7 Cmo 139/2021 - 257

Rubrum

Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Vladislavy Riegrové, Ph.D. a soudkyň JUDr. Lenky Grollové a JUDr. Lenky Broučkové, v právní věci navrhovatele: [Jméno navrhovatele], IČO [IČO navrhovatele] sídlem [Adresa navrhovatele] zastoupen [Jméno Zástupce A], advokátem sídlem [adresa] za účasti: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [adresa] zastoupen [Jméno Zástupce B], advokátem sídlem [adresa] o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka ze dne 12.3.2020, o odvolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Plzni č. j. 41 Cm 52/2020-228 ze dne 3. února 2021 takto:

Výrok

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí 37 026 Kč, ve zbytku se potvrzuje.

III. Navrhovatel je povinen zaplatit účastníkovi na náhradu nákladů odvolacího řízení 12 257,30 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám právního zástupce účastníka.

Odůvodnění

1. Usnesením shora uvedeného čísla a data soud prvního stupně v bodě I. výroku rozhodl takto: „Návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti [právnická osoba], IČO [IČO] konané dne 12. 3. 2020, přijatých pod body: 3. valná hromada projednala veškerá peněžitá plnění vyplacená společností nad rámec základní mzdy dle pracovní smlouvy ze dne 22. 12. 2011 [tituly před jménem] [Jméno], nar. [dat. nar.], za období od 2. 1. 2012 do 31. 12. 2019 a tímto jejich vyplacení v plném rozsahu s účinky ex tunc schvaluje; 4. valná hromada projednala pracovní smlouvu uzavřenou dne 1. 8. 2018 mezi společností jako zaměstnavatelem na straně jedné a [tituly před jménem] [Jméno], nar. [dat. nar.], jako zaměstnancem na straně druhé a tímto její uzavření s účinky ex tunc schvaluje; 5. valná hromada projednala veškerá peněžitá plnění vyplacená společností nad rámec základní mzdy dle pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2018 [tituly před jménem] [Jméno], nar. [dat. nar.], za období od 1. 8. 2018 do 31. 12. 2019 a tímto jejich vyplacení v plném rozsahu s účinky ex tunc schvaluje; 8. valná hromada projednala smlouvu o zápůjčce peněz uzavřenou dne 12. 3. 2018 mezi společností jako zapůjčitelem na straně jedné a [tituly před jménem] [Jméno], nar. [dat. nar.], jako vydlužitelem na straně druhé a tímto její uzavření s účinky ex tunc schvaluje; programu valné hromady, se zamítá.“ V bodě II. výroku soud rozhodl takto: Navrhovatel je povinen zaplatit dalšímu účastníku tohoto řízení společnosti [právnická osoba] plnou náhradu nákladů řízení ve výši 74 052 Kč k rukám jejího právního zástupce do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.“ 2. Z odůvodnění rozhodnutí / čl.1 odůvodnění / vyplývá, že svůj nárok na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady účastníka, jak o něm soud rozhodl v bodě I. výroku rozhodnutí, navrhovatel odůvodnil tvrzením, že „jednatel společnosti [tituly před jménem] [Jméno] porušil svým jednáním § 61 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích /dále jen „ZOK“/,neboť si sám sobě schválil a vyplatil prémie nad rámec pracovní smlouvy, a to za období 10-12/2017, 2018 a 2019, celkem takto vyplacené prémie nad rámec základní mzdy činily 1 786 500 Kč, čímž porušil povinnost vykonávat funkci člena orgánu s péčí řádného hospodáře /§ 51 ZOK/, neboť i přes zhoršující se hospodářské výsledky společnosti schvaloval a vyplácel si sám sobě stále vyšší prémie. Jednatel opětovně ignoroval § 61 ZOK, když hlasoval na předmětné valné hromadě pro schválení smlouvy o zápůjčce ze dne 12. 3. 2018 s účinky ex tunc, kterou si předtím sám sobě schválil a vyplatil ve výši 450 000 Kč. Dále jednatel opět ignoroval § 61 odst. 3 ZOK, když sjednal s osobou blízkou /svojí manželkou [tituly před jménem] [Jméno]/ pracovní smlouvu a poskytl jí tzv. jiné plnění. Na valné hromadě jednatel hlasoval pro schválení pracovní smlouvy ze dne 1. 8. 