby je nezbytné, aby byly kumulativně splněny zákonem dané předpoklady. Předně musí existovat zásah, jenž musí být objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu a který spočívá v porušení nebo v ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný resp. protiprávní s tím, že mezi zásahem a jeho neoprávněností musí být dána příčinná souvislost (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2000 sp. zn. 30 Cdo 1602/99).

11. Co se týče ochrany osobní cti, tak v jejím rozporu jsou zásadně taková jednání, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva tím, že snižují jeho čest u jiných lidí a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti. Není tu rozhodné, zda k újmě skutečně došlo; postačuje objektivní způsobilost příslušného jednání takovou újmu způsobit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 8. 2008 sp. zn. 30 Cdo 1941/2007). Vždy je ale nutné vážit, zda v konkrétním případě nejsou dány okolnosti vylučující neoprávněnost zásahu, tj. okolnosti, jež porušení, resp. ohrožení osobnosti fyzické osoby ospravedlňují. Při posuzování objektivní způsobilosti konkrétního jednání zasáhnout do vážnosti a cti člověka je třeba přihlédnout ke všem okolnostem věci, nikoliv jen podle použitých výrazů a formulací, ale podle celkového dojmu s přihlédnutím ke všem souvislostem a okolnostem, za nichž k tvrzení došlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 11. 2007 sp. zn. 30 Cdo 332/2007 a ze dne 17. 10. 2012 sp. zn. 30 Cdo 701/2011). K porušení práva na čest, důstojnost, či vážnost člověka může dojít jak nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, tak zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o určité osobě.

12. Nelze pominout, že nemajetková újma vzniklá na osobnosti fyzické osoby může být zmírněna některou z forem morálního zadostiučinění ve smyslu § 82 o. z. Je třeba zvolit takovou jeho formu, která je podle okolností každého konkrétního případu přiměřená a postačující k nápravě nemajetkové újmy vzniklé neoprávněným zásahem, a tím současně také účinná (srov. Karel Knap, Jiří Švestka a kol.: Ochrana osobnosti podle občanského práva, Linde Praha, a.s. 2004, str. 163 a 180 násl.). Respektive fyzická osoba má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích jen tehdy, nejeví-li se při značném snížení důstojnosti či vážnosti fyzické osoby ve společnosti jiné zadostiučinění dostačující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2020 sp. zn. 25 Cdo 655/2020, nebo dále rozhdonutí téhož soudu ze dne 21. 1. 2015 sp. zn. 30 Cdo 4402/2014, rozsudek ze dne 27. 10. 2010 sp. zn. 30 Cdo 1292/2008, rozsudek ze dne 31. 10. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2722/2012, rozsudek ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. 30 Cdo 1563/2013 nebo rozsudek ze dne 22. 10. 2014 sp. zn. 30 Cdo 1528/2014, rozsudek ze dne 22. 12. 2011 sp. zn. 30 Cdo 528/2010, popř. i usnesení ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 30 Cdo 388/2015). Pro úplnost pak soud dodává, že žalobce se v rámci soudního řízení domáhal na žalovaném pouze náhrady nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Omluvu, kterou požadoval v předžalobní výzvě datované [datum], již nepožadoval. Zdržení se neoprávněného zásahu se nedomáhal a ani vlastně domáhat nemohl, neboť k žalobcem tvrzenému jednání směřujícímu ke skandalizaci a medializaci mělo dojít toliko na jaře roku 2018. Z uvedených skutečností je zřejmé, že primární motivací žalobce nebylo eliminovat zásah do jeho osobnostních práv a minimalizovat případný dopad takových zásahů, avšak získat majetkový prospěch v podobě relutární restituce.

