7 Cmo 13/2024 - 202

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl jako soud odvolací v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Uhlířové a soudců Mgr. Kateřiny Horákové a JUDr. Lenky Grollové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o nahrazení projevu vůle a určení obsahu smlouvy, k odvolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 68 Cm 107/2022-155 ze dne 18. 9. 2023, takto:

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění

1. Výše uvedeným rozsudkem soud prvního stupně (dále též i „soud“) ve výroku I. zamítl žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít s žalobcem následující smlouvu: Smluvní strany: [Jméno žalované A]., IČO: [IČO žalované A] sídlem [Adresa žalované A] dále jen „Prodávající“ a [Jméno žalobce] , nar. [Datum narození žalobce] trvale bytem [Adresa žalobce] 11 dále jen „Kupující“ Předmět smlouvy 1. Prodávající se tímto zavazuje převést na Kupujícího úplné a neomezené vlastnické právo k 31 kusům Akcií B společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [Adresa žalované A], (dále jen „Společnost“) každá o jmenovité hodnotě ve výši 20.000,- Kč, tj. akciím odpovídajícím celkovou jmenovitou hodnotou téměř 15 % základního kapitálu Společnosti (dále jen „Akcie“) se všemi právy s Akciemi souvisejícími.

2. Kupující se tímto zavazuje Akcie od Prodávajícího přijmout a na základě podmínek stanovených v této Smlouvě zaplatit Prodávajícímu za Akcie Kupní cenu, jak je tento pojem definován níže v ustanovení článku 2 této Smlouvy.

3. Smluvní strany se dohodly, že Akcie, opatřené řádným rubopisem na jméno Kupujícího, budou předány Kupujícímu nejpozději do 14 dní ode dne uzavření této Smlouvy. Kupní cena 1. Na základě a za podmínek stanovených touto Smlouvou se Kupující zavazuje zaplatit Prodávajícímu za převod Akcií kupní cenu v celkové výši 940 000 EUR („Kupní cena“). Prohlášení 1. Prodávající prohlašuje, že podle jeho nejlepšího vědomí k datu podepsání této Smlouvy: a. Společnost je akciovou společností, řádně založenou a platně existující v souladu s právním řádem České republiky, b. s Akciemi jsou spojena veškerá práva akcionáře, která s nimi spojuje zákon a stanovy c. Akcie nejsou předmětem zástavního práva, zajišťovacího převodu práva ani jiného práva jakékoli třetí osoby, které by tuto třetí osobu opravňovalo prodat Akcie nebo si je ponechat na úhradu dluhů Prodávajícího nebo jiných osob; d. Společnost není v úpadku nebo v hrozícím úpadku ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“). Proti Společnosti nebyl podán insolvenční návrh, nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. obdobný návrh v příslušné jurisdikci, a podle nejlepšího vědomí Prodávajícího podání takového návrhu ani nehrozí; Závěrečná ustanovení 1. Bude-li kterékoliv ustanovení této Smlouvy shledáno příslušným soudem nebo jiným orgánem neplatným, neúčinným nebo nevymahatelným, bude takové ustanovení považováno za vypuštěné ze Smlouvy a ostatní ustanovení této Smlouvy zůstanou v plném rozsahu v platnosti a účinnosti, pokud z povahy takového ustanovení nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž bylo uzavřeno, nevyplývá, že je nelze oddělit od ostatního obsahu této Smlouvy. Smluvní strany v takovém případě uzavřou takové dodatky k této Smlouvě, které budou nezbytné k dosažení výsledku stejného, a pokud to není možné, pak co nejbližšího tomu, jakého mělo být dosaženo neplatným nebo nevymahatelným ustanovením.

2. Tato Smlouva může být účinně měněna či doplňována výlučně formou číslovaných písemných dodatků.

3. Tato Smlouva je vyhotovena ve dvou (2) stejnopisech, z nichž každá ze Smluvních stran obdrží po jednom (1) vyhotovení.

3. Tato Smlouva je vyhotovena ve dvou (2) stejnopisech, z nichž každá ze Smluvních stran obdrží po jednom (1) vyhotovení. ______________________________ [Jméno žalované A]. _____________________________ [Jméno žalobce], a ve výroku II. rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši a se splatností, která bude stanovena v samostatném rozhodnutí.

