7 C 95/2022 - 92

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci žalobkyně: Česká republika - [Jméno žalobkyně A], IČO [IČO žalobkyně A] sídlem [Adresa žalobkyně A] sídlem [Adresa žalobkyně B] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] pro zaplacení [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka]. Žalobkyně tvrdila, že podáním ze dne [datum] se na [Jméno žalobkyně A] obrátilo [adresa] s nárokem na náhradu škody ve výši [částka], která spočívala v nesprávném úředním postupu bývalé soudní exekutorky [Jméno žalované] v řízeních vedených mimo jiné pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. Po provedeném šetření konstatovalo [Jméno žalobkyně A], že nárok na náhradu škody je důvodný a vyplatilo celkem částku [částka], která obsahovala platbu ve výši [částka], neboť skutečně došlo k nesprávnému úřednímu postupu [tituly před jménem] [adresa], která v předmětných řízeních částky vymohla, avšak tyto částky oprávněnému nevyplatila. Jednalo se o nevyplacené částky [částka] ( [spisová značka]), ve výši [částka] ( [spisová značka] a ve výši [částka] ( [spisová značka]). Tyto částky pak zůstaly v držení žalované, což potvrdil nástupce [tituly před jménem] [adresa] v Exekutorském úřadu [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně, resp. [Jméno žalobkyně A] jako úřad příslušný dle § 6 zákona č. 82/1998 Sb. poukázala uvedené částky v celkové výši [částka] oprávněnému dne [datum]. Žalovaná se dopustila nesprávného úředního postupu a žalobkyně má ve smyslu ust. § 16 a násl. zákona č. 82/1998 Sb. nárok na úhradu způsobené škody vůči žalované. Nároky plynoucí z citovaných exekučních řízení uplatnila žalobkyně v trestním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u Krajského soudu v [adresa] - pobočka v Olomouci, a to ve výši [částka] ohledně sp. zn. [spisová značka], ve výši [částka] ohledně sp. zn. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a ve výši [částka] ohledně sp. zn. [spisová značka]. Do výše škody pro účely trestního řízení však byla započteny pouze následující částky [částka] ohledně sp. zn. [spisová značka], ve výši [částka] ohledně sp.zn.[spisová značka] a ve výši [částka] ohledně sp.zn.[spisová značka], tedy pouze ve výši, která došla žalované do [datum] a pouze tato částka byla žalobkyni v trestním řízení přiznána. Žalovaná požadované rozdíly těchto částek ani na výzvu dosud neuhradila.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby a uvedla, že nejsou uvedeny konkrétní důvody, které by odůvodňovaly povinnost žalované k regresní úhradě. K žalobě není rozklíčování ano, kdy se jednotlivé částky dostaly do dispozice žalované. V žalobě není uvedeno, v čem žalobce konkrétně spatřuje nesprávný úřední postup žalované. Žalovaná ode dne [datum] přestala vykonávat činnost soudní exekutorky, a to na základě soudně vysloveného zákazu činnosti. K tomuto dni tedy přestala být soudním exekutorem a tedy i úřední osobou. Nemohla se tedy dopustit nesprávného úředního postupu. Dne [datum] jí byl exekuční komorou ustanoven zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]. Toto rozhodnutí bylo zrušeno a dne [datum] bylo vydáno nové rozhodnutí. Zástupci [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná zřídila dispoziční právo ke všem účtům exekučního úřadu a také zaměstnanci [jméno FO]. Dále nesledovala, jak je s finančními prostředky na účtu nakládáno. Také nenahlížela do systému AURA, protože i to patří do působnosti soudního exekutora. Následně [tituly před jménem] [jméno FO] zastoupení ukončil a dále nastoupil [tituly před jménem][jméno FO].

