7 C 97/2019- 274

Rubrum

Okresní soud v Tachově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Heřmanovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 689 698,95 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 84 077 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit částku 605 612,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 51 802 Kč k rukám zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Tachově náhradu nákladů řízení státu ve výši 17 567 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Tachově náhradu nákladů řízení státu ve výši 2 395 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost k zaplacení částky ve výši 689 698,95 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] bylo kontrolou pracovníků společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec] (dále též jen„ předmětné odběrné místo“) provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy a žalobkyně má proto nárok na náhradu vzniklé škody. Pro výpočet výše škody za neoprávněný odběr elektřiny zvolila žalobkyně postup za využití poznatků ze znaleckého posudku zpracovaného v rámci trestního řízení. Jelikož ze strany žalovaného nebyla umožněna prohlídka spotřebičů připojených na neoprávněný odběr, a ani následně nebyly zjištěny nezbytné údaje pro jiný postup výpočtu, bylo přistoupeno k využití denní spotřeby stanovené znalcem na 55,44 kWh. Délka trvání byla stanovena s využitím objektivní lhůty 10 let dle platné právní úpravy, přičemž do běhu promlčení se nepočítá doba trvání trestního řízení. Žalobkyně vypočetla škodu na 798 452,39 Kč (55,44 kWh/den x 3 249 dní – 34 300kWh x 5, [číslo] Kč/kWh). V rámci trestního řízení byla žalovanému uložena povinnost k náhradě škody ve výši 88 137,37 Kč, se zbytkem nároku byla žalobkyně odkázána do civilního řízení. Tato částka sestává z náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] ve výši 73 843,64 Kč a z nákladů na zjištění neoprávněného odběru ve výši 14 293,73 Kč. S ohledem na pozdější podání žaloby se počet dní neoprávněného odběru snížil na 3 143 dní, což žalobkyně zohlednila dobropisem na částku 34 909,17 Kč. S úhradou zbývající části faktury ve výši 689 698,95 Kč se žalovaný dostal od [datum] do prodlení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil.