13. Z provedeného dokazování, zejména ze svědeckých výpovědí všech ve věci aktivních novinářů vyplynulo, že primárním důvodem medializace záležitosti spojené s hřištěm v [obec] byla ta skutečnost, že žalobce nainstaloval na fotbalové hřiště kovové sloupky. Právě to bylo vnímáno jakožto výjimečná událost hodná veřejné publicity. Namítá-li žalobce, že účelem řízení je ochrana jeho osobnostních práv, do nichž bylo žalovaným zasáhnuto v přímé souvislosti s reportáží ne o instalaci sloupků, ale o znemožnění chudákům fotbalistům hrát fotbal v době, kdy již neměli právo na hřišti hrát, pak je nutné předně uvést, že samotná skutečnost, že fotbalisté okresního přeboru trénují na hřišti, jehož nájem před pár dny zanikl, by zájem o publicitu v regionálním ba dokonce v celostátním měřítku nevyvolala. Pomine-li soud výpověď svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], že dohoda o ukončení nájmu byla uzavírána zpětně, pak otázka platnosti nájemní smlouvy přesahuje rámec tohoto řízení a není ve věci ochrany osobnosti žalobce vůbec relevantní, a to s ohledem na skutečnost, že se jedná o vztah mezi [anonymizována dvě slova] Trans a obcí [obec]. Naopak v řízení bylo prokázáno, že primární příčinou vzniknuvší senzace bylo prvotní jednání žalobce, který na hřiště nainstaloval sloupky. Kritizuje-li žalobce, že se média nedozvěděla o tom, že nájemní vztah je skončen a fotbalisté na hřišti nemohou již trénovat, pak je nutno uvést, že z vyjádření novinářů vyplynulo, že žalobci poskytli možnost se ve věci vyjádřit, ve svém vyjádření tuto skutečnost nezmínil. Kdyby snad žalobce v rámci telefonického hovoru s novináři na tuto pro něj zcela stěžejní skutečnost v první chvíli zapomněl, nic mu nebránilo tuto informaci novinářům sdělit následně. Případně mohl využít nástrojů, které mu poskytuje zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), například uveřejnění odpovědi ve smyslu § 10 tohoto zákona. Žalobce však ani tohoto svého práva nevyužil. Naopak v řízení probíhajícím tři roky po zveřejnění předmětných článků svaluje vinu na žalovaného, že to měl být on, kdo měl tuto informaci novinářům poskytnout, přestože se ho na trvání nájemního vztahu žádný z novinářů nedotazoval. V řízení bylo tedy prokázáno, že žalovaný nebyl tím, který oslovil média, v tomto směru tedy lze přisvědčit námitce žalovaného, že ve věci není v tomto ohledu pasivně legitimovaný. Neboť fyzická či právnická osoba může být učiněna odpovědnou za nemajetkovou újmu na osobnosti jiné fyzické osoby pouze tehdy, jestliže neoprávněný zásah spočívající v porušení nebo jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby skutečně vyvolala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 3. 2008 sp. zn. 30 Cdo 194/ usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2020 sp. zn. 25 Cdo 655/2020). Dále pak je nutné na základě provedeného dokazování jednotlivými články a televizními reportážemi uzavřít, že žalovaný se do médií, která ho oslovila, vyjadřoval bez jakéhokoli dehonestujícího podtónu a žádným svým výrokem nemohl zasáhnout do žalobcova práva na ochranu osobnosti. Jeho vyjádření byla pouhou reakcí na žalobcovo jednání související se zabetonováním sloupků na fotbalovém hřišti. Konečně nelze ani přehlédnout tu skutečnost, že k medializaci a s ní dle žalobce spojeným difamačním účinkům došlo v dubnu 2018. Žalobce žalobu v dané věci podal až téměř tři roky poté. Respektive k upuštění od tohoto jednání žalovaného vyzval až předžalobní upomínkou ze dne [datum]. V této souvislosti soud pro úplnost dodává, že ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] žalobce uvedl, že se o předmětných článcích dozvěděl v září 2018. Soudu se toto tvrzení žalobce jeví jako nepravděpodobné. Pokud by žalobce dané články, respektive vyjádření žalovaného v nich, natolik trápily a poškozovaly, hájil by svá poškozená práva dříve a nevyčkával by s uplatněním svých nároků takovou dlouhou dobu. Navíc ve většině předmětných článků se sám žalobce do novin na základě výzvy novinářů sám vyjadřoval a lze si jen těžko představit situaci, kdy mediálně neznámý člověk poskytuje novinářům vyjádření k nějakému tématu, které se ho navíc osobně dotýká, a následně si předmětnou tiskovinu obsahující jeho citaci vůbec neprohlédne. I kdyby došlo k neoprávněnému zásahu do žalobcova práva na ochranu jeho osobnosti, což se však žalobci nepodařilo prokázat a skutková tvrzení žalobce tento zásah jím vnímané intenzity ani nemohla založit, s ohledem na časový odstup nelze klást žalovanému k tíži, že jiné a přiměřené formy morálního zadostiučinění již není možné realizovat. Jak již bylo uvedeno shora, nemajetková újma vzniklá na osobnosti fyzické osoby může být zmírněna některou z forem morálního zadostiučinění ve smyslu § 82 odst. 1 o. z. Je třeba zvolit takovou jeho formu, která je podle okolností každého konkrétního případu přiměřená a postačující k nápravě nemajetkové újmy vzniklé neoprávněným zásahem, a tím současně také účinná (srov. Karel Knap, [jméno] Švestka a kol.: Ochrana osobnosti podle občanského práva, Linde Praha, a.s. 2004, str. 163 a 180násl.). Respektive fyzická osoba má právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích jen tehdy, nejeví-li se při značném snížení důstojnosti či vážnosti fyzické osoby ve společnosti jiné zadostiučinění dostačující (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2020 sp. zn. 25 Cdo 655/2020, nebo dále rozhodnutí téhož soudu ze dne 21. 1. 2015 sp. zn. 30 Cdo 4402/2014, rozsudek ze dne 27. 10. 2010 sp. zn. 30 Cdo 1292/2008, rozsudek ze dne 31. 10. 2012 sp. zn. 30 Cdo 2722/2012, rozsudek ze dne 25. 9. 2013 sp. zn. 30 Cdo 1563/2013, nebo rozsudek ze dne 22. 10. 2014 sp. zn. 30 Cdo 1528/2014, rozsudek ze dne 22. 12. 2011 sp. zn. 30 Cdo 528/2010, popř. i usnesení ze dne 17. 6. 2015 sp. zn. 30 Cdo 388/2015). S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti soud dospěl k závěru, že jednání žalovaného v žádném z jeho projevů nezpůsobilo a ani nemohlo způsobit jakýkoli neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobce, a proto žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou zcela zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení pak soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení tvoří odměna za zastoupení žalovaného ve výši 21 700 Kč, která byla stanovena dle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, v účinném znění (dále jen„ advokátní tarif“), když sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí při tarifní hodnotě 50 000 Kč částku 3 100 Kč. Dále se jedná o 7 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. V této souvislosti soud konstatuje, že zástupce žalovaného učinil celkem 7 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření se k žalobě z [datum], účast při jednání soudu dne [datum], písemné podání z [datum], účast při jednání soudu přesahující dvě hodiny konané dne [datum] a konečně účast při jednání dne [datum]). Žalovaný požadoval přiznat odměnu též za písemné vyjádření k žalobcově replice ze dne [datum], soud mu však požadovanou odměnu nepřiznal, neboť k vyjádření nebyl vyzván, podání žalobce mu bylo zasláno toliko na vědomí. V souvislosti s účastí na třech jednáních před podepsaným soudem absolvoval zástupce žalovaného tři cesty z místa svého sídla – z [obec] do [obec] a zpět, která byla pokaždé vykonaná osobním automobilem [značka automobilu], [registrační značka] [anonymizováno]. Cestovné činí při kombinované spotřebě vozidla 9,1 l [číslo] km (dle normy [číslo] obsažené v osvědčení o registraci předmětného vozidla), celkovém počtu ujetých kilometrů 912 km (3 * (152 * 2)) a vyhláškové ceně za 1 litr motorové nafty 27,20 Kč, částku ve výši 6 270,20 Kč ( (9, [číslo] x 912 x 27,20) + (4,4 x 912)). V této souvislosti zástupce žalovaného dále požadoval náhradu za promeškaný čas za celkových 36 půl hodin (3 * (6 * 2)) po 100 Kč, tedy v celkové výši 3 600 Kč, která mu byla přiznána dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu Náklady řízení tedy představují součet shora uvedených částek (21 700 Kč + 2 100 Kč + 6 270,20 Kč + 3 600 Kč = 33 670,20 Kč), který je dále zvýšený o náhradu za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % v souladu s § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalovaného prokázal, že je jejím plátcem (§ 14a odst. 1 advokátního tarifu). Výslednou částku ve výši 40 740,90 Kč je žalobce povinen zaplatit žalovanému k rukám jeho zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.).