2018, která byla uzavřena mezi společností jakožto zaměstnavatelem na straně jedné a [tituly před jménem] [Jméno] jakožto zaměstnancem na straně druhé, a to s účinky ex tunc. Na valné hromadě bylo sice přítomno 60 % společníků, avšak jedním z nich byl i jednatel, u něhož zákon zakazuje hlasovat k určitým usnesením a společnost nesmí k jeho hlasům přihlédnout ani při posuzování schopnosti valné hromady usnášet se. S odkazem na ustanovení § 173 odst. 1 ZOK bylo zneužito hlasovací právo k újmě celku. Jednatel porušoval vícero ustanovení ZOK, nechoval se čestně a jeho jednání se příčilo dobrým mravům. Svolání této valné hromady bylo bezprostřední reakcí na žádost navrhovatele o poskytnutí informací ze dne 3. 12. 2019. Jednání jednatele naplňuje důvody, pro které může soud na návrh některého společníka vyslovit neplatnost určitých usnesení valné hromady, případné vyslovení neplatnosti těchto usnesení nebude mít závažné právní následky pro společnost. Rovněž lze vyloučit případný podstatný zásah do práv třetích osob nabytých v dobré víře.“ 3. V čl.2. odůvodnění soud rekapituloval vyjádření účastníka k návrhu takto: „Společnost se žalobním návrhem nesouhlasila. Ve svých písemných podáních zdůraznila, že schválení usnesení valné hromady s účinky ex tunc neodporuje zákonu ani společenské smlouvě společnosti, též není takové právní jednání v rozporu s dobrými mravy ani s veřejným pořádkem. Veškerá peněžitá plnění poskytovaná [tituly před jménem] [Jméno] představují mzdové nároky společnosti a nikoliv odměnu vyplácenou jednateli jako členovi statutárního orgánu. Námitky týkající se zhoršující hospodářské situace společnosti jsou hrubě zkreslující, nereflektují skutečný stav ve společnosti a též opomíjejí zásadu skutkové okolnosti. Společnost je zdravou, ekonomicky silnou, stabilní a fungující společností. Do 7. 10. 2017 byl [tituly před jménem] [Jméno] „toliko“ zaměstnancem společnosti. Skutečnost, že od 7. 10. 2017 vykonává též funkci jednatele společnosti, se do výše jeho mzdy a dalších peněžitých plnění vyplacených mu nad rámec základní mzdy nikterak dramaticky nepromítla. Poskytnutá zápůjčka nijak společnost nepoškozuje, naopak, neboť byla poskytnuta jako zápůjčka úročená, a to s úrokem 2,39 % p. a. Pracovní smlouva [tituly před jménem] [Jméno] ze dne 1. 8. 2018 představuje smlouvu uzavřenou v tzv. běžném obchodním styku, která tedy nepodléhá schválení valnou hromadou společnosti. U usnesení přijatého na předmětné valné hromadě pod bodem 5. se jedná o obsolentní usnesení valné hromady, neboť žádné plnění nad rámec základní mzdy [tituly před jménem] [Jméno] poskytnuto ani vyplaceno nikdy nebylo. Navrhovatelem namítaná sistace hlasovacích práv společníka [tituly před jménem] [Jméno] je lichá a účelová, není naplněna žádná z hypotéz předvídaných v ustanovení § 173 odst. 1 ZOK či v § 212 odst. 1 a 2 o. z. Žádné usnesení valné hromady společnosti konané dne 12. 3. 2020 přijaté potřebnou většinou nepředstavuje pro společnost újmu ani není rozporné s dobrými mravy. Společnost zdůraznila s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR rovněž skutečnost, že by soud vůbec neměl zkoumat platnost či neplatnost žalobou napadených usnesení valné hromady, neboť navrhovatelka se bez vážného /omluvitelného/ důvodu valné hromady nezúčastnila a pokud napadla žalobou platnost přijatých usnesení, jedná se o zjevné zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 o. z., které nepožívá právní ochrany.“ 4. V závěru článku 2 odůvodnění soud konstatoval: „Byť se lze s právní argumentací společnosti v tomto směru ztotožnit, soud projednal žalobu věcně a vypořádal se s navrhovatelem uváděnými důvody neplatnosti napadených usnesení přijatých na předmětné valné hromadě tak, jak bude uvedeno níže.“ 5. V článku 3 soud vymezil zjištění, učiněná na základě provedeného dokazování a vymezil své skutkové závěry, k nimž dospěl při věcném hodnocení návrhem na vyslovení neplatnosti napadených jednotlivých usnesení, přijatých na valné hromadě účastníka, jež se konala dne 12.3.2020. Soud zde rovněž poukázal na následující valnou hromadu účastníka, jež se konala dne 15.7.2020, a okolnosti k ní se vážící.