3. Žalobkyně se následně vyjádřila tak, že z pravomocného trestního rozsudku plyne, že ke ustanovení zástupce žalované [tituly před jménem] [jméno FO] došlo ke dni [datum] a k protokolárním předání úřadu až [datum]. V pokladně se nenacházela žádná hotovost a podle protokolu měla žalovaná zajistit, aby se v pokladně doplnily potřebné finanční prostředky. Dále byl v protokolu o převzetí zastupování zmíněn pouze účet číslo [č. účtu]. Jiný účet při předání zmíněn nebyl. Na předaném účtu byl ke dni [datum] zůstatek pouze ve výši [částka]. Žalovaná dále v protokolu stvrdila, že nevypořádané peněžitá plnění činí [částka]. Z toho vyplývá, že žalovaná se svými účty mohla disponovat i v době po [datum]. Rovněž z trestního rozsudku vyplývá, že žalovaná do programu AURA vstoupila ve více než 1 400 případech, naposledy dne [datum]. Nově jmenovanému zástupci [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná spisovou dokumentaci nepředala, a to ani v elektronické podobě ani fyzicky. Dokumentace byla zajištěna až při domovní prohlídce [datum] a následně předávaná policejním orgánem nově jmenovanému exekutorovi. Z trestního rozsudku vyplývá, že žalovaná měla k výkonu své exekuční činnosti zřízeny celkem [hodnota] bankovní účty, všechny vedené u ČSOB. Účet č.[č. účtu] ( „dále jen č.ú.[Anonymizováno]“) byl určen k úhradě nákladů exekuce a účet č.[č. účtu] (dále jen „č.ú.[Anonymizováno]“ ) byl určen k úhradě vymáhaných pohledávek. Účet č. [č. účtu] (dle jen „č.ú.[Anonymizováno]“) byl založen až [datum]. Dále účet č.[č. účtu] byl založen jako technický účet pro exekuce, avšak na něm nedocházelo k žádným zájmovým pohybům a byl uzavřen už v roce 2007. Rovněž z trestního rozsudku vyplývá že na třech bankovních účtech žalované byla dne [datum] zajištěna částka [částka] s tím, že jde o peněžní prostředky z výnosu z trestní činnosti. Trestní soud však dovodil, že jde o finanční prostředky vymožené z neukončených exekucí, které jsou povinnými dále poukazovány na tyto účty. Protože žalovaná tyto prostředky nevyplácela určeným postupem, byly tyto finanční prostředky zajištěny shora uvedeným způsobem. I když výkon exekutorského úřadu žalované zanikl [datum] žalovaná i po ukončení činnosti soudního exekutora disponovala se svými účty, a to minimálně až do [datum]. Na tyto účty přicházela vymožené plnění z probíhajících exekucí a žalovaná tato vynaložená plnění nepředala zastupujícímu soudnímu exekutoru exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] ani případně nově jmenovanému soudnímu exekutorovi [tituly před jménem][Anonymizováno]. Trestní soud rozhodoval o nevyplacených plněních do data [datum], s ohledem na datum zániku funkce soudního exekutora a lhůtu určenou k vyplacení pole zákona (30 dnů). V tomto případě jde škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, neboť tato škoda byla způsobena žalovanou, která vykonávala funkci soudního exekutora.

4. Žalovaná nesplnila svou povinnost a nevyplatila vymožené plnění podle zákona (§ 46 odst. 4 zák. č.120/2001 Sb., dále jen „ex.ř.“) Žalovaná způsobila škodu podle zák. č. 82/1998 Sb., když v postavení exekutora, kterému zanikl výkon exekutorského úřadu nezajistila předání vymožených plnění nově jmenovanému exekutorovi podle § 15 odst. 5 ex. ř. Porušila tak svou právní povinnost, přičemž zavinění postačuje ve formě nedbalostí. Dále žalovaná porušila svou povinnost, neboť nepředala řádně a ihned vymožená plnění zastupujícímu exekutorovi.

5. Žalobkyně dále výslovně uvedla že požadovaná částka [částka] se skládá pouze z částek, které jsou rozdílem mezi částkami celkově vybranými žalovanou a částkami, které byly trestním rozsudkem přiznány jako náhrada škody. Pokud se týká spisu [spisová značka] jedná se o platby provedené po zániku funkce exekutorky, respektive po 27. 2 2013, jak je zmíněno v trestním rozsudku. K tomu se jedná o platbu [částka], která byla provedena [datum] a byla připsána na účet č.ú.[Anonymizováno]. Tuto částku trestní soud do svých výpočtů nezahrnul a z odůvodnění vyplývá, že byly zahrnuty pouze platby od [datum] do [datum]. Důvodem vynětí této platby byl špatný variabilní symbol.