2. Soud v odůvodnění rozhodnutí konstatoval, že žalobce se domáhal nahrazení projevu vůle žalované (dále též i „společnost“) k uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k 31 kusům akcií B společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [Adresa žalované A] (dále též i „SF“), každé o jmenovité hodnotě ve výši 20.000 Kč, tj. k akciím odpovídajícím celkovou jmenovitou hodnotou téměř 15 % základního kapitálu společnosti se všemi právy s akciemi souvisejícími s tím, že byla mezi ním a žalovanou uzavřena dohoda o opčním právu, která byla smlouvou o smlouvě budoucí, přičemž bylo sjednáno, že žalobce má právo na uzavření smlouvy s žalovanou o úplatném převodu akcií odpovídajících 15 % celkového základního kapitálu SF ve třech opcích po 5 % na základě splněných úrovní růstu SF, a to v následujícím typu kritérií: 1. roční („YTD“, tj. za fiskální rok) výsledek PnL (tzv. „Profit & Loss“), 2. velikost týmu analytiků (resp. jejich počet), 3. velikost týmu traderů (resp. jejich počet). Konkrétní úrovně růstu pak byly definovány pro každé opční právo individuálně, a to následovně: 1. v případě dosažení ročního PnL ve výši 375 000 EUR a týmu o velikosti 4 analytiků a 6 traderů, měl žalobce právo uzavřít smlouvu o převodu akcií SF odpovídajících 5 % celkového základního kapitálu v SF, a to za cenu 170 000 EUR; 2. v případě dosažení ročního PnL ve výši 500 000 EUR a týmu o velikosti 5 analytiků a 12 traderů, měl žalobce právo uzavřít smlouvu o převodu akcií SF odpovídajících dalším 5 % celkového základního kapitálu ve společnosti SF (druhá opce), a to za cenu 270 000 EUR; 3. v případě dosažení ročního PnL ve výši 2 500 000 EUR a týmu o velikosti 10 analytiků a 18 traderů, měl žalobce právo uzavřít smlouvu o převodu akcií společnosti SF odpovídajících dalším 5 % celkového základního kapitálu v SF (třetí opce), a to za cenu 500 000 EUR; k uzavření dohody žalobce s žalovanou došlo dne 26. 2. 2021; dle informací dostupných žalobci byly všechny milníky podmiňující převod akcií dle dohody o opčním právu naplněny, uplatnil proto žalobce u žalované svůj nárok na převod akcií SF, a to osobně e-mailem dne 31. 8. 2021 nárok na převod akcií odpovídajících 5% podílu na základním kapitálu společnosti SF za dohodnutou kupní cenu ve výši 170.000 EUR; přípisem a e-mailem ze strany bývalého právního zástupce žalobce dne 25. 2. 2022 souhrnně nárok na převod akcií odpovídajících 10 % (5 + 5 %) podílu na základním kapitálu společnosti SF za dohodnutou kupní cenu v souhrnné výši 770 000 EUR (270 000 EUR + 500 000 EUR); žalovaná však nesplnila povinnost uzavřít s žalobcem smlouvy o převodu akcií a i přes uzavřenou smlouvu o převodu akcií nikdy nevydala rubopisované akcie (tj. původní – již převedené – akcie odpovídající 15 % základního kapitálu společnosti SF). Žalobce zároveň uvedl, že nedisponuje konkrétními důkazy a informacemi o tom, k jakému okamžiku došlo ke splnění podmínek pro uplatnění jednotlivých opcí. Disponuje vydanými potvrzeními ze dne 28. 7. 2020 a 1. 9. 2020 prokazujícími spolu se smlouvami o poskytování služeb (ze dne 3. 4. 2020 a 1. 9. 2020), že již ke dni 28. 7. 2020 byl splněn požadavek na nábor 10 traderů, analytiků a podpůrných pracovníků a že již ke dni 1. 9. 2020 společnost SF obchodovala s kladnou střední hodnotou, čímž byla naplněna minimálně podmínka pro převod prvních 5 % akcií dle dohody o opčním právu.

3. Žalovaná uvedla, že bylo zvažováno zapojení žalobce do její akcionářské struktury, byl diskutován návrh písemné dohody, jenž však dojednán nebyl a k uzavření dohody nedošlo.

4. Soud konstatoval, že nemohl pro rozporná tvrzení žalobce dospět k jednoznačnému skutkovému stavu, který by mu umožnil určit obsah smlouvy.

