7 Cmo 115/2020 - 390

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Broučkové a soudců JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Ondřeje Kubáta v právní věci navrhovatelů: a) [Jméno navrhovatele A], narozen [Datum narození navrhovatele A] bytem [Adresa navrhovatele A] b) [Jméno navrhovatele B], IČO [IČO navrhovatele B] sídlem [Adresa navrhovatele B] zastoupených advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] za účasti: [Jméno advokáta B]., IČO [IČO advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 2) [Jméno advokáta C]., IČO [IČO advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] zastoupených advokátem [Jméno advokáta D] sídlem [Adresa advokáta D] o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, o odvolání účastnic proti částečnému usnesení Krajského soud v Ústí nad Labem ze dne 5. listopadu 2019, č. j. 33 Cm 222/2014-353, takto:

Výrok

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění

1. Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v záhlaví označeným částečným usnesením tak, že se určuje, že výše protiplnění za jeden ks kmenové akcie na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč společnosti [právnická osoba]., IČO [IČO] se sídlem [Adresa advokáta B] činí částku 1 974 Kč, a to vůči společnosti [právnická osoba]. IČO [IČO], se sídlem [adresa].

2. Navrhovatelé, se jako vytěsnění vlastníci účastnických cenných papírů společnosti [právnická osoba]. (dále i jen „Společnost“), domáhají návrhy doručenými soudu prvního stupně dne 13. 4. 2012 přezkoumání přiměřenosti protiplnění ve smyslu ustanovení § 183k zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále i jen „obch. zák.“), když výši protiplnění poskytnutou hlavním akcionářem společností [právnická osoba]. (dále i jen „hlavní akcionář“) za jejich účastnické cenné papíry považují za nepřiměřeně nízkou. Navrhovatelé mají shodně za to, že hodnota přiměřeného protiplnění činí 3.330 Kč, když proti znalcem stanovené výši protiplnění předkládají tři základní okruhy námitek – hodnotu diskontace výsledné ceny podniku, která byla použita v rámci znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba]., dále nadhodnocenost nákladů na zpeněžení majetku stanovenou tímto znaleckým ústavem a taktéž nezahrnutí pohledávek vůči státnímu podniku [Anonymizováno] ve výši přesahující 100,000.000 Kč.

3. Účastnice s návrhy navrhovatelů nesouhlasily, neboť mají za to, že postupovaly v souladu se zákonem, když výše poskytnutého protiplnění byla stanovena znaleckým posudkem [právnická osoba].

4. Soud prvního stupně vyšel z toho, že v řízení bylo prokázáno, že hlavní akcionář vytěsnil navrhovatele (vlastníky účastnických cenných papírů společnosti), kteří se soudní cestou domáhají určení přiměřeného protiplnění, jehož výši určil hlavní akcionář dle ustanovení § 183k zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále i jen „obch. zák.“). Navrhovatelé, kteří jsou ve věci aktivně legitimováni, uplatnili svá práva včas, neboť zákon stanoví pro uplatnění práva prekluzivní lhůtu jednoho měsíce, která běží ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady společnosti do obchodního rejstříku (§ 183k odst. 1 obch. zák.). Zápis usnesení valné hromady podle § 183l obchodního zákoníku byl v obchodním věstníku publikován 14. 3. 2012, návrhy navrhovatelů byly soudu doručeny a tedy soudní řízení ve věci bylo zahájeno dne 13. 4. 2012.

5. Dále soud prvního stupně k důkazu provedl znalecký posudek č. [Anonymizováno], který zpracoval znalecký ústav [právnická osoba]., nyní [právnická osoba]. (dále i jen „[Anonymizováno]“), z něhož zjistil, že jeho objednatelem byl hlavní akcionář, a že byl vypracován k doložení přiměřenosti protiplnění za kmenové, zaknihované akcie ve formě na jméno vydané společností [právnická osoba]. při uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů dle ust. § 183i a násl. obch. zák. Vzhledem k výsledným hodnotám považoval znalecký ústav dle svého závěru, hodnotu zjištěnou metodou likvidační za rozhodující pro určení hodnoty podniku, resp. jejich akcií, resp. pro stanovení přiměřené výše protiplnění s tím, že tato činí ke dni ocenění 1.483 Kč na jednu akcii o jmenovité hodnotě 1.000 Kč. Soud prvního stupně usnesením ze dne 18. 5. 2018 zadal znaleckému ústavu [Anonymizováno] (dále i jen „[Anonymizováno]“) znalecký úkol popsaný v odst. 9 částečného usnesení. Soud prvního stupně zjistil, že znalecký posudek [Anonymizováno] stanovil tržní hodnotu společnosti částkou 146,430.000 Kč, přičemž hlavní příčina rozdílu v závěrech obou znaleckých posudků spočívá v majetkovém ocenění, kdy [Anonymizováno] vyloučila duplicitní srážky při ocenění majetku na úrovni čisté realizační ceny, přehodnotila úroveň nákladů likvidace a přehodnotila diskontní míry pro časovou aktualizaci peněžních toků z likvidace. K námitce navrhovatele a) k hodnotě diskontace výsledné ceny, [Anonymizováno] ve svém posudku uvedla, že souhlasí s tvrzením, že by diskontní míra pro aktualizaci peněžních toků neměla být automaticky přebírána z výnosového ocenění, protože likvidace podniku obecně podléhá jiným specifickým rizikům, než pokračující podnik. Na druhou stranu však nelze souhlasit se zdůvodněním, že příjmy z likvidace jsou zcela bezrizikovým výnosem. Pokud se týká nákladů na zpeněžení majetku, ty [Anonymizováno] upravila oproti původnímu ocenění ve znaleckém posudku zpracovatele [právnická osoba]., a to zejména z důvodu, že náklady na zpeněžení majetku ve formě provizí byly vztaženy i na položky, které předmětem zpeněžení v hypotetické likvidaci být neměly či nemusely. Soud prvního stupně s ohledem na rozdílné závěry shora označených znalecký posudků při použití stejné metodiky přistoupil ke konfrontaci zástupců zpracovatelů posudku [Anonymizováno] a posudku [Anonymizováno], přičemž v odst. 14 popsal, co z této konfrontace znalců vyplynulo. Soud prvního stupně znalecký posudek [Anonymizováno] ve spojení s jeho stvrzením při jednání shledal úplným a vnitřně logickým, když zástupce [Anonymizováno] přesvědčivě vysvětlil a obhájil svůj postup při revizi znaleckého posudku [Anonymizováno], což soud prvního stupně rozvedl v odst. 23 částečného usnesení. Dle soudu prvního stupně byly objasněny všechny rozhodné skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí a nezpochybnily je ani námitky účastnic, které zůstaly pouze v rovině tvrzení. Soud prvního stupně k návrhu účastnic nenařídil vypracování revizního znaleckého posudku, k čemuž citoval z judikatury Nejvyššího soudu. Soud prvního stupně po zhodnocení všech ve věci provedených důkazů, tedy zejména po provedení důkazu znaleckými posudky ve spojení s výslechy znalců a po jejich vzájemné konfrontaci, dospěl k závěru, že znalec VŠE přesvědčivě vysvětlil závěry svého posudku, když zároveň vyvrátil závěry posudku [Anonymizováno], a soud tak rozhodl na podkladě právě posudku [Anonymizováno] tímto částečným usnesením, že v této věci činí přiměřené protiplnění za 1 ks kmenové zaknihované akcie na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč částku 1 974 Kč. O dalších nárocích navrhovatelů, ohledně konkrétní výše protiplnění bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci. S ohledem na skutečnost, že se vydáním částečného rozhodnutí řízení nekončí, tak soud prvního stupně nerozhodl o náhradě nákladů řízení (§ 151 odst. 1 o. s. ř.).