15. Dále pak soud s odkazem na § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil procesně neúspěšnému žalobci povinnost k náhradě účelně vynaložených nákladů řízení státu. Jedná se o svědečné ve výši 2 130,80 Kč, které bylo usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 29. 6. 2020 č. j. [číslo jednací], pravomocným 23. 7. 2021, vyplaceno ve věci vyslechnutému svědkovi [jméno] [příjmení]. Žalobci bylo uloženo, aby zaplatil České republice – Okresnímu soudu ve [obec] částku 2 130,80 Kč, neboť ve věci byl zcela neúspěšný, a to na účet Okresního soudu ve [obec] ([číslo] pod variabilním symbolem [číslo]) do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

16. Závěrem pak soud pro úplnost uvádí, že v rozsudku výslovně nehodnocené důkazy neměly pro rozhodnutí soudu zásadní význam s tím, že další navržené důkazy (diskuze k reportáži ze dne [datum] ze serveru idnes.cz s názvem„ Majitel části hřiště si ohradil pozemek, kůly zabetonoval před brankou“ a diskuze k reportáži z totožného serveru ze dne [datum] s názvem„ Odstranění kůlů ze hřiště můžeme nařídit, připouští šéf stavebního úřadu.“) soud pro nadbytečnost neprováděl, neboť rozhodné skutečnosti ve věci vyplynuly z tvrzení účastníků a z již provedeného dokazování. Z tohoto důvodu soud neprováděl ani výslech navrženého svědka starosty pana [příjmení], který se měl vyjadřovat toliko k antidataci a procesu uzavírání dohody o ukončení nájmu, když tato skutečnost v dané věci není relevantní, jak je konečně uvedeno v bodě 12. tohoto rozsudku.

Poučení