5. Soud k tomu m.j. v odůvodnění rozsudku uvedl: …„Kontradiktorní skutková tvrzení žalobce zjištěná soudem na úrovni dvou zahájených řízení ve věci 68 Cm 107/2022 a ve věci 77 Cm 143/2022, podobně jako v rámci jediného řízení pod sp. zn. 68 Cm 107/2022, se nepodařilo ani po opakovaném hmotněprávním poučení pod sankcí neúspěchu ve věci samé žalobci překonat…….Hlavním důvodem, pro který žalobce nemohl uspět se svým nárokem, je absence bezrozporných tvrzení. Zvlášť nápadný rozpor soud shledal v uplatnění důkazů v relaci k projevu vůle účastníků při uzavírání smlouvy, které, dle tvrzení žalobce, měly ve věci 68 Cm 107/2022 (dále jen 68 Cm) dokládat úmysl k uzavření opční dohody, zatímco ve věci 77 Cm 143/2022 (dále jen 77 Cm) tytéž důkazy měly prokazovat uzavření jiného právního titulu – převodní smlouvy k akciím, a to včetně úmyslu stran………Žalobce v jednom i druhém sporu předložil na shodné důkazní bázi diametrálně rozdílné skutkové závěry a rovněž sama vnitřně rozporná tvrzení uplatněná v jediném řízení znemožnila řádně ukotvit skutkový stav. Soud po porovnání obou žalobních návrhů dospěl k navzájem neslučitelným závěrům, které se liší ve své druhové identitě……… Teprve po hmotněprávním poučení ve věci 68 Cm se žalobce rozhodl vzít žalobu ve věci 77 Cm zpět, poté, kdy byl soudem v řízení 68 Cm upozorněn na neurčitost skutkových tvrzení v projednávané věci (dovozeno z data konání ústního jednání, žádosti o odročení jednání a následného zpětvzetí žaloby ve věci 77 Cm). Učinil tak zjevně s úmyslem si alespoň v jednom sporu zajistit dostatečný skutkový stav přesunutím části tvrzení a důkazů ze sporu vedeného pod sp. zn. 77 Cm do sporu ve věci 68 Cm. Žalobce se tak rozhodl přesto, že v prvně jmenovaném sporu tvrdil a dokazoval uzavření výlučně převodní smlouvy, zatímco v řízení 68 Cm sledoval jinou intenci (srov. podání žalobce na čl. 112 spisu v bodě 7 a žalobní návrh z 30. 8. 2022 ve věci 77 Cm a dále se zpětvzetím ze dne 23. 5. 2023 ve věci 77 Cm)…….Zmatečnost příznačnou pro skutková tvrzení o smlouvě opční lze seznat z odůvodnění zpětvzetí…………...Nikoli bezrozporná tvrzení vyplývající z výňatků o jednání smluvních stran a z e-mailu ze dne 26. 2. 2021 se přitom měla stát základem žalobcova tvrzení o ústním uzavření smlouvy. Nejasnost a neurčitost samotných elementárních tvrzení dokládá i fakt, že jejich konkretizace měla být, dle žalobce, provedena až na podkladě výslechů svědků, což je ve sporném řízení nepřípustné………Soud dále k rozpornosti skutkových tvrzení uvádí, že nepřehlédnutelným a tudíž nezhojitelným faktem jsou nejen duálně konstruovaná skutková tvrzení, tj. navzájem neslučitelná už na úrovni druhové rozdílnosti, ale i nejistota týkající se singularity či plurality smluvního zajištění práva opce…………Soud pro úplnost konkretizuje také rozpor mezi skutkovými tvrzeními žalobce a autentickými písemnými důkazy, které nebyly za řízení žádnou ze stran zpochybněny, a to v tom směru, že žalobce sice hovoří o jediné opční dohodě uzavřené dne 26. 2. 2021, přesto však předkládá důkaz o uplatnění práv z této opční smlouvy pojednávající o dohodách 2020, které měly být finálně dojednány a utvrzeny delší dobu (což je opět neurčité – pozn. soudu), přičemž právě dohody 2020 měly být písemně rekapitulovány [Anonymizováno] za pomoci e-mailu ze dne 26. 2. 2021…………Na pozadí této nejednoznačnosti se pak zvlášť vyjímá žalobcovo tvrzení v obou žalobách podaných ve sporech 68 Cm a 77 Cm o tom, že mezi stranami měl být evidentně definitivně vyjasněn obsah vůle e-mailem ze dne 26. 2. 2021, což je v kontrastu s obsahem zpětvzetí, v němž žalobce uvedl, že k vyjasnění došlo až na základě dosavadních výsledků ostatních řízení, především v řízení pod sp. zn. 68 Cm 107/2022.“ 6. Soud též uvedl, že má-li při výkladu projevu vůle přihlédnout k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, zjistil, že obchodněprávní praxe žalované probíhá obvykle v písemné formě spolu s vydáváním písemných potvrzení o splnění podmínek, což odporuje žalobcovu tvrzení o ústním sjednání závazku.