6. Proti částečnému usnesení soudu prvního stupně podali oba navrhovatelé včas odvolání, které svým podáním doručeným Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 20. 1. 2020, vzali zpět.

7. Proti částečnému usnesení soudu prvního stupně se včas odvolali i obě účastnice, které namítaly, že soud prvního stupně postavil svůj meritorní závěr o předmětu sporu – určení přiměřeného protiplnění – na závěrech znaleckého posudku [Anonymizováno], jehož vypracování mu zadal. Odvolatelky nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že znalecký posudek, ve spojení s výslechem zástupce [Anonymizováno], shledal za úplně a vnitřně logický, a že zástupce [Anonymizováno] přesvědčivě vysvětlil a obhájil svůj postup při revizi znaleckého posudku [Anonymizováno], a jehož zástupce byl v rámci soudního jednání rovněž vyslechnut, neboť tento závěr je odůvodněn zcela nedostatečně a jednostranně. Soud prvního stupně uvádí, že hlavní rozdíly mezi posudky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] spočívaly v uplatnění srážek z důvodu prodeje v časové tísni. Z argumentace soudu prvního stupně, kdy se přiklonil k závěrům znaleckého posudku [Anonymizováno] je zřejmé, že jsou zaměňovány a směšovány pojmy časové a finanční tísně, což jsou dva naprosto odlišné aspekty, které je nutno v rámci zpracovávání znaleckého úkonu odlišovat. Na směšování aspektů finanční a časové tísně poukazovali odvolatelé již v rámci svého vyjádření ke znaleckému posudku [Anonymizováno] (viz bod 2. 2. vyjádření [Anonymizováno] ke znaleckému posudku [Anonymizováno] ze dne 25. 3. 2019), na které plně odkazují. V zásadě jde o to, že ze strany [Anonymizováno] nebyla použita žádná srážka za prodej v časové tísni, ale ze strany [Anonymizováno] byla použita srážka z tržní hodnoty ve výši 20%, pokud se týká hodnoty nemovitostí (včetně pozemků) a hodnoty movitého majetku a stáda, ve výši 10% pokud se týká hodnoty zásob a ve výši 1% pokud se týká hodnoty pohledávek. Použití uvedeného likvidačního koeficientu pak samozřejmě způsobuje zásadní rozdíl ve výsledném ocenění. Dle názoru odvolatelů se [Anonymizováno] zcela nedostatečně vypořádalo s odůvodněním svého závěru o neaplikovatelnosti jakékoliv přirážky za prodej v časové tísni. Tento závěr zcela odporuje pravidlům logických postupů, které je nutno vzít v úvahu v průběhu likvidace podniku, která je realizována v určitém časovém období. Jak [Anonymizováno], tak [Anonymizováno] se přitom shodli na tom, že předpokládaná délka likvidace podniku společnosti účastnice 1) by trvala dva roky. Ze strany [Anonymizováno] akceptovatelné omezení likvidace na dva roky tak musí zákonitě znamenat nutnost aplikace likvidačního koeficientu. To samé pak platí i u všech ostatních položek likvidovaného majetku, kdy v rámci dvouletého období likvidace bude každá majetková položka prodávaná v časově logicky navazujících krocích, které budou mít v uvedeném maximálním časovém rámci svůj vlastní (zpravidla mnohem kratší) časový limit k prodeji. Kromě argumentu neexistence finanční tísně, pak ze znaleckého posudku [Anonymizováno] vyplývá (a potvrdil to tak i zástupce [Anonymizováno] při svém výslechu při soudním jednání), že [Anonymizováno] nepřihlédla k potřebě aplikace jakéhokoliv likvidačního koeficientu i s ohledem na závěry dle nálezu ústavního soudu sp. zn. III ÚS 647/15 ze dne 27. 11. 