7 Cmo 100/2023 - 1727
Citované zákony (26)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 9 odst. 3 písm. g § 94 odst. 1 § 127a § 132 § 140 odst. 1 § 142 § 142 odst. 1 § 148 odst. 1 § 157 odst. 2 § 219 § 220 odst. 1 písm. b § 221 odst. 1 písm. a +3 dalších
- Obchodní zákoník, 513/1991 Sb. — § 220p § 220p odst. 1 § 220p odst. 2 § 220p odst. 4 § 220k § 220k odst. 1 § 220k odst. 5 § 220k odst. 7 § 304 odst. 2 § 342 odst. 2
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 9
Rubrum
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Grollové a soudkyň JUDr. Milady Uhlířové a JUDr. Blanky Trávníkové ve věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele], narozený dne [Datum narození navrhovatele], zemřelý [Anonymizováno] posledně bytem [adresa] b) [Jméno zemřelého A], narozený dne [Datum narození zemřelého A] bytem [Adresa zemřelého A] c) [Jméno zemřelého B]., IČO [IČO] sídlem [Adresa zemřelého B] d) [Jméno zemřelého C], narozený dne [Datum narození zemřelého C] bytem [Adresa zemřelého C] e) [jméno FO] (dříve [Anonymizováno]), narozená dne [Anonymizováno] bytem [Adresa zemřelého C] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO] sídlem [Adresa advokáta B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o přezkoumání výše vypořádání a zaplacení dorovnání, o odvolání účastnice do usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, ze dne 9. 12. 2022, č. j. 38 Cm 19/2005-1646, takto:
Výrok
I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že návrh na určení výše přiměřeného vypořádání za jednu kmenovou akcii na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč zaniklé společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], posledně sídlem [adresa], a na zaplacení dorovnání, se zamítá.
II. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit účastnici rovným dílem na náhradu nákladů řízení před soudy všech stupňů 864 462,82 Kč k rukám jejího zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
III. Navrhovatelé jsou povinni zaplatit státu rovným dílem na náhradu nákladů řízení 91 211,80 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění
1. Navrhovatelé se svým návrhem doručeným soudu dne 14. 2. 2005 coby menšinový akcionáři zaniklé společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], posledně sídlem [adresa] (dále též jen „BČM“) domáhali dorovnání finančního vypořádání jako protiplnění za jejich akcie v souvislosti se zrušením BČM bez likvidace převzetím jejího jmění společností ORNELA akciová společnost, IČO [IČO] (dále též jen „ORNELA“ nebo „Ornela“) jako hlavním akcionářem (právní předchůdkyně účastnice).
2. Ve věci se jedná již o druhé meritorní rozhodnutí soudu prvního stupně. Rozsudkem ze dne 20. 4. 2010, č. j. 38 Cm 19/2005-332, soud prvního stupně ve výroku I. rozhodl o zamítnutí žaloby, kterou se navrhovatelé domáhali určení, že mají právo na zaplacení dorovnání ve výši 1 257,50 Kč za každou akcii BČM a 3 % úroku z částky dorovnání za dobu od 24. 11. 2004 do zaplacení. Výroky II., IV., VI., VIII. a X. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit jednotlivým žalobcům konkrétně uvedené částky na dorovnání spolu s 3 % úrokem z prodlení od 24. 11. 2004 do zaplacení. Výroky III., V., VII., IX., XI. rozhodl soud o zamítnutí žaloby jednotlivých žalobců na dorovnání co do konkrétně uváděné částky a k ní požadovaného úroku z prodlení. Výroky XII. až XVI. uložil jednotlivým žalobcům povinnost zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení konkrétně uvedené částky. Výrokem XVII. uložil všem žalobcům povinnost zaplatit společně a nerozdílně státu na náhradu nákladů řízení 130 202,80 Kč a tutéž povinnost uložil žalovanému výrokem XVIII. s tím, že částka, kterou je povinen státu zaplatit, činí 28 076 Kč. K odvolání navrhovatelů a účastnice Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 1. 12. 2011, č. j. 7 Cmo 43/2011-433, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil a ve zbývající části, tj. ve výrocích II. až XVIII., zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že navrhovatelé nemají naléhavý právní zájem na požadovaném určení přiměřené výše vypořádání za jednu akcii BČM ve výši 1 257,50 Kč. Odvolací soud odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. 29 Odo 442/2006, na které odkazoval i soud prvního stupně. V uvedeném rozhodnutí Nejvyšší soud uzavřel, že na straně menšinových akcionářů na takovém požadovaném určení není dán naléhavý právní zájem, neboť žaloba na plnění (dorovnání) řeší celý obsah a dosah mezi stranami sporné výše vypořádání. Soudní rozhodnutí, kterým se navrhovateli přiznává právo na jinou výši vypořádání, zavazuje podle § 220k odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), na něž odkazuje § 220p odst. 4 obch. zák., hlavního akcionáře co do základu přiznaného práva vůči ostatním minoritním akcionářům. Tím je zajištěno, že žaloba na plnění v daném případě předejde případným dalším žalobám v tom smyslu, že je jí najisto postavená výše přiměřeného vypořádání (resp. výše dorovnání) připadající na jednu akcii. Jinými slovy, požadovaného výsledku, včetně závaznosti rozhodnutí pro ostatní akcionáře, lze dosáhnout žalobou na plnění podle § 220k obch. zák. a proto není opodstatněná určovací žaloba podle § 80 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), resp. na straně navrhovatelů není dán naléhavý právní zájem na požadovaném určení. Odvolací soud proto uzavřel, že soud prvního stupně rozhodl správně, když návrh navrhovatelů na určení přiměřené výše vypořádání zamítl. Ohledně dalších meritorních výroků odvolací soud dospěl k závěru, že soud prvního stupně porušil ustanovení § 157 odst. 2 a § 132 o. s. ř. s tím, že již sama tato vada řízení je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Další vadou řízení je to, že se soud nijak nevypořádal se všemi tvrzeními a námitkami navrhovatelů, ale i účastnice (např. ohledně vad a nesprávnosti znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [právnická osoba].). Z odůvodnění rozhodnutí ani nevyplývá, na základě, jakých úvah dospěl soud k závěru, že provedení důkazu revizním posudkem by bylo nadbytečné. Z tohoto hlediska je rozhodnutí soudu prvního stupně nepřezkoumatelné. Odvolací soud proto napadený rozsudek ve výroku I. podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil a ve výrocích II. až XI. a v souvisejících výrocích XII. až XVIII. podle § 219a písm. a) a b) o. s. ř. rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. mu v tomto rozsahu vrátil věc k dalšímu řízení. Odvolací soud též konstatoval, že dané řízení je řízení podle § 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř., neboť se jedná o spor mezi společníky obchodní společnosti z právního vztahu týkajícího se jejich účasti ve společnosti. Na toto řízení se proto vztahuje § 200e) o. s. ř., jde o řízení nesporné, ve kterém se účastenství řídí § 94 odst. 1 věta první o. s. ř. a rozhoduje se usnesením. Skutečnost, že soud prvního stupně nesprávně rozhodl rozsudkem a účastníky označil jako žalobce a žalovaného místo navrhovatelé a další účastník však sama o sobě není takovou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a nezakládá některých z důvodů zmatečnosti.
3. Usnesením uvedeným v záhlaví soud prvního stupně ve výroku I. rozhodl, že se určuje výše dorovnání za jednu kmenovou akcii na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč zaniklé společnosti BČM ve výši 453,50 Kč. Ve výrocích II. až VII. soud prvního stupně rozhodl, že účastnice je povinna zaplatit navrhovateli a) 24 035,50 Kč spolu s 3 % úrokem ode dne 24. 11. 2004 do zaplacení, navrhovateli b) 5 442 000 Kč spolu s 3 % úrokem ode dne 24. 11. 2004 do zaplacení, navrhovatelce c) 2 521 460 Kč spolu s 3 % úrokem ode dne 24. 11. 2004 do zaplacení, navrhovateli d) 209 970,50 Kč spolu s 3 % úrokem ode dne 24. 11. 2004 do zaplacení a navrhovatelce e) 317 903,50 Kč spolu s 3 % úrokem ode dne 24. 11. 2004 do zaplacení. Ve výrocích VIII. až XXII. rozhodl soud o povinnosti účastnice k náhradě nákladů řízení navrhovatelům a ve výroku XIII. soud rozhodl o povinnosti účastnice zaplatit státu na nákladech řízení 91 211,80 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.
4. Z důkazu znaleckým posudkem č. A 120/2018 ze dne 22. 6. 2018 vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba] (dále též jen “PAS„ znalec PAS“ nebo „znalecký posudek PAS“) soud prvního stupně zjistil, že tento znalecký posudek si zadala účastnice, že dle tohoto znaleckého posudku trpěl znalecký posudek č. 0501/04 ze dne 12.5.2004 vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba]., nedostatky, když neobsahoval posouzení finančního zdraví posuzované společnosti, neboť neobsahoval žádnou finanční analýzu ani jiné rozbory ohledně finančního zdraví společnosti, když neobsahoval analýzy vnějšího a vnitřního potenciálu, neboť neobsahoval analýzy a rozbory historického vývoje, aktuálního stavu a očekávaného vývoje vnějšího prostředí, především klíčových makroekonomických indikátorů a relevantního trhu a vůbec se nezabýval posouzením vnitřního potenciálu a konkurenčním postavením posuzované společnosti, když nebyl proveden výběr vhodného způsobu ocenění (metody), neboť použil pět různých metod ocenění a hodnotu stanovil na základě čtyř různých metod, které ani nebyly kompatibilní k ocenění podniku vycházejícího z předpokladu o neomezené době trvání společnosti a nejlepšího užití jejího podniku, když byly znalcem subjektivně přiřazeny váhy k dílčím výsledkům ocenění zjištěných na základě čtyř různých oceňovacích metod, a když došlo k průměrování nekonsistenčních dílčích výsledků, neboť do váženého průměru zahrnul jak tři dílčí výsledky ocenění, jež vyšly velmi podobně, tak i výsledek ocenění, jež se významně o 37 % odkloňoval od váženého průměru, a znalec se vůbec nezabýval odpovědí na otázku, proč se dílčí výsledek získaný metodou dosažených hospodářských výsledků tak významně odchyluje od ostatních hodnot, tedy že znalecký posudek, kterým byla stanovena výše finančního protiplnění za akcie společnosti [právnická osoba]. ve výši 462,50 Kč, tedy ve výši, ve které vytěsnění akcionáři obdrželi finanční protiplnění za své akcie, byl vadný. Dále z tohoto důkazu soud zjistil, že dle tohoto znaleckého posudku trpěl nedostatky i znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba]., znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vypracovaný znaleckým ústavem [Anonymizováno] znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vypracovaný znaleckým ústavem [Anonymizováno] a znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vypracovaný [Anonymizováno], po doplnění dodatkem č. 1 a dodatkem č.
2. Tento znalecký posudek vytýkal znaleckému posudku od znaleckého ústavu [právnická osoba]., že v něm chybí kvantitativní projekce očekávaného vývoje vnějšího prostředí, především klíčových makroekonomických ukazatelů a indikátorů relevantního trhu, resp. že projekce očekávaného vývoje makroekonomických ukazatelů je provedená pouze okrajově, a že projekce očekávaného vývoje indikátorů relevantního trhu je provedena pouze popisně, dále že při ocenění metodou diskontovaných cash flow (dále též jen „DCF“) volné peněžní toky pro věřitele a akcionáře převádí na současnou hodnotu pomocí diskontní míry odpovídající váženému průměrnému nákladu kapitálu (WACC), přičemž při konstrukci váženého průměrného nákladu kapitálu (WACC) zjednodušeně pracuje s cílovým zadlužením na úrovni 15 %, které je po celou dobu stabilní, a při kalkulaci nákladu vlastního kapitálu použil přirážku za specifické riziko společnosti ve výši 3 %, stanovenou na základě analýzy rizik společnosti spojenými s nepříznivým vývojem kurzu koruny k USD a výrazným vlivem asijské konkurence na trh, aniž by zohlednil i riziko spojené s probíhající restrukturalizací podniku, a také, že při ocenění metodou kapitálových trhů byla rovněž nestandardním způsobem použitá přirážka za specifická rizika u multiplikátorů (pozn. ocenění u znaleckého posudku od [právnická osoba]., vycházelo pouze z výnosového ocenění metodou DCF). Znaleckému posudku od znaleckého ústavu [Anonymizováno], tento posudek vytýkal, že u něj rovněž chybí analýza vnějšího a vnitřního potenciálu podniku, nebyl prověřován předpoklad o neomezené době trvání společnosti na základě komplexních analýz vnějšího a vnitřního potenciálu, že byla provedena pouze finanční analýza společnosti, a že rovněž při užití oceňovací metody DCF nezohlednil skutečnou tržní kapitálovou strukturu společnosti pomocí iteračního postupu, ale byl použit pouze zjednodušující předpoklad o cílovém zadlužení na úrovni 15 %. Znaleckému posudku od [adresa] tento posudek vytýkal, že strategická analýza vycházela pouze z analýzy vnějšího prostředí na úrovni trhu s bižuterií, a to spíše z pohledu tehdejšího managementu oceňované společnosti, že při ocenění metodu kapitálových trhů vycházel ze skutečně zaplacené ceny za 76,05 % akcií [právnická osoba]. společností [Anonymizováno] na konci roku 2003, že takový jednorázový nákup 76,05 % se neuskutečnil, že se uskutečnily nákupy 13,8 % akcí za cenu 368 Kč a 42,60 % akcí za cenu 491 Kč, a že dopočtená transakce 19,60 % akcií za cenu 2 143,00 Kč nebyla doložena žádným relevantním dokumentem, a že při ocenění metodou DCF se nezabýval hlubším přezkoumáváním neprovozních finančních investic. Ohledně znaleckému posudku od znaleckého ústavu [Anonymizováno], tento znalecký posudek uvedl, že byly použity tři majetkové metody založené na individuálním ocenění majetku a závazků, přičemž byl zvolen výsledek získaný oceněním společnosti za předpokladu omezené doby jejího trvání (pozn. závěr zastávaný i tímto znaleckým ústavem, viz níže uvedené), když dospěl k závěru, že ekonomické potíže společnosti byly nebezpečně blízko insolvenci, a vytýkal tomuto znaleckému posudku chybu při analýze vnějšího potenciálu spočívající v široce vymezeném relevantním trhu, nedostatečný komentář k ocenění některých položek a při ocenění 20 % akcií [Anonymizováno] které měla [právnická osoba]. ve svém majetku, nevyloučení 97 % podílu, který [Anonymizováno] držela v oceňované společnosti. Dále z tohoto důkazu soud zjistil, že znalecký ústav [právnická osoba] zastává názor, že při precizním zhodnocení posouzení vnějšího a vnitřního potenciálu podniku posuzované společnosti by neměl vzejít předpoklad, že společnost bude dále pokračovat ve své aktivitě jako doposud, a že proto pro ocenění společnosti nebylo vhodné aplikovat výnosový přistup a metodu DCF ani tržní přístup a metodu kapitálových trhů, přestože uvádí, že předpoklad o neomezené době trvání společnosti [právnická osoba]. ke dni ocenění nelze s tak vzdáleným odstupem zcela objektivně vyhodnotit, a to z důvodu nedokonalých či neúplných informací o očekávaném vývoji relevantního trhu a konkurenční pozici oceňované společnosti ke dni ocenění, že dle tohoto znaleckého ústavu jedinou metodou, kterou lze aplikovat, je tržní přístup metodou přímého odvození, tedy přímým oceněním akcií, při kterém je hodnota akcie odvozena přímo z realizovaných cen za tyto akcie přede dnem ocenění, a že touto metodou ocenění odpovídá hodnota jedné akcie společnosti [právnická osoba]. ke dni ocenění částce 491 Kč.