7. Soud uvedl m.j. dále:…….. „i za předpokladu přijetí konkluze o dostatečné identifikaci právního poměru mezi účastníky, tj. smlouvy opční, by soud nemohl přitakat tomu, že tzv. rekapitulace z e-mailu ze dne 26. 2. 2021 je toliko potvrzením dříve ústně sjednaného závazku, neboť z žalobcova přepisu podstatných částí zvukového záznamu se podává, že rozhodné podmínky pro uplatnění nároku měly být určeny až následným e-mailem (viz citace z žaloby ze dne 30. 8. 2022 ohledně výňatku z jednání ze dne 26. 2. 2021). ……………Měla-li, podle tvrzení žalobce, opční dohoda povahu smlouvy o smlouvě budoucí, pak její podstatnou náležitostí, která musela být sjednána v době uzavření smlouvy, je povinnost žalobce vyzvat žalovaného ve smlouvě či zákonem určené době, k uzavření smlouvy. Zákonná lhůta se vázala, dle tvrzení žalobce, ke splnění jednotlivých milníků, které určila žalovaná v e-mailu ze dne 26. 2. 2021. Z důkazních materiálů i z žalobcova tvrzení však nevyplývá, že by podmínky opce byly při uzavření smlouvy jako celku v rámci završených ústních jednání dojednány, naopak byly specifikovány dodatečně (viz předmět e-mailu ze dne 26. 2. 2021 a jeho obsah), aniž je žalobce zákonem odpovídajícím způsobem akceptoval (mlčení neznamená přijetí návrhu smlouvy).“ 8. Soud uvedl též, že z pohledu nutných náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí právní poměr v zákonem předepsaném rozsahu identifikován nebyl, a proto by žalobce nemohl ani v tomto punktu žaloby uspět. Soud uvedl též, že provedení důkazu audiozáznamy považuje - pro žalobcem založené rozpory v řízení - za nadbytečné, a též proto, že nahrávky předložené soudu ve věci 68 Cm před zpětvzetím žaloby ve věci 77 Cm nebyly, dle vyjádření žalobce, pořízeny se souhlasem nahrávaných osob. S ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 1774/14 a Nejvyššího soudu. zn. 21 Cdo 1009/98, která poskytují ochranu soukromí před použitím formálně nezpůsobilého důkazního materiálu v civilním řízení, soud rozhodl o zamítnutí provedení takových - žalobcem pořízených - důkazních prostředků. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce odvolání. Uvedl, že soud ignoroval skutková tvrzení žalobce, která byla po výzvě soudu řádně doplněna, nepřípustně posoudil žalobu na základě procesních postupů žalobce v jiném řízení, které se týkalo jiného nároku a nesprávně nepřipustil stěžejní navržené důkazy spočívající v nahrávkách obchodních jednání a svědeckých výpovědích. Soud žalobu zamítl především pro údajné rozporné tvrzení, žalobce však přednesl skutkové okolnosti uplatněného nároku tak, že bylo ústně sjednáno, že žalobce má po splnění prvních milníků nárok nabýt akcie odpovídající 15 % podílu na základním kapitálu společnosti SF a dále, že bude mít žalobce právo nabýt dalších 15 % společnosti SF prostřednictvím dohody o opčním právu při splnění jiných milníků a těchto „druhých“ 15 % je předmětem této žaloby. Nárok uplatněný žalobou představuje nárok, který žalobce dovozuje z dohody o opčním právu, která byla s žalovanou uzavřena ústní formou dne 26. února 2021 (dále jen „dohoda o opčním právu“), a která svou formou představuje smlouvu o smlouvě budoucí ve smyslu ustanovení § 1785 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“). Obsahem dohody o opčním právu bylo právo žalobce učinit, po splnění dohodnutých podmínek, výzvu žalované k uzavření kupních smluv na dohodnutý podíl akcií společnosti SF, a to za dohodnutou cenu. Dále byla obsahem dohody o opčním právu odpovídající povinnost žalované po takto učiněné výzvě uzavřít kupní smlouvy a žalobci dohodnutý podíl akcií společnosti SF, rubopisovaný na jeho jméno, předat. Zároveň s uvedeným právem žalobce měla žalovaná vždy odpovídající povinnost