2018. Dle názoru odvolatelek uvedený nález na danou věc nedopadá, neboť tzv. přirážka za minoritu je naprosto jinou kategorií než pojednávaná srážka za likviditu při prodeji majetku v časově omezeném období. Použití srážky za likviditu je dle názoru odvolatelek naprosto standardní znalecký postup při použití likvidační metody, který je i podle vyjádření zástupce Kreston, a z logiky věci, nutný. Jedná se o zcela obvyklý parametr likvidační metody, na které se oba znalci, jak výše uvedeno, shodli. Rozdíly ve znaleckých posudcích dle odvolatelek spočívají v některých položkách nákladů likvidace. Pokud se týká rozdílů v některých položkách nákladů likvidace, tak se soud opět zcela ztotožňuje se závěry [Anonymizováno], která takovouto srážku aplikuje pouze u některých položek, tj. např. u nemovitostí či zásob, avšak nikoliv například u prostředků na účtu či u pohledávek. I tento závěr pak odvolatelé považují za nesprávný, dostatečně neodůvodněný, nelogický a předně nerealistický, což dále odůvodnily. Odvolatelky nesouhlasí se závěrem [Anonymizováno], že neprověřoval bonitu pohledávek, které byly předmětem ocenění s ohledem na delší časový odstup. Vedle toho se soud prvního stupně se zcela opomněl vypořádat se třetím závažným rozdílem mezi posudky [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a mezi vyjádřeními zástupců těchto znaleckých ústavů při soudním jednání, a to s použitou výší diskontního faktoru. Hodnotu tohoto diskontního faktoru určila [Anonymizováno] ve výši 7,81% oproti Kreston, který pracuje s parametrem 10,74%. Rozdíl je ve výši cca 3%, což významně ovlivňuje závěry obou ocenění. Diskontní míra, kterou se obecně přepočítává výsledný likvidační zůstatek na aktuální hodnotu, je obecně používaným znaleckým postupem. 3% rozdíl hodnoty diskontní míry mezi oběma znaleckými posudky je dán tím, že [Anonymizováno] zcela vyloučila tzv. rizikovou přirážku, za velikost podniku. Dle názoru odvolatelů je tato specifická přirážka za velikost (v rámci metodiky zpracování znaleckých posudků pro účely stanovení protiplnění při přechodu akcií na hlavního akcionáře) zcela standardně používána, i když je vždy na posouzení a odborných zkušenostech každého jednotlivého znalce, v jaké výši takovou přirážku aplikuje. Stanovení výše přirážky za velikost podniku je záležitostí zcela odbornou. Odvolatelé rovněž namítali absenci odůvodnění částečného usnesení a neprovedení revizního znaleckého posudku. V odůvodnění zcela absentuje to, jakým způsobem se soud vypořádal s jednotlivými argumenty, názory a závěry znalce [Anonymizováno], které jsou obsaženy ve vyjádření [Anonymizováno] ze dne 25. 3. 2019, které vyplynuly z výslechu zástupce [Anonymizováno] a které jsou dále obsaženy i v závěrečném návrhu odvolatelů z 1. 11. 2019. Z odůvodnění usnesení pak nevyplývá, v čem jsou závěry [Anonymizováno] logičtější, správnější, konzistentnější a lépe odůvodněné než závěry [Anonymizováno]. Dle názoru odvolatelů jsou závěry [Anonymizováno] v jeho znaleckém posudku č. [Anonymizováno] ze dne 11. 1. 2012 doplněné o vyjádření [Anonymizováno] z 25. 3. 2019 a výslechem jeho zástupce při soudním jednání dne 3. 9. 2019, mnohem více logičtější a z hlediska obecně uznávané metodiky požívané při zpracovávání znaleckých posudků správnější než závěry znaleckého posudku [Anonymizováno]. Odvolatelé jsou přesvědčeni, že se jedná o zcela odborné záležitosti, které soud nemůže ze své podstaty sám vyhodnotit, a proto mělo dojít k přezkoumání znaleckého posudku [Anonymizováno] jiným znalcem (revizním znaleckým posudkem), a to k zodpovězení otázek, které odvolatelé předestřeli ve svém závěrečném návrhu ze dne 1. 11. 2019. Soud tento důkazní návrh zamítl, což způsobuje vadu řízení před soudem prvního stupně, neboť soud neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. Při jednání odvolacího soudu zástupce odvolatelek namítl, že dále spatřuje vadu znaleckého posudku [Anonymizováno] v tom, že na straně číslo listu 101 znaleckého posudku uvádí znalecký ústav, že provedl datum ocenění k datu 31. 10. 2011, nikoliv tedy k datu 18. 4. 2012, kdy došlo k přechodu akcií na hlavního akcionáře. Odvolatelky navrhly, aby odvolací soud částečné usnesení soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení, a vzdal se práva na náhradu nákladů.