5. Při hodnocení tohoto důkazu vzal soud v úvahu, že zvolená metoda vycházela z předpokladu, že se nepředpokládá další fungování podniku posuzované společnosti („going concern“), ačkoliv z provedeného dokazování nic pro takový závěr nesvědčilo, naopak z provedeného dokazování vyplynul opak, a to jak z důkazu výročními zprávami či účetnímu závěrkami, z finančního a podnikatelského plánu společnosti, i z důkazu znaleckém posudkem vyhotoveným znaleckým ústavem [právnická osoba]., pro účely daného finančního vypořádání, když i zde znalecký ústav nejenže použil mj. metodu DCF, které je použitelná pouze pro ocenění podniku, u něhož se předpokládá jeho další fungování, ale ještě této metodě ocenění přiřadil největší váhu. Dále při hodnocení tohoto důkazu vzal soud v úvahu i to, že znalecký ústav zde na rozdíl od [adresa] školy ekonomické v Praze, Institutu oceňování majetku, vycházel pouze ze dvou obchodů realizovaných v roce 2003 a nezohlednil i další obchody s těmito akciemi realizovanými v roce 2003 společností [Anonymizováno]. Tento důkaz soud hodnotil především v souvislostí s důkazem revizním znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vyhotoveným [Anonymizováno] a to zejména ve znění dodatku č. 3 ze dne [Anonymizováno], a výslechem tohoto znalce (viz níže uvedené).
6. Z důkazu revizním znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vyhotoveným znaleckým ústavem [adresa] (dále též jen „[Anonymizováno]“, „znalec [Anonymizováno] nebo „[Anonymizováno]), včetně jeho dodatku č. 1 ze dne [Anonymizováno], dodatku číslo 2 ze dne [Anonymizováno], dodatku č. 3 ze dne [Anonymizováno], dodatku č. 4 ze dne [Anonymizováno], písemnými odpověďmi na otázky ze dne [Anonymizováno] a z výslechu znalce soud zjistil, jakými vadami trpí znalecké posudky vyhotovené znaleckými ústavy [právnická osoba]., [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (viz výše uvedené u těchto důkazů). Dále z tohoto důkazu soud zjistil, že tento znalecký ústav na základě dostupných podkladů dospěl k závěru, že hodnota jedné akcie společnosti [právnická osoba]. činila 894,75 Kč až 916,00 Kč, že dolní hodnotu ve výši 894,75 Kč za jednu akcii znalecký ústav určil metodou tržní kapitalizace, když vycházel z dílčích nákupů akcií realizovaných v roce 2003 společností [Anonymizováno] (dále též jen „[Anonymizováno]“), kterými získala 76,05 % balík akcií společnosti [právnická osoba]., že horní hodnotu ve výši 916 Kč za jednu akcii znalecký ústav určil majetkovou metodu DCF, když vycházel ze znaleckých posudků znaleckých ústavů [právnická osoba]. a [Anonymizováno], opravil jejich chyby a nově stanovil diskontní míru, a že dle znaleckého ústavu by spodní hranice hodnoty jedné akcie společnosti [právnická osoba]. neměla být nižší než 901,32 Kč, což je alikvotní podíl na účetní hodnotě této finanční investice dle účetního výkaznictví společnosti [Anonymizováno], ke dni 31. 12. 2003.
7. Při hodnocení tohoto důkazu se soud neztotožnil s původním názorem znaleckého ústavu, že nebylo zřejmé, že by byl splněn předpoklad dalšího fungováním podniku („going concern“), protože nebylo možné na základě dostupných informací a se značným časovým odstupem jednoznačně potvrdit ani vyvrátit předpoklad nekonečného trvání podniku („going concern“). Z provedeného dokazování nevyplynulo nic, co by svědčilo o tom, že by měla činnost podniku společnosti [právnická osoba]. skončit. Při dokazování nevyšel najevo záměr ukončit činnost daného podniku (subjektivní prvek), ani na základě provedeného dokazování, zejména výročními zprávami či účetnímu závěrkami, nebyl prokázán takový ekonomický stav společnosti, pro který by společnost musela ukončit činnost, a nebyl prokázán ani žádný jiný důvod, pro který by daný podnik neměl dále pokračovat ve své činnosti, tedy nebyl prokázán ani ekonomický či jiny důvod, pro který by tento podnik musel ukončit svou činnost (objektivní prvek). Naopak v rámci dokazování bylo prokázáno, zejména výročními zprávami společnosti, že společnost [právnická osoba]. ve svém finančním plánu a podnikatelském plánu počítala s dalším fungováním svého podniku a řešila například i vytvoření předpokladů pro ražbu „eura“ v letech 2009–2010. Skutečnost, že se počítalo s dalším fungováním daného podniku, lze dovodit i z toho, že znalecký ústav [právnická osoba]., který opakovaně oceňoval majetek společnosti [právnická osoba]. na základě jejich objednávek a měl tak nepochybně veškeré potřebné podklady pro své posudky, vyšel z existence předpokladu dalšího fungování podniku („going concern“), když ve svém znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], kterým stanovil výši vypořádání za akcii pro účely peněžitého vypořádání minoritních akcionářů právě v souvislosti se zrušením společnosti [právnická osoba]. převodem jmění na právní předchůdkyni účastnice jako na hlavního akcionáře, použil majetkovou metodu DCF, která je aplikovatelná pouze za splnění předpokladu dalšího fungování podniku („going concern“), a ještě dal této metodě největší váhu. Nepřímo lze skutečnost, že se počítalo s dalším fungováním podniku společnosti [právnická osoba]. dovodit i z toho, že právní předchůdkyně účastnice, společnost [Anonymizováno] která měla dokonalý přehled o ekonomické i jiné situaci v daném podniku, a o trhu a o perspektivě dalšího fungování tohoto podniku, skupovala akcie společnosti [právnická osoba]., a to i za cenu 2 143,00 Kč za akcii, aby se stala hlavním akcionářem. Při tom, jak znalecké ústavy v tomto řízení ocenily hodnotu společnosti [právnická osoba]. za použití likvidační metody, by veškeré nákupy akcií, které uskutečnila právní předchůdkyně účastnice postrádaly jakýkoliv ekonomický smysl. O tom, že nebyl dán ekonomický či jiný důvod, pro který by společnost [právnická osoba]., svědčí i to, že bylo prokázáno následné další fungování daného podniku již pod právní předchůdkyni účastnice. Znalecký ústav uvedl, že znalecké ústavy [právnická osoba]., a [Anonymizováno], neprovedli důkladnou strategickou analýzu a neprověřovali splnění předpokladu dalšího fungování podniku („going concern“), pouze jej předpokládali převzetím plánu společnosti [právnická osoba]., a že on vzhledem k značnému časovému odstupu, k nedostatku podkladů, k neprůhlednosti a velké specifičnosti daného odvětví provést důkladnou strategickou analýzu provést nemůže. Tedy, ani znalecký ústav nedošel k závěru, že předpoklad dalšího fungování podniku („going concern“) nebyl splněn. Znalecký ústav následně, poté, kdy byl soudem vyzván k doplnění znaleckého posudku ke stanovení hodnoty jedné akcie společnosti [právnická osoba]. na základě podkladů, které byly k dispozici, ocenil společnost [právnická osoba]., jako podnik s předpokladem jeho dalšího fungování („going concern“) s využitím majetkové metody DCF pro určení horní hranice pro stanovení přiměřeného vypořádání (pozn. jak již bylo uvedeno výše, dolní hranici pro stanovení přiměřeného vypořádání znalecký ústav určil metodou tržní kapitalizace), přičemž sám uvedl, že společnost [právnická osoba]. ani její hlavní akcionář nijak neindikovali, že by předpoklad dalšího fungování („going concern“) neměl platit, že naopak [Anonymizováno] jako hlavní akcionář dle výročních zpráv předpokládala trvání podniku. Na základě tohoto důkazu tak soud dopěl k závěru, že přiměřené finanční vypořádání za jednu kmenovou akcii společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč ke dni 24.11.2004 bylo v rozmezí od 894,75 Kč do 916 Kč, přičemž dolní hranice ve výši 894,75 Kč za jednu akcii byla znaleckým ústavem stanovena metodou tržní kapitalizace, která byla vhodnou metodou i pro případ, že by nebyla naplněn předpoklad jeho dalšího fungování podniku („going concern“) a horní hranice ve výši 916,00 Kč za jednu akcii byla znaleckým ústavem stanovena majetkovou metodou DCF, která byla vhodnou metodou při předpokladu dalšího fungování podniku („going concern“).
8. Poté soud prvního stupně uvedl, že z provedeného dokazování, včetně toho, co uvedli účastníci, dospěl ke skutkovým zjištěním, že společnost [právnická osoba]. byla tuzemskou právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku vedeném zdejším soudem pod sp. zn. B 38, že základní kapitál této společnosti v rozhodné době činil 500 000 000,00 Kč a byl rozvržen na 500 000 ks kmenových akcií na jméno se jmenovitou hodnotou jedné akcie 1 000 Kč v listinné podobě, že právní předchůdkyně účastnice, společnost [Anonymizováno], byla v roce 2004 hlavním akcionářem společnosti [právnická osoba]., když vlastnila celkem 480 387 ks akcií na jméno se jmenovitou hodnotou jedné akcie 1 000 Kč v listinné podobě společnosti [právnická osoba]., což představovalo 96,777 % podíl na základním kapitálu společnosti [právnická osoba]., že navrhovatel ad-a) byl akcionářem společnosti [právnická osoba]., kdy vlastnil 53 ks akcií na jméno se jmenovitou hodnotou jedné akcie 1 000 Kč v listinné podobě společnosti [právnická osoba]., a to jak ke dni 28.6.2004, kdy valná hromada společnosti [právnická osoba]. rozhodla o zrušení společnosti s převodem jmění na hlavního akcionáře a schválila návrh smlouvy o převzetí, tak ke dni 24.11.2004, kdy došlo k zániku společnosti [právnická osoba]. a k přechodu jejího jmění na právní předchůdkyni účastnice společnost [Anonymizováno], jako na hlavního akcionáře, že navrhovatel ad-b) byl akcionářem společnosti [právnická osoba]., kdy vlastnil 12 000 ks akcií na jméno se jmenovitou hodnotou jedné akcie 1 000 Kč v listinné podobě společnosti [právnická osoba]., a to jak ke dni 28. 6. 2004, kdy valná hromada společnosti [právnická osoba]. rozhodla o zrušení společnosti s převodem jmění na hlavního akcionáře a schválila návrh smlouvy o převzetí, tak ke dni 24.11. 2004, kdy došlo k zániku společnosti [právnická osoba]. a k přechodu jejího jmění na právní předchůdkyni účastnice společnost [Anonymizováno], jako na hlavního akcionáře, že navrhovatelka ad-c) byla akcionářkou společnosti [právnická osoba]., kdy vlastnila 5 560 ks akcií na jméno se jmenovitou hodnotou jedné akcie 1 000 Kč v listinné podobě společnosti [právnická osoba]., a to jak ke dni 28. 6. 2004, kdy valná hromada společnosti [právnická osoba]. rozhodla o zrušení společnosti s převodem jmění na hlavního akcionáře a schválila návrh smlouvy o převzetí, tak ke dni 24. 11. 2004, kdy došlo k zániku společnosti [právnická osoba]. a k přechodu jejího jmění na právní předchůdkyni účastnice společnost [Anonymizováno], jako na hlavního akcionáře, že navrhovatel ad-d) byl akcionářem společnosti [právnická osoba]., kdy vlastnil 463 ks akcií na jméno se jmenovitou hodnotou jedné akcie 1 000 Kč v listinné podobě společnosti [právnická osoba]., a to jak ke dni 28.6.2004, kdy valná hromada společnosti [právnická osoba]. rozhodla o zrušení společnosti s převodem jmění na hlavního akcionáře a schválila návrh smlouvy o převzetí, tak ke dni 24. 11. 2004, kdy došlo k zániku společnosti [právnická osoba]. a k přechodu jejího jmění na právní předchůdkyni účastnice společnost [Anonymizováno] jako na hlavního akcionáře, že navrhovatelka ad-e) byla akcionářkou společnosti [právnická osoba]., kdy vlastnila 701 ks akcií na jméno se jmenovitou hodnotou jedné akcie 1 000 Kč v listinné podobě společnosti [právnická osoba]., a to jak ke dni 28. 6. 2004, kdy valná hromada společnosti [právnická osoba]. rozhodla o zrušení společnosti s převodem jmění na hlavního akcionáře a schválila návrh smlouvy o převzetí, tak ke dni 24. 11. 2004, kdy došlo k zániku společnosti [právnická osoba]. a k přechodu jejího jmění na právní předchůdkyni účastnice společnost [Anonymizováno], jako na hlavního akcionáře, že společnost [právnická osoba]. vykázala v účetní závěrce ke dni 31. 12. 2003 vlastní kapitál ve výši 584 347 000 Kč, že tato společnost v letech 1994 až 2002 vždy hospodařila se ziskem, že zisk nebyl v plné výši vyplácen akcionářům, že v letech 2001 až 2003 nebyly vyplaceny žádné dividendy, že až v roce 2003 vykázala ztrátu -27 225 000 Kč, že tak vycházeje z hodnoty v účetnictví vykázaného vlastního kapitálu ke dni 31. 12. 2003 ve výši 584 347 000 Kč by hodnotě jedné akcie odpovídala částka ve výši 1 169,00 Kč za jednu akcii, že společnost [Anonymizováno] ve svém účetnictví ke dni 31. 12. 