6. Žalovaná následně písemným podáním ze dne [datum] uvedla, že navrhuje uzavření soudního smíru ohledně celé žalované částky s tím, že žádné ze stran nebudou přiznány náklady řízení. Ani na výzvu soudu však nepředložila soudu návrh soudního smíru v určitém a konkrétním znění. Nejednalo se o takový návrh, na který by žalobkyně mohla případně přistoupit. Následně žalovaná přestala se soudem jakkoli komunikovat, k jednání se bez omluvy nedostavila.

7. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci ze dne [datum] sp.zn. [spisová značka] má soud za prokázáno, že žalovaná byla uznána vinnou, že jako soudní exekutorka při výkonu exekuční činnosti poté, co sama nebo prostřednictvím svých zaměstnanců v době od [datum] do [datum] vymohla a přijala od povinných plnění, takto vymožená plnění nevyplácela a nakládala s nimi jako s vlastními a v době od [datum] do [datum] neplnila povinnost podle § 46 odst.4 exekučního řádu po právní moci usnesení o nařízení exekuce zajistit po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržela. Pro účely náhrady škody soud zhodnotil výhradně výši plnění vymožených do [datum]. Výkon exekutorského úřadu zanikl žalované ke dni [datum], a to uložením trestu zákazu činnosti. Podle bodu 116 bylo v exekučním řízení sp.zn.[spisová značka] vymoženo v době od [datum] do [datum] celkem [adresa] Kč, vyplaceno oprávněnému bylo [částka], na náklady exekuce bylo poukázáno [částka], rozdíl činil [částka]. Podle bodu 117 bylo v exekučním řízení sp.zn.[spisová značka] vymoženo v době od [datum] do [datum] celkem [hodnota], vyplaceno oprávněnému nebylo nic, rozdíl činil [částka]. Podle bodu 118 bylo v exekučním řízení sp.zn.[spisová značka] vymoženo v době od 20.2.007 do [právnická osoba].2013 celkem [částka], vyplaceno oprávněnému bylo [částka], rozdíl činil [částka]. Žalovaná byla odsouzena pro zvlášť závažný zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1a odst.5 písm. a) trestního zákona a za zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst.1 písm. c) a odst.3 písm. a), b) trestního zákona k trestu odnětí svobody v trvání 8 let a 6 měsíců nepodmíněně a zákazu činnosti v trvání 10 let.

8. Ze spisu [spisová značka] soud zjistil, že usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum] čj. [spisová značka] byla žalovaná pověřena exekucí ve věci oprávněného města [adresa] proti povinným Smáhalovi a Petrovi.

9. Ze spisu [spisová značka] soud zjistil, že usnesením Okresního soudu ve [adresa] ze dne [datum] čj. [spisová značka] byla žalovaná pověřena exekucí ve věci oprávněného města [adresa] proti povinným manželům Rožnovjákovým.

10. Ze spisu [spisová značka] soud zjistil, že usnesením Okresního soudu v [adresa], pobočka [adresa] ze dne [datum] čj. [spisová značka] byla žalovaná pověřena exekucí ve věci oprávněného města [adresa] proti povinné Kovářové.

11. Z evidence o přijatých plněních z exekučního spisu vedeného pod původní sp. zn. [spisová značka], vedeného v elektronické podobě [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že v přehledu přijatých plnění je od [datum] do [datum] je součet úhrad celkem [částka]. Žádná částka nebyla oprávněnému žalovanou vyplacena. Z přehledu vyplacených plnění vyplývá, že za dobu od [datum] do [datum] byla vymožena částka [částka]. Dále byla vymožena částka [částka] dne [datum], t.j. celkem [částka].