příslušné kupní smlouvy uzavřít a podíl akcií společnosti SF za dohodnutou cenu žalobci předat a současně tyto akcie opatřit rubopisem na jméno žalobce. Skutečnost, že dohoda o opčním právu byla uzavřena dne 26. února 2021, je patrná rovněž z potvrzovacího e-mailu ze dne 26. února 2021, který představuje tzv. potvrzovací dopis ve smyslu ustanovení § 1757 odst. 2 o.z. Žalobce k takto vymezenému nároku navrhl k důkazu svědecké výpovědi a pořízené nahrávky z jednání. Žalobce podal k Městskému soudu v Praze (i) žalobu na vydání „prvních“ 15 % akcií společnosti SF a zahájil tak řízení vedené pod sp. zn. 77 Cm 143/2022 (dále jen „řízení o vydání prvních 15 %“), (ii) žalobu na nahrazení projevu vůle ve věci „prvních“ 15 % akcií společnosti SF a zahájil tak řízení vedené pod sp. zn. 73 Cm 143/2022 (dále jen „řízení o nahrazení projevu vůle prvních 15 %“) a podal (iii) i žalobu související s popsanou dohodou o opčním právu na „druhých“ 15 % akcií společnosti SF. Žalobce vzal žalobu v řízení o vydání „prvních“ 15 % zpět vzhledem k tomu, že se materiálně jedná o totožný nárok, který je již obsažen v žalobě v rámci řízení o nahrazení projevu vůle prvních 15 %. Jak v řízení o vydání „prvních“ 15 %, tak i v řízení o nahrazení projevu vůle 15 %, se jednalo o uplatňování jiného nároku, na základě jiného právního titulu a jiných skutkových okolností, než v případě nároku uplatněného žalobou, což soud přehlédl. Žalobce identifikoval uplatněný nárok a jeho podstatné náležitosti. Nepřípustné je subjektivní hodnocení soudu, že zpětvzetí žaloby v rámci řízení o vydání „prvních“ 15 % učinil „zjevně s úmyslem si alespoň v jednom sporu zajistit dostatečný skutkový stav přesunutím části tvrzení a důkazů“. Nahrávky nebyly soudem připuštěny k důkazu a není zcela zřejmé, z jaké konkrétní pasáže nahrávek soud dovozuje, že by žalobce měl mít důvod tvrdit v rámci tohoto řízení vznik dvou různých smluv v rámci jednoho uceleného kontrakčního procesu. Nepřezkoumatelný je závěr soudu ohledně „singularity či plurality smluvního zajištění práva opce“. Též úvahy soudu ohledně zavedené písemné formě mezi stranami jsou předčasné a nesprávné. Nesrozumitelný je též odstavec 19 a 20 rozsudku, kde soud cituje nahrávky, které nebyly připuštěny k důkazu a opomíná, že žalobce nikdy ani netvrdil, že byla sjednaná speciální lhůta k učinění výzvy k uzavření realizační smlouvy. Mezi stranami se tedy prosadila zákonná lhůta 1 roku, v rámci které žalobce rovněž příslušnou výzvu k převodu akcií v souladu s dohodou o opčním právu zaslal. To žalobce doložil učiněnými výzvami, které rovněž soudu explicitně popsal, vysvětlil, že dohoda o opčním právu měla veškeré náležitosti, a že z následného chování stran bylo patrné, že strany se jí cítí být vázány. Žalobce předložil nahrávku, kde je zachycena obchodní schůzka, na které byla dohoda o opčním právu uzavřena, předložil potvrzovací dopis této dohody a navrhl k doložení jejího uzavření výslech svědků. Předložené nahrávky není možné odmítnout pouze s ohledem na skutečnost, že k nim došlo „bez vědomí jejich aktérů“. Z ustálené judikatury vyplývá, že zvukový nebo obrazový záznam, který se týká člověka nebo jeho projevů osobní povahy a který byl pořízen soukromou osobou bez vědomí nahrávané osoby, lze použít jako důkaz v občanském soudním řízení pouze tam, kde má vést k prokázání skutečnosti, kterou není možné prokázat jinak a kde i další okolnosti případu vedou k závěru, že nelze upřednostnit právo na ochranu osobnosti dotčené osoby před právem na spravedlivý proces toho, komu je použití důkazu zvukovým či obrazovým záznamem týkajícím se této osoby nebo jejích projevů osobní povahy na prospěch. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