6. Poté soud odkázal na dikci ustanovení § 191 odst. 1,2 zákona č. 90/2012 Sb. / ZOK / a v článku 5 dovodil včasnost návrhu s tím, že navrhovatel coby společník účastníka je oprávněn k podání návrhu, soud je přitom v řízení vázán důvody neplatnosti, jak byly v návrhu uplatněny.

7. Soud dále v daném článku odůvodnění přistoupil k věcnému hodnocení jednotlivých usnesení valné hromady a poté, co předestřel své vývody a hodnocení, včetně závěru o tom, že usnesení přijatá pod body 3.,4.,5.,8 nepatří mezi taxativně vyjmenované případy v § 173 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb. /ZOK/, včetně stanoviska o neunesení důkazního břemene ve vztahu k tvrzenému zneužití hlasovacích práv [tituly před jménem] [Jméno] k újmě celku, a závěru o neprokázání výkonu hlasovacích práv [tituly před jménem] [Jméno] v rozporu s dobrými mravy, a včetně dalších závěrů v čl. 5 popsaných, uzavřel, že „nejsou zde dány okolnosti, pro které by měl vyslovit neplatnost usnesení přijatých pod body 3., 4., 5. a 8. na valné hromadě společnosti konané dne 12. 3. 2020, neboť nebylo zjištěno porušení právních předpisů, společenské smlouvy či dobrých mravů, a proto žalobní návrh zamítl.“ 8. O nákladech řízení rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. procesně úspěšnému účastníkovi přiznal náhradu nákladů, představovaných náklady právního zastoupení v rozsahu 18 odměn po 3 100 Kč za úkony právní služby, z toho 7 porad s klientem, přesahujících jednu hodinu, 5x písemné vyjádření ve věci, 4 x účast při jednání, z toho jedno přesahující dvě hodiny, + 18 režijních paušálů po 300 Kč + 21% DPH 9. Ve včas podaném odvolání, v němž navrhoval změnu usnesení soudu prvního stupně ve smyslu vyhovění návrhu, navrhovatel shrnul důvody, jež soud v rámci věcného posouzení návrhu vedly k jeho zamítnutí, s těmito nesouhlasil. Poukázal rovněž na skutečnost, že valná hromada byla svolána v reakci na žalobu navrhovatele, týkající se jeho žádosti o poskytnutí informací.

10. Ve svém odvolání se navrhovatel rovněž zabýval otázkou své neúčasti na předmětné valné hromadě. Uvedl: „Pokud je navrhovateli vytýkáno, že se neměl účastnit valných hromad a proto by soud neměl zkoumat platnost či neplatnost žalobou napadených usnesení valné hromady, tak na návrhem napadené valné hromadě, která se konala dne 12.3.2020, měl navrhovatele zastoupit jednatel navrhovatele, [Jméno]. S ohledem na nenadálou zhoršující pandemickou situaci, která vygradovala dne 12.3.2020 vyhlášením nouzového stavu v České republice, jednatel [Jméno], ročník 1956, po zralé úvaze a z obavy o svoje zdraví, ale i zdraví svých blízkých, kontaktoval právního zástupce navrhovatele, který časně ráno odeslal omluvný email právnímu zástupci společnosti. S ohledem na nenadálost této situace se již nepodařilo vyslat jiného zástupce na tuto valnou hromadu.“ 11. Svou argumentaci v daném směru odvolatel doplnil tak, že „druhá valná hromada se konala dne 7.7.2020, navrhovatel využil možnosti dodatečného písemného výkonu hlasovacího práva / § 174 ZOK /.“ A uvedl, že v minulosti se valných hromad zúčastňoval a projevoval zájem o informace.