2. Soud ve věci vydal dne 21. 2. 2019 platební rozkaz pod [číslo jednací], proti kterému žalovaný podal včasný odpor.

3. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani z části. Žalovaný tvrdil, že neoprávněný odběr elektřiny započal v lednu 2017, kdy žalovanému vyhořel rozvaděč k elektrickému kotli, který žalovaný užíval příležitostně k přitápění, a žalovaný se tak s ohledem na roční období a skutečnost, že měl z domu odjet na týden pryč, rozhodl tuto situaci provizorně vyřešit tím, že napojil předmětný elektrický kotel z pojistkové skříně s tím, že v co nejkratší době situaci vyřeší řádným způsobem, k čemuž již do kontroly dne [datum] nedošlo. Protože samotné trestní řízení bylo pro žalovaného značně nepříjemné a vyčerpávající, chtěl celou záležitost ukončit co nejdříve, proto uzavřel se státním zástupce dohodu o vině a trestu a zaplatil náhradu škody stanovenou znaleckým posudkem za období od [datum] do [datum], a to i přesto, že k neoprávněnému odběru elektřiny došlo až v lednu 2017 a se škodou vypočtenou znalcem nesouhlasil. Žalovaný dále uvedl, že hlavním zdrojem tepla v domě byl od roku 1989 do listopadu 2017 kombinovaný kotel na dřevo a uhlí Kovotherm o výkonu 31 kW, kdy do roku 2013 bylo užíváno jako palivo jak dřevo, tak uhlí, a od roku 2014 pak pouze dřevo, neboť žalovaný začal pracovat ve společnosti zabývající se výrobou a zpracováním dřeva a mohl si brát zbytkové palivové dřevo pro svou osobní potřebu. Od listopadu 2017 žalovaný namísto kombinovaného kotle pořídil krbová kamna na dřevo. Elektrický kotel, který byl neoprávněně napojen na neměřenou část elektroinstalace, byl žalovaným využíván postupně od roku 1997, a to výhradně pro období, kdy byl delší dobu mimo domov, aby nedošlo k výraznému poklesu teploty v domě. Byl tedy užíván jen několik dní, příp. týdnů v roce. Od roku 2004 žalovaný k vytápění používal litinová krbová kamna Nordica o výkonu 8 kW, kterými žalovaný topí dodnes spolu s krbovými kamny umístěnými ve sklepě a elektřinou. Žalovaný dále namítal, že ačkoli již topí pouze elektřinou a krbovými kamny, je jeho roční spotřeba výrazně nižší než spotřeba vypočtená znalcem. Roční spotřeba žalovaného za období 2017 2018 byla 9,8 MW a za období 2018 [číslo] byla 11,135 MW, přičemž žalobkyně po něm požaduje roční úhradu za cca 20,2 MW, která v sobě ani nezahrnuje platby, které žalovaný pravidelně hradil na zálohy za elektřinu. Žalobkyně a znalec uvedli, že neoprávněný odběr započal od roku 2004, kdy došlo ke skokovému poklesu spotřeby elektřiny žalovaným. K tomu žalovaný namítal, že ze samotného poklesu spotřeby elektřiny nelze bez dalšího vyvozovat závěr o neoprávněném odběru. V roce 2004 došlo ke skokovému zdražení cen elektřiny, proto v roce 2004 pořídil litinová krbová kamna na dřevo. V následujících letech kvůli neustálému zdražování elektřiny činil žalovaný další opatření ke snížení své spotřeby. V roce 2010 byl na domě instalován solární systém [příjmení] [příjmení] na ohřev teplé užitkové vody. Žalovaný dále nechal kompletně zateplit dům a vyměnil veškeré spotřebiče za energeticky méně náročné. Žalovaný dále uvedl, že na předmětném odběrném místě byla dne [datum] provedena podobná kontrola pracovníky společnosti [právnická osoba], přičemž tato kontrola nezjistila žádné nedostatky. Předmětem policejního vyšetřování neoprávněného odběru se tak stala doba od této kontroly do dne [datum]. Žalovaný je přesvědčen, že pokud měla žalobkyně od roku 2004 závažné podezření na neoprávněný odběr elektřiny u žalovaného, pak měla dostatek času a možností toto ověřit. Žalovaný je v rámci připojení posledním odběratelem, bylo by tak velmi snadné před přípojku žalovaného umístit měřící zařízení, které by s jistotou odhalilo neoprávněný odběr elektřiny. Nic takového však žalobkyně neučinila.

4. Z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne [datum] soud zjistil, že v odběrném místě [ulice a číslo], [PSČ] [obec] bylo u žalovaného jako zákazníka zjištěno neoprávněné připojení v hlavní domovní skříni (dále jen„ HDS“) pomocí cizího kabelu, který vedl přímo do domu žalovaného. Toto dokládají rovněž přiložené fotografie z odběrného místa.

5. Z videozáznamu o kontrole odběrného místa provedené dne [datum] plyne, že neoprávněný odběr odhalen nebyl, současně z něj však plyne, že předmětná HDS kontrolována vůbec nebyla, pracovníci [právnická osoba] kontrolovali pouze elektroměrový rozvaděč. Z vyjádření žalobkyně a schématu vedení elektřiny plyne, že žalobkyně ve svých záznamech má zakresleno, že předávací místo, tedy HDS, kde jsou osazeny pojistky pro objekt [adresa] (předmětný dům), se nachází na sousedním domě [adresa]. Dané místo, na kterém byl neoprávněný odběr zjištěn, nikdy nebylo ze strany distributora preventivně kontrolováno.

6. Ze zprávy o revizi elektrického zařízení ze dne [datum] plyne, že přípojka do předmětného domu byla provedena ze skříně HDS z objektu rodinného domu [adresa], a to kabelem v zemi do přípojkové kabelové skříně HDS na objektu rodinného domu. Z kabelové skříně HDS, která je osazena venku ve zdi pod omítkou, vede kabel ve zdi pod omítkou do rozvaděče na hlavní jistič. Kolaudační rozhodnutí předmětného domu bylo vydáno následně dne [datum].