2003 evidovala 96,05 % podíl ve společnosti [právnická osoba]. hodnotou, které by odpovídala hodnota jedné akcie společnosti [právnická osoba]. ve výši 901,32 Kč, že společnost [právnická osoba]. se zabývala v roce 2003 výrobou bižuterie a ozdobnických předmětů, a že tato výroba se podílela na odbytu v rozsahu 64,9 %, kdy šlo o prodej do zahraničí i do tuzemska především prostřednictvím [Anonymizováno] dále ražbou mincí a medailí, a že tato výroba se podílela na odbytu v rozsahu 23,1 %, kdy u mincí šlo o distribuci prostřednictvím ČNB a u medailí o distribuci zajišťovanou vlastními kapacitami, dále výrobou vánočních ozdob, a že tato výroba se podílela na odbytu v rozsahu 4,3 %, kdy šlo o prodej do zahraničí i do tuzemska především prostřednictvím [Anonymizováno], a dále že ostatní činnost se podílela na odbytu v rozsahu 6,8 %, že nejvíce exportovala společnost [právnická osoba]. do Velké Británie (26 %), dále do Rakouska (9 %), USA a Německa (6 %) a jinak byl exportní trh velmi různorodý (54 %), že společnost [právnická osoba]. měla 100 % podíl ve společnosti [právnická osoba], 100 % podíl ve společnosti [Anonymizováno] 51 % podíl ve společnosti [jméno FO], 50 % podíl ve společnosti [právnická osoba], 33,33 % podíl ve společnosti [právnická osoba]., 33,33 % podíl ve společnosti [právnická osoba], 33,33 % podíl ve společnosti [Anonymizováno], a 27,88 % podíl ve společnosti [Anonymizováno], že akcionářskou strukturu společnosti [právnická osoba]. ke dni 31.12.2002 tvořila společnost [právnická osoba] která vlastnila 43 % podíl, dále společnost [Anonymizováno], která vlastnila 20 % podíl, když v roce 2001 koupila 10 % balík akcií za cenu 1 132,00 Kč za jednu akcii, dále [Anonymizováno], která vlastnila 20 % podíl, dále společnost [Anonymizováno], která vlastnila 14 % podíl, a dále drobní akcionáři, kteří společně měli 4 % podíl, že v roce 2003 společnost [Anonymizováno], odkoupila akcie od společnosti [právnická osoba] akciová společnost za cenu 491 Kč za akcii, od společnosti [Anonymizováno] za cenu 2 143 Kč za akcii a od společnosti [Anonymizováno] za cenu 368 Kč za akcii, že tak ke dni 31. 12. 2003 vlastnila společnost [Anonymizováno], 96 % podíl ve společnosti [právnická osoba]. a 4 % podíl měli drobní akcionáři, že na návrh společnosti [právnická osoba]. soud jmenoval znalcem pro určení výše vypořádání v penězích za akcie společnosti [právnická osoba]. pro minoritní akcionáře znalecký ústav [právnická osoba]., že znalecký ústav [právnická osoba]., již dříve oceňoval hodnotu společnosti [právnická osoba]., a to znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], ke dni 12.10.2001 pro účely zrušení registrace účastnických cenných papírů, že znalecký ústav [právnická osoba]., znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] za použití čtyř oceňovacích metod určil hodnotu společnosti [právnická osoba]. ke dni 31. 12. 2003 částkou ve výši 231 246 650 Kč a stanovil tak výši přiměřeného vypořádání za jednu kmenovou akcii společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč částkou 462,50 Kč, že se dne 28. 6. 2004 konalo zasedání valné hromady společnosti [právnická osoba]., na kterém valná hromada rozhodla o zrušení společnosti s převodem jmění na hlavního akcionáře společnosti a schválila návrh smlouvy o převzetí jmění zaniklé společnosti jejím hlavním akcionářem, že v souvislosti se zánikem společnosti [právnická osoba]. a přechodem jejího jmění na hlavního akcionáře měl hlavní akcionář, právní předchůdkyně účastnice společnost [Anonymizováno], vyplatit ostatním akcionářům společnosti [právnická osoba]. za jejich akcie přiměřené vypořádání v penězích ve výši určené znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vyhotoveným znaleckým ústavem [právnická osoba]., jako soudem jmenovaným znalcem, tedy ve výši 462,50 Kč za jednu kmenovou akcii společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, že zápis v obchodním rejstříku o zániku společnosti [právnická osoba]. a o přechodu jejího jmění na společnost [Anonymizováno] jako na hlavního akcionáře, byl proveden dne 24. 11. 2004 a stal se tak účinným vůči třetím osobám, že převzetím akcií od vytěsněných minoritních akcionářů společnosti [právnická osoba]. a vyplacením přiměřeného vypořádání v penězích za akcie byla pověřena společnost [právnická osoba]. jako obchodník s cennými papíry, že navrhovatel a) předal dne 26. 1. 2005 svých 53 ks akcií společnosti [právnická osoba]., a že navrhovatel a) obdržel částku ve výši 24 512,50 Kč jako přiměřené vypořádání za své akcie odpovídající vypořádání ve výši 462,50 Kč za jednu akcii, že navrhovatel b) předal dne 14. 12. 2004 svých 12 000 ks akcií společnosti [právnická osoba]., a že navrhovatel b) obdržel částku ve výši 5 550 000 Kč jako přiměřené vypořádání za své akcie odpovídající vypořádání ve výši 462,50 Kč za jednu akcii, že navrhovatelka c) předala dne 27. 1. 2005 svých 5 560 ks akcií společnosti [právnická osoba]., a že navrhovatelka c) obdržela částku ve výši 2 571 500,00 Kč jako přiměřené vypořádání za své akcie odpovídající vypořádání ve výši 462,50 Kč za jednu akcii, že navrhovatel d) předal dne 15. 12. 2004 svých 463 ks akcií společnosti [právnická osoba]., a že navrhovatel d) obdržel částku ve výši 214 137,50 Kč jako přiměřené vypořádání za své akcie odpovídající vypořádání ve výši 462,50 Kč za jednu akcii, že navrhovatelka e) předala dne 27. 1. 2005 svých 701 ks akcií společnosti [právnická osoba]., a že navrhovatelka e) obdržela částku ve výši 324 212,50 Kč jako přiměřené vypořádání za své akcie odpovídající vypořádání ve výši 462,50 Kč za jednu akcii, že navrhovatelé nepovažovali výši vypořádání v penězích ve výši 462,50 Kč za jednu akcii za přiměřenou a uplatnili právo na dorovnání, a že toto právo všichni navrhovatelé uplatnili ve dvouměsíční lhůtě ode dne, kdy se zápis převodu jmění do obchodního rejstříku stal účinným vůči třetím osobám, že navrhovatelé považovali za přiměřenou výši peněžitého vypořádání za své akcie odpovídající částce 1 720 Kč za jednu akcii, že právní předchůdkyní účastnice a následně i účastnice setrvali na tom, že vypořádání ve výši 462,50 Kč za jednu akcii, jak bylo vyplaceno akcionářům, včetně navrhovatelů, bylo přiměřeným vypořádáním za akcie a odmítly tak právo navrhovatelů na dorovnání, že vypořádání v penězích ve výši 462,50 Kč za jednu akcii, které za své akcie obdrželi navrhovatelé, a které bylo v takové výši jako přiměřené vypořádání určeno znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vyhotoveným znaleckým ústavem [právnická osoba]., jako soudem jmenovaným znalcem, vzhledem k hodnotě společnosti [právnická osoba]., nebylo přiměřeným vypořádáním za akcie navrhovatelů jako vytěsněných minoritních akcionářů dané společnosti, že dle odborného posouzení znaleckého ústavu [adresa], jako soudem ustanoveného revizního znalce, činila hodnota jedné kmenové akcie společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč částku 894,75 Kč až 916,00 Kč, kdy dolní hodnota ve výši 894,75 Kč za akcii byla odvozena od skutečně zaplacené ceny za 76,05 % balík akcií společnosti [právnická osoba]. právní předchůdkyní účastnice společností [Anonymizováno], koncem roku 2003, a kdy hodnota ve výši 916 Kč byla určena na základě metody DCF, kterou byl podnik společnosti [právnická osoba]. oceněn částkou 458 000 000 Kč, a že dle tohoto znaleckého ústavu by spodní hranice hodnoty jedné akcie společnosti [právnická osoba]. neměla být nižší než 901,32 Kč, což je alikvotní podíl na účetní hodnotě této finanční investice dle účetního výkaznictví společnosti [Anonymizováno], ke dni 31. 12. 2003, že tak přiměřenému finančnímu vypořádání za jednu kmenovou akcii společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč odpovídá částka 916 Kč, že rozdíl mezi peněžitým vypořádáním ve výši 462,50 Kč za jednu akcii společnosti [právnická osoba]., jak bylo určeno znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vyhotoveným znaleckým ústavem [právnická osoba]., a jak bylo i vyplaceno navrhovatelům jako minoritním vytěsněným akcionářům, a hodnotou jedné akcie, jak byla vyčíslena znaleckým ústavem [adresa], při ocenění podniku společnosti [právnická osoba]. metodou DCF ve výši 916 Kč, odpovídá částce ve výši 453,50 Kč, že tak dorovnání na jednu kmenovou akcii společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, aby vypořádaní v penězích za akcie této společnosti bylo přiměřené jejich skutečné hodnotě, činí částku ve výši 453,50 Kč.
9. Na zjištěný skutkový stav soud prvního stupně aplikoval § 220p odst. 1 obch. zák. ve znění účinném do 30. 6. 2008, § 220p odst. 2, § 220p odst. 3, § 220p odst. 4, § 220g odst. 7, § 220k odst. 1 větu první, § 220k odst. 5, § 220k odst. 7 a § 304 odst. 2 obch. zák.
10. Z dokazování a ze shodných tvrzení účastníků učinil soud prvního stupně skutkový závěr, že došlo ke zrušení společnosti [právnická osoba]. převodem jmění na hlavního akcionáře společnosti, tj. na právní předchůdkyni účastnice společnost [Anonymizováno], ve smyslu ustanovení § 220p odst. 1 obch. zák., účinného do 31. 12. 2013, ve znění účinném do 30. 6. 2008, že dnem 24. 11. 2004 společnost [právnická osoba]. zanikla a její jmění přešlo na právní předchůdkyni účastnice společnost [Anonymizováno], že právní předchůdkyně účastnice společnost [Anonymizováno] jako hlavní akcionář byla povinna poskytnout ostatním akcionářům přiměřené vypořádání v penězích ve smyslu ustanovení § 220p odst. 2 věty prvé obch. zák., účinného do 31. 12. 2013, ve znění účinném do 30. 6. 2008, že právní předchůdkyně účastnice společnost [Anonymizováno], poskytla ostatním akcionářům vypořádání ve výši 462,50 Kč za jednu kmenovou akcii na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč společnosti [právnická osoba]., že výše vypořádání byla ve smyslu ustanovení § 220p odst. 2 věty druhé obch. zák., účinného do 31. 12. 2013, ve znění účinném do 30. 6. 2008, doložena znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vyhotoveným znaleckým ústavem [právnická osoba]., když tento znalec vyházel z toho, že hodnota společnosti [právnická osoba]. ke dni 31. 12. 2003 činila 231 246 650 Kč, že navrhovatelé byli ke dni 24. 11. 2004 vlastníky akcií společnosti [právnická osoba]., že navrhovatel a) byl vlastníkem 53 ks akcií, navrhovatel b) byl vlastníkem 12 000 ks akcií, navrhovatelka c) byla vlastníkem 5 560 ks akcií, navrhovatel d) byl vlastníkem 463 ks akcií a navrhovatelka e) byla vlastníkem 701 ks akcií, že navrhovatelé své akcie předali obchodníku s cennými papíry [právnická osoba]., kterého právní předchůdkyně účastnice společnost [Anonymizováno] pověřila vypořádáním minoritních akcionářů, že navrhovatel a) obdržel za svých 53 ks akcií vypořádání ve výši 24 512,50 Kč, že navrhovatel b) obdržel za svých 12 000 ks akcií vypořádání ve výši 5 550 000 Kč, že navrhovatelka c) obdržela za svých 5 560 ks akcií vypořádání ve výši 2 571 500 Kč, že navrhovatel d) obdržel za svých 463 ks akcií vypořádání ve výši 214 137,50 Kč, že navrhovatelka e) obdržela za svých 701 ks akcií vypořádání ve výši 324 212,50 Kč, že navrhovatelé nepovažovali výši vypořádání v penězích ve výši 462,50 Kč za jednu kmenovou kmenové akcii na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč společnosti [právnická osoba]. za přiměřenou a uplatnili právo na dorovnání a tento nárok na dorovnání byl odmítnut a ničeho na dorovnání plnění za akcie společnosti [právnická osoba]. navrhovatelům zaplaceno nebylo.
11. Provedené dokazování prokázalo, že znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vyhotovený znaleckým ústavem [právnická osoba]., byl vadný, když znalec zde použil různé oceňovací metody, a to metodu DCF, které dal váhu 40 %, likvidační metodu, které dal váhu 35 %, metodu kapitalizovaných čistých výnosů (analýzou výnosů - dosažených hospodářských výsledků), které dal váhu 20 %, srovnávací metodu (srovnání výsledků s konkurencí), které dal váhu 5 %, a účetní metodu upraveným oceněním vlastního kapitálu, kdy mu vyšla nejvyšší hodnota společnosti, kterou však vůbec nezohlednil, když této metodě dal váhu 0 %, kdy jak vyplynulo z dokazování, má být pro ocenění podniku použita pouze jedna metoda, která je pro ocenění daného podniku a účely ocenění tou nejvhodnější metodou, dále z dokazování vyplynulo, že likvidační metoda, které dal znalec váhu 35 %, není vhodná pro ocenění pokračujícího podniku (going concern) a slouží u takového podniku pouze pro stanovení dolní hodnoty ocenění podniku. Ze znaleckého posudku navíc vůbec nebylo zřejmé, na základě, čeho znalec určil váhu jednotlivých metod, že tak šlo libovůli znalce, kdy navíc, jak již bylo uvedeno, likvidační metodě, která byla pro ocenění daného podniku jako pokračujícího podniku nevhodnou metodou, dál druhou nejvyšší váhu 35 %, a účetní metodu, kterou vyšla nejvyšší hodnota daného podniku, vůbec nezohlednil, když ji dal váhu 0 %.
12. Jak vyplynulo z dokazování, nejvhodnější metodou pro určení hodnoty společnosti [právnická osoba]. jako pokračujícího podniku (going concern) byla metoda DCF. Revizním znaleckým posudkem vyhotoveným znaleckým ústavem [Anonymizováno], byla za použití této metody (DCF) určena hodnota společnosti [právnická osoba]. částkou 458 000 000 Kč, kdy tak přiměřenému finančnímu vypořádání za jednu kmenovou akcii společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč odpovídá částka 916 Kč.
13. Soud následně dospěl k právnímu závěru, že přiměřenému finančnímu vypořádání za jednu kmenovou akcii společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč odpovídá částka 916 Kč a navrhovatelům svědčí vůči účastnici právo na dorovnání protiplnění za kmenové akcie na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč společnosti [Anonymizováno] podle ustanovení § 220k obch. zák. ve výši 453,50 Kč za jednu kmenovou akcii na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč.