12. V rámci svého odvolání se navrhovatel rovněž výslovně odvolal do výroku o nákladech řízení. Považuje za nadhodnocené, pokud byly účastníkovi přiznány náklady řízení v rozsahu 18 úkonů právní služby, mimo jiné představující sedm porad právního zástupce s klientem, přesahujících jednu hodinu.

13. Účastník ve svém vyjádření k odvolání navrhoval potvrzení napadeného usnesení s tím, že správný je i výrok o nákladech řízení.

14. Dle účastníka je nesporné, že valná hromada byla svolána řádně a včas, navrhovatel coby společník byl na valnou hromadu pozván řádně a včas pozvánkou, doručenou mu dne 14.2.2020. Navrhovatel se nakonec valné hromady nezúčastnil, o změnu termínu konání nežádal. V den konání valné hromady omluvil neúčast navrhovatele jeho právní zástupce, a to emailem, zaslaným 12.3.2020 v 6:39. „Tímto emailem byl z valné hromady omluven jak navrhovatel, tak jeho právní zástupce, [Jméno Zástupce A], advokát. Žádný důvod, pro který se navrhovatel a současně jeho právní zástupce nemůže valné hromady zúčastnit, právní zástupce navrhovatele v omluvě neuvedl. Navrhovatel měl v den konání valné hromady celkem tři jednatele, a to [Jméno], [Jméno] a [tituly před jménem] [Jméno]. Každý pak jedná za navrhovatele samostatně. Navrhovatele tak mohli na valné hromadě zastupovat celkem tři jednatelé nebo právní zástupce / celkem tedy 4 osoby /. Navrhovatel, respektive jeho právní zástupce, ovšem neuvedl ani ve své omluvě ani následně, respektive ani po celou dobu řízení o žalobě na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady žádné vážné / omluvitelné / důvody, pro které se valné hromady nezúčastnil ani jeden z jednatelů navrhovatele či právní zástupce navrhovatele.“ 15. Za zjevně lichou a účelovou označil účastník argumentaci navrhovatele v odvolacím řízení, kdy neúčast jednatele [Jméno] je omlouvána zhoršující se epidemiologickou situaci a jeho obavou o zdraví jeho a jeho blízkých. Tyto důvody neúčasti uvádí navrhovatel prvně až v rámci odolání, „ tedy až poté, co společnost upozornila na aktuální judikaturu vyšších soudů dotýkající se neúčasti společníků na valné hromadě a následné nemožnosti dovolávat se neplatnosti usnesení valné hromady.“ 16. V dané souvislosti účastník poukázal na závěry, vysvítající z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27.3.2019.

17. Dále účastník dále poukázal na skutečnost, že navrhovatel nijak nevysvětluje, proč se valné hromady nakonec neúčastnil ani jeho právní zástupce. Uvedl rovněž, že navrhovatel se valných hromad neúčastní opakovaně, neúčastnil se ani valné hromady, konané dne 7.7. 2020, jím uváděný dodatečný výkon hlasovacího práva byl realizován opožděně a nepřihlíží se k němu.

18. V rubrice III. „ Závěrečné shrnutí“ shrnul účastník v čl. 3.1 svá stanoviska o platnosti jednotlivých usnesení předmětné valné hromady, a v čl. 3.2 uvedl: „ Závěrem společnost též uvádí, že soud prvého stupně mohl návrh navrhovatele na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady zamítnout, aniž by se jím věcně zabýval, neboť navrhovatel, respektive jeho právní zástupce, neuvedl ani ve své omluvě z účasti na valné hromadě ani následně po celou dobu řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady před soudem prvého stupně žádné vážné / omluvitelné / důvody, pro které se valné hromady nezúčastnil ani jeden z jednatelů navrhovatele či právní zástupce navrhovatele. Důvody uváděné navrhovatelem dodatečně až v odvolacím řízení shledává společnost za účelové.“ 19. Pokud jde o odvolání do nákladů řízení, tak účastník má za to, že mu nemůže jít k tíži, že v řízení využil služby právního zástupce a v průběhu řízení se s ním radil o dalším postupu. Pokud jde o 7 porad přesahující jednu hodinu, tyto byly účastníkem náležitě doloženy.

