7 Cmo 11/2022 - 101

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Milady Uhlířové žalovaný: [tituly před jménem] [Anonymizováno], narozený dne [Anonymizováno] bytem [adresa] zastoupený advokátem [tituly před jménem] [Anonymizováno] sídlem [adresa] žalovaná: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupený advokátem [tituly před jménem] [Anonymizováno] sídlem [adresa] o návrhu na nařízení předběžného opatření, o odvolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. prosince 2021, č. j. 41 Nc 509/2021-75 takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že: a) návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] zakazuje jakýmkoliv způsobem zpeněžit pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 344 m2, jehož nedílnou součástí je stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 1638 m2, to vše zapsáno na LV č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], se zamítá, b) žalobci se neukládá, aby do 30 dnů od doručení tohoto usnesení podal u zdejšího soudu žalobu na zdržení se výkonu zástavního práva společností [právnická osoba], IČO [IČO].

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 4 448,50 Kč, a to k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným usnesením rozhodl tak, že dle ustanovení § 74 odst. 1, § 75 odst. 1, § 76 odst. 1 písm. d), odst. 3 o. s. ř. soud nařizuje předběžné opatření:

1. Společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] se zakazuje jakýmkoliv způsobem zpeněžit pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 344 m2, jehož nedílnou součástí je stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 1638 m2, to vše zapsáno na LV č. [Anonymizováno] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa].

2. Navrhovateli se ukládá, aby do 30 dnů od doručení tohoto usnesení podal u zdejšího soudu žalobu na zdržení se výkonu zástavního práva společnosti [právnická osoba], IČO [IČO].

2. Usnesení dle ustanovení § 169 odst. 2 o. s. ř. neobsahuje odůvodnění.

3. Žalobce se svým návrhem doručeným dne 18. 11. 2021 Okresnímu soudu v [Anonymizováno], postoupeným po právní moci usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. prosince 2021, č. j. Ncp 759/2021-67, Krajskému soudu v Plzni, domáhal nařízení předběžného opatření, jehož znění (dle obsahu návrhu) je uvedeno výše.

4. Ve svém návrhu žalobce tvrdí, že: - žalobce na základě Smlouvy o převodu podílu ze dne 6. září 2018 ve společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČO: [IČO], prodal tento svůj obchodní podíl kupujícímu – společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČO [IČO]. Kromě této smlouvy uzavřel další vzájemně propojené smlouvy. A to Rámcovou smlouvu o prodeji a koupi podílu (dále i jen „Rámcová smlouva“), kterou uzavřeli jako kupující [právnická osoba] a jako prodávající žalobce a [tituly před jménem] [Anonymizováno], [tituly za jménem], a Smlouvu o zřízení zástavního a zákazu zcizení a zatížení (dále i jen „Zástavní smlouva“) ze dne 6. 8. 2018, kterou uzavřeli jako zástavní věřitel [právnická osoba], jako zástavce [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno] a žalobce jako zástavní dlužník, předmětem zástavy jsou pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] o evidované výměře 344 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož nedílnou součástí je stavba Budova s číslem popisným [Anonymizováno], rodinný dům, adresní místo [adresa] a dále, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] o evidované výměře 1638 m2 (zahrada), vše v obci [adresa], zapsáno na LV č. [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]; to dokládá předmětnými smlouvami, - žalovaná [právnická osoba] je univerzálním právním nástupcem společností [právnická osoba] a [právnická osoba], se po žalobci domáhá uhrazení pohledávky ve výši 4 000 000 Kč, která je smluvní pokutou, na níž žalované vznikl nárok dle odst. 4.2.