14. Protože právní předchůdkyně účastnice [Anonymizováno], zaplatila navrhovatelům jako akcionářům společnosti [právnická osoba]. za jejich akcie vypořádání pouze ve výši 462,50 Kč za jednu akcii, svědčí navrhovatelům právo na dorovnání ve smyslu ustanovení § 220k odst. 1 obch. zák., účinného do 31. 12. 2013, ve znění účinném do 30. 6. 2008, ve výši 453,50 Kč za jednu kmenovou akcii společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč, a že stejné právo svědčí i ostatním akcionářům společnosti [právnická osoba]. odlišným od právní předchůdkyně účastnice jako hlavního akcionáře společnosti [právnická osoba].
15. Navrhovateli a) tak svědčí vůči účastnici za jeho 53 ks akcií právo na dorovnání ve výši 24 035,50 Kč, navrhovateli b) svědčí vůči účastnici za jeho 12 000 ks akcií právo na dorovnání ve výši 5 442 000 Kč, že navrhovatelce c) svědčí vůči účastnici za jejích 5 560 ks akcií právo na dorovnání ve výši 2 521 460 Kč, že navrhovateli d) svědčí vůči účastnici za jeho 463 ks akcií právo na dorovnání ve výši 209 970,50 Kč, a že navrhovatelce e) svědčí vůči účastnici za jejích 701 ks akcií právo na dorovnání ve výši 317 903,50 Kč.
16. Vzhledem k tomu, že navrhovatelům svědčí právo na dorovnání, jak je uvedeno výše, že k zápisu sloučení do obchodního rejstříku došlo dne 24. 11. 2004, že k tomuto dni činila výše diskontní sazby stanovená Českou národní bankou 1,50 %, vzniklo navrhovatelům na základě ustanovení § 220k odst. 7 obch. zák., účinného do 31. 12. 2013, ve znění účinném do 30. 6. 2008, právo na úrok z dlužné částky ve výši 3 % ročně za dobu od 24. 11. 2004 do zaplacení.
17. Soud poté uzavírá, že peněžité vypořádání, které za své akcie obdrželi minoritní akcionáři ve výši 462,50 Kč za jednu kmenovou akcii společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč nebylo přiměřeným peněžitým vypořádáním vzhledem k hodnotě takové akcie, že přiměřenému finančnímu vypořádání za jednu kmenovou akcii společnosti [právnická osoba]. na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vzhledem k její reálné hodnotě odpovídala částka ve výši 916 Kč, že tak výše dorovnání za jednu kmenovou akcii na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč zaniklé společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa], činí částku ve výši 453,50 Kč, že tak navrhovateli a) za jeho 53 ks akcií svědčí vůči účastnici právo na dorovnání ve výši 24 035,50 Kč spolu s 3 % úrokem ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2004 do zaplacení, že navrhovateli b) za jeho 12 000 ks akcií svědčí vůči účastnici právo na dorovnání ve výši 5 442 000 Kč spolu s 3 % úrokem ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2004 do zaplacení, že navrhovatelce c) za jejích 5 560 ks akcií svědčí vůči účastnici právo na dorovnání ve výši 2 521 460 Kč spolu s 3 % úrokem ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2004 do zaplacení, že navrhovateli d) za jeho 463 ks akcií svědčí vůči účastnici právo na dorovnání ve výši 209 970,50 Kč spolu s 3 % úrokem ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2004 do zaplacení, a že navrhovatelce e) za jejích 701 ks akcií svědčí vůči účastnici právo na dorovnání ve výši 317 903,50 Kč spolu s 3 % úrokem ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2004 do zaplacení, proto soud určil výši dorovnání na jednu kmenovou akcii na jméno ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč společnosti [právnická osoba]. částkou 453,50 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení, a rozhodl o nárocích navrhovatelů na dorovnání tak, jak je uvedeno ve výrocích II., III., IV.,V. a VI. tohoto usnesení.
18. Nákladové výroky VIII. až XII. jsou odůvodněny ustanovením § 142 o. s. ř. a výrok XIII. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř.
19. Do tohoto usnesení podala včasné odvolání účastnice. V úvodu odvolání účastnice hodnotí použitelnost znaleckých posudků [právnická osoba]., [právnická osoba]., [právnická osoba] a [Anonymizováno]. Ke znaleckému posudku [Anonymizováno] uvádí, že ze strany soudu prvního stupně nebyla znaleckému posudku vypracovanému [Anonymizováno] ze dne 12. 5. 2004 vytknuta žádná jiná vada než nevhodnost a nedostatek odůvodnění, pokud jde o aplikace vah jednotlivých metod při stanovení výsledné hodnoty [Anonymizováno] a žádná jiná vada předmětnému znaleckému posudku nebyla vytknuta ani [Anonymizováno]. Výsledná hodnota [Anonymizováno] by potom činila 256 960 000 Kč a na základě takto stanovené hodnoty [Anonymizováno] výnosovou metodou DCF měla být soudem prvního stupně stanovena i výše doplatku na protiplnění za akcie společnosti [Anonymizováno].
20. Zbývající shora uvedené znalecké posudky odvolatelka považuje za nepoužitelné z důvodů, které podrobně rozvádí. Dále se odvolatelka vyjadřuje k polemice soudu prvního stupně ze závěry znaleckého posudku [Anonymizováno] pokud jde o likvidační metodu. Dle jejího názoru pro posouzení napadeného usnesení a v něm učiněných závěrů je zcela zásadní polemika soudu prvního stupně ohledně pokračování v dosavadní činnosti [Anonymizováno] a ohledně aplikovatelnosti likvidační metody. Soud prvního stupně se zde neztotožnil a současně nijak dostatečným a přesvědčivým způsobem nevypořádal s relevantními údaji a závěry jak [Anonymizováno], tak [Anonymizováno]. Na „revizním“ posudku zpracovaném [Anonymizováno] přitom staví soud prvního stupně napadené rozhodnutí. Pro konstrukci soudu prvního stupně se však nehodí skutečnost, že [Anonymizováno] odmítl potvrdit předpoklad pokračování [Anonymizováno] v dosavadní podnikatelské činnosti („going concern“), proto se s tím soud prvního stupně v napadeném usnesením rozsáhle vypořádává. Přitom znalec [Anonymizováno] ve svém znaleckém posudku výslovně uvedl, že „na základě výsledků provedené finanční analýzy nelze předpoklad o neomezené době trvání společnosti [Anonymizováno] předběžně přijmout ani vyvrátit“. Přes toto konstatování založené na odborném posouzení znaleckým ústavem soud prvního stupně v rozporu s touto odbornou autoritou vyjádřil svůj vlastní názor, že: „při hodnocení tohoto důkazu se soud neztotožnil s původním názorem znaleckého ústavu, že nebylo zřejmé, že by byl splněn předpoklad dalšího fungování podniku („going concern“, protože nebylo možné na základě dostupných informací a se značným časovým odstupem jednoznačně potvrdit ani vyvrátit předpoklad nekonečného trvání podniku („going concern“). Soud prvního stupně nijak neozřejmil, jaké konkrétní údaje z výročních zpráv pro své konstatování využil. V neodůvodněném posuzování soud prvního stupně dále uvedl, že „naopak v rámci dokazování bylo prokázáno, zejména výročními zprávami společnosti, že společnost [právnická osoba]. ve svém finančním plánu a podnikatelském plánu počítá s dalším fungováním svého podniku a řešila například i vytvoření předpokladu pro ražbu „eura“ v letech 2009–2010“. Toto je přitom v přímém rozporu i se situací zjištěnou znaleckým ústavem [Anonymizováno] v jeho znaleckém posudku (strana 35 až 37). Soud prvního stupně dále v polemice ohledně dalšího fungování [Anonymizováno] používá i svorně všemi znaleckými posudky následně odmítnutý znalecký posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno] tak, aby obhájil svůj názor, že existence „going concern“ byla prokázána. Nakonec soud prvního stupně prezentuje značně zkreslenou a zcela neopodstatněnou úvahu, a to: „nepřímo lze skutečnost, že se počítalo s dalším fungováním podniku společnosti [právnická osoba]., dovodit i z toho, že právní předchůdkyně účastnice společnost ORNELA, a.s., která měla dokonalý přehled o ekonomické a jiné situaci v daném podniku, a o trhu a o perspektivě dalšího fungování tohoto podniku, skupovala akcie společnosti [právnická osoba]. a to i za cenu 2 143 Kč za akcii, aby se stala hlavním akcionářem. Při tom, jak znalecké ústavy v tomto řízení ocenily hodnotu společnosti [právnická osoba]. za použití likvidační metody, by veškeré nákupy akcií, které uskutečnila právní předchůdkyně účastnice, postrádali jakýkoliv ekonomický smysl.“ Skutečnost, že společnost [Anonymizováno]. skupovala akcie [Anonymizováno] nijak nedokládá, že by akcie skupovala právě z důvodu záměru pokračování v dosavadní činnosti [Anonymizováno]. Motivem skupování mohlo být jak pokračování v činnosti, tak změna činnosti, tak i likvidace [Anonymizováno]. Stačilo by, aby očekávaný výnos z toho, kterého záměru byl vyšší než náklady na výkup akcií. Jaký byl skutečný a ekonomicky přiřaditelný celkový náklad na výkup akcií společnosti [Anonymizováno] nelze zjistit, lze však spolehlivě zjistit, jaké reálné nákupy probíhaly na veřejném trhu a jaké reálné nákupy probíhaly mezi jednotlivými stranami. Soudem prvního stupně v odůvodnění napadeného usnesení uváděná kupní cena ve výši 2 143 Kč za akcii společnosti [Anonymizováno] nebyla zdokumentována, neplyne z žádného provedeného důkazu a jedná se o pouhou dopočtovou veličinu. Tedy pouhá skutečnost, že společnost [Anonymizováno]. kupovala akcie společnosti [Anonymizováno] neznamená, že byl garantován předpoklad pro pokračování v dosavadní činnosti společnosti [Anonymizováno]. Co se týče soudem prvního stupně zmiňované likvidační metody, ta byla použita v posudcích znaleckého ústavu [Anonymizováno] a [Anonymizováno] V případě posudku [Anonymizováno] přitom hodnota stanovená likvidační metodou vychází blízko hodnotě stanovená výnosovou metodou DCF (247 mil. Kč vs [var. symbol] mil. Kč) a znalecký posudek [Anonymizováno] pak byl soudem prvního stupně jako znalecký posudek odmítnut. Soud prvního stupně tedy svoji argumentaci opírá jednak o nepravdu (znalecký posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno] – ocenění likvidační metodou a výnosovou metodou DCF bylo obdobné), či je staví na důkazu, který předtím sám jako relevantní důkaz odmítnul (znalecký posudek [Anonymizováno]. Znaleckými posudky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] bylo jednoznačně prokázáno, že nelze potvrdit, že předpoklad pokračování v dosavadní činnosti společnosti [Anonymizováno] je odůvodněný (posudek znaleckého ústavu [Anonymizováno] výslovně říká, že nikoliv). Je zřejmé, že ocenění [Anonymizováno] výnosovou metodou DCF nelze v současné době kvalifikovaně sestavit. Nejenže nelze reperformovat 20 let staré odhady ekonomického vývoje v [Anonymizováno], ale i pokud by to bylo možné, tak existuje veliká pravděpodobnost, že při sestavení reálného finančního plánu (tak jak je například zachycen ve výroční zprávě [Anonymizováno] za rok 2003) by ocenění výnosovou metodou DCF nesplnilo podmínku nejlepšího možného užití majetku. Odpovídající kontrolní metodou by byla metoda majetková (v podobě simulace likvidace). Tu ovšem nelze provést rovněž, protože nelze zjistit dostatečné údaje k majetku [Anonymizováno] díky časové prodlevě mezi datem zpracování znaleckého posudku a datem ocenění. Proto jediná smysluplná metoda je metoda tržního srovnání s přímým odvozením od realizovaných a náležitě zdokumentovaných transakcí, jak bylo provedeno ve znaleckém posudku [Anonymizováno]. V této souvislosti je potřeba závěrem zmínit skutečnost, že dle znaleckého ústavu [Anonymizováno], který v řízení zpracoval znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], nelze výši vypořádání v penězích z dostupných informací stanovit, konkrétně pak tento znalecký ústav konstatoval, že: celkově lze konstatovat, že i přes optimističtější prognózu tržeb a zisků, marží a rentabilit, než by odpovídalo minulosti, a přes velmi omezené plánované investice, sestavený finanční plán použitý ve znaleckém posudku Novota nedeklaruje schopnost podniku tvořit hodnotu a nedokládá předpoklad „going concern“ (pozn. neomezené trvání podniku). Nastavení parametrů druhé fáze je vzhledem k minulosti i plánu společnosti [Anonymizováno] nepřiměřeně optimistické a vnitřně nekonzistentní (viz str. 173 znaleckého posudku [Anonymizováno]). Dle znaleckého posudku [Anonymizováno] jako celku a z výše uvedených citací vyplývá, že nelze hodnotu společnosti [Anonymizováno] výnosovou metodou DCF stanovit, neboť dostupné podklady jsou nedostatečné. Dle názoru účastnice není tedy v žádném případě možné z nedostatečných podkladů činit spravedlivý závěr o hodnotě akcie společnosti [Anonymizováno]. Z tohoto pohledu zadání dodatku č. 1 soudem prvního stupně postrádá jakýkoliv racionální základ. Navíc je dodatek č. 1 ke znaleckému posudku [Anonymizováno] nekonzistentní, když znalec [Anonymizováno] zde uvedl, že „s ohledem na většinový názor a na charakter soudního sporu … budeme dále předpokládat, že „going concern“ byl pro společnost [Anonymizováno] k datu ocenění splněn“. Zde je potřeba zcela jednoznačně uvést, že kromě uvedené nekonzistence dodatku č. 1 ke znaleckému posudku [Anonymizováno] s tímto samotným znaleckým posudkem, hodnotu akcie neurčuje ani názor managementu [Anonymizováno], ani účetní postupy jednoho z akcionářů společnosti a rozhodně už ne počet nebo hlasování znalců, kteří se přiklánějí k tomu či onomu postupu. Znalecký ústav [Anonymizováno] ve svém znaleckém posudku ze dne 9. 12. 2016 uvedl: „bez strategické analýzy nemůžeme s ohledem na odborné požadavky, které máme na ocenění, náš názor na hodnotu jedné akcie společnosti [Anonymizováno] k 28. červnu 2004 pro výše uvedený účel vydat. O to spíše v situaci, v níž se trh, na němž působila společnost [Anonymizováno] a její dceřiné společnosti, pravděpodobně nacházel (viz strana 205 znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno]“). Je tedy zřejmé, že znalecký ústav [Anonymizováno] nemohl určit hodnotu akcie společnosti [Anonymizováno] nikoliv z důvodu na straně žalovaného nebo jeho právních předchůdců. Přes tento zcela jednoznačný a ze strany znaleckého ústavu [Anonymizováno] precizně zdůvodněný závěr (výsledek posudku v rozsahu 209 stran) soud prvního stupně trval na určení částky a zaslal dne 6. 3. 2017 znaleckému ústavu sdělení č. j. 38 Cm 19/2005-1126, ve kterém požaduje, aby uvedený znalecký ústav splnil i znalecký úkol dle výroku II. písm. e) znaleckého zadání a stanovil hodnotu jedné akcie společnosti [Anonymizováno] ke dni 28. 6. 2004, byť jen na základě podkladů, které má znalecký ústav [Anonymizováno] k dispozici. Znalecký ústav [Anonymizováno] na toto sdělení reagoval dne 31. 5. 2017 vydáním dodatku č.