20. Při jednání, které proběhlo před odvolacím soudem, navrhovatel doplnil svou argumentaci ve vztahu k neúčasti [Jméno] coby jednatele na předmětné valné hromadě. Předestřel úvahu, že situace se s odstupem tří let jeví jinak, než se jevila v té rozhodné době, kdy nikdo nevěděl, jak je to virové onemocnění nebezpečné, jak je ta situace nebezpečná, v době konání valné hromady byla obava evidentní a důvodná. K námitce, že se jednání valné hromady mohl zúčastnit advokát, tak ten měl naplánováno již něco jiného. Proto ráno kontaktoval právního zástupce účastníka, aby se konání valné hromady nezmařilo. Navrhovatel dále zdůraznil, že pokud by tyto okolnosti, tato neúčast, měla být důvodem k zamítnutí návrhu, měl tak již učinit Krajský soud v Plzni. Vznáší ještě úvahu, že zpětně by z tehdejší situace mohl někdo těžit.

21. V reakci na přednes navrhovatele, učiněného prostřednictvím jeho právního zástupce, právní zástupce účastníka rekapituloval okolnosti, předcházející valné hromadě. Uvedl, že pozvánka byla učiněna řádně a včas. V den konání valné hromady obdržel právní zástupce v 6,39 e-mail od právního zástupce navrhovatele, jehož obsah nyní cituje. Právní zástupce účastníka zdůrazňuje, že obsahem zprávy není ani náznakem důvod, natož omluvitelný, ve smyslu příslušné judikatury Nejvyššího soudu. Účastník respektuje obavu z epidemiologické situace, ovšem tato obava nevyvstala bezprostředně a pokud jednatel, jenž se měl valné hromady zúčastnit, cítil obavu, byl jistě schopen tuto notifikovat a včas zajistit jiné zastoupení navrhovatele. Pokud advokát uváděl pracovní kolizi, rovněž toto dle účastníka není omluvitelný důvod, advokát si tedy měl zajistit substituční oprávnění. Účastník má za to, že zde byla široká zastupitelnost a okolnosti, uváděné dodatečně, nemohou obstát.

22. Na tento přednes účastníka reagoval právní zástupce navrhovatele tak, že [Jméno], jenž se měl jako jednatel předmětné valné hromady zúčastnit, byl historicky prvním jednatelem účastníka. Znal situaci, předpokládalo se tedy, že on bude navrhovatele na jednání valné hromady účastníka zastupovat. A pokud jde o jeho neúčast, tak situace se tehdy vyvíjela ze dne na den, přicházely různé zprávy ze strany různých orgánů a v reakci na to se prostě [Jméno] rozhodl valné hromady nezúčastnit.

23. Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně podle ust. §§ 212, 212a o.s.ř., a po provedeném jednání / § 214 odst. 1 o.s.ř. /, v jehož průběhu bylo provedeno dokazování čtením kopie listiny, jež se nachází na č. l. 96 spisu, nazvané jako „Předmět: Valná hromada [právnická osoba]“, dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání.

24. Z obsahu spisu se podává, že účastník v rámci svého písemného závěrečného návrhu, jak ho přednesl při jednání před soudem prvního stupně dne 3.2.2021, namítal, že navrhovatel nepodal proti žádnému usnesení valné hromady protest a ani neuvedl žádné vážné omluvitelné důvody, pro něž se valné hromady nezúčastnil ani jeden z jednatelů navrhovatele či právní zástupce navrhovatele. V této souvislosti se účastník dovolával závěrů, vyplývajících z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27.3.32019.

25. Podle ustanovení § 191 zákona č. 90/2012 Sb. ve znění účinném v rozhodném období / termín konání valné hromady /, každý společník, jednatel, člen dozorčí rady, je-li zřízena, nebo likvidátor se může v mezích tohoto ustanovení dovolávat neplatnosti usnesení valné hromady podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku pro rozpor s právními předpisy nebo společenskou smlouvou. Bylo-li rozhodnuto mimo valnou hromadu nebo bylo-li rozhodnutí valné hromady přijato dodatečně, právo podat návrh zanikne uplynutím 3 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět o přijetí rozhodnutí podle § 174 odst. 3 nebo § 177, nejdéle však uplynutím 1 roku od přijetí tohoto rozhodnutí. Totéž platí, rozhodl-li v působnosti valné hromady jediný společník. / odst. 1 /. Důvodem neplatnosti usnesení valné hromady je i rozpor tohoto usnesení s dobrými mravy. / odst. 2 /.