8. K odvolání účastnic se vyjádřili navrhovatelé tak, že jsou přesvědčeni, že soud prvního stupně správně zjistil veškeré relevantní skutkové okolnosti a věc dle názoru navrhovatelů i správně právně posoudil. Z pohledu navrhovatelů je stěžejní znalecký posudek, který byl zadán v dané věci soudem, kdy se jedná o [Anonymizováno], který zpracoval znalecký ústav [Anonymizováno]. [Anonymizováno] převzala i nastavenou modelaci znalce [Anonymizováno] v tom, že uvažovaná likvidace by měla trvat 2 roky. Přesto byly zjištěny výhrady vůči znaleckému posudku [Anonymizováno], kdy hlavní rozdíly spatřuje [Anonymizováno] v tom, že: Ve výnosových oceněních nebyl řádně rozdělen majetek společnosti na provozně nutný a neprovozní, a nebyl sestaven řádný finanční plán s naznačením možných variant vývoje. V majetkových oceněních: Byly použity duplicitní srážky při ocenění majetku na úrovni čisté realizační ceny. Přehodnocení úrovně nákladů likvidace. Přehodnocení diskontní míry pro časovou aktualizaci peněžních toků z likvidace. Výše uvedené koresponduje s tím, co navrhovatelé uváděli v podaném návrhu, tedy že pokud znalec [Anonymizováno] tvrdí, že likvidace bude trvat 2 roky, a proto výtěžek z likvidace diskontuje k datu ocenění a přitom používá náklad vlastního kapitálu pro ocenění metodou výnosovou, tedy parametr, který se používá pouze v této metodě výnosové a nikoliv v metodě likvidační, pak je takovýto postup nesprávný. Při ocenění likvidační metodou se vychází ze skutečnosti, že se podnik likviduje a tedy nenese rizika podnikání. Tato rizika se právě promítají v diskontní míře při ocenění výnosovou metodou. V daném případě se však oba znalci shodli na tom, že je na místě ocenění likvidační metodou, přičemž rizika oné likvidace jsou již promítnuta ve snížení hodnoty aktiv. Navrhovatelé mají tedy za to, že nelze duplikovat tyto skutečnosti a snižovat tak ocenění. Navrhovatelé pak souhlasí i se závěry soudu prvního stupně ve vztahu k hodnocení znaleckých posudků, tedy že znalecký posudek [Anonymizováno] ve spojení s jeho stvrzením při jednání byl shledán úplný a vnitřně logický. Navrhovatelé pak souhlasí i se závěry soudu prvního stupně ve vztahu k hodnocení znaleckých posudků, tedy že znalecký posudek [Anonymizováno] ve spojení s jeho stvrzením při jednání byl shledán úplný a vnitřně logický. [Anonymizováno] upozornila, že posudek zpracovávala se značným časovým odstupem 7 let zpětně. Obecně je tak v uvedené situaci nutno zvolit takové postupy, které povedou ke spravedlivému ocenění, a které především úmyslně nepoškodí menšinového akcionáře. Původní znalecký posudek, tak i posudek [Anonymizováno] použil stejnou metodu, a to metodu výnosovou a metodu likvidační s tím, že oba znalecké ústavy dospěly ke shodnému závěru, že ke stanovení spravedlivé výše vypořádání je v projednávaném případě nejvhodnější metoda likvidační, která je charakterizována absencí předpokladu trvání podniku podnikatelských aktivit v rozumném časovém horizontu. Hlavní rozdíly mezi posudky pak spočívaly v uplatnění srážek a v rozdílu v některých položkách nákladů likvidace. [Anonymizováno] akceptovala předpoklad trvání hypotetické likvidace po dobu dvou let, avšak nesouhlasila s takovýmto plošným uplatněním likvidačního koeficientu a vyslovila názor, že provedené analýzy nepotvrdily zásadní finanční problémy, které by vedly k tomu, že by se majetek podniku prodával v časové tísni. Ač [Anonymizováno] nerozporovala obtížnost procesu likvidace, kladla důraz na její průběh tak, aby byl maximalizován výtěžek vlastníků při plném uspokojení věřitelů. Navrhovatelé zdůrazňují i argument akceptovaný soudem, kdy [Anonymizováno] poukazuje na to, že k datu ocenění dle původního posudku byla celková hodnota závazků podniku cca 122 mil. Kč a oproti tomu hodnota relativně likvidních položek aktiv – finančního majetku, pohledávek a zásob přesahovala dle ocenění 226 mil. Kč. Navrhovatelé se tak ztotožňují s [Anonymizováno] a soudem, že při hypotetické likvidaci by závazky mohly být s největší pravděpodobností uhrazeny z položek oběžných aktiv a tudíž by nevznikal tlak na likvidaci dlouhodobého majetku za každou cenu. Z uvedeného také vyplývá závěr, že by případná likvidace neprobíhala za stavu finanční tísně, což by se zásadním způsobem projevilo v samotném majetkovém ocenění. Námitka odvolatelek vznesené při jednání není dle účastnic důvodná. Znalec [Anonymizováno] dostatečně vysvětlil, proč nemohl stanovit výši přiměřeného protiplnění za jednu akcii ke dni 18. 4. 2012, ale stanovil ji ke dni 31. 10. 2011, neboť předně vycházel ze znaleckého posudku [Anonymizováno], který byl vyhotoven právě k tomuto datu. Znalci tak vycházeli ze stejného základu a rozpory, které tam znalec [Anonymizováno] dovodil, právě plynou ze stejného základu, který měl k dispozici, jak znalecký ústav [Anonymizováno], tak tedy znalecký ústav [Anonymizováno]. Je zcela logické, že k tomuto postupu musel přistoupit s ohledem na časový odstup, kdy byl ve věci ustanoven znalcem vzhledem k tomu, že k přechodu předmětných akcií došlo již ke dni 18. 4. 2012. Navrhovatelé mají tedy za to, že odvolání odpůrců není důvodné a navrhli, aby odvolací soud napadané částečné usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

9. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 10. srpna 2021, č. j. 7 Cmo 115/2021-385 odvolací řízení o odvolání navrhovatelů a) a b) podle ust. 207 odst. 2 o. s. ř. zastavil; usnesení nabylo právní moci dne 19. srpna 2021.

10. Odvolací soud, jenž s ohledem na čl. II. bod 2. zákona č. 293/2013 Sb. postupoval dle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), přezkoumal napadené částečné usnesení i z důvodů, které nebyly v odvolání uplatněny (§ 212a odst. 1 a 5, § 205 odst. 2 o. s. ř.), přihlížel k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 212a odst. 5 o. s. ř.) a neshledal odvolání důvodným.

11. S ohledem na ustanovení § 775 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích odvolací soud posuzoval danou věc podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

12. Dle § 183k odst. 1 obch. zák. vlastníci účastníci cenných papírů mohou od okamžiku obdržení pozvánky na valnou hromadu, případně od okamžiku oznámení jejího konání požádat soud o přezkoumání přiměřenosti protiplnění; není-li toto právo využito do měsíce ode dne zveřejnění zápisu usnesení valné hromady podle § 183l do obchodního rejstříku, zaniká.

13. Dle § 183l odst. 3 obch. zák. uplynutím měsíce od zveřejnění zápisu usnesení do obchodního rejstříku podle odstavce 1 přechází vlastnické právo k účastnickým cenným papírům menšinových akcionářů společnosti na hlavního akcionáře.

14. Dle § 769 obch. zák. povinnost zveřejnění údajů stanovená tímto zákonem je splněna jejich zveřejněním v Obchodním věstníku.