4. Rámcové smlouvy, neboť žalobce porušil její ust. odst. 3.5.4.; to dokládá úplným výpisem z obchodního rejstříku vedeným pro společnost [právnická osoba], Krajským soudem v Pzni pod sp. zn. C 32170, pořízeným dne 23. 2. 2021, Výzvou účastnice ze dne 29. 3. 2021 k zaplacení smluvní pokuty dle Rámcové smlouvy a jeho odpovědí na ní, - pohledávka žalované ve výši 4 000 000 Kč nikdy nevznikla a ani vzniknout nemohla, neboť ust. Rámcové smlouvy odst. 4.2.4 je absolutně neplatné, protože odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek dle ust. § 580, resp. § 588 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále i jen „o. z.“), neboť žalované měl dle tohoto ustanovení vzniknout nárok na smluvní pokutu tím, že žalobce před orgány činnými v trestním řízení plnil svou zákonnou povinnost, tj. vypovídal pravdu a nic nezamlčoval. Pokud by tak ale žalobce neučinil, dopustil by se trestného činu křivé výpovědi, - žalovaná následně nechala do katastru nemovitostí zapsat zápis o započetí výkonu zástavního práva,; to dokládá výpisem z katastru nemovitostí, - žalovaná nesplnila svou povinnost dle ust. § 1364 odst. 1 o. z. a neoznámila započetí výkonu zástavního práva přímo žalobci jako zástavnímu dlužníkovi, což mu znemožňuje hájit svá práva, - žalovaná angažovala realitní kancelář, která zařizuje prodej předmětu zástavy přímým prodejem třetí osobě, a to za cenu 17 400 000 Kč, a je tak zcela očividné, že žalovaná hodlá předmět zástavy skutečně pro domnělou pohledávku prodat; k tomu dokládá podklady k prodeji předmětu zástavy (inzerát realitní kanceláře a Podmínkami prodeje nemovitostí), - a ačkoliv je jako vlastník předmětu zástavy zapsána [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], není k dnešnímu dni jeho skutečným vlastníkem. Ve skutečnosti je jejím vlastníkem žalobce, čehož se domáhá žalobou na určení vlastnického práva vedenou u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. 15 C 179/2021, které nebylo dosud pravomocně skončeno; to dokládá předmětnou žalobou, darovací smlouvou a odstoupením od darovací smlouvy, včetně přípisů [Anonymizováno].

5. Dle žalobce tak žalovaná shora popsaným jednáním zasahuje nejenom do jeho práva zástavního dlužníka, ale i do jeho vlastnického práva k předmětu zástavy, jelikož žalobce má za to, že je jeho skutečným vlastníkem. Žalobce se tak tímto předběžným opatření domáhá soudní ochrany spočívající v tom, aby žalovaná nemohla zpeněžit předmět zástavy a uspokojit tak svou neexistující pohledávku, neboť takový její úkon představuje neoprávněný zásah do vlastnického práva žalobce dle ust. § 1042 o. z. Žalobce hodlá podat žalobu na zdržení se výkonu zástavního práva dle ust. § 1042 o. z., a nařízení předběžného opatření se tedy domáhá proto, že je třeba zatímně upravit poměry účastníků řízení.