7. Z trestního spisu Okresního soudu v Tachově sp. zn. 8 T 1/2018 soud zjistil, že byl žalovaný uznán vinným z toho, že v době nejméně od [datum] do [datum] docházelo v předmětném odběrném místě vedeném na žalovaného k neoprávněnému odběru elektřiny. V adhezním řízení žalovaný uhradil žalobkyni škodu vyčíslenou znaleckým posudkem na částku 88 137,37 Kč, se zbytkem svého nároku byla žalobkyně odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních.

8. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] vypracovaného v rámci trestního řízení soud zjistil, že v předmětném odběrném místě byla realizována neměřená odbočka elektrické energie, kterou do vnitřní instalace domu protékala elektřina, která nebyla přístrojem žalobkyně měřena v plném rozsahu dodávaného množství, čímž žalobkyni vznikala škoda. Znalec stanovil předpokládaný počátek neoprávněného odběru na [datum], kdy v předmětném odběrném místě proběhla poslední kontrola. Prokázaný konec neoprávněného odběru pak byl dne [datum], kdy byl neoprávněný odběr zjištěn pracovníky [právnická osoba] Znalec tedy vycházel z délky trvání prokázaného neoprávněného odběru 345 dnů. Žalovanému byl prokázán pouze odběr elektřiny pro elektrický kotel, jehož spotřebu znalec určit výpočtem na 55,44 kWh/den. Při určení výše škody znalec vycházel z fakturačních cen dodavatele, kdy jako podklad sloužili skutečné faktury předmětného odběrného místa za rok 2016 a 2017. Takto znalec určil vzniklou škodu částkou 73 843,64 Kč, k čemuž připočetl částku 14 293,73 Kč představující náklady související s odstraněním neoprávněného odběru, tedy celkovou škodu kalkuloval ve výši 88 137,37 Kč. Pro srovnání učinil znalec též výpočet jen podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., dle které byla výše škody za rozhodné období vypočtena na 923 926,73 Kč (včetně nákladů souvisejících s odstraněním neoprávněného odběru ve výši 14 293,73 Kč). Znalec konstatoval, že dle evidované spotřeby elektrické energie v předmětném odběrném místě je vysoce pravděpodobné, že k neoprávněnému odběru docházelo po dobu významně delší, než v období od [datum] do [datum], když v období roku 2004 dochází ke skokové změně sumárně odebírané elektrické energie, která při předpokládaném standardním provozu a charakteru využití spotřebičů elektrické energie v rodinném domě, je technicky prakticky nevysvětlitelná.

9. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] soud zjistil, že se znalec vyjádřil mj. k předmětné HDS. Znalec uvedl, že umístění [příjmení] na fasádě domu a její připojení k distribuční soustavě je podrobně popsáno ve zprávě o revizi elektrického zařízení, kterou musel žalovaný předložit provozovateli distribuční sítě, pro prokázání splnění požadavků na připojení a pro osazení elektroměru do elektroměrového rozvaděče RE, tj. při připojení rodinného domu k distribuční soustavě. Provozovatel elektrické distribuční sítě tedy věděl, jakým způsobem je rodinný dům připojen a žalobkyně jako přímá nástupkyně musí mít uvedené dokumenty k dispozici. Znalec k položené otázce uvedl, že HDS jako elektrické zařízení podléhá pravidelným revizním kontrolám, jejichž četnost řeší vnitřní provozní řád provozovatele distribuční sítě. K počátku neoprávněného odběru elektřiny znalec uvedl, že není možné jednoznačně určit, zda němu docházelo již od [datum], protože žalovaný mohl používat k dotápění rodinného domu i kotle na tuhá paliva, který byl v domě instalován, a zároveň od roku 2004 mohl používat k dotápění i krbová kamna Nordica, čemuž odpovídá i tvrzení žalovaného o množství ročně spalovaného dřeva a uhlí. Znalec porovnal roční potřebu energie pro vytápění rodinného domu se spotřebou elektřiny a učinil závěr, že lze s velkou pravděpodobností konstatovat, že žalovaný musel během každého topného období využívat i jiných zdrojů tepla, a to kotle nebo kamen na pevná paliva, anebo musel mít realizován neoprávněný odběr již od roku 1995. Znalec dále uvedl, že nelze vyloučit, že na pokles spotřeby elektrické energie měla vliv opatření, která žalovaný během let učinil za účelem snížení energetické náročnosti na vytápění.