12. Z evidence o přijatých plněních z exekučního spisu vedeného pod původní sp. zn. [spisová značka], vedeného v elektronické podobě [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že v přehledu přijatých plnění je od [datum] do [datum] je součet úhrad celkem [částka], oprávněnému bylo celkem vyplaceno [částka]. Rozdíl činí [částka]. Přijatá plněné od [datum] do [datum] činí [částka].

13. Z evidence přijatých plněních z exekučního spisu vedeného pod původní sp. zn. [spisová značka], vedeného v elektronické podobě [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že v přehledu přijatých plnění je od [datum] do [datum] je součet úhrad celkem [částka], oprávněnému bylo celkem vyplaceno [částka] a částka [částka] byla žalovanou převedena na náklady exekuce. Rozdíl činí [částka]. Přijatá plněné od [datum] do [datum] činí [částka].

14. Ze systému AURA, který byl systémem, v němž vedla elektronickou evidenci žalovaná soud dále zjistil: Ve spise [spisová značka] (Rožnovjákovi) nebyla provedena žádná platba oprávněnému. Ve spise 084 Ex [adresa]) byla provedena platba ve výši [částka] dne [datum]. Ve spise [spisová značka] (Šmáha) byly provedeny platby ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum], ve výši [částka] dne [datum]. Z dokumentů uvedených v tomto systému nebylo zjištěno že by v kterémkoli ze spisů byl vydán příkaz k úhradě nákladů exekuce [tituly před jménem] [jméno FO].

15. Ze stanoviska ze dne [datum] a bankovního výpisu ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobkyně vyplatila celkovou částku [částka] [adresa] na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem exekutorky [Jméno žalované], který spočíval v tom, že uvedenému oprávněnému nevyplatila vymožená plnění v řízeních vedených pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka].

16. Ze zprávy ČSOB jsou zjistil, že účet číslo č.ú.173 byl založen [datum], jeho majitelem byla žalovaná, dispoziční právo měla zřízena žalovaná a [jméno FO] a od [datum] [jméno FO], která měla pasivní přístup. Účet číslo č.ú.[Anonymizováno] byl založen [datum] a majitelkou byla žalovaná. Dispoziční oprávnění měla žalovaná, [jméno FO] a dále od [datum] do [datum] [jméno FO] a od [datum] do [datum] [jméno FO], která měla pasivní přístup. Účet číslo č.ú.[Anonymizováno] byl založen [datum], majitelkou byla žalovaná. Dispoziční oprávnění měla žalovaná a dále od [datum] do [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] bluma. Od 25.6 2013 do [datum] měla dispoziční oprávnění [jméno FO], která měla pasivní přístup.

17. Z protokolu o převzetí zastupování soud zjistil, že účastníky protokolu byly žalovaná a [tituly před jménem] [jméno FO]. V protokolu se konstatuje, že výkon úřadu zastupované zanikl [datum] a zastupování začalo [datum]. Je konstatován počet spisů neukončených v elektronické podobě a v archivu. Zástupce potvrdil, že převzal a uložil do trezoru razítka a pečetidlo. Dále se konstatuje, že v trezoru se nachází pokladna s pokladním zůstatkem [částka]. Zastupovaná zajistí, aby se v pokladně doplnily potřebné finanční prostředky. Po dobu zastupování nebudou prováděny hotovostní platby z úřadů vyjma plateb za poštovné. Peněžní prostředky– vymožené plnění, která nebyla doposud vypořádána, se nacházejí na čísle účtu se zvláštním režimem č. [č. účtu], zůstatek ke dni [datum] činí [částka]. Zastupovaná sdělila, že zbývající doposud nevypořádaného plnění činí částku [částka]. Z tohoto účtu budou prováděny veškeré platby související s exekuční činností.

18. Z výpisu z účtu č.ú.[Anonymizováno] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že jsou sice evidovány převody z č.ú.[Anonymizováno], avšak žádná z plateb není označena variabilním symbolem nebo neodpovídá připsaným částkám v jednotlivých spisech tak, aby bylo možno kteroukoli platbu přiřadit k některému z exekučních řízení. Většinou se jedná o platby v zaokrouhlené na statisíce korun (v roce 2013, celkem [částka]) a později na desetitisíce či celé tisíce korun (v roce 2014, celkem [částka]).