1. Ačkoliv v tomto dodatku zdůrazňuje, že pracoval s nedostatkem informací (viz str. 3), úkol takto zadaný soudem plní a uvádí, že: „s ohledem na uvedené indikace konstatujeme, že podle našeho názoru na základě omezených podkladů, které máme k dispozici, činí hodnota jedné akcie společnosti [Anonymizováno] k 28. červnu 2004 částku 894,75 Kč až 916 Kč“ (viz strana 30 dodatku ke znaleckému posudku ze dne [Anonymizováno]). Dle názoru účastnice nelze znaleckým ústavem [Anonymizováno] takto stanovenou hodnotu využít pro určení výše přiměřeného protiplnění za akcie menšinových akcionářů při převodu jmění na hlavního akcionáře podle ustanovení § 220p a násl. obch. zák. ke dni 28. 6. 2004, a to právě vzhledem k omezení, kdy znalecký ústav pracoval s nedostatkem informací, který vznikl nikoliv z viny účastnice. Znalecký ústav [Anonymizováno] pod tlakem soudu prvního stupně prezentoval jakousi hodnotu akcie [Anonymizováno] ke dni 28. 6. 2004, která při dezinpretaci všech výše uvedených okolností může být považována za hodnotu určující výši přiměřeného protiplnění za akcie menšinových akcionářů při převodu jmění na hlavního akcionáře podle ustanovení § 220p a násl., obch. zák. ke dni 28. 6. 2004, kterou přitom není. Bez ohledu na výše uvedené je takto určená hodnota ve výši 894,75 Kč až 916 Kč stanovená nesprávným, neodůvodněným a nepřezkoumatelným postupem. Odvolatelka dále uvádí, že částka 894,75 Kč byla znaleckým ústavem [Anonymizováno] určena jako údajně skutečně zaplacená cena za 76,05 % balík akcií společnosti [Anonymizováno] společností [Anonymizováno] na konci roku 2003 (str. 29 dodatku č. 1 ke znaleckému posudku [Anonymizováno]). Žádná transakce, při které by došlo k jednorázovému prodeji 76,05 % akcií [Anonymizováno] a jejich nákupu společností [Anonymizováno] na konci roku 2003, však nenastala a v soudním řízení toto nebylo, a to i přes návrhy účastnice, vůbec prokázáno. V roce 2003 společnost [Anonymizováno] koupila 13,8 % akcií společnosti [Anonymizováno] za cenu 368 Kč (doloženou smlouvou založenou v soudním spise) a 42,6 % akcií za cenu 491 Kč. Znalecký ústav [Anonymizováno] ještě uvádí obchod s 19,6 % akcií na konci roku 2003 za cenu 2 143 Kč, kterou „dopočetl“ (viz str. 24 dodatku č. 1 ke znaleckému posudku). Dle názoru účastnice transakce za takovouto cenu nikdy neproběhla a nikde ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [Anonymizováno] není jediný odkaz na dokument, který by obsahoval takovou kupní cenu za akcie společnosti [Anonymizováno]. Za ověřené a v soudním řízení prokázané lze proto považovat pouze první dvě uvedené transakce s akciemi společnosti [Anonymizováno]. Znalecký ústav [Anonymizováno] tak nesprávně odvozuje hodnotu akcií společnosti [Anonymizováno] od údajného a nikdy nerealizovaného obchodu, který nazývá jako „koupě 76,0 % balíku akcií společnosti [Anonymizováno] na konci roku 2003“, který ale nikdy neproběhl. Odkazuje přitom jako na zdroj informací na textovou část zprávy předsedy představenstva společnosti [Anonymizováno], nikoliv na dokumenty osvědčující existenci jednotlivých transakcí. Za skutečně realizované obchody s akciemi [Anonymizováno] s doloženou a prokázanou kupní cenou za akcie [Anonymizováno] lze tak považovat pouze a výhradně obchody za 368 Kč za jeden kus akcie [Anonymizováno] a 491 Kč za jeden kus akcie [Anonymizováno]. [adresa] Kč byla znaleckým ústavem [Anonymizováno] určena jako „indikace plynoucí ze znaleckého posudku [Anonymizováno] a ze znaleckého posudku [právnická osoba] po opravě některých chyb“ (strana 29 dodatku č. 1 ke znaleckému posudku). Z dodatku č. 1 ke znaleckému posudku [Anonymizováno] poté vyplývá, že se jedná o částku „Ocenění ZP [Anonymizováno] po opravě chyb ve variantě 1–B“. Ve znaleckém posudku [Anonymizováno] na straně 174 a 175 je současně uvedeno: „ZP [Anonymizováno] sice byla oceněna společnost [Anonymizováno] výnosovou metodou a k ní byla přičtena hodnota podílu v [Anonymizováno] a v dalších společnostech stanovená metodou tržního porovnání pro hlavní provoz zvýšená o hodnotu neprovozních finančních investic, ovšem jak byla určena hodnota těchto neprovozních finančních investic a co vše do ní spadalo (zda i podíl na [Anonymizováno]), už v ZP [Anonymizováno] uvedeno není. ZP [Anonymizováno] je tudíž v tomto ohledu nepřezkoumatelný a potenciálně mohlo dojít k umělému navýšení výsledné hodnoty o započítání podílu na společnosti [Anonymizováno]“. Znalecký ústav [Anonymizováno] tedy na jednu stranu prohlašuje znalecké posudky znaleckého ústavu [Anonymizováno] a [právnická osoba] za nepřezkoumatelné a chybné, současně z nich ale vychází při stanovení hodnoty společnosti [Anonymizováno] ve výši 916 Kč za jednu akcii, což je značný paradox. Ke znaleckým ústavem [Anonymizováno] uváděné částce 916 Kč je proto možnost shrnout následující: 1) částka je naprosto zásadně ovlivněna neopravenou chybou ve výpočtu hodnoty neprovozních finančních investic, tato chyba vede k nesprávnému výsledku v rozsahu 100 % z určené částky, 2) částka je naprosto zásadně ovlivněna neoprávněným použitím předpokladu „going concern“ společnosti [Anonymizováno] a s tím souvisejícím výpočtem pokračující hodnoty v rozsahu 50 % z určené částky, 3) částka je ovlivněna použitím finančního plánu, který je v rozporu se závěry finanční analýzy provedené samotným znaleckým ústavem [Anonymizováno] v původním znaleckém posudku ze dne 9. 12. 2016. [adresa] Kč je tak zatížena neodstranitelnou metodickou chybou a neopravnými chybami ve výpočtu hodnoty neprovozního majetku a nereálným finančním plánem. [adresa] Kč tak nemůže být brána vůbec v úvahu ani při existenci znaleckým ústavem [Anonymizováno] uváděných informačních omezení. Na závěr odvolatelka vytýká znaleckému ústavu [Anonymizováno] posuzování právních otázek a kladení zcela nezdůvodněných předpokladů, v čemž spatřuje jeho nesprávný postup. Konkrétně uvádí, že závěr [Anonymizováno] na straně 180 znaleckého posudku podsouvá účastnici tvrzení, které neučinila. [Anonymizováno] se dále vyjadřuje k otázce správnosti účetnictví, což mu nepřísluší, vyjadřuje se k očekávání, ačkoliv na straně 7 znaleckého posudku ze dne [Anonymizováno] uvádí, že nemá dostatek informací ke stavu a očekáváním na relevantním trhu a toto očekávání navíc přisuzuje statutárním orgánům společnosti [Anonymizováno] a jejích dceřiných společností. Navíc, jak je výše uvedeno, znalecký ústav [Anonymizováno] konstatuje, že společnost [Anonymizováno] pravděpodobně „going concern“ nesplňovala. Na závěr odvolatelka uvedla, že napadené usnesení je dle jejího názoru chybným rozhodnutím. Navrhla proto, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
21. Navrhovatelé ve svém vyjádření k odvolání účastnice vyvraceli její odvolací námitky, podrobně k tomu argumentovali a navrhli, aby odvolací soud napadené usnesení potvrdil pro jeho věcnou správnost.
22. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.
23. Podle § 220p obch. zák. ve znění účinném k 31. 12. 2004 (1) Valná hromada může rozhodnout, že se společnost zrušuje bez likvidace a že jmění zaniklé společnosti převezme jeden akcionář, jestliže je tento akcionář vlastníkem akcií, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 90 % základního kapitálu (dále jen "hlavní akcionář"). Vlastní akcie v majetku společnosti se pro účely výpočtu této podmínky rozdělí mezi akcionáře v poměru jmenovitých hodnot jejich akcií. (2) Hlavní akcionář je povinen poskytnout ostatním akcionářům přiměřené vypořádání v penězích. Výše vypořádání v penězích musí být doložena posudkem znalce. Ustanovení § 59 odst. 3 se použije pro jmenování a odměňování znalce obdobně. (3) Není-li dále stanoveno jinak, použijí se na zrušení akciové společnosti s převodem jmění na akcionáře přiměřeně ustanovení § 220a odst. 1 až 4, 7 až 11, § 220b, 220d, § 220e odst. 1 věty první, § 220e odst. 2 až 4 s výjimkou ustanovení o přistoupení akcionářů ke stanovám nástupnické společnosti, § 220g odst. 7, § 220h, 220j a 220l. (4) Na místo smlouvy o fúzi se vyhotovuje smlouva o převzetí jmění hlavním akcionářem (dále jen "smlouva o převzetí"), která musí být uzavřena mezi společností a hlavním akcionářem. [adresa] výměnného poměru akcií a lhůty při jejich výměně se ve smlouvě o převzetí uvádí výše a lhůta vypořádání v penězích. Tato lhůta nesmí být delší než dva měsíce ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku. Ustanovení § 220k odst. 1, 5 a 7 platí přiměřeně. Ve smlouvě o převzetí musí být menšinoví akcionáři upozorněni na to, že mají právo na vypořádání v penězích a právo žádat o přezkoumání výše vypořádání v penězích, s tím, že toto právo mají, i když na valné hromadě budou hlasovat pro smlouvu o převzetí, a že je mohou uplatnit ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se zápis převodu jmění do obchodního rejstříku stane účinným vůči třetím osobám. (5) Je-li hlavním akcionářem společnost s ručením omezeným, platí přiměřeně ustanovení § 153c. Je-li hlavním akcionářem akciová společnost, vyžaduje se k převodu jmění i souhlas její valné hromady. Ustanovení § 220e odst. 10 platí obdobně. Je-li hlavním akcionářem družstvo, vyžaduje se k převodu jmění i souhlas jeho členské schůze. O těchto rozhodnutích musí být pořízen notářský zápis. Jestliže je hlavním akcionářem veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost, vyžaduje se k převodu jmění i souhlas všech neomezeně ručících společníků. Souhlas společníků musí být udělen písemně. Podpisy společníků musí být úředně ověřeny. (9) Konečná účetní závěrka zanikající společnosti se sestavuje jako řádná nebo mimořádná účetní závěrka ke dni, který předchází rozhodný den převodu obchodního jmění. Zahajovací rozvaha se sestavuje pouze v případě, je-li hlavním akcionářem osoba, která vede podvojné účetnictví.
24. Podle § 220k obch. zák. (1) Není-li výměnný poměr akcií spolu s případnými doplatky uvedený ve smlouvě o fúzi přiměřený, má každý z akcionářů zúčastněné společnosti vůči nástupnické společnosti právo na dorovnání v penězích (dále jen "právo na dorovnání"). Ustanovení § 220a odst. 5 o maximální výši doplatků se nepoužije. Smlouva o fúzi může určit, že se o přezkoumání výměnného poměru akcií a určení výše dorovnání v penězích bude rozhodovat v rozhodčím řízení. (2) Uplatňovat právo na dorovnání u soudu může pouze akcionář, který a) byl akcionářem některé zúčastněné společnosti v době konání valné hromady, která o sloučení rozhodla; v pochybnostech se považuje tato podmínka za splněnou, b) do doby podání žaloby nezcizil žádné akcie ani zanikající, ani nástupnické společnosti, c) nevzdal se práva na dorovnání; pro vzdání se práva na dorovnání platí ustanovení § 220b odst. 5 obdobně. (3) Žalobu podle odstavce 2 je oprávněn podat i akcionář, který nesplňuje podmínku podle odstavce 2 písm. a) a b), je-li majitelem akcií představujících alespoň jedno procento základního kapitálu nebo akcií, jejichž jmenovitá hodnota dosahuje alespoň částky 100 000 Kč. (4) Žalobu podle odstavce 2 lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy zápis sloučení do obchodního rejstříku nabyl účinnosti vůči třetím osobám, jinak toto právo zaniká. (5) Soudní rozhodnutí, kterým se akcionáři přiznává právo na dorovnání, je pro nástupnickou společnost co do základu přiznaného práva závazné i vůči ostatním akcionářům. (6) Jestliže byl výměnný poměr akcií nepřiměřený, nejsou akcionáři, kteří byli v dobré víře, povinni vracet vyplacené doplatky ani akcie nástupnické společnosti, jež jim byly vyměněny na základě takto určeného výměnného poměru akcií. V pochybnostech se dobrá víra předpokládá. (7) Má-li akcionář právo na dorovnání, úročí se dlužná částka úrokem ve výši dvojnásobku diskontní sazby České národní banky platné ke dni zápisu sloučení do obchodního rejstříku ode dne, v němž bylo sloučení zapsáno do obchodního rejstříku.
25. Podle § 342 odst. 2 obch. zák. je-li doba plnění stanovena ve prospěch dlužníka, před touto dobou není věřitel oprávněn požadovat plnění, avšak dlužník je oprávněn plnit svůj závazek.