6. Proti bodu 1 usnesení soudu prvního stupně se včas odvolala žalovaná. Odvolatelka namítala, že žalobce ve svém návrhu neprokázal a ani nenavrhl jakékoliv důkazy, které by odůvodňovaly jeho aktivní legitimaci jak k podání návrhu na vydání předběžného opatření, tak k zápůrčí žalobě, kterou soud žalobci bodem 2 výroku uložil podat do 30 dnů od doručení rozhodnutí. Žalovaná předně poukazuje na skutečnost, že návrh žalobce na nařízení předběžného opatření byl podán k předmětu zástavy, jež není ve vlastnictví žalobce, jak vyplývá i ze samotného návrhu žalobce. O tom, že sám žalobce považuje darovací smlouvu uzavřenou mezi ním a [Anonymizováno] za platnou svědčí i to, že od ní odstoupil. Nadto tvrdí-li, že uzavření darovací smlouvy bylo simulovaným právním úkonem ve smyslu ust. § 41a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, nelze se toho dovolávat vůči účastníkovi, který tento právní úkon za zastřený nepovažoval. Za této situace pouze na základě tvrzení žalobce, k němuž s žádným způsobem nepřipojila, ani nevyjádřila obdarovaná [Anonymizováno], nelze dovozovat aktivní legitimaci žalobce jako k podání návrhu na nařízení předběžného opatření, tak k podání zápůrčí žaloby dle ust. § 1042 a § 1043 o. z. Dále žalovaná namítá a rozvádí, že žalobcem tvrzené porušení zástavního věřitele dle ust. § 1364 odst. 1 o. z., je pro tuto věc irelevantní, a to vzhledem k tomu, že k faktickému zpeněžování předmětu zástavy vůbec nezapočalo. Žalobcův návrh na nařízení předběžného opatření pak dle žalované postrádá jakékoliv hodnověrné odůvodnění jím tvrzené neexistence pohledávky, zajištěné předmětem zástavy, což dále konkretizovala. Žalobce tak relevantním způsobem ani neosvědčil nutnost zatímní úpravy poměrů mezi účastníky řízení ve smyslu ust. §74 odst. 1 o. s. ř. Z uvedených důvodů tak, není dle odvolatelky nařízení předběžného opatření namístě a navrhuje, aby odvolací soud bod 1 usnesení soudu prvního stupně zrušil a návrh na nařízení předběžného opatření odmítl, popř. zamítl, eventuálně tento výrok zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu projednání.

7. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

8. Odvolacímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce dne 13. 1. 2022 doručil Krajskému soudu v Plzni žalobu na zdržení se výkonu zástavního práva společnosti [právnická osoba], řízení je vedeno pod sp. zn. 41 Cm 5/2022, jeho účastníky jsou žalobce a žalovaný, tak jak jsou označeni v návrhu na nařízení předběžného opatření. Protože žaloba byla podána žalobcem ve lhůtě určené mu soudem prvního stupně v bodu 2 napadeného usnesení, lze konstatovat, že předběžné opatření dle ust. § 77 odst. 1 písm. a) o. s. ř. nezaniklo.

9. Z napadeného usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření vyhověno, a jež neobsahovalo odůvodnění dle ust. § 169 odst. 2 o. s. ř., lze usuzovat, že soud prvního stupně měl jeho nárok ve věci samé, jež hodlal uplatnit zápůrčí žalobou dle ust. § 1042 o. z. za osvědčený, a potřebu zatímní úpravy poměrů mezi účastníky avizovaného soudního řízení za prokázanou, tj. dle něj byly splněny podmínky pro nařízení předběžného opatření.

10. Zákonná úprava předběžných opatření je provedena v § 74 a násl. občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) - v rámci činnosti soudu před zahájením řízení. Podle § 74 odst. 1 o. s. ř. před zahájením řízení může předseda senátu nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen. Zákon nepředpokládá, že by soud měl při rozhodování o nařízení předběžného opatření provádět dokazování. Rozhodné skutečnosti je povinen soudu prokázat, resp. osvědčit, navrhovatel. Předběžné opatření ale obecně nelze vydat v případech, ve kterých by šlo úpravu faktických poměrů mezi účastníky řízení a nikoliv právních poměrů a rovněž ani v případech, kdy by nešlo o úpravu předběžnou, ale ve svých důsledcích o úpravu konečnou. Předběžné opatření nemůže být vydáno ani v případech, jestliže by jeho obsah byl totožný s rozhodnutím ve věci samé (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol.: Občanský soudní řád II. § 74 Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 422, 423).