19. Podle § 15 odst. 5 věta třetí zák. č. 120/2021 Sb. ve znění platném k [datum] exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, zajistí předání spisů, plnění vymožených v exekuci, zajištěných věcí, exekutorských úschov a registrů nově jmenovanému exekutorovi a předání razítek, průkazů a pečetidel podle § 103 odst. 1.

20. Podle § 46 odst. 4 zák. č. 120/2021 Sb. ve znění platném k [datum] peněžitá plnění na vymáhanou povinnost se hradí exekutorovi nebo oprávněnému. Nedohodnou-li se exekutor a oprávněný jinak, exekutor po uplynutí lhůty podle odstavce 6 zajistí po odpočtu nákladů exekuce výplatu celé vymožené pohledávky oprávněnému do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. Vymožené částečné plnění exekutor vyplatí oprávněnému, nedohodl-li se s ním jinak, ve stejné lhůtě v případě, kdy toto nevyplacené částečné plnění převyšuje částku [částka]. Za vymožené plnění se považuje plnění získané provedením exekuce některým ze způsobů podle § 59 odst. 1, provedením exekuce podle odstavce 6 nebo hrazené na vymáhanou povinnost od uplynutí lhůty podle odstavce 6 a vydání exekučního příkazu do provedení exekuce podle tohoto exekučního příkazu.

21. Podle § 3 odst.1 zák.č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti").

22. Podle § 4 odst.1 zák. č. 82/1998 Sb. za výkon státní správy podle § 3 odst. 1 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech, zápisy skutečností do veřejného rejstříku provedené notářem podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob, úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora, případně jeho zástupce, zanikl-li exekutorovi výkon exekutorského úřadu a je-li tímto zástupcem exekutorský kandidát, při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu.

23. Podle § 16 odst.1 zák. č. 82/1998 Sb. nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily. Soud má za prokázáno, že žalobkyně vyplatila dne [datum] společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. částku [částka] jako náhradu škody, za kterou odpovídá stát s tím, že tuto škodu způsobil žalovaná nesprávným úředním postupem, neboť nevyplatila vymožené plnění oprávněné společnosti v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Dále má soud za prokázáno, že žalovaná od [datum] nebyla exekutorkou, neboť výkon exekučního úřadu k tomuto datu zanikl pro pravomocné rozhodnutí soudu o zákazu činnosti exekutora. Soud má za prokázáno, že žalovaná ve všech třech případech ([spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]) byla pověřena provedením exekuce. Jako soudní exekutorka vymohla plnění, která však v plné míře (nebo vůbec) nevyplatila oprávněnému. Mimo jiné i za nevyplacení plnění v těchto řízeních byla pravomocně odsouzena. Žalovaná byla odsouzena pro zvlášť závažný zločin zpronevěry a za zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby k trestu odnětí svobody v trvání 8 let a 6 měsíců nepodmíněně a zákazu činnosti v trvání 10 let. Celková způsobená škoda dosahovala několika desítek milionů korun. Pokud se týká náhrady škody v trestním řízení, soud zahrnul do posuzovaného skutku pouze částky, které měly být vyplaceny k [datum]. Proto i ohledně částek, které se dostaly do dispozice žalované po tomto datu, odkázala poškozené s nárokem na náhradu škody k civilnímu řízení. Žalovaná nevyplatila ve věci [spisová značka] částku [částka], kterou přijala v období od [datum] do [datum] a dne [datum], dále ve věci [spisová značka] částku ve výši [částka], kterou přijala v období od [datum] do [datum] a ve věci [spisová značka], kterou přijala v období od [datum] do [datum], a to vždy na č.ú.[Anonymizováno].

24. Žalovaná předala zastupujícímu exekutorovi pouze účet č.ú.[Anonymizováno] a nikoli i další účty, zejména účet č.ú.[Anonymizováno], na který přicházela plnění. Žalobkyně prokázala, že uplatněný nárok na náhradu škody ze stran poškozených oprávněných uspokojila.