15. V řízení o přezkoumání přiměřenosti protiplnění dle § 183k odst. 1 obch. zák. jde o přezkum, zda se menšinovým akcionářům plněním ve výši uvedené v usnesení valné hromady (§ 183i odst. 3 obch. zák.) dostane přiměřeného (spravedlivého) protiplnění, a bude tak zachována hodnota jejich investice do daných účastnických cenných papírů. Soud v takovém řízení není limitován znaleckým posudkem předloženým společnosti hlavním akcionářem dle § 183i odst. 6 obch. zák. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. 29 Cdo 4712/2007, uveřejněné pod číslem 104/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné shodně jako další níže uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz).

16. Soud prvního stupně správně uzavřel, že návrhy navrhovatelů byly podány včas ve lhůtě stanovené v § 183k odst. 1 obch. zák., tj. ve lhůtě jednoho měsíce od zveřejnění zápisu usnesení valné hromady dle § 183l obch. zák. do obchodního rejstříku. Navrhovatelé byli, coby vlastníci účastnických cenných papírů, k podání návrhu na přezkum přiměřenosti protiplnění legitimováni (§ 183k odst. 1 obch. zák.).

17. Odvolací soud vyšel ze zjištění soudu prvního stupně, která měl za správná, že objednatelem znaleckého posudku č. [Anonymizováno], který zpracoval znaleckým ústavem [Anonymizováno], byl hlavní akcionář a znalecký posudek byl vypracován za účelem doložení přiměřenosti protiplnění za kmenové, zaknihované akcie ve formě na jméno vydané společností [právnická osoba]. při uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů dle ust. § 183i a násl. obchodního zákoníku. Znalecký ústav [Anonymizováno] vzhledem k výsledným hodnotám považoval hodnotu zjištěnou metodou likvidační za rozhodující pro určení hodnoty podniku, resp. jejich akcií, resp. pro stanovení přiměřené výše protiplnění s tím, že tato činí ke dni ocenění 1 483 Kč na jednu akcii o jmenovité hodnotě 1 000 Kč. Z uvedeného znaleckého posudku, který je jako příloha notářského zápisu č. [Anonymizováno], založen ve sbírce listin, jež je součástí obchodního rejstříku vedeného pro účastnici 1) Krajským soudem v Ústí nad Labem, pod sp. zn. B 340 (veřejnosti dostupný na www.justice.cz) odvolací soud zjistil, že stanovení výše protiplnění menšinových akcionářů Společnosti bylo provedeno k rozhodnému dni 31. říjnu 2011, a že hodnota podniku Společnosti zjištěná metodou likvidační je dle znaleckého posudku 110,009.000 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že znalecký posudek [Anonymizováno], který byl k důkazu proveden, nebyl znaleckým posudkem vyhotoveným pro toto řízení, ale byl podán mimo řízení na základě žádosti hlavního akcionáře k doložení přiměřenost protiplnění (§ 183j odst. 6 a § 183m odst. 1 obch. zák.). Protože rozhodnutí soudu o části návrhu navrhovatelů, tj. o určení přiměřené výše protiplnění“, je závislé právě na skutečnosti, k níž je třeba odborného posouzení, a kterou neměl soud prvního stupně znaleckým posudkem [Anonymizováno] za prokázanou, postupoval správně ( § 127 o. s. ř.), když usnesením ze dne 18. 5. 2018, č. j. 33 Cm 222/2014-128 ustanovil znalecký ústav [Anonymizováno] ke zpracování znaleckého posudku. Z úkolu, který znaleckému ústavu uvedeným usnesením zadal plyne, že jej neustanovil pouze k stanovení výše přiměřeného protiplnění za jednu akcii o jmenovité hodnotě 1 000 Kč emitovanou společností, jako zaknihovaný cenný papír, a to k datu 18. 4. 2012 a k datu vyhotovení znaleckého posudku Kreston, ale současně jej ustanovil k jeho revizi, když znalci uložil, aby pokud by byla jím stanovená výše protiplnění odlišná od výše protiplnění dle znaleckého posudku [Anonymizováno], aby uvedla důvody takové odchylky, a aby se [Anonymizováno] vyjádřila ke znaleckému posudku [Anonymizováno], a to zejména ke zvoleným metodám (metodě) stanovení hodnoty a taktéž k námitkám navrhovatele [Jméno navrhovatele A] ohledně postupů v tomto znaleckém posudku, zejména hodnotě diskontace výsledné ceny podniku, nákladům na zpeněžení majetku a nezahrnutí pohledávek vůči [právnická osoba]. Soud poté znalecký posudek [Anonymizováno] k důkazu provedl a vyslechl i zástupce znaleckého ústavu, který znalecký posudek vyhotovil. Přičemž znalecký ústav [Anonymizováno] ze znaleckého posudku [Anonymizováno] zjistil a učinil závěr, že jako hlavní metoda má být v tomto případě použita metoda majetková na úrovni likvidačního ocenění, a proto nemá s pojetím ocenění v původním posudku z hlediska filozofie volby metod ve vztahu k hledané bázi hodnoty zásadní problém. Za hlavní příčiny rozdílu v majetkových oceněních pak [Anonymizováno] uvedla vyloučení duplicitních srážek při ocenění majetku na úrovni čisté realizační ceny, přehodnocení úrovně nákladů likvidace a přehodnocení diskontní míry pro časovou aktualizaci peněžních toků z likvidace. Pokud se týká námitek [Jméno navrhovatele A] k hodnotě diskontace výsledné ceny, zde [Anonymizováno] uvedla, že souhlasí s tvrzením, že by diskontní míra pro aktualizaci peněžních toků neměla být automaticky přebírána z výnosového ocenění, protože likvidace podniku obecně podléhá jiným specifickým rizikům, než pokračující podnik. Na druhou stranu však [Anonymizováno] nesouhlasila se zdůvodněním, že příjmy z likvidace jsou zcela bezrizikovým výnosem. Pokud se týká nákladů na zpeněžení majetku, ty [Anonymizováno] upravila oproti původnímu ocenění ve znaleckém posudku zpracovatele [Anonymizováno], a to zejména z důvodu, že náklady na zpeněžení majetku ve formě provizí byly vztaženy i na položky, které předmětem zpeněžení v hypotetické likvidaci být neměly či nemusely. Na základě vlastní analýzy [Anonymizováno] tržní hodnotu společnosti po zaokrouhlení odhadla na 146,430.000 Kč s tím, že k datu ocenění sestával základní kapitál společnosti ze 74.174 akcií, spravedlivá hodnota jedné akcie tak dle [Anonymizováno] činí 1.974 Kč. Přiměřenou výši protiplnění pak odvozuje ze spravedlivé hodnoty akcie a doporučuje její stanovení na částku 1.974 Kč/akcii; pro úplnost odkazuje odvolací soud na odst. 10 – 12 napadeného usnesení). Z výslechu zpracovatele znaleckého posudku [Anonymizováno] plyne, že hlavní rozdíly mezi posudkem [Anonymizováno] a posudkem [Anonymizováno] spočívají v tom, že ve znaleckém posudku [Anonymizováno] byly uplatněny srážky z důvodů prodeje v časové tísni, a dále pak v rozdílu v některých položkách nákladů likvidace. Uvedl důvody, pro které jsou jeho závěry ve znaleckém posudku v té části, kde se od závěrů posudku [Anonymizováno] liší, správné. K čemuž odvolací soud odkazuje pro stručnost na odst. 13. a 14. napadeného usnesení.