26. Podle ustanovení § 192 uvedeného zákona nebylo-li právo podle § 191 uplatněno v zákonné lhůtě, případně nebylo-li návrhu na vyslovení neplatnosti vyhověno, nelze platnost usnesení valné hromady již přezkoumávat, ledaže jiný právní předpis stanoví jinak. / odst. 1 /. Neplatnosti usnesení valné hromady se společník nemůže dovolávat, nebylo-li proti usnesení valné hromady podán protest, ledaže nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit. / odst. 2 /. Je-li sporné, zda byl protest podán, má se za to, že podán byl. / odst. 3 /.

27. Úvodem lze konstatovat, že navrhovatel se mýlil, pokud snad usuzoval, že za právní úpravy, platné a účinné v rozhodném období, nebylo třeba v případě nepřítomnosti společníka na valné hromadě protest podávat. Stanovisko k dané otázce zaujala judikatura Nejvyššího soudu ČR, v tomto směru odvolací soud odkazuje na rozhodnutí sp. zn. 27 Cdo 787/2018, ze dne 17.12.2019, 27 Cdo 2363/2019 ze dne 20.11.2019 a 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27.3.2019 / Rc 9/2020/.

28. Z popsané judikatury vyplývá významný závěr: Společník, bez ohledu na to, zda byl na jednání valné hromady přítomen / účasten / se může domáhat vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady z důvodů, uplatněných / lhostejno, zda jím osobně či jinou oprávněnou osobou formou protestu/, ledaže protest nemohl uplatnit z vážného důvodu. U nepřítomného společníka to bude zpravidla tehdy, pokud se nemohl valné hromady zúčastnit z / vážného / omluvitelného důvodu.

29. V daném případě navrhovatel nepodal protest a ani se jednání valné hromady nezúčastnil prostřednictvím žádného ze svých tří jednatelů ani prostřednictvím právního zástupce.

30. Jinak je zřejmé, že k návrhu v dané věci navrhovatel připojil pozvánku, z níž vyplývá, že valná hromada se měla konat 12.3.2020 v 10 hodin. Mail s omluvou došel právnímu zástupci účastníka v 6.39 hodin toho dne.

31. Odvolací soud provedl při jednání důkaz kopií listiny na č.l. 96 spisu. Jedná se o mailovou komunikaci, dle svého obsahu uskutečněnou 12. března 2020 v 6: 39:10, adresovanou advokátní kanceláři právního zástupce účastníka. Text zní: „Vážený pane kolego, chtěl bych Vás tímto informovat a zároveň omluvit sebe i svého klienta / [Jméno navrhovatele] / z dnešní valné hromady [právnická osoba] Sdělte prosím tuto skutečnost panu jednateli [tituly před jménem] [Jméno]. Děkuji. S pozdravem [Jméno Zástupce A], advokát.“ 32. Lze konstatovat, že z daného důkazu se nepodává žádné zjištění, z něhož by vyplýval vážný, omluvitelný důvod pro neúčast společníka, právnické osoby, ani případně prostřednictvím právního zástupce / advokáta /, a to omluvitelný důvod pro neúčast společníka, jenž v době konání valné hromady měl tři samostatně jednající jednatele / tento údaj, zapsaný v obchodním rejstříku navrhovatele, nebyl nikým zpochybňován /.

33. Důvod neúčasti, jak je navrhovatelem v odvolacím řízení konstruován, neobstojí coby vážný, tedy omluvitelný důvod pro nepodání protestu. Nešlo o „ dílo okamžiku“, jež by nastalo nenadále, nepředvídatelně v termínu konání valné hromady nebo krátce před ním, který by z hlediska svého děje, své geneze, absolutně znemožnil navrhovateli účast na valné hromadě prostřednictvím někoho z jednatelů či prostřednictvím advokáta. Pro názornost lze uvést, že nešlo o náhlou havárii či přírodní katastrofu, jíž by byli účastni všichni jednatelé v krátké době před konáním valné hromady, jež by ve svém důsledku zabránila společníkovi, právnické osobě, a to i prostřednictvím právního zástupce, v účasti na valné hromadě. Nešlo ani snad o to, že by snad jednatel, připravený k účasti na valné hromadě, těsně před konáním valné hromady náhle onemocněl / měl úraz / a neměl možnost další jednatele ani advokáta informovat.