11. Rozhodnou skutečností při nařízení předběžného opatření dle ust. § 75c odst. 1 o. s. ř., která sice nemusí být prokázána, ale je na žalobci, jež má procesní odpovědnost, aby jí osvědčil, je osvědčení nároku ve věci samé. Odvolací soud konstatuje, že ve věcech, které se projednávají a rozhodují ve sporném řízení, stanovení okruhu účastníků v § 74 odst. 2 o. s. ř. znamená, že účastníky řízení jsou ten, kdo podal návrh na nařízení předběžné opatření (tj. žalobce), a ten, koho žalobce v návrhu označil za žalovaného. Žalobce v řízení o předběžném opatření, ve kterém tvrdí, že hodlá podat zápůrčí žalobu dle ust. § 1042 o. z., označil za žalovaného společnost [právnická osoba]

12. Podle ust. § 75c odst. 4 o. s. ř. pro předběžné opatření je rozhodující stav v době vyhlášení (vydání) usnesení soudu prvního stupně.

13. Z návrhu na nařízení předběžného opatření plyne, že dle žalobce v této věci bude následovat jeho žaloba proti žalované na zdržení se výkonu zástavního práva, které bylo žalovanou započato, ačkoliv k tomu nebyly splněny podmínky dle Zástavní smlouvy, neboť pohledávka zástavního věřitele ve výši 4 000 000 Kč, která měla vzniknout dle ust. odst. 4.2.4 Rámcové smlouvy navrhovatelem, neexistuje, neboť toto ustanovení Rámcové smlouvy je absolutně neplatné; účastnice nechala do katastru nemovitostí zapsat zápis o započetí výkonu zástavního práva, přitom ale žalovaná nesplnila svou zákonnou povinnost dle ust. § 1364 odst. 1 o. z., a žalobci jako zástavnímu dlužníkovi započetí výkonu zástavního práva neoznámila. K tomu žalobce dále tvrdí, že je vlastníkem předmětné nemovitosti, a že vlastníkem nemovitosti není [Anonymizováno], přičemž určení svého vlastnického práva k předmětným nemovitostem se domáhá v řízení vedeném u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. 15 C 179/2021, které nebylo dosud pravomocně skončeno.

14. Z listin k návrhu doložených se podává: Z výpisu z Katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], [adresa], List vlastnictví č. [Anonymizováno], kde jsou zapsány předmětné nemovitosti, a to pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 344 m2, jehož nedílnou součástí je stavba: [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] – zahrada o výměře 1638 m2 ; jako vlastník je zapsána [Anonymizováno], [adresa], v části C; je zapsáno Zástavní právo smluvní, budoucí dluhy podle čl. II. smlouvy o zřízení zástavního práva do výše 25 000 000 Kč s příslušenstvím vzniklé do 31. 8. 2022, oprávnění pro: [právnická osoba], se sídlem [adresa], IČO [IČO], Listina: Smlouvu o zřízení zástavního práva podle obč. z., o zákazu zcizení a zatížení ze dne 6. 9. 2018. Právní účinky zápisu k okamžiku 7. 9. 2018 08:30:08, Zápis proveden dne 2. 10. 2018, uloženo na prac. [adresa].; v části Související zápisy je zapsáno: Započetí výkonu zástavního práva dle obč. zák., Listina: Vyrozumění zástavního věřitele o započetí výkonu zást. práva dle obč. zák. [právnická osoba], univerzální právní nástupce společnosti [právnická osoba] ze dne 27. 4. 2021. Právní účinky zápisu k okamžiku 27. 4. 2021 13:03:

27. Zápis proveden dne 10. 5. 2021 uloženo na prac. [adresa]. Dále je zapsána Poznámka spornosti Okresnímu soudu v [Anonymizováno] dne 18. 5. 2021, Oprávnění pro [tituly před jménem] [Anonymizováno], bytem [adresa], povinnost k Parcela: st. [Anonymizováno], parcela [Anonymizováno], Listina: Oznámení o podaném žalobním návrhu na určení práva ze dne 18. 8. 2021. Právní účinky zápisu k okamžiku 20. 8. 2021 10:32:

43. Zápis proveden dne 31. 8. 2021.

15. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva a zákazu zcizení a zatížení, že ji dne 6. 9. 2018 uzavřeli [právnická osoba] označený jako zástavní věřitel, [Anonymizováno] nar. [Anonymizováno] označená jako zástavce a žalobce označený jako zástavní dlužník. Zástavce v ní prohlásil, že do jeho výlučného vlastnictví patří, včetně všech součástí a příslušenství, následující nemovitosti: pozemek parc. č. st. [Anonymizováno] o evidované výměře 344 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), jehož nedílnou součástí je stavba Budova s číslem popisným [Anonymizováno], rodinný dům, adresní místo [adresa] a dále, a pozemek parc. č. [Anonymizováno] o evidované výměře 1638 m2 (zahrada), vše v obci [adresa], zapsáno na LV č. [Anonymizováno] vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa]. Smluvní strany učinily nesporným, že zástavní věřitel jako kupující a žalobce jako prodávající mezi sebou uzavřeli dne 6. 9. 2018 Rámcovou smlouvu o prodeji a koupi podílu. Předmětem Zástavní smlouvy jsou shora popsané nemovitosti a účelem této smlouvy je zajištění nároku zástavního věřitele plynoucího z Rámcové smlouvy tak, jak je definován odst. 2 této smlouvy, pohledávky zástavního věřitele (dále jen zajištěné pohledávky) jsou specifikovány pod II.

1. I. - II.

1. I.V., pod II.

1. III. je pohledávkou jakékoliv nárok zástavního věřitele z titulu smluvní pokuty nebo odpovědnosti zástavního dlužníka za náhradu škody uplatněné dle čl. 4 odst. 4.2.

4. Rámcové smlouvy, a to včetně veškerého zákonného příslušenství sjednaného v Rámcové smlouvy, vše vzniklé do 3. 8. 2022, a to vše až do výše 25 000 000 Kč; zástavou, která bude zatížena zástavním právem ve prospěch zástavního věřitele dle této smlouvy, jsou předmětné nemovitosti, zástavcem, jejíž majetek bude zatížen zástavním právem zřizovaným touto smlouvou je paní [Anonymizováno]. K zajištění řádného a včasného splacení zajištěných pohledávek zřizuje zástavce zástavnímu věřiteli touto smlouvou zástavní právo k předmětu zástavy, a to za podmínek dále uvedených v této smlouvě. Výkon zástavního práva je upraven v bodu IV. zástavní smlouvy.

16. Dle ustálené judikatury je negatorní (zápůrčí) žaloba dle ust. § 1042 o. z., žalobou na plnění, kterou je uplatňováno splnění hmotně právní povinnosti, která vznikla žalovanému tím, že neoprávněně zasáhl do vlastnického práva žalobce. Smyslem zápůrčí žaloby je uložení povinnosti zdržet se dalšího zásahu do vlastnického práva a odstranění nežádoucích následků, které takové zásahy způsobily. Podmínkou úspěšnosti žaloby je aktivní věcná legitimace žalobce tj. žalobce musí prokázat své vlastnictví a dále musí prokázat protiprávnost zásahu ze strany žalovaného, tj. vlastník se nemůže domáhat ochrany vlastnického práva proti tomu, kdo do jeho práva zasahuje na základě svého práva, které může být právem věcným (věcné břemeno, právo zástavní a zadržovací), právem obligačním (například právo nájemní) anebo může vyplývat ze zákona (například sousedská práva) [ srov. R 65/1972 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, str. 488]. Pokud však neoprávněný zásah již pominul či teprve hrozí, není možné se domáhat ochrany prostřednictvím zápůrčí žaloby. V takovém případě poskytuje vlastníkovi ochranu žaloba určovací (viz za mnohé např., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2162/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2009, sp. zn. 22 Cdo 1120/2006, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. března 2020, sp. zn. 22 Cdo 162/2020).