18. Odvolací soud, k důkazu zopakoval revizní znalecký posudek [Anonymizováno], a shledal následující: Odvolací soud má stejně jako soud prvního stupně za to, že [Anonymizováno] jak ve svém znaleckém posudku, tak slyšením jeho zpracovatele, dostatečně vysvětlila, svůj postup, tj. proč předmětné ocenění bylo provedeno k datu 31. 10. 2011, tedy že bylo provedeno ke stejnému dni, ke kterému bylo provedeno ocenění znaleckým posudkem [Anonymizováno] předloženým hlavním akcionáře, a nikoliv k datu 18. 4. 2012, a že [Anonymizováno] předně vycházela ze znaleckého posudku [Anonymizováno], neboť znaleckým úkolem mu bylo soudem uloženo provést ocenění 7 let zpětně. K tomu odvolací soud konstatuje, že okamžik, k němuž je přiměřenost protiplnění třeba posuzovat, nelze jednoznačně stanovit. Navrhovatelé, jako vlastníci účastnických cenných papíru, v této věci neměli k takto stanovenému dni ocenění [Anonymizováno] námitek, přičemž v řízení nebylo ani zjištěno, že by ode dne 31. 12. 2011 ke dni 18. 4. 2012, tj. ke dni kdy došlo k přechodu akcií na hlavního akcionáře, došlo k relevantní změně v hospodaření Společnosti, která by měla významný vliv na její zjištěnou hodnotu, potažmo na hodnotu účastnických papírů, když zpracovatel znaleckého posudku vypověděl, že v uvedeném mezidobí nedošlo k žádným nestandardním a příliš významným transakcím ve Společnosti. Odvolatelé pak ani netvrdí, že ode dne 31. 12. 2011 ke dni 18. 4. 2012, tj. ke dni kdy došlo k přechodu akcií na hlavního akcionáře, nastala skutečnost, která by vyvracela stanovení data ocenění 31. 10. 2011 ve znaleckém posudku VŠE, a proto odvolací soud neshledal tuto námitku odvolatelů důvodnou.