10. Vzhledem k tomu, že účastníci žádali vypracovat dodatek ke znaleckému posudku, avšak znalec [celé jméno znalce] zemřel, ustanovil soud znalcem [celé jméno znalce] k podání znaleckého posudku. Z něj soud zjistil, že distribuční zařízení končí v HDS jednotlivých odběrných míst, přičemž řádný a bezpečný provoz zajišťuje provozovatel zařízení dle interního předpisu nazvaného Řád preventivní údržby, který ukládá pochůzkovou kontrolu trasy úložného kabelového vedení souběžně s kontrolou a diagnostikou rozpínacích prvků (rozpojovacích a jisticích skříní) v intervalu jedenkrát za 4 roky, kabelových kanálů a kolektorů jedenkrát za rok. Znalec vyjádřil souhlas se závěrem znalce [celé jméno znalce], že je vysoce pravděpodobné, že k neoprávněnému odběru elektrické energie docházelo po dobu významně delší než od [datum]. Současně však uvedl, že z dostupných podkladů nelze vyloučit, že by byl oprávněný odběr započat v lednu 2017. Z grafického vyjádření historie spotřeb je zřejmý velmi nestálý vývoj. To může být způsobeno změnou skladby spotřebičů, které se na měřeném odběru podílely, nebo tím, že odběratel s vědomím, že využívá neměřenou elektrickou energii, nebyl motivován k efektivnímu využívání energeticky náročných spotřebičů v domě a mohl tak energeticky náročné spotřebiče využívat, déle, častěji a intenzivněji než je obvyklé. Lze předpokládat, že po odhalení neoprávněného odběru odběratel přehodnotí své chování, zesílí motivaci k efektivnímu využívání energeticky náročných spotřebičů, a i přesto dochází k rapidnímu nárůstu měřené spotřeby. Podle nárůstu však nelze kvantifikovat neoprávněný odběr, ale je nutno ho vnímat jako jakýsi indikátor trendu. Ke stanovení výše škody podle vyhlášky č. 82/2011 Sb., znalec uvedl, že je třeba vycházet z jiných hodnot jističů, když bylo dosud vycházeno z HDS umístěné na sousedním rodinném domě [adresa].

11. Žalobkyně soudu předložila výpočet náhrady škody dle vyhlášky č. 82/2011 Sb. se zapracovanými připomínkami znalce [celé jméno znalce] a vyčíslila škodu částkou ve výši 438 498,98 Kč, a to za období od [datum] do [datum].

12. Žalovaný doložil též fotografie dvou typů krbových kamen, jež dle tvrzení žalovaného slouží spolu s elektřinou k vytápění domu. Žalovaný předložil soudu fotografii zapojeného kombinovaného kotle Kovotherm a fotografii po jeho demontáži.

13. Z protokolu o uvedení solárního systému soud zjistil, že dne [datum] byl na předmětném domě instalován solární systém a byl uveden do provozu.

14. Ze souhlasného prohlášení účastníků a ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] soud stanovil spotřebu elektrického kotle, který byl napojen neměřenou odbočkou elektrické energie na hodnotu 55,440 kWh/den.

15. Z faktury žalobkyně ze dne [datum] soud zjistil, že byl žalovaný vyzván k úhradě náhrady škody za neoprávněný odběr ve výši 812 746,12 Kč se splatností do [datum].