26. Podle § 127a o. s. ř. jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.
27. Ze spisu odvolací soud zjistil, že usnesením ze dne 1. 2. 2016, č. j. 38 Cm 19/2005-1044, soud prvního stupně ustanovil znalecký ústav [adresa] IČ [IČO], sídlem [adresa], znalcem z oboru ekonomika k vypracování písemného revizního znaleckého posudku a ke stanovení hodnoty v CZK jedné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společností [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa], [adresa], PSČ [adresa], ke dni 28. 6. 2024, kdy valná hromada [Anonymizováno] rozhodla o zrušení společnosti bez likvidace a o převzetí jmění zaniklé společnosti žalovaným (výrok I.). Ve výroku II. je uvedeno, že úkolem znaleckého ústavu je: a) posoudit správnost znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba]., IČO 256 00 46 (dále též jen „[Anonymizováno]“), b) posoudit správnost znaleckého posudku č. 123-20/2013 ze dne 10. 4. 2013 vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba], IČO [IČO] (dále též jen „[Anonymizováno]“), c) posoudit správnost znaleckého posudku č. 1402-13/2014 ze dne 3. 3. 2014 vyhotoveného znaleckým ústavem [Anonymizováno] (nyní [právnická osoba]), IČO [IČO] (dále též jen „[Anonymizováno]“), d) při posouzení (revizi) znaleckých posudků uvedených pod body a) až c) se zaměřit zejména na vhodnost použitých metod pro ocenění a u ocenění metodou DCF se zaměřit na použití koeficientu u nákladů vlastního kapitálu jak z hlediska aplikovatelnosti, tak i z hlediska jejich výše, e) stanovit hodnotu v CZK jedné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společností [Anonymizováno] ke dni 28. 6. 2004.
28. Ze znaleckého posudku [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že [Anonymizováno] na základě finanční analýzy [Anonymizováno] došel na základě popsaných klíčových zjištění k závěru, že nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit předpoklad nekonečného trvání podniku (going concern). [Anonymizováno] ani [Anonymizováno] neprovedli důkladnou strategickou analýzu a neprověřovali splnění předpokladu „going concern“, pouze ho automaticky předpokládali, jelikož bez jakéhokoliv prověření převzali plán [Anonymizováno]. Přitom tržby [Anonymizováno] a patrně i celého odvětví v oboru výroba bižuterie v ČR v posledních letech klesaly. Navzdory tomu v obou posudcích byla použita pro ocenění metoda DCF. V prvním případě vyšla hodnota hlavního provozu záporná, v druhém případě výrazně pod úrovní účetní hodnoty. Toto jsou indikátory pro to, že společnost pravděpodobně „going concern“ nesplňovala. V ZP [Anonymizováno] a ZP [Anonymizováno] se vyskytuje velké množství zásadních metodických nedostatků, kvůli nimž z nich není možné bez oprav či zdůvodnění pro stanovení přiměřeného vypořádání za akcie [Anonymizováno] vycházet. Od uvedených dvou posudků se liší ZP [Anonymizováno]. V něm předpoklad je „going concern“ [Anonymizováno] a jejích dcer prověřován, nicméně značně zjednodušeně a z hlediska strategického chybí fundamentální zdůvodnění [Anonymizováno] očekávaného budoucího vývoje trhu. I v ZP [Anonymizováno] se vyskytuje velké množství nedostatků, kvůli nimž z něj není možné bez oprav či zdůvodnění pro stanovení přiměřeného vypořádání za akcie [Anonymizováno] vycházet (bod 4.5. - Závěr z revize znaleckých posudků ZP [Anonymizováno], ZP [Anonymizováno], ZP [Anonymizováno]). V bodě 5 znaleckého posudku označeného jako Stanovení hodnoty v CZK jedné akcie [Anonymizováno] k 28. 6. 2004 znalec [Anonymizováno] uvedl, že za adekvátní způsob stanovení hodnoty v CZK jedné akcie [Anonymizováno] k 28. 6. 2004 lze považovat poměrný podíl na tržní hodnotě [Anonymizováno]. Proto je na místě se zabývat oceněním podniku [Anonymizováno]. Pokud koncernové podniky nemají zásadně odlišné činnosti, považujeme za vhodnější ocenit koncern vcelku. Tento postup by tedy byl vhodný i pro ocenění [Anonymizováno] včetně jejích dceřiných společností. Protože však [Anonymizováno] k datu ocenění nebyla 100 % vlastníkem některých dceřiných společností, nelze [Anonymizováno] a její dceřiné společnosti ocenit jako celek. Navíc jsme ani neměli k dispozici konsolidované údaje za [Anonymizováno] a jejich ceny. Pro úplnost jako východisko pro naše závěry zde uvádíme shrnutí závěrů námi provedené finanční analýzy [Anonymizováno] a jejích dcer a jejich ocenění v jednotlivých znaleckých posudcích, které jsme měli posuzovat – k tomu viz Tabulka 144. Z tabulky vyplývá, že závěry námi provedené finanční analýzy podporují – z hlediska finanční situace [Anonymizováno] a její dceřiných společností – spíše přístup zvolený v ZP [Anonymizováno], kde byly jednotlivé společnosti oceněny různými metodami, v mnohých případech za předpokladu likvidace (nicméně je třeba podotknout, že volbu metody také ovlivňují závěry strategické analýzy, kterou jsme s ohledem na nedostatek informací nemohli provést). Naopak závěry z námi provedené finanční analýzy příliš nepodporují přístup, který zvolila [Anonymizováno], resp. po úpravě [Anonymizováno], neboť v mnohých případech (a zejména u velkých společností [Anonymizováno] a [právnická osoba]) finanční situace oceňovaných společností indikovala finanční problémy, což není v souladu se zvoleným oceněním výnosovou metodou DCF, resp. tržním porovnáním. Přes veškerou snahu se nám nepodařilo nashromáždit dostatek informací, z nichž bychom mohli provést strategickou analýzu, která by fundamentálně zdůvodnila očekávaný vývoj na relevantním trhu, kde působí [Anonymizováno], potažmo její dceřiné společnosti. Pravděpodobně je na vině kombinace několika vlivů: velmi specifické odvětví, na němž [Anonymizováno] a její dcery působí, neprůhlednost tohoto odvětví, značný odstup data zpracování tohoto posudku od data ocenění, již neexistence strategických materiálů oceňovaných společností. Proto jsme názoru, že námi provedené vlastní stanovení hodnoty jedné akcie [Anonymizováno] k 28. 6. 2004 pro účely přezkoumání výše vypořádání by bylo limitováno stejně, jako ocenění ve znaleckých posudcích, které jsme měli posuzovat. Neřku-li, pokud bychom na základě nám dostupných informací přesto hodnotu jedné akcie [Anonymizováno] k 28. 6. 2004 stanovili, byli bychom sami v kontradikci, když bychom ostatním vytýkali nedostatečné provedení strategické analýzy a sami bychom tak neučinili. Proto, s ohledem na nedostatek podkladů, hodnotu v CZK jedné akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společností [Anonymizováno] ke dni 28. 6. 2004, kdy valná hromada BČM rozhodla o zrušení společnosti bez likvidace a o převzetí jmění zaniklé společnosti žalovaným, nestanovíme, neboť pro to nemáme dostatek podkladů. Na základě námi provedené finanční analýzy ale konstatujeme, že z hlediska volby metod se – z hlediska finanční situace [Anonymizováno] a jejích dceřiných společností – přikláníme spíše k řešení, které zvolilo [Anonymizováno], neboť v žádném z případů jsme neseznali, že by metody ocenění jednotlivých společností použité v ZP [Anonymizováno] byly v rozporu se závěry z námi provedené finanční analýzy. Pokud by však propracovaná strategická analýza potvrdila použití těchto metod (tedy stejně, jak učinilo [Anonymizováno]), potýkali bychom se s dalším možná ještě větším problémem – neměli bychom dostatek informací (resp. neměli bychom prakticky žádné informace) o položkách majetku, jejichž likvidaci bychom museli v mnohých případech simulovat. Naopak, pokud by propracovaná strategická analýza potvrdila použití metod založených na předpokladu „going concern“, tedy pak asi nejlépe metody DCF a tržního porovnání, jak použili [Anonymizováno] a [Anonymizováno], pak by bylo třeba buď na základě očekávání trhu ověřit finanční plán jimi použitý pro [Anonymizováno], anebo sestavit plán vlastní a zároveň vyprecizovat ocenění dceřiných společností [Anonymizováno].
29. Z dodatku č. 1 ze dne 31. 5. 2017 ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno], vypracovaného [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že dle výroku znaleckého ústavu bylo jeho úkolem stanovit hodnotu jedné akcie [Anonymizováno] ke dni 28. 6. 2004, byť jen na základě podkladů, které máme k dispozici. Na základě výše uvedené analýzy [Anonymizováno] konstatoval, že pro přijetí předpokladů trvání podniku [Anonymizováno] v dohledné budoucnosti (tzv. princip „going concern“), se rozhodl z následujících důvodů: 1) Management [Anonymizováno] v květnu 2004 „going concern“ předpokládal, což vyplývá z výroční zprávy [Anonymizováno] za rok 2003; 2) Dva znalci, a to [Anonymizováno] a [Anonymizováno], ve svých posudcích na stanovení hodnoty jedné akcie [Anonymizováno] k 28. 6. 2004 „going concern“ taktéž předpokládali, pouze [Anonymizováno] ve svém posudku na stanovení hodnoty jedné akcie [Anonymizováno] k 31. 12. 2013 nepředpokládalo splnění předpokladů „going concern“ pro [Anonymizováno] a většinu jejich dcer; 3) Trvání podniku [Anonymizováno] v dohledné budoucnosti, tedy k datu ocenění, předpokládala sama společnost, soudem jmenovaný znalec [Anonymizováno] i znalec navrhovatelů [Anonymizováno]. Pouze znalec zúčastněné společnosti (znalec [Anonymizováno], který vypracoval posudek pro [adresa] trvání podniku [Anonymizováno] v dohledné budoucnosti nepředpokládá. Je nutné zohlednit zásady inkorporované v zákoně o účetnictví, a tedy považovat účetní hodnotu finanční investice do [Anonymizováno] ve výkaznictví [Anonymizováno], která měla k datu ocenění 96,05 % podíl v [Anonymizováno], za spodní hranici pro daný účel, čímž dospíváme k tomu, že spodní hranice hodnoty jedné akcie [Anonymizováno] k 28. 6. 2004 by neměla být nižší než 901,32 Kč, což je alikvótní podíl na účetní hodnotě oné finanční investice dle účetního výkaznictví [Anonymizováno] k 31. 12. 2003. Jelikož se tomuto ocenění blíží i další indikace uvedené v tomto dodatku ke znaleckému posudku, konkrétně: indikace plynoucí ze ZP [Anonymizováno] a ZP [Anonymizováno] po opravě některých chyb (906 Kč), a skutečně zaplacená cena za 76,05 % balík akcií [Anonymizováno] [Anonymizováno] na konci roku 2003 (894,75 Kč). A jelikož nemáme informace o tom, že by mezi koncem roku 2003 a 28. 6. 2004 došlo k rozdělení [Anonymizováno], či že by snad její vedení nepostupovalo s péčí řádného hospodáře, považujeme tuto indikaci za použitelnou a s ohledem na omezené informace, které máme, za nejpřiléhavější. S ohledem na uvedené indikace konstatujeme, že podle našeho názoru na základě omezených podkladů, které máme k dispozici, činí hodnota jedné akcie [Anonymizováno] k 28. 6. 2004 894,75 Kč až 916 Kč.
30. Z dodatku č. 2 ze dne [Anonymizováno] ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] odvolací soud zjistil, že tento dodatek byl [Anonymizováno] vypracován na základě zadání soudu prvního stupně. Soud zaslal dne [Anonymizováno] protokol o jednání, které proběhlo téhož dne u tamního soudu. V rámci jednání v rámci protokolu nám soudce uložil, abychom ve lhůtě do 25. 9. 2017 písemně doplnili znalecký posudek i s přihlédnutím ke znaleckému posudku vyhotovenému ZÚ [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] a k podkladům, ze kterých tento znalecký posudek vycházel. [Anonymizováno] uvedl, že za účelem zachování přehlednosti doplňujeme znalecký posudek formou dodatku č. 2 a nikoliv formou doplnění č. 1, což by bylo příznačnější pro úkol nám zadaný. [Anonymizováno] v dodatku č. 2 dále konstatuje, že ZP [Anonymizováno] byl vypracován dne [Anonymizováno] pro objednatele [Anonymizováno]. Účelem ZP [Anonymizováno] bylo: „vyčíslení výše přiměřeného vypořádání v penězích poskytovaného ostatním akcionářům v souvislosti s plánovaným zrušením společnosti Bižuterie [právnická osoba]. a s převodem jmění na akcionáře“, ocenění bylo provedeno k 31. 12. 2003. Proscon použil pro určení výsledku v jeho znaleckém posudku (ocenění [Anonymizováno], potažmo stanovení přiměřeného protiplnění za jednu akcii [Anonymizováno]) vzájemně se vylučující metody, tedy výsledek, ke kterému dospěl, nemůže být správný. Zvolené metody ocenění [Anonymizováno] ZP [Anonymizováno] jsou totiž kontradiktorní – [Anonymizováno] ocenil [Anonymizováno] celkem 5 metodami, jejichž výsledky následně průměroval s různými váhami, čímž dospěl k ocenění [Anonymizováno] (včetně neprovozního majetku) hodnotou 231 246 650 Kč. Jelikož nebylo naším úkolem posoudit správnost ZP [Anonymizováno] a rozebrat jeho případné nedostatky, nebudeme se ve větším detailu zabývat pochybeními ZP [Anonymizováno], jelikož to není pro splnění našeho úkolu – doplnit ZP [Anonymizováno], resp. jeho dodatek č. 1 i s přihlédnutím k ZP [Anonymizováno] a k jeho podkladům, ze kterých vycházel – potřebné. Dle výroku [Anonymizováno] pro prostudování ZP [Anonymizováno] trváme na závěrech obsažených ZP [Anonymizováno] i v jeho dodatku č. 1.
31. Z dodatku č. 3 ze dne 31. 7. 2020 ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno], odvolací soud zjistil, že úkol znalce je definován tak, že Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka Liberec nás dne 5. 6. 2020 dopisem č. j. 38 Cm 19/2005-1433 vyzval, abychom ve lhůtě do dvou měsíců doplnili náš znalecký posudek o reakci na znalecký posudek č. [Anonymizováno] vypracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba], který nám soud zaslal jako součást datové zprávy spolu s výzvou. Za účelem zachování přehlednosti doplňujeme znalecký posudek formou dodatku č. 3 a nikoliv formou doplnění, což by bylo příznačnější pro úkol nám zadaný. Ve výroku znalec [Anonymizováno] uvedl, že po prostudování ZP [Anonymizováno] trváme na závěrech obsažených v ZP [Anonymizováno], dodatku č. 1 i dodatku č. 2.