19. Revizní znalecký posudek [Anonymizováno], vycházel ze zjištění a závěrů učiněných a popsaných v znaleckém posudku Kreston, a shledal v něm vážná pochybení ve výnosovém a majetkovém ocenění, a [Anonymizováno] proto vyloučila duplicitní srážky při ocenění majetku na úrovni čisté realizační ceny, přehodnotila úroveň nákladů likvidace a přehodnotila diskontní míry pro časovou aktualizaci peněžních toků z likvidace. Použití výnosové metody [Anonymizováno] je dle [Anonymizováno] zatíženo zásadní chybou, spočívající v nedůsledném rozřazení provozně nutného a nenutného majetku, skutečnost existence neprovozního majetku musela být znalcům [Anonymizováno] známá, neboť s ní v posudku sami pracují a výslovně ji uvádějí. Tím nutně došlo k podhodnocení výsledku stanoveného výnosovou metodou. [Anonymizováno] uvedla i další výhrady k provedení výnosového ocenění [Anonymizováno], a to že finanční plán nebyl dostatečně analyticky podložený, co do působení hlavních faktorů tržního a konkurenčního prostředí, a bylo tak namístě podepřít výnosové ocenění vícero variantami možného vývoje, případně doplněnými o stručnou citlivostní analýzu. Proto dle [Anonymizováno] nelze závěry tohoto ocenění bez výhrad přijmout. [Anonymizováno] pak měla i výhrady k majetkovému ocenění na úrovni likvidačního zůstatku provedeného [Anonymizováno], a to: Prosté odhady koeficientu prodejnosti učiněné znalcem [Anonymizováno], která nejsou podloženy např. statistickým vyhodnocením poměru časových a skutečně realizovaných cen, jsou porušeny odůvodněnosti, důvodnosti a transparentnosti znaleckého posudku. S odkazem na str. 80 -81 původního ocenění [Anonymizováno] není dle [Anonymizováno] správné zařazení korekce 20% mezi hodnotu původního ocenění a reálného výnosu (nemovitostí a movitých věcí dle pův. posudku), na str. 25 posudku [Anonymizováno] vysvětlila, že takový postup [Anonymizováno], v podstatě znamená jednak degradaci úrovně jeho dosavadních propočtů, neboť v podstatě by nepřímo uznal, že metody ocenění na základě přímého porovnání či časové ceny dostatečně nezohlednily charakteristiky oceňovaných věcí, nejsou věrohodným odkazem tržní hladiny, a tudíž je třeba použít další globální srážku. Tím dochází i k situaci, že [Anonymizováno] duplikuje srážky za prodejnost aktiva, protože například u metody přímého porovnání vycházejí buďto ze skutečně realizovaných prodejů nebo nabídkové ceny redukují na úroveň předpokládané realizační ceny, v případě časové ceny pak používal tzv. „koeficient prodejnosti“, které už však omezenou likviditu trhy s daným typem aktiv plně zohledňují. [Anonymizováno] proto považuje duplicitní srážky v oceňování za nežádoucí, jelikož vedou k podhodnocení oceňovaného aktiva. Dle [Anonymizováno] shodná situace nastala i v případě zásob, kde [Anonymizováno] považuje paušální srážku 10%, použitou [Anonymizováno] za nedůvodnou, neboť citace [Anonymizováno] na str. 75 jeho posudku působí, že při dosavadním ocenění již byla zohledněna realizační cena zásob, a to včetně nákladů na její dosažení. Dále je dle [Anonymizováno] plán trvání likvidace pod dobu 2 let důvodný, a je spíše při horní hranici možného trvání likvidace o standardním průběhu (odkaz na metodiku [právnická osoba]), pročež v tomto případě nelze argumentovat prodejem v tísni a sním spojené diskonty v realizační ceně aktiv. Náklady na likvidaci ve výši 5% z likvidační hodnoty majetku zpeněžitelného prodejem jsou přijatelné, avšak [Anonymizováno], propočet provádí chybně, protož jej aplikuje na hodnotu veškerého majetku, nikoliv pouze toho, který bude předmětem zpeněžení. To platí zejména u pohledávek, kde [Anonymizováno] plánuje jejich inkaso, a proto nelze očekávat náklady spojené např. s jejich prodejem. Na základě těchto skutečností dospěla [Anonymizováno] k závěru, že se s oceněním předmětné společnosti ve znaleckém posudku [Anonymizováno] nelze ztotožnit, pročež přistoupila k vlastním analýzám a ocenění předmětné společnosti, ve kterých navázala právě na sporné body původního ocenění. Dle znaleckého posudku [Anonymizováno] bodu 11. 2. 10 Sumarizace výsledků, úpravy o náklady likvidace, [Anonymizováno] nesouhlasí s přijetím předpokladu [Anonymizováno], že bude docházet k prodeji v časové tísni, protože provedené analýzy nepotvrdily zásadní finanční problémy, tudíž podnik se neocitá v nouzi likvidity a případná likvidace by mohla proběhnout tak, aby maximalizovala výtěžek vlastníků při plném uspokojení věřitelů (viz i odst. 10 napadeného usnesení). Kreston odmítl při výnosovém ocenění použití přirážek k diskontní míře za omezenou likviditu, protože v případě stanovení náhrady minoritních akcionářů je předpoklad likvidity v podstatě zaručen. Ze stejného důvodu, aby byla dle [Anonymizováno] zaručena symetrie obou metod, je nutné abstrahovat od veškerých úprav implikujících sníženou likviditu podniku nebo jeho částí. K určení diskontní míry znaleckým posudkem [Anonymizováno] (viz odst. 10 napadeného usnesení), [Anonymizováno] ve svém posudku uvedla, že diskontní sazba v případě likvidačního ocenění musí odrážet minimálně požadovaný výnos v konkrétním odvětví, bez uvážení případných provozních specifik konkrétního podniku, protože provoz při hypotetické likvidaci nepokračuje. Nejvhodnějším vyjádřením oportunitních nákladů likvidace v tomto konkrétním případě diskontní míra na úrovni nezadlužených nákladů vlastního kapitálu, a to bez přirážek za malou kapitalizaci, která byla použita ve výnosovém ocenění. [Anonymizováno] argumentuje tím, že v případě likvidace by podnik nečelil obdobným provozním rizikům jako v případě pokračujícího provozu, ale investoři by stále čelili oportunitním nákladům na úrovni odvětví jako celku.

20. K otázce posuzování znaleckého posudku odvolací soud uvádí, že důkaz znaleckým posudkem soud hodnotí jako každý jiný důkaz (§ 132 o. s. ř.), nemůže však přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce, neboť soudci k tomu nedisponují potřebnými odbornými znalostmi, popř. je nemají v takové míře, aby takovýto přezkum mohli zodpovědně učinit (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR sp. zn. Cpj 41/1979, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/1981 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2002 sp. zn. 25 Cdo 583/2001). Hodnocení takového provedeného důkazu je tak v zásadě omezeno pouze na to, zda posudek znalce má formální náležitosti, zda provedený úkon byl učiněn řádně, tj. zda znalec dodržel soudem uložené zadání, tj. zodpověděl na otázky, resp. zadání soudu k předmětu znaleckého úkonu s určitě a srozumitelně vyloženým závěrem, který má oporu v podkladových materiálech, netrpí rozpory atd. (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2012, sp. zn. 29 Cdo 3606/2010, ze dne 19. června 2012, sp. zn. 29 Cdo 2214/2010, ze dne 31. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 723/2011).