25. Žalovaná porušila své povinnosti stanovené exekučním řádem, vymožená plnění nevyplatila oprávněným v zákonem stanovené lhůtě, případně nesplnila svou povinnost, aby vymožená plnění předala nově jmenovanému exekutorovi, případně zastupujícímu exekutorovi.

26. Pokud žalovaná tvrdila, že následně zaslala na č.ú.[Anonymizováno] plnění z účtu č.[hodnota] (a tím svou povinnost splnila), neprokázala, že by se jednalo právě o plnění vymožená ve výše specifikovaných řízeních. Převáděné částky nelze nijak specifikovat, individualizovat a přiřadit k jednotlivým spisům. Převáděné částky z č.ú.176 byly převáděny v zaokrouhlených částkách v řádu desetitisíců a statisíců korun. S ohledem na deficit konstatovaný už v předávacím protokolu (více než [částka]) a dále zjištěným nevyplaceným plněním v trestním řízení (více než 10 mil. Kč) nelze uzavřít, že by měla být splněna veškerá dlužná vymožená plnění. Nepřísluší soudu, aby určil, které ze zaplacených částek náleží ke kterým konkrétním vymoženým plněním. Důkazní břemeno v tomto směru spočívá na žalované. Žalobkyně ani po poučení soudu neprokázala, že by svou povinnost předat vymožená plnění konkrétně v projednávaných řízeních splnila.

27. Ačkoli žalovaná tvrdila, že dispoziční oprávnění předala zastupujícímu exekutorovi [tituly před jménem] [jméno FO] ke všem účtům, protokol o předání a zpráva ČSOB toto tvrzení vyvracejí. Naopak to byla žalovaná, která i nadále měla dispoziční oprávnění k účtu č.ú.[Anonymizováno], na který přicházela i nadále plnění od povinných. Ačkoli žalovaná tvrdila, že na uvedené účty neměla přístup a že penězi na nich nedisponovala, následně se dovolává právě svých dispozic s penězi na č.ú.[Anonymizováno], kterým chce prokazovat splnění svých povinností.

28. V průběhu řízení soud objasnil (s ohledem na její námitky v jiných obdobných řízeních), že případné náklady žalované v každém exekučním řízení nemohou ponížit regresní úhrady a že její nárok na odměnu a náklady se posunuje do vztahu mezi ní a nastupujícím exekutorem. Nejedná se totiž o částku, kterou by si mohla ponechat, nemusela vyplatit a je možno ji tedy odečíst. (a to na základě rozhodnutí Prezidia Exekutorské komory České republiky, který byl stanoven podíl žalované na odměně nově jmenovaného exekutora.) Nelze stanovit částku, kterou si mohla žalovaná ponechat (a tudíž by neměla povinnost ji vyplatit) podle tohoto rozhodnutí a nelze tedy žádnou částku od povinnosti žalované odečíst jako částku, kterou plnit nemusela. V žádné z uvedených případů nebyl zjištěn vydaný příkaz k úhradě nákladů exekuce, který vydala žalovaná (případně byl již trestním soudem započten). Soud se proto případným nárokem na odměnu a náklady žalované nezabýval, i když vznik tohoto nároku není vázán na vydání (či právní moc) příkazu k úhradě nákladů řízení. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 1. 7. 2016, sp. zn. IV. ÚS 3250/14, nebo nález Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2020, sp. zn. III. ÚS 1231/20).