16. Na základě zjištění učiněných z provedených důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne [datum] byla provedena kontrola předmětného odběrného místa, při které byla odhalena neměřená odbočka elektrické energie. Předchozí kontrola odběrného místa byla provedena dne [datum], přičemž předmětná HDS, v níž byla provedena neměřená odbočka elektrické energie, kontrolována nebyla. Žalovaný doložil revizní zprávu a kolaudační rozhodnutí, z čehož soud usuzuje, že právní předchůdkyně žalobkyně měla mít ve svých záznamech předmětnou HDSevidovanou. Nelze proto klást k tíži žalovaného, že tomu tak nebylo a kontroly HDS prováděny nebyly. Na základě tohoto zjištění má však soud za to, že neměřená odbočka elektrické energie mohla být provedena před kontrolou dne [datum]. Všichni tři znalci se shodli v tom, že spotřeba v předmětném odběrném místě byla značně kolísavá, což nebývá standardní. Žalovaný to odůvodňoval učiněnými opatřeními ke snížení spotřeby, zejm. instalací kombinovaného kotle, kompletním zateplení domu, instalací solárního systému. Pokles spotřeby zajisté mohl být ovlivněn i těmito faktory. Znalci se však shodli, že je vysoce pravděpodobné, že k neoprávněnému odběru docházelo delší dobu, tj. i před kontrolou provedenou dne [datum]. Soud konstatuje, že pouze žalovaný může s jistotou určit, kdy kabel neměřené odbočky elektrické energie instaloval. Ani žalovaný však nepředložil jednoznačný důkaz, na základě kterého by byl počátek neoprávněného odběru jednoznačně stanoven na konkrétní okamžik. V rámci adhezního řízení byla stanovena a uhrazena škoda ve výši 88 137,37 Kč, skládající se z vypočtené ceny za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 73 843,64 Kč a nákladů souvisejících s odstraněním neoprávněného odběru ve výši 14 293,73 Kč.

17. Podle § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dále jen„ energetický zákon“, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

18. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, přičemž dle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.

19. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že k neoprávněnému odběru ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona došlo, což ani žalovaný nepopíral.

20. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny (dále jen„ vyhláška č. 82/2011 Sb.“), při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

21. Podle § 9 odst. 2 vyhlášky č. 82/2011 Sb. v případech, kdy nelze zjistit množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebrané elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

22. Podle § 9 odst. 6 písm. a) bod. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb. platí, že pokud provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy nezjistí dobu trvání neoprávněného odběru elektřiny, má se za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval u odběru elektřiny ze sítě nízkého napětí od předposledního pravidelného odečtu provedeného za účelem ročního zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24 měsíců; samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě považován za pravidelný odečet.

23. Pro vyčíslení vzniklé škody je tak nutné vymezit 1) dobu, po kterou neoprávněný odběr trval, 2) definovat jednotkové množství neoprávněně odebrané elektřiny (např. za den) a 3) určit jednotkovou cenu za spotřebu.

24. Soud přitom vycházel ze závěrů Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, které se ve svých rozhodnutích zabývaly neoprávněným odběrem elektřiny. Vyčíslená škoda by se měla co nejvíce přiblížit škodě skutečné. Soud by měl spravedlivě uvážit, do jaké míry je nutné provést fiktivní výpočet dle citované vyhlášky a z jakých zjištěných údajů je v konkrétním případě možné vyjít. Výši škody soud stanoví podle vyhlášky, nelze-li ji stanovit podle zjistitelných údajů anebo se účastníci na výši škody nedohodli. Výpočet náhrady škody má zajišťovat pouze naplnění kompenzačního principu, nemělo by jím docházet k určité formě sankce neoprávněného odběratele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 4. 2021, sp. zn. 25 Cdo 2692/2019, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2018, sp. zn. 25 Cdo 566/2018, a ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 25 Cdo 3517/2017, či usnesení pléna Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 29/13).

25. S ohledem na provedené důkazy soud dospěl k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat přesnou dobu neoprávněného odběru. Ze všech tří znaleckých posudků plyne, že neoprávněný odběr započal ještě před [datum], což je datum revize předcházející odhalení neoprávněného odběru, nicméně znalci vždy uváděli, že se jedná o určitou pravděpodobnost, žádný z nich nestanovil, odkdy k neoprávněnému odběru s jistotou docházelo, případně odkdy minimálně. Současně nelze pominou, že při kontrole dne [datum] nebyla kontrolována předmětná skříňka, v níž byl napojen kabel neoprávněného odběru, nelze proto s jistotou určit ani tento den za počátek neoprávněného odběru. Za této situace má soud za to, že je na místě aplikovat fikci stanovenou vyhláškou č. 82/2011 Sb., a proto při výpočtu doby neoprávněného odběru soud počítal s dobou 24 měsíců (731 dnů; rok 2016 byl přestupný).