17. V řízení dle ust. § 1042 o. z. o zdržení se výkonu zástavního práva žalovaného bude tedy na žalobci, aby prokázal, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, a že zásah žalované do jeho vlastnického práva je protiprávní. Ze spisu plyne, že to, kdo je vlastníkem nemovitostí jež tvoří předmět zástavy je předmětem řízení o žalobě žaloce proti žalované [Anonymizováno], vedeném u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. 15 C 179/2021, kde tato otázka bude řešena přímo výrokem, jež bude závazný jak pro všechny účastníky tohoto sporného vlastnického vztahu, tak i pro všechny orgány, tj. i pro soud (§ 159 a odst. 1 a 3 o. s. ř.), pakliže soud uvedené žalobě žalobce vyhoví, bude takové jeho pravomocné soudní rozhodnutí o předmětné určovací žalobě podkladem pro změnu zápisu vlastnického práva k předmětným nemovitostem v příslušném katastru nemovitostí. Pokud jde o další skutečnost, která musí být žalobcem v řízení o zápůrčí žalobě prokázána, a to že zásah žalované do vlastnických práv k předmětným nemovitostem je protiprávní, tak k tomu je nutno konstatovat, že zástavní právo, jehož výkonu se dle žalobce má žalovaná zdržet vzniklo zápisem do příslušného katastru nemovitostí (§ 1316 o. z.), nutno dodat, že existenci tohoto zástavního práva, podkladem jehož vzniku byla zástavní smlouva, žalobce nijak nenamítá. Tvrzeními žalobce, že postupem žalované bylo zasaženo do jeho práv zástavního dlužníka, se odvolací soud nezabýval, neboť není rozhodné, jak byly osoby - subjekty zástavního práva v zástavní smlouvě označeny, ale to v jakém jsou ve smyslu o. z., skutečně postavení s ohledem k jejich právům a povinnostem založených předmětnou Zástavní smlouvou. Dle platné právní úpravy je zástavním dlužníkem osoba, která je vlastníkem věci, jež je dána do zástavy k zajištění dluhu osobního dlužníka, a která musí strpět případný výkon zástavního práva, což je v tomto případě [Anonymizováno], která je současně zástavcem, neboť je to ona, kdo jako vlastník předmětných nemovitostí je dal do zástavy. Žalobce, jehož pohledávky vůči žalovanému jsou jeho zástavním právem zajištěny, je osobním (obligačním) dlužníkem žalovaného (zástavního věřitele). V této věci žalobcem tvrzená spornost vlastnického práva k předmětu zástavy, pak není tou skutečností, která by mohla vést k oddělení osoby zástavního dlužníka od zástavce.

18. Odvolací soud vzhledem k uvedenému má za to, že soud není v tomto řízení oprávněn posuzovat osvědčení nároku navrhovatele, který uplatňuje proti [Anonymizováno] v řízení vedeném u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. 15 C 179/2021, zahájeném mimo toto řízení o předběžném opatření. Žalobce v tomto řízení opakuje, tvrdí dvě rozdílené skutečnosti, jako ve své určovací žalobě, pro které je on skutečným vlastníkem předmětných nemovitostí, a jež vycházejí z chování a jednání účastníků smluvního vztahu založeného darovací smlouvou, přičemž žalovaný účastníkem tohoto vztahu není. Dle odvolacího soudu za stavu, kdy účastníkem řízení o předběžném opatření, po němž má následovat zápůrčí žaloba dle ust. § 1042 o. z., není [Anonymizováno], neboť ji žalobce za účastnici řízení na straně žalující, pokud by s tím souhlasila, nebo na straně žalované, neoznačil, ačkoliv dle tvrzení žalobce je účastnicí obligačních vztahů založených jak darovací smlouvou, tak smlouvou zástavní, pročež je i subjektem zástavního práva, jehož existenci žalobce nenamítá, nelze v tomto případě ani odpovídajícím způsobem posoudit aktivní věcnou legitimaci tvrzenou žalobcem v jím avizovaném řízení o věci samé, a učinit tak relevantní závěr, zda se tato skutečnost jeví alespoň jako pravděpodobná. Nadto je nutno konstatovat, že by vyřešení této předběžné otázky nebylo pro [Anonymizováno] závazné, a proto by tak ani nebylo závazné ve vztahu k ní pro soud v řízení o předmětné určovací žalobě vedeném, a to právě pro žalobcem rozdílně vymezený okruh účastníků v této věci (srov. § 135 odst. 2 o. s. ř). Z uvedených důvodů tak nelze mít aktivní věcnou legitimaci žalobce v avizované zápůrčí žalobě za osvědčenou.