9. Žalovaný ve vyjádření k odvolání zejména uvedl, že napadený rozsudek je správný, že soud správně dovodil, že tvrzení žalobce byla nedostatečná, což bylo také důvodem, proč žalobu zamítl. Neprovedení důkazu audiozáznamem bylo okrajovou záležitostí, navíc je takový důkaz nepřípustný. Navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil.

10. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek podle § 212 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen též o. s. ř.) a dospěl k závěru, že rozsudek nelze ani potvrdit ani změnit.

11. Podle § 1785 o.z. smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

12. Podle § 1786 o.z. zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí.

13. Podle § 1787 odst. 1 o. z. nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle odst. 2 obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva.

14. Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

15. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle odst. 2 projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy. Podle odst. 3 odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu takové přijetí neodmítne. Navrhovatel může přijetí nabídky s dodatkem nebo odchylkou předem vyloučit již v nabídce nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnost.

16. Podle § 1757 odst. 1 o. z. po uzavření smlouvy mezi stranami v jiné formě, než písemné je stranám ponecháno na vůli, zda si obsah smlouvy v písemné formě potvrdí. Podle odst. 2 učiní-li tak při podnikání stran jedna z nich vůči druhé v přesvědčení, že její potvrzení zachycuje obsah smlouvy věrně, platí smlouva za uzavřenou s obsahem uvedeným v potvrzení, i když vykazuje odchylky od skutečně ujednaného obsahu smlouvy. To platí jen v případě, že odchylky uvedené v potvrzení mění skutečně ujednaný obsah smlouvy nepodstatným způsobem a jsou takového rázu, že by je rozumný podnikatel ještě schválil, a za podmínky, že druhá strana tyto odchylky neodmítne. Podle odst. 3 odstavec 2 se použije i v případě, že smlouva byla uzavřena při podnikání jedné ze stran a její obsah potvrdí druhá strana.

17. Smlouvou o smlouvě budoucí se účastníkům smlouvy stanovuje závazek uzavřít v ujednané lhůtě (a po splnění určitých podmínek) budoucí smlouvu, jejíž obsah je alespoň obecným způsobem ujednán. Povinnost uzavřít v ujednané lhůtě smlouvu o smlouvě budoucí může být stanovena i jen jednomu účastníkovi, ten je potom povinen na vyzvání druhého účastníka uzavřít budoucí smlouvu bez zbytečného odkladu. Není-li ve smlouvě o budoucí smlouvě uvedena jiná lhůta, je zavázaný účastník povinen uzavřít budoucí smlouvu do 1 roku. Pokud není určena lhůta k přijetí výzvy, ze zákona platí povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu. Smlouva může být uzavřena v jakékoli formě (písemné, notářské, ústní, konkludentní).

18. Podle § 157 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, soud v odůvodnění rozsudku uvede, čeho se žalobce (navrhovatel) domáhal a z jakých důvodů a jak se ve věci vyjádřil žalovaný (jiný účastník řízení), stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, jaký učinil závěr o skutkovém stavu a jak věc posoudil po právní stránce; není přípustné ze spisu opisovat skutkové přednesy účastníků a provedené důkazy. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozsudku bylo přesvědčivé. Odůvodnění uvedené v písemném vyhotovení rozsudku musí být v souladu s vyhlášeným odůvodněním.

19. Ve smyslu uvedeného ustanovení soud uvede v odůvodnění rozsudku podstatný obsah přednesů, stručně a jasně vyloží, které skutečnosti má prokázány, a které nikoliv, o které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, proč neprovedl i další důkazy, a posoudí zjištěný skutkový stav podle příslušných ustanovení, jichž použil. Je třeba trvat na tom, aby odůvodnění rozsudku bylo dostatečné a srozumitelné tak, aby závěry, jež učinil soud, byly přezkoumatelné. Těmto požadavkům však v případě odůvodnění předmětného výroku rozsudek soudu nikterak nevyhovuje.

20. Jak vyplývá z tohoto rozsudku, výrok, jímž byla žaloba zamítnuta, je zejména odůvodněn obecným konstatováním, že soud nemohl pro rozporná tvrzení žalobce dospět k jednoznačnému skutkovému stavu, který by mu umožnil určit obsah smlouvy, přičemž k tomuto závěru uvedl, že kontradiktorní skutková tvrzení žalobce zjištěná soudem na úrovni dvou zahájených řízení ve věci 68 Cm 107/2022 a ve věci 77 Cm 143/2022, podobně jako v rámci jediného řízení pod sp. zn. 68 Cm 107/2022, se nepodařilo ani po opakovaném hmotněprávním poučení pod sankcí neúspěchu ve věci samé žalobci překonat. Soud sice velmi obsáhle a částečně nesrozumitelně dovozoval, že pro rozporná tvrzení žalobce nemohl dospět k jednoznačnému závěru o skutkovému stavu věci, který by umožnil určit obsah smlouvy, přitom soud především neozřejmil, jaká konkrétní skutková tvrzení žalobce obsažená v žalobě (doplněná v průběhu řízení) byla rozporná a také neuvedl, jaký byl navržený obsah smlouvy obsažený v petitu žaloby. Soud nevyložil, které skutečnosti má za právně významné skutečnosti pro danou věc ve smyslu ustanovení, která soud použil. Soud srozumitelně neozřejmil, proč má za to, že skutková tvrzení žalobce nejsou dostatečná. Soud v sice v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že žalobce se domáhal nahrazení projevu vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k předmětným akciím s tím, že byla mezi ním a žalovanou uzavřena dohoda o opčním právu, která byla smlouvou o smlouvě budoucí, přičemž bylo sjednáno, že žalobce má právo na uzavření smlouvy s žalovanou o úplatném převodu předmětných akcií po splněných úrovní růstu SF, a to v popsaném typu kritérií, přičemž k uzavření dohody žalobce s žalovanou došlo ke dni 26. 2. 2021, že dle informací dostupných žalobci byly všechny milníky podmiňující převod akcií dle dohody o opčním právu naplněny, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok, že žalovaná však povinnost uzavřít s žalobcem smlouvy o převodu akcií nesplnila, soud však neobjasnil, proč z těchto tvrzení žalobce obsažených v žalobě nevycházel při zjišťování skutkového stavu věci, neuvedl, z jakého důvodu uvedená tvrzení žalobce v odůvodnění rozsudku konstatoval. Z odůvodnění rozsudku není také zřejmé, z jakého důvodu vycházel soud při posouzení věci ze skutečností vztahujících se k jinému řízení, jehož předmětem byl jiný nárok, než je nárok uplatněný předmětnou žalobou. Soud nevysvětlil také, proč se zabýval obsahem audionahrávek, když zároveň uvedl, že tyto jsou jako důkazy nepřípustné. K tomu je třeba připomenout, že důkaz nahrávkou pořízenou bez souhlasu nahrávané osoby není možné odmítnout provést pouze s odůvodněním, že k jejímu pořízení došlo bez vědomí nahrávané osoby (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018). V daném případě žalobce navrhl k důkazu, že došlo ústně k uzavření dohody o smlouvě budoucí v žalobcem uvedeném znění, nahrávky z obchodních jednání vedených účastníky řízení, je proto třeba, aby soud posoudil s ohledem na okolnosti dané věci, zda je takový důkaz v dané věci přípustný ve smyslu závěrů obsažených v uvedeném rozsudku Nejvyššího soudu a zda jej jako důkaz k danému tvrzení žalobce provede.