29. Pokud se týká námitek žalované, že nemohla způsobit škodu v postavení úřední osoby poté, kdy zanikl výkon její činnost, soud poukazuje zcela na závěry Nejvyššího soudu v obdobné věci žalované pod sp.zn. 30 Cdo 1208/2024. Nejvyšší soud zde mimo jiné uvedl, že „...pokyny a úkony exekutora, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, přetrvávají i po zániku exekutorského úřadu s tím, že zákon předpokládá, že další exekuční činnost v dané exekuční věci a při respektu k předchozím pokynům a úkonům dřívějšího exekutora bude vykonávat nově jmenovaný exekutor nebo exekutor, který převzal řízení (§ 15 odst. 7 a 9 ex. řádu). Rovněž nelze pominout, že exekutor, jemuž zanikl výkon exekutorského úřadu, je i po zániku úřadu nadán veřejnoprávními povinnostmi, jež jsou přímo spjaty s tím, že v dané věci vykonával exekuční činnost. Mezi tyto povinnosti patří předání plnění vymožených v exekuci (§ 15 odst. 5 ex. řádu). Tyto povinnosti musí mít ze své podstaty veřejnoprávní charakter plynoucí z jeho postavení, jež ohledně těchto činností přetrvává, a tedy musí být vyhodnoceny jako úřední činnost bývalého exekutora do doby, než jsou z jeho strany naplněny. Tento úsudek lze podpořit i tím, že o neshodách o právu na náhradu nákladů exekuce zahájené bývalým exekutorem a exekutorem, jenž exekuci převzal, rozhoduje prezidium Exekutorské komory (§ 15 odst. 6 ex. řádu, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 20 Cdo 2218/2019). Zákon tedy předpokládá, že i po zániku exekutorského úřadu je bývalý exekutor povinen podřídit se profesní komoře, jejímž členem již není, což je možné jen za přijetí předpokladu, že bývalý exekutor neztrácí své veřejnoprávní (úřední) postavení, jde-li o jeho nevypořádaná práva a povinnosti vzniklá následkem jeho dřívější exekuční činnosti, u nichž tak stanoví exekuční řád. Mezi tyto povinnosti patří i povinnost k předání plnění vymoženého v exekuci exekutorovi, jenž v dané exekuci nastoupil na jeho místo. Z výše uvedeného tedy plyne, že bývalý soudní exekutor, jemuž zanikl výkon úřadu soudního exekutora, se dopouští nesprávného úředního postupu, jestliže po zániku výkonu úřadu soudního exekutora v rozporu s ustanovením § 15 odst. 5 ex. řádu nepředal nově jmenovanému soudnímu exekutorovi, jenž exekuci vede po něm, vymožená plnění a spisovou dokumentaci. Opačný náhled by mimo jiné znamenal, že se stát může zbavit své odpovědnosti za nesprávný úřední postup, jehož následky a účinky stále přetrvávají, jestliže výkonem tohoto úředního postupu pověřil třetí osobu (zde soudního exekutora), která posléze o právo vykonávat úřední činnost přijde. Takový přístup by však byl v rozporu s účelem zákona č. 82/1998 Sb., podle něhož odpovědnost státu za nesprávný úřední postup, třebaže ji delegoval na třetí osobu, je objektivní, a stát se jí nemůže zprostit (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 1120/2020, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2008, sp. zn. 25 Cdo 970/2006, uveřejněný pod číslem 44/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 11. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2321/2016). Vychází-li dovolací soud z toho, že nepředání vymoženého plnění bývalým exekutorem exekutorovi, jenž po něm vede exekuci, je nesprávným úředním postupem bývalého exekutora, vede-li to k nevyplacení plnění, jež bylo vymoženo ve prospěch oprávněného je na místě uzavřít, že stát je odpovědný za škodu, která vznikla tím, že bývalý soudní exekutor, jemuž zanikl výkon úřadu soudního exekutora, po zániku výkonu úřadu soudního exekutora v rozporu s ustanovením § 15 odst. 5 ex. řádu nepředal nově jmenovanému soudnímu exekutorovi, jenž exekuci vede po něm, vymožené plnění. Odpovědnost státu za takové situace je nutno dovodit i proto, že nepředáním plnění vymoženého ve prospěch oprávněného došlo zároveň i k již nezvratnému porušení ustanovení § 46 odst. 4 ex. řádu, jenž exekutorovi ukládá po odpočtu nákladů exekuce poskytnout výplatu celé vymožené pohledávky, případně i částečného plnění převyšujícího [částka] oprávněnému (nedohodl-li se s oprávněným jinak) do 30 dnů od doby, kdy