19. Žalobce ve svém návrhu pak ani netvrdí, že by zástavní právo žalovaného, které vzniklo zápisem do katastru nemovitostí, neexistovalo. Pokud tedy žalovaný začal své zástavní obligační právo, jež vzniklo zápisem do katastru nemovitostí realizovat, vykonává je za daného stavu vůči zástavnímu dlužníkovi, kterým je [Anonymizováno], nikoliv žalovaný. Dle odvolacího soudu se nejeví nárok žalobce pravděpodobným právě proto, že žalobce za účastnici řízení neoznačil [Anonymizováno] (§ 74 odst. 2 o. s. ř.), a nebyl by proto pro ni jako pro zástavního dlužníka ani závazný výrok rozhodnutí soudu žalobcem koncipovaný, a potažmo by proto takový výrok nebyl ani závazný pro všechny orgány ve vztahu k ní, právě s ohledem na subjektivní meze právní moci takového rozhodnutí (srov. § 159a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Protože účastníkem sporných vztahů tvrzených žalobcem byla osoba stojící mimo toto řízení, nejeví se tak ani jako pravděpodobné, že by žalobcem avizovaná zápůrčí žaloba mu byla schopna poskytnout ochranu, jíž se hodlá domáhat, tj., že by dostála tomu, co je smyslem a účelem takové žaloby ve smyslu ust. § 1042 o. z. (viz výše).

20. Odvolací soud proto uzavírá, aniž by předjímal rozhodnutí ve věci samé, že žalobce nárok ve věci samé neosvědčil, což je prvotní předpoklad pro nařízení předběžného opatření soudem a z uvedených důvodů ani neprokázal, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků řízení tak, jak se svým návrhem na nařízení předběžného opatření domáhá. Dle odvolacího soudu soud prvního stupně pochybil, když návrhu žalobce na nařízení předběžného opatření bez dalšího vyhověl, aniž by byly splněny zákonné podmínky dle ust. § 75c) odst. 1 o. s. ř. pro jeho nařízení, a jeho rozhodnutí proto není správné.

21. Odvolací soud ze shora popsaných důvodů usnesení soudu prvního stupně podle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, a že se žalobci neukládá povinnost podat ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení žalobu na zdržení se výkonu zástavního práva společností [právnická osoba], IČO [IČO], jak je uvedeno ve výroku I. výše.

22. O nákladech řízení o předběžném opatření rozhodl odvolací soud dle § 151 odst. 1 o. s. ř. a dle ust. § 224 odst. 1, 2 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. V řízení měla plný úspěch žalovaná, které vznikly náklady pouze v odvolacím řízení, a jež spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč a v nákladech vzniklých zastoupením advokátem, který jí poskytl 1 a úkonu právní služby - převzetí a příprava zastoupení a podání odvolání - dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále i jen „AT“). Vynaložené náklady řízení žalované sestávají z odměny advokáta celkem ve výši 2 250 Kč (§ 9 odst. 1, § 7 bod 4 AT), z náhrady hotových výdajů 2 x 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 AT) a z 21% DPH dle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. ve výši 598,50 Kč (zástupce žalované doložil potvrzení, že je plátcem DPH). Náklady odvolacího řízení žalované činí celkem 4 448,50 Kč, a v této výši jí byla jejich náhrada přiznána.

Poučení