21. Pokud soud uvedl, že z pohledu nutných náležitostí smlouvy o smlouvě budoucí právní poměr v zákonem předepsaném rozsahu identifikován nebyl, a proto by žalobce nemohl ani v tomto punktu žaloby uspět, avšak neuvedl, o jaké nutné náležitosti se jedná, nelze tento závěr přezkoumat.

22. Z předloženého spisu vyplynulo, že žalobce se žalobou domáhal, aby soud vydal rozsudek, jímž se nahrazuje projev vůle žalované uzavřít s žalobcem následující smlouvu: Smluvní strany: [Jméno žalované A]., IČO: [IČO žalované A], sídlem [Adresa žalované A] dále jen „Prodávající“ a [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce] trvale bytem [Adresa žalobce] dále jen „Kupující“ Předmět smlouvy 1. Prodávající se tímto zavazuje převést na Kupujícího úplné a neomezené vlastnické právo k 31 kusům Akcií B společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se sídlem [Jméno žalované B] [adresa] l (dále jen „Společnost“) každá o jmenovité hodnotě ve výší 20.000,- Kč, tj. akciím odpovídajícím celkovou jmenovitou hodnotou téměř 15 % základního kapitálu Společnosti (dále jen „Akcie“) se všemi právy s akciemi souvisejícími.

2. Kupující se tímto zavazuje Akcie od Prodávajícího přijmout a na základě podmínek stanovených v této Smlouvě zaplatit Prodávajícímu za Akcie Kupní cenu, jak je tento pojem definován níže v ustanovení článku 2 této Smlouvy.

3. Smluvní strany se dohodly, že Akcie, opatřené řádným rubopisem na jméno Kupujícího, budou předány Kupujícímu nejpozději do 14 dní ode dne uzavření této Smlouvy. Kupní cena 1. Na základě a za podmínek stanovených touto Smlouvou se Kupující zavazuje zaplatit Prodávajícímu za převod Akcií kupní cenu v celkové výši 940 000 EUR („Kupní cena“). Prohlášení 1. Prodávající prohlašuje, že podle jeho nejlepšího vědomí k datu podepsání této Smlouvy: a. Společnost je akciovou společností, řádně založenou a platně existující v souladu s právním řádem České republiky, b. s Akciemi jsou spojena veškerá práva akcionáře, která s nimi spojuje zákon a stanovy c. Akcie nejsou předmětem zástavního práva, zajišťovacího převodu práva ani jiného práva jakékoli třetí osoby, které by tuto třetí osobu opravňovalo prodat Akcie nebo si je ponechat na úhradu dluhů Prodávajícího nebo jiných osob; d. Společnost není v úpadku nebo v hrozícím úpadku ve smyslu ustanovení § 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon"). Proti Společnosti nebyl podán insolvenční návrh, nebo návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. obdobný návrh v příslušné jurisdikci, a podle nejlepšího vědomí Prodávajícího podání takového návrhu ani nehrozí; Závěrečná ustanovení 1. Bude-li kterékoliv ustanovení této Smlouvy shledáno příslušným soudem nebo jiným orgánem neplatným, neúčinným nebo nevymahatelným, bude takové ustanovení považováno za vypuštěné ze Smlouvy a ostatní ustanovení této Smlouvy zůstanou v plném rozsahu v platnosti a účinnosti, pokud z povahy takového ustanovení nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž bylo uzavřeno, nevyplývá, že je nelze oddělit od ostatního obsahu této Smlouvy. Smluvní strany v takovém případě uzavřou takové dodatky k této Smlouvě, které budou nezbytné k dosažení výsledku stejného, a pokud to není možné, pak co nejbližšího tomu, jakého mělo být dosaženo neplatným nebo nevymahatelným ustanovením.