34. Je prostě představitelná řada možných situací, jež by mohly nastat a ve svém kontextu by představovaly omluvitelný důvod neúčasti na valné hromadě, potažmo nepodání protestu společníka, právnické osoby. O takovou situaci se v poměrech dané věci nejedná. Ani v rovině tvrzení nezaznělo ničeho, co by bylo vážným důvodem pro neúčast všech tří jednatelů, či jiného možného zástupce navrhovatele na valné hromadě. Sama situace, již navrhovatel popisuje, měla vývoj a obecně vzato umožňovala reakci v čase. Jinak řečeno, byl časový prostor reagovat na obavy, o nichž navrhovatel hovoří, vysláním jiného zástupce než jednatele [Anonymizováno], byl zde časový odstup od doručením pozvánky na valnou hromadu a jejím konáním samotným. Pokud navrhovatel / obchodní společnost, právnická osoba / hodlal realizovat práva společníka na valné hromadě, bylo na něm, aby účast svého zástupce, který se jednání valné hromady skutečně zúčastní, na valné hromadě zajistil.

35. Tedy, navrhovatel neuvedl žádný vážný důvod, proč se neúčastnil zasedání valné hromady, neuvedl žádný vážný /omluvitelný/ důvod, proč nepodal protest. Vzhledem k tomu, že nebyl prodán protest a navrhovatel neuvedl žádný závažný důvod pro jeho nepodání, předmětný návrh na vyslovení neplatnosti valné hromady účastníka ze dne 12.3.2020 je třeba zamítnout. A není tak zde procesní prostor pro hodnocení navrhovatelem vznesených věcných argumentů, vážících se k napadeným usnesením valné hromady.

36. Nicméně vzhledem k tomu, že soud návrh zamítl, je jeho rozhodnutí, pokud jde o věc samu, ve výroku správné a jako takové je odvolací soud postupem dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

37. Pokud jde o výrok o nákladech řízení, tak k výčtu dokládaných porad s klientem je třeba odkázat na jednu zásad, jíž je ovládáno občanské soudní řízení, a sice zásadu hospodárnosti řízení. Klient s advokátem se mohou radit tak často, jak jim to vyhovuje, ne každá taková porada však může být soudem hodnocena jako účelně vynaložený náklad řízení. Aby porada mohla být považována za účelně vynaložený náklad řízení, muselo by jít o nutný úkon, ze spisu by musel vyplývat závažný důvod pro jeho uskutečnění. Že by se o takový případ jednalo, ze spisu nevyplývá.

38. Odvolací soud považuje za účelně vynaložené náklady za řízení před soudem prvního stupně 9 odměn po 3 100 Kč za úkony právní služby / převzetí a příprava právního zastoupení, účast na 4 jednáních, jedno z toho, přesahující jednu hodinu, 3 x vyjádření ve věci: vyjádření k návrhu, další dvě vyjádření ve věci ze dne 8.12.2020 a ze dne 14.12.2020 + 9x režijní paušál po 300 Kč + 21 % DPH. / Vyjádření v podobě dupliky ze dne 29.9.2020 nepovažuje odvolací soud za účelně vynaložený náklad.

39. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ustanovením § 224 odst. 1 o.s.ř. Odvolací soud přiznal procesně úspěšnému účastníkovi ve vztahu k navrhovateli účelně vynaložené náklady, představované náklady právního zastoupení celkem v částce 12 257,30 Kč / 2x odměna advokáta za úkon právní služby ve výši 3 100 Kč, 2x režijní paušál po 300 Kč, ztráta času na cestě 8 půlhodin po 100 Kč, cestovné, jízda osobním automobilem a zpět ve výši 2 530 Kč, 21% DPH ve výši 2127,30 Kč. /

Poučení