32. Z dodatku č. 4 ze dne 21. 6. 2021 ke znaleckému posudku č. [Anonymizováno] odvolací soud zjistil, že úkolem znalce [Anonymizováno] dle zadání soudu prvního stupně dopisem ze dne 3. 5. 2021, č. j. 38 Cm 19/2005-1517, bylo, aby ve lhůtě do dvou měsíců doplnil jeho znalecký posudek dodatkem se stanovením ceny v CZK jedné akcie o jmenovité hodnotě 1 000 Kč vydané společnosti [Anonymizováno], i ke dni 24. 11. 2004, kdy došlo k přechodu jmění na hlavního akcionáře. Dle závěru [Anonymizováno] (výrok znaleckého ústavu) znalec na základě uvedených skutečností pro změněné datum (24. 11. 2004, kdy došlo k přechodu na hlavního akcionáře), stanovil spravedlivou hodnotu jedné akcie [Anonymizováno] na shodné úrovni, jako k původnímu datu (28. 6. 2004, kdy valná hromada [Anonymizováno] rozhodla o zrušení společnosti bez likvidace a převzetí jejího jmění hlavním akcionářem), tedy: 894,75 Kč až 916 Kč. [Anonymizováno] dále uvedl, že uvedená hodnota je však limitována: nebyly jsme schopni provést strategickou analýzu [Anonymizováno], na základě dostupných informací jsme stanovili hodnotu jedné akcie [Anonymizováno] za přijetí předpokladu „going concern“, který plynul z několika zdrojů, neměli jsme k dispozici informace o [Anonymizováno] a společnostech, v níž [Anonymizováno] měla podíly, k bližším datům než 31. 12. 2003, neměli jsme tudíž ani informace o změnám v hospodaření a finanční situaci [Anonymizováno] ani společností, v níž [Anonymizováno] měla podíly, mezi 31. 12. 2003 a 24. 11. 2004, uvedená hodnota vychází z toho, že ze společnosti [Anonymizováno] a společností, v níž [Anonymizováno] měla podíly, v mezidobí (mezi 31. 12. 2003 a 24. 11. 2004) nedošlo k odčerpání významných finančních prostředků (dividendy, snížení vlastního kapitálu a zároveň zvýšení zadlužení a podobně), indikace, z níž vycházíme nejsou ideální, ale nejlepší nám dostupné.
33. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] vypracovaného zpracovatelem [Anonymizováno] odvolací soud zjistil, že se jedná o znalecký ústav zapsaný rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti do seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost v oboru ekonomika. Úkolem znalce bylo provést revizi pěti znaleckých posudků vypracovaných v souvislosti se stanovením výše přiměřeného vypořádání za jeden kus akcie společnosti [právnická osoba]. při jejím zrušení převodem na hlavního akcionáře a stanovit výši přiměřeného vypořádání za jeden kus akcie společnosti [Anonymizováno] v souladu s ustanovením § 220p obch. zák., ve znění platném v době realizace procesu. Zadavatelem znaleckého posudku je účastnice. Znalecký posudek obsahuje v souladu s § 127a o. s. ř. prohlášení, že znalec si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku. Ohledně úkolu A): Revize znaleckých posudků znalec uvedl, že u znaleckého posudku [Anonymizováno] je zásadní výhrada k absenci posouzení finančního zdraví a vnějšího a vnitřního potenciálu. Dle našeho názoru by z precizního posouzení neměl vzejít předpoklad, že společnost bude pokračovat ve své aktivitě jako doposud. K uvedenému zaujímáme stanovisko dále v posudku. V takovém případě by z použitých metod mohla být aplikována pouze metoda likvidační hodnoty. Metody DCF, Dosažených hospodářských výsledků a Porovnání výsledků s konkurencí vycházejí z předpokladů provozování obdobné činnosti i v budoucnu. Tento předpoklad přitom nemohl být naplněn. Ohledně znaleckého posudku [Anonymizováno] včetně dodatku znalec uvedl, že zásadní výhrada je k absenci posouzení vnějšího a vnitřního potenciálu. Dle jeho názoru by z precizního posouzení neměl vzejít předpoklad, že společnost bude pokračovat ve své aktivitě jako doposud. K uvedenému zaujímáme stanovisko dále v posudku. V takovém případě by nemohla být aplikovaná žádná z použitých metod. Jak metoda Výnosový přístup (DCF), tak metoda Tržní přístup (metoda kapitálových trhů) pracují při své aplikaci s předpokladem pokračování v obdobné činnosti. Tento předpoklad nemohl být potvrzen. Jako hlavní výhrady k posudku dále [Anonymizováno] uvedl absenci analýzy vnějšího a vnitřního potenciálu, nedostatky při ocenění metodou DCF a nedostatky při ocenění metodou kapitálových trhů. Ke znaleckému posudku [Anonymizováno] revizní znalec [Anonymizováno] uvedl jako výhrady absenci analýzy vnějšího a vnitřního potenciálu, absenci výběru vhodného způsobu ocenění (metody) a nedostatky při ocenění metodou DCF. Zásadní je výhrada k absenci posouzení vnějšího a vnitřního potenciálu. Dle našeho názoru by z precizního posouzení neměl vzejít předpoklad, že společnost bude pokračovat ve své aktivitě jako doposud. K uvedenému zaujímáme stanovisko dále v posudku. V takovém případě by nemohla být aplikována použitá metoda DCF, která pracuje při své aplikaci s předpokladem pokračování v obdobné činnosti. Tento předpoklad nemohl být potvrzen. Ke znaleckému posudku [Anonymizováno] znalec uvedl tyto výhrady: Výhradu k analýze vnějšího potenciálu, nedostatečný komentář k ocenění některých položek, chyba v nevyloučení 97 % akcií při ocenění 20 % podílu v [Anonymizováno]. Ke zvolené metodice máme dílčí připomínky, dle našeho názoru je však přijatelná pro splnění znaleckého úkolu. Postrádáme však provedení dalšího principiálně odlišného ocenění, např. metodou srovnání transakcí, a to minimálně pro kontrolu výsledku ocenění. Ohledně znaleckého posudku [Anonymizováno] včetně dodatků č. 1 a 2 znalec uvedl, že samotný znalecký posudek [Anonymizováno] neobsahuje vlastní ocenění jedné akcie společnosti [Anonymizováno]. Posudek obsahuje pouze popisnou část zahrnující popis [Anonymizováno] a finanční analýzu [Anonymizováno], včetně dceřiných společností a včetně komparace s konkurenčními podniky. Tyto informace jsou obsaženy v kapitole 2. Znalec prostudoval znalecký posudek [Anonymizováno] včetně jeho dvou dodatků a dospěl k následujícím zjištěním: Otázka vypovídací schopnosti výsledku ocenění. V první řadě bychom chtěli zdůraznit, že máme pochybnosti o vypovídací schopnosti výsledku ocenění zpracovaného znaleckým ústavem [Anonymizováno], které bylo víceméně vynuceno soudem i přes pádné a objektivní argumenty jeho zpracovatele. [Anonymizováno] všem předchozím znaleckým posudkům vytkl nedokonale zpracovanou nebo neúplnou strategickou analýzu, kterou sám považuje za zcela zásadní pro výběr vhodné metody ocenění, obzvlášť v restrukturalizační situaci [Anonymizováno], kdy finanční analýza jednoznačně indikuje její problematické hospodaření a zhoršené finanční zdraví i zdraví jejich některých dceřiných společností. V takovém případě, bez důkladně provedené analýzy a projekce budoucích trendů relevantního odvětví a posouzení konkurenční síly, nelze neomezenou dobu trvání [Anonymizováno] a jejich některých dcer jednoznačně potvrdit ani vyvrátit a tím nelze ani učinit správný výběr o vhodné metodě ocenění. K důkladné analýze by bylo zapotřebí mít k dispozici kvalitní a detailní podklady a informace o relevantním trhu, které bohužel [Anonymizováno] při ocenění k dispozici neměl a jelikož nebyl schopen přes sebevětší vynaložené úsilí uvedené omezení překonat, rozhodl se ocenění na úkor nižší vypovídací schopnosti raději neprovádět. Jelikož objednatel na zpracování ocenění akcie [Anonymizováno] trval i přes výše uvedené omezení, [Anonymizováno] ocenění zpracoval a podal dodatkem č.
1. Výše uvedeným popisem se pouze snažíme upozornit na riziko nižší vypovídací schopnosti výsledného ocenění podaného dodatkem č. 1, neboť toto ocenění bylo jednoznačně vynuceno i za cenu nižší kvality získané informace. Úroveň kvality získané informace přitom nevyplývá z úrovně odborných znalostí zpracovatele ocenění, nýbrž z limit daných nedostatečnými, nekvalitními či nedokonalými podklady a omezenými informacemi, které měli zpracovatele při ocenění k dispozici. Znalec [Anonymizováno] vytkl dále posudku [Anonymizováno] nekonzistentnost posudku s dodatkem č.
1. V závěru svého posudku se [Anonymizováno] přiklání spíše k ocenění společnosti [Anonymizováno] a jejich některých dcer s předpokladem omezené doby trvání, a tedy nikoliv metodou DCF nebo metodou tržního porovnání. Nicméně obě hodnoty tvořící výsledný interval, ve kterém by se podle [Anonymizováno] mohla pohybovat výše přiměřeného protiplnění za akcii [Anonymizováno], [Anonymizováno] ve svém dodatku č. 1 získal oceněními provedenými za předpokladu neomezené doby trvání [Anonymizováno]. Spodní hodnotu daného intervalu [Anonymizováno] stanovil metodou tržního porovnání a horní hranici výnosovou metodou DCF, tzn. přesně těmi metodami, které aplikovali [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a k jejichž aplikaci se rozhodně nepřikláněl. Ve shora vedeném ohledu považujeme posudek a jeho dodatek č. 1 za vnitřně nekonzistentní. [Anonymizováno] měl dále výhradu ke způsobu stanovení spodní hranice intervalu. [Anonymizováno] nesprávně odvozuje hodnotu akcií [Anonymizováno] od obchodu, který nazývá „koupě 76,05 % balíku akcií [Anonymizováno] na konci roku 2003“, který ale nikdy neproběhl a odkazuje přitom jako zdroj informací na textovou část zprávy předsedy představenstva, nikoliv na dokumenty osvědčující existenci jednotlivých transakcí. Za skutečně realizované obchody s doloženou cenou tak lze považovat pouze obchody za 368 Kč (13,8 %), resp. 491 Kč (42,6 %). Správným závěrem znalcem aplikované metody při existenci informačního omezení měla být hodnota jedné akcie [Anonymizováno] ke dni 28. 6. 2004, která se pohybuje v intervalu 368 Kč a 491 Kč za akcii. [Anonymizováno] měl výhrady i ke způsobu stanovení horní hranice intervalu. Uvedl, že vzhledem k tomu, že [Anonymizováno] se nezabýval hlubším přezkoumáváním neprovozních finančních investic, takže shora uvedenou možnou chybu nemohl vyloučit, považujeme částku 916 Kč reprezentující horní hranici výše přiměřeného protiplnění za nepoužitelnou. [Anonymizováno] vytkl též posudku [Anonymizováno] posuzování právních otázek s tím, že závěr znalce za a) podsouvá objednateli nějaké tvrzení, které neučinil, b) vyjadřuje se k otázce správnosti účetnictví, což mu nepřísluší, c) vyjadřuje se k očekávání, ačkoliv na straně 7 posudku uvádí, že nemá dostatek informací ke stavu a očekávání na relevantním trhu, d) toto očekávání navíc přisuzuje statutárním orgánům [Anonymizováno] a jejích dceřiných společností. Podle názoru [Anonymizováno] se [Anonymizováno] výše uvedenými výroky zabývá právními otázkami, které mu nepřísluší posuzovat, a které jsou zcela nad rámec jeho zadání. Základní nedostatek posudku [Anonymizováno] spatřuje [Anonymizováno] v nekonzistentnosti mezi posudkem a jeho dvěma dodatky. [Anonymizováno] nedostatečně odůvodňuje zvolený postup a ten ani není zakotven ve znalecké praxi. Spodní interval je stanoven za použití neprůkazných údajů o obchodech, resp. za použití obchodů mezi propojenými osobami, horní interval pak vychází z metodiky, která může být použita pouze v případě, že je dostatečně odůvodněn předpoklad pokračování v činnosti společnosti po přiměřeně dlouhou dobu. Ohledně úkolu B): Ocenění akcie [Anonymizováno] znalec uvedl, že po vyloučení transakcí, z nichž dosažené ceny neodráží tržní hodnotu akcie [Anonymizováno] ke dni ocenění nebo které zohledňují specifické faktory, zbyly pouze tři relevantní transakce. V případě první transakce je třeba zohlednit fakt, že se jednalo o obchod s minoritním balíkem a cena je dle našeho názoru nižší, než by byla spravedlivá hodnota. Pokud toto vezmeme v úvahu, jsou všechny ceny vzájemně konzistentní. Vzhledem k účelu posudku a požadavku na určení spravedlivé hodnoty akcie je pak vhodné určit jako tuto spravedlivou hodnotu nejvyšší cenu akcie, tedy 491 Kč. Můžeme proto konstatovat, že hodnota jedné akcie společnosti [Anonymizováno] stanovená ke dni ocenění činí částku 491 Kč. Jsme přesvědčeni, že přiměřené vypořádání za jeden kus akcie společnosti [Anonymizováno] v souladu s ustanovením § 220p obch. zák. by mělo činit 491 Kč. Takové vypořádání nemůže znevýhodnit minoritní akcionáře, kteří mají nárok na přiměřené vypořádání, protože minoritní balík akcií 3,66 % měl v relevantním časovém období cenu 258 Kč za akcii. Tato cena byla dosažena spravedlivým, objektivním a transparentním způsobem – veřejnou dražbou. Skutečnost, že přiměřené vypořádání je stanoveno na úrovni spravedlivé, a nikoliv tržní hodnoty, pak znamená, že minoritní akcionáři dosáhnou prémii proti tržní hodnotě akcie ve výši 233 Kč na akcii, tedy cca 90 %. Tato prémie zachycuje a dle našeho názoru plně zhojuje nedobrovolnost transakce. [Anonymizováno] dále uvedl, že nejasnost ohledně dalšího provozování podniku společnosti v obdobných a časově neomezených parametrech tak vylučuje splnění znaleckého úkolu oceněním podniku společnosti metodou výnosovou a metodou tržního porovnání. Obě metody vyžadují přiměřenou míru jistoty ohledně budoucích výsledků a předmětu činnosti společnosti a tento předpoklad není naplněn. Co se týče nákladové metody ocenění podniku společnosti, ta by spočívala v simulaci dobrovolné likvidace společnosti, zlikvidnění jednotlivých položek majetku, a úhradě závazků. Vzhledem k uplynulému času ode dne ocenění nelze již dostatečně věrohodně takovou simulaci provést, realizovat místní šetření a ani získat dostatečné informace o tržních hodnotách jednotlivého majetku. Tato metoda může být aplikovaná pouze jako podpůrná. Jedinou metodou, kterou lze alespoň s nějakou mírou jistoty aplikovat, je metoda přímého ocenění akcií, a to odvozením hodnoty akcií od obchodů s akciemi [Anonymizováno], které proběhly před dnem ocenění. Rozhodli jsme se proto pro ocenění tržním přístupem, při kterém je hodnota jednoho kusu akcie odvozena přímo z realizovaných cen za akcie [Anonymizováno]. [Anonymizováno] dále v posudku popisuje metodu přímého ocenění akcií a závěrem uvádí, že zohlednil pouze tři relevantní transakce, které zde podrobně popisuje. Jedná se transakci ze dne 7. 3. 2023, o počtu akcií 18 291, výše podílu 3,66 %, pořizovací cena je 4 710 000 Kč, cena za akcii byla 258 Kč, prodávajícím byla [Anonymizováno] a kupujícím [jméno FO]. Druhá transakce se uskutečnila 7. 11. 2003, počet akcií 212 947, výše podílu 42,59 %, pořizovací cena 104 556 977 Kč, cena za akcii 491 Kč, prodávající [právnická osoba], kupující [Anonymizováno] Třetí transakce se uskutečnila 7. 11. 2003, počet akcií 69 000, výše podílu 13,80 %, pořizovací cena 25 392 000 Kč, cena za akcii 368 Kč, prodávající [Anonymizováno], kupující [Anonymizováno]. Celkem se tedy jednalo o počet akcií 300 238, výše podílu 60,05 %, pořizovací cena 134 658 977 Kč, cena za akcii 449 Kč. V případě první transakce je třeba zohlednit fakt, že se jednalo o obchod s minoritním balíkem a cena je dle našeho názoru nižší, než by byla spravedlivá hodnota. Pokud toto vezmeme v úvahu jsou všechny ceny vzájemně konzistentní. Vzhledem k účelu posudku a požadavku na určení spravedlivé hodnoty akcie je pak vhodné určit jako tuto spravedlivou hodnotu nejvyšší cenu akcie, tedy 491 Kč. Můžeme proto konstatovat, že hodnota jednoho kusu akcie společnosti [právnická osoba]. stanovená ke dni ocenění činí částku 491 Kč. Datum ocenění je uvedeno jako den 28. 6. 2004.
34. Odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, doplněného v odvolacím řízení, a učinil následující skutkové a právní závěry.
35. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně o tom, že návrhy na zahájení řízení byly podány navrhovateli včas a navrhovatelé jsou k podání návrhů aktivně věcně legitimováni (§ 220p odst. 4 a § 220k odst. 1 obch. zák.).
36. Již ve svém předchozím rozhodnutí odvolací soud uvedl, že právo na dorovnání podle § 220k odst. 1 obch. zák. uplatňuje akcionář návrhem na plnění podle § 80 písm. b) o. s. ř. (ve znění účinném do 31. 12. 2013), nikoliv návrhem na určení podle § 80 písm. c) o. s. ř. Na tomto názoru nemá odvolací soud důvodu ničeho měnit a odkazuje přitom na konzistentní judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 3. 2007, sp. zn. 29 Odo 1332/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. 29 Odo 442/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2011, sp. zn. 29 Cdo 4252/2010 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 1399/2016, veřejnosti dostupné na jeho webových stránkách). Z těchto rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá, že právo akcionáře na dorovnání podle § 220k odst. 1 obch. zák. lze uplatnit pouze návrhem na plnění ve smyslu § 80 písm. b) o. s. ř. Soud prvního stupně proto pochybil, když návrh na zahájení řízení v části, ve které se navrhovatelé domáhají určení výše dorovnání za jednu kmenovou akcii BČM, nezamítl pro nedostatek jejich naléhavého právního zájmu.
37. Soud prvního stupně se nespokojil se závěrem původního revizního znaleckého posudku [Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno] o tom, že [Anonymizováno] nemá dostatek podkladů a informací ke splnění znaleckého zadání, a proto nemůže hodnotu podniku [Anonymizováno] ani hodnotu dorovnání za jednu akcii stanovit. Soud prvního stupně trval na tom, aby znalec [Anonymizováno] jeho znalecké zadání splnil, byť pouze na základě podkladů, které měl znalec [Anonymizováno] k dispozici (k nesplnění znaleckého zadání pro nedostatek podkladů srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2020, sp. zn. III ÚS 3234/19). Přestože znalec [Anonymizováno] v dodatku č. 1, ve kterém na základě doplňujícího zadání soudu prvního stupně hodnotu akcií stanovil, uvedl, že tak učinil na základě omezených podkladů a informací, soud prvního stupně z tohoto znaleckého posudku, konkrétně z jeho dodatku č. 1, při stanovení hodnoty přiměřeného dorovnání za jednu akcii, vyšel. Soud prvního stupně vyšel při stanovení hodnoty přiměřeného dorovnání z horní hranice intervalu (rozmezí) 894,75 Kč až 916 Kč za jednu akcii. Soud prvního stupně vyšel z horní hranice intervalu, tj. z částky 916 Kč, přestože byla stanovena metodou DCF, kterou lze podle závěrů znalců [Anonymizováno] i [Anonymizováno] použít pouze v případě, že zde existuje předpoklad pokračujícího trvání podniku. Skutečnost předpokladu pokračujícího trvání podniku [Anonymizováno] však byla zpochybněna původním znaleckým posudkem [Anonymizováno] (bez dodatků), a vyvrácena znaleckým posudkem [Anonymizováno]. Odvolatelka správně namítá, že dodatek č. 1 ohledně závěru o existenci předpokladu pokračujícího trvání podniku odporuje původnímu znaleckému posudek [Anonymizováno], ve kterém [Anonymizováno] na základě shodných neúplných podkladů dospěl k závěru opačnému. Přesto soud prvního stupně vzal rozporné závěry dodatku č. 1 za podklad svého rozhodování a vedle toho svými vlastními zjištěními a závěry, ačkoliv se jedná o otázku odbornou (skutkovou), nikoliv právní, vyvracel závěry znalců [Anonymizováno] (v původním znaleckém posudku) a [Anonymizováno] o nedostatku podkladů pro učinění závěru o pokračujícím trvání podniku [Anonymizováno] a při stanovení hodnoty přiměřeného dorovnání vyšel z horního intervalu stanoveného metodou DCF. Závěry soudu o existenci předpokladů pro pokračující trvání podniku [Anonymizováno] oproti závěrům znalců [Anonymizováno] (v původním znaleckém posudku) a [Anonymizováno] tak neobstojí a z horního intervalu ve výši 916 Kč pro stanovení hodnoty jedné akcie pro účely dorovnání nelze vyjít. Vyjít však nelze ani z dolní hranice, kterou znalec [Anonymizováno] v dodatku č. 1 stanovil ve výši 894,75 Kč na základě metody tržního porovnání. Existence transakce, při které měla právní předchůdkyně účastnice [Anonymizováno] koupit jednu akcii [Anonymizováno] za cenu 2 143 Kč, je jednoznačně zpochybněna revizním znaleckým posudkem PAS, v němž znalec logicky a věrohodně argumentuje v tom smyslu, že tato transakce není řádně doložena, a proto z ní vycházet nelze.
38. Soud prvního stupně nezohlednil, že znalecký posudek [Anonymizováno] je opatřen znaleckou doložkou ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř. a má proto stejnou důkazní váhu jako znalecký posudek zadaný soudem. Znalecký posudek [Anonymizováno] přitom reviduje znalecký posudek [Anonymizováno] včetně jeho dodatku č. 1 a 2 se závěrem, že dolní část intervalu byla stanovena na základě neexistující transakce a horní část intervalu byla stanovena na základě metody DCF, kterou v případě ocenění podniku [Anonymizováno] nelze použít pro nedostatek předpokladu o pokračujícím trvání podniku.
39. Je tak zřejmé, že hodnotu dorovnání na základě posudku [Anonymizováno] stanovit nelze. Je proto nutno vyjít z revizního znaleckého posudku [Anonymizováno], který stanovil hodnotu akcie společnosti [Anonymizováno] ke dni konání valné hromady ve výši 491 Kč metodou přímého ocenění akcií, a to odvozením hodnoty akcií od obchodů s akciemi [Anonymizováno], které proběhly před dnem ocenění. Odvolací soud shledal tento znalecký posudek vypracovaný v souladu se zadáním zadavatele, jeho závěry jsou logické, přesvědčivé, bez vnitřních rozporů. Jednalo se revizní znalecký posudek, který zrevidoval všechny předchozí posudky včetně revizního znaleckého posudku [Anonymizováno] a jeho dodatků č. 1 a 2 s tím, že dle závěrů znalce [Anonymizováno] se jedná o vadné znalecké posudky, které pro účely stanovení přiměřeného dorovnání za jednu akcii použít nelze. Znalec [Anonymizováno] vady revidovaných znaleckých posudků podrobně a přesvědčivě popsal a zdůvodnil. Revizní znalec [Anonymizováno] též podrobně a přesvědčivě zdůvodnil, proč v dané věci lze použít pouze metodu přímého ocenění akcií, a proč nelze použít jiné metody znaleckého ocenění připadající do úvahy. Poměr mezi částkou vyplacenou účastnicí, resp. její právní předchůdkyní, na dorovnání akcionářům (462,50 Kč) a výší dorovnání určenou znalcem [Anonymizováno] (491 Kč) je nepatrný (1,06 %), nikoliv hrubý. Odvolací soud proto dospěl k závěru, že navrhovatelům se dostalo přiměřeného dorovnání za jejich akcie (§ 220p odst. 2 obch. zák.) a jejich návrh na zaplacení peněžitého plnění z důvodu existence nároku na zaplacení rozdílu mezi plněním, které se jim na dorovnání dostalo od účastnice, a plněním, které by měli dostat, je nedůvodný a nezbývá než jej zamítnout.
40. Na závěr odvolací soud uvádí, že od výslechu znalce [Anonymizováno], který podal písemný revizní znalecký posudek opatřený doložkou podle § 127a o. s. ř., upustil, neboť proti jeho písemnému znaleckému posudku účastníci řízení nevznesli žádné výhrady, jak vyplývá z protokolu o jednání dne 19. 8. 2020 založeném na č. l. 1473 a 1474, a odvolací soud pochybnosti o správnosti písemného znaleckého posudku neměl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 29 Cdo 558/2017, veřejnosti dostupný na jeho webových stránkách).
41. Odvolací soud proto meritorní výroky I. až VIII., ve kterých soud prvního stupně návrhům vyhověl, změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že návrhy navrhovatelů zamítl.
42. Nákladový výrok II. ve vztahu mezi účastnicí a navrhovateli je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť účastnice měla v řízení plný úspěch. Vzhledem k předmětu řízení, ve kterém soud není vázán při svém rozhodování výší částky peněžitého plnění, kterou navrhovatelé uvedli v petitu návrhu, stanovil odvolací soud tarifní hodnotu pro výpočet odměny advokáta podle § 9 zákona č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) [dále jen „AT“]. Do 31. 8. 2006 činila tarifní hodnota podle § 9 odst. 1 AT 1 000 Kč, odměna za jeden úkon právní služby 500 Kč a náhrada režijního paušálu 75 Kč (§ 13 odst. 3 AT). Náhrada za promeškaný čas činila 50 Kč za každou i jen započatou půlhodinu (§ 14 odst. 3 AT). Do 31. 12. 2012 činila tarifní hodnota podle § 9 odst. 1 AT 5 000 Kč, odměna za jeden úkon právní služby 1 000 Kč, náhrada jednoho režijního paušálu 300 Kč a náhrada za promeškaný čas 100 Kč. Od 1. 1. 2013 činila tarifní hodnota 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) AT a odměna za jeden úkon právní služby činila 3 100 Kč. Od 1. 1. 2025 činí tarifní hodnota 113 000 Kč (§ 9 odst. 4) písm. b) AT), náhrada režijního paušálu 450 Kč a náhrada za promeškaný čas 150 Kč. Odvolací soud při stanovení tarifní hodnoty vycházel též ze znění § 8 odst. 3 AT, dle kterého je-li zákonem stanovené spojení dvou nebo více věci ke společnému projednání, považuje se za tarifní hodnotu hodnota věci, která je nejvyšší. Účastnice učinila před soudem prvního stupně i před soudem odvolacím celkem 19 úkonů právní služby, a to: 1) účast na jednání 18. 6. 2008, 2) + 3) účast na jednání 4. 3. 2009 v délce dvou započatých dvouhodin, 4)+5) účast na jednání 13. 4. 2010 v délce dvou započatých dvouhodin, 6) písemné odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 20. 4. 2010, 7) účast na jednání 6. 8. 2014, 8) účast na jednání 8. 4. 2015, 9) + 10) účast na jednání 10. 4. 2015 v délce dvou započatých dvouhodin, 11) + 12) účast na jednání 19. 6. 2017 v délce dvou započatých dvouhodin, 13) písemné odvolání proti usnesení o přiznání odměny znalce ze dne 12. 10. 2017, 14) účast na jednání 19. 8. 2020, 15) písemné odvolání proti usnesení o přiznání odměny znalce ze dne 15. 9. 2020, 16) písemné odvolání proti usnesení o přiznání odměny znalce ze dne 15. 7. 2021, 17) účast na jednání dne 19. 12. 2022, 18) blanketní písemné odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ze dne 13. 2. 2023 a jeho dodatečné písemné odůvodnění ze dne 4. 4. 2023, 19) účast na jednání před odvolacím soudem dne 19. 6. 2025. Účastnici tak náleží odměna za zastoupení advokátem za 6 úkonů právní služby po 1 000 Kč, za 9 úkonů právní služby po 3 100 Kč, za 3 úkony právní služby po 1 550 Kč a za 1 úkon právní služby po 5 620 Kč. Účastnici dále náleží náhrada 18 režijních paušálů po 300 Kč a náhrada jednoho režijního paušálu po 450 Kč. Dále jí naleží náhrada za promeškaný čas za 80 započatých půlhodin za 10 cest [adresa] a zpět po 100 Kč, a tj. celkem 8 000 Kč, 5x náhrada cestovného za cestu k jednání soudu Praha – Liberec a zpět vykonanou osobním vozidlem BMW X5 M50d, tj. celkem 1 115 km, tedy 11 240 Kč, 1x náhrada cestovného Praha – Liberec a zpět vykonanou osobním vozidlem BMW X6M, za 230 km je náhrada cestovného 2 582 Kč. Účastnici dále náleží náhrada za zaplacenou zálohu na náklady znaleckého posudku podle výzvy soudu prvního stupně na č. l. 1018 ve výši 125 000 Kč, náklady důkazu za znalecký posudek znalce [Anonymizováno] ve výši 60 500 Kč, náhrada 2 uhrazených poplatku za odvolání ve výši 553 079 Kč (127 310 Kč a 425 769 Kč) a náhrada 21 % DPH ve výši 54 041,82 Kč, celkem tedy 864 462,82 Kč.
43. Výrok III. je odůvodněn ustanovením § 148 odst. 1 a § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. Stát uhradil znalečné v celkové výši 491 211,80 Kč. Co do výše 400 000 Kč byly náklady znalečného pokryty zálohami účastníků. Státu tak vznikly náklady řízení ve výši 91 211,80 Kč. Vzhledem k tomu, že stát platil v řízení z rozpočtových prostředků znalečné ve výši 91 211,80 Kč a vznikly mu tak náklady řízení v této výši, uložil soud navrhovatelům povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 91 211,80 Kč, a to rovným dílem podle ustanovení § 140 odst. 1 o. s. ř. a § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť vzhledem k nevázanosti soudu petitem nelze poměr navrhovatelů na věci přesně určit.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.