2. Tato Smlouva může být účinně měněna či doplňována výlučně formou číslovaných písemných dodatků.

3. Tato Smlouva je vyhotovena ve dvou (2) stejnopisech, z nichž každá ze Smluvních stran obdrží po jednom (1) vyhotovení. [Jméno žalované A]. [Jméno žalobce], přičemž v žalobě tvrdil, že mezi žalobcem a žalovanou byla, mimo jiné, uzavřena opční smlouva na převod akcií odpovídajících dalším 15 % základního kapitálu SF, a to ve třech opcích (po 5 % akcií) na základě splněných podmínek růstu společnosti SF (dále i jen „dohoda o opčním právu“), v době sjednávání dohody o opčním právu vystupoval jako zástupce žalované - jediného akcionáře společnosti SF (tehdy [Anonymizováno]) a jako zástupce pana [tituly před jménem] [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], také jen „TK“), pan [Anonymizováno], nar. [Anonymizováno], bytem [adresa] (dále jen „ VK“); dohoda o opčním právu byla smlouvou o smlouvě budoucí, přičemž v rámci této dohody bylo sjednáno, že žalobce má právo na uzavření smlouvy s žalovanou o úplatném převodu akcií odpovídajících 15 % celkového základního kapitálu společnosti SF ve třech opcích po 5 % na základě splněných úrovní růstu společnosti SF, a to v následujícím typu kritérií: 1. roční („YTD“, tj. za fiskální rok) výsledek PnL (tzv. „Profit & Loss" ), 2. velikost týmu analytiků (resp. jejich počet), 3. velikost týmu traderů (resp. jejich počet). Konkrétní úrovně růstu pak byly definovány pro každé opční právo individuálně, a to v žalobě popsaným způsobem; o dohodě o opčním právu bylo jednáno již dříve ústně, k uzavření dohody žalobce s žalovanou došlo ke dni 26. 2. 2021, kdy byl obsah projevené vůle a konkrétní náležitosti dohody o opčním právu mezi stranami zcela vyjasněny a potvrzeny.

23. Z uvedeného je zřejmé, že se žalobce domáhal předmětnou žalobou určení obsahu smlouvy soudem v uvedeném znění, přičemž tvrdil, že byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí v žalobě a v řízení uvedeném znění (dohoda o opčním právu), z níž právo na uzavření takové dohody plyne.

24. Za této situace bylo na soudu prvního stupně, aby nejprve zkoumal, zda z pohledu výše uvedených ustanovení, která soud na danou věc aplikoval, žalobce v řízení tvrdil všechny rozhodné skutečnosti o uzavření takové smlouvy mezi účastníky a aby následně zjistil, zda k jejímu uzavření platně došlo, a tedy zda má žalobce právo domáhat se v petitu žaloby specifikovaného nároku. Soud pochybil, pokud nepostupoval tímto způsobem.

25. Jestliže rozhodnutí postrádá náležitosti uvedené v § 157 odst. 2 o. s. ř., je rozhodnutí soudu prvního stupně v uvedeném výroku zatíženo vadou nepřezkoumatelnosti.

26. Z vyložených důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř., napadený rozsudek zrušil a podle ust. § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

27. V tomto řízení se soud bude zabývat tvrzeními žalobce obsaženými v žalobě a vznesenými v průběhu řízení. Pokud soud dospěje k závěru, že jsou žalobcova tvrzení neúplná, poučí jej ve smyslu zákonných ustanovení, aby tato doplnil, též provede ty důkazy, které slouží k prokázání tvrzení žalobce o právně významných skutečnostech. Neopomene se též zabývat tím, zda osoba, která podle tvrzení žalobce žalovanou při uzavírání dohody o opčním právu zastupovala, byla k takovému jednání oprávněna.

28. O náhradě nákladů tohoto odvolacího řízení rozhodne soud v dalším řízení.

Poučení