peněžité plnění obdržel. V případě, že soudní exekutor, jemuž zanikl výkon úřadu soudního exekutora, v rozporu s ustanovením § 15 odst. 5 ex. řádu nepředal nově jmenovanému soudnímu exekutorovi, jenž exekuci následně vede, vymožená plnění, a následkem této skutečnosti se oprávněnému nedostalo plnění ve lhůtě stanovené v ustanovení § 46 odst. 4 ex. řádu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. do 3359/2022, uveřejněný pod číslem 86/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), jež mu dle vymáhaného exekučního titulu náleží, je stát povinen oprávněnému tuto škodu nahradit (§ 3 odst. 1 písm. b/ OdpŠk). Ve vztahu k oprávněnému je totiž dána přímá odpovědnost státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb.způsobenou činností soudního exekutora, jemuž zanikl výkon úřadu soudního exekutora, jestliže po zániku výkonu úřadu soudního exekutora v rozporu s ustanovením § 15 odst. 5 ex. řádu nepředal nově jmenovanému soudnímu exekutorovi vymožené plnění a spisovou dokumentaci, vede-li to k nevyplacení plnění, jež bylo vymoženo ve prospěch oprávněného; státu svědčí následné právo na regresní náhradu podle § 16 odst. 1 OdpŠk proti bývalému soudnímu exekutorovi, který uvedenou povinnost nesplnil.“ [právnická osoba] „...porušení povinnosti bývalého soudního exekutora předat soudnímu exekutorovi, jenž exekuci vede po něm, plnění vymožené ve prospěch oprávněného, je rozhodující právní skutečností, na jejímž základě dochází ke vzniku škody na straně oprávněného, jež spočívá v tom, že se oprávněnému nedostalo plnění, které bylo v jeho prospěch vymoženo. Mezi tímto konáním bývalého exekutora a vznikem škody tedy existuje vztah příčiny a následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 6. 2000, sp. zn. 25 Cdo 786/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2014, sp. zn. 30 Cdo 1729/2013, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 2800/2017). Na základě výše uvedeného zbývá dodat, že nepředal-li bývalý exekutor v rozporu s § 15 odst. 5 ex. řádu jím vymoženou finanční částku nově jmenovanému soudnímu exekutorovi, jenž exekuci vede po něm, je namístě právní následky jeho jednání prvotně posoudit jako porušení veřejnoprávní povinnosti (jako nesprávný úřední postup) a s jeho negativními následky ve sféře oprávněného se vypořádat podle § 3 odst. 1 a § 13 OdpŠk, případně podle § 32 odst. 1 ex. řádu (jde-li o jeho odpovědnost vůči samotnému oprávněnému); na případnou regresní úhradu státu vůči bývalému exekutorovi dopadá ustanovení § 16 a násl. OdpŠk.“ V reakci na závěry Nejvyššího soudu v citovaném rozhodnutí soud konstatuje, že plnění, které bylo poskytnuto ze strany třetích osob (např. plátce mzdy) poskytováno na účet žalované, které funkce zanikla po vydání exekučních příkazů, bylo poskytnuto na základě těchto exekučních příkazů a tyto příkazy podle samotného vyjádření žalované a zjištění z exekučních spisů nebylo nahrazeno (do konce roku 2014) jinými příkazy. Účinky těchto exekučních příkazů vůči těmto osobám tedy přetrvávají. Soud tedy v souladu se závěry Nejvyššího soudu uzavřel, jaká finanční částka zůstala ze strany bývalé soudní exekutorky nepředána a že tato skutečnost měla výhradně za následek, že oprávněný skutečně neobdržel plnění z vymáhaného exekučního titulu. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

30. Vzhledem k tomu, že v době rozhodnutí nebylo rozhodnuto o žádosti žalované o osvobození od soudních poplatků, bude o případném přechodu poplatkové povinnosti rozhodnuto až poté, kdy rozhodnutí o osvobození od soudních poplatků nabude právní moci.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] představující [částka] za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. [právnická osoba] z cestovného cestovní náhrada v celkové výši [částka], a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 190 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 190 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 190 ujetých km ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,9 l/100 km a [částka]/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t.