21. Odvolací soud vycházeje ze zjištění soudu prvního stupně, doplněných po zopakování důkazu znaleckým posudkem [Anonymizováno], v podrobnostech uvedeno výše, má stejně jako soud prvního stupně, za prokázané, že znalecký posudek [Anonymizováno] má veškeré formální náležitosti, a že znalecký ústav [Anonymizováno] dodržel zadání soudu, včetně revize znaleckého posudku [Anonymizováno]. Znalecký posudek [Anonymizováno] a i jeho zpracovatel, zodpověděl otázky soudu, přesvědčivým způsobem zdůvodnil volbu jím aplikované metody (metod), která se neliší od metody (metod) použité ve znaleckém posudku [Anonymizováno]. Znalecký ústav [Anonymizováno] určitě a srozumitelně popsal svá zjištění a odborné závěry o jednotlivých pochybeních v postupu znaleckého ústavu [Anonymizováno] při znaleckém ocenění čistého obchodního majetku Společnosti. Dle odvolacího soudu znalecký ústav [Anonymizováno] logicky vysvětlil a dostatečně odůvodnil, proč se nemohl se znaleckým posudkem [Anonymizováno] jako celkem ztotožnit, a proč v důsledku jím zjištěných konkrétních pochybení v odborném posouzení znaleckého ústavu [Anonymizováno] v jeho znaleckém posudku došlo k podhodnocení výsledku výnosového ocenění, potažmo majetkové ocenění na úrovni likvidačního zůstatku, čehož je důsledkem, že není správná jím určená výše hodnoty společnosti částkou 110,009.000 Kč. Uvedené bylo důvodem, proč [Anonymizováno] přistoupila k vlastním analýzám a oceněním tržní hodnoty podniku, ve kterých navázala na svá zjištění plynoucí z revize znaleckého posudku Kreston, pročež také vyloučila použití duplicitních srážek při ocenění majetku na úrovni čisté realizační ceny, přehodnotila úroveň nákladů likvidace a přehodnotila diskontní míru pro časovou aktualizaci peněžních toků z likvidace, a srozumitelně vyložila, proč určila tržní hodnotu společnosti po zaokrouhlení ve výši 146,430.000 Kč. Znalecký posudek se i náležitě vypořádal s námitkami navrhovatelů. Rozpory mezi znaleckými posudky spočívaly de facto v tom, že znalecký ústav [Anonymizováno] nevycházel z té části znaleckého posudku [Anonymizováno], kterou neshledal při jeho revizi správnou. Při slyšení obou znalců, pak zpracovatel znaleckého posudku [Anonymizováno] nevyvrátil správnost závěrů znaleckého posudku [Anonymizováno] a ani je nezpochybnil, neboť jeho nesprávnost dovozoval toliko ze svých závěrů obsažených ve [Anonymizováno] revidovaném znaleckém posudku, které měl nadále za správné. Lze proto přisvědčit soudu prvního stupně, že námitky účastnic ke znaleckému posudku [Anonymizováno], které předně namítaly správnost znaleckého posudku [Anonymizováno], pro kterou je nesprávný znalecký posudek [Anonymizováno], důvodem čehož jsou jejich rozdílné závěry, tak zůstaly v rovině tvrzení.

22. Znalecký posudek [Anonymizováno], který nejen že přezkoumal po formální a obsahové stránce znalecký posudek předložený hlavním akcionářem, ale nově i stanovil na základě relevantních údajů řádnou výši protiplnění, je vzhledem k povaze tohoto řízení zásadním důkazem. Dle odvolacího soudu jeho odborné závěry, plynoucí právě z revize znaleckého posudku [Anonymizováno], kdy došel k výše uvedeným zjištěním, jež jej vedla k závěru o jeho nesprávnosti, pak nejsou sto relevantním způsobem zpochybnit tvrzení účastnic, potažmo odvolatelek, že závěry právě jím revidovaného posudku jsou správné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. dubna 2009, sp. zn. 22 Cdo 849/2008, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. února 2011, sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2012, sp. zn. 22 Cdo 3941/2011, veřejnosti dostupné ne www.nsoud.cz). Odvolací soud neshledal důvodnými ani námitky odvolatelek, které se domáhají revize znaleckého posudku [Anonymizováno], protože dle nich se v řízení před soudem prvního stupně nepodařilo odstranit rozpory v jeho závěrech a v závěrech znaleckého posudku [Anonymizováno]. Dle odvolacího soudu v tomto řízení nenastala situace, kdy by zde byly dva naroveň si stojící znalecké posudky o stejné otázce, s rozdílnými závěry. Znalecký ústav [Anonymizováno] podal svůj posudek mimo řízení na základě žádosti hlavního akcionáře - účastnice 2), za účelem doložení přiměřenosti protiplnění za kmenové, zaknihované akcie ve formě na jméno, vydané společností [právnická osoba]., při uplatnění práva výkupu účastnických cenných papírů dle ust. § 183i a násl. obch. zák., a soud tuto listinu k důkazu provedl. Naproti tomu znalecký ústav [Anonymizováno], který byl soudem prvního stupně ustanoven znalcem (§ 127 o. s. ř.), dle úkolu, který mu byl zadán, zrevidoval i znalecký posudek [Anonymizováno], neboť k posouzení skutečností z něj zjištěných, bylo třeba odborného posouzení. Protože znalecký ústav [Anonymizováno] dospěl k závěru, že odborné závěry znaleckého posudku [Anonymizováno] nejsou správné, napravil pochybení, která ve znaleckém posudku shledal, což i náležitě vysvětlil a odůvodnil, a určil tržní hodnotu společnosti ve výši 146,430.000 Kč. K tomu odvolací soud odkazuje na závěr Nejvyššího soudu přijatý v jeho usnesení ze dne 7. dubna 2009, sp. zn. 22 Cdo 849/2008 (veřejnosti dostupný na www.nsoud.cz), že: „Jestliže znalec podal posudek mimo řízení na základě žádosti účastníka, nejedná se o provedení důkazu znaleckým posudkem, nýbrž o důkaz listinou; v takovém případě nejde o rozpor ve znaleckých posudcích“. Dle odvolacího soudu tak zde v tomto případě nejsou dány důvody namítané odvolatelkami pro revizi znaleckého posudku [Anonymizováno], jak i shledal soud prvního stupně.

23. Vzhledem ke všemu výše uvedenému nemá ani odvolací soud žádných pochybností o správnosti, jasnosti a úplnosti znaleckého posudku [Anonymizováno], a proto uzavírá, že soud prvního stupně správně vycházel z tržní hodnoty podniku Společnosti, stanovené znaleckým posudkem [Anonymizováno] ve výši 146,430.000 Kč, a jeho právní závěr, že přiměřené protiplnění za 1 ks kmenové zaknihované akcie na jméno o jmenovité hodnotě 1 000 Kč činí částku 1 974 Kč, je proto ve smyslu ust. (§ 183k odst. 1 obch. zák.) správný.

24. Ze všech shora popsaných důvodů odvolací soud částečné usnesení soudu prvního stupně potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné tak, jak je uvedeno ve výroku výše.

25. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení bude rozhodnuto dle ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soudem prvního stupně v rozhodnutí, jímž bude řízení u něho skončeno.