26. Pokud jde o definování jednotkového množství neoprávněně odebrané elektřiny, soud vycházel z hodnoty 55,440 kWh/den, což je souhlasným prohlášením a znaleckým posudkem definovaná spotřeba elektrického kotle, který byl napojen k odběru elektřiny neoprávněně.

27. Při stanovení jednotkové ceny soud vycházel z faktur daného odběrného místa, které jsou součástí trestního spisu 8 T 1/2018, přičemž cena byla určena podílem fakturované částky a spotřebované elektřiny, obdobně jako to učinil znalec [celé jméno znalce] v rámci adhezního řízení.

28. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že neoprávněný odběr trval od [datum] do [datum]. Ve fakturačním období od [datum] do [datum] činila jednotková cena za elektřinu 3, 870 Kč, neoprávněný odběr trval 34 dní, jednotková spotřeba neoprávněně odebrané elektřiny byla 55,44 kWh/den, vznikla tak škoda ve výši 7 294,80 Kč (3,87 x 34 x 55,44). Ve fakturačním období od [datum] do [datum] činila jednotková cena za elektřinu 3, 822 Kč, neoprávněný odběr trval 372 dní, jednotková spotřeba neoprávněně odebrané elektřiny byla 55,44 kWh/den, vznikla tak škoda ve výši 78 823,70 Kč (3,822 x 372 x 55,44). Ve fakturačním období od [datum] do [datum] činila jednotková cena za elektřinu 3, 985 Kč, neoprávněný odběr trval 325 dní, jednotková spotřeba neoprávněně odebrané elektřiny byla 55,44 kWh/den, vznikla tak škoda ve výši 71 801,73 Kč (3,985 x 325 x 55,44). Celková výše škody tak byla vyčíslena v částce 157 920,23 Kč. V rámci adhezního řízení žalovaný zaplatil škodu za neoprávněný odběr ve výši 73 843,64 Kč. K úhradě vyčíslené škody tak zbývá po zaokrouhlení 84 077 Kč.

29. Soud žalobkyni přiznal i právo na zákonný úrok z prodlení z částky 84 077 Kč ode dne následujícího po splatnosti ([datum]) ve výši 9% ročně, která odpovídá § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

30. Soud na okraj poznamenává, že žalobkyně má při zjištění neoprávněného odběru rovněž právo na náklady za zjištění neoprávněného odběru, které však byly vyčísleny a uhrazeny v rámci adhezního řízení v částce 14 293,73 Kč, proto je ani žalobkyně v tomto řízení nepožadovala a soud je do výpočtu nezahrnoval.

31. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. podle míry úspěchu ve věci. Žalobkyně byla úspěšná pouze v částce 84 077 Kč a neúspěšná v částce 605 612,95 Kč, byla proto úspěšná v rozsahu 12 %, zatímco žalovaný v rozsahu 88 %. Žalovaný tak byl procesně úspěšnější z 76 % (88 % – 12 %). Náklady řízení by v případě plného úspěchu byly tvořeny z odměny advokáta za 6 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen„ advokátní tarif“, a to převzetí věci, vyjádření ve věci samé, podání soudu a 3 účasti na jednání soudu, po 11 060 Kč dle § 7 bod 6 advokátního tarifu (66 360 Kč) a 6 náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu (1 800 Kč), tj. 68 160 Kč. Žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 76 %, což odpovídá po zaokrouhlení částce 51 802 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně povinna náhradu nákladů zaplatit k rukám zástupce žalovaného.

32. O povinnosti účastníků zaplatit náhradu nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady řízení státu jsou tvořeny znalečným [celé jméno znalce] ve výši 8 750 Kč, znalečným [celé jméno znalce] ve výši 2 514 Kč a znalečným [celé jméno znalce] ve výši 18 698 Kč, snížené o přijatou zálohu ve výši 10 000 Kč, tj. celkem 19 962 Kč. Jelikož žalobkyně byla neúspěšná z 88 %, uložil jí soud povinnost k náhradě nákladů řízení státu ve výši 17 567 Kč. Žalovanému, který byl neúspěšný z 12 %, pak soud uložil povinnost k náhradě nákladů řízení státu ve výši 2 395 Kč.

33. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení